Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Trubač, Qásek, Valašský vojvoda, Kunětický hejkal, Ryzák, Netopýr, Čmelák, Pikard, Slezan, Excelent... Z bohaté nabídky piv malých pivovarů v Moravskoslezském kraji si stačí jen vybrat.

Nepasterizovanému pivu z malých výroben holduje čím dál více pivařů, a tak není divu, že malých pivovárků v posledních letech stále přibývá.

Ochutnat všechny druhy z jednotlivých pivovarů by ale dalo poměrně velkou práci. V kraji totiž funguje jedenáct minipivovarů. Nejvíc jich se jich přitom nachází na Frýdecko-Místecku.

Zavítat tu lze například na Valašského vojvodu či Kozlovického fojta do obce Kozlovice. O jejich výrobu se tu stará sládek Marek Pietoň, který ještě nedávno vařil pivo i pro zřejmě nejmenší pivovárek v Letohrádku ve Frýdlantu nad Ostravicí. Ten ale nyní v provozu není. „Do budoucna by se ale možná mohl obnovit pro ukázkové vaření,“ říká Pietoň s tím, že do penzionu Letohrádek ve Frýdlantu teď dovážejí pivo z kozlovického pivovaru.

Pivo ale vaří sládci těchto minipivovarů v noci. „Jsou to totiž malé pivovary a ve Štramberku je varna umístěna přímo u výčepu, takže přes den bychom se tam s personálem nevešli,“ vysvětluje Pietoň. Po zavírací době tak pivovar patří sládkům, kteří se pouštějí do výroby piva. „Doba přípravy trvá asi osm až deset hodin,“ říká Pietoň. Letos už prý mají za sebou přibližně 100 hektolitrů uvařeného piva.

V kozlovickém pivovárku, který je podstatně větší než ten štramberský, vznikají taky speciální piva.

Tím nejnovějším, které mohli v sobotu a neděli ochutnat návštěvníci štramberských pivních slavností, bylo vanilkové pivo. „Vždycky se snažím vyrobit nějaký speciálek pro různá roční období,“ říká sládek Marek Pietoň.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


15. srpna byl ve městě Qing dao zahájen 19. mezinárodní pivní festival. Podle informací organizační strany se k účasti na letošním mezinárodním pivním festivalu přihlásilo 102 značek piv ze 17 známých pivovarů z 11 států. Počet zastoupených zemí a zúčastněných značek a pivovarů byl nejvyšší v historii. Mezinárodního pivního festivalu ve městě Qing dao se poprvé zúčastnilo také české pivo Budvar a dalších 13 pivních značek.

Zdroj: Czech CRI.tn


Opustený pivovar Stein sa rozpadáva

[středa, 19. srpen 2009]

Obyvatelia z okolia bývalého pivovaru Stein upozorňujú, že budovu rozoberajú zlodeji. Obávajú sa zosuvu plechov. Investor tvrdí, že priestory stráži.

Opustený areál niekdajšieho bratislavského pivovaru Stein na Blumentálskej ulici je útočiskom nielen bezdomovcov, ale aj zlodejov. Medený plech z kupoly pivovaru postupne mizne.

Foto

Obyvatelia z okolia sa obávajú jeho zosuvu na chodník a zaparkované autá. Stavebný materiál z budovy odletuje najmä počas búrok a silného vetra. Podľa hovorcu mestskej polície Petra Plevu za súkromný majetok zodpovedá jeho majiteľ.

Celý objekt je strážený bezpečnostnou agentúrou a je poistený,“ povedala Petra Zdeňková, hovorkyňa českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group.

Bývalý pivovar navštevujú zlodeji najmä v noci. Bezdomovcov vidno aj cez deň. Na spánok využívajú lavičky neďalekého parčík na Kmeťovom námestí či opustené ihrisko.

O projekte mlčia

Investor Orco Property Group chce rozpadávajúci sa areál premeniť na polyfunkčný objekt s bytmi, kanceláriami a obchodnými priestormi. V minulosti tu avizoval aj výstavbu hotela a mrakodrapu s 33 nadzemnými podlažiami.

Dnes sa investor k projektu bližšie vyjadrovať nechcel. „Stále podlieha žiadosti o zmenu územného plánu, ktorý by mohol byť vydaný v druhom štvrťroku 2010,“ hovorí Zdeňková. „Vzhľadom na to by bolo predčasné hovoriť o akýchkoľvek konkrétnych plánoch.

Predaj nepopreli

V júni spoločnosť Orco Property Group predala jeden zo svojich rozostavaných projektov, luxusný komplex City Gate medzi ulicami Gorkého a Laurinskou. Na otázku, či má hospodárska kríza vplyv aj na projekt Steinu, Zdeňková neodpovedala.

Odpredaj bývalého pivovaru či obchodného domu Dunaj na Námestí SNP, ktorého je takisto vlastníkom, by vraj investor pripustil len v prípade, keď dostane výhodnú ponuku.

Orco sa v žiadnom prípade nechce svojich projektov zbavovať za každú cenu, čiže pod cenu,“ dodala Zdeňková.

Tri požiare za tri mesiace

Okrem zlodejov ohrozovali Stein minulé leto aj požiare. V areáli počas demontáže, ktorú robila firma K+B Slovakia, horelo počas troch mesiacov až trikrát. Ich príčinou bola podľa Zdeňkovej pravdepodobne súhra niekoľkých faktorov.

Najväčší, takmer osemhodinový požiar likvidovalo vtedy 40 hasičov. Oheň si vyžiadal aj dočasné uzavretie Legionárskej ulice. V blízkosti opusteného areálu sú obytné domy i nový evanjelický kostol.

Zdroj: Bratislava Sme.sk | Autorka: Lucia Tkáčiková


Hotel pro šedesát lidí s restaurací a třemi konferenčními sály měl do příštího roku vzniknout v areálu nymburského pivovaru. Chybí však stavební povolení, plány se proto posouvají.

Pokud není stavební povolení, nedá se dělat nic, ani požádat o grant, ani vypsat výběrové řízení. Projektovou dokumentaci máme hotovou a zaplacenou, je to na stavebním úřadě a čekáme,“ podotkl ředitel pivovaru Pavel Benák. Podle něj je problém v územním plánu, pivovar je totiž v průmyslové zóně.

Stovky návštěvníků týdně „Před dvěma lety jsme požádali, aby prostor před budoucím hotelem a parkoviště vyňali z průmyslové zóny a dali do zóny služeb nebo veřejné zóny. Ještě se tak nestalo,“ řekl Benák.

Doufá, že ještě letos se stavebního povolení dočkají. Jsou připraveni hned začít stavět. Výstavba má trvat zhruba rok a půl až dva.

Hotel v pivovaru by byl využitý. „Chodí sem každý týden několik set lidí. Táhnou je sem Postřižiny, Hrabal, pivo samo o sobě. Nemáme možnost jim nabídnout vhodné prostory, kde by výrobky ochutnali,“ vysvětlil Benák.

V současnosti může pivovar využívat jen jeden sál pro 50 lidí, který je určený k závodnímu stravování. Navíc firma plánuje rozšířit možnosti pro návštěvníky pivovaru. Lidé by přijeli, přespali by a vybrali si nějaký program s ochutnávkou piva.

Objekt má stát asi 50 milionů korun, firma chce požádat o dotaci. Hotel bude stát u pivovarské vrátnice na místě bytového traktu starého více než 110 let.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Eva Kučerová


Pivo poteče proudem

[úterý, 18. srpen 2009]

Již dvacátému šestému ročníku tradičních pivních slavností bude patřit nadcházející sobota v rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané.

Pro návštěvníky je připraven bohatý celodenní program, kde nebudou chybět netradiční prohlídky pivovaru oživené hranými scénkami ze života sladovníků ani odemčené pivovarské sklepy s připravenou ochutnávkou kvasnicového piva z ležáckých sudů skalního sklepa.

K této příležitosti jsme pro návštěvníky dokonce uvařili speciální kvasnicový ležák,“ láká obchodní ředitel pivovaru Jiří Plevka. „V našem Beerrariu pak bude k ochutnání netradiční ovocné pivo, které zajisté zachutná především přítomným dámám,“ doplňuje.

Hlavní dějiště bohatého kulturního programu, kterým provede moderátorská dvojice Adéla Gondíková a Radek Nakládal, pak bude v pivovarské zahradě. Návštěvníci se mohu těšit na vystoupení kapel Chodovarka či Turbo, na divadelní představení Četnická stanice Habersbirk či na tradiční soutěž o titul Pivní rytíř Chodovaru.

V deset hodin večer pak nebe nad pivovarem rozzáří slavnostní ohňostroj, po němž bude následovat taneční zábava slibující české i zahraniční hudební hity až do rána. V pivovaru mysleli také na dopravu. „Řidiči mohou nechat auto doma, k dopravě k nám mohou využít speciálně vypravený pivní motorový vlak z Karlových Varů či historický autobus jedoucí z Plzně,“ vysvětluje Plevka. Podrobný jízdní řád Chodovar Expressů je k dispozici www.chodovar.cz.

***

* Program: 10.00 – 13.00 hodin Netradiční prohlídky pivovaru s hranými scénkami 13.00 hodin Adéla Gondíková + Radek Nakládal, zahrají Plzeňští Heligonkáři 14.30 hodin Slavnostní zahájení letošního ročníku tradičních slavností piva a čestná salva v podání četnictva Habersbirk 15.00 hodin Chodovarka 16.00 hodin Soutěž Pivní rytíř Chodovaru 2009 17.00 hodin Erion - taneční hudba 18.15 hodin Četnická stanice Habersbirk, krátké divadelní představení 18.30 hodin Vyhlášení soutěže Pivní rytíř 2009 19.00 hodin Chodovarka 20.30 hodin Tombola - losování cen 21.00 hodin Turbo – rocková legenda 22.00 hodin Slavnostní ohňostroj 22.15 hodin Rullete Music, taneční hudba, české i světové hity budou znít až do rána

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Kateřina Tauchenová


Chacharek, Řízek, Klaďas, Lašský Vulkán, Březňák, Trubač a další. To je jen malý výčet pivních specialit, které o víkendu představili sládkové regionálních minipivovarů na pátém ročníku Pivních slavností ve Štramberku. Událost si nenechaly ujít tisíce lidí, kteří si mohli pochutnat na medovém, mátovém nebo třeba švestkovém pivě.

Pivní slavnosti poskytly příležitost devíti regionálním minipivovarům ukázat, svá nejlepší zlatavá díla. „Pivovarů se zúčastňuje rok od roku více a návštěvnost je také pokaždé větší. V dnešní době je poměrně hodně pivovarů, kteří podnikají v malém a jsou známy především v tom svém městečku nebo obci, jinak se o nich moc neví. Chtěli jsme proto veřejnost seznámit s těmito pivovary,“ sdělila Simona Grznárová z pořadatelské firmy Relax v podhůří Beskyd. Na štramberském náměstí se tak představily pivovary z Kozlovic, Příbora, Vojkovic, Ostravy nebo Kopřivnice. Jen v sobotu se podle informací Relaxu v podhůří Beskyd mělo vypít na dvanáct tisíc litrů zlatého moku. Specialitou Městského pivovaru Štramberk na těchto slavnostech bylo vanilkové pivo. „Dočkalo se poměrně příznivého ohlasu. Lidé si to samozřejmě dávali spíše na ochutnání, není to konzumní pivo, takže spíše ze zvědavosti,“ dodala Grznárová.

Nečekanou komplikaci vyvolala právě obrovská účast milovníků piva. Některé pivovary zřejmě lehce podcenily žízeň návštěvníků, a tak v neděli už neměli co rozlévat. „Návštěvnost byla tak veliká, možná i rekordní vůbec jakékoli akce, která kdy byla na štramberku. Všechny pivovary měly problém se zásobami. V neděli zřejmě nebude přímo devět pivovarů, bude jich méně, některým totiž došly zásoby piva,“ svěřila Grznárová.

Kromě piva byl k jídlu servírován také pivní guláš, připravovaný na rekordní pánvi. Jedním z největších lákadel festivalu pak bylo vystoupení legendární skupiny Turbo. K poslechu zahrál v sobotu Městský dechový orchestr Kopřivnice a Stanley´s Dixie Street Band. V neděli pak rozeznělo náměstí uskupení .. X .. Band, Šuba Duba Band anebo revivalová skupina Princess – Queen Revival Band. Pro děti byl připraven pivní šašek a pro dospělé různé pivní soutěže.

Video a fotogalerie zde...

Zdroj: Novojičínský deník.cz | Autorka: Věra Růčková


Chcela byť lekárkou, a dnes má dobrý recept proti smädu. Alena Adamcová, manažérka produkcie piva spoločnosti Heineken Slovensko. Vyštudovaná biochemička pracuje s pivom už dvanásť rokov, stále pod jednou značkou. Začala ako technologička v nitrianskom pivovare a dnes riadi produkciu v Hurbanove. "Myslím si, že ako manažérka som iba to, čo som v skutočnosti. Nesnažím sa hrať na nič iné. Pivo spája ľudí a utužuje priateľstvá. Vo výrobe slovo "nedá sa alebo nemožné“ a preto som rada, že som súčasťou takéhoto tímu.

Foto

Rozhodla náhoda

Alenina cesta k pivu bola skôr náhoda než úmysel. Rodáčka z Nitry vyrastala v rodine stavebných inžinierov - medzi rysovacou doskou a projektmi rôznych stavieb. "Napriek tomu som snívala o tom, že budem lekárkou. Videla som svoju budúcnosť v medicíne. Chcela som ísť do Afriky a pomáhať vytvárať nemocnice ako Albert Schweitzer, alebo operovať mozog. To bol môj sen.

Sklamaná z toho, že sa na medicínu nedostala, zamierila na Chemickotechnologickú fakultu STU v Bratislave. Pôvodne tam plánovala zostať rok, a opäť to vyskúšať na medicíne. K tomu už nedošlo. Alena sa stala inžinierkou biochémie a biotechnológie. "Veľmi sa mi tam zapáčilo. Pretože biochémia, biotechnológia a mikrobiológia zahŕňajú aj prípravu sekundárnych metabolitov, čo je základ farmaceutického priemyslu, je tam výroba vína, piva, kyseliny mliečnej a octovej. Kvázi celý potravinársky priemysel na tom stojí,“ hovorí a s úsmevom dodáva: "Dnes som vlastne tej náhode aj celkom vďačná, pretože v medicíne by som sa asi nenašla.

Tam, kde sa varí pivo

Po škole chcela Alena zostať vo svojom odbore a jednou z možností bolo pivovarníctvo.

V Nitre začínala ako technologička. Súčasťou jej práce bola modernizácia zariadení a zavádzanie kvalitatívnych štandardov. "Boli to pionierske časy, keď sa všetko modernizovalo a Heineken zavádzal do výroby v Nitre svoje kvalitatívne štandardy. Bolo to obdobie obrovského nadšenia, kedy sa dalo naučiť takmer všetko. Ako sa robia projekty, ako sa stavajú potrubia, tanky....

To, čo sa ako technologička naučila v Nitre, neskôr zavádzala v Rimavskej Sobote. "Ako technologička musíte podoťahovať všetky veci, naladiť ich, zaviesť ich do života. Výsledkom musí byť pivo vysokej kvality. Neskôr sa podieľa aj na vytváraní samotnej idey, ako nové zariadenie bude vyzerať, aký bude mať výkon, kadiaľ sa bude viesť potrubie. Čiže pri spúšťaní projektov som začínala, neskôr som sa s nimi posúvala k vytváraniu idey, až k riadeniu samotného projektu.

Medzi manažérmi

Do manažérskych kruhov sa Alena zaradila pozíciou manažérky kvality. Zodpovednosť si však začala naplno uvedomovať až keď sa stala manažérkou centrálneho technologického servisu, ktorý zabezpečoval koordináciu kvality medzi všetkými pivovarmi spoločnosti. "Nastúpila som tam mesiac pred svojimi 27 narodeninami. Vtedy to bol taký veľký nádych, či to zvládnem. Bazén, do ktorého vás hodia a musíte sa naučiť plávať. Aj zo strany firmy to bola veľká odvaha a miera dôvery dať tam takého mladého človeka.“ Navyše oddelenie sa v tom čase len vytváralo. Začala sama a postupne si mala vybudovať tím. Zažila tu aj svoju prvú zaťažkávajúcu manažérsku skúšku - dať niekomu padáka. "Bol to človek, ktorý mal na starosti obalové materiály ako kartóny, etikety a urobil niekoľko chýb. Bol to prvý človek, ktorému som takúto informáciu musela podať.

Od kvality k výrobe

Dohliadaním na to, aby pivo malo správnu kvalitu, strávila Alena sedem rokov. Keď sa chcela pohnúť ďalej, musela zmeniť oddelenie. "Presunula som sa na výrobu do Hurbanova. Prvý raz som bola zodpovedná za jednu časť produkcie.“ Ako manažérka výroby dostala na starosť proces od varenia mladiny až k príprave filtrovaného piva pre stačiarne. Musela zvládnuť potrebný objem, v potrebnom čase a v potrebnej kvalite. "Najskôr som sa zaoberala kvalitou a technológiou a teraz som si musela priniesť svoje skúsenosti so sebou a byť zodpovedná za hektolitre a výkon ľudí.

Ďalším pivným krokom bol pre Alenu slad. Jej zákazníkmi sa stali pivovary, ktorým ako manažérka výroby sladu dodávala jednu zo základných surovín na výrobu piva - svetlý slad. "Nie som poľnohospodár, a preto bolo pre mňa zaujímavé učiť sa, ako kvalita jačmeňa ovplyvňuje kvalitu sladu. A celkovo riadiť úplne iný proces, ktorý je omnoho pomalší ako výroba piva. V stačiarni sa linka točí rýchlosťou 42-tisíc fliaš za hodinu, a pri výrobe sladu len klíčenie jačmeňa trvá šesť dní.

Neznamená to však, že do práce mohla chodiť len na ten šiesty deň. Mala na povel strategickú sladovňu, druhú najväčšiu v Európe, a z pohľadu spoločnosti Heineken strategickú v tomto regióne. Stačilo by zanedbať postup a pivovar by nemal z čoho vyrábať.

Žena sládok

Na vrchol výroby piva, do pozície sládka, sa Alena postavila minulý rok v lete. V Hurbanove zodpovedá za výrobu a stáčanie piva s kapacitou takmer dva milióny hektolitrov. Priamo tak kontroluje a ovplyvňuje to, čo dostávame na stôl.

"Moja profesionálna dráha je spojená len s jednou spoločnosťou, a tou je Heineken Slovensko. Je to možno aj kvôli tomu, že tak ako rástla a vyvíjala sa samotná spoločnosť, tak som sa nejakým spôsobom rozvíjala a dospievala aj ja ako manažérka. Moja kariéra nebola len o tom, ukáž čo vieš. Mala som šancu učiť sa v rámci pracovných pozícií, ale aj tréningov a stáží, či už doma alebo v zahraničí.“ Ďalším pivným krokom môže byť pre Alenu riadenie zahraničného tímu. Zatiaľ je to jej nesplnená vízia, o ktorej dúfa, že sa jej v budúcnosti splní.

Rovnako už má aj plán "na staré kolená“. "Bolo by fajn mať vlastnú krčmu, kde by som si vyrábala vlastné pivá. Zákazníci by si tam mohli pozrieť, ako sa to robí.“ Skúsenosti na to má - vie, ako sa zlatý mok vyrába a vie aj ako chutí. Súčasťou jej práce boli hneď od nástupu a aj dodnes sú, ochutnávky piva. Koľko druhov však otestovala? (Smiech) "Tak to skutočne neviem. Keď som bola na školení v Británii a išli sme na prieskum trhu, tam som ochutnala viaceré miestne špeciálne, ale koľko som ich ochutnala celkom, to naozaj neviem.

Dotazník

Ako zvyčajne začínate pracovný deň?

Rannou kávou a cestou autom do práce. Počas nej si zvyknem spievať, rozmýšľam, aký bude môj deň a čo je potrebné urobiť.

Koľko času strávite priemerne v práci?

Podľa potreby.

Čo vás postaví na nohy?

Priatelia, dobrá hudba, tanec.

Ako sa udržiavate v kondícii?

Rada lyžujem, korčuľujem, chodím na spinning. Celkom nedávno som objavila čaro bedmintonu.

Čo vám zdvihne adrenalín?

Ľudská hlúposť.

Pri čom si najlepšie oddýchnete?

Oddychujem pri stretnutí s rodinou a priateľmi alebo dobrej knihe.

Ako si predstavujete ideálnu dovolenku?

Dovolenka pre mňa znamená cestovanie. Najlepšie tak trochu na vlastnú päsť s bedekerom v ruke.

Čo nemáte rada na sebe a na druhých?

Na sebe nemám rada netrpezlivosť. Na druhých škatuľkovanie na základe prvého dojmu, závisť a lenivosť.

Na čom jazdíte a na čom by ste chceli jazdiť?

Najradšej na lyžiach. (smiech) V prípade áut by ma potešila Honda Civic Sport.

Kto je Alena Adamcová

Rodáčka z Nitry vyštudovala biochémiu a biotechnológiu na Chemickej technologickej fakulte STU. Pre spoločnosť Heineken Slovensko pracuje už 12 rokov. Začala ako technologička v pivovare v Nitre, kde mala na starosti modernizáciu výroby. Na stranu výroby prešla v roku 2005, keď sa stala manažérkou výroby piva v Hurbanove. Dnes má na starosti kompletnú produkciu piva v hurbanovskom pivovare.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Vladimír Vanko


Deset tisíc cenově zvýhodněných vstupenek dali do předprodeje organizátoři letošního ročníku slavností pivovaru Ostravar. Ty se uskuteční už příští sobotu 29. srpna.

Foto

Lístek na akci plnou výborné muziky a ještě lepšího piva, na které vystoupí třeba kapely Divokej Bill či Horkýže Slíže, stojí v předprodeji sto dvacet korun. V ceně vstupenky je navíc pro všechny, kterým bylo více než osmnáct let, zahrnuto jedno pivo na slavnostech zdarma,“ sdělil manažer značky Ostravar Michal Útlý s tím, že v den konání akce přijde vstupné na sto šedesát korun.

Předprodej vstupenek probíhá na dvou místech, a to v Pivní pohotovosti nacházející se v sousedství ostravského pivovaru na Hornopolní ulici v centru Ostravy nebo v recepci Radia Čas v Ostravě-Porubě.

Novinkou je také to, že naše vstupenky budou návštěvníkům užitečné i po skončení akce. Pokud si majitel vstupenky zakoupí v první polovině září v obchodní síti Hruška alespoň tři piva Ostravar Bazal, může si použitou vstupenku ze Slavností vyměnit za půllitrovou plechovku piva Ostravar Originál,“ dodal Útlý.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva


Plechovka je sezónním obalem a její prodeje vzrůstají v období letních i zimních dovolených. Tento trend potvrzují i letošní čísla. Kromě obvyklého sezónního nárůstu prodejů je zde ovšem i výrazný meziroční nárůst. V porovnání července tohoto roku a roku předcházejícího se objemy piva prodaného v plechu zvýšily o 28 %. Nárůst táhly zejména prodeje plechovek piva Gambrinus, které jsou za červenec meziročně vyšší o 34 %, ale také Velkopopovického Kozla, tam číslo nárůstu dosáhlo 48 %. Vyplývá to ze statistik Plzeňského Prazdroje za měsíc červenec.

Letos dává mnoho Čechů přednost tuzemské dovolené před leteckými zájezdy. A pokud jede rodina na dovolenou autem, v kufru většinou nechybí plechovka českého piva. Proto jsme zaznamenali v červenci příznivé nárůsty prodejů plechovek zejména u značek Gambrinus a Velkopopovický Kozel,“ říká Petr Skopalík z Plzeňského Prazdroje.

Foto

Celkově představují plechovkové prodeje přibližně 3 % celého pivního trhu. Pokud lidé nejednou na dovolenou, dávají přednost pivu čepovanému, eventuelně balenému v tradičních skleněných vratných obalech.

Největší zájem je o půllitrové balení, kterého se prodá bezmála 75 %, na třetinky zbývá 25 %. Čísla potvrzují plechovky jako typicky dovolenkový obal, po kterém sahají spotřebitelé třeba při cestě autem na dovolenou. Plech je zároveň vnímán jako obal pro prémiová piva.

Podle průzkumu agentury Simply5 vnímá jednoznačně nejvíce Čechů jako tradiční obal pro kvalitní česká piva vratnou skleněnou láhev. Z hlediska vnímání kvality se umístily druhé právě plechovky. Naopak plastové PET lahve vidí spotřebitelé jako obal pro levná piva nižší kvality.

Pivo v plechu má podle spotřebitelů několik zásadních výhod. Snadno se díky minimu obalového materiálu a jeho dobré vodivosti chladí, takže rychleji lze dosáhnout požadované teploty. Obal sám o sobě je lehký, takže usnadňuje transport a oproti PET lahvím poskytuje pouze takový objem, na který je pivař zvyklý, dá se vypít najednou a pivo nezvětrává. Navíc se lépe hodí k prémiovějším značkám.

Raritou českého trhu je embosovaná plechovka piva Pilsner Urquell, která obsahuje 3D reliéf s logem.

Ačkoliv celkové objemy plechovkového piva představují přibližně pouze 3 % celého pivního trhu (6 % v segmentu balených piv), v létě se jejich podíl oproti běžnému měsíci v roce zdvojnásobí.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivaři se musejí připravit na novinku: ačkoli má pivo na plastové PET lahvi etiketu českého pivovaru, úplně české není.

Značky Klasik a Primus, které prodává v plastu Plzeňský Prazdroj, a značka Starobrno od skupiny Heineken se vaří i stáčejí v zahraničí. LN to potvrdili zástupci obou zmíněných pivovarů.

Kdo si tedy chce v obchodě koupit ryze české pivo, ať sáhne raději do regálu po klasické skleněné lahvi. „Piva Klasik a Primus v PET lahvích stáčíme v Maďarsku, kde je také vaříme,“ říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Pivo těchto dvou značek se vyrábí v pivovaru Dreher v Budapešti. „Převážení těchto levných značek z Čech by bylo neekonomické,“ upozorňuje mluvčí Mareček na skutečnost, že Prazdroj nemá v Česku stáčecí linku na plastové lahve.

Podobně je to s dvojicí Starobrno a Zlatopramen, které prodává v plastových „maxilahvích“ společnost Heineken.

Zlatopramen se v Ústí nad Labem vyrábí. Dováží se pak na Slovensko do Hurbanova, kde Heineken stáčí pivo do plastu. „Starobrno se vyrábí přímo na Slovensku. Ale náš vrchní sládek ve Starobrnu Tomáš Pluháček garantuje, že jsou použité stejné ingredience, recept i postup. Licenční Starobrno se tak neliší od toho brněnského,“ ujišťuje mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Firma si prodeje piva v plastu pochvaluje. „Po třech měsících, kdy jsme maxilahev uvedli na trh, jsme dosáhli šesti milionů prodaných lahví,“ uvedla Eliášová. Větší počet z nich tvoří Zlatopramen, který se distribuuje v plastu po celém Česku, Starobrno v tomto obalu je dostupné pouze na Moravě.

Piva v licenci se vyrábějí po světě běžně,“ řekl LN ředitel Svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj je běžné i to, když se pivo v tuzemsku vyrábí a v zahraničí stáčí.

Licenčně se například vyrábí pro místní trh Prazdroj v Polsku a Rusku, Kozel v Maďarsku a Gambrinus na Slovensku. Budvar pak neměl léta stáčírnu na plechovky, tak vozil pivo do Rakouska, kde ho plechovkoval pro místní i český trh,“ dodal Veselý. To, aby se „české pivo“ v zahraničí i vařilo, je ale letošní novinka. Pivovarské skupiny běžně jednotlivé značky „sestěhovávají“ do jednoho pivovaru. Takto například dopadl Braník, který se vaří ve smíchovském Staropramenu nebo Hostan, jenž ze zrušeného znojemského pivovaru přesunul Heineken do Starobrna. Běžné jsou pak licence – belgická Stella Artois určená pro český trh se licenčně vaří přímo ve smíchovském pivovaru Staropramen. Pivovary se nicméně dušují, že „zahraniční české pivo“ z Maďarska či ze Slovenska je stejné jako tuzemské. „Klasik je Klasik, vaříme stejnou technologií, stejnými postupy a při zachování stejného receptu jako v Česku,“ řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Podle Jana Kočky, majitele minipivovaru ve Varnsdorfu a provozovatele serveru Svět piva, zahraniční výroba u levných piv tolik nevadí. „Při dnešních technologických postupech se dá udělat pivo tak, že cílová klientela levných piv to nepozná,“ řekl LN Kočka. Podle něj pivo může utrpět spíše dlouhým převážením a špatným skladováním u supermarketů. PET lidi chápou jako levné pivo.

S pivem prodávaným v PET lahvích ve velkém začal Heineken se značkami Zlatopramen a Starobrno v květnu. Před čtrnácti dny se k nim pak připojil Plzeňský Prazdroj. Podle průzkumu agentury Simply5, který mapuje vnímanou kvalitu piva v jednotlivých baleních, jsou PET obaly chápané jako příležitostný obal pro laciné pivo.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Malý


Jedinečnou příležitost ochutnat nové pivo Chotěboř spojenou s kulturním odpolednem je připraveno na dnešek na náměstí T. G. Masaryka v Chotěboři.

Přichystala ji společnost ROSS Holding, která pivovar v Chotěboři postavila. Pivovarské odpoledne má podtitul Chotěbořáci sobě! V programu totiž budou vystupovat právě Chotěbořští pro Chotěbořáky.

Vítáni jsou ale i milovníci piva z celé Vysočiny a také na děti se v programu pamatuje. Vstup je zdarma. Odpoledne, které začíná ve 14 hodin, bude moderovat Petr Palovčík, a začíná se vystoupením mažoretek. Pak následuje hudební vystoupení čtyřicetihlavého Dechového orchestru ZUŠ Chotěboř. Hrát bude skladby různých žánrů od světových muzikálů přes jazz po klasickou dechovku.

V průběhu odpoledne budou na náměstí probíhat také soutěže pro děti a výtvarné dílny. V 15.10 hodin ovládnou na čtvrt hodiny náměstí ochotníci ze SCHODu, kteří ve třech výstupech předvedou tematické etudy z pivní historie. Druhý a třetí krátký výstup ochotníků je plánován na 16.40 a 18.10 hodin.

Žánrově pestré odpoledne ovšem přinese kromě dechového orchestru také mladou bluesrockovou dívčí kapelu Czech Frogs, další lahůdku slibuje i vystoupení od 17 hodin se skupinou DETTO. Od 18.30 hodin vystoupí na náměstí rocková formace z Nové Vsi u Chotěboře nazvaná Rock Back, kterou v 19.45 hodin vystřídá Zatrestband s kapelníkem Petrem Píšou.

A o efektní zakončení celého dne se postará Leo Válek z Ledče nad Sázavou, který připraví ohňostroj.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz


Na Kladensku byl chmel běžně pěstovaný například na severu Slánska nebo u Zlonic.

Foto

Pivovarnictví na území České republiky má dlouholetou tradici. První zmínky o výrobě piva pocházejí už z roku 1088 a nacházejí se v nadační listině kostela na Vyšehradě. Přes všechny tyto skutečnosti produkce piva kolísá. Svého zatím nepřekonaného vrcholu dosáhla v roce 1992, kdy se z sedmdesáti pivovarů vyexpedovalo rekordních téměř 19 a půl milionu hektolitrů chmelového moku.

Stejně zajímavá jako celá historie piva je i minulost česání chmelu a jeho dalšího zpracovávání. Dříve se zelené zlato česalo ručně, každý česač měl svou řadu rostlin, kterou obratně čistil. Musel otrhat šištičky bez listů a hlavně se stopkami. Množství natrhaných šištiček se měřilo na čtvrťáky neboli věrtele. Od známých Starců na chmelu doba pokročila a úlohu česačů převzala technika. Dnešní česání mají na starosti česačky, které obsluhují většinou najatí brigádníci.

Na Kladensku byl chmel běžně pěstovaný například na severu Slánska a u Zlonic. V současné době je na území celého Kladenska pouze asi 100 hektarů zemědělské půdy osázených chmelem. Jedním ze tří pěstitelů je Karel Bratschetl z Bílichova, který vlastní 44 hektarů chmelnic právě ve známé tradiční lokalitě u Zlonic, ve Šlapanicích, jenž odhaduje, že letošní sklizeň zeleného zlata bude dobrá.

Začínáme česat ve čtvrtek 20. srpna. Podle mého odhadu, budeme do čtrnácti dní s prací hotovi. Na sklizni se bude podílet celkem pětapadesát lidí a šest traktorů. Letos vydatně pršelo a to je pro chmel dobře, takže sklizeň bude podle mého názoru dobrá. Na Zlonicku máme občas se srážkami problémy, jelikož jich je málo,“ vysvětluje pěstitel, který si ještě pamatuje dobu, kdy bylo na jen na Zlonicku 126 hektarů půdy osázených chmelem.

Výměra se postupně zmenšovala, až jsem skončil na té současné. Očesaný chmel putuje do pásové sušárny, kde se šišky usuší na deset procent vlhkosti. Pěstuji odrůdu žateckého poloraného červeňáku a v loni jsem vysázel na zkoušku pět hektarů hrubší odrůdy premianta,“ popisuje Karel Bratschetl.

Největší hrozbou pro český pivní průmysl jsou podle pěstitele, který nejraději pije plzeň, velké monopoly, jež malé pivovary skupují. Na své 48hektarové výměře začne sklízet také družstvo Agros Vraný, kde má chmel na starosti Roman Javořík.

My začínáme česat v pátek 21. srpna. Myslím si, že letošní sklizeň bude dobrá. Minimálně na úrovni loňské úrody. Česat budeme tak čtrnáct až patnáct dní,“ informoval pěstitel chmele Roman Javořík.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Daniela Řečínská


Vítej, pocestný. Tady ti bude dobře. Nacpeš si panděro?“ ujímá se mě hospodský. Dal jsem si jen specialitu z pivovaru – kvasnicové nefiltrované pivo. Za to jsem si při odchodu vysloužil od krčmáře radu: „Musíš víc loupit, pacholku. Kdo má plný měšec, naplní si i teřich!

Středověká krčma v Dětenicích je zařízena v pivovarských sklepích opravdu autenticky. Tomu se snaží přihrávat i chování personálu. Má dobové oblečení, všem příchozím tyká a chová se k nim s mírnou obhroublostí.

Teď už o tom většina návštěvníků cosi tuší, o zdejší krčmě už mnozí slyšeli. Zpočátku se stávalo, že dámy zarývaly nehty do stolu a některé se i zvedly a odešly, když je krčmář oslovil. Museli jsme najít tu správnou míru, abychom se nikoho nedotkli,“ komentuje dění v krčmě kastelánka dětenického zámku Iva Fialová. Hospoda se plní už krátce po otevření. Plní ale nenaplní. Sedm set míst je uvnitř a dalších 150 venku.

Foto

Do daleka se roznesly pověsti o dětenické krčmě, leč ta je pouze doplňkem toho, co se už rozbíhá a co by mělo zanedlouho ve zdejším resortu převažovat – zábavné programy pro malé i velké.

Pro děti se pořádají pravidelné pohádkové neděle v zámeckém parku. Princezny, vodníci čarodějnice v chaloupce na kuří noze, mágové a čerti.

Pro každého, kdo absolvuje soutěže odvahy a zručnosti, má na závěr Sněhurka diplom. Před dvěma týdny se tu odehrála Bitva o Dětěnice. Batalion sv. Martina s těžkooděnci, kanonýry a s dalšími středověkými bojovníky předvedl celodenní podívanou, doplněnou o jarmark a další atrakce.

Foto

Dvaadvacátého srpna bude Hon na čarodějnice, kde středověká inkvizice předvede celý svůj repertoár. Inkviziční procesy, mučení, upalování. Kromě toho se v parku bude věštit, k dostání budou čarodějnické potřeby.

Následovat bude Festival středověké hudby, Konec pohanského léta, aneb Strašidelné Dětěnice.

Všechno to vyvrcholí zvláštními programy – zase pro malé i velké – na Silvestra. V krčmě, v pivovaru i na zámku.

Překrásný je i zámek

I když se v dětenickém resortu zrovna žádná zvláštní podívaná nekoná, je tam toho k vidění dost.

Překrásný je samotný zámek. Muselo to stát hodně peněz a hlavně úsilí, než současní majitelé, rodina Ondráčkova, udělali z někdejšího pasťáku znovu barokní skvost. Nešlo jen o stavební úpravy, aby se z tělocvičny nebo ze školních záchodů opět staly reprezentační prostory. Noví majitelé především vyhledali a vrátili do zámku nemalou část původního mobiliáře a zcela unikátní kusy z tamních sbírek.

Můžete si také prohlédnout středověký pivovar, kde se vaří a hýčká „pivo lásky“ dle receptu rytíře Artura z počátku 14. stol. V krčmě jsou večerní představení ukazující „šokující středověk“. Jsou tak autentická, že někteří hosté horečně shledávají v paměti zapomenuté modlitbičky, aby unikli „hrůzám“, které nad nimi visí.

Foto

Napřesrok budou k vidění stáje a drezúra holštýnských koní a už v zimě by měl být v provozu hotel se spaním na slámě a se strašidelným hřbitovem pod okny.

Nevíte o někom, kdo by nám tu dělal výra?“ zeptal se mě s úsměvem ředitel dětenického resortu Petr Jindrák, když mi ukazoval, jak bude zanedlouho nový objekt vypadat. Maltézská stopa a loupeživý rytíř Artur

Dějiny dětenického zámku sahají do 11. stol. Tehdy to byla tvrz. Kromě loupeživého rytíře Artura, který pil pivo lásky a prznil panny z okolních vsí, patřilo sídlo samým významným osobnostem.

Beatrice Zilvarová z Pilníkova prý byla nejkrásnější českou šlechtičnou. Jiří Křinecký z Ronova unikl po Bílé hoře popravě na pražském Staroměstském náměstí útěkem do Saska. Po něm držel zámek Albrecht z Valdštejna a po řadě dalších majitelů připadly Dětenice řádu maltézských rytířů.

Zejména velkopřevor Othenius Lichnovský se zasloužil o zvelebení zámku. Nejen jeho přestavbou (ze dvou předsazených balkónů, porticů, byl jeden zbořen, neboť do pasťáku by neprojelo auto s uhlím), ale i obohacením sbírek. Unikáty, které v Česku jinde nenajdete, jsou např. kanóny svatojánských rytířů ze 16. století, vylovené u řeckého ostrova Rhodos. Jejich navrácení do sbírek zámku, který je na seznamu kulturních památek, je rovněž zásluhou dnešních majitelů.

Zámek není jen muzeem. Můžete tam oslavit svatbu, uspořádat vědecké symposium nebo firemní brainstorming (večírek).

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Bohuslav Borovička, Právo


Krize? Pivo se pije čím dál víc

[sobota, 15. srpen 2009]

Krize se pivovarů v kraji nedotkla, vyrábějí více než loni.

Za posledních sedm měsíců jsme vyrobili o devatenáct procent piva více než minulý rok. Přitom červenec byl pro nás měsíc s historicky největším výstavem,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Pivovar v červenci uvařil 41,2 tisíc hektolitrů. Havlík odhaduje, že za celý rok to bude 360 tisíc hektolitrů. „Loni jsme vyprodukovali tři sta osmnáct tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Pivovar za sedm měsíců vyrobil téměř 214 tisíc hektolitrů. Ve stejném období loni to bylo 180 tisíc hektolitrů. Ředitel Svijan přičítá úspěch tomu, že se pivovaru daří rozšiřovat distribuci piva i do jiných regionů, kde získává další zákazníky. Svijanské pivo znají už lidé na Moravě, ve středních i jižních Čechách, ale třeba i na Plzeňsku. Pivovar nepasterizuje pivo, sudy ani lahve. To také ředitel přičítá jeho zvyšující se oblibě.

Lidé se zajímají o levnější piva

Kvůli větší produkci musel letos pivovar rozšířit své prostory. V únoru nechal vybudovat nový sklep s kvasnými káděmi a ležáckými tanky. „Ve Svijanech přibylo dvanáct ležáckých tanků. Každý má kapacitu 630 hektolitrů,“ uvedl Ondřej Paclt, mluvčí společnosti Syner. Po přestavbě pivovar rozšířil svoji výrobní kapacitu na 400 tisíc hektolitrů.

Také libereckému pivovaru Hols Vratislavice stoupl letos prodej. Také tam v červenci pokořili rekord. Vyrobili 16,5 tisíc hektolitrů. „Byl to výjimečný měsíc. Výstav byl mnohem větší než za celý půlrok, když jsme v roce 2000 začínali,“ přiblížil ředitel vratislavického pivovaru Petr Hostaš.

Podle něj se krize projevuje v tom, že lidé mají větší zájem o levnější nízkostupňová piva. Přesto ani méně obvyklá piva nezavrhují. Pivovar například vůbec poprvé expedoval polotmavé pivo v sudech. „Překvapilo mě, že mají lidé zájem o zajímavé chuti i v restauracích,“ doplnil Hostaš.

Vyšší produkci hlásí také Pivovar Rohozec. „Ve srovnání s loňskem o deset procent větší. Kdyby nebyla krize, vyrobili bychom ještě víc,“ uvedl ředitel pivovaru František Jungmann. Předpokládá, že pivovar za rok vyrobí 60 tisíc hektolitrů. Loni to bylo o 7 tisíc hektolitrů méně.

Zatímco podle statistik v zemi roste poptávka po lahvových pivech, ve Svijanech tento trend zatím nepozorují. Ze 62 procent expedují pivo v sudech, ve 37 procentech v lahvích a zbytek připadá na plechovky a soudky. Podle ředitele pivovaru Hols se krize projevuje zejména ve skutečnosti, že si restaurace stěžují na menší zájem o točená piva. „Myslím si také, že stagnace sudového piva je daná tím, že ty klasické hospody už nejsou tak časté,“míní ředitel Hostaš. „Lidé možná více šetří, ale potřeba si o problémech popovídat u piva stále trvá,“ doplnil ředitel Svijan.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Adam Pluhař


Staropražské písničky v podání dua, nazvaného Švejk Music, okořenily už desátý ročník akce Den svijanského piva.

Pivní slavnosti se konaly na trávníku, chodníku a dalších prostorách pod širým nebem kolem libereckého Domu kultury v pátek odpoledne a v podvečer, a přilákaly několik stovek návštěvníků. Divákům zahrála také kapela ABC Band a country skupina Nonstop.

Lidé zde mohli ochutnat všechny existující druhy točeného svijanského piva. Několik stánků jim nabídlo také pečenou klobásku nebo sele. Přestože se letošní ročník Dne svijanského piva musel spokojit s poněkud stísněnějšími prostorami kvůli staveništi na místě bývalého Teska, návštěvníky to nijak neodradilo.

Foto a video zde...

Zdroj: Liberecký deník.cz | Zuzana Minstrová


Holandský majster v perfektom čapovaní piva Franck Evers sprostredkoval počas júla tohto roku svoje umenie správneho čapovania a podávania piva Heineken barmanom, prevádzkovateľom pubov, obchodníkom ako aj samotným spotrebiteľom. Položili sme mu niekoľko otázok o tom, čo si myslí o kultúre a kvalite podávania piva na Slovensku.

Na Slovensku ste boli po prvýkrát. Ako vnímate kvalitu podávania a čapovania piva u nás?

»Moja návšteva na Slovensku sa začala v Bratislave a pokračoval som na stredné a východné Slovensko. Spôsob čapovania bol všade viac či menej rovnaký a musím povedať, že je stále čo zlepšovať. Napríklad pivo sa u vás často čapuje do teplých pohárov, čo je pre ležiak absolútny zabijak, pretože v teplom pohári pena na pive veľmi skoro opadne. Barmani tiež čapujú pivo buď príliš pomaly alebo príliš rýchlo, čo nie je veľmi dobré, pretože pivo potom príliš pení. Pohár musia preto na chvíľu odložiť, počkať kým pena opadne a potom ho dočapovať. Pivo by sa ale malo načapovať na jedenkrát. Je to jednak rýchlejšie a pivo zostane aj dlhšie čerstvé.

Ako by teda mali barmani pri čapovaní postupovať?

»Správny spôsob čapovania piva je kombináciou rituálu a umenia. Samotný rituál je však pomerne jednoduchý: stačí zobrať vychladený pohár, nakloniť ho do uhla približne 45 stupňov a nechať pivo z kohútika výčapu do neho špirálovito stekať. Keď je pohár takmer plný, treba ho narovnať a kohútik zatvoriť, keď sa pohár naplní. Veľmi dôležité je zotretie hornej časti peny stierkou, pretože práve tam sa nachádzajú horké látky chmeľu, ktoré prispievajú aj k dehydratácii organizmu. Pena na pive by zároveň mala byť dostatočne pevná, aby vydržala 10-15 minút a chránila tak pivo pred únikom bubliniek a zároveň zhora pred vplyvom kyslíka. Takto načapované pivo vyzerá a aj chutí skvele.

Je nejaký rozdiel medzi pivnými rituálmi v Holandsku, na Slovensku a v iných krajinách?

»Určite áno. V Holandsku konzumenti očakávajú na pive penu vo výške zhruba 2-3 cm a všimol som si, že podobne je to tak aj na Slovensku. Odstránenie vrchnej časti peny som však u vás nevidel, aj keď je to pre zážitok z podávaného piva dôležité. Penová čiapočka sa tak uzatvorí a funguje ako bariéra, ktorá udrží pivo dlhšie čerstvé. V iných krajinách, napríklad vo Veľkej Británii konzumenti piva uprednostňujú iba tenkú vrstvu peny a sú krajiny, kde sa pivo pije úplne bez peny. To by určite nemalo úspech v Rakúsku, kde je hustá a krémová pena na pive nutnosťou. Takže podávanie piva sa líši podľa kultúry a typu piva, spôsob čapovania, ktorý som prezentoval na Slovensku, je však vhodný nielen pre Heineken, ale vlastne pre všetky ležiaky.

Aký bol personál na prevádzkach, ktoré ste navštívili?

»To bolo naozaj rôzne v závislosti od podniku. V niektorých nových, moderných puboch najmä v Bratislave som mal pocit, že zamestnanci si myslia, že sú najlepší, vedia čo robia a nemusia sa učiť. Ale hneď vedľa takéhoto pubu bol iný podnik, kde boli všetci veľmi priateľskí a hneď sa dali do reči. Tiež sa mi zdalo, že aj keď zamestnanci podnikov v menších mestách boli veľmi milí, na začiatku ako keby boli trochu hanbliví. Najprv sa tvárili nedôverčivo, zrejme si mysleli: „Kto je tento človek a čo tu vlastne bude robiť?“ Ale keď som s nimi prehodil pár slov, ľad sa roztopil. Navštívil som mnoho podnikov, kde zamestnanci boli príjemní aj keď bolo plno, ale stále si myslím, že by sa mohli posunúť o krok vpred.

Takže je úsmev a prístup k zákazníkovi to najdôležitejšie?

»Určite je to jedna z najdôležitejších vecí, ktorá ovplyvňuje ziskovosť podniku. Ako zákazník aj vy chcete byť obslúžení správne a slušne, a preto je prístup personálu nesmierne dôležitý. Všimol som si napríklad, že u vás často čašník len príde k stolu a čaká na objednávku. Ani keď prinesie pivo nenadviaže žiadny slovný kontakt so zákazníkom. Zákazník sa ale musí cítiť dôležitý. Viem, že je to veľmi náročná práca, ľudia musia pracovať dlhé hodiny. Napríklad do jedného baru na strednom Slovensku sme prišli okolo tretej poobede a o jedenástej večer keď sme odchádzali, dievčatá ešte stále pracovali. Pri takých dlhých hodinách je naozaj veľmi ťažké usmievať sa a rozprávať sa so zákazníkmi, ale naozaj to robí obrovský rozdiel. Samozrejme zamestnanci musia byť motivovaní a majiteľ podniku ich musí aj vzdelávať a trénovať. Tréning by sa mal týkať jednak prístupu k zákazníkom, ale aj spôsobu, ako sa správne starať o pivo.

Čo ďalšie okrem lepšieho prístupu k zákazníkom môže pomôcť dosiahnuť väčší zisk?

»Myslím si, že manažér baru by mal prácu za barom lepšie organizovať. Vo väčšine podnikov som si všimol za barom obrovský chaos a rozhádzané všetky možné druhy pohárov. Barmani pracujú veľmi ťažko, ale nemá to nijakú štruktúru alebo logistiku. Každý by mal vedieť presne čo robiť a mal by byť určitý systém, čo sa deje s pohárom, keď sa vráti zo stola za bar. V jednom podniku sa za barom hromadilo neuveriteľné množstvo prázdnych pohárov až sa barman cítil stiesnený. V takom prostredí veľa práce neurobíte.

Takisto by som rád videl za barom umývačky pohárov. S tým som sa tu nestretol. Poháre idú po umytí ešte teplé priamo na bar a keď je podnik plný, nestihnú vychladnúť a pivo sa čapuje do teplých pohárov. To je naozaj veľký problém.

V procese organizácie je však veľmi dôležitá osobnosť samotného manažéra baru...

Presne tak. Ak manažér trvá na tom, aby sa práca robila kvalitne, každý bude pracovať lepšie. Ak je však majiteľ či prevádzkar lenivý, nemôže očakávať od zamestnancov, že budú napríklad dbať na správnosť čapovania. Ak je celý čas len niekde vzadu a nesleduje prevádzku, zamestnanci si budú myslieť, že na tom nezáleží. Manažér musí byť ten, kto ide príkladom. Aj ja keď som mal bar, bol som na svojich zamestnancov prísny. Administratívu okolo rozpisu služieb či dodávok tovaru som nechal na iných, pretože ja som chcel stáť za barom a sledovať celý proces. Je to veľmi dôležitá práca.

Trénovali ste aj obchodných zástupcov a výčapných technikov Heinekenu. Bolo to pre nich prínosom?

Som nesmierne rád, že prišli. Boli veľmi zanietení a chceli sa učiť, a aj keď sa na začiatku trochu ostýchali, po tréningu prišli a chceli si čapovanie vyskúšať. Je veľmi dôležité, aby mali tieto vedomosti, pretože oni môžu ďalej vzdelávať prevádzkarov. Môžu im povedať, čo by mali robiť alebo čo naopak nie, dokážu vysvetliť rozdiely v chuti, v správaní piva pri čapovaní, jednoducho vedia porozprávať celý príbeh. Starostlivosť o značku a jej správny spôsob čapovania ide vždy zhora, od manažéra značky cez obchodných zástupcov k majiteľom podniku až k personálu. To, že ma Heineken pozval na Slovensko, bola obrovská príležitosť ako urobiť niečo pre jeho správne čapovanie. Myslím, že sa nám to naozaj podarilo posunúť ďalej.

Na Slovensku ste teda urobili skutočne kus práce...

Môj pobyt na Slovensku bol najdlhším a najkomplexnejším „turné“ aké som zatiaľ robil. Raz som bol robiť tréningy v USA na dva týždne, ale tam som vzdelával iba majiteľov barov a barmanov. Na Slovensku som robil prezentáciu pre novinárov, pre barmanov a prevádzkarov, pre obchodných zástupcov Heinekenu, ako aj pre samotných zákazníkov. Aj keď to bolo vyčerpávajúce, verím, že za krátky čas sa nám podarilo získať nielen mnoho priaznivcov značky Heineken, ale aj urobiť kus práce pre kultúru čapovania piva na Slovensku. Ak sa správne čapuje, je to lepšie pre pivo aj pre zákazníka a v konečnom dôsledku aj pre majiteľa podniku.

Zdroj: Media Infoservis.sk | Autor: Heineken.sk


České pivovary se stále více vedle vaření piva věnují také turistickému ruchu. Zejména menší regionální pivovary nabízejí tematické turistické prohlídky, které často nabízejí nevšední zážitky a představují tradiční přípravu českého 'národního' nápoje. Ale velké pivovarnické společnosti nezaostávají. Novou prohlídkovou trasu v těchto dnech otevírá po rekonstrukci také Velkopopovický Kozel.

"Pivní stezky nebudou pro pivovary záchranným pásem, ale představují jeden z projektů podporujících povědomí o značce piva a jméně jeho výrobce a mohou ovlivňovat zákazníka, který pro něj nový druh piva objeví a třeba si jej začne kupovat," říká Ing. Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

"A cestovní ruch může, a nepochybuji že bude, velmi významným prvkem pozitivně ovlivňující ekonomiku a zaměstnanost v řadě regionů. Navíc, pivo a kultura právě na českém příkladě ukazuje, že to jde dohromady a máme se čím chlubit," dodal Jiří Fusek.

Mnoho pivovarů si tímto způsobem buduje také vlastní image. Například v minipivovaru v Dětenicích poblíž Českého ráje mohou turisté navštívit atrakci v podobě středověké krčmy. V Chodové Plané na Plzeňsku byly zase při pivovaru vybudovány unikátní pivní lázně.

Při návštěvě hlavního města turisté chodí do restaurace a pivovaru U Fleků, kde kromě prohlídky výrobní části zaujme návštěva pivovarského muzea.

Krajinou barona Ringhoffera

Nedaleko Prahy po dvouměsíčním zkušebním provozu otevírá novou prohlídkovou trasu také Velkopopovický pivovar. Ta by měla nejen přinést zisk samotnému pivovaru, ale také zatraktivní celý region Velkopopovicka z hlediska turistiky.

Prohlídky pivovarů totiž často přilákají návštěvníky do turisticky opomíjených regionů a představují tak výraznou vzpruhu pro cestovní ruch v okolí pivovaru.

"Pro turisty na Velkopopovicku je pivovar něco jako startovní nebo cílový bod. Výhodou je také jeho poloha jen asi 20 km za Prahou. Místní příroda je ideální pro pěší rodinné výlety nebo cykloturistiku. Nedaleko je zámek Štiřín, lesní studny či rotunda a kostel sv. Martina z 9. století," vypočítává turistické cíle vedoucí návštěvnického centra pivovaru Eva Kršňáková.

Prohlídkové trasy jsou přizpůsobeny jak českým, tak zahraničním turistům, kterých každoročně přibývá. Zejména počet ruských turistů rapidně roste.

"Velkopopovický pivovar za prvních šest měsíců roku 2009 navštívilo přes 2000 ruských turistů. To představuje nárůst o neuvěřitelných 140 % ve srovnání s loňským rokem. Celková návštěvnost v pivovaru nám letos vzrostla i přes nepříznivé počasí více než o čtvrtinu ve srovnání s pololetím roku 2008. Vzhledem k celkovému poklesu počtu návštěvníků přijíždějících do České republiky to považujeme za velký úspěch," hodnotí manažer značky Velkopopovický Kozel Luděk Baumruk.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Martin Nevyhoštěný


Důvodem má být překročení kompetencí. Ve hře ale může být i politický tah a osobní msta. Místostarosta Pavel Pavel to odmítl.

Předseda a člen dozorčí rady Měšťanského pivovaru Strakonice Tomáš Hajdušek si musí sbalit kufry. Valná hromada ho ve středu 12. srpna z funkce šéfa rady odvolala.

Důvod? „Překročení kompetencí,“ stojí v tiskové zprávě z radnice od mluvčí Marie Kotlíkové.

Hajdušek jako šéf dozorčí rady pivovaru navrhl, aby Měšťanský pivovar Strakonice sponzoroval okresní fotbal. Článek vyšel ve Strakonickém deníku pod titulkem Pivovar vstupuje do okresního fotbalu v pátek 24. července.

Z odvoláním vidí Hajdušek mstu a vyřizování účtů. „Nebyl jsem k jednání o mém odvolání ani přizván, natož abych měl prostor se vyjádřit,“ řekl. Tvrdí, že tento bod ani nebyl uveden na programu rady. „Starosta Pavel Vondrys ho zařadil na závěr jednání. Nebyla šance se bránit,“ řekl Hajdušek.

Pavel Vondrys byl ve čtvrtek 13. srpna na dovolené. Do mobilního telefonu se odvolal na tiskovou zprávu radnice. „Obraťte se na místostarosty,“ řekl. Podle něj překročil Hajdušek kompetence tím, že jeho podpis figuruje na dokumentu, aniž by k tomu měl oprávnění.

Místostarosta Pavel Pavel považuje postup za zákonný. „K odvolání Tomáše Hajduška nedošlo na radě města, ale na valné hromadě pivovaru. Město je stoprocentním vlastníkem pivovaru a může tento krok udělat. Stačil k tomu většinový souhlas rady na začátku jednání,“ dodal. Potvrdil, že Hajdušek neměl právo figurovat na dokumentu. „Tím domněnky o osobní pomstě považuji za neopodstatnělé,“ dodal.

Člen rady Karel Vlasák podal údajně návrh na odložení této věci o dva týdny. „Byl jsem na to sám, zbytek rady mne přehlasoval,“ řekl včera Vlasák. Nevylučuje ani možnost, že někteří radní věděli předem o tom, že Hajdušek bude odvolán. Členka rady města a představenstva pivovaru Marie Žiláková byla z jednání rady omluvena.

Hajdušek, dlouholetý fotbalista a v současnosti šéf katovického fotbalu, měl vstupem pivovaru do okresního fotbalu poškodit pivovar a překročit své kompetence. Redakce má v rukou doklady provázející celou kauzu. V první řadě je to memorandum (návrh – poz. redakce) o vzájemné spolupráci pivovaru a Okresního fotbalového svazu Strakonice (OFS). Je na něm podpis obchodního ředitele pivovaru Marka Pohanky, Tomáše Hajduška jako předsedy dozorčí rady pivovaru a předsedy OFS Strakonice Jiřího Křiváčka.

V memorandu je věta: „Toto memorandum je neveřejným vyjádřením dobré vůle obou stran a není právně vynutitelným závazkem.“ Neboli, pokud by se jedna nebo druhá strana rozhodla od projektu odstoupit, stalo by se tak bez postihů. Kromě toho má redakce v ruce doklad o korespondenci mezi Tomášem Hajduškem a předsedou představenstva a šéfem pivovaru Jaroslavem Tůmou o konečném znění memoranda mezi pivovarem a OFS.

Dojem

Předseda fotbalového svazu Jiří Křiváček má z celé kauzy rozporuplné pocity. „Připadá mi, že tam vůbec nejde o pivo. Pokud pan Hajdušek překročil kompetence tím, že podal návrh a šel za podporou okresního fotbalu a zviditelněním strakonického pivovaru, tak proč tam vůbec je? Podle mne se ničím neprovinil, navíc v memorandu je jediná částka na 10 000 korun, která jistě pivovar nepoloží. Takhle to ale dopadne tak, že na hřištích bude reklama na pivovar s listem v logu a domácí pivovar nikde,“ dodal Křiváček.

Za odvoláním vidí Hajdušek i případný politický tah. „Jasný úmysl poškodit kandidáta ODS před říjnovými volbami,“ řekl stručně Hajdušek. Navíc byl před prázdninami u toho, když strakonická ODS zbavila všech funkcí starostu Pavla Vondryse a místostarostu Pavla Pavla.

Funkce předsedy dozorčí rady pivovaru je placená. Měsíční plat je podle námi zjištěné informace 10 000 korun. Po odvolání Hajduška zatím není obsazena a valná hromada o nástupci bude jednat v nejbližší době.

Obchodní ředitel Měšťanského pivovaru Marek Pohanka nebral ve čtvrtek 13. srpna mobilní telefon. Další informace mají zaznít v pátek 14. srpna na tiskové konferenci na strakonické radnici.

Rada města: Pavel Vondrys, Pavel Pavel, Ivana Říhová, Ivana Parkosová, Jiří Chod, Karel Vlasák, Marie Žiláková (chyběla).

Dozorčí rada pivovaru: Tomáš Hajdušek (odvolán), Karel Vlasák, Jiří Janus (za zaměstnance).

Představenstvo pivovaru: Pavel Vondrys, Jaroslav Tůma (ředitel pivovaru), Marie Žiláková.

Stanovisko Tomáše Hajduška k odvolání z funkce předsedy dozorčí rady pivovaru:

1. Projekt spojení piva s fotbalem je pro pivovar jednoznačně výhodný. Zabezpečí mu větší propagaci značky Dudák a tím napomůže prosperitě pivovaru. Strakonické pivo je regionálním produktem a potřebuje proto regionální podporu. A k tomuto je fotbal, kterým se baví každý víkend lidé na téměř každé vesnici, ideálním partnerem.

2. Memorandum o vzájemné spolupráci mezi pivovarem a fotbalovým svazem jsem podepsal spolu s obchodním ředitelem pivovaru. Text memoranda byl konzultován s předsedou představenstva. Navíc memorandum obsahuje upozornění na to, že se jedná pouze o projev dobré vůle, a nikoliv o právně vynutitelný závazek. Konkrétní smluvní ujednání musí samozřejmě schválit představenstvo pivovaru. V celém projektu jsem tak vystupoval pouze jako prostředník mezi fotbalovým svazem a pivovarem. Podle mých informací navíc členové rady toto memorandum ani nečetli.

3. Odborné důvody pro mé odvolání neexistují. Naopak často jsem byl jediným, kdo byl schopen zpracovat základní ekonomické rozbory jako podklady pro jednání dozorčí rady.

4. Podle stanov řídí pivovar představenstvo a proto usnesení dozorčí rady měla formu buď žádosti či doporučení. Dozorčí rada pod mým vedením vždy dodržovala své kompetence vůči představenstvu, tak jak byly schváleny radou města. Neexistuje jediný příklad jejich porušení.

5. Z výše uvedených důvodů považuji své odvolání za politicky motivovaný krok, zejména ze strany starosty Vondryse a místostarosty Pavla.

6. O návrhu na mé odvolání jsem nebyl informován, na jednání rady města jsem nebyl pozván. Ti členové rady města, kteří rozhodli o mém odvolání, tak na návrh starosty učinili, aniž by mi dali možnost se ke vzneseným důvodům vyjádřit. Přitom jsem v pivovaře působil čtyři a půl roku. Nejprve dva roky jako místopředseda dozorčí rady, poté dva a půl roku jako její předseda. Respektuji právo rady města volit a odvolávat člena dozorčí rady, ale zvolený způsob mého odvolání je pro mne hlubokým zklamáním.

Na závěr uvádím, že tento případ dle mého názoru navozuje oprávněné pochyby o tom, zda je město vhodným vlastníkem pivovaru. Mnohdy totiž politika a politikaření mají přednost před odborností a zájmy samotného pivovaru.

Prohlášení nebylo redakčně upravováno

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Petr Škotko


Pelhřimovský pivovar Poutník přichystal pro návštěvníky Den otevřených dveří. Kromě exkurzí do pivovaru je připraven i zajímavý doprovodný program.

Jedenáctý ročník Dne otevřených dveří proběhne v pivovaru Poutník v sobotu 15. srpna od 13.00. Až do 18.00 mají návštěvníci možnost absolvovat exkurzi po pivovaru.

Mimo to přichystali pořadatelé i zajímavý doprovodný program. Od 13.00 vystoupí kapela Vysočinka, v 17.00 vnesou trochu adrenalinu do návštěvnických řad Sígři, skupina historického šermu. Po nich nastoupí v 17.30 Maxim Turbulenc a v 19.00 je vystřídá Minor. Mlsné jazýčky návštěvníků také nezůstanou ošizeny. K ochutnání budou vepřové speciality, rybí delikatesy a na spláchnutí pět druhů piv.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Lenka Čtvrtečková


Proměnlivé počasí letos na jaře a v létě rozhodně netěšilo a netěší každého. Minimálně jednu pozitivní věc však přineslo - milovníci piva si díky němu budou moci pochutnat na moku, který bude mít ten správný říz. Právě vývoj počasí v letošním létě příznivě ovlivnil kvalitu chmele, kterou určuje množství hořkých látek v jeho šiškách.

Bylo dost vláhy a tepla, ale přitom nepanovala žádná velká vedra,“ uvedl včera předseda českého svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler při tradičním setkání chmelařů před začátkem sklizně ve Stekníku na Žatecku. Hořkých látek, které potřebují pro výrobu pivovary, bude v chmelu více než loni. Po dvou špatných letech 2006 a 2007 čekají letos chmelaři podruhé za sebou také mírně nadprůměrnou úrodu co se týče sklizeného množství. „Zatím odhadujeme, že v Česku budeme sklízet 1,2 až 1,25 tuny z hektaru chmele. Celkem bychom mohli sklidit 6550 tun,“ prozradil Pázler.

Zdůraznil ale, že jde o předběžné hrubé odhady před sklizní. První zemědělci začnou s česáním příští týden, většina zahájí sklizeň za dva týdny.

Počasí se sice podepsalo pod vyšší kvalitu chmele, ale jeho výkyvy způsobily chmelařům také problémy. Hned dvakrát totiž chmelnice utrpěly. Nejprve v květnu řádily kroupy, na konci července zase vichřice. Ty poničily téměř desetinu z 5 300 osázených hektarů. A kolem 200 hektarů je zničených úplně. „Někde se ještě dá částečně chmel očesat, ale musí se to dělat ručně, a proto to bude náročnější a dražší,“ vysvětlil Pázler. Chmelaři tím utrpěli milionové škody - jednak přijdou o část výnosů, jednak musí znovu stavět zřícené konstrukce. A stavba hektaru chmelnice stojí přibližně půl milionu korun.

Pěstitelé budou nyní netrpělivě čekat, jaké ceny pivovary prostřednictvím chmelařských obchodníků nabídnou. „Ceny se vyjasní až na konci sklizně. Doufám, že se budou pohybovat na loňské úrovni, ale možná budou o trošku nižší,“ přiznal Pázler. Loni dostávali chmelaři za tunu zpracovaného chmele 190 tisíc korun.

Přestože letošní sklizeň má být ještě o malinko lepší než loni, vyšší ceny to opravdu nezaručuje. Obchodníci budou mít možná problémy loňské úrovně vůbec dosáhnout, protože ve skladech zůstalo ještě asi 2,5 tisíce tun z nadprůměrné úrody roku 2008.

Čeští chmelaři se už několik let potýkají s nedostatkem peněz na obnovu chmelnic, které jsou v průměru starší než v jiných zemích, i tak si ale udržují stále výborné postavení. Dokládá to i počet prestižních ocenění - chmelových řádů. Na mezinárodním kongresu ve Štrasburku minulý týden jej dostalo pět Čechů. Chmelař Emil Bureš ze Žatce se stal dokonce držitelem nejcennějšího řádu III. stupně.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


«« « Strana 579 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň