Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Letošní rok ukázal, že Češi opouštějí jeden z národních zvyků pití točeného piva v hospodách. Z nedávných průzkumů totiž vyplývá, že v porovnání s porevoluční dobou vypije každý Čech o šestnáct litrů piva méně.

Radikálně se proto mění i pivní byznys. Lidé šetří a v hospodě si místo točeného objednávají lahvové, které je levnější.

Výrazně je to poznat na produkci výčepního piva, meziročně klesla o 13% ještě před pěti lety chodili češi na pivo do hospody 4x týdně, dnes už je to podle průzkumů jen třikrát. Pivovary proto víc lákají i ženy a zkoušejí nová piva.

Zdroj: TN.cz

http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/cesi-pohrdaji-pivem-ze-stamgastu-je-ohrozeny-druh.html


Pivní značka Heineken nasadila před Vánoci nový reklamní spot, který je součástí dlouhodobé kampaně Open Your World. Prémivý ležák v něm tentokrát vyzývá konzumenty k zodpovědnému pití alkoholu, díky němuž se můžou na party "propít" až k působivému rannímu východu slunce.

Východ slunce patří střídmým konzumentům alkoholu... Toto sdělení posílá prostřednictvím nového spotu a fotek na sociální síti Facebook konzumentům pivo Heineken, které tímto způsobem podporuje zodpovědnou konzumaci alkoholu. Heineken spot nasazuje v období Vánoc a Silvestru, které je spojeno s oslavami a konzumací alkoholu. Pití s mírou značka komunikuje na Youtube, fanouškovských stránkách na Facebooku a v nejbližší době i na internetových stránkách Heineken.com.

Hlavním hrdinou spotu „The Sunrise“, který trvá 85 vteřin, je mladý muž na párty. Podle tvůrců kampaně dává svým chováním najevo, že neexistují žádné limity, pokud znáte své vlastní. Noc ve společnosti si tak může užívat i v případě, že dá před přílišnou konzumací piva přednost kombinaci s lahví vody. Noc tak může končit sledováním východu slunce se slavnou DJ Audrey Napoleon. Ve spotu dále exklusivně zazní právě její skladba nazvaná „MYSUNRISE“. Natáčení krátkého filmu se uskutečnilo v Londýně pod vedením režiséra Frederika Bonda, na programu také pracovaly agentury Publicis International a AKQA.

Nový program za zodpovědné pití Heineken komunikuje přes sociální a digitální média. Prostřednictvím upoutávek kampaň odstartovala už 28. listopadu současně ve čtyřech světových metropolích: Londýně, Ho Či Minově Městě, Riu de Janeiru a San Franciscu. Na místech s nejkrásnějším pohledem na východ slunce zde stály pohovky s nápisem #mysunrise. Příznivci značky Heineken pak měli za úkol vyfotit nejlepší momenty spojené s východem slunce, označit je #mysunrise a poté zveřejnit na facebookových stránkách Heinekenu. Od 12. prosince jsou fotografie průběžně publikovány na stránkách značky Heineken na Facebooku a prostřednictvím dynamické facebookové aplikace. Nejlepší z nich se každý týden vystavují na zdi fanouškových stránek.

Zdroj: Marketing & Média

http://mam.ihned.cz/c1-54280010-heineken-nasadil-novy-globalni-spot-za-zodpovedne-piti


Rusko se chystá na desetidenní novoroční svátky. Rusové, kteří si oslavy neumějí představit bez doušku piva, by se ale měli oblíbeným mokem dopředu zásobit. Experti totiž varují, že zemi po Novém roce může hrozit pivní deficit.

Od Nového roku totiž bude zakázána výroba a dovoz nízkoalkoholických nápojů bez speciálního kolku, a ruská vláda zatím nestihla požadavky pro výrobce a dovozce schválit.

Podle zdrojů ruského deníku Kommersant by to mohlo vést až k dočasnému pozastavení výroby a dovozu a k nedostatku piva.

V maloobchodní síti se nové pravidlo odrazí až v roce 2013, nicméně obchody už teď po Novém roce budou muset prodávat neokolkované nápoje. Nemají ale právo doplňovat zásoby.

Rusko je známé především jako země vodky a tvrdého alkoholu, obliba piva v posledních letech ale narůstá. Souvisí to s kampaní proti závislosti na tvrdém alkoholu, se kterou přišel v 80. letech minulého století bývalý prezident SSSR Michail Gorbačov.

Pivo se tak začalo propagovat na úkor tvrdého alkoholu a zejména vodky. Donedávna dokonce 'zlatý mok' nefiguroval na seznamu alkoholických nápojů.

Kolkovací pravidla se dotknou veškerého alkoholu do devíti stupňů, to znamená i některých vín. V Rusku patřilo k nejoblíbenějším víno z Gruzie, které se ale už několik let nesmí dovážet.

Změnit by to mohl vstup Ruska do Světové obchodní organizace. Rusko dovoz gruzínského vína zakázalo v roce 2006. Oficiálně šlo o rozhodnutí hygieniků, v pozadí embarga byly ale politické důvody. Vztahy Ruska a Gruzie byly v roce 2006 velmi napjaté.

Z Gruzie ale přicházejí informace, že výrobci vín masový návrat na ruský trh neplánují. Mají nová odbytiště a závislost na Rusku se jim nevyplatila. Vývoz gruzínského vína se po vyhlášení zákazu dovozu do Ruska propadl o 70 procent.

Zdroj: Rozhlas.cz

http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/rusku-hrozi-pivni-deficit-kvuli-novym-kolkovacim-pravidlum--995058


K českému kaprovi nebo kachně nejlépe pasuje české pivo. V rozmanitosti piv však v Evropě vede Belgie. Je také domovem většiny trapistických piv, tedy nápojů, které se vyrábějí ve zdech klášterů a opatství. Ke slavnostní večeři si Belgičané možná dají právě jedno z nich. To, které se vyrábí v opatství Orval na jihovýchodě Belgie u francouzských hranic.

Foto

Orvalské opatství schované v zeleni ardenských lesů bylo ve 12. století nejbohatším cisterciáckým klášterem v Evropě. Už tehdy tu mniši vyráběli sýry, pekli chléb, pěstovali léčivé bylinky a také vařili pivo.

Totální zničení kláštera francouzskými revolucionáři přervalo zdejší pivovarskou tradici až do 20. století. Dnes patří Orval k šesti belgickým klášterům, které vyrábějí trapistické pivo. Co to znamená? Podle obchodního ředitele pivovaru Francoise de Harennea nejde jen o metodu kvašení piva, ale hlavně o to, kde se pivo vaří.

Foto

Trapistické pivo se musí vyrábět v klášteře, kde bydlí společenství trapistických mnichů, tedy příslušníků přísně uzavřeného cisterciáckého řádu. Odpovědnost za výrobu mají jen mniši. Příjem z prodeje piva se nesmí použít k vlastnímu obohacení. Většina zisku musí jít na sociální účely a třeba na charitu. To je také jedna z podmínek, aby se pivo dalo nazvat trapistické. Z jeho prodeje tedy zdejší cisterciáci financují chod, opravy a další výstavbu opatství a také sociální programy,“ dozvídám se.

Původní představy berou rychle za své

Kdo by si myslel, že mniši chodí kolem varen, sypou do nich ječmen a chmel nebo ochutnávají kvalitu piva, ten by se mýlil. V pivovaru jsem žádné muže v sutanách nepotkal. Dokonce i můj průvodce Francois de Harenne byl v košili s kravatou a saku.

Můj nadřízený, který je pověřený řízením pivovaru, je mnich. Ve správní radě jsou čtyři mniši a všechna rozhodnutí, která se netýkají jen každodenního provozu, přijímají také sami řádoví bratři,“ vysvětluje, jak to v pivovaru chodí.

To tedy bylo jedno malé zklamání. Samotného piva se ruka mnicha z uzavřeného orvalského kláštera ani nedotkne. Záhy utrpěla těžkou ránu další moje představa. Totiž že toto pivo, prodávané ve zvláštních baňatých láhvích, se vaří podle prastarého receptu původních obyvatel kláštera z 12. století.

Moderní pivovar se nesnažil navázat na tradici starého piva. Nejde o starý recept, který by byl tajemstvím zdejšího kláštera. Je to úplně od začátku nově uvařené pivo,“ vyvádí mne z mylné domněnky pan Francois.

V orvalských pivních dějinách zeje propast

Zlatavý mok se znovu začal v orvalském opatství vařit až v roce 1931. Mniši zahájili výrobu právě proto, aby získali peníze na opravu areálu, který byl po nájezdu francouzských revolučních gard v troskách od konce 18. století. Propast ve zdejších pivních dějinách tak byla příliš velká.

Dnešní pivo Orval je podobně jako to středověké nefiltrované, hodně pěnivé a stále živé. V uzavřených láhvích se ještě odehrává druhá fermentace, než se pivo dostane do prodejen.

Foto

Ve svatyni dozrávání jsou až do stropu vyrovnány oranžové přepravky s pivem. „V každé je 24 láhví. Basiček se tu nachází na 80 tisíc. To znamená, že je tu přes 1,9 miliónu lahví zrajícího piva,“ ukazuje mi pravý orvalský poklad pan Francois.

Pivo sice má některé středověké vlastnosti, dnešnímu konzumentovi by se však asi moc nelíbily. Není filtrované, ale zákazník žádá, aby nebylo kalné. Speciální tvar láhve a její rychlé otočení dnem vzhůru při nalévání umožní zachycení zbytku kvasnic u dna.

Speciální pivo si žádá speciální sklenice

Ale pozor. Pivo Orval se nesmí nalít do úzkého, vysokého půllitru. Hodně, ale opravdu hodně totiž pění.

Když orval nalijete do rovné sklenice, budete v ní mít dva centimetry piva a osm centimetrů pěny. To se v dávných dobách vyžadovalo. Dnes je to však jinak,“ upozorňuje můj průvodce.

Pro toto pivo se vyrábějí speciální široké sklenice, ve kterých pěna vytvoří bohatý koláč na povrchu, ale snadno se skrz něj dá dostat ke kýženému obsahu pod ní. K tekutému zlatu z Orvalu.

Do orvalského opatství je možné si přijet nejenom pro vynikající pivo, sýr nebo chléb, ale také pro duchovní útěchu. Zdejší řádoví bratři nabízejí uklidňující pobyty v klášteře v délce dvou až sedmi dnů. Je třeba splnit dvě podmínky: zaplatit stanovenou cenu a podřídit se klášternímu řádu.

Zájímá vás, co si o belgických pivech myslí Stanislav Bernard? A chtěli byste vědět, zda jsou podle něj čeští pivaři spíše konzervativního založení, nebo naopak otevření novinkám? I na to se jej Vladimír Kroc zeptal v rozhovoru, který si zde můžete poslechnout.

Rozhovor se Stanislavem Bernardem o kvalitě belgických piv a o tom, jaké pivo pijí Češi rádi:

Zdroj: Radiožurnál

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/994580


Pivo jako ingredience? Rozhodně ano!

[úterý, 27. prosinec 2011]

Po úspěchu Hermelínové kuchařky přichází Marie Formáčková s další knihou receptů, tentokrát se základní surovinou pivem. Obsahuje tipy na všemožná jídla od polévek, předkrmů a pomazánek až po hlavní jídla a nechybí ani trochu nečekaně dezerty. Velká kniha receptů založených na nejoblíbenějším českém nápoji – pivu – nesmí chybět ve vaší sbírce kuchařek.

Hned v úvodu si pročtete malou historií a rozdělení piva.

Až do roku 1913 se nevědělo, že staří Sumerové a Babyloňané znali také pivo a zhotovovali je ze sladu. Až do té doby se nevědělo, že kromě vína znali tito národové pouze víno z datlí zvané šikaru.

Jak všichni pivaři ví, pivo v určitém množství má blahodárný vliv na lidský organismus. Nejeden lékař s tímto tvrzením souhlasí a šíří ho mezi lidi, a proto není důvod se obávat používat pivo i v kuchyni.

Změna je život a tak si zaexperimentujte v kuchyni. Sýrová pivní polévka, pivovarský řízek, pivní hrnec, pivní škvarky … ale také pivní koláč s pomerančovou polevou, pivní chléb s česnekem a nivou. Vyberete si z více než 400 jedinečných receptů od pomazánek přes masa až k různým pikantním pochoutkám a sladkým dezertům. Mnoho jídel budete znát, protože jsou okořeněna jen o tekutou ingredienci, která umí zvýraznit a podrthnout celkovou chuť pokrmu, ale dost receptů bude pro vás novinkou, kterou rozhodně budete chtít uvařit.

Neopomeňte si projít „Pivní desatero“, které je malým průvodcem co a jak, abyste uspěli a nepokazili konečný výsledek. Zajímavá kategorie „Domácí pivo“ se bude líbit pánům. Zkuste si uvařit vlastní pivo! Základní recept doplňují černé pivo z melty, medové a zázvorové pivo.

Malým nedostatkem kuchařky vidím chybějící obsah receptů s rozdělením do kategorií pro lepší vyhledávání receptů a více obrázků, které by nalákaly a sliny by se samy sbíhaly dříve než byste uvařili. Kuchařka by si zasloužila i lepší zpracování nejen designově, které by jistě pomohlo při rozhodování v knihkupectví, zda by kuchařka byla vhodným prezentem někomu blízkému nebo přátelům, kteří rádi vaří a uvítají každou zajímavou kuchařskou knihu, kterou co se týká obsahu, Pivní kuchařka bezesporu je.

Ale ta malá minus vám nemohou zabránit, abyste udělali třeba pikantní pomazánky na silvestrovský večírek a potěšili vaše hosty, kteří jistě nepohrdnou delikatesami doplněnými dobře vychlazeným půllitrem piva.

Rok vydání: 2011; Vydalo: Nakladatelství XYZ; Obal: Milan Sládek; 220 stran; Cena: 99 Kč; www.xyz-knihy.cz

Zdroj: Kultura21.cz | Autorka: Jana Vlčková

http://www.kultura21.cz/content/view/3702/122/


Stanislav Bernard vybudoval z rozpadlého humpoleckého pivovaru uznávanou značku Bernard. A teď se snaží zachránit i českou společnost. „Způsob financování politických stran by měl být naprosto exaktně upraven tak, aby do něj netekly netransparentně peníze,“ říká Bernard, který je tváří nadačního fondu v boji proti korupci.

V každé společnosti jsou orgány, které jsou určeny k tomu, aby nezákonné jednání potíraly. Stačí se podívat na to, kolik lidí za těch 20 let skutečně doplatilo na nezákonné praktiky a rázem známe odpověď na to, proč celý ten systém korupce vlastně stále funguje tak, jak funguje. Represivní orgány jsou obrovsky provázané s politikou,“ uvedl Stanislav Bernard v Impulsech Václava Moravce.

Bernad tvrdí, že během svého podnikání nemusel nikdy dát úplatek. Výjimkou jsou peníze hospodským za to, že budou točit danou značku piva. „To přišlo někdy v polovině 90. let, kdy to některé velké pivovary začaly používat ve velkém. Dodneška se to používá dál a je to založeno na tom, že vlastně hospodský dostane za to, aby čepoval tu či onu značku piva, poměrně značnou částku peněz a aby to bylo legální, tak je pokryto smlouvou o reklamě nebo o propagaci,“ řekl Bernard a dodal, že se rozhodně nejedná o zanedbatelnou částku. „Ty investice pro jednotlivé restaurace se pohybovaly v řádu statisíců, v některých případech v řádu milionů. Byla to skutečně hmatatelná procenta z celkového rozpočtu pivovaru.

Spotřební daň ničí pivovarnictví

Příspěvky hospodským nejsou jediným problémem, který tíží české pivovarníky. Spotřební daň se zvýšila o 50 haléřů na litr, a štamgastů u piva ubývá. „Jsou situace, kdy člověk uzná, že aby mohla fungovat ekonomika a společnost, tak je někdy potřeba udělat i nepopulární opatření. Nicméně tady je realita taková, že zvýšení daně přinese do státního rozpočtu řádově asi 350 milionů korun. To je kapka v moři,“ upozornil Bernard.

V letech 2009 a 2010 se trh s pivem propadl o 18 procent a zvýšení spotřební daně není jediným důvodem. „Těch vlivů tam bylo víc. Jednak bylo skutečně ne dobré počasí v létě a do toho dopady krize. K tomu se ještě přidaly levné importy piva například z Polska. To že to zvýšení daně přišlo v takovémto okamžiku, kdy trh byl sám o sobě náchylný na pokles, proces výrazně urychlilo.

Zdroj: Parlamentní listy.cz

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Bernard-Uplatky-hospodskym-se-pohybuji-v-milionech-217913


Cihlový komín a obrázky Krakonoše na zdech zdobí pivovar v centru Trutnova. Průchodem vrátnici a sestupem po schodech úzkými klaustrofobními chodbami se lze dostat do míst, kde se na výrobě místního piva Krakonoš podílel v roce 1974 budoucí prezident Václav Havel.

Foto

Trutnovský pivovar je pravděpodobně jediným na světě, kde pracoval jako dělník příští prezident a celosvětově známý politik.

Žádná pamětní deska tady není a už zde ani není nikdo, kdo by Havla pamatoval. Přece jenom je to sedmatřicet let.

V prvním patře

Sám pivovar se od té doby hodně změnil. Zůstává však hala s křemelinovým filtrem, kde Václav Havel pracoval. A pivo je nadále uloženo v zásobnících z těch dob. Některé jsou z poloviny šedesátých let.

Foto

Slavná hra Audience, která se odehrává v pivovaru a Ferdinand Vaněk alias Václav Havel v ní vede dialog s opilým sládkem, vznikla právě tady. V prvním patře budovy.

Na měsíce, které budoucí prezident strávil v trutnovském pivovaru, si pamatuje Jiří Pelc. Dělal tehdy v pivovaru mechanika a byl to právě on, kdo Václava Havla přijímal.

Dramatik od roku 1969 nesměl publikovat a jeho hry se nesměly v Československu hrát. I na Trutnovsku, kde měl chalupu na Hrádečku, ho sledovala StB.

"Původně to bylo tak, že někdy v roce 1973 chtěl Václav Havel pracovat jako pomocný dělník v tiskárně. Nakonec práci nedostal, kvůli tlaku na vedení tiskárny. Pak šel k nám a my jsme ho vzali, potřebovali jsme pomocnou sílu. Ředitel byl proti, když se dozvěděl, o koho jde, ale to už měl Havel v občanském průkazu razítko, že je u nás zaměstnaný," vypráví Jiří Pelc, který je už dnes v důchodu.

Zodpovědně u filtru

Havel měl na starosti práci s křemelinovým filtrem, kterou podle Pelce vykonával velmi zodpovědně. Měl napsán na papírku postup a ten vždy dodržoval.

Ředitel měl moskviče

Jiří Pelc ale vzpomíná i na úsměvné okamžiky. "Havel jezdil do pivovaru mercedesem a vždy z něj vystoupil v montérkách a holinkách. Řediteli pivovaru to vadilo a rozčiloval se, že Havel jezdí mercedesem a on - ředitel - má jen moskviče. Musel jsem tak Václava požádat, aby parkoval raději v ulici za rohem."

S Havlem prý byli spokojeni, až na to, že místo piva pil víno. "Cucal tady víno a řekli jsme mu, že tohle nejde, že se musí naučit pít pivo. A to se podařilo, tehdy jsme ho pivo opravdu pít naučili."

Sám Václav Havel v rozhovoru s publicistou Jiřím Ledererem z roku 1975 ke svému "angažmá" v Trutnově řekl: "Šel jsem tam z finančních důvodů - neměli jsme tehdy peníze na živobytí. Vydělával jsem tam kolem sedmnácti set."

Na otázku, jak ho v pivovaru přijali, odpověděl: "Musím říci, že mě přijali výborně (…) Záhy jsem zjistil, že mě ostatní dělníci mají rádi, že mne bez sebemenšího náznaku nějakého odstupu přijali mezi sebe a že se mi dokonce snažili pomáhat i tam, kde jsem pomoc ani celkem nepotřeboval."

Po pouhých osmi měsících ale přední český disident pivovar opustil. "Takhle to dál nejde, měli byste jenom problémy," prohlásil tehdy před parťáky.

Do pivovaru už podle jeho současného ředitele Karla Janka Havel nikdy nezavítal, ale občas si kupoval pivo Krakonoš v sousední reprezentační prodejně.

"Několikrát mi říkal, že by chtěl v pivovaru uspořádat nějaké sezení se svými přáteli. Už na to bohužel nedošlo," říká Janko.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor a foto: Martin Novák | Kráceno

http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=726483


Zprávy z Tramu

[čtvrtek, 22. prosinec 2011]

Zdarec lidi!

Vím, že jsem se dlouho neozval, ale za to teď se ozývám se samými převratnými zprávami:

Od Nového roku tj. od 2.1.2012 se stává VAGON a CELÁ CHODBA NEKUŘÁCKOU ZÓNOU !!!

Nekuřáků zkrátka přibývá a celkem chápu jejich argumenty na to, že by sice k nám do Tramwaye rádi přišli, ale nechtějí si nechat nasmradit oblečení kouřem… Tak to zkrátka zkusíme a uvidíme.

Uděláme si v úterý 3. ledna takovou malou sanitárku vagonu a chodby tzn. že vše zbavíme nánosů kuřáckého dehtu. Stěny, vagon, palubky, stoly a lavice vše pořádně umejeme, podlahu vagonu a mozaikovou zastáfku vydrhneme, koberce vypereme, tagže to tam bude zkrátka voňavoučký a už se tam nigdy nebude nic kouřit :) !!!

Kouřit se bude smět jen na baru a v salonku.

Howg !

___

Na někdy na ledenec připravuji pro nevěřící Tomáše ochutnávku-degustaci pif tak, jak ji v prostorách První Pivní Tramwaye pořádá První Pivní Extraliga. Fčas vám o tom napíšu a gdo budete chtít, tak se můžete přihlásit a vyzkoušet si na vlastní chuťové pohárky jaké to je, gdyž před vámi stojí jedenáct světlých českých ležáků a vy je máte jen dle chuti a vůně ohodnotit :)!

Tato degustační akce je v podstatě reakce :) na různé ohlasy lidí, kteří si stále myslí, že rozeznat jednotlivá piva od sebe je hračka a nám pak lajou za to, co že jsme to zase vybrali při našich pravidelných degustacích. Pokud bude o tuto akci zájem i do budoucna, tak se nebráním ji dělat častěji pro širší pivní veřejnost…

S pozdravem

Českému pifku zdar !

Jirka Bejček Stehlíček.

[pi] 08:18 [permalink] [comments: 6]


Rodinný pivovar může vzniknout kdekoli – ve sklepě, v bývalé sýpce, ve stodole nebo konírně. Ten, ve kterém se vaří Berounský medvěd, byl zbudován uprostřed areálu bývalého Kovošrotu, který v sobě nezapře cementárenský původ. Taková minulost už stojí za návštěvu!

Pivovar založili na samém konci druhého tisíciletí manželé Mayerovi, kteří v tomto průmyslovém bloku provozují výkup kovů, a to z pouhé lásky ke kvalitnímu pivu. V jedné z hal zřídili varnu a pochopitelně také restauraci. Ta se podle slov paní Mayerové zaměřuje na nabídku vlastního kvasnicového nefiltrovaného piva a tradiční české kuchyně.

Foto

První návštěvu jsem podnikl vlakem, ze Smíchovského nádraží to trvalo zhruba půl hodiny. Přístup k restauraci potěší milovníky toho nejhrubšího přinádražního industriálu, který tady podle mého soudu o sto procent překonává například sešlost a bizarnost, jaká útočí na návštěvníky Meet Factory na Smíchově. Potkáte tu třeba i několik starých nákladních vozů, které mohou být zárodkem budoucího muzea, nebo brzy skončí ve šrotu.

Stálá, ale bohatá pivní sestava

Budova restaurace a pivovaru se mezi prachem a rzí pokrytými objekty skví doslova jako růže mezi trním. Jakmile však vstoupíte dovnitř, ocitnete se v příznivém světě. Rozlehlému přízemnímu lokálu dominují dřevěné masivní trámy, nábytek, chtělo by se říci pivovarský, prosté stoly a lavice, je takřka černě lazurovaný. Dlažba je vhodně zvolená, člověk má až podezření, že by klidně mohla být původní. Výzdobu tvoří suchý chmel, staré pivovarské přístroje, kratochvilné mosazné reliéfky a police plné dávných pivních lahví. V podobném stylu je zařízena i šalanda v prvním patře s výhledem do varny pivovaru, která dobře poslouží jako salonek pro uzavřenou společnost.

Foto

Zdejší pivní portfolio se nemění. Cyklopivo světlé 8° (0,5 l za 15 Kč) je velice svěží, příjemně chmelené slabé letní pivo. Světlá 11° Zlatý kůň (0,5 l za 20 Kč) je pivo s chuťovou převahou sladu. Při první návštěvě nemělo jiskru, při druhé mě již potěšilo plnější chutí. Tmavá 13° Berounský medvěd (0,5 l za 25 Kč) byl naopak poprvé zbytečně okysličený, podruhé opět lepší. Nejlepší dojem udělala polotmavá 14° Klepáček (0,5 l za 25 Kč), pivo ideálně hořké plné chuti. A nakonec těžká váha: Grizzly, tmavá 18° (0,5 l za 30 Kč), výborné těžké sladké pivo oblé chuti. Víc než tři piva Grizzly si, myslím, člověk může dát, jen když je venku minus deset a má to domů aspoň osm kilometrů pěšky. Točí se tu ještě světlá 10° Chodovar.

Hořčice a kečupu není nikdy dost

Jídelní lístek nabízí v poledne hotovky typu buřtguláš, hovězí s rajskou nebo staročeské plece se zelím a houskovým knedlíkem – za bratru 69–72 korun. Polední menu s polévkou je za stejnou cenu. V době obědů od 11 do 13 hodin se v restauraci nekouří. Minutky si můžete dát také, ovšem jako kdysi ve správné III. cenové skupině až od 15 hodin.

Poprvé jsem ozkoušel dvě doporučená jídla. Pivovarská medvědí tlapa je vepřový steak (250 g za 120 Kč) z krkovičky, velice křehké konzistence se šťávou, která nezapřela nějaké tekuté koření. Pivovarský hovězí steak (200 g za 115 Kč) byl na stejném chuťovém základě a uspokojil by spíš ctitele delšího mělnění masa mezi zuby. K obojímu byl přiložen salát z kysaného zelí, nejspíš domácí, a tudíž originální chuti. Nepochybně zde také ctí základní pravdu, kterou zná každý prodavač párků v rohlíku: Člověk má rád buď hořčici, nebo kečup, takže obojího je dost ve velkých miskách, které zaručí, že do vámi neoblíbené ingredienci nebudete muset sáhnout, protože ta oblíbená nikdy nedojde.

Foto

K tomu se podávají brambory paní sládkové (250 g za 33 Kč). Paní sládková podle mě musela mít nejmíň 120 kilo, stále zpocenou tvář od pobytu u plotny a jistě s buclatýma rukama zapřenýma v bok se zálibou pozorovala své strávníky, jak jim to jede. Běda, kdo by nechal! Bramborám ale rozuměla. Nebála se pod opékané zemáky dát kvantum špeku a cibule, kterou smažila až na samou hranici připálení, čímž se dosáhne onoho staročeského šmaku. Nešetřila ani paprikou a výsledek osvěžila jemně nakrájeným čerstvým pórkem. Bravo!

V jednoduchosti je síla

Druhá exkurze nemohla začít jinak než pivovarskou baštou (150g za 80 Kč), která poskytuje vše, co hospoda nabízí k zelí – pečené vepřové, uzené a opékanou klobásu. Příkrmy by měly být přehlídkou knedlíkářských dovedností. Nechat takovou šanci ladem a připravovat vše z prášku mi přijde líto – zvláště bramborové knedlíky byly maximálně na úrovni závodní jídelny. A tak jen vzorek bramboráčku mě potěšil správnou příchutí majoránky a česneku.

Následovalo vepřové na pivě (150 g za 115 Kč), které mělo velice podobnou chuť jako medvědí tlapa – navíc s pivní zálivkou. Další pivovarská specialita, kuřecí pečená křidélka (500 g za 85 Kč), mohla být vyjmuta z trouby o chvilinku dříve, než ztmavla. K jídlu konzumovanému rukama bych uvítal nějakou misku s vodou na omytí, takhle si člověk musel vystačit s ubrouskem. Zdařilá byla jogurtovo-česneková omáčka ke steakům (50 g za 12 Kč), která byla jen z jogurtu a česneku – v jednoduchosti je síla!

Foto

Na závěr přišla chuťovka k pivu. Hlavním znakem buřtů na pivě je měkkost, jsou připravované zatepla s nakládanou zeleninou a rajčatovou omáčkou. Použité pivo je tmavá 13°. Syté!

Do této restaurace by s sebou člověk mentora z pořadu Jste to, co jíte asi nevzal, nicméně zdejší stravu lze bezesporu doporučit všem, kteří potřebují výživnou dietu, například napraveným anorektičkám či lidem těžce fyzicky pracujícím. Pochutná si tu ale i ctitel české kuchyně. Snad jen obsluha by při poloprázdném lokále mohla přinést jídelní lístek dříve než za dvanáct minut.

Zdroj: Lidovky.cz

http://www.lidovky.cz/berounska-pivni-oaza-v-srdci-industrialu-f1p-/dobra-chut.asp?c=A111219_171245_dobra-chut_glu


Vyrobit miliony sudů takového piva, na jaké jsou štamgasti zvyklí, je něco mezi vědou a uměním. Představujeme čtyři vrchní sládky, kteří vaří pivo pro ty největší výrobce na českém trhu.

Pivovarským se rodí většinou holky, to je nepsané pravidlo,“ usmívá se otec dvou dcer Zdeněk Lux, který o pivo pečuje ve Staropramenu. Sládek, to je podle něj dneska především manažerská funkce, pivo ve skutečnosti vaří vařič na varně.

Ale sládek celý ten proces zastřešuje a nastavuje. A to hlavně v době nové sklizně chmele a ječmene, protože ta je pokaždé jiná. Pivo ovšem musí vždy chutnat stejně. Navíc chceme dostat z každého zrnka sladu co nejvíc cukrů a enzymů. A jak to udělat, to je právě moje práce,“ vysvětluje Zdeněk Lux.

Foto

I dnes, v době počítačů, se musí všechna stadia piva pečlivě analyzovat a degustovat. To platí i o vstupních surovinách. Sládek musí denně zkoumat čichem výluh ze sladu nebo ochutnávat vodu zbavenou všech nežádoucích příměsí, z níž pivo uvaří.

Všechno pivo vyrobené v pivovaru – a ročně ho bývá kolem dvou a půl milionu hektolitrů – prochází na varně obří kulatou scezovací kádí o průměru 11 metrů, která připomíná vesmírný létající talíř.

Kromě dohledu nad vařením spadá do pracovních povinností sládka i příprava nových piv. To může trvat měsíce. „Hodně jsme si třeba vyhráli s nefiltrovaným pivem, aby mělo požadovanou barvu a zakalení, ale přitom si udrželo chuť, jakou jsme chtěli,“ líčí komplikovaný proces Zdeněk Lux.

Ve Staropramenu pracuje už šestnáct let, na současné pozici poslední čtyři roky. Sám dává přednost světlým pivům, ale když si má dát jenom jedno třeba k jídlu, vybere granát.

Jan Hlaváček je vrchním sládkem Plzeňského Prazdroje. „Jsem z páté generace sládků. Moje rodina mívala malý pivovar v Podmoklech, ale děda i táta už pracovali v Plzni,“ líčí historii svého rodu muž, jehož dědeček dokonce zachránil pivovar Gambrinus po druhé světové válce před zavřením.

Shodou okolností bydlel ve stejné pivovarské budově, kde má dnes jeho vnuk kancelář. V provozu je nicméně každý den.

Foto

Jsem vrchním sládkem celého Plzeňského Prazdroje a osobně dohlížím na pivo Gambrinus,“ objasňuje a napije se svého díla, které si nechal načepovat v degustační restauraci.

Dá se odtud vstoupit přímo do varny, kde pivo vzniká. Jsou tu tři velké kulaté nádoby, v teplém, vlhkém vzduchu je cítit sladový odér. Co se ve varnách děje, kontrolují muži u počítačů ve skleněné kukani. Takhle se dneska pivo v moderním pivovaru vaří.

Výrobní proces řízený počítačem zaručuje, že bude každá várka stejná a pivař najde v půllitru nebo láhvi přesně to, co očekává. Pamatuju si ale doby, kdy se nastavovalo všechno manuálně a jednotlivé várky se od sebe často i výrazně lišily,“ porovnává způsob výroby před čtvrt stoletím a dnes sládek, jemuž projde pod rukama každý rok přes tři a půl milionu hektolitrů piva Gambrinus, což je nejvíc v České republice.

Z rodu Hlaváčků je to zatím poslední sládek. Má totiž dvě dcery a ani jedna se výrobou piva neživí. „Tak snad až vnuci,“ říká Jan s povzdechem.

Tomáš Kosmák přišel do Krušovic před třemi roky a čekal ho nelehký úkol. Měl vrátit slávu pivu, jehož pověst v uplynulých deseti letech upadala.

Ty staré Krušovice, za nimiž se chodilo přes půl města, si pamatuju. Dával jsem si je v Brně ještě jako student,“ vzpomíná Tomáš Kosmák.

Foto

Když přišel na nové místo, musel nejdříve obnovit původní receptury krušovické desítky. Ladění chuti piva pomocí degustací a analýz trvalo nakonec osm měsíců.

Abych si to pojistil, přizval jsem svého předchůdce Václava Klouba, který byl ředitelem pivovaru v době jeho největší slávy před čtvrt stoletím,“ říká vysoký štíhlý muž. Pivní postavu skutečně nemá, ale stojí ho to prý dost úsilí. Ve volném čase pije i víno, k čemuž ho předurčují jeho moravské kořeny.

Piva vypiju přece jenom asi víc, protože je k tomu víc příležitostí,“ odhaduje sládek. Pokud jde ale o běžné konzumenty, ti pijí piva stále méně. „Mění se složení populace a také pracovní vytížení zejména mladší generace. Ta si mnohem méně chodí povídat do hospody, místo toho sedí na internetu a komunikuje po sociální síti,“ vysvětluje Tomáš Kosmák.

Občas si vzpomenu na citát z filmu Postřižiny: Musíte se snažit, pane správce.“ Krušovický pivovar skutečně ten filmový trochu připomíná. Areál s historickými budovami není příliš rozlehlý a sládek, který je zároveň ředitelem pivovaru, má v kanceláři klenuté stropy.

Věří, že se v Krušovicích v příštích letech podaří překonat hranici milionu uvařených hektolitrů za rok.

Stejně jako ostatní sládci je i Adam Brož, sládek v Budějovickém Budvaru, absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kterou zakončil titulem Ph.D. Získal jej za to, že do průmyslové pivovarské výroby zavedl metodu rozpoznání kvality sladu pomocí infračerveného záření.

Ačkoliv v Budějovickém Budvaru při své práci vědecký přístup uplatňuje, nejvíce ho na pivu fascinuje, že je to stoprocentně přírodní produkt. „V poctivém pivu není vůbec nic umělého, samotná technologie výroby už stovky let chytře využívá přirozených dějů,“ říká Adam Brož, když přicházíme do lahvovny.

Foto

Zelené kuželky tady putují jako hadi po vlnících se pásech, mezi nimi sjíždějí horskou dráhu červené přepravky. Přes cinkání skla se skoro neslyšíme. „Pivovar je jako orchestr; když bude každý hrát svůj part dobře, bude výsledný zvuk ladit,“ přibližuje Adam Brož chod pivovaru, když vyjdeme ven mezi přepravky připravené k odvozu.

Téměř polovina z nich skončí v zahraničí. Jako sládek svůj světlý ležák na zahraničních cestách občas doprovází a ochutnává rád jiné kategorie piv. „V Británii nebo v USA si vždycky dávám například piva typu IPA, tedy India Pale Ale, která mají díky použití v Česku neobvyklých druhů chmele i technologií odlišnou vůni a chuť,“ říká.

Sám se považuje za Jihočecha, původem je z Českých Budějovic, a nikdy prý neuvažoval o tom, že by pivo vařil jinde. Pod jeho velením se každý rok uvaří přibližně milion dvě stě tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: iHNed.cz | Autorka: Tereza Hromádková | Foto: Michaela Hasíková

http://life.ihned.cz/c1-54221510-alchymie-zlateho-moku-podivejte-se-kdo-vari-nejprodavanejsi-ceske-pivo


Comenius, Prezident a Speciál z Chotěboře

[pondělí, 19. prosinec 2011]

Je tady další trojka pivních speciálů. Které z nich si vyberete pro vánoční svátky?

Comenius 14° z Uherského Brodu

Zní to překvapivě, ale Uherský Brod patří k tradičním pivním městům. Už ve středověku mělo několik zdejších domů várečné právo, do cechu pivovarníků patřil i otec Jana Amose Komenského. Měšťané si pak postavili společnou varnu, kterou po třicetileté válce nahradil panský pivovar. Moderní výrobnu vybudoval v roce 1894 sládek František Bedřich Janáček.

Pivovar Janáček dnes jižní Moravu zásobuje šesti druhy piv, místo ve výstavu má třeba i jantarový ležák vídeňského typu. Protože ale zítra začíná sváteční čas adventu, zaměříme se na speciál Comenius. Ten byl takto pojmenován právě na počest Učitele národů.

Foto

Světle zlaté pivo vzniká z žateckého chmelu a moravského ječmene, dlouhé kvašení mu dodává 6 % alkoholu. Vysoká, čistě bílá pěna ve sklenici po nalití zůstává, doprovází ji pronikavá ječmenná vůně. V ústech Comenia charakterizuje proměnlivá chuť s mandlovým odkazem a delším požitkem. Říz přichází se zpožděním a rychle pomíjí.

Na návštěvu do uherskobrodského pivovaru je možné po domluvě zavítat každý všední den. Vyjde vás na sto korun, a pokud budete chtít další hodinu ochutnávat pivo přímo ve staré varně, připlatíte si ještě padesátikorunu.

Prezident 14° z Třeboně

Panstvo na třeboňském hradě si sice pivo ve speciální pánvi vařilo už v polovině 14. století, pivovar tu byl ale založen "až" v roce 1379. Petr Vok z Rožmberka pak výrobnu rozšířil a přidal nové sklepy. Současnou podobu získal podnik ve druhé polovině 19. století.

Regent dnes produkuje sedm druhů piv, hned tři z nich jsou speciály. Pro čas adventu jsme vybrali světlý speciál Prezident. Podle sládka se toto pivo se šesti procenty alkoholu vaří podle archivní receptury z čisté chmeloviny ze Žatecka a českého sladu.

Foto

Zažloutlá pěna po nalití ve sklenici dlouho nevydrží, alespoň se rychleji objevuje ostrá jantarová barva. Jemná vůně dokresluje semišově hebký říz. Chuťový zážitek pak beze zbytku završuje celkově bezvadný dojem - prvotní náznaky hořkosti se ve vteřině obracejí do křehce sladkého požitku.

Návštěvníky vidí v Třeboni rádi. Otevřeno je každý všední den, zájemci se musí objednat předem po telefonu nebo na vrátnici. Za sto korun ochutnáte zdejší pivo, a ještě si domů odnesete dárkové balení Regenta. Tečkou za prohlídkou bývá chvilka strávená v tradiční Schwarzenberské restauraci.

Speciál 13,5° z Chotěboře

Několik stovek let dlouhá historie, dřevěné vany či renesanční štíty varny... V pivovaru Chotěboř nic z toho nenajdete. Podnik byl v městečku na Českomoravské vrchovině založen teprve v roce 2009. Sídlí v moderní budově a pivo tu – prý podle tradičních receptů – kvasí v nerezových kádích.

Za těch pár let se Chotěboř zapsala do české pivní mapy zřetelným písmem a posbírala i několik ocenění, naposledy v listopadu za svou desítku. Sortiment tvoří šest piv, sládek Oldřich Záruba navíc k Velikonocům a Vánocům připravuje nepasterovaný tmavý sváteční speciál s karamelovou příchutí. Základem je moravský slad, žatecký chmel a voda z Vysočiny.

Foto

Jemná, ale průbojná, nasládlá kávová vůně provází speciál při nalévání do sklenice. Zlatavě bílá pěna, která sice není vysoká, ale zůstává dlouho, příjemně kontrastuje s tmavě rumovou barvou piva. To navíc stále probublává. Říz piva je minimální, cukrová chuť umně skrývá šestiprocentní alkoholový náboj.

Navštívit celý chotěbořský pivovar můžete jen jednou do roka při dnu otevřených dveří, ten nejbližší bude příští rok v květnu. Častěji tu ale pořádají pivovarská odpoledne, při kterých vám ukážou alespoň výrobnu.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Stratilík

http://www.lidovky.cz/comenius-prezident-a-special-z-chotebore-ffh-/dobra-chut.asp?c=A111209_155649_dobra-chut_glu


Jde o pivo belgického původu, od českého odlišné způsobem výroby, použitými surovinami i celkovou charakteristikou. Litovelští pivovarníci tak využili nové možnosti, které jim poskytuje nedávno otevřený minipivovar. Výsledkem je Litovelský WIT٭, zajímavé osvěžující pivo světlé barvy a typickým zákalem.

Litovelský WIT je určen pro degustační a prezentační účely a je možné ho ochutnat například v rámci exkurzí do pivovaru. Zatím není běžně dostupný, ale pivovar tuto možnost v budoucnu nevylučuje. „Zvažujeme prodej pivních speciálů jako zpestření nabídky v rámci našich Litovel Clasic restaurantů, kterých máme v regionu několik,“ říká Lumír Hyneček. Jde o nový typ piva, u kterého bylo zapotřebí vyladit nejen jeho chuťové vlastnosti, ale i celkovou charakteristiku. K výrobě pšeničného piva, které je velmi oblíbené především v Belgii a Německu, se používá nejen ječný, ale i pšeničný slad a často se navíc přidává nesladovaná šrotovaná pšenice. Speciální je i chmel s odlišným obsahem hořkých látek, tentokrát zahraniční produkce a také použitý druh kvasnic. Svrchní kvašení v tomto případě probíhá při teplotě až 23 stupňů a je až o polovinu rychlejší ve srovnání s klasickou výrobu tradičního piva. Pšeničné pivo se pije mladé a pro jeho dozrání stačí pouhé 3 týdny. Je charakteristické svou osvěžující chuti s jemným pozadím vanilky nebo hřebíčku a přijemnou vůní s náznakem ovoce.

Svoje pšeničné pivo si můžete uvařit i Vy nebo tento zážitek třeba darovat k Vánocům. Kromě testování nových druhů piv a srovnávání technologických postupů totiž minipivovar, který je součástí průmyslového pivovaru Litovel, umožňuje uvařit si své vlastní pivo také neodborníkům.

(٭ pšeničné pivo je mezinárodně známé jako witbier )

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel


Od svého spuštění stočila přes 8 milionů hektolitrů lahvového piva

Před pěti lety se otevřela nova stáčírna Plzeňského Prazdroje. Od roku 2006, kdy bylo nové zařízení slavnostně uvedeno do provozu, bylo na moderních linkách stočeno více než 8 milionu hektolitrů piva. Díky neustálému technickému zdokonalování patří stáčírna i po pěti letech provozu k nejmodernějším zařízením v České republice v pivovarnickém oboru.

Výkon dvou linek na stáčení vratných i nevratných lahví pro sedm druhů lahví a mnoho variant výrobků činí 120 tisíc lahví za hodinu. Obě lahvové linky stáčírny na jedné směně obsluhuje 15 pracovníků s tím, že jedna linka jede nepřetržitým provozem a druhá stejnou směnností každý druhý týden. Pod jednou střechou máme také plechovkovou linku, která má hodinový výkon 31 tisíc na 500 ml a 39 tisíc na 330 ml plechovky. Linku na plechovky obsluhují 4 pracovníci na každé směně ve třísměnném provozu. Díky technické vyspělosti tohoto zařízení jsme schopni zásobovat nejen český trh, ale také více než padesátku exportních zemí,“ přiblížil parametry linky manažer stáčírny Vítězslav Kouba.

Již od uvedení do provozu je linka neustále adaptována na měnící se požadavky. Mezi větší dodatečné investice patří například modernizované a rozšířené skladovací prostory pro suroviny. Linka v Plzni je výjimečná i tím, že využívá způsob takzvané průtokové pasterizace, který je k pivu maximálně šetrný. Průtoková pasterizace napomáhá udržet chuť piva a prodloužit dobu trvanlivosti, díky které se především Pilsner Urquell vyváží také do vzdálených zemí v zámoří.

Celková rozloha stáčírny zabírá 20 000 m2, tedy přibližně 5 fotbalových hřišť. Byla vybudovaná v roce 2006 za neuvěřitelných sedm měsíců a představuje nejvyšší novodobou investici Plzeňského Prazdroje. Náklady tehdy činily 1 miliardu Kč.

Stáčírna je také součástí návštěvnické trasy v pivovaru Plzeňského Prazdroje a za pět let jejího fungování ji už vidělo přibližně 625 000 návštěvníků.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1048


Stejně jako v předchozích letech zve i letos Krušovický pivovar zájemce na exkurze ve svátečním hávu se zvýhodněným vstupným. Připomíná to PR manažerka společnosti Heineken Kateřina Beute.

Foto

Návštěvníci sobotních prohlídek se podle ní mohou těšit i na nákupy drobných dárků, které speciálně pro tento účel vyrobili klienti Ústavu sociální péče Leontýn z Roztok u Křivoklátu. Kromě pozorností pro své blízké si tak všichni návštěvníci mohou domů odnést dobrý pocit, že v adventním čase pomohli dobré věci. Výtěžek z prodeje totiž poslouží přímo klientům Leontýna.

Předvánoční exkurze začínají tuto sobotu ve 13.00 hodin a potrvají do 18.00 hodin. Návštěvníci se ve svátečně vyzdobeném pivovaru vydají klasickou exkurzí trasou, přičemž za vstupné zaplatí stokorunu, což je za běžného provozu cena pro studenty. Na všechny například čeká prohlídka rozsvícené kaple, kde bude hrát reprodukovaná hudba. Zámecká kaple Nejsvětější trojice je jedinou funkční kaplí, která v České republice funguje přímo v areálu pivovaru.

V ceně vstupného je zahrnuta ochutnávka piva – v předvánočním čase Adventního speciálu. U příležitosti letošních svátků speciální patnáctistupňové pivo pro celou Českou republiku uvařili kolegové-pivovarníci z Velkého Března pod vedením tamního vrchního sládka Petra Hauskrechta. Adventní pivo se čepuje od 1. prosince do vyprodání zásob.

V krušovickém pivovaru bude otevřeno i na Štědrý den i na první a druhý svátek vánoční. Podle sdělení specialisty na exkurzní programy v našich pivovarech Josefa Helebranta jsou na nápor turistů mezi Vánocemi v Krušovicích už zvyklí. Hodně návštěvníků ze zemí bývalého Sovětského svazu či Ukrajiny dále přijede i první týden v lednu, kdy mají ve svých domovských zemích prázdniny, které využívají k cestování po České republice.

Zdroj: Naše voda

http://www.nase-voda.cz/napoje-a-voda-v-potravinach/krusovicky-pivovar-zve-na-predvanocni-prohlidky-s%C2%A0adventnim-specialem/


Plzeňský Prazdroj ocení i letos před Vánoci celoroční úsilí svých zaměstnanců. Ti dostávají v těchto dnech nad rámec kolektivní smlouvy zaměstnanecké pivo. Dalším vánočním benefitem pak bude den volna navíc, které dostanou všichni zaměstnanci 2. ledna 2012.

Pivo jako vánoční benefit si naši zaměstnanci jednoznačně oblíbili. Někteří se o ně dále podělí a věnují je jako vánoční dárek. Ve většině případů si je ale sami vychutnají v rodinném kruhu či s přáteli během Vánoc. Jsem rád, že můžeme ocenit celoroční úsilí našich lidí a poděkovat jim za dobrou práci. Druhé vánoční překvapení, den volna navíc, je naopak novinkou. Chtěli jsme zaměstnancům prodloužit vánoční svátky a dopřát více volna k odpočinku,“ říká Ivan Balogh, ředitel úseku lidského kapitálu z Plzeňského Prazdroje.

Zaměstnanci u příležitosti letošních vánočních svátků dostanou 3 kartony piva po 24 kusech v plechovkovém balení, a to ležáku Pilsner Urquell, Kozla 11˚ Medium a Radegastu Premium. Pivo, které se už kdysi v pivovaru jako deputátní přidělovalo zaměstnancům na přilepšenou k běžné mzdě, věnuje zaměstnancům Plzeňský Prazdroj o Vánocích už téměř deset let.

Jako další vánoční benefit připravil Plzeňský Prazdroj pro své zaměstnance jeden den volna navíc, a 2. ledna 2012 si tak prodlouží novoroční svátky. Ti, kteří budou muset do práce, aby zabezpečili novoroční dodávky piva, dostanou sváteční potravinový balíček a náhradní volno si vyberou jiný den.

Pivo jako benefit dostávají zaměstnanci Plzeňského Prazdroje i u jiných příležitostí v průběhu roku. Celková roční hodnota benefitů udělovaných Plzeňským Prazdrojem na jednoho zaměstnance přesahuje částku 17 tisíc Kč. Plzeňský Prazdroj věnuje svým zaměstnancům každoročně kromě poukázky na pivo v hodnotě 2 500 Kč také roční příspěvek na penzijní připojištění až 6 000 Kč, vstupenky na exkurze do pivovarů Plzeňského Prazdroje a k duševnímu i fyzickému zotavení přispívá poukázkami na kulturní a sportovní vyžití, které letos dosáhnou výše 4 700 Kč. Zaměstnanci rizikových provozů obdrží navíc částku 1 500 Kč na regeneraci organismu. Dlouholetí zaměstnanci se za více než pětiletou věrnost podniku mohou těšit na jednorázovou odměnu ve výši 5 000 Kč a během kulatých výročí obdrží věrní zaměstnanci společně s nepeněžním plněním až 25 000 Kč.

Zdroj: První zprávy.cz

http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/business/zamestnanci-prazdroje-dostanou-vanocni-pivo/


Sládkovi z Budvaru se splnil sen

[středa, 14. prosinec 2011]

Budvar nebo Prazdroj? Nebudu se stavět do tábora ani jedné značky, podstatné ovšem je, že vrchní sládci obou našich nejslavnějších pivovarů jsou absolventy VŠCHT Praha. V Budějovicích má sice inženýr Adam Brož na své vizitce napsáno „výrobně-technický ředitel“, ale že je pěkně postaru vrchním sládkem, zjistí třeba každý návštěvník přilehlé pivovarské restaurace. Jeho podpis s podtitulem „vrchní sládek“ spatří lační návštěvníci hned na první stránce jídelního lístku.

Foto

Rodák z Českých Budějovic zamířil na VŠCHT do Prahy cíleně. Věděl, že potravinářský průmysl je v Budějovicích a kraji vůbec silný a protože se chtěl vrátit, zvolil potravinářskou fakultu. „Budějovický Budvar a práce v něm, to byl v té době jenom sen. Už tehdy to byla firma velmi dobře postavená, prostě prestižní záležitost,“ vzpomíná dneska. Školu absolvoval s červeným diplomem, aniž by měl během těch pěti let slabé chvilky, natož krizi. „Do školy jsem nastupoval s tím, že mě studia baví, že obor chci dělat a dělat dobře, což znamená věnovat patřičný čas a úsilí. Studium jsem nešidil, opravdu jsem mu dal, co šlo, a musím říci, že se mi to vrátilo. Především v jedné věci – spousta lidí říká, že teorie je jedna věc, ale praxe je něco docela jiného. Já to popírám. Teorie dává perfektní základ, pokud je dobře zvládnutá a když přijdete do praxe, která má samozřejmě svá specifika, tak se tyto dvě sféry prolnou, nevylučují se, nepopírají se. Naopak, jsou to dvě doplňkové části, které jedna bez druhé nefungují.

Ani ona pověstná Achillova pata, jímž je pro mnoho mladých lidí po absolutoriu řízení nějakého kolektivu, pro inženýra Brože nepředstavovala velký problém. Jak to? „Ano, na řízení lidí se není možné připravit ze sta procent předem. Ale s praxí to, co na začátku chybí postupně do mozaiky zapadne. Kdybychom řekli, že mě vysoká škola nepřipravila na řízení lidí vůbec, není to pravda.

Tvrdí, že už i na škole se přeci člověk setkává s lidmi na různých úrovních řízení a pokud jen prostě vnímá, ví, že existuje nějaká hierarchie. Že ve společnosti existují autority, že je dobré ctít pomyslnou pyramidu podřízenosti a vzít si z toho zkušenost, i to studenta připravuje na praxi. A byť připouští, že přednášky z oboru komunikace a psychologie řízení by byly užitečné, praktickou část nenahradí. „Ta hlavní příprava, alespoň jak já ji chápu, spočívala v tom, že nás teorie dokonale připravila na všechny procesy. Když jsem přišel do pivovaru, proces jsem dokonale znal a začátek byl jednoduchý. Začínal jsem jako mistr varny, měl jsem pod sebou 17 lidí a oni rychle pochopili, že to co řídím perfektně znám, že vím, o čem rozhoduji a po poměrně krátké době řízení přirozeně fungovalo. To je můj osobní pocit, je samozřejmě jasné, že řízení lidí je hlavně otázka komunikace s nimi. Pokud by někdo své poznatky aplikoval necitlivě a psychologickou stránku podcenil, tak se s úspěchem nesetká.“ Inženýr Brož přiznává, že existovala i některá bílá místa, kdy nevěděl, ale tvrdí, že na takové situace škola prostě nemůže připravit.

Po nástupu si prošel v pivovaru pomyslné kolečko po provozech. Dle tehdejší potřeby pivovaru se mu standardních šest měsíců protáhlo na rok – a nikdy nelitoval. „Byl to dobře investovaný čas. Po dalším roce ve funkci mistra varny jsme ji totiž celou rekonstruovali a já při tom mohl využít znalostí, které jsem právě při ročním kolečku získal. Rekonstrukce, automatizace, nové věci, měl jsem velké štěstí, že jsem u toho mohl být.

Po třech a půl letech na pozici mistra se z inženýra Brože stal technolog, což byla mnohem víc pozice dohlížecí; stal se z něj skutečně specialista napříč výrobním procesem celého pivovaru. „Naše pyramida je velmi nízká, shora – sládek (dnes výrobně-technický ředitel), pod ním podsládek, což je vedoucí výrobního oddělení, a technolog pracuje přímo pod ním. Je to pravá ruka vedoucího výroby a dohlíží na technologické procesy.

I když postoupil po firemním žebříčku, stýskalo se mu po lidech, po každodenní práci s nimi, po řízení. „Po půl roce na pozici mistra varny už člověk dokáže uplatnit principy, kam kolektiv a celé středisko směřovat. Po třech letech, co jsem na varně strávil, už byl vidět výsledek. Lidé fungovali tak, jak měli, předávali si potřebné informace, prostě výsledek se dostavil a to přináší opravdu pocit uspokojení. Technolog – to byla pozice odborného specialisty. Ale samozřejmě i ta mi přinesla své: pronikl jsem do detailu do dalších částí pivovarské technologie. Pocítil jsem také potřebu doplnit si dále vzdělání a začal jsem na VŠCHT Praha studovat v doktorském studijním programu, obor Biotechnologie. Myslím, že je nutné uplatňovat nejnovější vědecké poznatky v praxi a do tématu je potřeba mnohdy proniknout opravdu hluboko. Kontakt se školou jsme jako pivovar nikdy nepřerušili. Manažer a specialista v oboru jsou dva různé světy, avšak výrobně-technický ředitel, tedy sládek, pořád zůstává pivovarským technologem a je potřeba, aby znal nejnovější poznatky.

Je třeba říci, že je inženýr Brož s doktorskými studiji těsně před cílem. Zkoušky už má za sebou, zbývá disertační práce. A nedá mi to, abych se nezeptala, co bude studovat za 10 let, až pocítí, že už není na úrovni doby? „Určitě to bude vzdělávání v oblasti manažerských studií, tato potřeba s ohledem na moji současnou pozici nastává.

Ale vraťme se zpět, protože po třech letech na pozici technologa se z mladého inženýra stal podsládek. Což byla opět řídící funkce, ale vyšší. Řídil 120 lidí a zjistil, že je to obtížnější úkol než poznal jako mistr. Tady má svůj vliv i práce řídících pracovníků o úroveň níž. „Při práci s lidmi je pro mě hlavní, abychom si rozuměli, abychom věděli, o čem mluvíme, tedy jasná a čistá komunikace a vzájemná čitelnost. Setkal jsem se totiž také s tím, že dva lidé bojovali za stejnou věc a přesto vedli spor, nerozuměli si, každý hovořil jinými termíny, zastával jinou filosofii a vypadalo to, že se přou. To velmi komplikuje a brzdí celé řízení na všech úrovních.

Inženýr Adam Brož neomezuje svůj vztah k pivu jen na Budějovický Budvar. „Spousta lidí se ptá, zda my z pivovaru pijeme vůbec pivo jiných značek. Jsem přesvědčen, že Budvar je nejlepší pivo mezi ležáky, i když to zní frázovitě a ne všichni by mi to věřili. Ale aby člověk takové tvrzení vyslovil, musí vědět, co je kolem. Sbírám spolu s mými kolegy, hlavně vedoucím varen a pracovníky výzkumného oddělení zkušenosti nejen v práci, ale působíme na některých světových akcích jako odborní porotci. Aby se člověk mohl stát degustátorem, musí rozlišovat chuti. Máme za sebou degustační zkoušky a musíme umět rozlišit např. různé defekty piva. To je však jenom základ pro to, aby člověk mohl ochutnávat, aby se jeho výsledky a názory braly vážně. To, co následuje potom, když jsme dostali certifikát degustátora, to už je jen dlouhé sbírání zkušeností, cestování a získávání rozhledu v pivním světě. Říkám záměrně rozhledu, protože naše republika a pivo jsou dva neoddělitelné termíny a mnohým se pivo vybaví ihned po vyslovení pojmu „české země“. Ale musím říci, že Česko je silně konzervativním pivním trhem a mnoho českých pivařů netuší, co svět v oblasti piva nabízí. Spousta českých pivařů se fixuje – a pro nás je to dobře – na kvalitní ležáky, které se tu vyrábějí opravdu vynikající, ale už vůbec netuší, co v jiných pivních kategoriích ve světě existuje. Kdyby ochutnali produkty některých velmi odlišných kategorií, ani by nevěřili, že to je také pivo.

Inženýr Adam Brož se letos zúčastnil největší světové akce svého druhu. World Beer Cup se pořádá jednou za dva roky a letos se konal v Chicagu. „Bylo tam více než 90 pivních kategorií a zkušenost s pivy, která chutnají různě exoticky, je velmi zajímavá. Z každé takové akce si člověk odveze nějaký dominující zážitek. Letos to bylo pivo s chutí čokolády, dílo jednoho amerického minipivovaru. Chuti čokolády se docílilo skladbou speciálních sladů. Ten vzorek vzhledem k našim národním zkušenostem byl opravdu výjimečný, chuť čokolády naprosto skvělá a fantastická. Mnozí Češi by ale samozřejmě řekli, že něco takového nemá v pivu co dělat,“ usmívá se vrchní sládek Budvaru.

Při představě, že vzorků na akci bylo zhruba tři tisíce pro více než stovku degustátorů z celého světa, si člověk říká, kolik toho asi musí chudák degustátor ochutnat. „Byli jsme rozděleni do komisí o 9 – 12 lidech, ve dvou intenzivních degustačních dnech se degustovalo tak 10 – 15 kategorií a od každého 5, 10, 15 vzorků, některé kategorie byly ještě méně početné. Počet degustovaných vzorků se mohl pohybovat kolem stovky. Neutralizovali jsme vodou a bílým pečivem.

Inženýr Brož považuje za nesmírně zajímavou pivní zemi Belgii. Neopomíjí samozřejmě ani Německo, ale v Belgii jsou piva mnohem odlišnější od našich. „Jsou to piva spontánně kvašená speciálními kulturami, které jsou charakteristické mikroflórou některého regionu. To, co rozhodně stojí za ochutnání, jsou piva typu Lambic a pak piva, kde se do technologie kromě surovin pivu blízkých přidává i ovoce. Základem je pořád Lambic, ale přidává se například malina, višeň, broskev, černý rybíz a další druhy. Malina je velmi zajímavá, chuťově nesmírně výrazná. Ale mám zkušenost, že když takové pivo ochutnali Češi – a nikdy tomu nebylo jinak – tak tvrdili, že je to limonáda.

Inženýr Adam Brož je desátým sládkem Budějovického Budvaru. Jeho předchůdce strávil na této pozici 24 let. Pokud by šlo všechno stejně, tak má pan inženýr před sebou ve funkci ještě více než dvě desítky let. „Takhle se na to nedívám. Můj předchůdce po takové době zvládal všechny rutinní záležitosti naprosto bezpečně, v podstatě se dalo říci, že ho nemohlo nic překvapit, ale nečekané situace život přináší vždycky, i po takové době. Pracovali jsme spolu nějaký čas, já na jiných pozicích, on jako vrchní sládek, neboli výrobně-technický ředitel. Čerpal a filtroval jsem pro sebe z této zkušenosti důležité momenty, ale filosofii řízení a to ostatní si tvořím samozřejmě sám. Víte, každý rok na téhle pozici je nová zkušenost a pro pivovarníka je to velmi vysoké ocenění. A přidám-li k tomu, že jde o Budvar, tím spíš. Je to pivovar v místě mého bydliště, citová vazba vznikla už dávno. Pak jsem do pivovaru přišel, poznal lidi… Firma není jenom to zařízení, to jsou hlavně ti lidé. Myslím, že je tady co mít rád.

Zdroj: VŠCHT Praha

http://www.vscht.cz/homepage/absolventi/success/broz


Letos poslední, již deváté farmářské trhy proběhnou v sobotu ve dvoře Rožnovského pivovaru. Na co se můžete těšit?

Tento trh bude v duchu vánočním – plný koled a tradičních dobrot - nebudou chybět klobásky a domácí uzeniny, sýry pařené i uzené, koření, ke koupi bude zelenina, česnek, mák i ořechy – prověřené domácí kvality. Kdo má rád sladké, ocení tradiční frgály, štramberské uši, perníčky, med i medovinu nebo domácí čaje. Nebudou chybět ani konopné masti a pivní kosmetika, dobová košťata i pometla, stromky a okrasné křoviny. Také přijede několik výrobců zabijačkových specialit.

K masovému základu přijdou k chuti výborná kvasnicová piva Rožnovského pivovaru, a to světlé pivo Radhošť, polotmavý Rothschild, černý Čert, medové pivo dvakrát prokvašené. Novinkou na vánoční tabuli bude kvasnicové pivo Popper – 16° ležák.

Když budete mít chutí a vůní dost, můžete se projít. Vánoční atmosféra let minulých na vás dýchne ve Valašském muzeu v přírodě. V 1. patře se nachází výstava Psáno o vánocích, prezentující sbírku pohlednic s vánoční tématikou ze sbírkového fondu muzea. K vidění je na 200 pohlednic z let 1910 – 1950.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Vlaďka Horáčková

http://www.novinky.cz/vase-zpravy/zlinsky-kraj/vsetin/2910-8397-roznovsky-pivovar-uvari-na-vanoce-novinku.html


Pivo, které chutná po pomeranči, mandarinkách nebo po hřebíčku, vaří stále více českých pivovarů. Navazují na dlouhou tradici a učí se od zemí, kde se vánoční piva vaří bez přerušení po staletí. Třeba od Belgie.

České pivovary se rychle vracejí ke staré tradici, vaření speciálních vánočních piv. Jejich speciály jsou, jak to vyžaduje už základní pivní klasifikace, silnější než tradiční produkce a experimentuje se u nich s řadou různých příchutí - od karamelu až po mandarinku, kterou letos zkouší specialista přes pivní speciály, pivovar v Náchodě.

Že mají úspěch jasně dokazuje situace na trhu. "Zatímco dříve se speciální piva dělala v malých pivovarech, v současnosti se jimi začínají zabývat i pivovary velké," upozorňuje Karel Kosař z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Za vánočním pivem se často musí až ke zdroji

Vánoční piva však mají i mezi speciály výlučné postavení. Jsou to piva, která se vaří jen jednou do roka - a když se vyprodají, tak už prostě nejsou. Až příští rok, pokud se pivovar rozhodne, že vsadí na tutéž chuť. V Česku to ještě není zcela zvykem, i když jsou tu pivovary, které se ke stejným chutím vracejí už po léta.

Třeba minipivovar Groll z Plzně, který od roku 2008 vaří už vyhlášený vánoční speciál Kapr. "Pro náš vánoční speciál s obsahem alkoholu 8 % je typická černá barva piva, která koresponduje s bohatou pěnou. Po prvním doušku je nejprve cítit klasická pivní chuť, která se rozlije do lahodné hořkosti, a pak karamelové aroma, které naladí vánoční atmosféru," říká Marek Bešta z tohoto plzeňského minipivovaru.

Tak jako u řady jiných malých značek bohužel možnost vychutnat si jejich vánoční pivo nemá každý. Většina se ho vytočí v místním pohostinství. U větších pivovarů věnujících se výrobě speciálů, jako je například broumovský Opat, který letos na vánoční trh posílá speciál s vůní pomeranče a hřebíčku a také "mandarinkové" pivo, to naštěstí neplatí.

Belgická piva běžně zrají měsíce i roky

I když se výroba vánočních speciálů v Česku utěšeně rozvíjí, ve srovnání s jinými zeměmi je tento obor pivovarnického podnikání u nás stále ještě v plenkách. Vyhlášené jsou především vánoční speciály z Belgie. Jejich specifické chuti nahrává nejen jiný styl vaření piva - belgické pivovary při přípravě svých speciálů mnohem častěji než české volí takzvané svrchní kvašení.

"V Belgii je kultura vaření vánočních velmi silná. Tato piva se obvykle vaří už rok předem kolem Mikuláše, a pak rok leží v sudu, než se lahvují," říká Robert Demeter, pivní sommelier z pražské restaurace Les Moules, která se na belgická piva specializuje. Zrání jim prospívá, 95 procent belgických piv se podle Roberta Demetera připravuje za pomoci svrchního kvašení.

Na rozdíl od českých pivovarů, které zatím s chutí svých vánočních speciálů často experimentují, jsou ty belgické tradiční výrobek. "Pivovary mají ve sladových bankách uloženy své slady a jednou do roka z nich uvaří pivo, které je stejné jako řadu let předtím," říká Robert Demeter. "Každý pivovar tak má svou chuť, kde které se mohou jeho zákazníci vracet."

Jeho oblíbené pivo? Jmenovat jen jedno prý není jednoduché: "Narazili vánočního Buccaneera. To je pivo, které voní příjemně po švestkách a po skořici. A co je opravdová bomba, to je dva roky odleželý Gulden Draak vintage, to je opravdu kvalitní černé pivo."

Zdroj: iHNed.cz | Autorka: Radka Hrdinová

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-54187760-jak-chutnaji-vanocni-pivni-specialy-po-koreni-karamelu-i-ovoci


Obliba českého tmavého piva v zahraničí výrazně roste. Za posledních 12 měsíců zaznamenal pivovar ve Velkých Popovicích nárůst prodejů Černého Kozla především v zemích bývalého sovětského svazu. Největší úspěchy sklízí v Rusku. Čím dál populárnější tmavé varianty se tu vypije téměř desetkrát tolik co v Čechách.

V Rusku vypili o 10% Černého Kozla víc než loni

Ze všech zemí bývalého sovětského svazu jsou prodeje nejvyšší v Rusku, kde se za posledních 12 měsíců vypilo téměř 600 tisíc hektolitrů Černého Kozla. Obliba tmavého piva zde přitom stále stoupá. Za poslední dva roky vzrostl podíl této značky vůči jiným pivům na regálech obchodů a zároveň stoupl počet distribučních míst v celém Rusku. Díky tomu došlo k 10 % nárůstu spotřeby oproti stejnému období loňského roku. Kromě Ruska se velkopopovickému pivu vede dobře i v dalších postsovětských republikách.

Obliba Černého Kozla ve Finsku

Spokojenost ve velkopopovickém pivovaru vládne i díky oblibě v dalších evropských trzích. Po České republice, kde se vypije přes 12 milionů Černých Kozlů ročně, je druhým největším trhem Finsko. Tam se ročně doveze téměř 2,5 milionu piv této varianty připravené ze směsi speciálních tmavých sladů. „Ve Finsku je Kozel nejpopulárnější „nedomácí“ značkou a představuje symbol celé kategorie tmavých piv,“ vypočítává brand manažer Velkopopovického Kozla Vladimír Vaněk.

Černý Kozel se vyváží na tři kontinenty

Celkem se Černý Kozel exportuje do 30 zemí na třech kontinentech. Oproti loňskému roku přibylo 7 zemí, do kterých se začalo velkopopovické pivo v návaznosti na úspěchy v jiných zemích nově vyvážet. Mezi nejzajímavější destinace patří například Izrael, Ázerbájdžán a Jižní Korea.

Největší nárůst prodejů evidují Velkopopovičtí ve Švýcarsku, na paty jim ale šlapou země z dálného východu – Kyrgyzstán, Kazachstán a Korea.

Velkopopovický Kozel sklízí ocenění v pivních soutěžích

Za hranicemi si Černého Kozla ale neoblíbili náhodou. V České republice je Velkopopovický Kozel Černý vedoucím hráčem na trhu tmavých piv a o jeho kvalitách svědčí skutečnost, že pravidelně boduje v nejrůznějších soutěžích. Zlatá medailová ocenění získal například na Mezinárodním pivním mistrovství v Austrálii a na mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Belgii. Minulý rok si připsal na mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards stříbrnou medaili v kategorii tmavých piv.

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla


Po loňském propadu prodeje piva, vyvolaném růstem spotřební daně i cen surovin, začíná poptávka opět růst. Lídr domácího trhu Plzeňský Prazdroj očekává v příštím roce nárůst poptávky o jedno až dvě procenta. "Je nyní na nás podchytit poptávku a nabídnout lidem nové produkty. Nemůžeme spoléhat výhradně na prodej ležáku. Musíme nabízet nové věci, nové příchuti," říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman.

Foto

LN V Česku působíte v čele Plzeňského Prazdroje již dva roky. Naučil jste se již, jak "správně" pít české pivo?

Správně pít? Myslím, že jsem to již odpozoroval. Byl to nejjednodušší úkol, kterému jsem čelil. Pravdou ale je, že české pivo jsem měl rád již mnohem dříve, Pilsner Urquell patřil vždy k mým nejoblíbenějším. Když ale vidíte, jak skutečně se české pivo vaří, jaký důraz je kladen na kvalitu a každý detail, který by ji mohl ovlivnit, tak si uvědomíte, jak unikátní produkt to je. V minulosti jsem pracoval v pivovarnictví v jiných zemích, ale s takovým přístupem k výrobě jako zde jsem se nikde nesetkal. A to samozřejmě ovlivňuje i můj požitek při konzumaci. Když zajdu do hospody, vím, že dostávám skutečně maximálně čerstvé pivo.

LN Kolik piva vlastně vypijete?

Týdně zhruba pět až deset piv. Záleží na tom, jak moc jsem zaneprázdněn.

LN Jestli byla změna konzumace piva nejmenší úkol, kterým dalším jste čelil a které byly a jsou nejtěžší?

V Česku i na dalších evropských trzích dochází k proměně trhu s pivem. Upřímně si myslím, že pivovarníci podcenili dopady hospodářské recese na trh s pivem. Poptávka po pivu se odvíjí od příjmu lidí. V době krize lidé začali šetřit a návštěvy hospod přece jen omezili. Namísto toho, aby chodili do hospod, zůstávají doma. Tento trend byl zřejmý již dříve, krize ho ale výrazně prohloubila. Lidé si chtějí kupovat pivo domů, tomu musíme přizpůsobovat distribuci i balení. Stále populárnější je pivo v plechovkách či PET lahvích. Konzumenti navíc chtějí stále větší výběr. Až dosud dominovala poptávka po tradičním ležáku. Spektrum chutí se ale rychle rozšiřuje. Lidé si žádají nové chutě a my se jim snažíme vyhovět.

LN Připustil jste, že dopady krize pivovarníci podcenili. Jak jim ale mohou nejefektivněji čelit – snižováním cen, nebo inovacemi chutí?

Určitě kombinací obou nástrojů. Když hovoříme o cenách, je nezbytné vzít v potaz růst cen piva vyvolaný navyšováním spotřební daně v minulém roce. Za normálních okolností vede navyšování daní ke snižování spotřeby. A to jsme zaznamenali i my. V roce 2010 poklesly prodeje piva o šest až sedm procent. S něčím podobným se přitom trh s pivem v minulosti nesetkal. Lidé začali být i přirozeně vybíraví. Museli jsme se proto přizpůsobit. Investovali jsme do našich značek.

LN Které značky piv přestály pokles nejlépe?

Ve střednědobém horizontu se dařilo zejména prémiovým značkám. Pilsner Urquell dokázal projít krizí bez výrazných ztrát a letos jeho prodeje již opět rostou. To je značka, která má své loajální zákazníky v každé době.

LN Dalo by se přitom očekávat, že v době krize začnou lidé šetřit na výdajích za pivo a alkohol, tedy za zboží, které není k životu nezbytně nutné. Skutečně jste tento efekt nezaznamenali?

Ale ano. Zaznamenali jsme, že klesal byznys hospod. Lidé do nich začali chodit méně a také v nich začali méně utrácet.

LN O jak výrazný pokles šlo?

Počítáme-li, že průměrný Čech zavítal v předkrizové době do hospody třikrát týdně, v krizi se počet návštěv snížil na dvě. Tím došlo i k poklesu prodejů piva. Na druhou stranu jsme ale zaznamenali nárůst spotřeby piva v domácnostech.

LN Jak se za poslední dva roky změnil poměr prodaného piva čepovaného a piva v lahvích či plechovkách?

Objem čepovaného piva mírně klesá. Celkový podíl těchto dvou segmentů je v podstatě vyrovnaný, hovoříme-li o českém pivním trhu jako celku. V Plzeňském Prazdroji ale zaznamenáváme, že více piva se nakupuje pro domácí spotřebu.

LN Krize postihla zejména západoevropské trhy, které jsou pro vás strategické. Nezačínáte se v souvislosti s další očekávanou krizí rozhlížet jinde?

Největší poptávku zaznamenáváme stále v Evropě. Je to i tím, že plzeňský ležák nejlépe vystihuje chuť evropských konzumentů. Samozřejmě se ohlížíme po příležitostech v rostoucích regionech Latinské Ameriky a Asie. Vlastně ještě než jsem přišel do Česka, otevřel jsem dveře Pilsner Urquell na jihokorejský trh. Dnes se mu tam daří velmi dobře.

LN Česko bývá kritizováno za to, že jeho ekonomická závislost na EU je příliš velká. I vy přiznáváte, že většina vašeho exportu míří na západoevropské trhy. Nenastává nyní čas zkusit se více prosadit v Asii, zejména na čínském trhu?

Je skutečností, že potenciál čínského trhu je obrovský. Když se podíváte na skupinu SAB Miller, jejíž jsme součástí, náš růst vychází právě z asijských a latinskoamerických trhů. Je ale třeba mít na paměti, že piva jako Pilsner Urquell mají prodejní potenciál zejména na severní polokouli. Proto musíme i nadále vyhledávat příležitosti zejména v Evropě, ale také v oblasti Blízkého východu.

LN Znamená to, že lidé v Číně a na jižní polokouli nemají šanci naučit se pít "plzeň"?

Domnívám se, že lidé zejména ve velkých městských aglomeracích, například v Pekingu, mu postupem času na chuť přijdou. Když se ale bavíme o Číně, je třeba si také uvědomit, že cena piva na místním trhu je velmi nízká. Je to trh s jedněmi z nejnižších cen piva na světě. To, že si za značku Pilsner Urquell účtujeme více, má opodstatnění. Tato značka prostě nabízí větší hodnotu.

LN Mnoho podniků se snaží v době recese co možná nejvíce rozšířit exportní kanály, protože domácí poptávka je a podle všeho i bude nedostatečná. Neměl by i Plzeňský Prazdroj začít více uvažovat o snižování závislosti na domácím trhu?

Moje filozofie je taková, že není možnost "vyexportovat se" z ekonomického problému. Každý se musí snažit zejména optimalizovat výrobu. Konkrétně my klademe důraz na vybudování takového portfolia produktů a služeb, abychom byli připraveni reagovat na proměny trhu. Za poslední rok jsme výrazně zlepšili služby pro naše zákazníky i náš obchodní model. Snížili jsme náklady. To vše děláme proto, abychom mohli dále investovat jak do lidí, tak do našich značek.

LN Letos jste začali obchodníkům nabízet prodej přes telefon. Jak se osvědčil?

S testováním prodeje přes telefon jsme začali v létě a plošně jsme je spustili od počátku listopadu. Funguje to tak, že naše telefonní středisko zaznamená a zpracuje veškeré objednávky od jednotlivých provozovatelů hospod a dalších obchodníků. Zjistili jsme, že fáze přijímání objednávek má v prodejním cyklu nejmenší přidanou hodnotu, proto se s ní musíme vypořádat co možná nejefektivněji. Naši obchodní zástupci se díky tomu mohou věnovat zákazníkům, mohou s nimi více probírat možnosti, které povedou ke zvýšení prodejů piva.

LN Co konkrétně obchodní zástupci s majiteli hospod řeší?

Například je školí, jak správně zacházet s čepovaným pivem. Také se snaží nacházet uplatnění pro další značky z našeho portfolia, a rozšiřovat tak i nabídku hospod. Když vidíme, že mezi návštěvníky dané restaurace či hospody je více žen, nabídneme jim například naši značku Frisco. Má brusinkovou chuť a je mezi ženami populární.

LN Kolikrát během dne zazvoní ve vašem telefonním objednávkovém středisku telefon?

Jen občas. Většinou voláme my našim zákazníkům. Nečekáme, až zavolají. Oni vědí, že my se ozveme.

LN Kolik telefonátů uskuteční pracovníci vašeho střediska?

Odpovím takto. Během týdne zaznamenáme kolem 25 tisíc objednávek. Telefonátů za tu dobu uskutečníme zhruba dvojnásobek.

LN Dokážete na základě objednávek piva posoudit, zdali skutečně můžeme očekávat novou vlnu hospodářské krize?

Zaznamenali jsme mírný pokles spotřeby. Zatímco dříve vypil jeden Čech ročně v průměru 170 litrů piva, nyní je tento průměr 143 litrů. My v Plzeňském Prazdroji nyní pozorujeme opětovný mírný růst. Domnívám se, že jsme se již odrazili ode dna a trh se stabilizoval. V příštím roce očekáváme růst trhu o jedno až dvě procenta. Je nyní na nás podchytit poptávku a nabídnout lidem nové produkty. Nemůžeme spoléhat výhradně na prodej ležáku. Musíme nabízet nové věci, nové příchuti. Jen tak můžeme růst.

LN Pilsner Urquell definujete jako super prémiovou značku. Neznemožňuje vám to lépe pracovat s jeho cenou a v době krize ho i výrazněji zlevnit?

Pivo je zde pořád velmi dobře dostupné. Cena piva není v Česku problém. My musíme naše zákazníky přesvědčit, že za inovace a nové produkty jim stojí naopak si připlatit. Důraz na inovace je základem našeho snažení. Podívejte se například na rozmach piva v PET lahvích. Před dvěma lety jsme tyto lahve vůbec nenabízeli, a dnes činí pět procent našich prodejů a v příštím roce jejich podíl vzroste na sedm procent. Prodeje piva v plechovkách jsme dokázali letos zdvojnásobit.

LN Při předpovědích, co přijde příští rok, zmiňují obchodníci nejčastěji zdražování vyvolané zejména zvyšováním DPH. Plzeňský Prazdroj již od prosince zvedl cenu svých piv v průměru o 2,5 procenta. Je to letos již podruhé – na začátku roku jste zdražili o dvě procenta. Bude Plzeňský Prazdroj zdražovat i v příštím roce?

Letošní navyšování cen souviselo do velké míry s růstem cen vstupů. Zvyšování DPH ovlivní ceny jídla, nikoliv alkoholických nápojů. Jediný dopad tak vyšší DPH bude mít na cenu nealkoholického Birellu. Půllitr Birellu by měl podražit o 50 haléřů.

Doug Brodman

V čele Plzeňského Prazdroje působí od listopadu 2009.

V pivovarském světě pracuje již dvacet osm let.

V roce 1999 nastoupil do společnosti Miller Brewing Company, která působí na trhu v USA jako součást globální skupiny SABMiller.

Od roku 2006 vedl nejprve společnost Miller Brewing International, poté Market Development Americas.

Vystudoval management na univerzitě St. John's v New Yorku, v Česku je i s rodinou, tedy s chotí Terry a dcerou Jennifer.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: František Bouc | Foto František Vlček

http://byznys.lidovky.cz/leti-plast-i-plech-prazdroj-prodava-pivo-uz-i-telefonicky-pm0-/firmy-trhy.asp?c=A111212_171707_firmy-trhy_nev


«« « Strana 461 z 781 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň