Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Fajnšmekry potěší vánoční tmavé pivo

[pondělí, 11. prosinec 2006]

Speciální vánoční chmelový nápoj pro pivní fajnšmekry tradičně s koncem kalendářního roku připravil kácovský pivovar. Od pátku jsme začali čepovat třináctistupňový tmavý speciál. Letos jsme navařili sto hektolitrů. Nabízíme ho v naší restauraci v Kácově nebo u dalších odběratelů v regionu i mimo něj, upřesnil majitel pivovaru David Hořejší. Zájemci by si měli pospíšit, protože podle odhadu Hořejšího bude do Nového roku po zásobách. Kácovský pivovar připravuje do dalšího období několik novinek. Máme před sebou rozsáhlou rekonstrukci varných nádob a co nejdříve chceme konečně rozjet avizovaný prodej našeho piva v lahvích. Stáčírna je v tuto chvíli těsně před zahájením provozu, podotkl David Hořejší. (Kutnohorský deník)


Starobylá vstupní brána do pivovaru Kutná Hora projde v následujících měsících rozsáhlou rekonstrukcí. „Brána, která je s pivovarem neodmyslitelně spojena, je za dlouhé roky používání již opotřebovaná. Proto jsme se po dohodě s památkáři a vedením města rozhodli tuto část našeho pivovaru zrekonstruovat,“ řekl Zdeněk Siblík, ředitel pivovaru Kutná Hora, který je součástí nápojářské skupiny Drinks Union. Práce na opravě již začaly, předpokládaný termín dokončení je na jaře příštího roku.

Opravy bude zajišovat specializovaná kutnohorská firma, která má s podobnými zakázkami zkušenosti. „Jde o specializovanou společnost, která má za sebou mnoho podobných projektů,“ řekl výrobně-technický ředitel společnosti Drinks Union Daniel Váša.

Jedním z důvodů rekonstrukce je podle Siblíka to, že pivovar během posledních let výrazně zvýšil své exportní aktivity. „To také znamená větší zatížení dopravními prostředky, které do našeho areálu vjíždí. Brána je nyní staticky narušena, proto ji musíme opravit a zároveň zpevnit,“ řekl ředitel pivovaru.

V první fázi stavebních prací nejprve specializovaná firma sundá původní historickou klenbu brány tak, aby se mohly opravit nosné pilíře. „V další fázi pak zrekonstruujeme klenbu a nasadíme na opravené pilíře,“ upřesnil ředitel pivovaru. Obnova brány, včetně dalších stavebních úprav vjezdu do pivovaru přijde na více než tři čtvrtě milionu korun. (Tisková zpráva Drinks Union)


Dvanáctistupňový světlý ležák Dačický, který vaří pivovar Kutná Hora ze skupiny Drinks Union, je druhým nejlepším pivem ve své kategorii. Rozhodli o tom členové Sdružení přátel piva, kteří své výroční ceny vyhlásili minulý týden v Humpolci. Již patnáctého hlasování se letos zúčastnilo 804 členů sdružení a svůj hlas dostalo 143 různých piv napříč kategoriemi.

„Vítězství v takovéto soutěži si nesmírně ceníme. Potvrzuje to, že naše piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem a z těch nejlepších ingrediencí,“ řekl ředitel Pivovaru Kutná Hora Zdeněk Siblík. Podle něj nejde o náhodný úspěch. „Vavříny na různých pivních soutěžích sbíráme prakticky pravidelně,“ řekl. Uznání se mu dostalo nejen z domova, ale i ze zahraničí. Tmavé výčepní pivo Dačický totiž nejvíce chutnalo jednomu z nejznámějších sládků v USA, Gerettu Oliverovi, který vloni zavítal do Ústí nad Labem na Pivovarsko-sladařské dny.

Podle Siblíka pivovar zaznamenává pravidelný nárůst zájmu o jeho značku Dačický. „Tento trend sledujeme již delší dobu. Významná část produkce tohoto piva navíc směřuje také na náročný trh v Německu,“ dodal.

Pro milovníky piva z Kutné Hory připravil ředitel se svými spolupracovníky také vánoční překvapení. „Letošní Vánoční speciál Lorec je opět světlý čtrnáctistupňový ležák, který vaříme pouze jednou ročně. Je to jakási třešnička na dortu, kterou připravujeme pro naše zákazníky, kteří si oblíbili piva z našeho pivovaru a zůstávají jim po celý rok věrni,“ řekl Zdeněk Siblík. Dodal, že pivo již zraje v ležáckých sklepích a v prosinci jej budou pivovarští stáčet. (Tisková zpráva Drinks Union)


Místní pivo ochutnali v USA

[pondělí, 11. prosinec 2006]

Především první polovina letošního léta může za to, že zisky nymburského pivovaru jsou jedny z nejúspěšnějších za posledních pět let. Letošní výroba se pohybuje okolo 160 tisíc hektolitrů piva. Ve srovnání s loňským rokem je to zhruba o 10 procent více, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.V přepočtu na den brány Postřižinského pivovaru opustí zhruba 22 tisíc půllitrových lahví denně. Stabilně produkujeme šest druhů světlých piv, jedno tmavé a jedno speciální s názvem Bogan, upřesnil Benák. Postřižinské pivo míři nejen na tuzemské trhy. Kromě tradičního německého trhu a například severských

zemí letos poprvé okusili místní pivo i v USA. Prozatím byl vyvezen do Států jeden kontejner, který čítá 22 tisíc lahví. Chystá se i další zásilka, uvedl ředitel pivovaru. Produkci podle ředitele pomohlo i letní namontování nové stáčecí linky, která zvýšila kapcitu výroby. Je to pro nás velká ekonomická úspora, potvrdil Benák. Oblibě mnoha set návštěvníků se v létě těšil už tradiční Den otevřených dveří v areálu pivovaru, v jehož rámci vystoupili i známé osobnosti s pivovarem spjaté a k dostání byly speciality, například v podobě jahodového ležáku. Nemáme přehled o přesném počtu všech návštěvníků, ale poznáme to pochopitelně z konzumace, doplnil šéf pivovaru. Pro příznivce tradic Postřižinského pivovaru se chystá na příští rok několik překvapení. Na konec léta připravujeme divadelní představení oblíbených Postřižin. Takže k vidění budou i dívky v kádích, prozradil Pavel Benák. (Nymburský deník)


Nymburské pivo proniklo za oceán

[pondělí, 11. prosinec 2006]

Více než jedna pětina produkce Postřižinského piva odchází z nymburského pivovaru na zahraniční trhy.

„Nejvíce odběratelů je v Německu, významné a dlouhodobé kontrakty máme ve Švédsku, Francii, Itálii, Dánsku, Velké Británii a Slovinsku. Letos jsme pronikli do Moldavska, Austrálie a Spojených států,“ říká ředitel pivovaru Pavel Benák s tím, že v minulých týdnech odešel jeden kontejner s nymburským pivem do Kalifornie. „Čekáme tedy, jaká přijde odezva,“ podotýká.

Jak hodnotíte letošní rok?

V porovnání s loňským rokem máme výstav piva o osm procent vyšší. Předpokládáme, že do konce roku prodáme kolem 160 tisíc hektolitrů piva. Mezi letošní důležité investice lze zařadit novou mycí linku lahví v hodnotě deseti milionů korun. Tím také snižujeme energetickou náročnost při vaření piva a chováme se šetrněji k životnímu prostředí. V minulých dnech jsme dokončili obměnu našeho vozového parku. Jaký sortiment nabízíte?

Pivovar vyrábí osm druhů piv. Zatím nám chybí nealkoholické pivo. Přesto se domníváme se, že naše nabídka je široká a pestrá, aby uspokojila naprostou většinu zákazníků.

Připravujete nějakou novinku na příští rok?

Abychom obstáli na trhu, musíme držet krok s moderními technologiemi. Nějakou dobu chystáme nový nápoj, který by měl oslovit určitou skupinu konzumentů. Vše je stále ve stadiu příprav. Zajišujeme obaly a další potřebné technologie. Nový nápoj bychom chtěli ve spolupráci se zahraničním partnerem představit v první polovině příštího roku.

Nymburský pivovar patří k těm menším. Jak se vyrovnáváte s těmi velkými?

Konkurence je rok od roku větší. Malé pivovary musí zákazníkům nabídnout vedle klasického piva něco navíc. Mám na mysli přístup k zákazníkům, rychlost a operativnost služeb. Spoléháme také na určitý lokální patriotismus. Naše pivo má v kraji dobrý zvuk. Díky marketingovým snahám pronikáme snad do každé druhé vesnice širokého nymburského regionu. (MF Dnes)


V jeskyni teklo pivo proudem

[pondělí, 11. prosinec 2006]

V restauraci jeskyně v Klášteru Hradišti teklo začátkem týdne při posezení s Pivovarem Klášter pivo proudem. Podobně to bude vypadat i v lednu, kdy tam proběhne slavnostní vyhlášení čtenářské soutěže Pivo na celý rok. V rámci zábavného programu se v této restauraci uskuteční vylosování hlavního výherce ceny Pivo na rok - 365 lahví piva Klášter. (Boleslavský deník)


Luxusní byty v pivovaru

[neděle, 10. prosinec 2006]

Přestože dnes to tak ještě nevypadá, už za dva roky by měl v areálu bývalého m욝anského pivovaru v Holešovicích vyrůst komplex obytných domů a kanceláří. „Kolaudaci plánujeme na prosinec 2007,“ popsala Kamila Šarmirová z prodejního centra ING Centrum bydlení.

Na projektu nazvaném A7 Arena Holešovický pivovar, který počítá s výstavbou multifunkčního městského centra, se podíleli světoví architekti Frank O. Ghery, jeden z autorů Tančícího domu, a Jean Nouvel, který je autorem komplexu Zlatý Anděl na Smíchově.

Celý projekt, který začal už v roce 2003, byl rozdělen do dvou po sobě následujících etap. První zahrnovala rekonstrukci dosavadních památkově chráněných průmyslových objektů a okolní plochy včetně dostavby volných nároží. Tato etapa bude dokončena v polovině příštího roku. Druhá etapa pak počítá s výstavbou bytových domů v severní části areálu.

„Zde vzniknou tři samostatné budovy, ve kterých kromě luxusních bytů vzniknou i originální lofty v americkém stylu a samozřejmě že i podzemní garáže,“ popsala Šarmirová.

Obchody? Názory se různí

Součástí celého komplexu budou i obchody. „V současné době tu už funguje supermarket Albert a sídlí tu vydavatelství Ringier,“ vysvětlila Šarmirová.

Názory místních obyvatel na to, zda jsou tu obchody skutečně potřeba, se však různí.

„Obchodní centrum bych jen uvítala,“ říká například Jiřina Bálková, která bydlí nedaleko nově vznikajícího areálu.

Opačný názor má však další místní obyvatel Vladimír Greiner. „Žádné obchody tu nechci,“ říká. „Nejsou potřeba. Je tu spousta malých obchůdků, které úplně stačí. Ty velké hypermarkety je všechny zničí,“ říká Greiner. „Co bych ale uvítal, je nějaké zábavní centrum,“ dodává.

Podle Šarmirové počítá projekt nejen s výstavbou podzemních garáží, ale i se vznikem menšího parku s lavičkami uprostřed celého souboru budov. „Celý komplex bude během dne normálně průchozí, ale v noci střežený,“ upozornila.

Pivo tu už neuvaří

Historie areálu holešovického pivovaru, který se do roku 2008 změní téměř k nepoznání, sahá až do druhé poloviny 19. století.

První křídlo jeho budovy bylo postaveno v roce 1895. Holešovice, tehdy nejmladší městská část, se postupem času rozvinuly v průmyslovou oblast Prahy a pivo ze zdejšího pivovaru získalo oblibu nejen v Čechách, ale i ve Vídni a Chicagu.

Tato tradice byla přerušena v dobách socialismu, kdy byl pivovar znárodněn a svou činnost obnovil jen na devět let po roce 1989.

„Ve třech samostatných budovách vzniknou kromě luxusních bytů i originální lofty v americkém stylu.“ (MF Dnes)


V letošním roce se na světových trzích prodá celkem 2,1 mil. hl piva Staropramen – celosvětové prodeje této české značky tak poprvé překonají dvoumilionovou hranici. Od začátku roku 2006 ve srovnání s rokem předchozím značka celosvětově narostla o téměř 20 %.

V roce 1999 činily celosvětové objemy prodeje piva Staropramen přibližně jeden mil. hl. Za posledních sedm let - tedy od roku 2000, kdy se Pivovary Staropramen, tehdejší Pražské pivovary, staly součástí InBev - se tak její roční prodeje více než zdvojnásobily.

„Staropramen je důležitou mezinárodní exportní značkou v portfoliu InBev,“ říká Petr Dvořák, ředitel marketingu společnosti Pivovary Staropramen. „Na zahraničních trzích má značka Staropramen jednotnou grafickou identitu a v komunikaci využívá informaci o svém původu - pivo z Prahy. České pivo je v zahraničí populární, naše hlavní město je navíc velmi pozitivně vnímáno,“ dodává.

Staropramen se prodává na 30 zahraničních trzích, kde je řazen do segmentu prémiových či superprémiových piv. Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou Velká Británie, Slovensko, Německo a Švédsko. Ve Švédsku je Staropramen v segmentu superprémiových piv vůbec nejprodávanější značkou, ve Velké Británii zaznamenává nárůsty prodeje v desítkách procent a je nejrychleji rostoucí značkou z portfolia InBev na britském trhu.

Licenčně se vyrábí Staropramen v Rusku, Bulharsku a na Ukrajině. Meziroční nárůst licenční výroby v roce 2005 činil 76 %. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Noc ve sklárně za 190 Kč

[středa, 29. listopad 2006]

Hlavní zimní atrakcí horského střediska Harrachov je lyžařský areál na Čertově hoře. Pro turisty jsou však připraveny i další možnosti, jak si odpočinout a přitom atraktivně prožít chvíle mimo sjezdovku. Jednou z nejvyhledávanějších je návštěva sklárny Novosad a syn.

V rámci prohlídky si turisté osobně a z blízka prohlédnou skláře při ruční výrobě skla, brusiče v unikátní brusírně poháněné vodním pohonem, navštíví sklářské muzeum a ochutnají kvasnicové pivo z pivovaru, postaveného přímo vedle hutní haly s pecemi.

Stoupající zájem je o ubytování ve zdejším hotelu. Patří totiž k nejlevnějším v Harrachově. Díky slevě zaplatí tuzemský turista pouze 190 korun za noc, mimo zimní sezónu (od 21. března do 19. prosince) dokonce pouze 140 korun. Třiapadesát lůžek se nabízí ve dvou až čtyřlůžkových pokojích, k dispozici je i kuchyňka.

Vstupné na prohlídku sklárny a muzea činí 160 korun. V ceně je zahrnuta i ochutnávka místního piva. Plné vstupné pouze do provozu sklárny je 130 korun, pouze do muzea 60 korun. (Právo)


Šéf Heineken Slovensko Dimitar Alexiev pre Pravdu: Rozvojom hurbanovského pivovaru zachováme pivovarnícku tradíciu na Slovensku.

Pred jedenástimi rokmi vstúpil do hurbanovského Zlatého Bažanta holandský Heineken. Na jeho konte je 6 miliárd korún investícií, ale aj tri zatvorené pivovary a ešte vlani stratové hospodárenie. Heineken Slovensko má nového generálneho riaditeža Dimitara Alexieva, ktorý sžubuje zachovanie pivovarníckej tradície na Slovensku.

Prečo si Heineken vybral práve Dimitara Alexieva? Bulhar a pivo, to akosi nejde dovedna, skôr dobré víno a pliska.

Všetci na Slovensku majú takú predstavu, pritom pivovarníctvo má v Bulharsku storočnú tradíciu. Jeden z dvoch pivovarov, ktorý som viedol, má vyše sto rokov. Spotreba piva na hlavu je síce v Bulharsku 65 až 68 litrov a na Slovensku 80 litrov, ale zásadný rozdiel je v inom. Kým v Bulharsku spotreba rastie, na Slovensku klesá.

Heineken začal podnika v Bulharsku takmer v tom istom čase ako na Slovensku. S akým výsledkom?

Ešte v roku 2002, keď Heineken vlastnil dva bulharské pivovary Zagorku a Arianu, mal 21-percentný podiel na trhu. Hlavný konkurent, spoločnos Inbev, ovládal 42 percent. Keď som minulý rok odchádzal na Slovensko, podiel Heinekenu dosiahol 34 percent, kým Inbev klesol na 29 percent.

Zdá sa, že centrála v Amsterdame vo vás vidí muža, ktorý má vo výrobe piva na Slovensku dosiahnu obrat. Je to tak?

Rozdiel medzi Heinekenom na Slovensku a v Bulharsku je ten, že Heineken v Bulharsku prinášal zisk o niekožko rokov skôr ako na Slovensku. Preto som tu. Dosiahnu zisk nebude žahké. Nemyslel som si, že môže by na svete ešte jedna krajina, kde je lacnejšie pivo ako v Bulharsku.

Je normálne, aby Heinekenu niekožko rokov neprekážala strata?

Vežké spoločnosti ako Heineken si môžu dovoli investova do trhov. Rátajú s tým, že niekožko rokov po sebe nebudú ma zisk. Na Slovensku sme investovali s úmyslom rozvíja trh, aby naše značky boli silné. A ony silné sú. Vybudovanie značky však trvá veža rokov a stojí veža peňazí.

Prečo Heineken zatvoril tri zo štyroch pivovarov?

Myslíte si, že by sme investovali také vežké peniaze do všetkých troch pivovarov, aby sme ich len tak zo dňa na deň zatvorili? Naše očakávania v predaji piva sa nesplnili. Od roku 2002 každoročne klesá predaj piva. Museli sme reagova. Vlády na Slovensku nevyvinuli nijakú snahu, aby prišlo k pozitívnej zmene.

Zatvori pivovary je najjednoduchšie.

Heineken reagoval vežmi profesionálnym spôsobom. Keby šlo o nadnárodnú spoločnos, ktorá nehžadí na národné tradície, zatvorila by všetky tri pivovary naraz. Fakt, že sa to urobilo postupne, svedčí o očakávaní, že sa po každom našom rozhodnutí situácia zmení, či už na trhu, alebo v samotnom prostredí.

Ale tri mestá - Martin, Nitru a Rimavskú Sobotu ste obrali o pivovarnícku tradíciu aj pracovné miesta.

Vyvstáva tu otázka - či chceme zachováva tradíciu pivovarníctva v jednom meste, alebo chceme zachova pivnú tradíciu na Slovensku? Investovaním do pivovaru v Hurbanove s ročnou výrobou piva dva milióny hektolitrov dávame najavo, že zachovávame pivovarnícku tradíciu na Slovensku. Tradičné slovenské značky sa tak nebudú vyrába v inej krajine a dováža z inej krajiny. Upevnenie, ktoré sme dosiahli, umožní investova viac do rozvoja značiek. Nie sú to peniaze, ktoré pôjdu do Amsterdamu pre akcionárov, ale peniaze zostávajú na Slovensku. Nedovolím si pre média poveda niečo, čomu naozaj neverím.

Rátali ste pred rokom, že budete musie v septembri zatvori pivovar Gemer v Rimavskej Sobote?

Áno. Nevedel som kedy, ale vedel som, že také rozhodnutie príde. Bol to potrebný krok, aby spoločnos posilnila svoju konkurencieschopnos a vedúce postavenie na trhu.

Pivovarníkov v Gemeri prekvapilo zatvorenie ako náhla smr.

Nemyslím si to. źudia v pivovare to už tušili. Vedeli ako ja, že to musí prís, len nevedeli kedy.

Ako dlho sa rodí rozhodnutie zatvori pivovar?

Niekožko mesiacov. Je to proces, ktorý musí prebehnú cez niekožko úrovní v rámci nadnárodnej spoločnosti. Zároveň treba investova do pivovaru, ktorý prevezme výrobu zo zatvoreného závodu.

Skúmali ste, čo je za zníženým predajom piva? Vyššia spotrebná daň, konkurencia vína či nealkonápojov, zmena životného štýlu?

Je to kombinácia väčšiny spomenutých faktorov, ale aj niektoré ďalšie. Zlom nastal po zvýšení spotrebnej dane. Slovensko má v súčasnosti jednu z najvyšších spotrebných daní na pivo. V absolútnom čísle to síce nie je najvyššia spotrebná daň, ale vo vzahu k cene piva na pulte či vo výčape je jedna z najvyšších. To bol faktor, ktorý odštartoval pokles.

Na dane si však nesažujú malé pivovary. Prečo?

Rozhodnutie zabezpeči prežitie piatich malých slovenských pivovarov nižšími spotrebnými daňami nebolo zlé. Ale keď sme sa stali súčasou Európskej únie, táto výnimka, začala plati pre všetky ostatné krajiny EÚ. V tejto chvíli je fakt, že 45 malých českých pivovarov zarába na tejto slovenskej daňovej výhode. Celých desa percent predaného piva na Slovensku tvoria neznačkové pivá, lebo sú lacné. Ich výrobcovia neinvestujú do rozvoja značiek, pivnej kultúry, predávajú pivo ako tovar, ale nie značku. Pre všetky výrobky platí, že keď sa predávajú ako tovar, je to katastrofa.

Na Slovensku dnes letia spotrebné úvery. Nezadlžujú sa žudia natožko, že potom doslova aj obrazne povedané, nemajú na pivo?

Spotrebitež dostane žahko prístupnú pôžičku na hocijaký tovar - mobilný telefón, počítač, módny odev, dovolenku či auto. Dražie nájomné aj poplatok za jasle či škôlku. Keď sa začína nový mesiac, odrazu zistí, že už nemá polovicu svojho platu. A vtedy sa prejaví konkurencia medzi pivom a ostatnými výrobkami či službami.

Výrobu piva ste sústredili do Hurbanova. Bude to stači na konkurenčný SABMiller, ktorý má Šariš na východnom a Topvar na západnom Slovensku? Nestratíte pri presunoch piva?

V tejto chvíli máme najväčší pivovar na Slovensku, ktorý je najväčší aj v porovnaní s okolitými krajinami. Máme najnižšie náklady na výrobu, a keďže máme jednu z najväčších distribučných spoločností, nestratíme výhodu ani pri rozvoze pive. Čas ukáže, že budeme poskytova najlepší servis.

Povedzme.

V roku 2006 budeme najziskovejšia pivovarnícka spoločnos na Slovensku.

Napriek tomu, že predáte menej piva ako vlani?

Ale zarobíme viac peňazí a investujeme viac peňazí do našich značiek a do rozvoja pivného trhu na Slovensku.

Takže konečne bude Heineken Slovensko ziskový?

Bude.

V Hurbanove varíte okrem Zlatého Bažanta a Keltu odrazu aj Corgoň, Martiner i Gemer. Hoci pri každom pive dodržíte receptúru, je to ešte stále ten istý Martiner, Corgoň či Gemer?

źudia odpovedajú na túto otázku tým, že stále kupujú viac a viac našich značiek, čo sa týka najmä nie lacného Corgoňa a Zlatého Bažanta. Pivovar v Hurbanove je schopný vyrába všetky tieto značky s dodržiavaním jemných rozdielov, ktoré medzi nimi sú.

Lacné alebo drahé pivo? Ktoré má väčšiu budúcnos?

Straty v predaji spoločnosti Heineken Slovensko nespôsobili značky Zlatý Bažant, Corgoň a Kelt, čo dokazuje, že spotrebitelia sú ochotní zaplati aj viac peňazí za hodnotu, ktorú im tieto značky prinášajú. Nie je tajomstvom, že strácame objem predaja v najlacnejších pivách, kde nám konkurujú neznačkové pivá. Nemyslím si, že budeme konkurova v tejto skupine pív. Nie je to budúcnos. Opýtajte sa ma okolo roku 2016, kožko pivovarov, ktoré sa zamerali na túto skupinu, ešte existuje. (tvojePeniaze)


Krajský živnostenský úřad v Ústí nad Labem zamítl stížnost na ústeckou společnost Drinks Union, kterou podal Milan Berka z kulturního sdružení Kontext kvůli Pivovarským slavnostem Zlatopramen.. Společnost, která například vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny či Dačický, tak podle úřadu na svých zářijových Pivovarských slavnostech v Ústí nad Labem neporušila zákon.

„Podle vyjádření úřadu naše společnost při upoutávkách na akci žádným způsobem nenabádala k nestřídmému pití alkoholických nápojů, ani propagaci nezaměřila na osoby mladší 18 let,“ řekl mluvčí Drinks Union Josef Vejlupek.

Pivovar na slavnostech pořádal několik pivních soutěží včetně hromadného přípitku třetinkou piva, kterého se zúčastnilo na 3000 lidí. Také na to si sdružení Kontext stěžovalo. Podle úřadu šlo ale o „dobrovolný společný přípitek, což dle zjištění kontrolního orgánu není nabádání k nestřídmému užívání alkoholických nápojů“. „Ani další soutěže s nabádáním k pití piva neměly nic společného, a již šlo o pojídání utopenců, rekord o největší pivní preclík či pojídání pivního sýra. Degustace sládků naopak ukázala divákům jak se má pivo vychutnávat a ne nestřídmě pít,“ doplnil Vejlupek.

Společnost Drinks Union bude nadále pokračovat v pořádání pivních soutěží na svých slavnostech. „Sdružení Kontext se podle nás snaží neoprávněně zasahovat do tradiční české zábavy, jakou slavnosti pořádané pivovary jsou. Rozhodli jsme se proto, stejně jako některé další domácí pivovary, pokračovat v organizování soutěží na našich pivních slavnostech,“ řekl mluvčí.

Různé pivní soutěže podle něj k takovýmto akcím neodmyslitelně patří. „Češi jsou soutěživý národ. Omezovat tuto zálibu považuji za bezprecedentní vměšování do svobodného rozhodnutí lidí,“ řekl mluvčí. Dodal, že se podobné akce pořádají na celém světě. (Tisková zpráva Drinks Union)


Drinks Union má svůj chmel

[čtvrtek, 23. listopad 2006]

Ústecký Drinks Union si pěstuje pro své pivo Zlatopramen vlastní chmel. Mluvčí firmy Martin Jonᚠřekl, že žatecký poloraný červeňák se právě v těchto dnech připravuje na zpracování.

Téměř sedm tun chmele z desetihektarové chmelnice je již sklizeno a poputuje do žateckého Chmelařství, kde jej zbaví příměsí, dosuší, rozemelou a zgranulují. Chmel se do Zlatopramene přidává celkem třikrát a pro závěrečnou fázi společnost využívá pouze tento svůj. "Díky tomu má tato značka neopakovatelnou lahodnou a nahořklou chu, kterou se odlišuje od všech ostatních," uvedl Petr Kozák, chmelmistr a technolog společnosti. (Ústecký deník)


Pivovarnická skupina, jejíž součástí jsou pivovary z Přerova, Hanušovic a Litovle, získala majetkový podíl ve slovenském pivovaru Steiger. Výstav piv Zubr, Holba a Litovel loni dosáhl téměř jeden milion hektolitrů. Slovenský pivovar, který se stal částečně jejich majetkem, sídlí v obci Vyhne, nedaleko Bánské Štiavnice a patří k nejstarším pivovarům na Slovensku. " Jedná se o rozšíření podnikatelských aktivit a zúročení dlouholetých zkušeností s pivovarnickým průmyslem," komentovala tento záměr tisková mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová. Steiger prodává na Slovensku svou produkci prostřednictvím sítě maloobchodů, velkoobchodů a ve vlastních odbytových skladech rozmístěných po celé republice. Pivovar nedávno prorazil na trh do Itálie, své pivo exportuje také do Anglie, Ukrajiny, Ruska a České republiky. (Přerovský deník)


Vlastné pivo si vyrába v otcovej pivnici

[středa, 22. listopad 2006]

Skúsili ste už niekedy okoštova pravé Dubovské pivo? Že ešte nie? Ani sa nečudujeme... Za dva roky, ako je na svete, ho vyrobili asi tak 125 litrov, čo popri produkcii pivovarov možno nazva sotva kvapkou. Ale tí, ktorí ho ochutnali, si ho vraj nevedeli vynachváli!

Pivo vyrába jeden z nadšencov, člen klubu zberatežov pivovarských suvenírov z Banskej Bystrice Jaroslav Štofko. Zberatežská vášeň ho chytila hneď po vojenčine, ešte v roku 1982, keď sa mu do rúk dostala fžaša piva z pivovaru Nová Paka. Tak sa mu zapáčila, že sa rozhodol pozháňa si aj iné, a v súčasnosti patrí medzi najznámejších zberatežov pivných suvenírov v Bystrici. Nezostal však len pri etiketách.

„Pred dvoma rokmi som bol u kamaráta, tiež zberateža, na Morave“ – hovorí Jaroslav - „a ponúkol ma pivom, aké som ešte v živote nepil. Volalo sa Karol. Až potom sa mi priznal, že si pivo vyrába sám! Chcel som si to vyskúša aj ja a on mi prezradil recept.“ Keďže pivo vyrába v pivnici rodičovského domu v Dubovej, nazval ho Dubovské pivo.

Vraj to až taká veda nie je. Stačí na to špeciálny pivný extrakt (Jaro si ho dáva posiela od kamaráta z Moravy), pivné kvasnice, cukor a voda. Na tajomstvo výroby sme sa boli pozrie priamo na mieste činu v Dubovej. Ukázalo sa, že Jaro si dokonca dal vytlači v tlačiarni vlastné etikety, ktoré, ako s hrdosou poznamenal, mu navrhol krstný syn Marek z Martina. Má i vlastné zariadenie na korunkové uzávery, no používa aj fžaše s patentným uzáverom, aké poznáme z piva Kelt. Ba pochválil sa nám aj „firemným“ zapažovačom s nálepkou Dubovského piva.

„Z jednej várky, z kila extraktu, vyrobím tak dvadsa až dvadsapä pív“ – prezrádza Jaroslav. „Záleží od toho, kožko dám vody. Svoje pivo som si dal na rozbor do pivovaru Urpín a zistili, že mi vychádza asi taká jedenástka, dvanástka. No už mi namerali aj 5,8 stupňa alkoholu, čo znamená, že som vyrobil pätnásstupňové pivo.“

Pivo Jaroslava Štofeka je nepredajné. Má ho len pre seba, prípadne s ním ponúkne kamarátov. Iba raz sa s ním predstavil na burze v Martine, kde zožalo úspech – ale ako rarita. Zopár fliaš bolo aj jednou z cien v tombole.

Pivo vo fžašiach sa kvasí podža vonkajšej teploty niekožko dní až týždeň. Jaro ho potom odkladá na dozretie. Várka, ktorú práve dorobil, vraj bude najlepšia okolo Vianoc. „Prinesiem vám do redakcie na ochutnanie“ – sžúbil na záver Jaro. Nuž uvidíme... (MY)


Pivovary před Vánocemi přidaly

[úterý, 21. listopad 2006]

Přípravy na vánoční svátky jsou v severomoravských pivovarech Radegast a Ostravar v plném proudu.

Závěr roku patří tradičně k obdobím, kdy si Češi dopřávají více piva. Oba pivovary, jak nošovický Radegast, tak ostravský Ostravar, už pracují na vánoční várce a také letos očekávají vysoké prodeje.

„Závěr roku znamená předzásobení domácností pivem a objem prodeje tak roste o 150 až 200 procent. Radegast očekává, že v druhé polovině prosince si spotřebitelé odnesou domů asi 8000 hektolitrů piva denně,“ sdělil pivovar.

Radegast se na pokrytí očekávaného nárůstu prodeje začal připravovat od začátku listopadu, od poloviny měsíce uvaří o 15 000 hektolitrů piva více.

„Posílena bude zejména stáčírna, které se nárůst produkce dotýká nejvíce,“ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák.

Sládek ostravského pivovaru Ostravar Robert Kužela potvrdil, že vánoční svátky jsou pro pivovary druhou největší špičkou po létě.

„Pivovar je v plném provozu, protože naše pivo zraje 25 až 30 dní ve sklepě, takže to, co půjde na vánoční trh, to se teď vaří ve varně a kvasí tak, aby mohlo odležet na vánoční svátky,“ řekl Kužela. Pracuje se také delší dobu než standardně.

Podle Dušana Holého, regionálního manažera Plzeňského Prazdroje, jehož je Radegast součástí, nechávají v posledních letech spotřebitelé nákup piva na poslední chvíli.

„Pár dnů před Vánocemi činí nárůst prodeje piva Radegast až 200 procent,“ uvedl Holý.

Firemní večírky a společné oslavy závěru roku pak podle něj nahradí pivovaru pravidelné hosty, kteří dávají ve větší míře přednost nakupování dárků či uklízení před návštěvou restaurací.

Pivovar Radegast vaří pivo od roku 1970, v současnosti je součástí největšího domácího producenta piva, společnosti Plzeňský Prazdroj, který vyrobí osm milionů hektolitrů piva. Zhruba čtvrtina z toho připadá na nošovický Radegast.

Ostravar se vyrábí ve stejnojmenném pivovaru od roku 1897. Je to severomoravská značka, která ročně uvaří asi půl milionu hektolitrů piva. Je součástí domácí dvojky ve výrobě piva, společnosti Pivovary Staropramen.

Ta loni prodala bez započtení zahraniční licenční výroby 2,88 milionu hektolitrů piva. (MF Dnes)


Je-li libo košer pivo v novém pivovaru

[úterý, 21. listopad 2006]

Do role rabína se stylizoval Michal Giacintov, když v sobotu 10. listopadu v Olomouci se svými společníky otevíral nekuřácký hostinský pivovar Moritz a ochutnával stejnojmenné košer pivo.

Soukromý pivovar byl vybudován v centru Olomouce v nejtěsnější blízkosti místa, kde stávala židovská synagoga.

Nachází se v objektu postaveném na přelomu 19. a 20. století stavitelem Moritzem Fischerem, jehož křestní jméno nový pivovar nese.

Spolumajitelé pivovaru chtějí malým dílem přispět k oživení ducha židovských tradic, proto je zdejší pivo košer a restaurace vedle základní nabídky staročeských jídel nabídne i speciality haličské kuchyně, která je jakousi kombinací kuchyně ruské a židovské. (Lidovky)


Pivovar uvařil kvasničák

[úterý, 21. listopad 2006]

Milovníci čepovaného piva si mohou dopřát další specialitu, kterou pro ně připravil hanušovický pivovar Holba. Jedná se o kvasnicový Šerák, což je nepasterizované nefiltrované pivo s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek. Ty způsobují, že kvasnicové pivo je mírně zakalené.

Lahodnou plnou chu a sytě zlatožlutou barvu získává kvasničák poměrně dlouhým zráním v ležáckém sklepě. "Minimální doba zrání je čtyřicet dní," sdělil výkonný ředitel hanušovické Holby Vladimír Zíka. V Hanušovicích letos uvaří dvě stě hektolitrů nepasterizovaného piva. Konzumenti si jej zatím mohou poručit jen v několika hospodách na Šumpersku. "Díky rostoucí poptávce plánujeme rozšíření počtu hospod, kde se kvasničák. Snažíme se tak vyjít vstříc konzumentům," řekl Zíka.

Nefiltrované pivo je však náročné na skladování i jeho další ošetření. Proto ho nemůže čepovat každá restaurace. Kvasnicovému pivu se někdy také říká živé, a to díky zvýšenému obsahu živé kultury kvasinek. Jejich optimální hladinu pomáhá udržovat stálá nízká teplota. Tu mohou zajistit chladné sklepy nebo velkoobjemové chladicí boxy.

Právě vysoké nároky na skladování a ošetřování způsobily, že toto pivo z výčepů téměř zmizelo, přestože je o něj velký zájem. Kdysi se přitom pilo pouze pivo nefiltrované. "K filtraci se přešlo až později. Pivo díky ní sice získá čirost, ale současně ztratí mnoho zdraví prospěšných látek. Kvasnicové pivo totiž podporuje dobré trávení a je bohatým zdrojem vitamínů B, které blahodárně působí na buňky nervové soustavy a ple," vysvětlila mluvčí pivovaru Hana Matulová. (Šumperský a Jesenický deník)


Krajský živnostenský úřad v Olomouci zamítl stížnost na pivovar Holba Hanušovice, kterou podal Milan Berka ze sdružení Kontext.

Holba, podobně jako mnohé jiné pivovary, podle Berky porušuje zákon o regulaci reklamy. Ta nesmí být zaměřena na osoby mladší osmnácti let. Berkovi mimo jiné vadí i to, že součástí pivních slavností byly na začátku září dětské atrakce a soutěže.

„My můžeme posuzovat jen plakát na akci. Podle našeho názoru to nebyla reklama na alkohol, ale na společenskou akci. Potvrzeno to máme i od Rady pro reklamu,“ řekl vedoucí živnostenského úřadu František Pivoda. Dodal, že jeho úřad nemůže kontrolovat průběh akce. „To by měla být záležitost policie, aby kontrolovala například nalévání alkoholu mladistvým,“ uvedl Pivoda.

„Tvrzení úředníků, že mohou posuzovat jen plakát, není seriózní. Úřad se vlastním průběhem akce zabývat může, přesněji řečeno musí. Jestliže akci pivovaru nedozoroval, potvrzuje to můj názor, že úředníci od začátku věděli, že stížnost zamítnou, a nechtělo se jim nikam zbytečně trmácet,“ řekl Berka.

Kontext je neformální sdružení několika bývalých kolegů z dob studií na právech. Ti působí v rámci celé republiky a sledují reklamní aktivity výrobců alkoholu. Stížností a podnětů podali od roku 2000 už desítky, letos na příklad na Beerfest Olomouc, Léto s Kozlem nebo na Pivní slavnosti Chromeč. Všechny jmenované stížnosti byly zamítnuty.

„Pokutu zatím dostaly jen pivovary v Protivíně, Havlíčkově Brodě a Strakonicích, ten poslední právě za zaměřování pivní reklamy na děti,“ řekl Berka. (Šumperský deník)


Zlatá koruna zdobí zátku Holba

[úterý, 21. listopad 2006]

Originální mobilní zátka Holba získala v soutěži P.O.P. AWARDS ZLATÁ KORUNA 2006 ocenění Vítěz kategorie. Stala se tak nejlepším POP materiálem v kategorii nápojů. Exponát Magnetický terč – zátku Holba přihlásila do soutěže společnost TARGO PROMOTION PRAHA s.r.o., zadavatelem je Pivovar Holba,a.s. ..

Jde o neotřelý nápad, jak podpořit vztah spotřebitele ke značce a v tomto případě konzumenta současně pobavit. Pivovaru Holba se podařilo přijít s něčím novým díky spolupráci s Targo Promotion Praha.Vítězný magnetický terč v podobě pivní zátky zaujme nejen svým nápaditým řešením, ale i výraznou grafikou z dílny agentury Fabrika.

„Je to trefa do černého a těší nás, že terč nezaujal jen porotu, ale má výbornou odezvu u spotřebitelů. Ukazuje se, že úspěšně podpoří prodej lahvového piva a zpestří konzumaci piva v gastro sektoru,“ hodnotí Alena Chylová, vedoucí marketingu v Holbě.

Magnetický terč Holba lze jednoduše instalovat bez zvláštních nároků na prostor a jednoduchý je i princip hry. Stačí hodit skutečnou zátku od piva Holba na magnetický terč a zasáhnout některé z vyznačených políček. Pozice políčka pak rozhoduje o odměně pro hráče. Tu aktér dostává přímo na místě, a je to obchod či restaurace. Při hře je důležitá správná trefa a ta je spojená s přiměřenou konzumací pěnivého moku. „ Nejde o vysoký počet čárek na účtě jednoho hosta. Naopak, jde o více hostů, kteří přijdou do restaurací a hospůdek posedět a pobavit se,“ dodává Alena Chylová.

K samotné výrobě vítězné zátky se vyjádřil Richard Mareš, project manager z Targo Promotion Praha.

Ač se jedná na první pohled o jednoduchou záležitost, která zákazníka zaujme, výroba nebyla zcela bez překážek. Průběžné makety se neustále upravovaly tak, aby vyhovovaly všem náročným požadavkům – především se muselo dbát na snadnou přepravu i manipulaci, s kterou souvisel např. problém přiměřené váhy. Důležitá byla samozřejmě i vysoká odolnost při používání.

Opravdovým oříškem bylo použití samotných magnetů, vhodných pro tento účel. Musely mít totiž poměrně velkou sílu, aby házenou zátku zachytili. Byla zapotřebí i konzultace s odborníky, kteří doporučili nejsilnější a přitom velmi tenké magnety, a právě to jsme potřebovali. Na každý terč bylo nutné vyrobit čtvercovou matrici s otvory o velikosti magnetů, do nichž se magnety zafixovaly tak, aby nemohlo dojít k jejich spojení. Na matrici se pak následně připevnila deska z nemagnetického kovu s reklamní tapetou a ochrannou laminací. Těší nás, že se dílo zdařilo a udělalo radost nejen nám, ale především klientovi a konzumentům piva Holba.

Pozn. Oficiální název pro pivní zátku je korunkový uzávěr. (Web Holba)


V hanušovické Holbě ctí tradice a k jedné z nich patří také slavnostní Holba Šerák Speciál. Pivovarníci ho vaří vždy na Vánoce, jako vzpomínku na založení pivovaru v prosinci 1874 a jeho první várku. Hanušovický speciál má stupňovitost 13,51 a vyniká jedinečnými chuovými vlastnostmi. Vyrábí se klasickou technologií a vyžaduje nejen zkušenosti a um sládka, ale také prvotřídní suroviny. Výsledkem je pak jeho lahodná chu s vyváženým poměrem sladu a chmele a dokonalý říz.

Speciál se vaří v omezeném množství, letos je to tisíc hektolitrů medově zlatého, světlého piva. Je to o jednu várku, to znamená 200 hl více ve srovnání s loňskem. „Loni byl o speciál v hospodách velký zájem a hospodští už nyní posílají objednávky, aby si svého vánočního favorita zajistili včas a v dostatečném množství,“ říká výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. V hospůdkách a restauracích by měl být speciál na čepu od začátku prosince. Je to vánoční dárek všem milovníkům dobrého piva, proto si s ním v Holbě pěkně vyhrají. „ Dáváme mu ty nejlepší suroviny a hlavně čas dozrát. A on nám to potom vrátí v podobě svých kvalit a spokojených konzumentů. Je to pivo s jemnou aromatickou hořkostí, kterou ovlivňuje zvláštní receptura chmelení. Aby získal svoji plnou chlebnatou chu i říz, dozrává 2 měsíce ležáckých sklepích,“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Dodává, že je to pivo, které se pije především pro chu. Ideální je vypít jedno až dvě, abyste jeho výjimečnost cítili v každém doušku. V Hanušovicích svůj speciál vaří z nejkvalitnějšího chmele, žateckého poloraného červeňáku a sladu z moravských ječmenů. Nejde o sériovou výrobu, a proto je jeho množství omezené.

O celoroční produkci speciálu v Holbě zatím neuvažují, zatím jde o sezónní zpestření nabídky. Jedná o velmi oblíbený produkt, a proto se předpokládá, že jeho zásoby letos vydrží nejdéle do začátku nového roku. Pivo Holba se dlouhodobě těší narůstající přízni konzumentů. Nejvíce oblíbená je Holba Šerák světlé výčepní, která získala řadu medailí, tou poslední je bronz v soutěži České pivo. Letos se jí prodalo 150.700 hl, což je o 8.500 hl více než loni. Celkový odbyt za devět měsíců letošního roku překročil 336 tisíc hl piva , což představuje mírný meziroční nárůst.Většinu produkce prodá Holba na domácím trhu, především na Moravě a ve východních Čechách. (Tisková zpráva pivovaru Holba)


«« « Strana 740 z 794 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň