Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Ples se vrátil s Platanem

[pondělí, 12. únor 2007]

Do posledního místa zaplnil místní kulturní dům páteční Ples pivovaru Platan Protivín. Naše plesy mají dlouholetou tradici ještě z dob Jihočeských pivovarů. Vždy to byla záležitost protivínské sokolovny, ale o tu jsme zatím přišli, a tak jezdíme do Písku, řekla v pátek večer obchodní ředitelka protivínského pivovaru Helena Vlachová. Jak jsme se ale dozvěděli, není to zase s pořádáním pivovarského plesu až tak jednoduché. Loni byl ples v Družbě, protože kulturnímu domu vládl jako pivo budějovický Budvar. Uspořádat tu tedy ples Platanu bylo neslučitelné. S příchodem Josefa Samce jako majimatele kulturního domu se sem pivo Platan vrátilo a s ním tedy i ples. Pan Samec je naším dlouhodobým odběratelem, a tak mu tu věrnost k našemu pivu takhle vrátíme, dodala Helena Vlachová. Občané Protivína dokázali, že jsou na svoje pivo velmi hrdí. Na ples jich totiž dorazily dva plné autobusy, a když připočítáme automobily, více než dvě stovky přijely určitě. Odměnou byla nejen skvělá hudba na třech místech domu, ale také bohatá tombola a v neposlední řadě vystoupení děvčat z občanského sdružení Mažoretky Písek ve dvou vstupech. (Písecký deník)


Loňský rok byl úspěšný pro Městský pivovar Platan z Protivína na Písecku. Firma poprvé za dobu existence překročila hranici 400 tisíc hektolitrů uvařeného piva. Pokořila tak rekord z roku 1993, kdy prodala 390 tisíc hektolitrů.

„V odbytu piva se výrazně projevilo teplé a suché léto. Pro nás je také pozitivní, že máme stabilní dodávky pro Plzeňský Prazdroj a vyrábíme privátní pivo pro řetězec Lidl,“ řekl ředitel Pivovaru Ladislav Rosmüller.

Protivínský pivovar vyrábí pro plzeňskou skupinu pivo značky Klasik. Lidlu od července roku 2004 dodává výčepní osmistupňové a nealkoholické pivo a v současné době jedná o výrobě jedenáctistupňového piva. Výstav tradiční značky Platan nyní tvoří jen jednu čtvrtinu celkové produkce pivovaru.

„Myslím, že tato spolupráce byla správnou cestou, protože nám umožnila investovat do modernizace firmy. Přesto máme zájem hlavně na klasickém pivu Platan,“ dodal Rosmüller.

Vloni protivínský pivovar investoval do nákupu centrální sanitační stanice a filtrace jedenáct milionů korun, na modernizaci získal více než tři miliony z fondů Evropské unie. „Cílem bylo především snížení energetické náročnosti výroby a zvýšení kvality piva,“ uvedl Rosmüler. Další dotaci za 1,3 milionu korun získal podnik na rozvoj vzdělávání svých zaměstnanců.

Podobnou velkou investici do modernizace svého zařízení protivínský Platan letos nechystá. Pro své zákazníky připravil novinku v podobě nového balení jedenáctistupňového světlého ležáku, který dodává do obchodů také v kartonech po deseti lahvích. (MF Dnes)


Vytříbenou chuť piva ovlivňuje řada faktorů, a roli tak hraje kvalita vody stejně jako čistota v pivovaru.

Kdo jiný by měl lépe ohodnotit chuť oblíbeného piva, než sládek, který má koštování v popisu práce. Přesto i mistr tesař se utne, a tak ani on svůj výrobek zaručeně nepozná. Alespoň to přiznává zástupce sládka protivínského Platanu Miloš Musil, který včera usedl do řad porotců a hodnotil vzorky přihlášené do soutěže Slavností piva.

Kdo tvrdí, že zaručeně to své pivo pozná, tak si vymýšlí. Kvalitní piva se totiž od sebe chuťově liší jen minimálně, větší schopnost rozlišení bych spíš viděl v barvě, odůvodnil Musil. K pivu se dostal náhodou. Po vysoké škole se specializací na kvasnou chemii zašel do jihočeského pivovaru a už u piva zůstal. Zapřísáhlý pivař nejsem, můžu i dobré víno, přesto mám pivo nejraději. Vždyť mám povinnost i něco vypít v práci. Pak také na něj zajdu s kamarády.

Popíjení v práci Musilovi zřejmě nejeden pivař závidí, ale má to také své stinné stránky. Tak třeba při cestě domů pro něj neexistuje usednout byť jen na obyčejné kolo. A k závidění rozhodně není ani vypité množství.

To jsou opravdu nepatrné objemy, potvrzuje podsládek. Protivínské pivo sice z řady dalších přesně nepozná, ale rozdíl mezi pivem, které ještě neopustilo varnu, a již stočeným do lahve, registruje. Kdo ochutnal pivo přímo ve sklepě pivovaru, tedy nefiltrované, potvrdí, že je chutnější než pivo již tepelně upravené. Paster je dobrý pro udržení trvanlivosti, ale každému pivu trochu ublíží. (Táborský deník)


Pivovar Budějovický Budvar představil novou značku světlého výčepního piva Pardál. Nový produkt má konkurovat pivům typu Gambrinus, která jsou v posledních letech oblíbena především u méně náročných zákazníků.

"Hledali jsme nové obchodní příležitosti. Naším cílem bylo oslovit zákazníky, kteří doposud naše pivo nepili. Pardál je pivo výrazně hořčejší chuti, než mají naše ostatní produkty," řekl ředitel pivovaru Jiří Boček.

Pivovar bude v prvních měsících prodávat nové pivo jen na území Jihočeského kraje. Na základě obchodních výsledků se pak Pardál začne dodávat i do obchodů a restaurací v dalších částech republiky.

Náklady na vývoj nového výčepního piva zástupci Budějovického Budvaru odhadli na 30 milionů korun. Očekávají, že do konce letošního roku vyrobí 23,5 tisíce hektolitrů tohoto piva.

V obchodech bude Pardál stáčený do klasických půllitrových lahví stát okolo sedmi korun. Cena pro restaurace, kam bude dodáván v padesátilitrových sudech, je stanovena zhruba na patnáct korun.

Pardál je unikátní především tím, že na jeho vývoji spolupracovalo více než tři sta náhodně oslovených pivařů. "Lidé nám na těchto ochutnávkových akcích sdělovali své pocity. Říkali, co jim na pivu vadí, jakou by si přáli pěnu, barvu či chuť. Podle jejich připomínek jsme při vývoji nové značky postupovali," vysvětlil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Sortiment Budvaru dosud zahrnoval ležák, výčepní pivo, tmavý ležák, nealkoholické pivo a speciál Bud Super Strong. Ve vybraných restauracích je k mání i točený kroužkovaný ležák. (iDnes)


Strana také upozorňuje na to, že společnost „ve vlastnictví státu“ vykazuje mimořádně dobré hospodářské výsledky a představuje pro ČR „cenné duševní vlastnictví“.

Opoziční ČSSD se ostře postavila proti snaze vlády v blízké budoucnosti zprivatizovat pivovar Budvar. „ČSSD je přesvědčena, že Česká republika je povinna zachovat cenné duševní vlastnictví pivovaru, jehož historie sahá až do 13. století,“ uvádí strana v tiskovém prohlášení.

Strana také upozorňuje na to, že společnost „ve vlastnictví státu“ vykazuje mimořádně dobré hospodářské výsledky. Společnost v letech 1993 - 2002 zvýšila podle ČSDD čtyřnásobně hodnotu vlastního jmění na 3,2 miliardy korun. V minulém roce činil čistý zisk společnosti téměř 200 milionů korun. „V současné době zaměstnává Budvar přes 600 zaměstnanců. Jeho případná privatizace by tak rovněž mohla ohrozit zaměstnanost v jihočeském regionu,“ uvádí prohlášení.

Budějovický Budvar má po celém světě zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než stovce zemí světa. Právě kvůli ochranným známkám je podnik v dlouhodobém sporu s americkou společností Anheuser-Busch. Budvar své jméno hájí ve zhruba 40 soudních sporech a více než 70 správních řízeních před patentovými úřady po celém světě.

„Podnik už známkoprávní spory vyhrál například ve Skandinávii, Velké Británii, Řecku, Portugalsku či v severských státech, ale také v Japonsku nebo koncem minulého roku v Číně. A to je určitě zajímavý trh, který skýtá pro další rozvoj tohoto státního podniku velké možnosti. Budějovický Budvar je nejen rodinným stříbrem, nýbrž zlatem. Vládu Mirka Topolánka v tomto rozhodně nepodpoříme,“ prohlásil stínový ministr zemědělství za ČSSD Michal Hašek.

Podle ČSSD by na privatizaci Budvaru mohl mít zájem právě americký pivovar. „V případě, že by uspěl je zcela na místě otázka, zda by to nemělo pro český pivovar negativní důsledky,“ dodává prohlášení.

Vláda shání peníze, aktuálně především asi třicet miliard na plánovanou výstavbu a údržbu silnic. A jednou z možností jak tyto prostředky získat je právě prodej Budvaru.

"Značka Budvaru se cení na dvacet až třicet miliard korun. Nevidím žádný důvod, proč by stát pivovar neměl prodat. Mluvit o rodinném stříbru už ztratilo smysl," říká ministr průmyslu obchodu Martin Říman z ODS. Je jasné, že ČSSD jeho slova rozhodně nepodpoří. (iDnes)


Budvar připravil hořkou "desítku"

[pondělí, 12. únor 2007]

Budějovický Budvar bude vařit "plzeňský" typ piva, tedy s vyšší hořkostí. Bude to méně prokvašená "desítka" a na trh se dostane pod novou značkou Pardál od března.

Ve stodvanáctileté historii pivovaru to je nevídaná věc. Budvarská piva se totiž dosud vyznačovala vysokým, ne tolik chmeleným prokvašením, a tedy i menší hořkostí. Tedy vlastnostmi, které budou dál charakteristické pro prémiovou značku Budweiser Budvar.

Úzkostlivě hájené tabu, které chce firma odhalit až příští týden na tiskové konferenci, padlo překvapivě na budvarském bále, kde se Pardál točil.

Podle samotných pivařů připomíná nové pivo plzeňský Gambrinus. Po hořčím pivu s příjemnou hladkou chutí je mezi spotřebiteli zájem. Proto s ním podnik přišel.

Pro znalce trhu není krok Budvaru žádné překvapení. "Budvar se tak dostane do segmentu, kde možná nejsou obrovské zisky, ale zato se hodně pije," říká Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle něho nejde značce Gambrinus konkurovat žádným typem Budvaru. Už proto, že prémiová značka Budweiser se dlouhodobě buduje jako luxusní. "Přijít pod stejným názvem s relativně levným pivem proto nelze, aby pivovar sám sebe nepoškozoval," vysvětluje Veselý.

Pardál má být cenově posazen uprostřed mezi levnými a drahými pivy a podniku má pomoci oslovit v obchodech a restauracích jinou skupinu spotřebitelů. Podobnou roli sehrává v případě plzeňské prémiové značky Pilsner Urquell právě Gambrinus.

"Konkurence? To ukáže čas. Zatím těžko předjímat. Piv plzeňského typu je na zeměkouli sedmdesát procent a v Česku téměř každé. Na konkurenci jsme zvyklí," říká mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina.

Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka ale nelze nové pivo s Gambrinusem srovnávat. "Máme vlastní recepturu. To pivo je charakterově odlišné," tvrdí šéf pivovaru. Argumentuje chemickým složením a říká, že Pardál má mít o téměř polovinu vyšší hořkost než plzeňská konkurence. S vývojem nové značky začal Budvar loni v červnu. "Byla to příjemná práce. To pivo se ale muselo hodně vylaďovat. Skončili jsme s tím až na konci podzimu," říkal technolog Aleš Dvořák. Vydatně mu přitom pomáhaly i názory stovek lidí, kteří se účastnili anonymních ochutnávek.

Budějovický Budvar ale není sám, kdo letos přichází s radikálními novinkami. Ty chystá také Plzeňský Prazdroj. Na rozdíl od Budvaru nepůjde o světlé výčepní pivo, ale speciály. Jedním má být třináctistupňový polotmavý Jantar a druhým tmavý Diplomat. Tedy značky z plzeňské pivní historie.

"Český spotřebitel je sice konzervativní, ale pro mladou generaci jsou speciály zajímavým zpestřením trhu. Mají na něm určitě své místo," říká Karel Kosař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Prazdroj zatím nechtěl o podrobnostech uvedení značek na trh mluvit. "Všechno dolaďujeme. Není to jen o chtění. Pivo se musí nejen vyrobit, ale i zabalit a uvést na trh. To je potřeba dobře připravit," sdělil.

Experti přitom upozorňují, že pivní speciály zatím v Česku rostou především zásluhou malých pivovarů. Ty dokážou vařit i menší várky a lépe reagovat na potřeby trhu. (M&M)


Co bylo pro předchozí vlády tabu, to současný kabinet hodlá prolomit - poprvé po letech hovoří o privatizaci stále ještě národního podniku Budějovický Budvar. Vláda shání peníze, aktuálně především asi třicet miliard na plánovanou výstavbu a údržbu silnic.

"Značka Budvaru se cení na dvacet až třicet miliard korun. Nevidím žádný důvod, proč by stát pivovar neměl prodat. Mluvit o rodinném stříbru už ztratilo smysl," říká ministr průmyslu obchodu Martin Říman z ODS.

Má přitom oporu i u dalších členů kabinetu.

"Budvar samozřejmě nemusí být státní, s řádně připravenou privatizací nemáme žádný problém," říká i místopředseda vlády Martin Bursík, ministr životního prostředí a znovuzvolený předseda Strany zelených.

Žhavý kandidát: Anheuser

Budvar spadá pod ministerstvo zemědělství. Jeho šéf Petr Gandalovič (ODS) je obezřetný: "Teď to není na pořadu dne. Případný prodej musí být koordinován se známkoprávním sporem s koncernem Anheuser-Busch, aby se maximálně zúročila hodnota známky a místního původu." Jednoznačně však dodává: "Během mandátu této vlády to určitě bude významné téma." Stejně mluví i ministr financí za KDU-ČSL Miroslav Kalousek.

Problém Budvaru spočívá v jeho sporech s americkým pivovarským gigantem Anheuser-Busch. Ten se desítky let v mnoha zemích soudí o právo používat značku Budweiser. Anheuser si kvůli vyřešení sporů na Budvar už dlouho brousí zuby a stále je považován za nejdůležitějšího zájemce. Odhady hodnoty známky Budvaru už před lety hovořily o zhruba jedné miliardě dolarů, a to měl dolar ještě silnější kurs než současných 21,50 koruny.

"Je samozřejmé, že by se při privatizaci Budvar neměl dostat ani zčásti do rukou současného managementu," dodává k způsobu privatizace Říman. V první půli devadesátých let totiž politici o "české cestě" privatizace uvažovali. "Nebudu plány ministra Římana komentovat," reaguje dlouholetý ředitel Budvaru Jiří Boček. (iHNed)


Pivo s lépe držícími i umístěnými etiketami a hlavně v kartonech balených po různém množství lahví včetně reklamních předmětů nabízí nově zákazníkům Budějovický Budvar. Podnik instaloval tři nové stroje na lahvových linkách za šedesát milionů korun. Zmodernizovaná linka se poprvé naplno rozjela včera.

„Modernizace strojů je součástí dlouhodobé strategie pivovaru. Hlavním cílem je zvyšování konkurenceschopnosti a snižování nákladů,“ řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček. Budvar tímto krokem nahradil stroje staré až dvacet let.

„Pivo v kartonech nakupuji často. Je to praktičtější, protože člověk nemusí platit zálohu na přepravky. Určitě uvítám i balení, ve kterém bude méně lahví,“ míní Tomáš Průcha z Jindřichova Hradce. Nové přístroje jsou přizpůsobivější různým požadavkům. Významně se například zkrátí čas při změně druhů jednotlivých obalů. Díky moderní technologii podnik na lince ušetří dvě pracovní místa.

„Žádného zaměstnance jsme ale nemuseli propustit, došlo k přirozenému úbytku pracovníků. V tomto úseku máme v současné době dokonce podstav,“ vysvětlil mluvčí pivovaru Petr Samec.

Z obchodního hlediska je pro pivovar nejpodstatnější nový stroj pro balení kartonů. Oproti starému pracuje s dvojnásobným výkonem s rychlostí až šedesát zabalených kartonů za minutu. Nabízí také větší variabilitu v počtu lahví zabalených v jednom kartonu.

Do krabic lze zabalit i méně lahví a sklenici

Budvar zatím dodával na trh lahve balené po deseti nebo dvaceti kusech. Nový přístoj ale může balit i krabice s osmi nebo devíti lahvemi. Stroje dodala i namontovala německá firma KHS Dortmund, která je významným světovým dodavatelem lahvárenské techniky. V Budvaru již předloni instalovala dvě myčky lahví.

„Z pohledu podpory prodeje je důležité, že nové zařízení umožňuje strojní vkládání reklamních předmětů přímo do kartonů, například sklenic. Poptávka po takovém balení piva mezi zákazníky roste,“ tvrdí mluvčí pivovaru.

Výměny se dočkaly také etiketovací stroje na dvou stáčecích linkách, které umožňují nastavit přesnou polohu etikety na lahvi. Tím vylepšují jejich celkový vzhled.

Demontáž všech starých částí linek a instalování nových strojů trvala týden. Lahvové linky v Budvaru jsou pravidelně v provozu osmnáct hodin denně mimo víkendy. Budějovický Budvar vloni do modernizace investoval více než 300 milionů korun. Podnik nakoupil nové pivní přepravky a sudy, další investice směřovaly do rozvoje technologie, na úspory energií a podporu prodeje. Podobnou částku hodlá Budvar investovat i letos do vozového parku, sudů, přepravek a výpočetní techniky. (MF Dnes)


Pivovar Budějovický Budvar uvede během několika týdnů na trh nové pivo pod značkou Pardál. Nový produkt má konkurovat pivům typu Gambrinus, která jsou v posledních letech oblíbena především u méně náročných zákazníků.

„Toto nové světlé pivo bude určeno pro zcela jiné zákazníky než naše dosavadní produkty,“ řekl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Pivo by mělo mít výrazně jinou chuť a nižší cenu než ostatní budvarské produkty. Podnik si od něj slibuje především zvýšení prodeje na trhu světlých piv.

Budějovický Budvar si zakládá na tradici. Poslední novinkou bylo před třemi lety znovuuvedení tmavého ležáku. I proto se podnik rozhodl vařit nové pivo, které se tradicím vymyká, pod jinou než prémiovou značkou Budvar.

„Název produktu zatím oficiálně nezveřejníme. Je ale pravda, že máme na název Pardál nově registrovanou ochrannou známku,“ uvedl Samec. Pivovar prozatím tají i dobu oficiálního uvedení nového piva na trh. Zákazníci Pardála zřejmě ochutnají nejdříve v březnu.

Vývoj nové značky trval jeden a půl roku. Budvar jej zahájil rozsáhlými marketingovými studiemi a průzkumy trhu. Vloni v létě začal vařit první zkušební várky.

Na podzim se do rozsáhlých chuťových testů zapojilo několik set pivařů, kteří pomáhali chuť nového piva doladit.

„Lidé nám na těchto ochutnávkových akcích sdělovali především své pocity. Říkali, co jim na pivu vadí, jakou by si přáli pěnu, barvu či chuť. Podle jejich připomínek jsme při vývoji nové značky postupovali,“ vysvětlil Samec. (MF Dnes)


Královský pivovar Krušovice si pro realizaci komplexní komunikační strategie značky na trhu v letech 2007-2009 zvolil agenturu Křídla.

Agentura v těchto dnes finalizuje přípravu značkové strategie pro následující období a první výsledky spolupráce na sebe nenechají dlouho čekat. „Jsme velice rádi, že u svého nového klienta zužitkováváme naše dlouholeté zkušenosti se segmentem pivních značek“ uvedl client service director agentury David Čermák. (Strategie)


Výstava v pivovaru

[neděle, 11. únor 2007]

Kdy jste naposledy ochutnali nadívané křepelky, myslivecký sulc nebo bažantí stehýnka na jalovci? Pokud vás myslivecké i jiné pochoutky lákají máte možnost navštívit zítra (sobota 24.2.2007 )pivovar v Kostelci nad Černými lesy. Kulinářské speciality budete moci zapít všemi druhy piva z produkce pivovaru v Benešově, je připravena výstava s přednáškou Stanislava Musila věnovaná historii i současnosti nádražních restaurací, zahraje kapela Naši Furianti. Pravá pivovarská zábava ve stylovém prostředí připomínajícím doby Rakouska- Uherska a císaře pána začíná přesně v sedmnáct hodin.


Loňské prvenství na slavnostech piva v Táboře obhájilo tmavé kutnohorské výčepní pivo. O zisku Zlaté pivní pečetě rozhodla anonymní odborná komise. Do letošního sedmnáctého ročníku se přihlásilo celkem 64 pivovarů s 259 vzorky chmelových moků, které soutěžily v jedenácti kategoriích. Obhájit vítězství v takovéto prestižní soutěži se podaří jen málokomu. O to víc mě letošní prvenství těší. Piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem a z těch nejlepších ingrediencí. Je vidět, že naše péče slaví úspěch, spokojeně konstatoval ředitel kutnohorského pivovaru Zdeněk Siblík. Region mohl v Táboře reprezentovat i kácovský pivovar, ale ten se na slavnostech neprezentoval. (Kutnohorský deník)


Nymburské pivo soutěží v Táboře

[neděle, 11. únor 2007]

Tradičních pivních slavností v jihočeském Táboře se účastní i nymburský pivovar. A o postřižinské pivo je obrovský zájem! U stánku s nymburským pivem je nejvíce plno. Bodejť ne, jste legendární pivovar, poznamenal jeden z návštěvníků. Nymburk představuje všechny čtyři druhy běžně nabízeného piva. Navíc se účastníme v několika kategoriích konané soutěže, řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. (Nymburský deník)


Nejhonosnější společenská akce víkendu se uskuteční v sobotu 10. února v Kulturním centru Rakovník, kde se bude konat od 20 hodin Reprezentační ples rakovnického pivovaru. Pořadatelé připravili pro jeho návštěvníky pestrý program. Uvítání příchozích se v předsálí kulturního centra ujme skupina QR Band. Chybět nebude ani předtančení. Během večera zazní i keltská hudba a přítomní zhlédnou ukázky skotských a irských tanců. Hostem plesu je populární zpěvačka Marie Rottrová. K tanci a poslechu bude vyhrávat orchestr Kampanus se svými sólisty. Chybět nebude ani tombola. Občerstvení a pivo jsou zahrnuty v ceně vstupenky, která stojí 400 korun. (MF Dnes)


Středočeské pivovary slavily úspěch v soutěži Česká pivní pečeť v Táboře. Z jihu Čech si přivezly zlato, stříbro i bronz.

Letošního 17. ročníku se zúčastnil rekordní počet pivovarů – šedesát čtyři. Bylo mezi nimi i devět výrobců piv ze středních Čech. Šest zástupců mělo Slovensko, po jednom pak Rakousko a Itálie.

I když vítězství v hlavní kategorii světlých výčepních piv na slavnostech obhájil pivovar Starobrno, Středočeši nezůstali pozadu. Stříbro v této kategorii získal krušovický Mušketýr. Krušovický světlý ležák Jubilejní skončil ve své kategorii třetí.

Loňské vítězství mezi tmavými pivy si letos v degustační soutěži zopakoval Pivovar Kutná Hora s pivem Dačický.

„Je to vyznamenání pro všechny lidi ve výrobě, kteří se každý den starají o to, aby naše piva měla tu nejvyšší kvalitu,“ řekl kutnohorský sládek Jan Hejra.

„Obhájit vítězství v takovéto prestižní soutěži se podaří jen málokomu. O to víc mě letošní prvenství těší. Piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem a z těch nejlepších ingrediencí. Je vidět, že naše péče slaví úspěch,“ pochvaloval si ředitel kutnohorského pivovaru Zdeněk Siblík. Podle něj nejde o náhodný úspěch. „Vavříny na různých pivních soutěžích sbíráme prakticky pravidelně,“ řekl.

Podle Siblíka si kvality nevšímají pouze odborníci, ale také spotřebitelé. „Zaznamenáváme již delší dobu plynulý nárůst zájmu o naše pivo. Stále větší část naší produkce navíc směřuje do Německa,“ dodal.

Dvě stříbrné medaile v Táboře získal Postřižinský pivovar Nymburk.

Třináctistupňové pivo Bogan získalo ve světlých speciálech druhé místo. Shodou okolností je to přesně v době, kdy si veřejnost připomíná deset let od úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, po kterém je speciál pojmenovaný.

Druhou příčku si Postřižinský pivovar připsal i za tmavý ležák, kde ho předstihl pouze Havran z vyškovského pivovaru.

„Pravidelně se účastníme čtyř soutěží během roku a dá se říct, že každoročně ocenění získáme,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Benák s tím, že Postřižinské pivo soutěží v Českých Budějovicích, Trutnově a na Ceně českých sládků. Pivovar Nymburk v loňském roce prodal rekordní množství piva, 167 tisíc hektolitrů, což bylo o devět procent více než v roce předcházejícím.

Své vzorky na reprezentační slavnosti piva přivezly také středočeské pivovary z Rakovníka, Vysokého Chlumce, Mladé Boleslavi, Benešova, Březnice a Kácova. (MF Dnes)


Výroba v branickém pivovaru sice už skončila, v noci ale okolí budovy z přelomu 19. a 20. století ožívá čilým ruchem. Pivovary Staropramen, kterým branický objekt dosud patří, totiž demontují a stěhují využitelné technologie. Mezi nimi i velké pivní tanky.

Demontáže obřích CK tanků zaberou několik hodin. Takto jeřáb nadzvedl nádobu nad okolní střechy v pondělí kolem desáté večer. Kamion s nákladem pak areál branického pivovaru opustil po úderu půlnoci.

Výrobní technologie se stěhují do smíchovského pivovaru Staropramen, kde bude výroba piva se značkou Braník pokračovat dál.

"Přemístěny budou všechny cylindrokonické a přetlačné tanky. Instalace výrobní technologie z pivovaru Braník umožní navýšení výrobní kapacity pivovaru Staropramen," uvedla mluvčí Pivovarů Staropramen Michaela Trýznová.

Staropramen výrobu v Braníku ukončil, protože kapacita tamního pivovaru už nedostačovala a pivovar nebylo možné rozšiřovat kvůli jeho uzavřené poloze a statusu kulturní památky.

Branický pivovar je teď na prodej, jeho nový vlastník vzejde z veřejné soutěže. "Výběrové řízení na prodej areálu pivovaru Braník bude zahájeno 9. března," dodala Michaela Trýznová.

CO JSOU CK TANKY

Cylindrokonické tanky jsou (v případě velkých pivovarů) velkoobjemové nádoby o kapacitě několika tisíc hektolitrů vysoké až kolem dvaceti metrů. Kónické (kuželové) dno umožňuje odpouštění kvasinek.

Uzavřená nádoba umožňuje provádět hlavní kvašení a dokvášení v jedné nádobě a bez rizika kontaminace. To na jedné straně usnadňuje a zefektivňuje výrobu a zabraňuje některým nežádoucím jevům.

Na druhé straně je ale podle odpůrců této technologie výsledné pivo chuťově unifikované a postrádá výraznější chuťové charakteristiky. (iDnes)

Fotografie zde...


V branickém pivovaru se už pivo nevaří. Pivovary Staropramen zde koncem ledna ukončily výrobu. Pivo značky Braník teď vaří na Smíchově ve svém hlavním pivovaru. Kapacita provozu v Braníku už nestačila rostoucímu odbytu.

"Výstav pivovaru Braník se neustále zvyšoval, v loňském roce dosáhl rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva," uvedl výrobní a technický ředitel Pivovarů Staropramen František Šámal.

Rostoucí výstav podle něj vyžadoval modernizaci výroby, kterou branický pivovar vzhledem ke své uzavřené poloze a statusu kulturní památky neumožňoval.

Převedení výroby značky Braník na Smíchov se uskutečnilo postupně. Po oznámení záměru v únoru loňského roku začala ve smíchovském závodě půlroční testovací fáze.

Od září 2006 se Braník vařil vedle domovského pivovaru také na Smíchově a od února se už produkuje pouze tam. Po ukončení provozu bude z branického pivovaru do Staropramenu převedena i výrobní technologie.

Značka Braník, která zahrnuje Braník Světlý a Braník Ležák, je podle výrobce druhým nejprodávanějším lahvovým pivem v České republice. Tradice její výroby sahá do roku 1899.

Kvůli sloučení výrob v hlavním městě firma postupně propustí 75 zaměstnanců. Podle ředitele personálního oddělení Jana Mačejovského je pro ně připraven podpůrný program. Celkem zaměstnávají Pivovary Staropramen přes 900 lidí.

Na prodej objektu pivovaru Braník bude vypsáno výběrové řízení, sdělila mluvčí Staropramenu Michaela Trýznová.

Pivovary Staropramen, které patří do pivovarnické skupiny Inbev, mají na českém trhu asi 15procentní podíl. Jsou druhým největším výrobcem pěnivého moku po Plzeňském Prazdroji. Dosud měly v tuzemsku tři výrobní provozy - Staropramen, Braník a Ostravar. (iDnes)


Pivovar přestal vařit

[sobota, 10. únor 2007]

Málokterý z návštěvníků metropole ví, že zatímco Kryštof Kolumbus v roce 1492 objevoval Ameriku, Pražané už sedávali a bavili se u piva. Historie některých pražských hospůdek, které fungují dodnes, je totiž neuvěřitelně dlouhá.

Hostinec funguje nepřetržitě od roku 1437

Například hostinec U Krále brabantského v Thunovské ulici na Malé Straně funguje nepřetržitě už od roku 1437. „Bylo to takové osvěžovadlo pro lidi, kteří chodili na procházky na Pražský hrad a zpět,“ potvrzuje současný provozní Jakub Marek.

Dalším z vyhlášených pražských restauračních zařízení, které se může pochlubit dlouhou historií, je i proslulý pivovar U Fleků. Přestože první písemný záznam o tomto objektu pochází z roku 1499, dá se předpokládat, že lidé se v něm scházeli už o několik desítek let dříve.

Zásadní proměnu přinesl pivovaru příchod sládka Jakuba Flekovského v roce 1762, který dal hostinci jméno. Dnes ke Flekům zavítají čeští i zahraniční hosté. Kromě posezení jim pivovar nabízí i prohlídku zdejšího muzea pivovarnictví a sladovnictví.

Mnoho pivovarů ale toto štěstí nemělo. V průběhu času zanikl například vinohradský pivovar, holešovický či branický pivovar.

Pivo značky Braník mění adresu

Poslední várku mladiny uvařil vrchní sládek v Pivovaru Braník Zdeněk Lux v polovině ledna. Kromě posledních bas opustí brány pivovaru, kde se vařilo pivo přes sto let, i výrobní zařízení. Místnosti pivovaru, který vzhledem připomíná spíš zámek než tovární provoz, kde se loni vyrobilo rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva, jsou den ode dne prázdnější. Jedinou tekutinou, která tu teče, je voda z kohoutku. A tak už to zůstane.

Pivo značky Braník mění adresu, pravý vltavský břeh za levý. Stěhuje se pod střechu jediného pivovarského koncernu v Praze - smíchovského Staropramenu. „Opuštěný zámek“ mezi železničními tratěmi, kudy uhánějí lokálky na Dobříš, je na prodej.

Areál pivovaru je kulturní památkou a veškeré stavební úpravy podléhají schválení příslušných úřadů. „Jednou z podmínek výběrového řízení je, že se v Braníku nesmí vařit pivo ani vyrábět žádné jiné nápoje,“ upozornil Lux.

Použijeme stejnou vodu, suroviny i výrobní zařízení

Pivo Braník je druhým nejprodávanějším lahvovým pivem v Česku. „Kapacita by do budoucna nestačila, bylo by potřeba rozšíření výroby, ale památkáři nedovolí porušit čelní pohled na pivovar. Nové stavby jsme mohli připojovat jen zezadu, jenže tam se na budovy tlačí skála,“ řekl sládek.

Na Smíchově se podle plánů Staropramenu zvedne výroba postupně na 2 800 000 hektolitrů piva, téměř dvojnásobek dosavadní výroby. „Na Smíchově použijeme stejnou vodu, stejné suroviny i výrobní zařízení. Pivo Braník v žádném případě neutrpí,“ je přesvědčen sládek. (MF Dnes)


Pivovary Staropramen uvádějí na trh Staropramen Nealko v plechovkovém balení. 0,33l plechovky tak doplní stávající 0,5l lahvové balení nealkoholického piva Staropramen.

„Nealkoholické pivo zaujímá v našem portfoliu významnou pozici – objemy jeho prodeje dlouhodobě rostou a lze očekávat, že tento vývoj bude pokračovat. Uvedením třetinkové plechovky piva Staropramen Nealko chceme vyjít vstříc zejména řidičům, pro které je toto balení velmi praktické,“ říká Martin Jahoda z oddělení marketingu Pivovarů Staropramen. Podíl nealkoholického piva na roční produkci společnosti činí přibližně jedno procento, což odpovídá obecně podílu nealkoholických piv na celkové produkci piva na českém trhu.

Za rostoucí popularitou nealkoholického piva stojí především jeho velmi vysoká kvalita, měnící se životní styl a také větší zodpovědnost v souvislosti se zavedenými úpravami silničního zákona. „Nealkoholické pivo je dnes již chuťově i kvalitativně srovnatelné s pivem alkoholickým. V tomto směru udělal pivovarnický průmysl za poslední období velký pokrok. Nealkoholické pivo tak dnes představuje přirozenou konkurenci jiným nealkoholickým nápojovým kategoriím,“ říká Věra Hönigová, manažerka kvality Pivovarů Staropramen.

Pivo Staropramen Nealko uvedla společnost na trh na začátku roku 2005. Vedle nealkoholického piva Staropramen nabízí společnost také nealkoholickou variantu prémiové značky Stella Artois. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Zdeněk Lux působí ve společnosti Pivovary Staropramen již od roku 1995. Během této doby zastával různé pozice v oddělení zajišťování jakosti jak v pivovaru Braník, tak v pivovaru Staropramen, a podílel se na řadě klíčových technických a technologických projektů. Od května roku 2004 pak zastával pozici vrchního sládka pivovaru Braník.

V nové pozici bude Zdeněk Lux zodpovědný za řízení výroby v pivovaru Staropramen. „V pivovarnictví pracuji dvanáct let a svůj profesní život si bez výroby piva téměř nedokáži představit. Nyní se vracím do pivovaru Staropramen, kde jsem řadu let působil a který velmi dobře znám,“ říká Zdeněk Lux.

Zdeněk Lux je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické. Je ženatý, má dvě děti. Svůj volný čas věnuje především rodině, turistice a jízdě na kole. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


«« « Strana 721 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň