Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Oblíbeného zlatavého moku vyrobí ročně v Hlinsku na osmdesát tisíc hektolitrů. Pivovar střední velikosti nabízí zpěněné zlato především zákazníkům ve svém okolí.

Foto

„Malá část výroby ale odchází i za hranice. Na Rychtáři si tak mohou pochutnat třeba i ve Švédsku,“ vysvětluje majitel pivovaru Milan Vedra. Hlinecký podnik roste a myslí na kvalitu. Nedávno tu zahájili provoz nové stáčírny lahví.

Jde o investici za sedm milionů korun, provoz obstarávají nejmodernější technologie,“ upřesňuje Vedra. V dubnu začne postupně fungovat i nová úpravna vody. „Tím bude zajištěna neměnná a perfektní kvalita naší nejdůležitější suroviny,“ dodává majitel k dílu za osm milionů korun.

Plány Hlineckých dokazují, že lidem pivo chutná. „Nelíbí se nám ale pití na veřejnosti,“ dokresluje zvyky některých konzumentů heřmanoměstecký starosta Aleš Jiroutek.

Město proto chystá na léto vyhlášku, která má tomuto nešvaru zabránit. „Nikdo přece nemusí poslouchat oplzlosti nebo tolerovat znečišťování a ničení prostředí. Pijáky chceme dostat hlavně z náměstí a od školy, provoz předzahrádek u restaurací nadále omezovat nebudeme,“ dodává Jiroutek.

Zdroj a foto: Chrudimský deník | Autor: Marek Nečina


Světová pivovarnická společnost SABMiller, jejíž součástí je značka Pilsner Urquell, vyhlásila již třetí ročník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Čeští hospodští tak mají šanci stát se v mezinárodní konkurenci mistry světa v čepování piva. Přihlášku je nutno poslat do 25. dubna 2008.

Všichni výčepní, kteří sdílí nadšení pro plzeňský ležák Pilsner Urquell, mohou v mezinárodní soutěži Pilsner Urquell Master Bartender dokázat, že ve svém oboru patří mezi absolutní špičku. Pilsner Urquell hledá v České republice charismatické osobnosti s odvahou změřit své síly s výčepními z celého světa. Předchozím dvěma ročníkům dominovali zahraniční výčepní. Čeští reprezentanti dosud v celosvětovém finále nezvítězili.

Česká republika je státem s nejsilnější pivní tradicí, proto chce i letos útočit na zlato a získat tak statut země s nejlepším výčepním na světě. I přes nesporné kvality „našich“ nebude souboj o prvenství vzhledem k počtu konkurentů jednoduchý. Jen loni se za výčepem utkalo na 1 000 výčepních z 15 zemí. Vzhledem k trendu každoročně stoupající popularity soutěže Pilsner Urquell Master Bartender lze očekávat překročení této hranice.

Od účastníků soutěže se neočekává jen zručnost při čepování piva. Důležitými argumenty pro vítězství je umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, charismatické vystupování, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj. Loňský mezinárodní vítěz Pilsner Urquell Master Bartender, Eric Jönsson z Norska doslova nadchl porotu především svými znalostmi a mistrným způsobem prezentace piva Pilsner Urquell.

V České republice proběhnou tři regionální kola a národní finále. Z něho pak vzejde vítěz, který se utká se světovou elitou v mezinárodním finále.

Zájemci z řad profesionálních výčepních, kteří chtějí ve světě piva něco znamenat, se mohou do soutěže přihlásit do 25. dubna 2008 prostřednictvím obchodních zástupců Plzeňského Prazdroje nebo přímo na oficiálních internetových stránkách. Více informací bude možno najít na www.pilsner-urquell.cz/masterbartender.

Hlavním cílem soutěže je rozvíjet a propagovat tradiční českou pivní kulturu ve světě a zajistit zákazníkům gastrozařízení maximální požitek z dobře ošetřeného a naservírovaného piva. Každý zúčastněný výčepní se prokáže teoretickými i praktickými dovednostmi, nabude nové zkušenosti a získá další poznatky z oblasti péče o pivo.

I letos je do systému hodnocení zařazen tzv. mystery shopping. Tajná odborná porota zcela „inkognito“ osobně prověří gastrozařízení, v nichž pracují finalisté národního kola, a ohodnotí vystupování výčepního a správné servírování piva.

Plzeňský Prazdroj apeluje na všechny výčepní, aby se zapojili do mezinárodní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender a dokázali svoji profesionalitu. Všichni zúčastnění získají certifikát kvality

a vítězové jednotlivých kol hodnotné ceny. Pro národního vítěze je přichystán poznávací zájezd po evropských pubech. Vítěz světového finále, které se letos poprvé uskuteční v Praze, pak vyhrává zájezd do New Yorku. Jedinou podmínku pro účast v soutěži je mít na čepu ležák Pilsner Urquell.

Hlavním odborným garantem soutěže je starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje pan Václav Berka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Jen pár týdnů budou moci štamgasti ochutnat speciální kvasnicové ležáky, které pro ně připravili mladí sládci v pivovarech skupiny Drinks Union. „Ve všech našich pivovarech jsou nyní mladí sládci kolem 30 let, kteří se chtěli ukázat, že také, stejně jako jejich předchůdci, umějí uvařit výjimečná piva. Rozhodli jsme se proto, že pro jarní měsíce připravíme pro naše restaurace speciální kvasnicová piva,“ řekl Milan Schramm, generální ředitel Drinks Union, která vaří značky Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický.

Postupně se tak budou od dubna ve vybraných restauracích objevovat kvasnicové ležáky jednotlivých značek. „Tato piva však budou na toči jen po omezenou dobu. Protože jde skutečně o piva výjimečná, u nichž je nutné ještě důkladněji dbát na kvalitu výroby, uvařili jsme vždy jen několik várek dané značky,“ doplnil Schramm. Podle něj si lidé čím dál více žádají piva s výraznější chutí, která se odlišují od „běžné šedi“. „Právě kvasnicová piva si uchovávají kvalitu, kterou u ostatních, běžně vyráběných piv, zákazníci nenajdou,“ doplnil.

Kvasnicová piva se od těch ostatních liší především tím, že nejsou filtrovaná, stabilizovaná ani pasterovaná, takže se jedná o "živé" pivo. Obsahuje živé kvasinky a řadu zdraví prospěšných látek, které jsou při standardní filtraci, stabilizaci či pasteraci odstraněny či zničeny. „Pivo má díky tomu přirozený zákal tvořený především kvasinkami. V chuti jsou kvasnice také cítit a více vyniká celkové aroma a chuť piva. Pivo tak chutná plněji,“ doplnil technolog Drinks Union Ondřej Koucký, který ve firmě projekt kvasnicových piv vede.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


Lidé pomohli zdokumentovat, kam a jak se dřív chodilo na pivo

V prosinci 2007 se Pivovarské muzeum v Plzni obrátilo na veřejnost s prosbou o spolupráci při doplnění sbírky fotografií dokumentujících českou pivní kulturu během uplynulého století. Do muzea nakonec dorazilo bezmála 100 fotografií a pohlednic z let 1900 - 1990, řada z nich s výrazným přínosem pro poznání dobových zvyků a reálií. Výběr ze získaných fotografií si může veřejnost prohlédnout na výstavě v Pivovarském muzeu od 1. do 27. dubna.

„Za pomoc při sbírce bych rád poděkoval veřejnosti, zaměstnancům Plzeňského Prazdroje i majitelům vybraných hospod a restaurací na Plzeňsku, kteří vyvěsili ve svých provozovnách plakáty s naší výzvou,“ říká Jiří Hána, vedoucí oddělení oborové historie Pivovarského muzea.

Vybrané příspěvky představí Pivovarské muzeum veřejnosti od 1. do 27. dubna 2008 na výstavě, která je i první akcí celoročního tématického programu Pivovarského muzea s názvem "Jak dlouho se točí, aneb Historie pohostinství v Plzni".

Foto

Archiv Jaroslava Staňka z Nýrska (štamgasti nýrské hospody z r. 1934)


Foto

Archiv pana Kozáka z Klatov (restaurace Stará Rychta v Klatovech)


Foto

Archiv PhDr. Mileny Horálkové z Prahy (hospoda U Mušketýrů z Březí u Týna nad Vltavou)


Foto

Archiv paní Šuranské (hospoda Sport v Babicích)


Zvláště zajímavé obrázky poskytli například Plzeňané Marta Langrová (hospoda U Husince v Plzni), Emilie Lejčková (denní hosté v Lejčkově restaurantu v Bolzanově ulici v Plzni) a Jiří Patík (německý restaurant Zur Hütte ve Spandau), Jaroslav Staněk z Nýrska (štamgasti a personál nýrské hospody z r. 1934), pan Kozák z Klatov (restaurace Stará Rychta v Klatovech) nebo PhDr. Milena Horálková z Prahy (hospoda U Mušketýrů z Březí u Týna nad Vltavou). Unikátní sérii fotografií babické hospody ze 70. let zaslala M. Šuranská.

Všichni poskytovatelé fotografií z řad veřejnosti získávají volný vstup do Pivovarského muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Dárce tří nejlepších fotografií (J. Patík z Plzně, p. Kozák z Klatov a M. Šuranská z Babic) navíc čeká celodenní zážitek v pivovaru, kde absolvují exkluzivní kurs tzv. Pivního znalce (Beer Connoisseur) pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky.

Pivovarské muzeum je jediným odborným pracovištěm svého druhu v Česku. Dokumentuje historii piva od jeho prapočátků ve starověku, zejména ale uchovává historické předměty a obrazovou dokumentaci dějin českého pivovarnictví. Muzeum již shromáždilo četné sbírky především z druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Hlavním cílem výzvy k veřejnosti bylo doplnit fotografie z druhé poloviny 20. století, z níž má muzeum zatím velmi málo obrazových materiálů zachycujících tehdejší pivní kulturu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Významného úspěchu v mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards v Melbourne dosáhl světlý ležák Radegast Premium z nošovického pivovaru Radegast. Na prestižním klání pivních značek ze dvaačtyřiceti zemí světa získal bronzovou medaili v kategorii piv plzeňského typu. Úspěšný český den potvrdila i další bronzová medaile pro Radegast Birell v kategorii nealkoholických piv. „Velmi mě potěšil úspěch našich značek na australské soutěži. Dvě medaile potvrdily, že vaříme pivo špičkové kvality, které právem patří mezi nejoblíbenější na Moravě,“ říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

V pivovaru Radegast se vaří pivo od roku 1970. Je nejmladším a nejmodernějším pivovarem v České republice. Ročně produkuje více než 2,2 milionů hektolitrů piva typu klaiscký český ležák.

Od roku 1990 je Radegast součástí největší pivovarské firmy v České republice, společnosti Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: Deník.cz


Když nám chutná, jdeme na pivo

[čtvrtek, 3. duben 2008]

Až trochu symbolicky, pár týdnů předtím, než začne být České pivo chráněnou značkou Evropské unie, koupil jeden ze světových pivovarnických kolosů, nizozemský Heineken, největší českou pivovarnickou skupinu Drinks Union s jejím Zlatopramenem, Březňákem, Lounským pivem a několika dalšími menšími značkami.

Jako by pojem české pivo odcházel do historie. Kdo pivní svět příliš nesleduje, musí mít pocit, že zbývá už jen „národněpodnikový“ Budvar, který tak jako tak čeká do roka či dvou privatizace. Prazdroj drží jihoafricko-americká společnost SABMiller, Staropramen zase patří původně belgické skupině InBev a Starobrno či Krušovice jsou ve stáji Heinekenu již nějaký čas.

A ten, kdo si v poslední době oblíbil Zlatopramen, patřící nepochybně mezi kvalitnější česká piva, nyní trochu s obavami čeká, co holandští sládci udělají s jeho oblíbenou značkou. Dopadne to jako se Zlatým bažantem, kdy se z úžasného, původně hutného, výrazně sladového piva vonícího po širých lánech Žitného ostrova stalo sice slušné, ale nepříliš výrazné lehké pivo jakéhosi univerzálního evropského typu? Nebo to skončí, nedej bože, jako s Krušovicemi, kdysi jedním z nejlepších českých piv, které německý pivovar Binding fakticky zničil jako značku, když z něj před lety udělal bledý patok s podivnou pachutí a naprosto katastrofální pověstí mezi českými pivaři. Němcům se podařilo marketingovými nástroji, především tím, že zadarmo poskytovali vybavení hospod hostinským, kteří se zavázali k odběru jejich piva, vyhnat výstav tohoto pivovaru na více než milion hektolitrů ročně. Dodnes však výroba klesla téměř na polovičku, přestože se kvalita trochu zlepšila, leč důvěra spotřebitelů je ztracena.

Není třeba propadat panice. Zahraniční manažeři snad již pochopili podstatu českého pivního trhu s jeho nároky na kvalitu. Nakonec to není zase tak těžké to pochopit. Český pivař rozezná dobré pivo od špatného velmi dobře a rostoucí životní úroveň mu dává šanci vybírat si. Malé pivovary jsou navíc nyní již kapitálově připraveny využívat moderní technologie a motat hlavu i velkým hráčům. Příkladem už dávno není jen humpolecký Bernard, ale také třeba fenomenální úspěch malého pivovárku Svijany, stojícího při liberecké dálnici, který ovládl region a nyní má úspěch i v pivně rozmazlené Praze.

Kromě toho trh dobývají se svým nepasterizovaným a zhusta velmi chutným pivem maličké restaurační pivovary rostoucí jako houby po dešti, byť jejich produkty stojí o něco více než obvyklé osmičky prodávané jako desetistupňová piva. Nakonec Prazdroj, který masivně zdražil a hodlá v tom evidentně pokračovat, také nezaznamenává žádné výpadky v odbytu, ačkoli cena půllitru v pražské restauraci už je kolem jednoho eura a třiceti eurocentů.

Právě konkurence a rostoucí ochota mlsných pivařů si za kvalitu připlatit jsou tím, co do budoucna udrží solidní úroveň českého piva. A tahle zkušenost povede snad i Heineken jinými cestami než kdysi Binding. Evropská ochranná známka opravdu takový úkol není schopna splnit. Lidé totiž nebudou pít nikdy České pivo, ale vždy budou žádat natočit Prazdroj, Budvar či - doufejme - Zlatopramen. Podobně by měli v Bruselu bojující potravináři pochopit, že si lidé nebudou kupovat český špekáček, a jejich úsilí o evropskou registraci receptury je zbytečnou námahou. Zákazník bude dříve nebo později stejně chtít davelský či vimperský špekáček konkrétního výrobce, protože zjistí, že je to zcela jiný výrobek než drogistická uzenina z hypermarketu za třicet korun kilo a půl v akci, která napíchnutá nad ohýnkem vydrží třicet vteřin, načež se nafoukne a rozprskne v beztvarou mazlavou hmotu odporné chuti. A dopadne tak, ať už se jmenuje eurošpekáček, nebo ne.

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Pavel Páral


Turistickou zajímavost z bývalého zámeckého pivovaru chtějí mít do dvou let v Žirovnici na Pelhřimovsku.

Město už podalo na první výzvu žádost o dotaci na rekonstrukci zanedbané památky, pokud evropské peníze získá hned napoprvé, mohou začít práce na opravě nemovitosti v blízkosti zámku letos na podzim.

V Žirovnici jsou připraveni, projekt na přeměnu renesančního pivovaru mají hotový, čekají pouze na peníze. „Náklady na opravy jsou spočítány na 48 miliónů, bez dotace bychom se do toho nemohli pustit,“ zdůraznil místostarosta Žirovnice a současně poslanec Milan Šmíd (ODS). O úspěchu žádosti budou mít v Žirovnici jasno na konci dubna, z evropských fondů můžou získat až 92,5 procenta rozpočtovaných nákladů. Objem žádostí na zmíněnou první výzvu je ovšem trojnásobný proti možnostem fondu. „Když napoprvé neuspějeme, přihlásíme se na druhou výzvu,“ přiblížil Šmíd.

V posledním neopraveném zámeckém objektu byl v minulosti pivovar, původní funkce se ovšem památkově chráněná stavba nedočká. „Minipivovar s restaurací byl sice prvotním nápadem, ovšem tuto myšlenku jsme opustili, neboť v podmínkách Žirovnice by takové řešení zřejmě nemělo budoucnost,“ zdůraznil místostarosta. Tradice výroby piva v žirovnickém zámeckém pivovaru skončila už ve druhé polovině devatenáctého století, pivo se zde nevaří bezmála 150 let. Pak budova sloužila nejrůznějším účelům, naposledy jako bydlení sociálně nejslabších obyvatel města.

V opraveném domě v podzámčí najde zázemí expozice knoflíkářství, místo by zde měla mít sbírka šicích strojů, které jsou nyní k vidění v části zámecké prohlídkové trasy, připomínku zaslouží historie pivovarnictví. „Chtěli bychom tady pořádat také krátkodobé výstavy, mohly by se zde konat výtvarné dílny, počítáme s malým přednáškovým sálem,“ řekl Šmíd k budoucnosti bývalého zámeckého pivovaru.

Poslední opravený objekt završí už dříve dokončené rekonstrukce v areálu zámku, který patří městu. Před dvěma roky byl opraven historický zámecký špýchar, loni prošlo rekonstrukcí přírodní divadlo.

Zdroj: Právo | Autor: Jiří Jíra


Pivovar Stein dnes doobeda sťahoval z priestorov bývalej fabriky na Blumentálskej ulici v Bratislave 40-tonovú linku na plnenie pivových fliaš.

"Pivovar skončil prevádzku v decembri 2007. Noví majitelia presúvajú časť technológie na miesta, kde bude ďalej použitá a pomôže pri výrobe," uviedol pre TASR podpredseda predstavenstva a. s. Stein beverage Igor Richtárik.

Ide o nemeckú linku, ktorá je v Bratislave od roku 1997. Kvôli jej váhe boli použité 120-tonové žeriavy. Podľa slov Richtárika linka by sa mala presunúť do pivovaru vo Vyhniach. Celá technológia by z budovy mala zmiznúť do pol roka.

"Časť technológie majitelia predajú iným záujemcom. Niečo pôjde aj do šrotu, pretože pivovar má svoje roky," spresnil Richtárik s dôvetkom, že veci, ktoré majú aj vyše 50 rokov, možno aj do múzea.

Od roku 1873, keď Alexander Stein spustil chod vtedy novopostaveného pivovaru v Bratislave, sa výroba prakticky nezastavila, s výnimkou 2. svetovej vojny. Už v začiatkoch sa pivovar zaradil medzi najväčšie pivovary na Slovensku.

Zdroj: SME


Evropský soud první instance v Lucemburku dnes začal projednávat stížnost pivovaru Budějovický Budvar na evropský Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM). Ten přijal žádost amerického Anheuser-Busch o registraci ochranné známky "Bud". U druhého nejvyššího soudu v Evropské unii tak pokračuje dlouholetý spor, který si vysloužil nálepku "pivní válka".

Rival budějovického pivovaru chce značku "Bud" používat v unii pro celou škálu výrobků včetně piv. Budvar tvrdí, že ochranná známka "Bud" je označením původu, které je mimo jiné registrované ve Francii a Rakousku. Podle OHIM to ovšem není pravda a pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to porušení práva, kterým se v EU registrace ochranných známek řídí.

Šance Budvaru na úspěch zatím nelze odhadnout. Loni v červnu však u stejného soudu neuspěl v sérii sporů, které se týkaly používání označení "Budweiser" a "Bud" pro jiné výrobky než pro pivo. Soud první instance tehdy uvedl, že Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu rozhodl správně, když odmítl námitky Budvaru proti registraci známky Budweiser a Bud například pro cukrovinky nebo oděvy.

Zdroj: ČT24


V Bruselu poteče berounské pivo

[úterý, 1. duben 2008]

Prohlížet si zkamenělé trilobity nalezené v okolí Berouna a k tomu popíjet pivo z berounského pivovaru anebo víno z karlštejnských vinic mají ode dneška možnost obyvatelé a návštěvníci Bruselu. V centru evropského dění se vůbec poprvé v historii představí město Beroun. Prezentovat se bude v sídle Středočeského zastoupení v Bruselu po celý duben.

„Chceme Beroun představit jako moderní královské město, město cestovního ruchu s bohatou historií, kde se dobře žije,“ uvedl berounský místostarosta Tomáš Havel.

„Vezli jsme s sebou celkem půl tuny výstavního materiálu,“ potvrdila mluvčí radnice Jitka Soukupová. Chybět nebudou ani speciality z Berounska: domácí perníčky ve tvaru trilobitů, karlštejnské víno a jedenáctistupňové kvasnicové pivo Medvěd. To se v rámci oficiální prezentace bude za hranicemi čepovat vůbec poprvé. A to v roce, kdy pivovar slaví deset let svého obnovení.

Zdroj: MF Dnes (kráceno)


V mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards uspělo hned několik značek Plzeňského Prazdroje. Gambrinus Premium bodoval bronzovou medailí v kategorii piv plzeňského typu. Radegast Birell si odnesl bronzové ocenění v kategorii nealkoholických piv. Loňská novinka, speciál Master, dosáhl na bronz v kategorii speciálních piv. Velkopopovický Kozel tmavý získal stříbro v kategorii černých piv, Česká piva uspěla v australském Melbourne v konkurenci 1084 přihlášených pivních vzorků ze 412 pivovarů a 42 zemí světa.

Letos se soutěže zúčastnilo deset českých značek, šest z nich patří do portfolia Plzeňského Prazdroje (Gambrinus Premium, Radegast Birell, Velkopopovický Kozel tmavý a Kozel Premium, Radegast Premium, Master). „Těší nás zejména bronzová medaile pro Gambrinus v kategorii Pilsener. Vždyť náš pivovar je kolébkou piv plzeňského typu, která nyní představují 70 % celkové světové pivní produkce a 99 % produkce piva v ČR. Gambrinus je pro české pivaře co do počtu vypitých piv jasnou jedničkou a australská soutěž znovu potvrdila, že je to pivo špičkové kvality, které má nejen v Čechách, ale i ve světě jen málo konkurentů,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Z kouteckého pivovaru ukradli auto

[neděle, 30. březen 2008]

V minulých dnech po vypáčení visacích zámků na 2 plechových vratech dílny vnikl neznámý pachatel do objektu pivovaru v obci Kout na Šumavě. Následně vnikl do vnitřních prostor dílny, odkud odcizil dvě nabíječeky na autobaterie, úhlovou brusku a jednu plynovou lahev s náplní CO2. Pachatel odtud dále odcizil osobní vozidlo zn. NISSAN Sunny, černé barvy, se kterým z uvedeného objektu odjel. Poškozeným tak způsobil škodu 16 200 korun. Vozidlo, po kterém bylo vyhlášeno pátrání, bylo o dva dny později nalezeno v Rýzmberské ulici ve Kdyni. Kriminalističtí technici v něm zajistili maximální množství upotřebitelných stop. Po ohledání bylo vozidlo vráceno majiteli. Po pachateli krádeže policie pátrá.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Cena za české uskupení zřejmě výrazně přesáhne předpokládanou částku. Kupní cena se totiž po oznámení transakce měla podle spekulací médií pohybovat kolem půl miliardy korun.

Heineken, který kupuje ústeckou nápojovou firmu Drinks Union (DU), zaplatí jejím majitelům podle důvěryhodných zdrojů Euro online přibližně dvě miliardy korun. Některá média po úterním oznámení této transakce přitom spekulovala o ceně půl miliardy korun. Poradcem DU při transakci byla společnost UniCredit CAIB, uvedl internetový server. Největší pivovarnická skupina na světě Heineken si koupí uskupení Drinks Union upevní třetí příčku mezi pivovary v Česku.

Drinks Union produkuje pivo ve čtyčech pivovarech v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec, celkem produkuje 900 tisíc hektolitrů piva. Součástí nákupu by mělo být také deset hektarů chmelnic, které ústecká skupina jako jediný z tuzemských pivovarů na Žatecku vlastní. Potvrdili to včera zástupci obou firem.

"V následujících týdnech bude probíhat posuzování celé transakce úřady pro ochranu hospodářské soutěže v Česku, Německu, Slovensku a Španělsku, vzhledem k tržnímu postavení Drinks Union. Předpokládáme, že transakce bude ukončena do 30. června 2008," uvedl dříve manažer pro komunikaci DU Josef Vejlupek.

Podle předsedy představenstva a majoritního vlastníka Drinks Union Milana Hagana uskupení splnilo poslání. "Získali jsme výhodnou tržní pozici a přivedli jsme strategického partnera, který firmu bude nadále rozvíjet," řekl v úterý.

Heineken bude chtít více

Podle odborníků bude mít Heineken zájem získat v ČR další pivovary. "Skupiny, jako je nyní právě Heineken, usilují o přední pozice v zemích, kde působí. Koupě Drinks Unionu je jedním z důsledků," popisuje situaci výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jeho slova potvrzuje i mluvčí Heinekenu v Česku Kateřina Eliášová. "Rozšíříme pozice na republikovém i regionálním trhu a získáme značky z celého spektra."

Heineken podle expertů z oboru zřejmě výhledově uzavře dva ze čtyř závodů Drinks Union, v Kutné Hoře a jeden na severu Čech. Podinvestovaná skupina by potřebovala okamžitou injekci přes miliardu korun. Odborníci očekávají výhledově pouze zachování pivovaru v Krásném Březně v Ústí nad Labem a zbytek trhu pokryje Heineken dalším rozvojem moderních Krušovic, kde jsou připraveny rychlé investice na zdvojnásobení produkce na dva miliony hl ročně a jsou tam další volné pozemky.

Velmi silnou značkou z portfolia Drinks Union, kterou bude Heineken rozvíjet, je Zlatopramen, což je nejvíce vyvážené české pivo do Německa, i když v nižších cenách než Pilsner Urquell a Budvar.

Heineken, čtyřka na světě, je největším prodejcem piva v Evropě; na další trhy se soustředí pouze okrajově. Po nákupu Scottish & Newcastle dále posílil ve střední Evropě, jeho partner Carlsberg ve Velké Británii. Heineken vlastní v 65 zemích přes 115 pivovarů, které produkují 139 milionů hektolitrů piva.

Zdroj: iHNed | Autor: Libor Akrman


Mých 50 let se svijanským pivem

[sobota, 29. březen 2008]

Od roku 1957 spojil svůj život s Pivovarem Svijany František Horák. Nyní odchází z místa ředitele. Za jeho působení se podařilo podnik na poslední chvíli zachránit a pivovar navýšil svoji výrobu téměř desetkrát.

Jedna z největších osobností českého pivovarnictví - František Horák, v pondělí odchází z místa ředitele Pivovaru Svijany. Se svým životním posláním, pivovarem, se však zcela rozloučit nedokáže a se Svijany, kterým věnoval 50 let svého života, bude dál spolupracovat jako obchodní sládek. „Kdybych měl skončit úplně, to by pro mě nebylo dobré,“ říká Horák.

* Co nebo kdo vás přivedl před více než půl stoletím do pivovarnictví?

Byl to můj otec. Jednou v roce 1957 takhle přišel a říká: ve Svijanech shání do učení sladovníka. Měli jsme v té době malé hospodářství, a tak pivovarské mláto bylo jedním z dalších argumentů. Já jsem neměl vyhraněné zájmy jako některé dnešní děti, a tak jsem do toho šel. To pivovarství se mi stalo prakticky koníčkem, takže jsem se do toho zahloubal a měl jsem to rád. Za celý ten život jsem tu prošel všemi funkcemi, znám tu každý centimetr.

* Jak to tu tehdy vypadalo, jako v Hrabalových Postřižinách?

Vzpomínám na ty časy, kdy jsme ještě neměli pásové dopravníky ani sklápěčky, takže se všechno házelo ručně lopatama z vagonů. Měli jsme tu bednáře. Pamatuji dřevěné transportní sudy, to byly čtvrtky, půlky a stovky. V těch sklepích, co dnes máme nerezové tanky, tak tam byly velké ležácké sudy, které se koncem každé zimy, řekněme tak v únoru, vyndávaly ven. Stará smola se z nich horkým vzduchem sundávala a dávala se nová. Parta lidí pak sudy různě koulela po dvoře. Lahve se přivážely volně ložené ve vagonech, akorát chráněné skelnou vatou, a sami jsme je rovnali do dřevěných bedýnek. Dneska by tomu nikdo nevěřil. Byla to zkrátka úplně jiná práce. A hlavně dřina.

* Co všechno jste tedy v pivovaře dělal?

Dělal jsem ve sklepě, ve varně, vařil jsem pivo, chladil, filtroval, prostě úplně všechno. Pak jsem se stal podsládkem, to bylo tak kolem roku 1974, asi od roku 1980 jsem byl sládkem. No a od roku 1989 ředitelem.

* Svijany nepatřily vždy mezi dobrá piva. Proč?

Celou dobu jsem byli jen provoz, pod někoho jsme patřili a neměli o nás zájem. Takže jsme nebyli ani technologicky dobře zařízeni. Vodu na kvasnicích jsme měli nechlazenou přímo z vrtu, což je špatně. Měli jsme také teplé sklepy. Mimo to za minulého režimu byl v pivovarnictví kvůli nízkým platům nedostatek pracovních sil. Bylo tu zaměstnáno takových šest až deset nemakačenků a ochmelků, na které nebylo spolehnutí. Pivo jsme pak měli třikrát dobré, dvakrát špatné, kvalita se pohybovala.

* Během své éry jste pivovar dvakrát zachraňoval. Jak se vám to povedlo?

V roce 1985, kdy jsme patřili pod podnik Louny, se měl pivovar zavřít. Já už ho ale měl tak rád, že jsem se obklopil lidmi a kamarády, kteří byli ve funkcích různých ředitelů a měli dlouhé prsty na ministerstvu. Pivovar jsme zachránili. To bylo poprvé. Pak ho chtěli v roce 1998 zavřít Pražáci. Ono to tedy vlastně patřilo Angličanům. Chtěli to zavřít nejdříve tady a pak ve Vratislavicích. Začal jsem s nimi jednat, že to koupím. Říkal jsem jim, prodejte nám to, vždyť tady se dělá třicet pět tisíc hektolitrů, vždyť vás nemůžeme ohrozit. Protože pivovar Svijany byl založen již v roce 1564, tak jsem apeloval i na jejich vztah k tradicím. Nakonec se rozhodli, že mi to prodají. Tak jsem si vyjednával peníze, čas utíkal a peníze pořád nebyly. To bylo tak dva tři měsíce až najednou řekli, pane Horák, jestli tu peníze nebudou za tři týdny 28. dubna, tak to zavíráme.

* Tak to byl hodně šibeniční termín.

Já jsem ty peníze nesehnal, ale moji známí sehnali pány Kučeru, Kašpara a další. Peníze jsme tam vezli poslední den autem s ochrankou. Dva dny předem se ještě nevědělo, zda pivovar ještě pojede. Byl to takový zázrak, kdy jsme dvakrát utekli hrobníkovi z lopaty a daří se nám. Bude to asi díky tomu, že jsme to chtěli, člověk to měl rád, majitelé do toho dali nějaké peníze.

* Jaké byly nejhorší okamžiky kromě těch kdy pivovaru hrozilo uzavření?

Asi s těmi lidmi. V některých dobách se to nedalo vůbec uhlídat. Buď přišli do práce pozdě nebo vůbec, nebo alespoň něco zkazili. Když jsem nastoupil a zhruba tak do sedmdesátých let tu byli lidi ještě z první republiky. Jenže ty se kvalitně nenahradili a ještě se zvyšoval výstav. A k tomu ještě ta nesprávná technologie. No, nebylo to jednoduché. Dnes už tu je pracovní kázeň. Není možné, aby se v práci někdo opil. To ale neznamená, že zakazujeme napít se piva. Může se napít, já nevím, třeba pro žízeň, ale není možné, aby trpěl pivovar.

* Zdá se, že pivovar skutečně netrpí.

Dnes, bez nějakého velkého chlubení, protože se už nikde nedělá špatné pivo, nám ten kšeft jde pořád nahoru. Je to asi tím, že to těm lidem chutná. Posledních deset let se výstav stále zvyšuje. Začínali jsme na třiceti osmi tisících. Loni jsme udělali dvě stě šedesát devět tisíc a letos to vypadá na tři sta tisíc. Za první tři měsíce letošního roku máme proti loňsku sedmnáct procent navíc. Takže to jede.

* A není škoda to tedy opouštět?

Nikdo mě odsud nevyhnal, sám jsem se rozhodl. Novému řediteli Romanu Havlíkovi to předávám, myslím, na zlatém podnosu. Toho hocha znám deset let. Je to čtyřicetiletý inženýr. Pracoval v GEA-LVZ, kde Mirek Kučera (nynější většinový akcionář-pozn.red.), který mi pomáhal se záchranou pivovaru, dělal ředitele. Takže si ho sem vzal. Již se tu dva měsíce pohybuje, zařizuje, již si uvařil várku, je to chytrý kluk a ještě se určitě občas sejdeme.

* Jak bude vlastně vypadat vaše další práce pro pivovar?

Jednak zůstávám v představenstvu firmy a jednak jako obchodní sládek občas pojedu s těmi obchoďáky, abych dokoukl jak to naše pivo kde točí a ošetřují. Nebudu řídit, takže si budu moci dát malé pivo a říct, hele máš to dobrý, nebo hele měl by jsi s tím udělat to a to. Hlavně už nebudu mít na sobě ty starosti a zodpovědnost za celý pivovar. Ale kdyby mi nedali tuto možnost, to by nebylo dobré. To bych se z toho zbláznil. Já nemůžu být úplně bez pivovaru.

* Když už jsme probrali ty vaše nejhorší okamžiky v pivovaru, tak co ty nejkrásnější?

Ty úplně nejhorší, kdy se měl pivovar zavírat, byly zároveň i nejkrásnější. Když jsme ten pivovar zachránili, to byla nádhera. No a pak ten závěr mé kariéry, kdy jsme deset let šli pořád nahoru. Už nejsme regionální pivovar, ale kromě severní Moravy zavážíme celou republiku. Třeba kolem Brna máme asi 65 hospod a v dokonce v Plzni nás točí ve dvanácti hospodách. Je to zavazující a člověk musí o tu kvalitu pořád bojovat. Věřím, že ty lidi jsou tady na to vycvičení, jsou na něj hrdí. Všechno to jsou pivovarský lidi, kteří to budou dělat dál dobře, jako když jsem tu byl já.

* Neměl jste za těch padesát let zaječí úmysly? Jít někam kde mají třeba lepší vybavení?

Neměl. Po té co jsem sem přišel, tak jsem si tu namluvil holku, jejíž táta pan Tichý tu byl sládkem a také pracoval celý život v pivovarnictví. A já to po něm převzal. Byl to takový přátelský život v tom pivovaru.

* A jak brala rodina vaši práci?

Myslím, že dobře. Manželka od svého otce věděla, do čeho jde. Ráno brzo do práce a večer pozdě z práce Mnoho let jsem vstával v půl čtvrté a od půl páté byl v práci. V té době tedy nebyl ani čas na dovolenou.

* Když zbude nějaký čas mimo práci, tak ho věnujete nebo budete věnovat čemu?

No tak, protože hodně jezdím, tak si v práci moc pivo nedám. Pak si ale rád zajdu jednou dvakrát týdně do hospůdky posedět s kamarády a dát si pár třetinek. No a pak chodím na fotbal a samozřejmě také na liberecký hokej. A také na volejbal v Dukle Liberec. Mám i spoustu známých a příbuzných, které mohu navštěvovat. Takže koníčky mám a hlavně pivovarské poslání mi i nadále zůstává.

* František Horák narozen 1941 v Mašově od roku 1963 bydlí ve Svijanech vdovec, má syna, žije s přítelkyní od roku 1957 až na jeden rok, kdy pracoval pro nedaleký Pivovar Klášter, je jeho tvůrčí život spjat s Pivovarem Svijany duchovní otec Svijanských pivních slavností získal pro Svijany i pro sebe mnoho čestných uznání (například osobnost Libereckého kraje)

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jaroslav Hoření


Pivo v prášku nahradil pivní extrakt

[pátek, 28. březen 2008]

„Pivo v prášku“ začala v polovině devadesátých let minulého století vyrábět bruntálská sladovna.

Tento výrobek se zakrátko stal módním hitem a nejeden milovník nahořklého moku si zkusil uvařit své vlastní pivo. Výroba piva nebyla nijak složitá a přijatelný mok se dal uvařit při dodržení přiloženého návodu bez větších nesnází. Určitou práci a nevyhnutelný čas to ale přece jenom vyžadovalo, nebylo to tak úplně jednoduché jako u běžných instantních nápojů, které stačí rozmíchat v pitné vodě a ihned pít.

„Pivo v prášku“ obsahovalo vlastně všechny ingredience nutné k uvaření piva. Pracovní postup lze velmi zjednodušeně popsat následovně - prášek rozmíchat ve vodě, uvařit, nechat vychladit, vykvasit, stočit a pít. Cena výrobku byly přijatelná, pokud člověk nepočítal vlastní práci a energii, byla cena uvařeného piva zlomkem ceny, za kterou prodávají chmelový nápoj obchody a restaurace. Chuť byla ovšem různá a odrážela se v ní pečlivost várce, kvalita vody, teplota a mnoho dalších okolností včetně třeba počasí. Někdy se podařilo uvařit pivo vskutku lahodné, ale nutno přiznat, že jindy se vyrobený mok při takřka stejném postupu dal pít jenom se sebezapřením.

U nás, v zemi pivařů, si „pivo v prášku“ lidé kupovali spíše ze zvědavosti. Své příznivce si však našlo doslova v celém světě, vyváželo se nejen do evropských zemí ale také třeba do Kanady a odlehlé Austrálie. Jeho výroba běžela na plné obrátky přibližně do předloňského roku, pak začala převažovat výroba jiného zajímavého produktu - tekutého pivního extraktu, jakéhosi pivního „sirupu“.

„Je to vlastně velmi podobné. Rozdíl je z našeho hlediska především v tom, že tekutý extrakt je výrobně levnější, protože sušení je energeticky velmi náročné a proto tedy také drahé. Výrobek se sušil v tryskových sušičkách a tato fáze výroby vlastně odpadá. Výroba piva v prášku ale úplně neskončila. Jsme kdykoliv připraveni vyhovět přání zákazníků a podle potřeby je vyrobit požadované množství. Řeč je pochopitelně o větších odběratelích, ne o jednotlivcích, kteří by si chtěli uvařit deset litrů vlastního domácího piva,“ vysvětlili změny a výrobní postup pracovníci sladovny.

Výroba piva z pivního extraktu je v podstatě obdobná výrobě piva z prášku a bruntálská sladovna jej vyváží zatím do třinácti zemí světa. Mimořádný zájem o pivní extrakt mají zákazníci kupodivu třeba ve Vietnamu, kam směřuje značná část výroby, ale také třeba v zemích bývalého Sovětského svazu.

Zdroj: Bruntálský deník | Autor: Ladislav Olejníček


Výhradní dovozce českobudějovického piva Budvar pro Rakousko, firma Kolarik a Buben, oznámila sloučení s firmou Leeb ve společný podnik Kolarik+Leeb, který má ambice stát se největším velkoobchodem s nápoji na rakouském trhu. Pro Budvar by to mělo znamenat další zvýšení vývozu piva do Rakouska, který v loňském roce dosáhl 50.000 hektolitrů.

Rodina Kolariků, která pochází z Českých Budějovic, přišla do Vídně už na konci 19. století a provozuje dodnes unikátní restauraci Schweizerhaus, která je nejproslulejším gastronomickým podnikem ve vídeňském zábavním parku Prátr. Na točený Budvar a slavné vepřové nožičky tam zajde aspoň jednou do roka snad každý Vídeňák a další tisíce návštěvníků města.

Kolarikové se od začátku specializovali na dovoz Budvaru a od 30. let minulého století po založení firmy Kolarik a Buben i na dovoz dalších, zvláště bavorských piv. Nyní po spojení s firmou Leeb chtějí rozšířit záběr i na nealkoholické a teplé nápoje a vína. Vedle kompletního sortimentu nápojů chtějí dosáhnout po spojení i celorakouské působnosti díky distribuční síti po celé zemi.

Předpokládají, že v tomto roce dosáhnou prodeje 200.000 hektolitrů nápojů, z toho asi 120.000 hektolitrů piva, a obratu 27 milionů eur (asi 680 milionů korun). Zatímco v dovozu piva je firma již teď jedničkou na rakouském trhu, v nejbližší době chce dosáhnout vedoucího postavení i v celém segmentu nápojů.

Zdroj: M&M


Ječmen, pivo a biotechnologie

[pátek, 28. březen 2008]

Pěstování ječmene, po pšenici druhé nejstarší obilniny, sahá do počátku uvědomělého zemědělství a to do oblasti tzv. úrodného půlměsíce. Vždyť ječné bochánky jedli již stavitelé pyramid! V oblastech původu sloužil ječmen jako potravina, byl semílán na mouku a pekli se z něj především vdolky a lívance. Méně pak se užíval jako krmivo. Ječmen byl znám také jako rostlina léčivá s protizánětlivými a aseptickými účinky a jeho odvar sloužil k posílení lidského organismu.

Četné archeologické nálezy poukazují na pěstování ječmene v našich zemích v době 500 let př. n. l., používal se jako chlebovina. Původně se u nás pivo vařilo z pšenice, až v 17. století se přešlo na vaření piva z ječného sladu.

Stále častěji se v tisku setkáváme s informacemi o příznivém účinku ječmene na lidské zdraví. Dokonce od května roku 2006 existuje směrnice vydaná americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), která povoluje označovat potraviny s obsahem ječmene zdravotním tvrzením, že tyto potraviny „mohou snižovat riziko koronárních srdečních onemocnění". Existují také snahy o zvýšení podílu rozpustné vlákniny v pekařských výrobcích přídavkem ječné mouky. Cennými látkami v této cereálii jsou beta-glukany, vláknina a také antioxidanty.

Úsilí o stálé zlepšování ječmene ho staví do pozice vhodného kandidáta pro genetické inženýrství. Již před několika lety byly vyvinuty linie ječmene imunní k virózám, rezistentní ke kořenové hnilobě a se zlepšenými vlastnostmi pro sladování a následnou výrobu piva. V současné době probíhají na univerzitě v Giessenu a Nurembergu v Německu polní pokusy se dvěma liniemi ječmene. Polní pokusy poskytují bližší pohled na vlastnosti dvou transgenních odrůd, z nichž první produkuje enzym rozrušující buněčnou membránu patogenní houby a druhá linie vytváří pozměněný enzym, který zlepšuje kvalitu a vlastnosti sladu k výrobě piva.

Pozměněný ječmen se úbrání plísni způsobující kořenovou hnilobu

Patogenní plísně Rhizoctonia solani a Rhizoctonia oryzae se stále více celosvětově rozšiřují, zejména na severozápadě Spojených států a v jižní Austrálii. Tyto plísně signifikantně snižují výnos a napadení není na nadzemní části rostliny viditelné. Zemědělci desítky let zkoušeli vymyslet efektivní způsob zneškodnění Rhizoctonie. Fungicidy poskytují jistou možnost, ale rezidua pesticidů v půdě znamenají zásah do životního prostředí a jsou také finančně náročné.

Šlechtitelé se roky pokoušeli zlepšit rezistenci ječmene proti chorobám klasickým křížením. Do dnešní doby, hledání genetického materiálu pro šlechtitelské programy je bezvýchodné a působí zklamání. Mezi možnými partnery ke křížení s ječmenem se nevyskytuje žádný s dobrou rezistencí k Rhizoctoii.

Existuje však jedna zajímavá cesta, tou je biologická ochrana prostřednictvím plísně Trichoderma harzianum. Trichoderma napadá a požírá buňky různých plísní, včetně Rhizoctonie. Kokteil látek, které Trichoderma používá ke strávení potravy zahrnuje enzym nazývaný chitináza, který rozkládá chitin. Chitin je nezbytnou sočástí buněčných stěn hub. Existují různé formy chitinu a stejně tak i chitináz. Ječmen obsahuje několik chitináz, ale žádná neúčinkuje proti Rhizoctonii.

Vědci z washingtonské univerzity ve Spojených státech v roce 2003 publikovali, že se jim podařilo úspěšně vložit gen pro chitinázu z Trichodermy do genomu ječmene. Vzniklé rostliny vykazovaly vysoký stupeň rezistence k Rhizoctonii.

Lepší slad z transgenního ječmene

Při výrobě piva se tradičně, již od dob starověku, používají pouze tři suroviny: voda, slad a chmel. Další důležitou součástí technologie jsou kvasinky, které přeměňují cukry na alkohol. Výrobci nakupují speciální kultury kvasinek v závislosti na druhu budoucího piva.

Surovinou pro výrobu sladu jsou obilky ječmene, které se nejdříve máčí, potom luští a v závěru hvozdí. Máčení aktivuje obilku a připraví ji ke klíčení, během fáze luštění dochází k aktivaci enzymů a rozkladu škrobu na jednoduché cukry, které jsou zkvasitelné pivovarskými kvasinkami. Při hvozdění působí na klíčící ječmen vysoké teploty a zpomalují se, až zastavují enzymatické pochody.

Alternativními surovinami k výrobě piva mohou být i pšenice nebo kukuřice, tradičně se však používá ječmen. Jedním z původních důvodů bylo to, aby cennější obiloviny, pšenice nebo rýže, zůstaly k výživě lidí. Kromě toho má ječmen vyšší obsah enzymů nutných k rozštěpení škrobu na jednoduché cukry.

Čím delší sladování, tím více času mají enzymy k rozkládání polysacharidů, ovšem příliš dlouhý proces vede k tomu, že obilka začne jednoduché cukry využívat ke klíčení. Proto jsou tepelným zásahem inaktivovány enzymatické pochody ve fázi hvozdění. Zbylé nerozložené škroby již nejsou metabolizovatelné kvasinkami. Pro piva českého typu je charakteristický vyšší podíl nerozložených škrobů, které mu dávají plnost a chlebnatost.

Nerozložené buňky endospermu mohou při výrobě piva činit sládkům problémy, zejména nežádoucím způsobem zvyšovat viskozitu a zanášet filtry. Moderní biotechnologie má už vykročeno k řešení tohoto problému. Geny pro enzymy štěpící škroby (amylázy) a enzymy narušující buněčné stěny endospermu (glukanázy) je možné v mikroorganizmech produkovat ve velkém měřítku.

Většina výrobců nakupuje enzymové preparáty k optimalizaci výroby. Ale co kdyby původně přítomné enzymy v ječmeni zůstaly aktivní i po tepelném záhřevu? To by vedlo ke zlepšení celého procesu bez nutnosti použít enzymových přípravků. Přesně tímto se zabývají vědci na washingtonské státní univerzitě. Vypůjčili si geny pro glukanázu z bakterie a identifikovali nejstabilnější formy vůči záhřevu, tyto posléze přenesly do ječmene. Výsledek byl překvapivý, vnesené enzymy zůstávají aktivní při hvozdění dlouhém 4 hodiny. Vlastní glukanázy přirozeně se vyskytující v ječmeni jsou při stejných podmínkách deaktivovány již po čtyřech minutách.

Ječmen se zvýšenou glukanázovou aktivitou je také cennější z hlediska krmivářství. Drůbež krmená ječmenem má nízké přírůstky, jelikož nedokáže rozrušit buněčné stěny endospermu.

Polní pokusy v Německu

V Německu jsou právě polním pokusům podrobovány obě v předchozím textu zmíněné modifikované formy ječmene, rezistentní vůči Rhizoctonii a linie s tepelně stabilní glukanázou. Vědci sledují, zda při genové expresi nedochází k nějakým neočekávaným změnám. Dále se ujišťují, zda nedochází ke změnám v kvalitě zrna.

Zdroj: Gate2Biotech


Společnost DRINKS UNION a.s. dnes potvrdila, že došlo k podpisu dohody o budoucím převzetí jejích akcií společností Heineken. V následujících týdnech bude probíhat posuzování celé transakce úřady pro ochranu hospodářské soutěže v Česku, Německu, Slovensku a Španělsku, vzhledem k tržnímu postavení společnosti Drinks Union a.s. Předpokládáme, že transakce bude ukončena do 30.6.2008.


Největší pivnice v Česku, Na Spilce, bude zítra v 19 hodin po nákladné obnově znovu otevřena v plném rozsahu. Rekonstrukce části restaurace probíhala od začátku února a nyní bude opět v provozu celá pivnice s kapacitou až 550 míst. Slavnostní znovuotevření doprovodí jazzové melodie originálního souboru Elmhurst College Jazz Band, který přijede až z Illinois.

Rekonstrukce spočívala nejen v estetických, ale hlavně ve funkčních úpravách, jejichž součástí byla například kompletní výměna elektroinstalace. Dále zahrnovala nové omítky a malby, nové řešení výčepů, pohledové uvolnění stropních kleneb a jejich nasvícení, které více zdůrazňuje tento prvek typický pro industriální památky. Hosté se mohou těšit i na nové vybavení a obložení od mistrů truhlářů. Novinkou je také možnost přizpůsobit osvětlení prostor pivnice různým typům společenských či kulturních událostí.

Novinkou je také výčepní zařízení s osmi kohouty, které nahradilo to původní, které mělo pouze čtyři. Kvalitu čepovaného piva podpoří také další úpravy výčepního zařízení, které by mělo nyní bez problémů zvládnout načepovat za krátkou dobu až 600 piv a uspokojit tak žízeň hostů v naplněné pivnici. A jaká piva si mohou hosté Na Spilce objednat? Je to samozřejmě prémiový ležák Pilsner Urquell, ležák Gambrinus Premium, tmavý Kozel, pivní speciály Master 18° tmavý a 13° polotmavý. Na čepu samozřejmě nechybí ani nealkoholické pivo Radegast Birell.

Slavnostní večer zahájí koncert Elmhurst College Jazz Band, uznávaného jazzového orchestru z amerického Illinois. Ředitelem orchestru je Doug Beach, slavný hudebník a skladatel, jehož skladba Cottontail (Divoký králík) vyhrála v roce 1996 cenu Grammy.

Jiný kraj, jiný mrav

Prostory restaurace Na Spilce sloužily jedno a čtvrt století jako skutečná spilka, tedy místo pro kvašení piva. Po zavedení výroby v CK tancích v roce 1992 zde byla zřízena stylová restaurace s příznačným jménem Na Spilce. Za 16 let existence ji navštívilo

4 800 000 lidí a načepovalo se tu přes 18 tisíc hektolitrů piva. Včetně hostů na zahrádce a návštěvníků akcí na nádvoří obsloužil personál restaurace v loňském roce neuvěřitelných 309 259 hostů.

Díky pětijazyčné verzi jídelního lístku (česko-německo-anglická a rusko-italská) si v restauraci Na Spilce přijdou na své všichni návštěvníci. Každý host má různé preference a číšníci se tak občas setkají s opravdu kuriózními objednávkami. Asi nejzvláštnější je vášeň Italů pro český houskový knedlík, který přikusují ke všem jídlům místo oblíbeného bílého chleba. Němečtí turisté mají nejraději českou klasiku - guláš a svíčkovou. Návštěvníci z Tchaj-wanu sice milují kuře, ale nebojí se zkusit ani pořádnou porci vepřového kolena. Rusové si zase objednají více různých druhů jídla a každý pak ochutná kousek. Všichni hosté však mají jedno společné – s chutí popíjejí z oroseného půllitru některé z místních skvěle ošetřených piv.

Jeden ze zápisů v návštěvní knize restaurace Na Spilce:

Foto

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Není to tak dávno, kdy vyškovský pivovar dodával pěnivý mok téměř do všech hospod v regionu a vyvážel hned do několika zemí.

To je ale v současné době už minulost. Okázalé srpnové oslavy s koncertem se už vloni nekonaly. Na podzim podnik hospodařil se ztrátou zhruba sedm milionů tři sta tisíc korun.

Kvůli tomu musel vloni z pivovaru odejít někdejší ředitel Jiří Piňos. Představenstvo ho odvolalo.

Konkurence začala státní podnik drtit. „ Nedokážeme čelit agresivní prodejní politice soukromých pivovarů,“ připustil před časem tehdejší ředitel a současný předseda představenstva podniku Zdeněk Řehák.

Foto

Jakou taktiku podnik zvolil, aby se na trhu vůbec udržel? „V managementu jsem sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky. Posílil obchodní oddělení odborníky se znalostmi angličtiny. Většina pracovníků prochází školením, protože nemá dostatečné vědomosti. Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. Například areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti,“ informoval Řehák.

V současnosti ale panuje nad osudy vyškovského pivovaru nejistota. Ministerstvo zemědělství vážně uvažuje o tom, že ho prodá.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o bývalý církevní majetek, nedoporučilo ministerstvo financí jeho privatizaci do doby dořešení vztahů mezi Českou republikou na straně jedné a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé. V případě odstranění této překážky je ministerstvo zemědělství připraveno zpracovat a předložit privatizační projekt,“ informoval mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

Že je pivovar před prodejem, bere za hotovou věc i předseda představenstva Řehák. „Naším hlavním úkolem je zatím udržet výstav piva,“ popsal Zdeněk Řehák hlavní strategii managementu podniku v letošním roce.

Pivovar Vyškov je součástí akciové společnosti Jihomoravské pivovary se sídlem ve Vyškově. Tu založilo ministerstvo zemědělství v roce 1994 jako takzvanou zbytkovou akciovou společnost. Do ní stát soustředil především restitučně ohrožený a bývalý církevní majetek původní akciové společnosti Jihomoravské pivovary Brno. Zbylý majetek ministerstvo k témuž datu privatizovalo.

Zdroj: Vyškovský deník | Autor: Michal Sklenář | Foto: Judita Špičáková


«« « Strana 663 z 770 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň