Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Znojmo je o krok blíže ke koupi pivovaru

[středa, 18. listopad 2009]

O krok blíže je Znojmo ke koupi bývalého pivovaru Hostan nedaleko znojemského hradu.

V pondělí nabídku koncernu Heineken na jeho prodej za šestadvacet milionů korun projednali městští radní. Podle vedení města doporučí rada zastupitelstvu koupi schválit, avšak za určitých podmínek.

Rada města projednala nabídku vlastníka areálu pivovaru na odkup a za několika podmínek doporučí zastupitelstvu, které bude zasedat příští týden, tuto nabídku přijmout a schválit záměr odkoupení,“ potvrdil starosta Znojma Petr Nezveda.

Podmínky koupě shrnul do tří bodů. „Za prvé, kupní cena šestadvacet milionů korun, bude uhrazena ve splátkách v průběhu příštího roku. Druhou podmínkou je, že daň z převodu nemovitostí, kterou by podle společnosti Heineken mělo hradit celou město, budeme chtít po dohodě hradit půl na půl. Tedy polovinu prodávající a polovinu kupující,“ nastínil Nezveda.

Třetí podmínka se týká dalšího využití objektu pivovaru. „Společnost Heineken chce závazek města, že v příštích deseti letech se v areálu pivovaru nebude vařit pivo a případné gastroprovozy v areálu pivovaru a hradu budou prodávat produkty společnosti Heineken,“ uvedl starosta.

Rada města v tomto bodě vyloučila areál hradu, který je dlouhodobě výlučně majetkem města. „Pokud prostory bývalého pivovaru bude vlastnit město, tak zaručíme, že se zde pivo vařit nebude. Nechceme se však zavazovat za někoho dalšího, který bude případným nájemcem nebo vlastníkem,“ vysvětlil Nezveda.

Koncern Heineken nabídl areál ke koupi nejdříve znojemské radnici. „Jsme si vědomi jedinečného turistického a historického potenciálu areálu pivovaru, který je situován přímo v srdci města mezi nejvýznamnějšími místními monumenty. Proto nám záleží na tom, aby se vlastníkem areálu stal subjekt, kterému bude historické hledisko ležet nejvíce na srdci, a bude areál spravovat a rozvíjet ku prospěchu obyvatel města a okolí. Tuto úlohu podle našeho názoru bude nejlépe plnit právě město Znojmo,“ uvedl již dříve generální ředitel Heinekenu Česká republika Lieven van der Borght.

Vedení města již začalo přemýšlet o možném využití nově nabytého majetku.

V součinnosti s Heinekemen jsme už v minulosti díky renomovanému architektovi získali základní studii. Ten některé prostory doporučil zanechat, některé zrekonstruovat, některé zbourat. Podstatné však je, že si město může nechat jižní přístupovou cestu ke hradu a Hradní ulici případně bývalou Františkánskou zahradu,“ řekl Nezveda.

Město totiž před lety směnilo svůj podíl ve společnosti, která tehdy areál vlastnila, za stavbu jižní přístupové cesty, a nezajistilo si věcné břemeno na zachování průchodu na hrad. Proto Znojmo v současné době nemá žádný majetkový vztah ani k cestě, ani k Hradní ulici procházející pivovarem.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš


Vinaři uhájili nulovou spotřební daň na víno. Prozatím. Někteří zástupci pivovarů hlasitě protestují. A vyhrožují Štrasburkem.

Výrobci piva vykopali válečnou sekeru. Proti vinařům. Důvodem je spotřební daň. Zatímco u vína zůstal i po posledním jednání v senátu nulová, pivovarníci musejí státu odvádět stále vyšší částky. A to se jim nelíbí.

Chceme srovnatelné podmínky s ostatními nápoji. Z desítky piva platíme z hektolitru státu spotřební daň dvě stě čtyřicet korun, po novém tři sta dvacet. A vinaři nic. Přitom krabicové víno lze v supermarketech koupit litr za osmnáct korun. Bez obalu tedy za desetikorunu, takže je levnější než litr desítky,“ kroutí hlavou místopředseda Českého Svazu Pivovarů a Sladoven Jiří Fusek.

Senátor Jan Hajda z Pavlova to však vidí jinak. Právě on zorganizoval a řídil v Senátu jednání, na kterém se v minulém týdnu rozhodovalo o spotřební dani na víno. Vedle zástupců ministerstva financí se ho zúčastnili členové vinařského svazu, vinařského fondu i svazu zpracovatelů.

Pokud není zavedena spotřební daň v rámci Evropské unie u všech členských států, kde se víno produkuje, nelze jednostranně zhoršit konkurenceschopnost našich vinařů,“ argumentoval senátor.

A přidal i další důvody, proč zatím u vína – na rozdíl od piva – zůstala nulová spotřební daň. „Pivovarníků je zhruba šedesát, naproti tomu vinařů, včetně těch drobných, několik tisíc. Výběr daně by byl proto velmi náročný. Navíc vinaři, kteří obdělávají vinice, se významně podílí na údržbě a kulturním vzhledu krajiny,“ připomněl Hajda.

Ve chvíli, kdy v senátu vedl důležité jednání, protestovali pivovarníci před ministerstvem financí proti zvýšení spotřební daně u piva. Zároveň požadovali zavedení spotřební daně u vína. Byť neuspěli, v tažení proti vínu jsou mnozí odhodlaní pokračovat.

Jsem rozzuřený na poslance i senátory, že se rozhodli zničit české pivo. A nedám pokoj, dokud se to nenapraví,“ nechal se slyšet například Fusek, který si je připravený na nerovné podmínky stěžovat až ve Štrasburku.

Současnou situaci považuje za urážku českého piva jako nejlepšího artiklu, který dnes republika má. „Kvalitní české pivo pomalu zahyne, protože nám konkurují dovážené vinařské šmejdy. A naši vinaři na tom participují. To mi vadí. Není seriózní zatěžovat jeden nápoj nesmyslnými daněmi, zatímco jiné mají nulu,“ vyjádřil svůj názor spolumajitel pivovaru Černá hora, který paradoxně pochází z Kyjova.

Podle ředitele společnosti Patria Kobylí Josefa Čačíka se však jedná o klasický lobbing pivařů. „Spotřební daň by byla k tíži vinařů. Vzhledem k napjaté situaci na trhu by se navýšení jen stěží podařilo promítnout do ceny vín. Vezmeme–li v úvahu fakt, že menší daň než pět korun z litru se nevyplatí vybírat, zahnalo by to mnohé vinaře k nulovému zisku,“ míní Čačík.

Ten je přesvědčený, že zdanění piva vyvažuje zpoplatněný vinařský fond. „Spotřební daň z piva se platí všude ve světě, zatímco víno obvykle jen v zemích, kde se nevyrábí. Například v Polsku. V Německu nebo v Rakousku ale spotřební daň na víno není,“ poukazuje na zavedenou evropskou praxi.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Michal Šupálek


Na počátku listopadu společnost Heineken oficiálně spustila druhou celosvětovou kampaň týkající se zodpovědné konzumace alkoholu. Po úspěchu kampaně Enjoy Heineken Responsibly se Heineken rozhodl pokračovat v upozorňování na znamení, která mohou lidem napovědět, že jejich konzumace již přesáhla meze zodpovědnosti.

Uživatelům jsou díky této kampani poskytnuty nástroje, kterými mohou svým přátelům ukázat jejich chování při noční jízdě. Heineken umožňuje propojení mezi přáteli prostřednictvím Analyzátoru dechu (Breathalyzer) pro iPhone a prostřednictvím aplikace pro sociální sítě “Znamení hanby” (Tag of Shame). Všechny aplikace včetně webových stránek představují v těchto dnech i svou českou verzi. Heineken se touto rozsáhlou kampaní snaží redukovat škody napáchané přílišnou konzumací a upevnit pozici piv Heineken jako prémiového produktu, který dává přednost kvalitě před kvantitou.

Webové stránky spuštěné v minulém roce se setkaly s obrovským úspěchem v podobě více než 1 milionu návštěvníků. Na základě zpětné vazby od uživatelů se Heineken rozhodl, že stránky spustí znovu ve vylepšené verzi. Pět archetypů, které demonstrují znamení přílišné konzumace, v loňské kampani představovali šmátral, spáč, exhibicionista, ufňukánek a rváč. Letos k nim přibyly dva nové oblíbené archetypy – záletník a klopýtal. Vyvinuty byly také zbrusu nové aplikace pro iPhone a sociální sítě.

Na webových stránkách www.knowthesigns.com najdete vše, co potřebujete o kampani vědět, a to i s veškerými prvky kampaně, které jsou k dispozici, včetně videí, log, aplikace Analyzátor dechu (Breathalyzer) pro iPhone a aplikace Znamení hanby (Tag of Shame) pro sociální sítě. Všechny tyto aplikace byly vyvinuty na základě rozsáhlého průzkumu v devíti zemích světa.

Zdroj: Marketingové noviny.cz


Hostinský pivovar Moritz v těchto dnech slaví třetí rok existence. Málokterý z hostů hospůdky na Palachově náměstí si dnes připustí, že pivovar s nekuřáckým útulným hostincem funguje tak krátce. Možná je to tím, že když sejde po schodišti jakoby se náhle přesunul v čase o sto let nazpět. Anebo tím, že nádherné pendlovky odbíjejí čas navzdory uspěchané době o něco pomaleji.

Prvotní nápad se zrodil v autě na dálnici mezi Innsbruckem a Vídní.

S kamarádem Milošem Kolomazníkem jsme tehdy navštívili útulnou hospůdku v rakouských horách. Měla podobnou atmosféru jako olomoucká hospoda U Kuděje, do které jsme také rádi chodili. Jenže se tam často nedalo najít volné místo. Rozhodli jsme se, že si zařídíme hospůdku v podobném duchu s poctivou kuchyní,“ vzpomíná jeden z majitelů Martin Řehák.

To bylo v únoru roku 2006. Od nápadu do slavnostního otevření hostince uběhlo devět měsíců. Cesta ke zrodu byla pro budoucí hospodské nezapomenutelným obdobím.

Když hospodu, tak proč ne taky pivovar, řekli si. A přizvali ke spolupráci další přátele: sládek Stanislav Nožka se pustil do vaření piva podle vlastní receptury, architekt Michal Giacintov se zase stal duchovním otcem stylového interiéru hospody.

Opuštěný zaprášený sklep začali nadšenci společnými silami přeměňovat v útulný prostor.

Byla to nádherná doba, která se už nevrátí. Každý večer jsme viděli, jak práce postupně nese ovoce. Mohli jsme také začít ochutnávat naše pivo, které začínalo zrát,“ vzpomíná hostinský.

V té době ještě nemohlo osazenstvo přípravného týmu tušit, že britské Timesy později vyhlásí pivo Moritz třetím nejlepším rezavým mokem v České republice.

Moritz Fischer: podnikatel, který měnil město

Dům, v jehož suterénu hospůdka sídlí, nechal postavit muž veselé povahy, člen mnoha olomouckých spolků a ve své době význačný podnikatel Moritz Fischer. Rodák z Kojetína, jehož jméno hospůdka nese, v domě sám také bydlel.

Podnikatel Moritz Fischer vtiskl nejednomu místu v Olomouci secesní tvář. Jeho rukopis nese hned několik ulic – dnešní Komenského, 1. máje, Kosinova – a také čtvrť v okolí Terezské brány.

V Olomouci postavil na šedesát domů

V době Fischerova příchodu byla Olomouc pevnostním městem a na pozemcích v okolí hradeb platil stavební revers. To znamenalo, že pokud si tam někdo postavil nemovitost, musel ji v případě ohrožení strhnout, neboť obránci města potřebovali mít vetřelce pod patřičným dohledem.

Tomu odpovídala i mizivá lukrativita pozemků. Mladý Moritz však správně vytušil, že pevnost brzy skončí a průmysl se postěhuje do okolí. Za levné peníze nakoupil pozemky v okolí Olomouce.

Když padly hradby, stal se hlavním investorem. Spolupracoval s českými bankami a postavil na šedesát domů. Vybudoval i sladovnu v Holici. V dalším vývoji se však už Fischer přepočítal.

Počátkem 20. století v rakouském mocnářství prudce narostly daně a sladovník nezvládal splácet úvěry. Do konkurzu nakonec přivedl nejen svou firmu, ale i dvě české banky.

Po nepříjemnostech odešel do Vídně

V roce 1904 dokonce strávil čtrnáct dnů ve vězení pro dlužníky. Obžaloba jej vinila „z podvodů a zaviněného úpadku svých podniků, který velmi vážně poškodil celou řadu německých i českých investorů, nemluvě ani o důsledcích v rovině národnostní.

Z nafouknuté aféry nakonec dokázali Fischerovi jen nepořádek v účetních knihách. Přesto se po těchto nepříjemnostech rozhodl odstěhovat do Vídně. Tam o dva roky později zemřel.

Hospodští pivovaru Moritz dům ve Vídni navštívili a rozhodli se ducha zapomenutého sladovníka vzkřísit. Fischer byl přes prožité životní peripetie podle všeho chlapík dobré mysli, který nikdy žádnou legraci nepokazil.

Dnes visí na obrázku na zdi, odkud pozoruje čilý hospodský ruch. Kdyby žil, určitě by uznale pokýval hlavou nad krásným příborníkem naproti vchodu nebo nad tím, že pivo v hospůdce netočí ze sudů, ale přímo z tanků. A s rozkoší by si vychutnal každé zazvonění půllitru o porcelánový tácek.

Zdroj: Fotogalerie zde...

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autor: Karel Páral


Pivovar shání staré sudy a pípy

[sobota, 14. listopad 2009]

Dvouměsíční výstavu o historii pivovarnictví připravuje jihlavský pivovar. V příštím roce totiž oslaví 150 let. „V Muzeu Vysočiny budou tři expozice - o historii pivovarnictví, o současnosti pivovaru a současnosti všech pivovarů skupiny K Brewery Trade,“ přiblížila mluvčí firmy Eva Vařejčková. Vyzvala, aby se na vzniku expozice podílela i veřejnost. „Chtěli bychom požádat o zapůjčení věcí. Zkusme nashromáždit například staré sudy, pípy, lahve, vozíky nebo džbánky,“ doplnila Vařejčková, u níž se mohou zájemci o spolupráci na výstavě hlásit.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovar Tambor ze Dvora Králové osvěží české jezdce při známé rallye Paříž Dakar, která se letos jede celá v Jižní Americe.

Expedici do Chile pořádá Martin Trojan, který zastupuje motocyklovou firmu KTM. Včera nakládali všechen potřebný materiál včetně auta, motocyklů a samozřejmě lahvového a sudového královédvorského piva Tambor do kontejneru.

Ten poputuje na lodi přes oceán. Jezdci do místa konání odletí na konci roku. Terénní automobil a pět motocyklů, speciálně upravených pro cestu pouští Atakama, pojede ve stopách českých závodníků během jejich cesty po Chile.

Vloni se chystali na zrušený závod

V letošním roce jede tým kolem Martina Trojana jako neoficiální doprovod. V loňském roce to mělo být jinak. „Byli jsme přihlášeni jako závodníci na Paříž – Dakar, ten byl ale těsně před startem zrušen. Absolvovali jsme náhradní závod, který vedl východní Evropou, myslím, že úspěšně,“ prozradil Martin Trojan.

Pivovar Tambor vybavil expedici nejen lahvovým, ale také sudovým pivem s výčepním zařízením. „Bylo třeba vymyslet způsob, jak všechno zabalit, aby pivo přečkalo cestu v kontejneru přes moře,“ doplnil Nasik Kiriakovský z pivovaru Tambor. Do ocelové bedny bylo třeba naskládat terénní auto, motocykly a kompletní vybavení na několikatýdenní pobyt v Jižní Americe. Bylo třeba vytvořit speciální dřevěné konstrukce, aby bylo využito každé místečko. Nakládání v Hradci Králové tak trvalo několik hodin.

Ke kontaktu pomohl Deník

Není bez zajímavosti, že ke spojení pivovaru Tambor a firmy Trojan došlo díky našemu Deníku, a to v jeho lóži během Velké pardubické. Další zajímavostí je dlouholetý kontakt firmy Trojan v Chile. Manželka majitele totiž pochází ze Dvora Králové. V Čechách se seznámili během studií. Pivovar ze Dvora Králové tak pokračuje v podpoře zajímavých aktivit, ke kterým patřil dar pro papeže nebo várka piva pro velvyslanectví v Makedonii. O cestě po Jižní Americe a průběhů rallye Paříž – Dakar budeme naše čtenáře informovat v několika dalších reportážích prostřednictvím Martina Trojana.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek


O koupi areálu znojemského pivovaru Hostan budou v pondělí jednat znojemští radní. Ke koupi ho radnici nabídli zástupci koncernu Heineken, který letos ve Znojmě ukončil výrobu a značku Hostan ponechal pro pivo vařené v Brně.

Foto

Jsme si vědomi jedinečného turistického a historického potenciálu areálu pivovaru, který je situován přímo v srdci města mezi nejvýznamnějšími místními monumenty. Proto nám záleží na tom, aby se vlastníkem areálu stal subjekt, kterému bude historické hledisko ležet nejvíce na srdci, a bude areál spravovat a rozvíjet ku prospěchu obyvatel města a okolí. Tuto úlohu podle našeho názoru bude nejlépe plnit právě město Znojmo,“ uvedl generální ředitel Heinekenu Česká republika Lieven van der Borght.

Zástupci pivovarnického gigantu proto nechtějí pivovar prodávat ve veřejné dražbě přístupné developerským firmám.

Znojemský starosta Petr Nezveda upozornil, že město v současné době nemá žádný majetkový vztah k před devíti lety zbudované jižní přístupové cestě ke znojemské rotundě, ani k Hradní ulici procházející pivovarem.

Znojemský pivovar je umístěn v historickém centru města v areálu hradu a v těsné blízkosti nejvýznamnější znojemské památky, rotundy sv. Kateřiny. Při rozhodování o budoucnosti pivovaru, ve kterém byl ukončen provoz, je proto pro nás velice důležité, aby byl prostor využit se zřetelem k jeho historické hodnotě a ve prospěch města a jeho občanů,“ konstatoval starosta.

Městští radní nabídku Heinekenu projednají v pondělí. Na čtyřiadvacátého listopadu pak starosta k celé záležitosti svolal mimořádné zasedání zastupitelstva.

Na jednání rady půjde starosta Nezveda s návrhem nabídku Heinekenu přijmout. „Město nyní na jižní přístupovou cestu k rotundě nemá ani věcné břemeno. Kdyby proto pivovar koupil někdo, s kým bychom se nemohli dohodnout, velmi by to zkomplikovalo přístup k této památce,“ upozornil.

Za areál Hostanu by město mělo Heinekenu zaplatit šestadvacet milionů. „Není to jistě málo peněz. Ale s ohledem na atraktivitu a rozlehlost lokality to není, myslím, ani přehnaná cena. V radě budeme samozřejmě diskutovat o tom, kde peníze získat. Své návrhy nejprve proberu s kolegy v radě,“ dodal starosta.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk | Foto: David Grossmann


V Topoľčanoch môže prísť o prácu až tristo Slovákov. Spoločnosť Pivovary Topvar totiž podľa kuloárnych zdrojov uvažuje o zrušení výroby piva v tomto meste. Podľa informácií HN by sa tak malo stať do konca tohto roka.

"Rozhodnutie o zastavení výroby padlo koncom leta,“ potvrdzuje zdroj z pivárenského biznisu, ktorý si neželal byť menovaný. Značka ako taká však ostane zachovaná. "Produkciu pravdepodobne presunú do druhého výrobného závodu firmy vo Veľkom Šariši,“ vysvetľuje náš zdroj. Firma tieto informácie oficiálne nepotvrdila, ale ani nevyvrátila.

Foto

Dostatok kapacít v Šariši

Pivovary Topvar majú dostatočné kapacity na výrobu rovnomenného piva na východnom Slovensku. "Vo Veľkom Šariši vyrábajú pivo Šariš, Smädný Mních a Velkopopovický Kozel. Ročne by tu mohli vyprodukovať asi jeden milión hektolitrov, momentálne však idú zhruba len na polovicu,“ tvrdí spomínaný zdroj. V Topoľčanoch pritom za rok vyrobia viac ako 350-tisíc hektolitrov piva.

Úrady o ničom nevedia

O možnom prepúšťaní nevedia zatiaľ nič ani miestni ľudia z Topoľčian. HN oslovili viacerých pracovníkov závodu, no tí týmto správam neveria. O presúvaní výroby nevedel nič ani mestský úrad či úrad práce.

Viac istoty do situácie zatiaľ nevnášajú ani samotné Pivovary Topvar, ktorých majiteľom je svetová pivovarnícka skupina SABMiller. "Naša spoločnosť pravidelne spracúva detailné analýzy a na ich základe pripravuje firemnú stratégiu. Žiaľ, situácia na slovenskom pivnom trhu nie je v posledných rokoch jednoduchá - čo môže potenciálne do budúcnosti ovplyvniť aj naše podnikanie,“ reagovala hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková.

Ako ďalej hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková dodala, v tomto momente je ťažké presne špecifikovať vplyv nepriaznivej situácie na trhu na ich spoločnosť v budúcnosti.

Vyvážame menej

Neslávne sme na tom aj s exportom tohto alkoholu. "Kým pred niekoľkými rokmi sme vyvážali do zahraničia viac ako 100-tisíc hektolitrov, v súčasnosti to nie je ani tretina,“ vysvetľuje Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

Dôvodom pre taký rapídny pokles exportu je totiž rast výrobných licencií. V praxi to znamená, že vývoz konkrétnej značky piva nahradila jeho výroba v danej krajine, kde sme pred tým dovážali. Napríklad originálne české pivo Kozel sa licenčne vyrába u nás, na oplátku náš Zlatý Bažant sa vyrába v susednom Česku.

Keď cudzincom chutí naše pivo

Na druhej strane, niektorým podnikom sa začína dariť aj v tomto smere. Opäť vyvážať slovenské pivo do zahraničia sa podarilo aj firme Banskobystrický Pivovar, ktorá vlastní napríklad značku Urpiner. "Za niečo vyše roka sme exportovali 3,5 percenta produkcie, čo predstavuje asi 2 500 hektolitrov piva,“ hovorí Branislav Cvik, predseda Predstavenstva Banskobystrického Pivovaru a dopĺňa, že objem exportu narastá aj v tomto období. "Do okolitých štátov exportujeme najmä sudové pivo, do vzdialených destinácií ako Fínsko či Kanada je to fľašové pivo,“ reaguje Cvik.

Ďalšie exportné teritórium získal aj Steiger Vyhne. "Za tri štvrťroky tohto roku sme vyviezli asi 5 200 hektolitrov piva, čo bolo o tretinu viac ako pred rokom,“ povedal vedúci marketingu spoločnosti Emil Mihálik. Plus si v tomto smere pripísal aj Zlatý Bažant. "V tomto roku sa značke Zlatý Bažant podarilo expandovať na trh vo Švédsku, zároveň sme na poľský trh v tomto roku začali vyvážať Zlatý Bažant tmavý,“ uzatvára hovorkyňa spoločnosti Heineken Slovensko Hana Šimková.

Zdroj: HN Online.sk | Autorka: Petra Jamrichová


Príde Slovensko o svoje hlavné mesto? Nie, neobávajte sa, Bratislava má tento štatút istý... Túto otázku si však oprávnene začínajú klásť obyvatelia Topoľčian a ich okolia. Zásluhou tamojšieho pivovaru Topvar si totiž toto mesto vyslúžilo rovnaký prívlastok ako Bratislava. Len s tým rozdielom, že Topoľčany získali vďaka zlatistému moku titul „hlavné mesto piva". Tak to hlása aj jeden z pútačov vítajúci jeho návštevníkov. Osud Topvaru je však teraz neistý.

Fámy, či nová stratégia?

Prečo vás to trápi?“ reagoval jeden z pracovníkov Topvaru, keď sme sa ho včera pýtali, či ich vedenie spoločnosti informovalo o problémoch. „Veď nie ste z Topoľčian,“ dodal, keď si všimol poznávaciu značku na našom aute. „Nie, ale zaujíma nás to, lebo podniky dnes ,padajú‘, a pivovaru, ktorý tento rok oslávil štyridsiate piate výročie vzniku, by nám bolo ľúto," odvetili sme. Podľa jeho kolegu, ktorý tiež neprezradil svoje meno, sú reči o skončení varenia piva na strednom Ponitrí len fámami, ktorým neverí.

Zníženie odbytu tohto nápoja však podľa informácií HN môže viesť k zániku pivovarníckej tradície v Topoľčanoch. Hovorkyňa Topvaru Drahomíra Mandíková však hovorí, že spoločnosť „pripravuje analýzy a novú stratégiu“. Preto je teraz ťažké špecifikovať „vplyv trhu na ďalšie fungovanie spoločnosti“.

Mesto informácie nemá

O hrozbe zatvorenia pivovaru včera ešte nevedeli ani na mestskom úrade. Jeho pracovníkov, s ktorými sme sa rozprávali, však táto informácia až tak nezaskočila. V minulosti, keď pivovar ešte nevlastnila nadnárodná spoločnosť SABMiller, sedemnásť percent akcií patrilo mestu. „Predali sme ich pod pdmienkou, že dva roky sa v ňom nebude prepúšťať,“ povedal jeden z predstaviteľov úradu. Podľa neho dva roky už uplynuli, takže „možno preto sa zahraniční vlastníci rozhodli, že...“ – nedokončil vetu. Asi z obavy, že to, čo by povedal, nemusí byť pravda.

O málo viac vedeli na topoľčianskom úrade práce. Počuli, že sa „s pivovarom niečo deje“, ale to je všetko. Hromadné prepúšťanie zatiaľ nahlásené nemajú. V meste je teraz 10,9-percentná miera nezamestnanosti. Ak by stratilo prácu všetkých zhruba tristo zamestnancov Topvaru, úroveň nezamestnanosti by sa v meste zvýšila o niekoľko desatín percenta.

Doteraz investovali...

Mám informácie len o tom, že sa v Topvare investuje do technológií,“ reagoval na našu otázku o budúcnosti Topvaru jeho bývalý generálny riaditeľ Peter Vendelín. O problémoch pivovarov, ktorým klesol predaj, vie, ale k tomu, čo bude s topoľčianskym, sa nechcel vyjadriť. Podrobnejšie informácie získa asi až na budúci týždeň. O ťažkostiach pivovaru nepočuli ani čašníci pohostinstiev medzi Topoľčanmi a Hlohovcom. Naše otázky sa však zrejme stali včera „pivnou témou“. Lebo mnohé „krčmy“ v regióne čapujú práve Topvar.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Vladimír Turanský


Krajský soud v Brně dnes rozhodl o zahájení insolvenčního řízení se společností Zámecký pivovar Oslavany s.r.o.. Návrh na insolvenci podaly soudu firmy Templářská společnost a G&C PACIFIC NIUE LIMITED.

Oběma společnostem zámecký pivovar dohromady dluží necelé 2 miliony korun. Firmy proto požadují, aby soud postupoval podle paragrafu 153 insolvenčního zákona a rozhodl o řešení úpadku dlužníka konkurzem. Pivovar se s problémy potýká již delší dobu, v létě dokonce musel na čas zastavit i samotnou výrobu piva.

Zdroj: Podnikatel.cz


Pivovar roku 2009 je Herold

[čtvrtek, 12. listopad 2009]

Z rukou předsedy Sdružení přátel piva Tomáše Erlicha převzal sládek pivovaru Herold František Pinkava prestižní ocenění "Pivovar roku". Tomáš Erlich zavzpomínal na dobu, kdy prvně předával toto ocenění pivovaru Svijany, který od té doby dosáhl skvělých obchodních úspěchů a stále zachovává vysokou kvalitu piva. Popřál pivovaru Herold, aby tento příklad následoval.

Foto

Pšeničné pivo Herold chutnalo

Součástí slavnostního vyhlášení byla i ochutnávka oceněných piva a piva z vítězného pivovaru Herold. Podsládek Alois Blahna nabídl pivním labužníkům polotmavé speciální pivo Bohemian Granát Lager, letos oceněné "Zlatou pivní pečetí" a světlý kvasnicový pšeničný ležák Herold. Pšeničné pivo ze zámeckého pivovaru Herold už se stává pojmem, u výčepu bylo stále živo. Pšeničný Herold se dokonce umístil na pátém místě v soutěži klasických dvanáctek, stal se Skokanem roku.

Foto

Skokan roku: Herold wheat v kategorii dvanáctek. (Z nulové pozice, kdy se po několika letech pivovar k výrobě pšeničného piva vrátil, až k pátému místu v letošním roce ) Členové SPP hlasovali celkem pro rekordních 198 různých značek.

Sdružení přátel piva oceňuje od roku 2000 nejlepší pivovar, piva a uděluje i další ocenění. Sdružení je členem European Beer Consumers Union, Evropského sdružení pivních spotřebitelů.

Foto

Z tiskové zprávy SPP:

Pivovar roku

Rovněž v tomto případě vlastní SPP ochrannou známku na označení Pivovar roku, a proto ji považuje za jednu z nejprestižnějších. Vítězný pivovar získává cenu od SPP po dlouhých mnoha letech, avšak o to zaslouženěji. Někdo by možná mohl namítat, proč se jeho piva neumístila na stupních vítězů v jednotlivých kategoriích. Ten čas jistě brzy přijde, protože již nyní a trochu smolně, zůstaly na „bramborových“ místech tmavý 13% Herold, či pšeničný Herold wheat, kdy jde navíc o skokana roku v rámci všech kategorií a všech piv v naší soutěži.

Celkové pořadí v kategorii Pivovar roku:

1. Pivovar Herold

2. Pivovar Svijany

3. Rodinný pivovar Bernard

Zdroj: Pivovar Herold.cz


Marketing Pilsner Urquell využívá na webu a na Facebooku nový nástroj – aplikaci Pojď na pivo, která umožňuje lidem sjednávat srazy a setkání. O úspěchy Čechů z různých oblastí od vynálezů, přes sport a kulturu až k rekordům a kuriozitám se pak opírá nová on-line komunikace značky nazvaná České úspěchy.

Foto

Chcete jít s přáteli na pivo, zahrát si fotbálek, uspořádat oslavu narozenin nebo jakýkoli jiný společenský sraz? Usnadnit by to měla internetová aplikace Pojď na pivo, ve které navrhnete termíny, odešlete je přátelům a aplikace najde nejvhodnější datum a doporučí místa setkání – samozřejmě taková, kde se točí dobrá „Plzeň“. Aplikace běží na webu a na Facebooku.

Facebook aplikaci ve svém marketingu využil pivovar již dříve, s úspěchem se setkala zejména zábavná aplikace „Pošli plzničku“. Ta slouží k přeposílání virtuálního osvěžení. Během pěti měsíců provozu ji použilo již 636 494 uživatelů.

Na webu Pilsner Urquell a v sociálních sítích Facebook a Twitter byl spuštěn také projekt České úspěchy, kde systematicky vzniká obsah promující tuto typicky českou značku piva.

Přípravu obsahu zajišťuje bloger, který se věnuje vyhledávání zajímavých zpráv souvisejících s úspěchy Čechů a České republiky v různých oblastech.

Obě řešení připravila internetová agentura SYMBIO.

Zdroj: iDirekt.cz


V roce 1564 založený Pivovar Svijany pokračuje ve velké jízdě. Zatímco v roce 1998 ho chtěl tehdejší vlastník (Pivovary Staropramen) zavřít, loni se stal už šestým největším pivovarem v České republice. Svým způsobem nejúspěšnější tuzemský výrobce piva meziročně zvýšil zisk po zdanění z 66 na loňských 97 milionů korun. Obrat vyskočil z 393 na 539 milionů.

Pivovar Svijany za pouhých deset let navýšil výstav z 43 tisíc na 319 tisíc hektolitrů. Letos by číslo mělo stoupnout na 330 tisíc. Zajímavostí Svijan je, že plných 75 procent výstavu tvoří jedenáctistupňové pivo Svijanský máz. V českých poměrech jde o unikátní údaj. Češi jsou zvyklí spíše na slabou desetistupňovou břečku typu Gambrinus.

Firmu vlastní z 55 procent liberecká LIF Trade, zbytek drží skupina K Brewery Group. Loni se dařilo i dceřiné společnosti Pivovar Svijany – Distribuce, která utržila 672 milionů a vydělala dvacet milionů po zdanění.

Mezi spolumajitele velmi úspěšného pivovaru patřila v minulosti Jiřina Bohdalová. Známá herečka vlastnila solidní čtyři procenta, což představovalo majetek v řádu desítek milionů korun.

Zdroj: Motejlek.com


Vždy jsem si chtěl postavit pivovar

[čtvrtek, 12. listopad 2009]

Václav Mayer vlastník pivovaru Berounský medvěd

Václav Mayer se svou manželkou obnovil tradici vaření piva v Berouně, v roce 1998 totiž založili soukromý rodinný pivovar Berounský medvěd. V Berouně se narodil, ale až do roku 1999 žil ve Zdicích.

Své rodné město má rád. „Okolí Berouna je krásné, a když má člověk trochu času, je perfektní si vzít kolo a vyrazit. Já osobně mám několik tras kolem Berounky. Samozřejmě jezdím rekreačně a hlavně dbám na to, aby na trase byly hospůdky,“ popisuje.

A jak se dostal jako vyučený zámečník a vystudovaný právník k vaření piva? „Jako malému klukovi mi moje babička vyprávěla, jak u nich na statku v Hostímě vždycky před dobou žní vařili pro chasu, která jim pomáhala na poli, pivo. A já jsem babičku pořád přemlouval, že bychom taky mohli pivo doma uvařit. Bohužel jsme to nestačili, babička zemřela, ale mně ta myšlenka hodně utkvěla v paměti a pořád jsem si říkal, že jednou si postavím vlastní pivovar,“ vypráví.

Vařit pivo ho nakonec nenaučila babička, ale kamarád, který dělal sládka v Krušovicích. Svůj sen si splnil v roce 1997, když zrekonstruoval jednu vyhořelou budovu v bývalém cukrovaru v Berouně.

Dnes už má naše pivo poměrně hodně příznivců, na pivo k nám jezdí hodně lidí třeba z Prahy a v létě spousta cyklistů. Bohužel u místních pivařů je vidět, že jsou hodně ovlivněni gambáčem,“ dodává Mayer.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Hanušovické pivo Holba Premium získalo zlato na švédském Beer and whisky festivalu. Je to již čtvrtá medaile, kterou Holba letos získala, uvedla ve čtvrtek mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Stockholmský festival patří mezi čtyři největší přehlídky piva na světě a ve Švédsku se koná od roku 1992. Letos jej navštívilo sedmadvacet tisíc lidí. Pravidelně se na něm prezentuje až 600 druhů piv světoznámých značek. Piva jsou rozdělená do více než dvou desítek kategorií, ve kterých jednotlivé vzorky hodnotí světoví odborníci z oboru pivovarnictví.

Značka Holba se této světové přehlídky zúčastnila letos počtvrté a získala dvě medaile. Ležáku Holba Premium, který získal zlato, se ročně vyrobí 40 tisíc hektolitrů, což je zhruba deset procent celkové produkce. Část produkce jde na vývoz, především do Evropy, kde k exportním zemím patří právě Švédsko, Maďarsko nebo Polsko.

"Zásada je na pivo nespěchat a tu dnes někteří velkovýrobci zdaleka nedodržují, protože čas jsou peníze. Zatímco u nás pivo opouští brány pivovaru nejdřív za šest týdnů, europiva jsou hotová za 14 dní a na jejich kvalitě je to znát," řekl výkonný ředitel Vladimír Zíka. Důležitou roli hraje v kvalitě a chuti i samotná horská voda, kterou pivovar čerpá z vlastních hloubkových vrtů. Její výhodou je složení, ideální právě pro výrobu piva českého typu. Pivo Holba se vaří standardně na dva rmuty, takže má čas a stačí si vzít to nejlepší ze sladu i chmele. Kvasí i zraje odděleně při nízkých teplotách. Prokvašení se dá díky tradičním postupům lépe řídit a výsledkem je méně prokvašené pivo s vyšším obsahem zbytkového extraktu a typickou plnou chutí. Není třeba je dále dobarvovat, dosycovat ani jinak chemicky upravovat a vylepšovat.

Letos se Holba zúčastnila pěti soutěží, z toho ve čtyřech získala medaile a na výsledek mezinárodní European Beer Star teprve čeká.

Zdroj: Mediafax.cz | Autorka: Ivana Šlapalová


Do kopule vodárenské věže v areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj ve výšce 50 metrů uložili ve středu večer horolezci speciální pouzdro obsahující důležité údaje k výrobě nejproslulejšího piva. Přesně před 167 léty sládek Josef Groll narazil první sud s legendárním pivem, řekl sládek Václav Berka.

Foto

"Bavorský sládek Josef Groll uvařil v Plzni první várku piva, které dostalo název Pilsner Urquell 5. října 1842. První sud s lahodným mokem narazil potom 11. listopadu 1842 během martinských oslav na plzeňském náměstí," popsal historickou událost, kdy se zrodila legenda, sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Lidé byli tehdy podle jeho slov překvapeni zlatou barvou piva i jeho bohatou bílou pěnou. Dříve byli lidé zvyklí na piva tmavé barvy a zcela jiné chuti.

Přesně podle receptury sládka Josefa Grolla se v Plzeňském Prazdroji pivo stále vaří. Jedna várka byla uvařena 5. října 2009 a sládek Berka narazil sud z této várky podobně jako sládek Groll 11. listopadu na Martina. "Chceme, aby měli lidé i do budoucna možnost vědět, jak chutná naše pivo. Proto jsme do tubusů vložili rmutovací diagram a záznam kvasného listu, aby i budoucí sládci podle těchto údajů jednoduše poznali, jak vařit naše pivo a aby chutnalo stále stejně," řekl Berka. Tubusy by měly zůstat v kopuli vodárenské věže minimálně 50 let.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Richard Beneš


Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s., údajne uvažuje o ukončení výroby piva v Topoľčanoch. TASR to potvrdil zdroj, ktorý si neželá byť menovaný. Vedenie spoločnosti túto informáciu nepotvrdilo, ale ani nevyvrátilo.

"Naša spoločnosť v rámci štandardných interných procesov pravidelne spracováva detailné analýzy a na ich základe pripravuje firemnú stratégiu. Žiaľ, situácia na slovenskom pivnom trhu nie je v posledných rokoch jednoduchá, čo môže do budúcna ovplyvniť aj naše podnikanie. V tomto momente je však ťažké presne špecifikovať vplyv nepriaznivej situácie na trhu na našu spoločnosť v budúcnosti," uviedla v stanovisku firmy manažérka pre vzťahy s verejnosťou Drahomíra Mandíková. Hromadné prepúšťanie zamestnancov firma na Úrade práce, sociálnych vecí a rodiny v Topoľčanoch nenahlásila, čo potvrdil René Schmizing z úradu práce.

Pivovar Topvar bol založený v roku 1957, sladovňu sprevádzkovali v roku 1960. Prvú várku piva uvaril pivovar v roku 1964. V januári 2007 sa spoločnosť Topvar, a. s., zlúčila s Pivovarom Šariš, a. s., a vznikla firma Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších svetových pivovarníckych spoločností SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a. s., zamestnávajú na Slovensku vyše 900 pracovníkov.

V marci tohto roka vedenie spoločnosti informovalo, že hospodárske výsledky Pivovarov Topvar kopírujú výsledky celého odvetvia. V minulom roku predali slovenské pivovary 3,56 milióna hektolitrov piva, čo je najmenej od roku 2002. Medziročný pokles predstavoval 3,4 %. Podiel Topvaru na trhu predstavuje približne jednu tretinu. "Vlani sme zaznamenali zhruba päť- až šesťpercentný pokles predaja. V januári tohto roka sme zaplakali a nielen my. Spotreba naďalej klesá. Kríza vplýva na ľudí aj z psychologického hľadiska, obmedzujú výdavky," uviedla v tom čase Mandíková.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: TASR


Jeden typ belgických speciálních piv s podílem alkoholu nad 10 procent se v hantýrce znalců označuje jako ječná vína. Nenapadlo by mě, že bychom tak jednou mohli říkat všem pivům u nás.

Ano, je to už trochu na revoluci nás pivařů. Jak dlouho si necháme líbit tu strašlivou diskriminaci? Vinaři žádnou spotřební daň neplatí a ještě dostávají dotace z prostředků daňových poplatníků. Pivovary si o nějaké podpoře mohou nechat jen zdát a ještě platí z každého litru spotřební daň jako jakýsi trest za „ošklivý“ zvyk pití piva.

A ještě to nestačí: tato spotřební daň se od příštího roku má zvednout. Řeknete si, že pár desetníků na půllitru nikoho nezabije. Budete mít ale pravdu jen zčásti. Pivovarské giganty to nezničí. Ty už dnes vyrábějí nápoj, který se pivu jen podobá, protože výše jeho výrobních nákladů se podařilo stlačit až skoro k nule a podle toho taky ta tekutina chutná. Mikropivovarům o výstavu pár stovek, maximálně tisícovek hektolitrů ročně zvýšení spotřební daně také možná moc neublíží, protože konzumenti jejich produktů jdou po kvalitě a malé zvýšení ceny je snad neodradí.

Jenže existuje strašně důležitá skupina takzvaných okresních, regionálních pivovarů s výstavem několik desítek tišíc hektolitrů ročně. Tato skupina se u nás za posledních deset let ohromně zvedla, umí až na výjimky poskytnout skutečně kvalitní a osobité pivní kousky, v menších městech je zajímavým zaměstnavatelem a hodně se podílí na zdravém lokálním patriotismu. Tyhle pivovary bojují o přežití v nelítostném boji s obry, jejichž dealeři jsou často schopni nabídnout hospodám podmínky, které se jen těžko odmítají. A do toho má přijít zdražení. To může několik desítek malých českých pivovarů úplně zruinovat.

Proto se nedivím nápadu českých sládků, že začnou svému nápoji říkat sladové víno. No co by ne. Pivo stejně jako víno vlastně vzniká tím, že se nějaký zemědělský produkt zpracuje, nechá se zkvasit a pak se ještě nějak upraví. Vím, že nápad s přejmenováním piva je jen cestou, jak zákonodárcům, polopatě sdělit, že pro zcela rozdílné podmínky pro pivo a víno není žádné opodstatnění, že je to jen věcí zvykového práva.

Ale pokud budou daně naše pivo dusit víc a víc, klidně přestanu pít pivo a začnu pít sladové víno.

Zdroj: EU portál.cz | Autor: Ladislav Jakl


Zisk AB InBev před splátkou úroků, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) dosáhl za čtvrtletí 3,55 miliardy dolarů (zhruba 60 miliard Kč). Analytici podle agentury Reuters čekali v průměru výsledek 3,52 miliardy USD.

Základní ziskovost největší světové pivovarské společnosti Anheuser-Busch InBev vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 12 procent, což bylo poněkud více, než se čekalo. Nepříznivý dopad nižší spotřeby piva vyvážily vyšší ceny a snižování nákladů, sdělila ve čtvrtek společnost, která nyní své operace ve východní Evropě včetně České republiky prodává investiční společnosti CVC Capital Partners.

Zisk AB InBev před splátkou úroků, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) dosáhl za čtvrtletí 3,55 miliardy dolarů (zhruba 60 miliard Kč). Analytici podle agentury Reuters čekali v průměru výsledek 3,52 miliardy USD. Firma očekává, že v posledním letošním čtvrtletí dosáhne podobného meziročního nárůstu.

Odbyt piva za čtvrtletí klesl o 3,2 procenta a nižší byl ve všech regionech kromě brazilského trhu. Ke zlepšení marží však vedla přísná kontrola nákladů spolu s pozitivními efekty loňského převzetí americké jedničky Anheuser-Busch. Belgický InBev získal americkou společnost za 52 miliard dolarů a vytyčil cíl dosáhnout díky tomu za tři roky úspor 2,25 miliardy dolarů. Mezi hlavní značky skupiny nyní patří Budweiser, Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma.

Pokles odbytu u konkurence

Světová pivovarská jednička SABMiller zaznamenala za pololetí do konce září pokles odbytu o jedno procento. Světové trojce Heineken se objem prodeje snížil ve třetím čtvrtletí o 4,7 procenta a čtvrtému Carlsbergu klesl o pět procent. Všechny velké skupiny však co do zisku těžily z růstu cen a snižování nákladů.

AB InBev se minulý měsíc dohodl s CVC Capital Partners na prodeji svých východoevropských aktivit za 2,2 miliardy USD. CVC tím získá pivovary v České republice, na Slovensku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku.

V České republice patří skupině AB InBev společnost Pivovary Staropramen. Na českém trhu s pivem má AB InBev se značkami Staropramen, Braník a Ostravar zhruba patnáctiprocentní podíl a skupina v Česku prodává také značky Stella Artois či Hoegaarden.

Zdroj: FinWeb iHNed.cz


Bude se v Bystřici vařit pivo?

[čtvrtek, 12. listopad 2009]

Z opraveného školního statku se má stát centrum zelených vědomostí

Ochutnat čerstvě uvařené pivo z místního chmelu. Načesat košík jablek v sousední aleji stromů a nechat si z nich vylisovat mošt. I takové plány má bystřická radnice se školním statkem, který chce přetvořit na centrum zelených vědomostí.

Varna piva, moštárna, ale i kovárna, skanzen, muzeum zemědělské techniky a další věci by měly návštěvníkům aktivně sloužit. Chceme, aby se lidé mohli sami zapojit do činnosti řemeslníků, aby jenom nekoukali, ale všechno i vyzkoušeli,“ říká o projektu bystřický místostarosta Josef Vojta. Zchátralý statek, bývalý zámeček, využívá ke své výuce bystřická zemědělská škola. Její studenti by i po rekonstrukci měli v objektu vykonávat svou praxi, hlavně v oboru cestovního ruchu.

Vedle statku vyroste moderní třípatrový nízkoenergetický ekopavilon, jehož patra budou věnována vodě, energii a vzduchu. Střecha bude pokryta fotovoltaickými a solárními panely. Radnice musí do ledna připravit projekt a bude se ucházet o dotaci. Celá rekonstrukce včetně pavilonu by měla stát sto padesát milionů korun, dotace by mohla být až 92,5 procenta. „Pokud bychom dotaci nedostali, projekt bychom jako město sami nedělali,“ dodal Vojta.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


«« « Strana 564 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň