Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Démon alkohol dostihl už i Afriku. Přesněji řečeno, nedostihl ji, protože omamné nápoje z čiroku a prosa se zde vyrábějí od nepaměti. V posledních letech však konzumace muraby, tonta a dalších lokálních specialit stoupla natolik, že se jejich nadužívání stalo závažným celospolečenským problémem.

Vlády Mosambiku, Ugandy a dalších zemí černého kontinentu se proto rozhodly vrhnout na trh nízkoprocentní pivo z manioku v naději, že z něj alespoň částečně vytlačí podomácku vyráběný alkohol, který jen v Jihoafrické republice způsobí každoročně hospodářské ztráty za dvě miliardy dolarů.

"Nelegálně produkované alkoholické nápoje v sobě skrývají velké nebezpečí," řekl deníku The Guardian výkonný manažer společnosti SABMiller Graham Mackay, jehož firma maniokové pivo nyní začíná vyrábět. "Chceme nabídnout alternativu k tajně vyráběnému vysokoprocentnímu alkoholu, z nějž vláda nemá žádný daňový příjem."

Nová značka dostala název impala, podle jednoho z nejrozšířenějších druhů afrických antilop. Jako první země, kde bude běžně k dostání, byl vybrán Mosambik, nejspíš z toho důvodu, že problémy s nadměrným pitím zde nejsou tak dramatické jako v jiných afrických zemích.

"Je to ležák lehce nakyslé chutí," říká technický ředitel společnosti Gerry van den Houten. "Má mnohem menší obsah lepku než běžné druhy piva."

Prvních 150 tisíc

Maniok jedlý, původem z Jižní Ameriky, se pěstuje pro hlízy bohaté na škrob. Je mimořádně odolný vůči suchu a na černém kontinentu se pěstuje všude, kde je alespoň trocha vláhy.

Zatímco při výrobě běžných druhů piva se používá k výrobě sladu výhradně ječmen, v impale tvoří sedmdesát procent základní suroviny právě maniok.

"Je nejčastěji pěstovanou africkou plodinou, v zemi vydrží velmi dlouho, jeho nevýhodou je však to, že po sklizni se musí zpracovat do čtyřiadvaceti hodin," upozorňuje van den Houten. "Když se ale rozemele na kaši a následně upeče, vydrží až půl roku."

Jeho firma chce od pěstitelů každý rok odkoupit na 40 000 tun manioku. Prodat se jí zatím podařilo 150 tisíc litrů impaly, a tak plánuje, že příštím rokem zahájí výrobu v pivovaru v Jižním Súdánu, který letos vyhlásil nezávislost.

Pijí jen někteří, zato ale pořádně

Své uplatnění impala jistě nalezne i v Ugandě, která v žebříčku Světové zdravotnické organizace (WHO) figuruje co do spotřeby alkoholu s 19,5 litry na obyvatele na prvním místě. Hned za ní je mimochodem Česká republika.

Průměrná spotřeba alkoholu v Africe činí na základě údajů z roku 2005 čtyři litry na hlavu. To, že by obyvatelstvo Ugandy alkohol výrazně nadužívalo, však místní odborníci odmítají. "Uganda má méně pijáků než jiné země," upozorňuje Nazarius Mbonová z kampalské Makerere University. "Ti, kteří pijí, zato ale pijí pořádně."

"V průmyslově rozvinutých zemích světa lidé sahají po alkoholu v prvé řadě proto, aby se socializovali, v Ugandě však z toho důvodu, aby se opili," upřesňuje David Guwatudde z tamní Fakulty veřejného zdraví.

Musím být nejdříve trochu stříknutý

Velkým problémem začíná být alkoholismus v Jihoafrické republice.

Třetina všech hospitalizací v zemi je tím či oním způsobem spojena s nadměrným užíváním alkoholu. Šedesát procent dopravních nehod, při nichž došlo ke střetu chodce s automobilem, a polovinu všech utonutí v oblasti Kapského města způsobila opilost. S nemírným pitím jsou spojeny tři čtvrtiny všech projevů domácího násilí.

V Keni si mládež ve velkých městech nedokáže bez alkoholu svůj život vůbec představit.

"Pokud si chci zaflirtovat, musím být nejdříve trochu stříknutý," přiznává pětadvacetiletý student univerzity v Nairobi Richard Mučiri. Trochu stříknutý znamená podle něj vypít pět piv.

"Pití alkoholu v Keni je tak rozšířené, že na něj lidé vůbec nepohlížejí jako na drogu," říká dr. Karusa Kiraguová z Agentury OSN pro mezinárodní rozvoj.

"Místní lidé se seznamují s alkoholem ve velmi mladém věku a neuvědomují si, jak je to nebezpečné. Také z toho důvodu, že pak vůbec nemyslí na to, že by měli používat ochranu před AIDS. Přesněji, jsou příliš opilí na to, aby byli schopni myslet."

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Radim Klekner

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=720059


V jedné z nejuznávanějších a nejprestižnějších světových soutěží World Beer Awards, obhájil Rodinný pivovar BERNARD své loňské vítězství, když jeho Černý ležák opět po roce získal ocenění World’s Best Dark Lager.

Foto

BERNARD Černý ležák s jemnými kvasnicemi letos opět získal jak titul Europe’s Best Dark Lager, tak i World’s Best Dark Lager.

"To, že jsme tento titul získali a po roce dokázali obhájit, je skvělé," říká Stanislav Bernard a připomíná: "Znovu se nám potvrzuje, že cesta vaření poctivého českého piva se vyplácí."

Foto

Soutěž World Beer Awards je společností Paragraph Publishing pořádaná od roku 2007. Organizátoři vybírají z přihlášených značek piva a současně nominují nezávislou odbornou degustační porotu. Nejprve se uskuteční samostatná regionální kola pro Evropu, Ameriku a Asii, teprve poté následuje celosvětové kolo pořádané ve Velké Británii.

BERNARD Černý ležák s jemnými kvasnicemi zvítězil ve své kategorii v roce 2010 a v roce 2011. Úspěšně tak navázal na další ocenění, které značka BERNARD v posledních letech získala ve světě.

http://www.worldbeerawards.com/2011/

Zdroj: Protext

http://www.protext.cz/zprava.php?id=14636


Více než 60 druhů piv nabízí nový pivní lístek Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici. Jediném místě v Praze, kde mohou příznivci piva ochutnávat a poznávat belgická piva trapistická, klášterní, světlá, tmavá, pšeničná, čepovaná, lahvová, s různými procenty alkoholu včetně nealkoholických, ovocné a nejrůznější sezónní speciály, archivní piva s originálním původem a historií...

Nechybí ani skutečná delikatesa – pivní sekt Deus s 11,5 % alkoholu. Ve vůni je cítit sektové kvasnice, v chuti jemnou hořkost piva. Skvěle se hodí k ústřicím a rybím pokrmům, které patří ke specialitám Les Moules. Výraznou vůní koriandru, citrónové kůry a hřebíčku, měkkou, kulatou chutí s jemným řízem vyniká Gruut White s 5 % alkoholu. Speciál Gruut Amber s 6,6 % alkoholu zaujme vůní hnědého cukru a karamelu, v chuti je cítit belgické pivovarské kvasnice a jemně trochu nektarinky, určitě stojí zato dopřát si jej spolu s čerstvými mušlemi, kterými je restaurace Belgian Beer Cafe Les Moules vyhlášená. K unikátním pivním delikatesám patří například také vysoce prokvašený amber Kwak s 8 % alkoholu vyráběný ze tří různých druhů sladů v kombinaci s cukrem a pšenicí. Nebo nejsilnější trapistické pivo Quadrupel s nádhernou jantarovou barvou. Oblíbené jsou ovocné speciály Mongozo – mango, coconut, palm nut či banana. A komu se přeci jen zasteskne po dobře známé nahořklé chuti, na čepu v Belgian Beer Cafe Les Moules samozřejmě nechybí ani česká pivní klasika.

Zasvěceným a zábavným průvodcem novým pivním lístkem v Belgian Beer Cafe Les Moules je tamní belleman – zkušený pivní sommeliér, který je hostům k dispozici každý čtvrtek a pátek večer. Pivní degustace pro uzavřenou společnost je možné také předem objednat.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules


V Karlových Varech bude léčit kromě vřídelní vody i pivo. V léta nevyužívaných hospodských sklepeních v lázeňském centru na Staré louce poblíž hotelu Švejk totiž vznikly pivní lázně.

Foto

"Lidé si mohou v kádích z dubového dřeva užít koupel, k jejíž přípravě používáme žatecký chmel, kvasnice a extrakty z rašeliny," uvedl Martin Laciak ze společnosti Gordon Gekko, která pivní lázně provozuje.

Jejich kapacita je 20 až 30 lidí denně. Pivní koupel si mohli lidé v Karlových Varech už dříve užít v Alžbětiných lázních, ale speciální pivní lázně tady mají až teď.

Tato procedura je přitom oblíbená už od středověku, především pro své omlazující účinky. "Kvasnice obsahují vitamín B, mají blahodárný vliv na pokožku a dobře se doplňují s regeneračním účinkem chmele," vysvětlil Laciak.

Karlovarské pivní lázně ale nejsou na západě Čech jediné. Od roku 2006 fungují pivní lázně v Chodové Plané, která leží na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje.

Zdroj: iDnes.cz | Foto: Václav Šlauf

http://vary.idnes.cz/do-dubovych-kadi-liji-v-karlovych-varech-misto-vridelni-vody-pivo-p9g-/vary-zpravy.aspx?c=A111102_160639_vary-zpravy_sou


Od ledna příštího roku Maďarsko nebude danit domácí vaření piva, pokud výroba nepřesáhne 1000 litrů ročně. K nákupu zařízení pro domácí vaření piva už nebude nutné ani speciální povolení.

Výroba domácího piva musí být řádně ohlášena a doma vyrobené pivo se nesmí dál prodávat. Může se vyrábět pouze pro vlastní potřebu.

Teoreticky bylo možné vařit pivo v domácím prostředí i doposud, ale výroba piva podléhala stejným byrokratickým překážkám jako velkovýroba. Domácnost musela například složit zálohu ve výši milión forintů (asi 100 tisíc Kč), což v praxi znemožnilo domácí výrobu zlatavého moku.

První domácí pivovary vznikaly v Maďarsku po roce 1990. Zpočátku využilo příznivé podmínky k domácí výrobě piva až 300 podnikatelů. Postupně se však předpisy zpřísňovaly a domácí pivovary musely splňovat stejné podmínky jako velké pivovary. Počet domácích pivovarů tak klesl na padesát. V současnosti vyrobí domácí pivovary pouze 0,1 procenta z celkové výroby piva v zemi.

Loni Maďarsko umožnilo nezdaněnou výrobu domácího tvrdého alkoholu do 50 litrů ročně. Příjem do státní kasy z této činnosti klesl z 2,5 miliardy forintů (asi 250 miliónů Kč) na 300 milionů forintů (asi 30 miliónů Kč).

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Ivan Vilček

http://www.novinky.cz/ekonomika/249138-madarsko-uvolnilo-podminky-pro-domaci-vyrobu-piva.html


Nové speciální pivo z Velkého Března je na světě. Už 11. listopadu se v restauračních zařízeních v celé České republice začne v premiéře prodávat úplná novinka: třináctistupňové speciální světlé Svatomartinské pivo. Speciál tak představuje alternativu také pro ty, kteří pěnivý mok preferují před vínem, se kterým byl svátek svatého Martina dosud spojován. Celkem 400 hektolitrů svátečního piva se rovným dílem rozdělí mezi restaurace v Čechách a na Moravě.

Svatomartinské je speciální třináctistupňové světlé pivo, které velkobřezenští sládci vařili klasickým dvourmutovým způsobem v měděné varně z minulého století. K výrobě přitom použili pouze tuzemské ingredience té nejvyšší kvality – ječný slad z Polabí, žatecký chmel a vodu z vlastních, více než 250 let starých pivovarských studní. Svatomartinské kvasilo v otevřených kádích, tzv. spilkách. Na závěr dokvašovalo v ležáckých tancích při nízké teplotě a mírném přetlaku poctivých 75 dní. Po celou dobu se pivo chuťově zaokrouhlovalo a získávalo tak neopakovatelný buket i skvělý říz. „Pro dosažení jedinečné výrazné chuti jsme použili vyšší dávku chmelení. Lahodný speciál je tak podbarvený extra hořkým podtónem,“ přibližuje novinku vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht.

Stejně jako všechny ostatní sezónní speciály, má i Svatomartinské pivo svůj příběh – jeho vznik i existence se tak váže ke konkrétnímu slavnostnímu datu a výjimečnému období roku. „Závěr podzimu je od nepaměti spojován s vrcholící sklizní, zpracováním hospodářských plodin a zaslouženým odpočinkem po tvrdé celoroční práci. Na svatého Martina byla úroda už dávno pod střechou a pomalu se blížil poklidný adventní čas s předvánočním půstem. Právě kolem Martina nastává ideální doba pro bohaté hodování,“ vysvětluje Petr Hauskrecht. Ochutnávky sklizně a speciality servírované při svatomartinském hodování se sice liší podle krajů, posvícenská husa nebo kachna, nejlépe z domácího chovu, ale nesmí chybět na žádném stole. „Zapijte si sváteční hodování pořádně vychlazeným půllitrem svatomartinského extra hořkého piva,“ láká štamgasty na Svatomartinské pivo Petr Hauskrecht a přidává trefné heslo: „Svatomartinskou husu je potřeba pořádně podlít!

Na „výjimečně hořké“ a „výjimečně chmelené“ Svatomartinské pivo se mohou všichni vydat od 11. listopadu. Až do vyprodání zásob se bude nabízet celkem zhruba v 500 restauracích a hospodách na Moravě i v Čechách. Zda se Svatomartinské točí právě v jejich oblíbené restauraci poznají štamgasti podle plakátů, stojánků na stolech, plakety na pípě a dalších reklamních materiálů. Informace o Svatomartinském pivu včetně seznamu restauračních zařízení, kde se čepuje, budou k dispozici na webových stránkách www.svatomartinskepivo.cz.

Historie pivovaru ve Velkém Březně sahá do poloviny osmnáctého století. Charakteristickým znakem pivovaru se od roku 1906 stala podobizna přednosty stanice ve Velkém Březně Victora Cibicha, který za propůjčení tváře velkobřezenským pivům obdržel doživotní rentu třiceti piv týdně. Znovu na etikety se Victor Cibich vrátil v roce 1990. V pivovaru ve Velkém Březně se dnes vaří výčepní piva (světlá i tmavá), Březňák světlý ležák a čtrnáctistupňový Březňák světlý ležák speciál.

O kvalitě piv z portfolia pivovaru svědčí i ceny z degustačních soutěží. V čele pivovaru dnes stojí manažer a vrchní sládek Petr Hauskrecht, který proslul výrobou speciálních piv, vařených ke konkrétním slavnostním událostem. Prvním speciálem roku 2011 bylo Pepřové k masopustu.

Zdroj: iBrno

http://www.ibrno.cz/zajimavosti/40880-netradicni-premiera-11-listopadu-se-bude-poprve-cepovat-svatomartinske-pivo-.html


Pivo z našeho kraje zatím nezdraží

[úterý, 1. listopad 2011]

Pivovary v Pardubickém kraji zatím neplánují, že by v příštím roce zdražily své výrobky. I když náklady na energie i suroviny pro výrobu rostou.

Výrobci však nechtějí ztratit svou konkurenceschopnost, nebo jim ekonomické výsledky umožňují ceny zachovat, uvedl Český rozhlas.

Letošní ceny chce co nejdéle zachovat Pardubický pivovar. "Rádi bychom je zvýšili, ale kvůli konkurenci to zatím nejde. Vždycky se čeká až na nějaký velký pivovar, který k tomu dá impulz," uvedl ředitel Pardubického pivovaru Jan Kvasnička. Minulý rok pivovar vyrobil asi 55.000 hektolitrů piva, letos očekává navýšení prodeje o osm až deset procent.

Zdražovat se zatím nechystá ani Pivovar Rychtář v Hlinsku na Chrudimsku, který patří do skupiny K Brewery. "Žádnou změnu cen neplánujeme, nemohu ale vyloučit, že to bude platit celý příští rok. Bude záležet na vývoji cen vstupů," uvedla mluvčí skupiny K Brewery Barbora Burešová.

Výstav hlineckého pivovaru se v roce 2010 přiblížil hranici 100.000 hektolitrů, když prodej meziročně vzrostl o 18 procent. Letošní výstav by měl být podle Burešové zhruba na úrovni loňského roku.

Měšťanský pivovar v Poličce na Svitavsku vloni vyrobil téměř 64.000 hektolitrů piva. Výroba v posledních třech letech klesala, v roce 2008 činil výstav skoro 72.000 hektolitrů. Letos naopak čeká nárůst výroby o sedm procent.

"Díky tomu ceny měnit nebudeme. Při tom rozhodování ale na nikoho dalšího nečekáme, nesledujeme velké pivovary," řekl ředitel a předseda představenstva Karel Witz.

Zdroj: Pardubické novinky.cz

http://www.pardubickenovinky.cz/zpravy/z-regionu/pivo-z-naseho-kraje-zatim-nezdrazi/


Značka nejoblíbenějšího nealkoholického piva u nás přináší do své kategorie jedinečnou novinku. Jako první totiž začala uvádět na svých etiketách nutriční hodnoty. Nyní má tak každý, komu záleží na tom, co pije, možnost dozvědět se, kolik kalorií, tuků, cukrů, nasycených mastných kyselin a sodíku jeho oblíbený Birell světlý obsahuje.

Stále více Čechů se zajímá o zdravý a aktivní životní styl a sleduje pravidla správné výživy. Do té samozřejmě spadá i dodržování pitného režimu a výběr vhodných nápojů. Právě pro ně je Birell ideálním nápojem. Navíc je velmi vhodnou variantou také pro sportovce, ať již vrcholové nebo rekreační. Birell totiž příjemně osvěží, ale také rehydratuje a napomáhá organismu při regeneraci.

Birell tak právě pro aktivní Čechy přichází s novinkou – na svých obalech začal uvádět hodnoty GDA (Guideline Daily Amounts). Zveřejněním výživových hodnot chce svým spotřebitelům ulehčit a zjednodušit orientaci v této kategorii a vyjít vstříc současným trendům životního stylu. „Nutriční hodnoty jsou uváděny na mnoha potravinách a nápojích, u nealkoholického piva jsem se s tím ale zatím nesetkala. Přitom sledovat tabulku výživových hodnot se nejen vyplatí, mělo by být samozřejmostí, a to nejen kvůli kaloriím, ale i sodíku, cukrům apod. Uvádění nutričních hodnot na nealkoholickém pivu je určitě zajímavým a správným krokem,“ uvedla Iva Málková, odbornice na výživu a zdravý životní styl a zakladatelka sdružení STOB.

Birell je první a jediné nealkoholické pivo u nás, na kterém uvedené hodnoty zjistíte. „Značka je lídrem celé své kategorie, proto vnímáme jako jakousi povinnost přinášet do segmentu stále nové inovace. Věříme, že tuto novinku naši spotřebitelé ocení,“ uvedla brand manažerka značky Martina Kuncová. Jedinečnost nejoblíbenějšího českého nealkoholického piva není přitom jen v jeho osvěžující chuti. Jde také právě o jeho složení. Například oproti sladkým limonádám má jen polovinu kalorií – ve srovnání s kolovými nápoji si spotřebitel s půllitrem Birellu ušetří 600 kJ.

Nově se tedy spotřebitelé na plechovkách Birellu dozví nejen počet kalorií a dalších hodnot, ale také obsah procenta z doporučené denní dávky dané kategorie (tzv. DDD).

Zdroj> Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1040%22%3EZaj%C3%ADm%C3%A1te


Konference o obnově a využívání sladoven v Písku Pivovarnictví je v České republice doloženo již ve středověku a produkce piva je nedílnou součástí naší kultury. Pivovary zakládaly kláštery, šlechta, obce, pivo se vařilo i v soukromých malých provozech. K výrobě piva patří také výroba sladu jako jedné ze základních surovin. Sladovnictví je proto již staletí považováno za řemeslo. V 19. století bylo na území českých zemí více než tisíc pivovarů. S rozvojem průmyslové výroby tak byly nově budovány nebo přestavovány i budovy sladoven, mnohé z nich se dochovaly dodnes. Ve většině z nich se ale již slad nevyrábí. Je tedy potřeba hledat nové využití pro tyto často velice hodnotné a specifické stavby. Institut pro památky a kulturu, o.p.s. v rámci každoročně pořádaných mezioborových konferencí o obnově a využívání památek se v roce 2011 zaměřuje právě na budovy historických sladoven. Dne 3. a. 4. listopadu 2011 se v Písku v budově sladovny přeměněné na kulturní prostor setkají zájemci z řad architektů, zástupců měst a obcí, pracovníků památkové péče, studentů i veřejnosti, aby se o tématu sladoven dozvěděli více. Konference PRO památky 2011 se zapojuje do 6. bienále Industriální stopy, které se letos zaměřuje na architekturu konverzí industriálního dědictví. Součástí programu budou přednášky

Zdroj: Obnova.sk

http://www.obnova.sk/clanok/konference-o-obnove-vyuzivani-sladoven


Budějovický Budvar ve středu zahájil výměnu první ze dvou nerezových akumulačních nádrží na horkou vodu. Cílem investice za zhruba deset miliónů korun je snížit náklady na spotřebu tepla při výrobě.

Foto

Roční úspora energie v dnešních cenách bude vyšší než jeden milión korun a návratnost investice se tak bude pohybovat kolem osmi let,“ řekl Právu mluvčí Budvaru Petr Samec s tím, že jde o poslední fázi investiční akce do tepelného hospodářství pivovaru.

Pivovar nedávno instaloval také nový chladič mladiny, který ve větší míře využívá rekuperaci tepla a díky tomu má nižší spotřebu energie. Budvar letos investoval také do moderní technologie výroby chladu pro ležácké sklepy s nižší spotřebou elektřiny.

Celkové investice do úspor energií se pohybují v řádu desítek miliónů korun.

Výměna dvou nových nerezových nádrží, které pojmou 200 krychlových metrů vody, jsou 15 metrů vysoké o průměru pěti metrů a váží 20 tun, bude znamenat týdenní odstávku varny. S tím ale pivovar dopředu počítal, takže zákazníci doma ani v zahraničí výměnu technologie na dodávkách piva nepocítí.

Foto

Přes loňský meziroční propad tržeb za prodej piva o 5,2 procenta se Budějovickému Budvaru v roce 2010 podařilo oproti předchozímu roku zvýšit zisk o 7 procent. Ten před zdaněním dosáhl 220 miliónů korun. Národní podnik současně loni investoval do svého rozvoje výhradně z vlastních zdrojů 167,7 miliónu korun.

Celkově vyvezl loni Budvar do zahraničí téměř 605 tisíc hektolitrů piva, což byl nejvyšší objem v celé historii pivovaru. Český export piva přitom v loňském roce klesl o 4,2 procenta. Budvar se tak posunul na druhé místo mezi české pivní exportéry. Výstav pivovaru v roce 2010 překročil jeden a čtvrt miliónu hektolitrů piva.

S útlumem investic pivovar nepočítá ani letos, jejich rozsah by se měl letos v celkovém souhrnu naopak razantně zvýšit. Už začátkem června řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček, že do modernizace a zefektivnění výroby, úspor energií či podpory prodeje půjde letos přibližně půl miliardy korun, a to výhradně z vlastních zdrojů pivovaru.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Petr Pokorný

http://www.novinky.cz/ekonomika/248657-budvar-dokoncuje-investici-do-snizeni-spotreby-energii.html?ref=stalo-se

Video k tématu naleznete zde...


Bystřice pod Lopeníkem, Lopeník, Březová, Hostětín, Šanov a Napajedla. Starostové právě těchto sedmi obcí se rozhodli, že 28. říjen, Den vzniku samostatného československého státu, oslaví netradičně a přeci symbolicky – ve své obci či městě zasadí lípu a připijí si místním pivem Patriot. Autorem nápadu na založení nové tradice sázení Stromu republiky je Tomio Okamura, který má kořeny v nedaleké Bystřici pod Hostýnem.

Události konce října 1918 se nesmazatelně zapsaly do české a slovenské novodobé historie a výrazně ovlivnily budoucnost obou národů. Přesto dnes lidé tento den nevnímají nijak výjimečně, a to ani na Slovácku, v jehož obyvatelích je národní cítění stále hluboce zakořeněno, jak je vidět například na udržování místního folklóru. „Abychom tuto skutečnost změnili, domluvili jsme se zdejšími starosty, že společně jako symbol zrodu první republiky zasadíme v každé obci český národní strom lípu. Rád bych, aby z toho vznikla nová celostátní tradice,“ sdělil Tomio Okamura, který je nejen autorem nápadu a převzal na touto akcí záštitu, ale také zasponzoroval veškerý nákup a dopravu všech stromů na místo sázení.

A protože český národ je národem pivařů, bylo jasné, že pěnivý mok nesmí chybět. „Regionální akce si žádá regionální pivo, proto jsme oslovili pivovar v Uherském Brodě, který navíc vaří pivo se symbolickým názvem Patriot. V tomto kontextu ovšem patriotismus přesahuje hranice Zlínského kraje a dostává národní rozměr,“ řekl Tomio Okamura.

Patriot je nepasterizovaný světlý ležák s obsahem alkoholu 4,6 % obj. „Jedná se o pivo charakteristické vyšší plností chuti, silným řízem a výraznou chmelovou hořkostí. Jsem hrdý, že právě náš Patriot je partnerem akce, která si připomíná jeden z nejvýznamnějších českých svátků,“ uvedl Lukančo Trifončovski, výrobní ředitel a sládek pivovaru v Uherském Brodě v jedné osobě.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Ladislav Jakl je nejen tajemníkem prezidenta republiky, ale také rockový hudebník kapely Folimanka Blues a velký znalec piva. Vystudoval fakultu žurnalistiky, je autorem mnoha set článků a esejů o české i mezinárodní politice či médiích. Zatímco bigbeat je pro něj životním stylem, pivo a návštěvy hospůdek se staly jeho celoživotním koníčkem.

Foto

Vy jste také muzikant. Je hudba jen vaším koníčkem?

Pro mě muzika, big beat, není zájmová činnost, ale způsob života. Kdybych měl jakoukoliv jinou profesi, stejně vždy zůstanu muzikantem, a to i kdybych nehrál. Zato pivo je koníček. Ale koníček, kterému se věnuji detailně. Jezdím na různé světové pivní festivaly. Před 14 dni jsem byl na největší přehlídce malých speciálních piv na světě v Denveru, Coloradu. Po cestě zpátky jsem stihnul navštívit i Oktoberfest, který mi však připomínal více lunapark, než svátek piva. Tyto akce jsem navštívil také v Belgii nebo v naší republice. Jsem členem degustační skupiny. Říkáme si trochu nafoukaně První pivní extraliga a již druhým rokem anonymně testujeme české ležáky.

Na pivo se nedívám jako na nějaký obyčejný nápoj. Také mezi pivy najdete obdobu ústřic, lanýžů, kaviáru a nejen guláše, jak si někteří lidé myslí. V novinách vyšlo hodnocení, kde se na předních příčkách umístily hospody s obrovským výběrem zajímavých speciálních piv. Byl jsem jako jedním z hodnotitelů rád, že na těchto místech nefigurovaly hospody s jednou značkou z velké fabriky. Důležitá je také osvěta, aby se lidi nedívali na pivo degradujícím způsobem.

Proč jste si vybral právě pivo, kde vznikla motivace?

Pivo piju od mládí, patří i ke světu muziky, který vyznávám. Život české hospody mi byl vždycky blízký. Před 15 lety, v době, kdy začaly vznikat mikropivovary či restaurační pivovary a bylo již možné ochutnat i zajímavé světové značky, jsem se začal zajímat o vývoj pivní kultury.

Co pijete na státnických návštěvách?

Když jsem na nějakých oficiálních akcích, kde podávají vybraná vína, nezapomenu se zeptat, zda nemají nějaké místní pivo, které pak piju u stolu jako jediný. Po skončení programu, pokud je to možné, se převléknu a vytratím do místní hospůdky.

Jste žurnalistou, tajemníkem, rockerem, znalcem piva. Existuje něco, co neumíte a čemu byste se chtěl naučit?

Velmi rád cestuji, viděl jsem mnoho krásných míst nejen v zahraničí, ale také u nás doma. Já ty krásy vidím, umím je najít, potěšit se z nich, rád bych se o ně také chtěl rozdělit, ale neumím fotit, proto bych chtěl být v příštím životě fotografem. Ale v tomto životě, až opustím dnešní práci zde, bych si rád založil svůj malý pivovar.

Zdroj: Dáma.cz | Autorka: Alka Hájková | Kráceno

http://kultura.dama.cz/clanek.php?id=17235


Plzeňskému Prazdroji se daří oživit další tradici z historie pivovarnictví. Před pěti lety se rozhodl vedle podpory bednářského řemesla začít znovu používat kovové pivní známky, za které dříve pivovarští dostávali tzv. deputátní pivo. Dodnes je Plzeňský Prazdroj jediným českým pivovarem, který umožňuje návštěvníkům Pivovarského muzea či Plzeňského historického podzemí získat pivní mince*, jež mohou ve vybraných plzeňských restauracích směnit za pivo. Od roku 2006 jich bylo vyraženo již téměř 100 tisíc.

Foto

Lidé na tradice slyší a s oživením směnného zvyku, kdy sládci získávali na příděl 3 litry piva za pivní známky, jsme jim připravili při návštěvě muzea i podzemí ojedinělý zážitek z pivovarské historie. Nikde jinde totiž deputátní pivo nedostanou, proto slaví mince takový úspěch,“ uvedl Martin Buchlovský z Pivovarského muzea.

Převážně kovové pivní známky sloužily jako zvláštní účelové platidlo využívané v českých pivovarech. Zaměstnanci za ně dostávali zaměstnanecké neboli deputátní pivo na sklonku 19. a v první polovině 20. století, i když poslední známky přetrvaly ještě na konci století.

Od podzimu roku 2006 ožívá tradice pivovarských známek díky Plzeňskému Prazdroji a Pivovarskému muzeu v Plzni. Razí se v hliníkovém, mosazném, měděném a stříbrném provedení. Hliníkové je možné dostat výhradně jako součást vstupenky do Pivovarského muzea či Plzeňského historického podzemí a jejich nároky na počet jsou největší. V roce 2006 jich bylo vyraženo 32 600, o tři roky později bylo třeba razit dalších téměř 7 000 mincí. Měděné a mosazné pivní známky si mohou turisté či sběratelé zakoupit v Dárkové prodejně na nádvoří pivovaru či v Pivovarském muzeu, stejně jako stříbrnou minci. Asi polovina návštěvníků mince smění za pivo, ostatním poslouží jako upomínkový předmět.

Pivovarské muzeum vydalo od října roku 2006 již 75 tisíc kusů pivních známek. Plzeňské historické podzemí pustilo do oběhu 20 tisíc kusů.

Plzeňskému Prazdroji, který jako poslední pivovar ve střední Evropě udržuje a rozvíjí jinak zanikající řemeslo pivovarských bednářů, se tak daří úspěšně další oživovat další tradici z historie pivovarnictví.

Foto

*Každý zletilý individuální návštěvník Pivovarského muzea starší 18 let se zakoupením vstupenky automaticky získává hliníkovou pivní známku s označením Pivovarské muzeum o objemu 0,3 litru piva Pilsner Urquell. Každý zletilý zájemce o trasu Plzeňského historického podzemí si odnáší minci s množstvím 0,2 litru pivního speciálu Master, také v hliníkovém provedení.. Pivní známky pak lidé ve vybraných plzeňských restauracích mohou směnit za dané množství toho či onoho piva, nebo si je ponechat jako suvenýr.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1039%22%3EPlze%C5%88sk%C3%BD


Izraelci ocenili Budvar

[úterý, 25. říjen 2011]

Dvanáctistupňový světlý ležák z Budějovického Budvaru slaví úspěch. Stal se totiž nejvýše oceněným pivovarem v kategorii ležáků na historicky první mezinárodní pivní soutěži v Izraeli The Beer International Recognition Awards 2011.

Budvar zároveň získal i ocenění „Czech Republic Grand Award“ pro nejlepší vzorek z České republiky. V soutěži bylo hodnoceno celkem 145 vzorků piva. Kromě piv izraelského původu byla v soutěži zastoupena piva z dalších osmi zemí, mimo jiné z Belgie, Německa nebo Irska. Českou republiku, jednu z pivních velmocí, reprezentovalo celkem devět značek.

Věříme, že ocenění v soutěži výrazně pomůže rozvoji našeho exportu do Izraele. V této zemi se totiž loni velmi výrazně, o 47 procent, zvýšila poptávka po importovaných značkách piva a my chceme tento trend využít,“ uvedl obchodní manažer Budějovického Budvaru pro Blízký východ Jiří Pokorný.

V Izraeli přicházejí pivu na chuť

Spotřeba piva v Izraeli je relativně nízká, zhruba 17 litrů na hlavu a rok, ale popularita tohoto nápoje výrazně stoupá. Pro konzumaci alkoholu neplatí v Izraeli žádná zásadní omezení.

Velkou konkurenční výhodou pro export do Izraele je ale to, že naše pivo má košer certifikát,“ dodal Pokorný. Budějovický Budvar vyváží do Izraele pravidelně od roku 1995. V posledních letech tam exportuje kolem tisíce hektolitrů světlého i tmavého ležáku ročně.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Petr Pokorný

http://www.novinky.cz/ekonomika/248480-izraelci-ocenili-budvar.html?ref=stalo-se


V rámci projektu Holba Jeseníkům, včera vysadili hanušovičtí pivovarníci dalších 500 stromků. Iniciativa pivovaru Holba ve spolupráci s Lesy ČR, s.p., Lesní správou Loučná nad Desnou vznikla před 7 lety a každý rok se ji daří úspěšně rozvíjet. Jejím cílem je především obnova lesních porostů v těžko přístupných oblastech horské krajiny Hrubého Jeseníku.

Zaměstnanci hanušovického pivovaru už vysadili na 3500 stromků, především v horské lokalitě Sedýlko a Vřesová Studánka. Jedná se o oblast v nadmořské výšce 1.200 m, dříve zasaženou kůrovcem a větrným polomem, kterou bylo třeba nově zalesnit původními dřevinami. Nejstarší „ pivovarnické“ smrčky tady už dosahují téměř metr a doplňují lesní porost v dané lokalitě. Zajímavá je i jejich vysoká ujímavost. Zatímco při běžné úkolové výsadbě se v těchto lokalitách ujme zhruba polovina sazenic, tady je to až 90 procent, což lesní správce Tomáš Pospíšil do jisté míry přičítá pečlivosti pivovarníků při sadbě.

Do nově vysazené smrčiny letos zaměstnanci Holby vysadili jeřáb ptačí, který se mezi smrky v malém vysazuje z důvodu melioračních a zpevňujících. Jde o opadavé stromy, nenáročné na půdu, které úspěšně rostou až k horní hranici lesa a bez problémů odolávají i nepříznivému počasí. Živí ptactvo, zvěř a také pomáhají zvyšovat druhovou rozmanitost ostatních savců, ptáků i hmyzu, pro život lesa velmi důležitou.

Chceme zachovat přírodní bohatství Jeseníků i pro příští generace, proto se snažíme přiložit ruku k dílu. Stejně jako při výrobě piva i tady je pro nás odměnou hodnotný výsledek poctivé práce,“ říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba. Zaměstnanci pivovaru Holba sadí stromky dobrovolně už sedmý rok. Na jimi vysázené porosty mohou návštěvníci Jeseníků narazit na cestě z Červenohorského sedla na Šerák, kde na ně upozorní informační cedule. Na stejné trase se nachází také naučná stezka, kterou pivovar podpořil ve spolupráci s CHKO Jeseníky.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice


Prvním rokem se pivovar Primátor zúčastnil 3. ročníku soutěže Dobrý tuzemský potravinářský výrobek „Česká chuťovka 2011“ a hned obdržel diplomy pro obě svá přihlášená piva.

Jedenáctičlenná komise složená z renomovaných odborníků rozhodla o tom, že diplom Česká chuťovka 2011 získalo pivo Primátor Ležák 11%. Nejmladší pivo z široké produkce 13 druhů piv, která náchodský pivovar vyrábí, se stalo během dvou let jedním z nejprodávanějších. Svou oblibu si především získalo u návštěvníků gastro provozoven.

Druhým oceněním byl diplom Slow Food pro speciální pivo Primátor Polotmavý 13%, vynikající středně prokvašené pivo s originální harmonickou lehkou karamelovou chutí a vůní.

Do soutěže byly přijímány výrobky výhradně od českých výrobců, které musí obsahovat převážně tuzemské suroviny. „Hodnocena byla i další kritéria, která lze stručně charakterizovat slovy: dobrý, čistý, fair,” říká Markéta Flousková z náchodského Primátoru, a doplňuje, že důležitý je i regionální původ, odkud pochází všechny suroviny použité k výrobě, jakož i místní tradice uplatněné receptury. „Výrobkům, které bezpodmínečně splňují tyto principy je udělena cena Slow Food - a právě tu si odvezla naše speciální polotmavá 13%,” těší Markétu Flouskovou ocenění náchodského piva.

Zdroj: Náchodský deník | Autor: Jiří Špreňar

http://nachodsky.denik.cz/podnikani/nachodske-pivo-patri-mezi-ceske-chutovky20111022.html


Prodej piva TAMBOR, zejména ve dvorských hostincích, rok do roku stoupá, což vede místní pivovar k rozhodnutí, že je potřeba razantně zvětšit kapacitu ležáckého sklepa, aby nedocházelo k tomu, že v období léta je již tradičně pivovar minimálně na týden nebo deset dní “vypit”. Prodej piva v lahvích se úplně přes léto zastaví a piva bývá málo i do sudů!

Řešení je jediné a to investovat do rozšíření pivovaru. Do konce února 2012 ležácký sklep pivovaru TAMBOR naroste o 100%, tzn. na cca 1000 hl.

Komu zachutnalo místní pivo a kdo se je oblíbil? Jsou to zejména fandové různých sportovních oddílů či spolků bez rozdílu věku a pohlaví. A ty je potřeba odměnit za jejich přístup k “novému pivu na pivním trhu“ ve městě a okolí. Nejlepší odměnou jim může být, když pivovar aktivně podpoří sportovní oddíl, který mají oni tak rádi a značnou část svého volného času mu věnují. Lokální sport, lokální pivo a lokální fandové to patří a bude patřit k sobě.

Pivovar Tambor se tak stává novým generálním sponzorem královédvorského hokeje.

Logo

Co k tomu říká Majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský?

Za klinickou smrt označil nový generální sponzor královédvorského hokeje situaci v místním klubu. Před lety novou éru pod hlavičkou HC v oddíle zakládal, nyní se pod jménem svého pivovaru vrátil, aby hokeji pomohl v době nejhorší.

Vracíte se do klubu po několika letech. Jak vnímáte jeho situaci a s čím přicházíte?

Na opětovném příchodu jsem se domluvil s Martinem Lelkou, jenž se ve Dvoře o mužstvo dospělých stará. Nastínil mi situaci, která nebyla před sezonou vůbec jednoduchá. Hrozilo dokonce, že by mužský hokej ve městě skončil, což jsem nemohl dopustit.

K čemu lze situaci ve dvorském klubu přirovnat?

To je jednoduché. Pokud se třeba Vrchlabí po skončení první ligy muselo odrazit od píky a začít znovu budovat nový tým, tak my jsme také doslova na bodu nula. Skončila spousta hráčů, klub neměl finanční prostředky a je na nás, abychom pozici místního HC vrátili tam, kam patří.

V leckterém klubu přijde nový partner a vydrží třeba jen jednu, dvě sezony. Mohou se příznivci něčeho podobného obávat ve vašem případě?

Dohodli jsme se, že do hokeje vstupuji na pět let s tím, že poté se budeme bavit dál.

O vás je známo, že sport jako takový rád podporujete. Rozhodoval jste se dlouho, zda půjdete znovu i do hokeje?

To nebylo třeba. Z mého pohledu jde hlavně o to „Dvoráctví“. Navíc chci nějak vrátit podporu těm, kdo pijí naše pivo a těší mě, že právě oni nejvíc vděčí tomuto kroku. Třetím důvodem je fakt, že kultura a sport do Dvora Králové patří a pokud se nedokáže město samo postarat o sportovní dění, je třeba mu v tom pomoci.

Jak vůbec vnímáte postoj města ke sportu. Myslíte, že je dostačující a na úrovni?

To si samozřejmě nemyslím. Chceme s městem intenzivně jednat a nenechat sport v této rovině. Podmínky pro zajištění sportu jsou ve Dvoře tragické.

Prozradíte fanouškům i sportovní cíle?

Nejprve chceme klub stabilizovat, aby fungoval. Mě hlavně těší, že zde dostávají příležitost odchovanci, což v jiných klubech zvykem není.

Jistě budete hledat i cestu k fanouškům. Plánujete nějaký krok hned v prvním domácím utkání?

V neděli proti Nové Pace tým premiérově nastoupí v nových dresech. Fanoušků si velice vážíme a rádi bychom je pozvali do hlediště. Členové fanclubu, co chodí fandit do kotle, se mohou v neděli těšit na dárek, který neprozradím, ale rozhodně jim udělá radost.

Co říci závěrem? Snad jen to, že přejeme královédvorskému hokeji hodně vstřelených gólů a vítězství za vítězstvím a pivovaru Tambor, aby si zachoval kvalitu a hlavně chuť jeho piv.

Trefu do černého potvrzují i následující slova jednoho dvorského hokejového fanouška: "Jako fanoušek dvorského hokeje vám musím poděkovat, že jste nenechal hokej ve Dvoře zaniknout a vzal jste si klub pod křídla. Věřím, že jste neudělal špatně a nějakou tu sezonu nějakým způsobem zaštítíte. Teď se již v restauraci nebudu rozmýšlet jaké pivo si mám dát, teď už si budu dávat jen Tambora a věřím, že nebudu jediný, kdo takhle bude přemýšlet, že každým vypitým pivem taky trochu pomůžu místnímu HC Tambor D.K.n.L.. Jinak Vaše pivo mi chutná a teď bude ještě víc! Takže sportu zdar a dvorskému hokeji zvlášť..."

Zdroje: Krkonošský deník a Pivovar Tambor

[pi] 10:44 [permalink] [reaguj]


Skleněná věštecká koule pro PR osobnost roku má nového majitele. Vítězem letošního ročníku, a tedy i nositelem titulu PR Manager roku 2011, se stal Zdeněk Mikulášek z Rodinného pivovaru Bernard, kterého potleskem odměnil plný sál hotelu Corinthia Praha. Poprvé v historii rozhodla o vítězi přímá volba expertů – přes 200 účastníků odborné konference PR Summit 2011.

Původně se počítalo s vícekolovou volbou, ale k té nakonec nedošlo, protože Mikulášek obdržel jednoznačnou podporu více než 30 procent všech hlasujících. On sám se zdál nejvíce překvapen. Upřímně přiznal, že to nepovažuje ani tak za svou zásluhu jako za ocenění opravdovosti toho, co pivovar Bernard dělá.

Nejlepší PR akce jsou ty, které nevznikají primárně jako nutnost dávat o firmě vědět. Je to spíš tak, že cítíme potřebu něco změnit či na něco reagovat, a tomu v tu chvíli podřídíme naši komunikační kampaň. A zdá se, že tu opravdovost nám lidé věří,“ okomentoval volbu Mikulášek.

Výběr adeptů vzešel z dvacetičlenné poroty složené z profesionálů v oblasti PR, médií, zadavatelů i akademické sféry. Mezi sedmi nominovanými osobnostmi se kromě Mikuláška objevili Aleš Ondrůj ze Student Agency, mluvčí Vodafone Miroslav Čepický, šéf Ewing PR Jiří Hrabovský, ředitelka komunikace České spořitelny Klára Gajdušková, mluvčí PPF Milan Tománek a Pavel Vlček z ministerstva průmyslu a obchodu.

Největšího oborového summitu PR se zúčastnila zajímavá struktura delegátů, tvořená jak ze zástupců agentur, tak především in house manažerů komunikace. Díky tématu PR očima CEO představovali více než desetinu účastníků generální ředitelé firem napříč segmenty.

Zdroj: Euro | Autor: David Vagaday

http://www.euro.cz/id/2ojoamn3ptj112r51iyy1bwln/detail.jsp?id=104020&isfulltext=1


Ode dneška se ve více než stovce vybraných restaurací a pivnic po desetiletích objeví krušovická Desítka z ručně načesaného chmele. Ten prošel rukama čtyř stovek nadšených brigádníků, kteří letos zavítali do chmelnic na Rakovnicku a zavzpomínali na chmelové brigády. V pivovaru Krušovice pak z čerstvého, ještě zeleného chmele uvařili 2000 hektolitrů Ručně česané Desítky.

Krušovická Desítka z ručně načesaného chmele se bude prodávat výhradně sudová. Ochutnat ji můžete ve více než stovce restaurací především ve středních Čechách a v Praze. Základem receptury je krušovická Desítka, která se vaří nad poctivých deset stupňů a získala už řadu ocenění na pivních soutěžích. Odlišností je právě způsob chmelení.

Vrchní sládek krušovického pivovaru Tomáš Kosmák přizval k závěrečnému chmelovaru i účastníky Krušovických chmelových brigád, kteří se sběru chmele osobně zúčastnili.

Chmel nám přivezli přímo z chmelnice do pivovaru před měsícem. Vzal jsem brigádníky na varnu, aby mohli za odměnu přidat svůj chmel do mladinové pánve,“ popisuje Tomáš Kosmák, jak desítka vznikala.

Ručně se chmel česal naposledy v 60. letech. Dnes je česáčů na chmelnicích pomálu, většinu práce převzala mechanizace. Přesto krušovický pivovar zorganizoval pro pivní nadšence zážitkové brigády při jarním zavádění i podzimní sklizni. V chmelnicích se vystřídaly čtyři stovky dobrovolníků. Mnozí z nich pamatují státem organizované studentské brigády, pro ostatní byl zážitek z chmelnice premiérou.

Slavnostního naražení prvního sudu s Desítkou z ručně česaného chmele se zúčastnili starostové chmelařských obcí, farmáři, hospodští z regionu, zaměstnanci pivovaru i někteří česáči.

Chmelovými brigádami prošly tisíce lidí, dodnes jsou legendou. Navíc jsme národ pivařů a nejlepší chmel na světě roste tady kolem nás. Tradici chmelařství chce pivovar udržovat i formou zážitkové turistiky. Koneckonců, krušovický pivovar byl sám dlouho významným pěstitelem chmele,“ připomíná krušovický vrchní sládek Tomáš Kosmák.

Další účastníky krušovických chmelových brigád přivítají chmelnice už v březnu příštího roku. Informace najdou zájemci na www.krusovice.cz.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Krušovice


Lídr pivovarnického trhu chce využít rostoucího zájmu o netradiční pivní značky. Chystá novinku, pro kterou si na Patentovém úřadu nechal zaregistrovat značku Fenix. "Hledáme vhodné inovace a v našem minipivovaru v Plzni zkoušíme nové a netradiční várky piv. Konkrétní plány prozrazovat nebudeme," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Speciální netradiční značky piv lákají stále víc pivařů. Dosud byly doménou především malých a nejmenších minipivovarů, pro velké pivovary jsou spíš okrajovou záležitostí. Už letos v létě ale zaznamenala dvojka pivovarnického trhu Pivovary Staropramen nevídaný úspěch s „pivní limonádou“ Lemon Cool, obdobou německého radlera.

Staropramen nestíhal vařit další tisíce hektolitrů nad původní očekávání. Ukázalo se, že radler – klasické pivo smíchané nejčastěji na polovinu s citronovou limonádou nebo spritem – může být i v Česku hitem, zejména mezi mladými lidmi. Do určité míry roste zájem i o pšeničná piva.

Zřejmě podobnou cestou se chce pustit i Prazdroj. Jeho zástupci ale odmítají na adresu chystané značky cokoliv konkrétního říci. Podle zdrojů z pivovaru by se mělo jednat právě o radlera nebo pšeničné pivo. „Hledáme vhodné inovace a v našem minipivovaru v Plzni zkoušíme nové a netradiční várky piv. Inovace jsou určitě na pořadu dne, ale konkrétní plány prozrazovat nebudeme,“ říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Obliba speciálů závratně roste

Speciální a netradiční piva - tedy nad 13 stupňů nebo svrchně kvašená (české ležáky jsou jinak spodně kvašené) nebo různě ochucená piva - tvoří v celkové produkci piv v Česku sotva patrný zlomek – necelého půl procenta z roční celkové produkce 17,6 miliónu hektolitrů. Jejich odbyt ale roste geometrickou řadou. Za letošních prvních sedm měsíců je meziroční nárůst o 69 procent.

Nejde jen o rostoucí značku Lemon z produkce Staropramene, ale i právě zmíněná pšeničná piva, jaká – na rozdíl třeba od Bavorska – v Česku dosud příliš tradici nemají. Pšeničné pivo, jaké vaří například pivovar v Černé Hoře nebo náchodský Primátor a některé další menší pivovary, je v poslední době na vzestupu i u nás.

"Ročně nám prodej pšeničného roste o nějakých 20 až 25 procent. Ale není to většinové pití, bez výraznější reklamy se prodeje podobných značek prosazují těžko,“ říká Josef Hlavatý, ředitel náchodského Pivovaru Primátor, kde se vaří 13 druhů piv a z toho většina právě různých speciálů.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého jde o logický trend v čase krize a stagnujících prodejů, kdy se pivovary snaží zaujmout spotřebitele čímkoliv, co je nové. „Speciální piva nebudou nikdy na českém trhu dominantní, ale jejich podíl určitě bude dál narůstat,“ myslí si Veselý.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53271560-obliba-netradicnich-piv-roste-prazdroj-chysta-specialni-fenix


«« « Strana 464 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň