Ani jihočeským pivovarům se zřejmě nevyhne nová vlna zdražení. Postupně se asi přidají k poslednímu ohlášenému zvýšení cen Plzeňského Prazdroje, který je rozhodujícím hráčem na trhu. Jen se zdráhají mluvit o tom, kdy a o kolik by mohla cena narůst.

Inflace, dražší chmel a ječmen a nebo větší výdaje za dopravu. To jsou argumenty pivovarů. „Vývoj cen na trhu sledujeme, ale máme vlastní nezávislou cenovou politiku a rozhodně nekopírujeme další výrobce. Zajímají nás především naše výrobní náklady a ty bohužel rostou,“ zdůraznil tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p., Petr Samec.

„Musíme udržovat špičkovou kvalitu našeho piva, proto musíme akceptovat ceny nejkvalitnějších surovin od našich dodavatelů,“ doplnil pro Deník Samec. Například cena žateckého chmele se letos podle Samce výrazně zvýšila – asi o jednu třetinu. „Růst výrobních nákladů budeme muset v dohledné době promítnout do cen piva. Nemohu ale sdělit, kdy k tomu dojde a jak bude zdražení velké,“ řekl Samec.

Podobně se o možném zdražení zdráhají hovořit ve druhém českobudějovickém pivovaru.

„Právě jsme ve fázi vyhodnocování cen vstupů, takže zatím není možné úpravu cen námi vyráběných piv vyloučit ani potvrdit,“ uvedl za Budějovický měšťanský pivovar ředitel společnosti Daniel Dřevikovský.

Prazdroj plánuje zvýšení cen od 1. listopadu. „Udělali jsme maximum, abychom udrželi růst cen na rozumné úrovni,“ uvedl k průměrnému připravovanému zvýšení cen o čtyři procenta generální ředitel firmy Mike Short.

Rozdíly mezi pivovary ale postupně rostou. „První zdražení desítky si pamatuju ze dvou korun na dvě padesát. Dneska stojí některé i přes dvacet. Jenom podle ceny se to nedá brát, ale je fakt, že už kolikrát člověk zaváhá, jestli nemá zkusit levnější konkurenci,“ komentoval postupně se rozevírající cenové nůžky na českém pivním trhu Pavel Žírek z Českých Budějovic.

U některých malých pivovarů totiž půllitr stojí až o několik korun méně, než u velkých podniků.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

Roky postupovaly Budějovický Budvar a místní konkurent Budějovický měšťanský pivovar spolu při přípravě prvního a v Evropské unii chráněného zeměpisného označení českých výrobků. Teď po dlouhých čtyřech letech, když Evropská unie a Ministerstvo zemědělství stále řeší technické detaily kolem označení piv z Českých Budějovic, nastává vzájemný boj o to, jak ochranná označení prezentovat v cizině.

Právo na používání zeměpisných označení Českobudějovické pivo, Budějovické pivo a Budějovický měšťanský var vzniklo už v roce 2004. Jde o první a jediná zeměpisná označení, která si česká strana zajistila už v přístupové dohodě s Evropskou unií.

Problematické překlady

Jde hlavně o označení Budějovické pivo, které mohou využívat oba pivovary současně a na etiketách je překládají třeba německým Budweiser Bier. Mají ale podmínku - nesmí v dané zemi užívat registrovanou ochrannou známku s názvem Budweiser, pokud jej má už z dřívějška zaregistrovánu někdo jiný.

Jenže na rozdíl od ostatních označení, které další české výrobky od té doby získaly, chybí těm budějovickým nezbytné "zveřejnění specifikace". Což znamená, že na úrovni unie dosud nebyly oficiálně zveřejněny podrobné podmínky, za jakých jsou označení chráněna. A jak se bránit v případě zneužití.

"Ctíme přístupovou dohodu a používáme náš pojem Českobudějovické pivo tak, aby to nenarušovalo v jednotlivých zemích tamní starší ochranné značky," říká generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Budějovický měšťanský pivovar ale nechce podle něj respektovat přístupovou dohodu a prostřednictvím specifikací chce prosadit používání zeměpisného označení i jazykových mutací. "Přestože v některých teritoriích je to v rozporu s tam registrovanou starší značkou. Ať už patří našemu pivovaru nebo našemu americkému konkurentovi," doplňuje Boček a připomíná giganta Anheuser-Busch, se kterým jeho pivovar vede řadu sporů.

Předseda představenstva měšťanského pivovaru Miroslav Leština to odmítá. Tvrdí, že zahraniční jazykovou verzi budějovického piva lze užívat a pivovar, známý například i značkou Samson, ji také už užívá. "Podle nás je přístupová dohoda dostatečná. A specifikace už jsou dány na národní úrovni," říká. Zveřejnění podrobných specifikací na té evropské úrovni, tedy v úředním věstníku EU, je podle něj následný krok, protože ochranu označení původu činí už samotná přístupová smlouva.

Jednání s EU pokračují

Magdalena Dvořáčková z ministerstva zemědělství potvrzuje, že specifikace nebyly v rámci unie ještě zveřejněny a jednání s Evropskou komisí stále pokračují. Připouští, že jde o komplikovanou právní otázku, ale cizojazyčný výraz pro chráněné označení Budějovické pivo podle Dvořáčkové lze už nyní v unii používat.

"Nesmí být ale dotčena žádná ochranná známka piva ani jiná práva existující v Evropské unii ke dni našeho přistoupení," říká.

V praxi by to znamenalo, že v zemi, kde má například Anheuser registrovanou už dříve značku Budweiser nesmí českobudějovické pivovary používat své zeměpisné označení s pojmem Budweiser. S tím narazil právě Budějovický měšťanský pivovar v Dánsku. Anheuser-Busch ho už žaloval, soud vydal předběžné opatření a pozastavil prodej piva se značkou B.B. Budweiser Bier.

Zdroj: iHNed.cz

Údajně nejmenší pivovar v jižních Čechách by měl v horizontu několika měsíců vzniknout na Českokrumlovsku ve městě Vyšší Brod. Nadšenec Jiří Fojtl chce svoje pivo Jakub dostat mezi lidi již na podzim.

„Pivo bychom chtěli oficiálně představit v září při plavbě kuriózních plavidel ve Vyšším Brodě. Současně jsme sehnali pro pivovar nové prostory, jsme těsně před podpisem smlouvy,“ řekl Fojtl.

Do Vyššího Brodu se pivovar vrátí po mnoha desetiletích. Milovníci piva se mohou těšit na světlou jedenáctku a polotmavou třináctku. Linka bude schopna vyrobit 500 hektolitrů piva za rok, což samozřejmě není moc, ale i tak se počítá, že se tolik piva nevypije.

„Pro mě je to víceméně koníček, takže není prioritou, aby to hned ze začátku vydělávalo nějaké horentní sumy. Samozřejmě se ale budeme snažit dosáhnout kapacity co nejdříve.“

Jenom pro srovnání, během prvních sta dní od znovuotevření kultovních Masných krámů v Českých Budějovicích tam vypili hosté 533 hektolitrů čepovaného piva. Zlatavý mok mají rádi i ve Strakonicích, kde Měšťanský pivovar Strakonice vyrobil za minulý rok 74 tisíc hektolitrů. Jiným číslem se samozřejmě může pyšnit gigant Budweiser Budvar. „Za minulý rok jsme vyrobili 1 253 tisíc hektolitrů. Byl to meziroční nárůst devět procent,“ uvedl včera tiskový mluvčí Petr Samec.

Vyšebrodští se samozřejmě na své pivo těší. Otázkou však je, jestli budou takoví patrioti, že u Jakuba zůstanou i přes počáteční nadšení z vlastního piva. „Nápad všichni vítají. Spíše to bude ale atrakce pro turisty, kteří jsou naší cílovou skupinou,“ zmínil Fojtl.

Nejsou patrioti

A jaké pivo je v jižních Čechách pomyslnou jedničkou? Upřednostňují Jihočeši místní piva?

„Budějovičáci určitě nejsou patrioti Budvaru. Nejvíc se tu podle mě pije Gambrinus a plzeňské pivo,“ míní například provozovatel českobudějovického hostince DT Rock Daniel Čmejrek.

Přežijí hospody?

Celkově se ale údajně dá poslední dobou vypozorovat úbytek hostů. Některé hospody drží při životě jen štamgasti.

„Ano, řekl bych, že na pivo chodí méně lidí. Raději si koupí lahváče a popíjejí doma. Jestli to půjde takovým tempem dál, tak se dá říct, že hospody nemají dobrou budoucnost,“ dodal Čmejrek.

„Tak já do hospody chodím stále, ale je pravda, že jsem to již omezil. Pokud si koupím pakl Braníků za necelých osm pětek, tak se mi pije hned lépe,“ smál se milovník piva Ladislav Jitula z Českých Budějovic.

Rekord

Jihočeské pivo chutná vydatně i sousedům za hranicemi. Mezi největší gurmány patří Němci.

„Minulý rok padl rekord ve vývozu. Export činil 587 tisíc hektolitrů a pivo putovalo do 53 zemí. Nejvíce hektolitrů cestovalo do Německa,“ uvedl Samec.

„Jo, na budvaru jsem si pochutnával před pár lety i na dovolené za oceánem. Sice to bylo nejdražší pivo, ale kdo byl pil nějaké americké patoky,“ řekl Tomáš Dubina ze Strakonic.

Zdroj: Českobudějovický deník

Mezi malými pivovary je nejlepší jihočeský Dražíč. V sobotní soutěži Jarní cena českých sládků obsadil hned tři první místa.

Odborníci ochutnávali piva ve Zvíkovském Podhradí na Písecku. Do tamního pivovarského dvora se sjeli zástupci jednatřiceti malých pivovarů z Čech, Moravy, ale také ze Slovenska.

„Celkem se přihlásilo sto dvacet jedna značek, rozdělili jsme je do deseti kategorií,“ přiblížil Richard Crha, šéfredaktor Pivního kurýra, který akci organizoval.

Degustátoři posuzovali pěnivý mok v šesti kolech. Komise hodnotila vždy pět vzorků. Sledovala barvu, chuť i vůni. „Všichni se určitě shodneme na tom, že nejlepší pivo je takové, po kterém má člověk chuť na další. Musí nabudit chuťové pohárky,“ popsal Crha.

Bodovala i Zlatá Labuť Kdo se mohl druhého ročníku soutěže účastnit? Jen malé pivovary s výstavem do pěti tisíc hektolitrů ročně. Bojoval i Pivovarský dvůr Zvíkov, který akci hostil.

„Vyrábíme přibližně šest set padesát hektolitrů piva, jsme malý podnik. Víme, že není možné konkurovat velkým pivovarům, tak se snažíme zákazníky zaujmout netradičním sortimentem,“ vysvětloval jednatel pivovaru Michal Voldřich.

Na trh uvedl Královskou Zlatou Labuť, šestadvacetistupňové pivo, jedno z nejsilnějších, jaké je vůbec možné v České republice koupit. Vyrábí také jedenáctku Zvíkovského Raráška, výjimečně i desítku.

Zvíkovská Zlatá Labuť skončila na druhém místě v kategorii Světlá výčepní piva. Nejvíce cen však získal Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč na Českobudějovicku. Vyhrál v kategorii světlých i tmavých speciálních piv a tmavých ležáků.

„Je to hlavně o náhodě. Vzorky jsou hodně vyrovnané a myslím si, že mezi prvním a třetím místem je jen nepatrný rozdíl. Štěstí nám přálo, když jsme si odnesli hned tři první pozice,“ radoval se tamní sládek Jan Papula. A doplnil, že takový úspěch se už zřejmě jen tak opakovat nebude.

Pivo se v Lipanu Dražíč vaří od roku 1997. Vyrábí tmavý a světlý ležák, výjimečně i vícestupňové pivo. Papula uvažuje o tom, že by pravidelně připravoval světlou čtrnáctku. Nejlepším ležákem z malých pivovarů se stala Modrá hvězda z Pivovaru - Hotelu - Restaurantu Modrá Hvězda v Dobřanech na Plzeňsku. Poprvé se letos udělovala i cena za nejlepší pšeničné pivo - první místo tu obsadil pražský Pivovarský dům.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jan Štifter

Ani jihočeské pivovary už nemohou utáhnout ze své kapsy prudký nárůst výrobních nákladů, a proto zdražují pivo. Už od prosince zvyšují ceny svých piv Budějovický Budvar, Budějovický měšťanský pivovar a Měšťanský pivovar Strakonice.

Další trojice pivovarů v regionu – protivínský Platan, třeboňský Bohemia Regent a krumlovský Eggenberg je budou následovat v nadcházejících měsících.

Proč se zdražuje?

„Hlavním důvodem zdražení piva je dramatické zvýšení cen základních surovin, ale i energií a dopravy. Vývoj cen sladu a chmele byl letos výrazně nadinflační. Naši dodavatelé zvýšili ceny chmele až o patnáct procent a sladu dokonce o čtyřiačtyřicet procent. Nepůjdeme cestou nákupu lacinějších náhražek nebo méně kvalitních surovin,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Půllitr sudového ležáku z Budvaru podraží o osmdesát haléřů, cena lahvové desítky se zvýší o čtyřicet haléřů a točenou desítku bude pivovar prodávat o šedesát haléřů dráž.

Budějovický měšťanský pivovar zvýší cenu za své pivo podle druhu o korunu až dvě za půllitr.

„Větší zvýšení bude u vícestupňových piv,“ řekl předseda představenstva Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština s tím, že pivovar zdražuje poprvé za poslední tři roky.

Víc peněz za pivo zaplatí od prosince i příznivci strakonického pěnivého moku. „Desítka půjde nahoru přibližně o korunu na půllitr, u vícestupňových piv to bude přibližně o korunu padesát,“ sdělil ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice Jaroslav Tůma.

Zatímco hospodští v Českých Budějovicích nepředpokládají, že jim zdražení piva ubere štamgasty, v menších městech může být vyšší cena piva pro běžné lidové restaurace problém.

„U nás jde na odbyt hlavně k obědům světlá strakonická desítka, často malá, a v poslední době získává stále větší oblibu i nealkoholické pivo, protože řidiči se bojí, že by je alkohol v krvi mohl připravit o body.

Dvanáctka jde na odbyt okrajově. Po zdražení piva očekávám snížení celkové konzumace asi o deset procent,“ řekl majitel strakonické restaurace U Města Prahy Miloslav Hlaváček.

Naopak v nejlidnatějším krajském městě se nehodlají štamgasti ani po avizovaném zdražení piva nijak omezovat. „Během týdne zajdu do hospody obden a dám si okolo tří piv. Ale v pátek, když zapíjíme s kamarády úspěšně zakončený týden, vypiju okolo deseti piv a na tomto zvyku nehodlám nic měnit, a jak znám své kamarády pivaře, zdražení nevadí nikomu,“ svěřil se pětačtyřicetiletý řidič Miloš Šimon z Českých Budějovic.

Už od listopadu zdražil pivo o šest procent největší český pivovar Plzeňský Prazdroj, který má zhruba padesátiprocentní podíl na domácím trhu. Cena půllitru Pilsner Urquell vzrostla o korunu, desítka Gambrinus zdražila o sedmdesát haléřů.

Krumlovský pivovar Eggenberg, třeboňský pivovar Bohemia Regent a protivínský Platan do konce roku ceny svého piva nezmění.

„Zdražení piva předpokládáme až na začátku příštího roku. Zatím nevíme, kdy to přesně bude – od 1. ledna to však stoprocentně nebude,“ podotkla vedoucí obchodního oddělení Platanu Helena Vlachová.

Podle majitele pivovaru Eggenberg Jiří Shrbeného záleží zvýšení cen piva na tom, jak se tamním specialistům povede nasmlouvat ceny surovin na výrobu od příštího roku. „Předpokládáme, že cenu za půllitr piva zvýšíme v příštím roce zhruba od padesáti haléřů do koruny,“ řekl. (Deník)

Pivo v jihočeských hospodách, restauracích a obchodech bude už za několik týdnů dražší. Ceny chtějí zvýšit všechny významné pivovary v regionu. Jako první oznámil jejich nárůst Budějovický měšťanský pivovar.

„Od 1. prosince zdražíme půllitr o jednu až dvě koruny dle druhu piva. Ceny vzrostou u lahvového i točeného,“ oznámil předseda představenstva společnosti Miroslav Leština.

Podobný krok chystá v nejbližší době také nejvýznamnější jihočeský pivovar Budějovický Budvar. O kolik a kdy pivo zdraží, ale zatím tají. „Je to jen otázka času. Výrazně, zhruba o čtyřicet procent, stouply ceny sladu. Sladovnický ječmen se prodává okolo šesti tisíc za tunu, loni stál 3,5 tisíce. Dražší budou i energie. Tak vysoké náklady musíme do ceny piva promítnout. V listopadu to ale ještě nebude,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Následují Prazdroj

I ostatní pivovary na jihu Čech chtějí dříve či později následovat největší českou pivovarnickou skupinu Plzeňský Prazdroj, která od včerejška prodává půllitr točeného piva Pilsner Urquell o jednu korunu dráž. Za nejprodávanější české pivo Gambrinus lidé zaplatí 12,20 koruny, jeho cena vzrostla o 70 haléřů.

„Čekali jsme na krok našeho největšího konkurenta. Předpokládáme mírné zdražení, ale až v novém roce,“ potvrdil ředitel protivínského Platanu Ladislav Rosmuller.

Naopak pivovar Regent zvýšil ceny už 1. září. Zákazníci za třeboňské pivo platí o několik desetihaléřů více. „Loni jsme nezdražovali vůbec, snažili jsme se držet ceny, ale už to nešlo. Další nárůst očekáváme příští rok na jaře,“ řekla obchodní ředitelka pivovaru Hana Hadačová. (MF Dnes)