Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pokud máte rádi pivo a přitom jste často za volantem, vyplatí se vsadit na jeho nealkoholickou variantu. Nyní ho navíc můžete dostat jako dárek a to přímo z rukou mužů zákona. V Olomouckém a Zlínském kraji totiž začíná celorepubliková akce „Řídím, piju nealko pivo“. Jde o preventivní program v boji proti alkoholu za volantem a podporu bezpečnosti na silnicích. Pořádá ho Policie České republiky společně s Českým svazem pivovarů a sladoven.

Na Olomoucku a Zlínsku se do něho zapojil pivovar ZUBR, který jako jeden z prvních uvedl nealkoholické pivo na trh a Zubra Free prodává v sudech, lahvích i plechovkách.

Pokud projdou řidiči testem na alkohol v rámci dechové zkoušky, obdrží od zástupce pivovaru nealko pivo ZUBR free.

Je bezpečnou alternativou pro všechny řidiče i cyklisty. Na rozdíl od slazených nápojů příjemně osvěží a právě v létě je pro zahnání žízně ideální,“ říká Petr Hermély z pivovaru Zubr.

Nealkoholické pivo sice obsahuje zbytkový alkoholu, ale jeho množství je tak zanedbatelné, že se ihned po napití v těle rozkládá. Za volant je tedy možné usednout bezprostředně po jeho konzumaci.

Mezi bojovníky proti alkoholu za volantem patří i profesionální šofér Ladislav Hryzlák z Přerova.

„Pivo mám rád, ale pokud jedu, tak volím nealkoholické. Na limonády si moc nepotrpím. O akci jsem slyšel, těším se, že natrefím na správnou hlídku,“ řekl.

V okresech Olomouc, Přerov, Šumperk a Prostějov bude během srpna vyjíždět na 10 hlídek a stejně jich bude také v okresech Zlín, Kroměříž, Vsetín a Uherské Hradiště. Místa bude policie vytipovávat podle konkrétní dopravní situace v daném termínu.

Celá akce je především osvětou pro podporu bezpečnosti na silnicích a zodpovědní řidiči se nemají čeho obávat. Naopak je čeká milý dárek. Zubrem Free si mohou připít na další šťastné kilometry bez nehod.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov


O pěnivém moku vyprávěli někdejší sládek a ředitel strakonického pivovaru Jindřich Vondřička a jeho současná sládková Dagmar Vlková.

Ve městě bylo kdysi 158 domů, kde měli takzvané právo várečné a mohli dělat pivo. Dohromady se dali v roce 1649. To je také rok, od nějž se datuje historie strakonického pivovaru. To byly první informace, které lidé uslyšeli v sále U Kata na strakonickém hradě v rámci pátečního Strakonického pivobraní. A bylo to z úst jednoho z nejpovolanějších Jindřicha Vondřičky.

Nyní již důchodce Jindřich Vondřička nejenže ve strakonickém pivovaru pracoval 41 let, ale dvacet let byl i sládkem a polovinu z toho i ředitelem. „Byl jsem takový sládkoředitel,“ zmínil se uprostřed svého vyprávění. V něm se zmínil například i o tom, že za první světové války se v pivovaru dokonce vyrábělo i pětistupňové pivo. Zavzpomínal i na to, že v pivovaru bylo kdysi mnohem více ruční práce než dnes.

Na slova Jindřicha Vondřičky navázala současná sládková Měšťanského pivovaru Strakonice Dagmar Vlková. Jednou z jejích priorit je to, aby bylo pivo i v tak malém pivovaru, jako je ve Strakonicích, vařeno poctivě ze sta procent žateckého chmele. Podle jejího názoru je pivo živý organizmus. „Od začátku do konce v tom musí být kus lásky nejen od sládka, ale i od celého kolektivu,“ poznamenala. Sama ze Strakonic nepochází. S pivovarnickým řemeslem začínala v Lounech. „Sem jsme ale jezdili a Strakonicím jsem jejich pivovar tehdy záviděla,“ svěřila se přítomným.

Jedním z necelé osmdesátky hostů byl i Václav Šavrda z Řepice. Zmínil se o tom, že ochutnávka piv, které ještě ani neznal, nebyly jediným důvodem jeho příchodu. „Chtěl jsem se také podívat do tohoto sálu, poslechnout si vyprávění o historii vaření piva ve Strakonicích a také prostě přijít mezi lidi,“ konstatoval.

Celá akce byla spojená i s degustací strakonických piv. Jak uvedla sládková Dagmar Vlková, chtěli znát názory i širší veřejnosti. Taková akce se v tomto rozměru podle jejích slov ve Strakonicích konala poprvé.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Jana Štroblová

http://strakonicky.denik.cz/zpravy_region/st_20110814_pivobrani.html


Pivo čepovali zadarmo z tanku

[neděle, 14. srpen 2011]

Několik tanků dorazilo v pátek 12. 8. odpoledne na náměstí před Obchodní centrum Forum. Pivovar Heineken přivezl ochutnat Ústečanům nepasterizované pivo Zlatopramen 11 přímo z tanku.

O akci jsem vůbec nevěděla. Jdu z nákupu a koukám, co to tady je,“ řekla Eva Malinková, která využila ochutnávky piva zdarma.

Na Kostelní náměstí přijelo v tanku z pivovaru mezi Ústečany dva tisíce piv. Každý návštěvník měl možnost ochutnat maximálně dvě piva, která se zanedlouho budou čepovat ve vybraných ústeckých restauracích.

Každý dostane razítko při každém načepování půllitru. Je to kvůli tomu, že dvě piva jsou denně doporučována. Také jde o to, aby pivo ochutnalo co nejvíce lidí,“ řekla mluvčí společnosti Heineken Ludmila Čechová.

Půvabné tankistky lákaly na soutěž, která spočívala v tom, aby se s modely tanků na vysílačku projela závodní dráha. Kdo vyjel z dráhy méně než třikrát, odnesl si od tankistky poukaz na pivo Zlatopramen ve vybraných restauracích zdarma. Všichni soutěžící si pak ještě navíc odnášeli talíř na freesbee.

Pivo lákalo

Soutěž lákala především děti ze sociálně slabších rodin, jejichž tatínkové a maminky zatím popíjeli pivo zadarmo u stolků na Kostelním náměstí před OC Forum.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Petr Sochůrek

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110812_soch_pivo_cepovali_zadarmo_tank.html


Za první pololetí roku 2011 zaznamenal Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. nejlepší hospodářský výsledek ve své historii, když dosáhl zisku 7 mil. Kč.

Přestože celkové tržby poklesly o 8 500 000 Kč zejména kvůli snížení tržeb za zboží (nealkoholické nápoje jiných výrobců), ale i kvůli nižším průměrným cenám piva, u kterého při růstu výstavu o 8,8 % proti stejnému období loňského roku vzrostly tržby jen o 3 300 000 Kč, podařilo se nám dosáhnout odpovídajících úspor i v nákladech, které klesly o 8 900 00 Kč. Vliv na oba poklesy mělo především správné rozhodnutí změnit způsob distribuce piva Rebel v Brně,“ vysvětluje Josef Racek, člen představenstva zodpovědný za investice.

Nárůstu výstavu dosáhli v brodském pivovaru za zcela výjimečných podmínek, kdy v těsné blízkosti vyrostl nedávno úplně nový průmyslový pivovar, nikoli minipivovar. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod se tak dostal do daleko náročnějšího konkurenčního prostředí, než je v Česku obvyklé. Navýšení odbytu piva bylo rozhodující pro dobré hospodářské výsledky.

Pivovar v Havlíčkově Brodě systematicky investuje do své budoucnosti. Věnuje značné finanční prostředky do nových technologií, které zpětně přinášejí záruku vysoké kvality výrobků, ale i úspory výrobních nákladů.

Nemalá část prostředků je věnována na eliminaci negativních vlivů na životní prostředí. V průběhu prvního pololetí tohoto roku jsme rekonstruovali chlazení ležáckých sklepů a spilek ve finančním rozsahu téměř 7 mil. Kč. Nahradili jsme více než 6.000 kg nebezpečného chladiva, čpavku, za naprosto bezpečné chladivo, které neohrožuje zdraví lidí při eventuální havárii, ale ani neohrožuje životní prostředí. Zároveň nový řídící systém chlazení umožňuje v automatickém režimu řídit kvasný proces s přesností jednoho stupně Celsia. Za 5 mil. Kč jsme uvedli do provozu nový informační systém akciové společnosti, který pracuje s využitím nejnovějších produktů jak v oblasti programového vybavení, tak i v oblasti hardwarového zajištění. Při snížení pracnosti zároveň umožňuje daleko rychlejší a podrobnější analýzu aktuální situace společnosti tak důležitou pro přehled a rozhodovací proces vedení pivovaru. Důležitý je i velice pozitivní vliv na řízení kvality vyráběného produktu,“ dodává Josef Racek.

Ještě v tomto roce chtějí v Brodě zavést vyšší a modernější stupeň automatizace řízení výrobních procesů na varně a kvašení piva. Dojde tak k vyloučení faktoru chyb člověka, který jiným způsobem vyloučit zcela ani nelze.

Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě vyrábí piva značky Rebel v širokém sortimentu. Základem je používání těch nejkvalitnějších surovin, zejména sladu, ale i ostatních přímých vstupů. To spolu s tradičním způsobem výroby a moderními investicemi zajistí další rozvoj pivovaru.

Zdroj: Tiskovky.info

http://www.tiskovky.info/tiskove-zpravy/nove-investice-podporuji-hospodarsky-rust-havlickobrodskeho-pivovaru


Sladká přírodní aromata a pivo

[pátek, 12. srpen 2011]

Stejně jako jiné nápoje, mohou i míchané nápoje na bázi piva, využít základní vlastnosti přírodních složek a tím obohatit nabídku současných moderních potravin.

V rozmanité oblasti výroby nápojů má zvláštní místo pivovarský průmysl, který navazuje na stoletou tradici, co se týče výrobních postupů a schválených složek. V posledních letech ale kreativita vývojářů přináší na trh celou řadu nových míchaných nápojů na bázi piva, u nichž se projevuje tolik fantazie, kolik je chutí v nově vznikající generaci spotřebitelů.

K vlastní chuti tradičního nebo pšeničného kvasnicového piva nyní přistupují ještě svěží-nakyslé, resp. sladko-ovocné, chuťové tóny limetek, citronů, fíků, třešní, bezinek, banánů, brusinek, koly, kiwi, pomerančů, sladu nebo alkoholové zakončení přídavkem tequily nebo vodky. V celkovém senzorickém zážitku hrají zcela novou roli sladivé a aromatizující složky jako je med, zahuštěná šťáva z agáve a lékořicový extrakt.

Tvůrčí schopnosti skupin vývojářů prakticky neznají mezí. Přírodní složky, jako je zmíněný med, šťáva z agáve a lékořicový extrakt, nabízejí velké množství možností využití, protože jejich přirozená funkcionalita má i široké senzorické spektrum, které je zajímavé pro výrobce míchaných nápojů na bázi piva, jimž otevírá nové cesty.

Dojem úžasného lehkého letního osvěžení budí výjevy na reklamních plakátech německých pivovarů, lákající na nový pivní produkt s přídavkem limetky. Vizuální vjem nové kombinace aromat s jednoduchým sloganem vyvolává pocit příjemné chuti nového míchaného nápoje a vybízí kolemjdoucí k jeho ochutnání. Přitom nejde jen o reklamu, ale o vytvoření nové generace nápojů s větší fantazií, širokou škálou příchutí a dokonalou kvalitou.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Anita Bénech | Kráceno | Překlad: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=113055&ids=173

http://fzarchiv.de/index.php?pdf=Zeitschriftenarchiv/Getraenke-Fachzeitschriften/Brauindustrie/2011/07_11/BI_07-11_28-29_Natuerlich_-_Suessend_Aromatisch.pdf


Projekt Brána do Čech, který prezentuje Ústecký kraj jako turistickou destinaci a bude v budoucnu sdružovat čtyři destinační agentury (České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory a Dolní Poohří), získává stále více příznivců.

Jeho nositel, internetové stránky www.branadocech.cz, se pomalu, ale jistě dostává do povědomí veřejnosti.

Chci vás srdečně pozvat k návštěvě oblasti Dolní Poohří, která se návštěvníkům při plánování výletu zatím možná nevybaví jako jedna z prvních destinací v Čechách, ale podle reakcí mnohých turistů, kteří k nám každoročně zavítají, si dovolím tvrdit, že budete naší nabídkou mile překvapeni,“ říká místostarosta Žatce Jan Novotný.

Co tedy očekávat od návštěvy Dolního Poohří?

Páteří další z turisticky zajímavých míst v Ústeckém kraji je řeka Ohře, na níž leží historická města Klášterec, Kadaň, Žatec a Louny.

Ti, kdo rádi poznávají krásy Česka na kole, mohou využít cyklotrasu Klášterec nad Ohří – Kadaň – Nechranická přehrada – Žatec – Louny – Lovosice.

Zastávkou, kterou by nyní v létě rozhodně neměli vynechat, je Nechranická přehrada. Vodní dílo Nechranice leží na řece Ohři mezi městy Kadaň a Žatec. Vyznačuje se nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě dlouhou 3 280 metrů. Samotná vodní plocha má rozlohu přibližně 1 300 hektarů.

Jižní břeh Nechranické přehrady v lokalitě Vikletice nabízí v současné době 7 kempingových zařízení s možností ubytování v bungalovech a chatkách, ale i ve vlastních stanech a karavanech s veškerým zázemím.

Jsou tu bohaté možnosti rekreace, rybolovu a vodních sportů. Vodní hladina je z důvodů mimořádně příznivých povětrnostních podmínek vyhledávána zejména jachtaři a surfaři.

Tradice chmelařství a pivovarnictví

Chmelařství na Žatecku ovlivňuje ráz krajiny i obyvatelstvo již 800 let. V Žatci se téměř 800 let pěstuje a zpracovává nejkvalitnější aromatický chmel na světě. Žatecký chmel (Zatec Hops, nebo také Saaz Hops) se stal základem pro piva světových značek, jakými jsou např. Pilsner Urquell, Budweiser Budvar, Stella Artois, Guiness, Žatec, Zlatopramen a další.

S trochou nadsázky lze říct, že kdekoliv na světě si budete vychutnávat vynikající pivo, tak je vysoce pravděpodobné, že obsahuje alespoň malé množství žateckého chmele. Žateckému chmelu byl udělen statut chráněného označení původu „Protected Designation of Origin“ Evropské unie, právě jako klíčovému elementu pro výrobu mnoha nejlepších světových piv. V rámci Ústeckého kraje se jedná o jediné takové chráněné označení původu,“ zdůrazňuje jedinečnost místostarosta Žatce.

V současnosti v oblasti fungují tři pivovary: Žatecký pivovar (založen 1801) s produkcí 8 druhů piv a výstavem 30 000 hl ročně, minipivovar U Orloje v areálu Chrámu Chmele a Piva se třemi druhy piv včetně piva Žatecký samec a minipivovar v Chmelařském institutu.

Nová mekka všech pivařů

Tradice chmelařství a pivovarnictví totiž dala vzniknout celé čtvrti centra města Žatce, kde se zpracovával a skladoval chmel. Tato zóna technických památek chmelařství v současnosti kandiduje na zařazení na seznam památek UNESCO.

Projekt Chrám Chmele a Piva, který vznikl v autentických prostorách této zóny, představuje historii i současnost světoznámé Žatecké chmelařské oblasti. Najdete zde restauraci a pivovar s produkcí regionálních pivních a gastronomických specialit, vyhlídkovou věž, orloj s chmelovou tematikou i naučnou a relaxační část expozice.

Chrám Chmele a Piva v Žatci se stává mekkou pivařů, kterou by tudíž měl každý milovník zlatavého moku alespoň jednou za život navštívit,“ je přesvědčen Jan Novotný.

Návštěvnická karta 3K

Dalším produktem, který dokazuje, jak lze vyjít turistům v oblasti Dolního Poohří vstříc, je Návštěvnická karta 3K. Jejím držitelům umožňuje čerpání volných vstupů i slev ve vybraných turistických místech severozápadních Čech i saského příhraničí. Existuje v zimní (listopad-březen) a letní variantě (duben-září). Dále je připravena pro individuální i organizované turisty s platností dva až šest dní. Kartu lze využít vždy v době platnosti, která začíná první návštěvou libovolně zvoleného cíle, pouze pro jednu návštěvu dané atraktivity. Opakovaný vstup není možný.

Spojením této nabídky byla dosažena součinnost mezi městy a podnikatelskými subjekty. 3K kartu lze zakoupit na všech vyznačených prodejních místech (infocentra, hrady, zámky, muzea), které navíc v drtivé většině kopírují místa akceptační,“ informuje zástupce žateckého starosty.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Ivo Chrástecký | Kráceno

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110812_ich_brana_do_cech_program.html


História značky Zlatý Bažant je pevne spätá s históriou pivovaru v Hurbanove. Čím všetkým prešiel pivovar i značka za viac ako štyri desaťročia svojej existencie, aké inovácie priniesla a čo z nej robí aj dnes obľúbené pivo Slovákov?

Z histórie pivovaru

História pivovaru v Hurbanove sa začala písať v šesťdesiatych rokoch minulého storočia. Pri rozhodovaní o umiestnení nového pivovaru bola rozhodujúca výhodná poloha a priaznivé klimatické podmienky, ako aj dostupnosť kvalitných základných surovín na výrobu piva – jačmeňa a vody. Hurbanovo je najteplejším miestom v bývalom Československu s úrodou vysoko kvalitného jačmeňa a zároveň so zdrojmi veľmi kvalitnej vody. Výstavba pivovaru a sladovne bola dokončená v roku 1967 a v roku 1969 začala výroba piva. Malé desaťtisícové mestečko Hurbanovo sa tak vďaka svojej výhodnej polohe a ideálnej klíme stalo pomyselným centrom slovenského pivovarníctva.

Úspechy doma aj v zahraničí

Svoje prvé pivá vystavoval pivovar pod značkou Hurbanovské svetlé a Hurbanovské tmavé, po nejakom čase to bol Hurbanovský bažant, potom Hurbanovský Zlatý a Čierny bažant, až sa nakoniec ustálila značka Zlatý Bažant. Pivo bolo pomenované podľa vysokého výskytu bažantov v okolitých poliach a hovorí sa, že nájsť bažanta v poli zrejúceho obilia bolo vždy znakom dobrej úrody. Prívlastok zlatý dostal od zlatistej farby typickej pre pivo a stal sa zároveň synomymom najlepšej kvality. Pivovar bol od začiatku budovaný ako vzorový a Zlatý Bažant sa mal ako jediné slovenské pivo vyvážať aj do zahraničia. Moderné technológie výroby piva a sladu a vysoká kvalita umožnili v relatívne krátkom čase preniknúť na svetové trhy a stať sa zaujímavým vývozným artiklom. Už desať rokov po svojom vzniku bolo pivo Zlatý Bažant exportované do 12 krajín: ZSSR, NDR, Poľska, Rumunska, Maďarska, ale aj do Afganistanu, Dánska, na Island, do Tunisu, Ugandy, Rakúska a Grécka.

Ocenenia kvality

S úspechmi na domácom aj zahraničných trhoch nasledovali aj mnohé ocenenia kvality piva Zlatý Bažant. Už v roku 1974 Zlatý Bažant získal ocenenie Zlatá Salima, neskôr pohár Ex Plzeň ako aj najvyššie ocenenie Slovak Gold. Medzi ďalšie významné ocenenia patrí zlatá pivní korunka z Agrokomplexu v roku 2006 v kategórii 12-stupňových pív. Zlatý Bažant zároveň dlhodobo získava uznanie od pivných expertov u našich českých susedov. V rokoch 2006 a 2007 získal ocenenie Strieborná česká pivní pečeť v kategórii nealkoholických pív, v roku 2009 strieborné ocenenie v súťaži Pivo Českej republiky opäť pre Zlatý Bažant Nealko. V roku 2011 získal Zlatý Bažant 12 % Bronzovú pivnú pečať na najväčšej prehliadke pív v Českej republike – Slavnosti piva Tábor.

Modernizácia pivovaru a ďalšie úspechy vo svete

Vráťme sa však opäť na chvíľu do histórie hurbanovského pivovaru, ktorý počas svojej histórie prešiel mnohými zmenami a technologickými inováciami Pre veľký úspech piva a sladu z Hurbanova bola v roku 1987 rozšírená výrobná kapacita závodu na 63-tisíc ton sladu. Najväčšie investície však nastali v roku 1995 po vstupe holandskej spoločnosti Heineken. Vďaka týmto investíciám je v súčasnosti pivovar v Hurbanove najväčším a najmodernejším pivovarom na Slovensku s ročnou kapacitou až dva milióny hektolitrov. Sladovňa v Hurbanove s kapacitou viac ako 145 tisíc ton sladu ročne je zároveň najväčšou a najmodernejšou sladovňou v strednej a východnej Európe. Úspech piva Zlatý Bažant aj za hranicami Slovenska bol v roku 1998 podnetom na začatie licenčnej výroby piva Zlatý Bažant v Maďarsku, a v súčasnosti sa pivo Zlatý Bažant licenčne vyrába aj v Českej republike, Rusku a Bielorusku. Zlatý Bažant vyvážame až do 14-tich krajín sveta, najviac do Poľska, Švédska, Kanady a USA. Na celom svete sa tak ročne vypije až dvesto milónov veľkých pív značky Zlatý Bažant!

Pionier v plechovke

Zlatý Bažant od svojho vzniku až doteraz priniesol viacero inovácií, ktoré významne ovplyvnili slovenský trh s pivom. Jednou z prvých bolo spustenie plniacej linky na pivné plechovky v roku 1971, ktorá bola celkom prvou nielen v bývalom Československu, ale aj v celej východnej Európe. Pivo Zlatý Bažant v plechovkách bolo primárne určené na export, až neskôr sa dostalo na domáci trh. Ročná produkcia piva Zlatý Bažant v plechovkách v tom čase dosiahla približne 2 milióny kusov. Inovatívna bola v tých časoch aj reklamná podpora piva Zlatý Bažant v plechovkách. Plechovky s charakteristickým logom Zlatý Bažant sa stali súčasťou rôznych československých expedícií, ktoré preverili ich kvalitu v extrémnych podmienkach. V roku 1972 prežilo hurbanovské plechovkové pivo test na plachetnici moreplavca Richarda Konkolského, ktorý sa zúčastnil na jachtárskych pretekoch cez Atlantik a neskôr oboplával celý svet. Pivo si aj po vyše 60 000 kilometroch plavby udržalo vynikajúce chuťové vlastnosti. Stalo sa aj súčasťou stravy horolezcov počas výprav na himalájske osemtisícovky Nanga Parbat, Makalu, Mount Everest alebo na snehy afrického Kilimandžára. Vydržalo extrémne teploty od - 40 do + 40 stupňov Celzia.

Inovácie pokračujú dodnes

Ďalšie významné inovácie priniesol Zlatý Bažant najmä po vstupe holandského koncernu Heineken do pivovaru. V roku 2001 uviedol svoju vlastnú embosovanú 0,5 l fľašu s typickým tvarom hrdla a embosovaným znakom bažanta v hornej časti fľaše. Bol to práve Zlatý Bažant, ktorý na slovenský trh priniesol balenie piva v 0,33 fľašiach s praktickým otočným uzáverom twist-off v roku 2001. V roku 1997 priniesol Zlatý Bažant na trh svoje nealkoholické pivo Zlatý Bažant Nealko, ktoré sa vďaka svojej chuti, kvalite a marketingovej podpore postaralo o výrazný rozvoj segmentu nealkoholických pív na Slovensku. Od roku 2007 Zlatý Bažant odštartoval tradíciu sviatočných špecialít, ktorou už pravidelne obohacuje stôl počas koncoročných sviatkov. Po dvoch rokoch pšeničného piva si veľký obdiv spotrebiteľov a pivných fajnšmekrov získal Zlatý Bažant Porter v roku 2009 a v roku 2010 Zlatý Bažant Bock. V roku 2011 prišiel Zlatý Bažant s poslednou významnou produktovou inováciou – novinkou Bažant Radler, osviežujúcim nápojom z piva a prírodnej citronády, ktorý si už v prvých týždňoch po uvedení na trh získal doslova srdcia Slovákov.

Zlatý Bažant prináša inovácie aj segmente Horeca. V roku 2008 ako prvá slovenská značka predstavila systém čapovania extra vychladeného piva Extra Cold. V roku 2010 Zlatý Bažant priniesol na trh unikátny plne automatizovaný systém tankového piva s riadiacou jednotkou CLEVER, ktorá konzumentom umožňuje vychutnať si to najčerstvejšie pivo priamo z pivovaru. V roku 2009 začal svoje nealkoholické pivo Zlatý Bažant Nealko ponúkať aj v najobľúbenejšej čapovanej forme. Od začiatku roku 2011 prichádza ako jediná slovenská značka piva s inovatívnym čapovacím zariadením David pre 20-litrové sudy so zabudovaným chladiacim zariadením, ktoré umožňuje aj prevádzkam s nižším predajom piva ponúknuť zákazníkovi čapované pivo v najlepšej kvalite až 21 dní po narazení sudu. V súčasnosti sú na trhu zariadenia typu Green David, ktoré poskytujú úsporu elektrickej energie o 35 % oproti štandardnému David systému a až okolo 60 % oproti štandardnému výčapnému zariadeniu.

Značka Zlatý Bažant a pivovar v Hurbanove prešli za viac ako štyri desaťročia svojej existencie dlhou cestou. Dnes je Zlatý Bažant obľúbeným slovenským pivom, exportuje sa do 14-tich krajín sveta, licenčne sa vyrába v ďalších štyroch krajinách, prináša inovácie, ktoré menia slovenský trh s pivom, získava ocenenia u pivných expertov. Všetky inovácie, prvenstvá a ocenenia, ale predovšetkým skvelá chuť piva Zlatý Bažant potvrdzujú, že slovenský Zlatý Bažant bol a je skutočne svetový...

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Heineken Slovensko

http://www.heinekenslovensko.sk/sk/tlacove-centrum/tlacove-spravy/2011/159


Už sú to štyri desaťročia, odkedy sa v bývalom Československu prvýkrát objavilo slovenské pivo balené v plechovkách. A bol to, ako inak, Zlatý Bažant, ktorý už v týchto časoch razil cestu inováciám. Zlatý Bažant sa štyridsiate výročie piva v plechovkách na Slovensku rozhodol osláviť s retro plechovkou Zlatý Bažant s dizajnom z roku 1971, ktorú prináša v limitovanej edícii od augusta 2011. Retro plechovka Zlatý Bažant 12% je súčasťou multibalenia v štýlovom retro dizajne s tromi 0,5 l fľašami piva Zlatý Bažant 12 %. V limitovanom počte 55 tisíc kusov bude určite hitom pre zberateľov či tých, ktorí si chcú len jednoducho zaspomínať.

1971: Prvé pivo v plechovkách

Prvé pivo v plechovkovom balení sa na Slovensku objavilo v roku 1971 a bolo jednou z prvých významných inovácií značky Zlatý Bažant. Plniaca linka na plechovkové balenie piva v pivovare Hurbanovo bola prvou plechovkovou linkou nielen vo vtedajšom Československu, ale aj v celej východnej Európe. Plechovky s typickým dizajnom a výrazným logom značky Zlatý Bažant boli primárne určené na export a stali sa veľmi rýchlo úspešným exportným artiklom. Odvtedy prešla plechovka Zlatý Bažant mnohými zmenami z hľadiska dizajnu aj samotnej technológie a dnes patrí k najpredávanejším typom balenia piva na Slovensku.

2011: Retro plechovka „Made in Czechoslovakia“

Na prvé plechovky piva na Slovensku si Zlatý Bažant rozhodol po 40-tich rokoch zaspomínať a retro plechovkou potešiť slovenských spotrebiteľov. „Retro plechovka Zlatý Bažant je pre nás príjemnou spomienkou nielen na veľmi významnú inováciu značky Zlatý Bažant a prvé plechovkové pivo na Slovensku vôbec, ale aj na bohatú históriu piva Zlatý Bažant a pivovaru v Hurbanove, s ktorým je spätá,“ hovorí Hana Šimková, manažérka pre korporátne vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko. Retro plechovka prichádza v pôvodnom dizajne z roku 1971 a v objeme 0,33 l. „Pri dizajne retro plechovky sme sa snažili skutočne o autentickosť. Na plechovke nájdete dokonca pôvodný nápis Made in Czechoslovakia,“ dodáva H. Šimková.

Štyri desaťročia kvality a inovácií

Plechovkové balenie piva Zlatý Bažant bolo jednou z prvých inovácií značky Zlatý Bažant, no inovatívna bola v tom čase aj jeho reklamná podpora - plechovky Zlatý Bažant sa stali súčasťou rôznych československých expedícií, ktoré preverili ich kvalitu v extrémnych podmienkach. Ďalšie inovácie Zlatého Bažanta nasledovali najmä po vstupe koncernu Heineken do hurbanovského pivovaru a pokračujú dodnes – v roku 2001 Zlatý Bažant priniesol balenie piva s twist-off uzáverom a uviedol svoju vlastnú embosovanú fľašu, v roku 2007 odštartoval tradíciu sviatočných špecialít, v roku 2010 uviedol na trh nový, plne automatizovaný systém tankového piva a v roku 2011 veľmi úspešnú produktovú novinku Bažant Radler.

Multibalenie piva Zlatý Bažant 12 % 3x0,5 l s retro plechovkou 0,33 l Zlatý Bažant 12 % je dostupná od začiatku augusta 2011 v limitovanej edícii v počte 55 tisíc kusov v našich obchodných sieťach. Zaspomínajte si aj vy...

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Heineken Slovensko

http://www.heinekenslovensko.sk/sk/tlacove-centrum/tlacove-spravy/2011/160


Čtvrtý ročník pivních slavností se v sobotu bude konat v Bohumíně. Nabídne k ochutnání zhruba 45 druhů piv, informovala agenturu Mediafax mluvčí města Lucie Balcarová.

"K ochutnání budou piva světlá, tmavá i kvasnicová. Letošní novinkou budou i piva višňová a mandlová. Letos bude o 15 druhů piv více než loni," uvedla Balcarová s tím, že akce odstartuje ve 14 hodin v Hobbyparku v parku Petra Bezruče.

Slavnosti doprovodí několik koncertů i speciální pivní soutěže.

Loni navštívily pivní slavnosti v Bohumíně 4 tisíce lidí, kteří vypili dohromady 8,5 tisíce piv. Výběr byl přitom hned ze třiceti druhů piva.

"Letos jsme pivní menu ještě rozšířili. Lidé se mohou těšit na skutečně bohatý výběr chutí a druhů piva z Čech i Moravy. Momentálně máme domluveno 44 druhů čepovaného piva a jeden nečepovaného. Ale možná se nabídka ještě rozšíří. Na čepu budou piva osmi, deseti, jedenácti, dvanácti i třináctistupňová a dokonce i jedno osmnáctistupňové,“ řekla Radana Vozňáková z pořadatelské organizace K3 Bohumín.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Ivana Gračková

http://www.mediafax.cz/regiony/3265935-V-Bohumine-se-uskutecni-pivni-slavnosti-bude-se-na-nich-pit-pivo-visnove-i-mandlove


Názvy některých piv vnímáme už automaticky, přitom se za nimi skrývá zajímavý příběh. Při pátrání po jejich původu se většinou dostanete hodně hluboko do historie.

Rampušák (Pivovar Dobruška; Rampušák kvasnicový 12° ležák)

Dobruška je jednou z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor, jak uvádějí oficiální webové stránky města. Pivovar patří k místním dominantám, a proto asi nikoho nepřekvapí, že název Rampušák úzce souvisí s nejbližším horským masivem, Orlickými horami a s pověstí, která se k nim váže. Rampušák je patronem Orlických hor, obdoba Krakonoše v Krkonoších.

Název se užívá od roku 1969. V polovině šedesátých let se uměle vytvořila tradice, podle níž se v průvodu masek při loučení se zimou objevoval právě Rampušák jako představitel místního folkloru. Samotné slovo Rampušák není však jednoduché historicky dohledat. Proto uvádíme pouze jednu teorii, která nám připadala nejlepší. Jméno mohlo totiž vzniknout z obecného slova "rampuše", což znamená pivní nádoba. Pak by byl i název piva logicky návazný. Pivovar byl od roku 1969 několikrát uzavřen, aby se nakonec v roce 2008 znovu otevřel pod hlavičkou Staročeského pivovárku, s.r.o. v Dobrušce.

Zubr (Pivovar Zubr; Zubr Classic, Zubr Classic tmavé, Zubr Gold, Zubr Premium, Zubr Free)

Název je úzce spjat s historií Přerova. Toto město v roce 1252 získalo od Přemysla Otakara II. právo vařit pivo. Na přelomu 14. a 15. století byli v čele obce páni z Pernštejna. Jejich rodový erb zdobí i černá zubří hlava se zlatou houžví v nozdrách. Souvisí s pověstí o předku tohoto rodu, uhlíři Vaňkovi.

Uhlíř přemohl v lese statného zubra tak, že prostrčil jeho nozdrami houžev vytvořenou ze svých sandálů. Potom nebezpečné zvíře dovedl na knížecí dvůr a před zraky knížete mu jednou ranou usekl hlavu. Kníže uhlíře povýšil do šlechtického stavu, přičemž mu dal do erbu onu zubří hlavu.

Pivo tedy dostalo název hlavně dle erbu pánů z Pernštejna. Pivo Zubr bylo vyznamenáno titulem Pivo roku 2011.

Lotr (Minipivovar Groll Plzeň; Lotr 11° polotmavý ležák, Lotr 11° světlý ležák)

Sídlo pivovaru bylo postaveno v první polovině 18. století Jakubem Augustonem. Po mnoha majitelích ho roku 1804 zakoupil rod Lautensacků, který tady mimo jiné provozoval hostinskou činnost. Jan, poslední z rodu Lautensacků, zbohatl na uhlí a nechal postavit nejkrásnější klasicistní zahradu v Plzni. K sobě si zval přátele, jeden z nich byl i Josef Groll, který přispěl k zavedení technologie spodního kvašení. Právě on se pustil do odvážného vaření piva z žateckého chmele, plzeňské vody a světlejšího sladu připravovaného anglickou technologií. Pivo sklidilo velký úspěch. Po smrti Jana Lautensacka rod vymřel a panství připadlo městu. Pod jeho správou ale chátralo. Dnes už pivovar opět funguje.

Na památku sládka experimentátora Josefa Grolla je po něm pojmenován pivovar. A pivo? V restauraci u pivovaru visí portrét Lothara Lautensacka, v jehož pohledu je jakási ďábelská jiskra. To však vysvětlení není. Název piva Lotr vznikl zkrácením jména tohoto pána (LOThaR).

Mušketýr (Pivovar Krušovice, Mušketýr 11°)

Možná čekáte příběh o udatných a hrdinných mušketýrech jako z knih Alexandra Dumase. Avšak název Mušketýr je odvozen od žoldáckých saských vojsk, která procházela v době třicetileté války Krušovicemi na cestě z Prahy do Karlových Varů a dále do Saska. Název Mušketýr je odvozen od zbraní, které pro ně byly typické. Dlouhé palné zbraně s doutnákovým zámkem se nazývaly muškety, proto název mušketýři. Tito statní muži se mnohokrát na své cestě zastavovali a "ochutnávali" místní pivo. Mušketýrskými hrdly proteklo tolik piva, že se pivovar rozhodl, že si zaslouží, aby se toto pivo jmenovalo po nich.

Povstalec (Pivovar Svatý Ján, světlý nefiltrovaný ležák Povstalec 12°)

I když se právě zde zdá – víc než u jiných pivovarů – že pivo dostalo název z historie, není tomu tak. Pivovar Svatý Ján byl založen roku 1996. Po deseti letech se musel přestěhovat o kilometr dál a provoz se tedy na delší dobu zastavil. S jeho "znovuzrozením" POVSTALO i nové pivo.

Dobřanský sekáč (Pivovar Modrá hvězda, Dobřanský sekáč 17°)

Vzhledem k tomu, že pivo má 17°, mysleli jsme, že sekáč je nadnesený výraz pro silné pivo. Nakonec jsme se ale dozvěděli, že název je poctou místním žencům pracujícím na úrodných polích a lukách kolem řeky Radbuzy.

Kocour (Varnsdorf, Pivovar Kocour, Kocour ležák, Kocour tmavý ležák)

Pivovar se snaží jít cestou pivních speciálů – od silných ležáků po různá svrchně kvašená piva typu weizen, stout, saison či pale ales.

Název piva tentokrát nemá historický základ, zajímavou historku ale přináší také. Když jeden ze dvou "vrchních kocourů" hledal jméno pro pivovar, uvažoval o jménech Luž, Varnsdorfák a dalších. Nakonec se vybralo jméno Kocour, protože je to přezdívka právě tohoto "vrchního kocoura". Jmenuje se Honza Kočka...

Velkopopovický Kozel (Pivovar Velké Popovice, Kozel světlý, Kozel Černý, Kozel Medium 11°, Kozel Premium)

Zde se opět zanoříme do historie, ze které se pak vynoří původ názvu Kozel. Dolnosaské město Einbeck proslulo starou německou tradicí výroby piva spodním kvašením. Jejich pivo se proslavilo i za hranicemi, kde se zkomolil název rodného města. Z města Einbeck se stalo město Ein Bock, tedy Kozel. Pod tímto názvem se pak šířilo pivo do mnoha zemí, k nám nevyjímaje. Kozel (pivo vařené způsobem dolního kvašení) se v Čechách vařil na různých místech. Velké Popovice a jejich pivovar se začaly rozrůstat a pomalu zahubily většinu menších pivovarů. A tak se v roce 1922 stal Kozel oficiální značkou velkopopovického piva.

Klášter (Pivovar Klášter, Klášter světlý ležák Premium, Klášter světlý Ležák kvasnicový 11°, Klášter ležák 11°, Klášter Světlé výčepní)

Jak uvádí stránky pivovaru, Klášter dostal své jméno podle kláštera řádu cisterciáků. Ve své době patřil k nejvýznamnějším církevním objektům. Do současné doby se dochovala pouze brána s portálem, jež stojí na nádvoří dnešního pivovaru.

Ke klášteru také patří legenda. Roku 1420 dobyli husité klášter a nenávratně ho vyplenili. Říká se, že přežil pouze opat a čtyři mniši. Tajnou chodbou utekli na nedaleký hrad Bezděz a s sebou si vzali část pokladu nevyčíslitelné hodnoty. Zbytek pokladu byli nuceni nechat na místě, a tak ho zasypali do jedné ze studní. Dodnes se nenašel, musí být někde pod zdmi pivovaru.

Stejně jako pivovar Zubr, i Klášter po výměně několika majitelů zůstal v rukách pánů z Valdštejna. Ti se o tento historický unikát starali až do konce druhé světové války.

Mezi zážitky při návštěvě pivovaru patří veselé veverky. Při exkurzích je oblíbenou zastávkou také hromada odpadní suroviny z varny – mláto. Běžně se prodává místním zemědělcům jako hodnotné krmivo pro domácí zvířectvo. Oblíbily si ho i místní veverky. Především v létě, kdy ho zemědělci nestačí urychleně odvézt, začne kvasit. Okamžitě se na něj sbíhají veverky, které pak přiopile pózují turistům a exkurzím. Mají také odlišné proporce od lesních – jsou mnohem vypasenější.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Dominika Benešová

http://hobby.idnes.cz/nazvy-ceskych-piv-mapuji-historii-i-humor-svych-zakladatelu-pr5-/hobby-domov.aspx?c=A110810_125208_hobby-domov_dob


I v Japonsku točí české pivo

[čtvrtek, 11. srpen 2011]

České pivo je ve světě uznávaným pojmem, ostatně jinak by se jistý americký pivovar tak dlouho nesoudil o jednu jihočeskou pivní značku. Narazit na pultech obchodů ve všelijakých koutech zeměkoule na české pivo není nic mimořádného. Ovšem dopřát si z orosené sklenice jeho točenou verzi na druhém konci světa v naprosto odlišném kulturním prostředí, to vyžaduje soustředěné pátrání. Anebo je třeba mít trochu štěstí a toho správného průvodce.

Samotného by mě při návštěvě Jokohamy ani nenapadlo dojet městským vlakem do stanice Tennocho a vydat se do zdejších tuctových uliček běžné zástavby. Jenže s moravským průvodcem Přemyslem Máčelem, který v Japonsku žije už 11 let, jdeme najisto.

Urazíme sotva dvě stě metrů a po pravé straně nás vítá vývěsní štít o čtyřech velkých písmenech, která dohromady tvoří Čechům srozumitelný nápis PIVO. „Tenhle podnik zvaný PIVOja jsem objevil díky panu Onedovi, který žije dlouhá léta v Praze a je expert přes české pivo,“ vysvětluje můj průvodce.

Dříve jsem bydlel ve Fukuoce, což je asi 1300 kilometrů odsud, takže jsem neměl možnost se sem dostat. Ale od té doby, co mne přeložili do této oblasti, sem zajdu poměrně často. A když přijede nějaká vzácná návštěva z Česka – třeba z Českého rozhlasu – tak ji sem zavedu,“ žertuje profesor univerzity v Tokiu a uvnitř skromného lokálu mi představuje majitele hospůdky.

V letadle se pivo chladí samo

Poprvé jsem ochutnal české pivo, když jsem před dvaceti lety prvně navštívil vaši zemi. Byl jsem z jeho chuti naprosto unešený. Strávil jsem v Praze dva měsíce a z českého piva se za tu dobu stala moje vášeň,“ popisuje své první setkání s českou pivní pěnou Rjosuke Jonehara.

Foto

Nenápadný jokohamský výčep o jedné místnosti s několika prostými stoly a lavicemi nejen provozuje, ale sám v něm pivo z českých sudů točí do originálních sklenic českých pivovarů.

„Dřív jsem využíval chladicí kontejnery a vozil pivo z Česka lodí. To však trvalo měsíc, což bylo trochu na úkor chuti. Jakmile se snížily náklady na leteckou dopravu, začal jsem dopravovat sudy vzduchem,“ vypráví.

S chlazením není problém, zima je ve výšce letu dostatečná. Zásilka je tu vždy během jednoho dne a já dám sudy hned do ledničky, takže pivo nemá šanci zteplat a k zákazníkům se dostane v původní kvalitě,“ prohlašuje pyšně pan Jonehara.

Plzeňské pivo uprostřed Jokohamy čepuje skoro za 1000 jenů, tedy za více než 200 korun. Ani pro Japonce to není nejlevnější, pivo tu seženete i za čtvrtinovou cenu, ale svou cestu k zákazníkům si nápoj uvařený kdesi v Evropě našel.

Pivo, zelí a okurky

Jednou za dva měsíce objednávám 900 litrů piva, ale kolik stojí doprava jednoho sudu, to přesně nevím. Vozím totiž všechny české produkty najednou. Mám taky becherovku, znojemské okurky nebo zelí,“ předvádí japonský výčepní výslovnost svého českého zboží a hrdě ukazuje k pípě, že zdaleka nejen plzeňského piva si v jeho podniku můžete loknout.

Rjosuke Jonehara sní o velké pivnici českého typu, která by mezi Japonci šířila slávu českého piva. Ovšem ve skutečnosti zatím provozuje malý výčep s netradičním zbožím spíš pro své vlastní potěšení.

Japonci sem jezdí na české pivo i z daleka. Najdou si internetové stánky mé hospůdky a vyrazí za zážitkem. A pak sem chodí samozřejmě i místní, kteří zjistili, jaká je české pivo dobrota. Dřív o něm nevěděli nic, ale jakmile ho u mě vyzkoušeli, chodí pravidelně,“ říká.

Ve srovnání s Českem je v Japonsku pivní kultura na nižší úrovni. Když Japonec poprvé ochutná plzeňské pivo, většinou mu šmakuje, ale často je také šokovaný. Není zvyklý na tak silnou chmelovou chuť. Mou strategií je lákat sem pivní znalce a ti pak přivedou a zasvětí i své známé, kteří se v pivu tolik nevyznají, a naučí je, co je dobré,“ uzavírá Rjosuke Jonehara, misionář českého piva v Japonsku.

Jokohama je po Tokiu druhé největší město Japonska, ale obě města v podstatě tvoří město jediné. „Jde o konurbaci neboli souměstí, takže obě sídla plynule přechází jedno do druhého a na první pohled se v podstatě neliší,“ vysvětluje autor reportáže Jan Kaliba. Zbylo v Jokohamě něco z původního rybářského přístavu? Proč Japonci raději platí hotově než platební kartou a je Japonsko skutečně zemí nebývalého technického pokroku? I to prozradil Jan Kaliba posluchačům v rozhovoru pro Zápisník zahraničních zpravodajů.

Audionahrávku k tomuto článku si můžete poslechnout zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Foto: Jan Kaliba

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/933055


Deštivé léto zajistilo mimořádně dobrý chmel, důležitou surovinu pro výrobu piva. Tropických dnů, které chmelu nesvědčí, bylo minimum a chmelnice na jindy suchém Žatecku měly dost vláhy. Úterní předsklizňové zkoušky ukázaly, že kvalita chmele letos bude mimořádná.

"S obsahem alfa kyselin, tedy pivovarsky cenných látek, by letos neměl být problém," konstatoval po kontrole chmelnic ředitel Chmelařského institutu - výzkumného ústavu v Žatci Jiří Kořen.

Letos se tak obrací situace z minulých let, kdy pěstitelé chmele bojovali s nedostatkem vláhy. Nyní naopak mohou mít potíže se sklízením. Na chmelnicích totiž stojí louže, půda je rozbahněná a to bude česačům a traktorům ztěžovat práci.

"Většinou je to obráceně, snažíme se dostat vodu na pole. Letos bychom naopak uvítali, kdybychom mohli vodu z polí dostat do řeky," komentoval situaci na Žatecku Kořen.

Na množství i kvalitě letošní úrody se příznivě podepsalo i to, že proti jiným rokům kroupy či vichřice povalily jen několik málo hektarů chmelnic.

"Podle mých informací spadlo minulý týden asi sedm hektarů, převážně v oblasti lounského Podlesí," poznamenal předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler. V minulých letech přitom pěstitelé napočítali i více než stovku spadlých hektarů.

Dobrá úroda může přinést nižší zisky

Chmelaři se však ocitli v paradoxní situaci. Očekávají bohatou úrodu kvalitního chmele, přesto se můžou dostat do problémů.

"Jsme rádi, že se nám daří chmel vypěstovat a sklízet. Ale potřebujeme udělat i druhý krok, tedy dobře ho prodat. Jenže s tím můžeme mít opět potíže," předpověděl Pázler.

Stejně jako v Česku se totiž velmi dobrá úroda čeká i v dalších zemích. A přebytek chmele, který ve světě trvá už delší dobu, snižuje jeho cenu. I to je důvod, proč proti loňsku klesl počet hektarů, na kterých zemědělci chmel pěstují.

"Rozlohy klesly na celém světě o pět a půl procenta, u nás to ale bylo o deset procent," poznamenal Pázler.

Loni patřila sklizeň k rekordním, průměrný výnos byl téměř 1,5 tuny z hektaru. Letošní sklizeň by měla být jen o něco málo nižší.

Mezi prvními začnou chmel sklízet na Stekníku, a to už v úterý 16. srpna. Ve stejnou dobu otevře své sklady a servisní střediska družstvo Chmelařství, které zemědělcům pomáhá s údržbou česaček a sušáren, ale také od nich chmel odebírá a zpracovává ho před prodejem.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

http://usti.idnes.cz/dest-zajistil-kvalitni-chmel-je-ho-ale-tolik-ze-bude-potiz-ho-prodat-1f9-/usti-zpravy.aspx?c=A110809_185811_usti-zpravy_alh


Je pivo opiát?

[středa, 10. srpen 2011]

Poslední léta přinesla podivuhodná zjištění o biochemii alkoholu.

Kromě známého a dobře prozkoumaného katabolického řetězce, kterým se alkohol štěpí na acetaldehyd a vodu, může být katabolizován také morfin; tedy konečným článkem tohoto řetězce je opiát.

Uvedené zjištění poskytuje klíč k řadě záhad. Zmiňme se alespoň o některých z nich:

Předně je lépe vysvětlen vliv na náladu – tj. vyvolání euforie neboli radostné, veselé a povznesené nálady po požití alkoholu. V této náladě jsme uvolnění, nevázaní, snad i trochu tvořivější, ovšem také méně pečliví, opatrní, pozorní, máme zvýšený práh a vnímání bolesti. Ale pozor: takto uměle dodávané opiáty tlumí produkci přirozených opiátů – endorfinů, které vytváří naše tělo. Takže výsledkem alkoholické euforie je kocovina po jednorázovém opojení a bohužel i chronická deprese při popíjení dlouhodobém. (zdalipak víte, že obětí této alkoholické deprese se stal světoznámý spisovatel Hemingway?)

Vysvětleno se zdá být i to, proč se osobami závislými na alkoholu stávají častěji osoby úzkostné a depresivní – nezřídka lidé, kteří se za své pití stydí a pijí v ústraní. Alkohol působí jako velmi účinné anxiolytikum a antidepresivum – tedy proti depresi a úzkosti, dodává jim odvahu a rozhodnost, usnadňuje společenský kontakt a vyvolává iluzi vyšší výkonnosti.

Není ani příliš odvážná hypotéza, že poměr obou zmíněných katabolických pochodů, kterými se rozkládá alkohol v našem těle, je rozdílný u různých osob. To poskytuje vysvětlení známého faktu: kromě pijáků, kteří konzumovali značná kvanta alkoholu téměř denně po řadu desetiletí, a přesto zůstali sociálně „únosní“, existují osobnosti, které rozkladnému vlivu alkoholu podléhají během několika málo let nebo dokonce měsíců. Tato druhá skupina zřejmě katabolizuje alkohol ve větší míře na opiáty. Vysvětlena je také patologická tendence k tzv. problémovému pití – alkohol otupuje frustrační reakci.

Úryvek z knihy: Umění žít; P. Havránek, K. Koubek, Z. Štěpánek

Zdroj: Sportvital.cz

http://www.sportvital.cz/zdravi/alkohol-a-zdravi/je-pivo-opiat/


Milovníci piv pro slavnostní příležitosti se dočkali, do jejich oblíbených hospod přichází letos v pořadí čtvrtý speciál: Dožínkové pivo. Pod dohledem vrchního sládka Tomáše Kosmáka Dožínkové pivo uvařili v Královském pivovaru Krušovice. Čepovat se začne v celé republice 25. srpna. Pro štamgasty bude připraveno 800 hektolitrů Dožínkového piva, které se rovným dílem rozdělí mezi Čechy a Moravu.

Pro milovníky speciálů jsme připravili svrchně kvašené pšeničné pivo, při jehož výrobě jsme kromě ječného světlého a karamelového sladu použili výrazný podíl sladu pšeničného,“ přibližuje dvanáctistupňový speciál Tomáš Kosmák. Dožínkové pivo je navíc i zdraví prospěšné. Není filtrované, obsahuje zbytky pivovarských kvasnic a je cenným zdrojem vitaminu B.

Dožínkové pivo je charakteristické svou lehkou, mírně nakyslou chutí a velmi jemnou hořkostí, kterou mu dodává žatecký chmel. „Chuť je příjemně ovocná, pozvolně doznívá až do překvapivé banánové příchuti s mírným nádechem po hřebíčku. Proto pivo mohu doporučit i ke krémovým polévkám, salátům nebo drůbežímu masu,“ konstatuje Tomáš Kosmák.

Dožínkovým pivem Krušovičtí oživili tradici výroby pšeničných piv. Ta se na našem území běžně vařila do poloviny 19. století, než je vytlačily světlé ležáky. Pšeničná piva, tzv. „weizenbiery“, pocházejí původně z Bavorska a části Rakouska, kde jsou populární dodnes.

U příležitosti uvedení Dožínkového piva vzniklo i speciální menu, které se bude podávat v Šalandách. To jsou značkové restaurace Královského pivovaru Krušovice, které své hosty interiérem i jídelníčkem vracejí do hostinců v časech první republiky. Na jídelníčku se tam objeví ledová polévka ze salátových okurků a rajčat, pečená krkovička se sladovou omáčkou, šťouchaným bramborem a cibulovou slámou, kapří škvarečky s letním bramborovým salátem a jako dezert domácí jogurt s čerstvým ovocem a kapkami včelího medu. V současnosti jsou zatím v provozu Šalandy v Praze a Hradci Králové.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Heineken ČR


Soutěž s Velkopopovickým Kozlem

[středa, 10. srpen 2011]

Znáte ve svém okolí někoho, kdo má zlaté ručičky? Napište o něm Kozlovi pomocí níže uvedeného formuláře a můžete vyhrát spolu s ním:

* pivo Velkopopovický Kozel 11° Medium na měsíc zdarma (72 x 0,5 l)

* prohlídku Pivovaru Velké Popovice pro 2 osoby

* kšiltovku z Kozlí kolekce

Jak se zapojit do soutěže?

1) K účasti v soutěži stačí od 10. do 25. 8. 2011 vyplnit a odeslat nominační formulář.

2) Do webového formuláře napište dle vašeho názoru nejšikovnějšího fachmana z vašeho regionu a minimálně v jedné větě zdůvodnění, proč by jej měl Velkopopovický Kozel odměnit za poctivou práci.

3) Z doručených nominací budou komisí vybráni 3 nejlepší fachmani regionu, jejichž příběhy budou uveřejněny ve vašem Deníku dne 9. 9. 2011 a 15. 9. 2011.

4) Pokud bude vybraný fachman, na kterého jste nám poslal svůj tip vy, získáte stejně jako vybraný fachman pivo Velkopopovický Kozel 11° Medium na měsíc zdarma (72 x 0,5 l), prohlídku Pivovaru Velké Popovice pro 2 osoby a kšiltovku z Kozlí kolekce.

5) Soutěžit můžete ještě o 30 cen od 9. do 16. 9. 2011 v hlasování o TOP fachmana regionu:

* 10x sixpack Velkopopovický Kozel světlý 1,5l a kšiltovku z Kozlí kolekce

* 20 x kšiltovku z Kozlí kolekce.

Jak na to, zjistíte v podrobných pravidlech. Výsledky hlasování budou uveřejněny dne 24. 9. 2011 ve vašem Deníku a na jeho webových stránkách.

6) Soutěž probíhá od 10. 8. do 16. 9. 2011.

7) Odměny v soutěži budou pro výherce připraveny v redakci vašeho Deníku.

Zdroj: Jičínský deník.cz

http://jicinsky.denik.cz/podnikani/jchksoutez-s-velkopopovickym-kozlem20110809-5524.html


Pokles odbytu piva Guinness v Evropě

[středa, 10. srpen 2011]

Pouze několik hodin potom, co si americký prezident Obama v restauraci Moneygall před zraky médií objednal pivo Guinness, společnost Diageo dala v Irsku výpověď svým 400 zaměstnancům (z 1 700). Irové však nejsou samotní, kteří ztratili svou práci, stejně tomu bylo ve Španělsku, kde byl obchod v uplynulých letech zcela ochromen.

Celosvětově působící nápojový koncern zaměstnává 20 000 lidí, z toho jen ve Spojeném království 5 000. Postižení pracovníci měli zlé tušení již ve chvíli, kdy v únoru firma Diageo oznámila výsledek za pololetí (do prosince 2010). Podle toho v Evropě poklesly prodeje o 3 %. Zde nepomohlo ani to, že Latinská Amerika ohlásila zvýšení obratu o 17 % a Afrika o 10 %.

Skupina musí na nově vznikajících, rozvíjejících se trzích být aktivnější a tam, kde obchody stagnují, snižovat náklady. V roce 2011 vytvořily trhy usilující o vzestup již 35 % celkového objemu obchodů. Podle čelného představitele firmy se počítá, že se tam do roku 2015 bude uskutečňovat až 50 % obratu.

Snížení počtu pracovních míst podtrhuje špatné hospodářské prostředí v Irsku. Tento ostrovní stát je sice pro podnik důležitý, ale trh se nachází v úpadku. Obchod s pivem Guinness poklesl v období mezi červnem a prosincem 2010 o 8 %.

Význam Jižní Ameriky a Afriky se stále stupňuje. Oba světadíly byly až doposud vedeny společně jako část mezinárodního obchodování, v současné době však směřují k tomu být dvěma silnými nezávislými samostatnými regiony.

Zdroj: Agronavigátor.cz

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=112996&ids=175


Přepych v továrnách

[středa, 10. srpen 2011]

Móda nadstandarních bytů v bývalých průmyslových objektech se Česku pomalu rozmáhá.

Co čekat od loftů

Výhody:

* Velký prostor, vzdušnost a světlost.

* Využití původních stavebních prvků a materiálů, čím vzniká vysoká estetická hodnota.

* Většinou jsou v atraktivní lokalitě s neobvyklými výhledy.

* Dobrá investice.

Nevýhody:

* Nečleněný prostor může vyvolávat pocit nedostatečného soukromí.

* Někdy jsou energeticky náročnější na vytápění.

* Mají problematičtější zvukovou izolaci.

* Vyšší pořizovací cena.

Výstavba takzvaně na zelené louce vyjde levněji než revitalizace bývalých výrobních areálů.

Michal Dvořák si vysnil, že bude bydlet v loftu. Avšak nabídka zrekonstruovaných brownfieldů v Praze ho neuspokojila. A protože zároveň hledal sídlo pro svoji firmu Ateliér Spektrum poskytující digitální tiskové služby, nakonec obě přání propojil a před sedmi lety koupil zchátralou továrnu bývalých Škodových závodů na pražském Smíchově.

Celkem ho investice společně s rekonstrukcí celého objektu přišla na téměř 150 milionů korun. Získal však jak podnikatelské zázemí, tak i byt podle svého gusta.

V nejvyšších patrech budovy, pátém a šestém, totiž vzniklo celkem patnáct loftů. Určeny jsou pro bydlení či tvůrčí činnost. Všechny jsou už prodané, aktuálně se jeden nabízí k pronájmu. »Stále si myslím, že nemovitostí, které lze nazvat lofty, je v Česku velmi málo,« tvrdí Dvořák.

Rekonstrukce továrních hal je samozřejmě nákladná, a proto se do ní developeři příliš často nehrnou. Bytová výstavba na zelené louce s industriálními prvky vyjde laciněji, ale už to nejsou klasické lofty.

Nejlepší loft na světě

»Z mého pohledu je nutné vzít starší průmyslový objekt a změnit jeho původní účel využití na byt, ateliér či kancelář. Bez této změny nejde o loft,« míní devětatřicetiletý Dvořák. Jako designér je i tvůrčím autorem celé rekonstrukce smíchovské fabriky.

»Jeho loft« oslnil i porotce světové architektonické soutěže International Property Awards 2008, kteří mu udělili cenu za Best International Redevelopment - Nejlepší mezinárodní přestavbu.

Téhož roku v Londýně bodoval na další soutěži a také v kategoriích za nejlepší rekonstrukci tovární haly a interiérový design.

Dvořákovy lofty mají rozlohu 160 až 290 metrů čtverečních a jako bonus navíc i střešní terasy. Tyto byty jsou dvoupodlažní. Obytná místnost je většinou vysoká přes obě patra a nad ní se vznáší druhé vložené podlaží, ke kterému vede originálně řešené schodiště.

»Úpravy interiérů jsou individuální, nicméně výška stropů je přes tři metry, otevřené části prostoru mají výšku přibližně 6,5 metru,« vysvětluje podnikatel.

Protože cítí zájem o tento typ bydlení, uvažuje o pokračování vnitřních úprav Škodových závodů, tedy o přestavbě prvních čtyř pater.

»Vzniknout by tak mohlo asi dvacet nových loftů,« říká Dvořák. Podle odborníků by dnes loft o rozměru 100 metrů čtverečních přišel bez DPH na 16,5 milionu korun.

Místnosti vyšší než pět metrů

A co vlastně loftové byty jsou? Podle odborníků jde o ateliérové bydlení vzniklé přestavbou nebo dostavbou nevyužívaných průmyslových objektů, továrních hal, skladišť a podobně. Jde vlastně o velkoprostorové byty, většinou téměř nečleněné, vyznačující se nezvykle vysokými stropy. Místnosti bývají vyšší než pět metrů a této výšce stropů odpovídá i umístění a velikost oken. Ta umožňují prosvětlit i vícepatrový ráz místnosti, který bývá vytvořen pomocí přistavěných galerií či pater. Ta jsou pochopitelně součástí bytového prostoru a slouží třeba jako ložnice, koupelny a podobně.

Trh po nich prahne

Lofty jsou v současné době populárním typem nadstandardního bydlení. Ve světě jsou dokonce symbolem určitého životního stylu bohatých. Na českém realitním trhu se ovšem ve větším množství objevují až v posledních pěti letech. V současné době někteří developeři, kteří cílí na movité klienty, věří, že právě lofty svojí originalitou a jedinečností zvýší zájem o luxusní bydlení. V době poklesu prodeje bytů tak mohou přilákat nové kupce.

Toto netradiční bydlení oslovuje klienty, kteří hledají spojení designu, originality, tvořivosti a volného prostoru.

»Je to životní styl, který získává stále větší oblibu nejenom mezi mladými Čechy. Kdo jednou bydlel v loftu, už nechce bydlet v normálním bytě,« tvrdí Jean-Michel Kolly, jednatel a majitel developerské společnosti Design Development CZ. Tato firma nyní přichází na trh s projektem X Loft, který ovšem nevzniká přestavbou brownfieldu, ale jako novostavba na zelené louce.

Zcela jistě nejde o klasický loft. Nicméně je důkazem, že v Česku je zájem o toto bydlení. Společnost svým projektem v zásadě rychle reaguje na požadavky trhu.

»O lofty mají zájem hlavně singles nebo svobodné páry, většinou lidé ve věku 25 až 35 let. Ale stále častěji se objevují zájemci, kteří mají rodinný dům za Prahou, nechtějí denně dojíždět za prací a hledají velkorysé prostory,« uvádí Kolly. Podle jeho názoru je však v tuzemsku nabídka loftového bydlení velmi omezená.

Projekt X Loft za 400 milionů korun vyrůstá na pozemku bývalého pivovaru v pražské Libni. První majitelé netradičních bytů, jejichž pořizovací cena za metr čtvereční se pohybuje kolem 60 tisíc korun, se budou stěhovat letos na podzim.

»První etapa je již téměř vyprodaná, ve druhé, která bude hotova za rok, je ještě volných 60 procent bytů,« upřesňuje Jean-Michel Kolly.

Výhrady o nákladném vytápění vysokých prostor, v případě X Loft skoro pět metrů, majitel Design Development CZ vyvrací. Díky využití moderních technologií je prý projekt pro své majitele energeticky nenáročný, a tudíž i úsporný.

»Odhadovaná cena provozních nákladů v normálním režimu pro typický loft 2+kk je 1450 korun za měsíc a třípokojového bytu 2200 korun. Částka zahrnuje vytápění, teplou a studenou vodu, osvětlení a úklid společných prostor, domovní odpad, pojistku, provozní fond, výtah a správu domu,« vypočítává.

Záleží na životním stylu

Developerská společnost Euro Ventures specializující se na rekonstrukce historických domů v současné době pracuje na dvou akcích, v nichž budou »pravé« lofty.

Projekt Lochkov Lofts za 240 milionů korun řeší energetickou náročnost vysokých místností nadstandardním zateplením budov a v projektu Chateau Tmaň se dokonce počítá s umístěním krbů.

Lochkov Lofts na jihozápadním okraji Prahy poblíž Velké Chuchle vzniká rekonstrukcí a přestavbou bývalého pivovaru, v němž tvoří lofty čtvrtinu všech nabízených bytů. Jejich výška se pohybuje od tří do 5,5 metru.

»Nabízí se tak velký společenský prostor pro setkání s přáteli a rodinou. V první polovině srpna představíme již dva vzorové byty. Metr čtvereční přijde na 37 tisíc korun,« uvádí Sylva Krtilová, ředitelka firmy Euro Ventures.

Ve stadiu přípravy je projekt v obci Tmaň nedaleko Berouna ve Středočeském kraji. V tomto případě jde o rekonstrukci zámku a přilehlých budov včetně sýpky. V objektech vznikne 49 bytů, z nichž polovina bude loftových. Jejich výška dosáhne až 8,5 metru.

Také Euro Ventures se domnívá, že nabídkou loftů zaplní mezeru na trhu. »Od našich klientů z Lochkov Lofts víme, že hledají atypické bydlení,« vysvětluje Krtilová.

Přiznává, že někteří lidé mohou mít v tomto netradičním bydlení dojem nedostatečného soukromí, což bývá označováno za nevýhodu.

»Závisí to na životním stylu. Češi se podle našich zkušeností stávají stále otevřenější vůči tomuto typu bytů. Každopádně se ale nehodí pro handicapované,« upřesňuje.

Zájem je velký

K nejznámějším loftům v Praze patří objekt Holešovického pivovaru, kde vzniklo 40 loftových bytů. Celý areál včetně komerční části, který vyrostl na rozloze tří hektarů, představoval investici 2,2 miliardy korun. Ale lofty lze najít i v nuselském mlýnu či karlínské sýpce.

Praha a střední Čechy tedy mají slušnou nabídku loftů, i když se nedá tvrdit, že je tak široká jako v zahraničí. Mnohem horší je situace v ostatních větších českých městech. Například v Brně realitní makléřka společnosti RE/MAX Radmila Kazdová tvrdí, že klienti mají zájem, ale poptávka převyšuje nabídku.

»V Brně tak trochu zaostáváme, přitom tu žijí stejní lidé jako v Praze. I tady jsou mladí klienti s penězi, kteří chtějí moderně bydlet ve velkém prostoru,« tvrdí Kazdová. Přitom právě v Brně realizovala developerská firma Moravan Develop už před šesti lety loftové bydlení v bývalé továrně Moravan. Za 85 milionů korun rekonstruovala v Brně-Židenicích bývalou textilku a v ní osm loftů o rozměru 100 metrů čtverečních.

Původně jich mělo vzniknout víc, ale v roce 2005 nebylo loftové bydlení ještě tak populární jako dnes.

Nákladná revitalizace

»Lofty nakonec koupili mladí lidé, kteří věděli co a proč kupují. Část původních vlastníků kvůli založení rodiny již lofty prodala, protože je to opravdu bydlení na dobu určitou. Někteří naopak přikoupili sousední prostor a mají nyní k dispozici 200 metrů čtverečních obytné plochy,« vysvětluje Ivan Pecl, jednatel Moravan Develop. Jeho manželka Jana Peclová, která smlouvy jako právnička s klienty připravovala, dodává, že klienti svoji vstupní investici zhodnotili až o 30 procent.

Bude tedy společnost Moravan Develop ve výstavbě loftů na jihu Moravy pokračovat?

V Brně je sice brownfieldů dostatek, protože jde o město s bohatou strojírenskou a textilní historií. Nicméně zanedbaných areálů, které by byly na tak vhodném místě jako Moravan, je podle Pecla málo. Takže zatím se k přestavbě další fabriky nechystá.

»Většinou jsou to rozsáhlá území, jejichž revitalizace by byla neskutečně nákladná na to, aby byla upravena do podoby, která by odpovídala současné představě o bydlení,« míní Pecl.

Jasné je, že stavba takzvaně na zelené louce vyjde levněji než revitalizace výrobních areálů. Pro lofty navíc přicházejí v úvahu hlavně objekty, u nichž nehrozí ekologická zátěž. Odstranění kontaminované půdy by rekonstrukci objektu výrazně prodražilo.

Z hippies módní boom

V šedesátých letech minulého století, kdy začaly vznikat první lofty, si vybírali lidé k bydlení fabriky, které ani nemuseli výrazně upravovat. Nežili v halách po těžkém strojírenství, ale v textilkách, skladech a podobně. V Česku se nyní ukazují být ideálními i bývalé pivovary.

Za průkopníky loftů jsou považovány »květinové děti« - hnutí hippie. Laciné přístřešky objevily v Soho v Londýně. V opuštěné průmyslové čtvrti tak postupně vznikaly velmi neotřelé bohémské byty.

Podle jejich vzoru začaly obdobné velkorysé příbytky v továrních objektech budovat intelektuálové a tento druh bydlení v průběhu let zaznamenal ohromný boom.

Z kdysi levného ateliérového nocování pro volnomyšlenkáře, ve čtvrtích, kde nebylo právě bezpečno, se stala výjimečná místa pro náročné a často dobře situované lidi. Dnes je loft synonymem luxusu.

Tak, jak v zahraničí ubývalo továrních čtvrtí, rostly i ceny tohoto netradičního bydlení. V New Yorku či Londýně už nové lofty téměř nevznikají. Chybějí totiž budovy, ve kterých by se daly vytvořit. Developeři se proto snaží hledat i jiné objekty, než jen ty průmyslové. Třeba ve slavné londýnské čtvrti Notting Hill vyrostl v poslední době luxusní loft dokonce v odsvěceném a zanedbaném novogotickém kostele. Stavaři jen uvnitř přidali dvě podlaží a podzemní garáže. Romantika a mystičnost kostela zůstala zachována. Původní zdi kostela skrývají šestnáct unikátních bytů, které byly během pár týdnů rozprodány bez jekékoli marketingové podpory. Developerská společnost Manhattan Loft Corporation si za ně účtovala od 600 tisíc liber do 1,4 milionu liber. Její klienti tedy zaplatili v přepočtu až 38 milionů korun.

V Česku zatím nehrozí, že by developeři pokukovali kvůli loftům po církevních stavbách. Světských objektů, které je možné přestavbou zachránit před zřícením, je zatím dostatek.

Jako v americkém filmu

»Stále jsou v Česku desítky nádherných průmyslových objektů, které lze proměnit na lofty, ale developerská ekonomika spolu s malým počtem zájemcům nepřejí většímu rozmachu této výstavby,« míní Michal Dvořák, který bydlí v jednom z nejkrásnějších loftů na světě.

A co na takovém stylu života oceňuje? »Pocit svobody pohybu a tvůrčí atmosféru, kterou lofty nabízejí,« dodává.

Nevyužitých brownfieldů je v českých městech v porovnání se zahraničím dost a budou přibývat i vyznavači loftů. Jeden jejich fanoušek už dokonce založil web s tímto zaměřením. Na jeho stránkách se majitelé loftů shodují, že se v nich žije atypicky, vzdušně, velkoryse, moderně, avantgardně, bohémsky, neotřele, luxusně, romanticky, jako v zahraničním filmu a hlavně jinak než v typickém bytě.

Jiří Pácal, člen správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, tvrdí, že větších, několikahektarových objektů vhodných k rekonstrukci na lofty, jako byl třeba Holešovický pivovar v Praze, ubývá. Rozsáhlé továrny už podle něho k mání nejsou, zbývají už jen menší industriální stavby.

Pácal jako příklad těch menších uvádí hlavně bývalé průmyslové stavby v lokalitách Karlín, Holešovice a Smíchov. Protože jde o specifické rekonstrukce, vyžadují takové lofty odborníky, kteří mají potřebné zkušenosti. »To jsou spíše zahraniční firmy,« tvrdí. Podle jeho mínění nabízejí lofty velice zajímavé alternativní bydlení a zájem o ně v Česku rozhodně je. »Jen na rezidenčním trhu v Praze by se ročně uplatnila tak stovka loftů,« uzavírá Pácal.

S ohledem na zkušenosti v zahraničí se dá proto říct, že koupě tohoto netradičního bytu v dnešní době může být dobrá investice, která se v budoucnu vyplatí více než běžný byt.

Fotogalerie s ukázkami některých realizovaných, resp. připravovaných loftů by měla být k nalezení zde,mně se však nezobrazuje, tak nevím...

Autor: Marcela Honsová

http://web.volny.cz/noviny/z-domova/clanek/~volny/IDC/175166/prepych-v-tovarnach.html


Náměstí v Humpolci druhý srpnový víkend už tradičně patří Bernard Festu. Akce, na kterou se každoročně sjíždí kolem šesti tisíc lidí denně, se letos uskuteční už posedmnácté a slibuje pekelnou jízdu.

Festival, který se může pochlubit samými špičkovými kapelami, nabídne program na pátek a sobotu. Kdo se ale na akci, kterou pořádá humpolecký pivovar Bernard, bude chtít bavit dál, má možnost na druhé scéně, kde se regionální kapely předvedou v sobotu a v neděli.

Výběr kapel, které na jednom z nejstarších festivalů v Čechách vystoupí, vůbec není jednoduchou záležitostí.

"Česká hudební scéna není až tak široká. Hodně kapel, které tady letos hrají, se na Bernard festu již představily. Ať to byl Žlutý pes, Mňága a Žďorp nebo Monkey Business. Vždycky máme důvod pozvat je znovu. Třeba proto, že jsou dobré, mají v sobě energii a jdou vlastní cestou," řekl mluvčí humpoleckého pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek.

"Například Monkey Business tady hráli dvakrát vždy odpoledne, ale noční vystoupení bude zase o něčem jiném. Diváci uvidí světelné efekty a kapela nebude chvátat, protože už nemusí hrát jinde. Očekáváme, že se odvážou," lákal návštěvníky.

Nezapomněli na děti ani na seniory

Na festivalu se kromě Monkey Business představí i další hvězdy českého hudebního nebe. V sobotu příznivce, dnes už snad české klasiky, potěší David Koller a Kollerband, který zahraje i písně z dob největší slávy kapely Lucie. Nebude tak chybět Amerika, Černí andělé, Dotknu se ohně a jiné pecky.

K dalším pátečním interpretům patří nová česká hvězda Eddie Stoilow nebo Xindl X. V sobotu si pak na své přijdou i starší ročníky, jako každý rok je potěší skupina Vysočinka. "Je to takový náš každoroční dárek pro seniory, aby se mohli pobavit i oni. Proto také mají vstup na festival za 50 korun," objasnil Mikulášek.

Sobotní program dále zpestří Charlie Straight, Žlutý pes a Las Vegas. Připraven je i doprovodný program. "Jdeme, jak už název napovídá, ve festivalovém duchu. Chceme nabídnout kvalitní kapely, protože lidé sem přijdou hlavně na výbornou muziku a dobré pivo. Dříve jsme za doprovodný program hodně utráceli a nebylo to efektivní. Chybět ale samozřejmě nebude," sdělil mluvčí.

Pro návštěvníky festivalu jsou tak podle něj připraveny pivní soutěže a vystoupení tanečních skupin. Krátce zahrají některé kapely, které jinak nevystupují a je pro ně čest si na Bernard Festu zahrát. "Více toho ale nechystáme. Prioritou je připravit kvalitní hudební program," dodal mluvčí.

Běžné vstupné je 290 korun na jeden a 390 korun na dva dny. Pro děti, které zaplatí 50 korun, budou přichystány atrakce u radnice. "Hned vedle Bernard Festu se mohou děti svézt na kolotočích, houpačkách a dalších atrakcích. Chybět nebude ani autodráha," vyjmenoval Mikulášek.

Pivovar nabídne k ochutnání novinku

Občerstvení je na festivalu zajištěno. Protože akci pořádá pivovar, tak veškerá piva, která se v Humpolci vaří, budou k mání čerstvě načepovaná.

"Vyrukujeme také s úplnou novinkou a uvidíme, jak to bude lidem chutnat. Slavíme totiž letos dvacáté výročí vzniku pivovaru, pivo se bude jmenovat S dvacítkou na krku. Lidé ho budou moci na festivalu ochutnat. Navíc si návštěvníci mohou koupit i tričko vyrobené k tomuto výročí," objasnil Mikulášek.

Kyvadlovou dopravu na festivalu nezajišťují. Přespat se však dá nedaleko místa konání ve stanovém městečku v areálu automotoklubu. Novinkou, která se týká i dopravy, je to, že vstupenky na Bernard Fest se dají v předprodeji zakoupit také na pokladnách Českých drah.

"S touto myšlenkou jsme koketovali už loni, ale až letos se to podařilo a kdekoli v České republice si mohou zájemci vstupenky zakoupit. Cestu z festivalu přitom mají v ceně," vysvětlil mluvčí.

V předprodeji se podle Mikuláška nejvíc lístků prodává týden před samotnou akcí. Mnoho návštěvníků totiž čeká, jaké bude počasí. V předprodeji se většinou prodá kolem tisícovky vstupenek. Většina lidí přijede přímo na festival. Na náměstí se jich vejde kolem šesti tisíc.

"Jen jednou jsme se báli, že bychom akci kapacitně nezvládli a to tady hrály Tři sestry. Bylo to úžasné v tom, že hrály od šesti a v pět tady bylo skoro prázdno. Od půl šesté pak stály dvě stě metrů dlouhé fronty návštěvníků u vstupů. A když jste při koncertě zvedli ruku, měli jste velký problém s tím dát ji zpátky," zavzpomínal Mikulášek.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Michaela Kasalová

http://jihlava.idnes.cz/humpolec-ovladne-bernard-fest-navstevniky-ceka-pivo-a-hudebni-smrst-11h-/jihlava-zpravy.aspx?c=A110809_1631773_jihlava-zpravy_bor


Dívky z Prahy pijí na ex

[úterý, 9. srpen 2011]

Víkend patřil v Uherském Brodě tradičním pivním slavnostem, tentokrát však v netradičním datu. Tisíce příznivců chmelového nápoje tak zamířily do posledního fungujícího pivovaru ve Zlínském kraji už na začátku srpna. Dusno k zalknutí dávalo pořadatelům naději na velkou žízeň návštěvníků. Pivovar také ve velkém představil žhavou novinku, desítku Perun.

Příznivci piva se vždy rekrutovali mezi příznivci rockové muziky. I proto připravil Janáček pro návštěvníky už od pátku nabitý program.

Zatímco pátek patřil například úspěšným revivalům kapel Tři sestry a Team, v sobotu byla hlavním tahákem partička z uskupení Děda Mládek Illegal Band. Vše doplnily uherskobrodské stálice Street 69 či Praetorian. Mezi návštěvníky byl tradičně obrovský zájem o prohlídku vnitřních prostor pivovaru. Šťastlivce provedl samotný sládek pivovaru Jaroslav Horehleď. Kulturní a gastronomickou nabídku občas okořenila zajímavá pivní soutěž. Pánové tak například soutěžili o to, kdo déle udrží sud piva. Dámy zase ukázaly, že i ony umí pít na ex. V kraji vína a slivovice si k této disciplíně dodaly odvahu slečny z Prahy či slovenského Prešova.

Fotogalerii k tomuto článku naleznete zde...

Zdroj: iDobrý den.cz

http://www.idobryden.cz/spolecnost/divky-z-prahy-piji-na-ex/cc055960-122e-102f-a263-00e0814daf34/


Novou reklamní kampaň, ve které hraje hlavní roli Praha, spustil pivovar Staropramen. Její hlavní součástí je série videoklipů, kde ožijí známé postavy a okamžiky z české historie.

Kampaň nazvaná Pražské legendy představuje vznik a historii Prahy. První z plánované řady klipů, které Staropramen představí mezinárodnímu publiku, zobrazuje více než osm století dějin - od momentu, kdy kněžna Libuše pronesla proroctví o zrození Prahy, přes bouřlivé období středověku, až do moderní současnosti.

Ve videoklipu je mimo jiné vidět po zuby ozbrojená švédská armáda na Karlově mostě. Možná i proto, že klip natočil švédský režisér Jakob Ström a hudbu k němu složil jeho krajan David Engellau.

"Natáčení v Praze trvalo tři dny. Štáb musel uzavřít Karlův most, což se za posledních sedm set let stalo jen dvakrát," uvedl Lukáš Hora, tiskový mluvčí pivovarské skupiny StarBev, do níž Staropramen patří.

Kampaň je realizována kreativní agenturou Passion Communications a kromě televizních spotů využije i reklamu v tisku a venkovní nosiče. Probíhat bude celosvětově, zaměří se zejména na Spojené státy a západní Evropu. V České republice však spoty neuvidíme. "Na českém trhu má značka Staropramen jiné postavení a jinou pozici než je tomu v zahraničí, z toho důvodu nasazení těchto spotů v ČR neplánujeme," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Lukáš Hora.

Zdroj: Týden.cz

http://www.tyden.cz/rubriky/media/reklama/svedove-znovu-dobyvaji-prahu-tentokrat-v-reklame-na-staropramen_208986.html


«« « Strana 464 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň