Téměř šest milionů návštěvníků letos navštívilo mnichovské pivní slavnosti Oktoberfest, který je pravděpodobně největší lidovou slavností na světě. Nepotvrdily se tak obavy, že milovníky zlatavého moku letos od návštěvy Tereziny louky v Mnichově odradí mimořádně nevydařené počasí.

Hostinští na letošním 175. ročníku prý nezaznamenali ani pokles v konzumaci piva. Poslední hektolitry se vyčepují do dnešního večera.

Na světově proslulé slavnosti v bavorské metropoli během 15 dní přišlo zhruba jen o 200 tisíc lidí méně než loni. Letos však pivo zdaleka nebylo jediným alkoholickým nápojem, který se na Oktoberfestu podával.

Hlavně příslušnice něžného pohlaví oblečené nalehko v tradičních bavorských krojích dirndlech vzaly zavděk tím, že jednotliví stánkaři do své nabídky zařadili mimořádně i svařené víno, kterého se letos vypilo více než dva tisíce litrů.

To se smělo prodávat během posledních čtyř dnů, pokud venkovní teplota klesla pod jedenáct stupňů Celsia. Letošní Oktoberfest byl totiž údajně nejchladnější a nejdeštivější za posledních deset let. "Mrzli jsme, ale přesto jsme měli dobrou náladu," konstatovala dnes šéfka Oktoberfestu Gabriele Weishäuplová.

Vypilo se 6,6 milionů litra piva

Přesto byli Bavoři a návštěvníci z celého světa na litrové tupláky s vychlazeným pivem téměř stejně natěšení jako jindy.

Hovoří o tom alespoň první odhady oficiálních hostinských Oktoberfestu, kteří tvrdí, že pivo se pilo stejně intenzivně jako v posledních letech. Pěnivého nápoje se letos vypilo 6,6 milionu litrů, což je oproti rekordnímu loňsku jen mírný pokles.

Tehdy vypilo 6,2 milionu návštěvníků pivních slavností 6,9 milionu litrů chmelových a pšeničných lektvarů. Před rokem byl ale Oktoberfest o dva dny delší než letos. Máz (litr) piva přitom letos stál od 7,80 eura (téměř 190 korun) do 8,30 eura, tedy o bezmála půl eura více než loni.

Kvůli chladnému počasí to letos táhlo návštěvníky více než kdy jindy do pivních stanů, které často musely pro velký příval lidí zavírat už v 10:00 SELČ dopoledne, neboť všechna místa byla obsazena.

Atmosféru kazily fronty

Před montovanými halami se tvořily beznadějné fronty a hlavně zahraniční turisté si stěžovali, že si neužili pravou atmosféru Oktoberfestu, když se do pivního stanu některého z šesti oficiálních pivovarů slavností vůbec nedostali.

Právě uvnitř, u dlouhých stolů, které se prohýbají pod litrovými sklenicemi s pivem a rožněnými pochoutkami z vepřového či drůbežího masa, se odehrává vše podstatné.

Nad výdělkem naopak splakali všichni provozovatelé venkovních stánků s občerstvením, pivních zahrádek a desítek pouťových atrakcí - kolotočů, strašidelných zámků, horských drah, střelnic a stánků s perníkovými srdci či pečenými kaštany.

Spokojená byla s průběhem letošního Oktoberfestu mnichovská policie. Celkový počet zásahů i zaznamenaných přestupků sice oproti loňsku vzrostl, ale to se dá vysvětlit zvýšenou přítomností policie.

Starosti však pořádkovým silám dělá rostoucí počet návštěvníků, kteří jsou už dopoledne před příchodem na "louku" opilí. Tento fenomén prý výrazně posílil v posledních letech.

Ztracené kabelky i zubní protézy

Po bujarých oslavách a mumraji zůstanou v oficiální kanceláři ztrát a nálezů Oktoberfestu desítky ztracených předmětů. Ani letos mezi nimi nechybí velké množství kabelek, fotoaparátů, několik zubních protéz a dokonce jeden kostým Supermana. Zpátky k původním majitelům se zpravidla vrátí jen čtvrtina ztracených předmětů.

Název Oktoberfest se vztahuje ke svatební veselce z října roku 1810, kdy si vzal bavorský korunní princ Ludvík princeznu Terezu Saskou-Hildburghausenskou. Tehdy Oktoberfest začínal 12. října a končil 17. října koňským dostihem na dnešní Terezině louce. Původně mělo prostranství o více než 30 hektarech skutečně sloužit koňským dostihům, ale dostihy v konzumaci piva je brzy vytlačily. Návštěvnický rekord zaznamenal Oktoberfest v roce 1985, kdy se slavností zúčastnilo na 7,1 milionu lidí.

Zdroj: Novinky.cz | Foto: Reuters a ČTK

Britskému milovníku a znalci piva se splnil sen, v Budějovicích pěnivý mok vařil.

Pivo z včerejší ranní směny možná bude mít britskou příchuť. Na jeden den se totiž v Budějovickém Budvaru, n.p., stal sládkem Iain Dobson, milovník a respektovaný znalec piva z Velké Británie.

Stalo se tak poté, co v charitativní dražbě na největším britském pivním festivalu Great British Beer Festival nabídl Dobson za tuto možnost nejvyšší částku 1250 liber, tedy téměř čtyřicet tisíc korun.

„Jsem rád, že jsem se dostal do srdce pivovaru. Prošli jsme celou výrobu a vše si osahali vlastníma rukama,“ sdělil své zážitky bezprostředně po skončení směny Iain Dobson, který je držitelem Řádu Britského impéria za službu pivovarnickému průmyslu.

Pivovar zná

Sedmdesátiletý vítěz dražby je velkým pivním znalcem a k českému pivu, zvláště pak k Budvaru, má dlouholetý vztah. Tento pivovar navštívil poprvé již v roce 1989 a od té doby mu přirostl k srdci. Ne náhodou si proto možnosti stát se sládkem v Budějovickém Budvaru náležitě považuje, dokonce ji považuje za splnění svého životního snu.

„Měl jsem velkou radost, když jsem od naší královny dostal Řád Britského impéria, ale možnost být sládkem v Budějovickém Budvaru toto ocenění zastiňuje. Řídit výrobu v jednom z nejikoničtějších pivovarů Evropy, byť jen na pár hodin, je splněním mých snů,“ řekl ke svému vítězství Iain Dobson.

Cenu na britský pivní festival přivezl sládek Budvaru Josef Tolar, který jako první Čech v historii zasedl v hlavní porotě při výběru nejlepšího piva Velké Británie.

Rekord v dražbě

„Ležák Budweiser Budvar je ve Velké Británii dlouhodobě jednou z nejpopulárnějších importovaných značek a mezi návštěvníky festivalu tak byl o možnost na jeden den řídit výrobu našeho piva ohromný zájem. Při dražbě byl dokonce překonán historický rekord a na charitativní účely šlo 1250 liber,“ vysvětlil Tolar, sládek a výrobně technický ředitel.

Iain Dobson prožil včera v Budvaru skutečný pracovní den. Již v šest hodin ráno společně se sládkem kontroloval provoz, prošel sklepy, varny či tzv. „chmelárnu“. Chybět nesměla ani degustace a také kontrola stavebních prací v areálu pivovaru a další kolo kontroly výroby piva. Dobson neunikl ani práci v kanceláři, kde společně vyřizoval dodavatelské faktury.

„Panu Dobsonovi jsme připravili náročný den plný práce a povinností. Nejedná se o žádnou turistickou prohlídku, ale o opravdový pracovní den sládka,“ usmál se Tolar, který jako pozornost od vážené návštěvy dostal kovový korbel se svým vyrytým jménem.

Můj sen je pít pivo, dokud budu moct

Sedmdesátiletý Iain Dobson z Velké Británie je velkým znalcem piva a rovněž spoluautorem průvodců po britských restauracích, kde se točí dobré pivo. Stát se na jeden den sládkem byl jeho sen, který se včera v Budějovickém Budvaru vyplnil.

Prožil jste celou směnu jako pravý sládek Budvaru. Byl to náročný den?

Byl to velice nabitý den. Měli jsme dvě schůzky, a i když jsem nerozuměl, o čem lidi mluví, byl jsem rád, že si můžu na chvilku sednout v tiché kanceláři. Pivovar tu běží moc dobře a v poklidu, nikdo nekřičí, nepanuje stres. Lidé se k sobě chovají přátelsky a stejně tak řeší i problémy.

Co se vám nejvíc líbilo na práci sládka?

Jsem rád, že jsem se dostal přímo do srdce pivovaru, v rukou jsem držel chmel a slad. Celé jsme to tu viděli a dostali se za oponu. Je něco jiného projít si pivovar jako turista, kde všechno vidíte z několikametrové dálky, než když jste přímo ve výrobě a všechno si osaháte vlastníma rukama.

Těšíme se na to, až nám do Británie za sto dní přijde várka piva, kterou jsme dnes vyráběli. Mí přátelé říkají, že to nebudou pít, protože jsem to připravoval já.

Co vás v Budvaru nejvíc zaujalo?

Vždycky když přijedu do tohoto pivovaru, je tu něco nového, pořád se tu něco zlepšuje. Ale je dobré, že tradiční postupy, kvalita surovin a výsledného piva zůstává. Bez přehánění mohu říct, že Budvar je světové pivo.

Prý bylo vyzkoušet si roli sládka vaším životním snem...

Určitě, stát se na den sládkem v pivovaru byl můj sen a ano, splnil se mi. Byl jsem tu, podařilo se mi to, až mě z toho teď bolí hlava. Je mi sice sedmdesát, ale je to dobrý začátek, abych začal pivo vařit sám.

Jaké jsou vaše další plány a další sny ohledně piva a pivovarnictví?

Můj další sen je pít pivo, dokud budu moct. A myslím, že je to dobrá životní ambice – ne stát se alkoholikem, ale těšit se z chuti piva.

Iain Dobson

Iain W. Dobson se narodil v dubnu roku 1938, vystudoval účetnictví. V roce 1974 se stal zakládajícím členem britské spotřebitelské organizace CAMRA (The Campaign for Real Ale), od roku 1981 pak vykonával funkci výkonného ředitele a sekretáře této organizace. V roce 1984 poprvé navštívil Československo díky zájezdu Čedoku po československých pivovarech, přičemž na něj udělala obrovský dojem rozmanitost tuzemských piv. V roce 1987 se podílel na kampani organizace CAMRA proti pokusu koncernu Anheuser-Busch převzít Budějovický Budvar. Iain Dobson je držitelem Řádu Britského impéria za službu pivovarnickému průmyslu, který mu udělila britská královna. V současné době je v penzi, přičemž se stále zajímá o britské a evropské pivovarnictví.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Daniela Bicková

Národní podnik Budějovický Budvar se stane akciovou společností

Z Budějovického Budvaru, jenž má nyní statut národního podniku, bude akciová společnost. Advokátní kancelář Kříž a Bělina, která před sedmi měsíci vyhrála výběrové řízení na poradce při transformaci, dokončila v těchto dnech analýzu tohoto procesu.

Na navržený technický a právní proces, kterým by mělo dojít ke změně právní formy společnosti, chce ještě nechat Ministerstvo zemědělství zpracovat oponentní posudek.

Analýzu měla přitom zvolená advokátní kancelář skončit podle původního plánu už v srpnu. Ukázalo se ale, že podrobně zpracovat a posoudit na čtyři tisíce stran dokumentů v mnoha světových jazycích - především z oblasti ochrany duševního vlastnictví - je časově náročnější, než se čekalo.

Podrobnosti o nyní navrženém způsobu transformace ale zúčastněné strany tají. Dosud není ani určeno, kdy by transformace měla být hotova. "Jsme vázáni mlčenlivostí, nemůžeme v této věci nic komentovat," odmítl žádost o vyjádření spolumajitel advokátní kanceláře Miroslav Bělina.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka je třeba počkat na oponentní posudky a definitivní verzi navrhované transformace. "Národní podnik jako právní forma už nemá v současném právním řádu žádné opodstatnění. Jinak řečeno - transformovat Budvar je nutnost. Už jen z tohoto hlediska," vyjádřil se včera Vorlíček.

"Z věcného hlediska poradce popsal, jaká má transformace rizika a jak je eliminovat. Až posléze dojde k aktualizaci časového harmonogramu," připomíná generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Největším rizikem je duševní vlastnictví

Největším rizikem při převodu národního podniku na akciovku se ukazuje už zmíněné duševní vlastnictví - tedy právně nezpochybnitelný převod všech ochranných známek, obchodního jména a chráněných označení původu a zeměpisného označení. Rovněž se to týká autorských práv a licenčních smluv.

Budvar totiž působí ve více než padesáti zemích světa a vede víc než stovku právních a soudních sporů se světovým rivalem - americkým pivovarem Anheuser Busch, kterého v červenci koupila světová pivovarnická jednička, belgicko-brazilský koncern InBev. Ta by podle mínění některých expertů z oboru mohla být nakonec i jedním ze žhavých zájemců o koupi Budvaru.

Vláda ale jeho privatizací v tomto volebním období už zřejmě nestihne. Zastánci prodeje čtvrtého největšího pivovaru na českém trhu si přitom od privatizace slibují miliardové příjmy do státní poklady. Odpůrci zas argumentují nepřijatelným výprodejem "rodinného stříbra".

Nejhodnotnější položkou bude každopádně ochranná značka Budweiser Budvar, jejíž hodnota už podle dřívějších odhadů dosahuje ceny minimálně jedné miliardy dolarů.

Stát přes ministerstvo zemědělství ovládá vedle Budvaru ještě Pivovar Vyškov, zbytkový podnik z Jihomoravských pivovarů.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Humpolecký pivovar slaví další úspěch. V novinářské anketě Naše pivo 2008 předstihl většinu nejprodávanějších piv, nestačil jen na plzeňský Prazdroj.

Rodinný pivovar Bernard se s pivem stejnojmenné značky umístil na druhém místě a zopakoval tak úspěch z roku 2006. V oblibě porazil nadnárodní koncerny s několikanásobně vyšší produkcí piva. „S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že jen jedno pivo ze sta je druhé nejoblíbenější v republice,“ okomentoval výsledek generální ředitel Stanislav Bernard s odkazem na jednoprocentní tržní podíl Bernardu.

V anketě hlasovalo 106 zástupců tištěných a elektronických médií a televizních i rozhlasových stanic, kteří nominovali 67 značek, nejvíce v dosavadní historii ankety.

Zdroj: MF Dnes.cz

Výčepní z celého světa včera předvedli své umění v Plzni. Poprvé v historii se totiž finále mezinárodní soutěže Master Bartender koná v České republice. Šestnáct soutěžících se v areálu Plzeňského Prazdroje zapotilo při třech disciplínách: vědomostním testu, pohovoru s porotou a samozřejmě samotném čepování zlatavého moku.

„Mám ze svého výkonu dobrý pocit,“ pochvaloval si český zástupce Václav Vanya. Zároveň ale brzdil optimismus. „Při regionálním kole jsem byl také spokojený, a nakonec jsem skončil až třetí,“ vzpomíná. Výčepní z Kadaně by se rád stal prvním českým vítězem této soutěže. Největším úspěchem zatím bylo v roce 2006 druhé místo Lukáše Svobody.

Mezi soutěžícími byla i osmadvacetiletá Mia Pesonen z Finska. „Jsem trochu nervózní, ale snad to dopadne dobře,“ svěřila se Deníku před tím, než předstoupila před porotu. Konkurence, která se v Plzni sešla, je prý opravdu velká. „Sjela se sem naprostá elita. Jsou tu výrazné individuality,“ konstatovala výčepní z helsinské restaurace Vastarannan Kiiski. Pivo je podle ní pevně zakořeněné ve finské kultuře. „Spousta lidí zajde po práci do hospody na jedno dvě. O víkendu je to pak samozřejmě divočejší,“ doplnila.

Jedním z nejexotičtějších účastníků byl Moses Ndhlovu z Jihoafrické republiky. Prozradil, že v jeho zemi je běžné, že lidé tu pijí pivo přímo z velkých lahví. „Ze sklenic to není tak časté,“ uvedl. V České republice byl vůbec poprvé. Plzeň jej zaujala.

Do soutěže se letos přihlásilo 1500 výčepních ze 16 zemí. Plzeňští zástupci skončili v celorepublikovém kole. Celkový vítěz bude vyhlášen dnes v rámci galavečera v areálu Pražského hradu. Ještě před tím čeká soutěžící od čtrnácti hodin veřejné čepování na Staroměstském náměstí v Praze.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz

Areál pivovaru je určený na predaj, momentálne ho využíva Heineken Distribúcia.

Presne dva roky uplynuli od zatvorenia rimavskosobotského pivovaru, ktorý mal v našom meste dlhoročnú tradíciu. Po tom, ako v septembri 2006 spoločnosť Heineken Slovensko ukončila výrobu piva v Rimavskej Sobote, plánuje areál pivovaru predať.

„Tak, ako sme avizovali v septembri 2006, z dlhodobejšieho hľadiska je areál určený na predaj, momentálne ho využíva naša distribučná spoločnosť Heineken Slovensko Distribúcia,“ uviedol pre Rimava.sk manažér pre vonkajšie vzťahy spoločnosti Hieneken Slovensko, Roman Krajniak. Podľa jeho slov bolo niekoľko potenciálnych záujemcov, ale so žiadnym z nich sa spoločnosť na predaji pivovaru nedohodla.

„V poslednom čase sme v areáli odinštalovali niektoré technologické časti, ktoré sa tam ešte nachádzajú,“ dodáva Krajniak. Ako ďalej uviedol, v areáli pivovaru sa nevyskytuje žiadna ekologická záťaž.

Výroba piva Gemer sa z miestneho pivovaru presunula do prevádzky v Hurbanove. „Spoločnosť Heineken Slovensko od času, keď získala Gemer, posilnila postavenie tejto značky na Slovensku. Z regionálnej urobila celonárodne dostupnú značku,“ uviedol Roman Krajniak. Pripustil však, že už pred presunom výroby do Hurbanova zaznamenávali mierny pokles predaja piva značky Gemer. „A tento trend pokračuje aj v ostatných rokoch,“ dodáva Krajniak. Zároveň sa ale vyjadril, že značka Gemer má v portfóliu spoločnosti Heineken svoje nezastupiteľné a dôležité miesto a na tomto fakte neplánuje firma nič meniť.

Zdroj: Rimava.sk