Střet s unifikací prý tradice ustojí, lidé jsou ochotni za kvalitu platit

Chci, aby i ženy byly hrdé na české pivo, říká Nataša Rousková, sládková přerovského Zubru, jednoho z největších pivovarů na Moravě.

* LN Pivovarnictví má většina lidí spojené především s muži. Jak jste dokázala proniknout do tohoto prostředí?

Určitě nebylo mým dívčím snem stát se sládkovou. Studovala jsem vysokou školu chemicko-technologickou, kde byla katedra zabývající se kosmetikou nebo parfémy. Tímto směrem jsem se chtěla ubírat.

* LN Co se stalo, že se budoucí odbornice na kosmetiku stala odbornice na pivo?

V třetím ročníku, kdy se studenti dělí na specializace, jsem objevila obor kvasná chemie a inženýrství. To mě chytilo a věděla jsem, že kosmetika padá. A co si budeme namlouvat, v kosmetice přece jenom nejsme taková velmoc jako v pivovarnictví, takže jsem měla možnost učit se od světově uznávaných odborníků.

* LN Jaké jsou výhody být ženou v pivovarnictví? Přece jenom pivo pijí především muži...

Je to práce jako každá jiná. O pohlaví ani moc nejde. Mým přáním ale je, abych k pivu dokázala přitáhnout i ženy, aby si k pivu dokázaly vybudovat vztah tak jako muži. Oni jsou na české pivo hrdí, a právem. A já jsem taky, protože v České republice se vaří nejlepší pivo na světě!

* LN Proč tedy ženy nepijí pivo ve větší míře?

Já myslím, že to hodně ovlivňuje dnešní svět superštíhlých modelek. A pivo je přece jenom více kalorické a ženy mají pocit provinění, když si dají pivo. A to je tmářství, protože vysokou kalorickou hodnotu mají i všechny ty džusy a sladké nápoje.

* LN Mají k vám mužští podřízení respekt?

Je několik kategorií mužů. Především muži pivovarníci, se kterými jsem studovala nebo se potkáváme na pivovarnických akcích. Není mezi námi obchodní rivalita, naopak si vzájemně pomáháme. Pak jsou lidé z jiných oborů, které to možná trochu zarazí, ale nakonec se domluvíme. A mí podřízení sice ze začátku mohli mít problémy, ale k žádným problémům nikdy nedošlo.

* LN Někteří odborníci tvrdí, že stoupá počet žen pijících pivo. Existují třeba nějaké speciály určené výhradně pro ženy?

Ještě jsem se nesetkala s pivem, které by bylo uvařené přímo pro ženy. Nevím, jestli se procento žen zvyšuje. Mám ale zkušenost, že mladé dívky si v hospodě k obědu pivo klidně dají. Večer už ne. Když se jich ptám, proč si pivo nedají i večer, tak mi říkají, že je příliš kalorické, a především hořké. Takže pokud vyrobit ženský pivní speciál, měl by být určitě méně hořký.

* LN Český pivní trh je nasycený. Dá se vůbec někam růst? Neotevírá se cesta právě formou různých speciálů?

Máte pravdu, že trh je nasycený. U speciálů je problém, že jsou náročnější na výrobu. Když se ptám lidí, co jim chybí, tak oni řeknou, že speciály. Už ale nedokážou specifikovat, jak by si je představovali. Také si musíme uvědomit, že Češi jsou konzervativní, což potvrzuje fakt, že všechna ta piva s třešňovou nebo karamelovou příchutí se u nás neuchytila. Zatím. Uvidíme, třeba se to do budoucna změní.

* LN Ale právě Vánoce jsou obdobím, kdy lidé v obchodě sáhnou spíše po jiných a nezvyklých pivech než po tradiční desítce...

Ano. Lidé v tomto období chtějí ochutnat něco nového a nakupují hlavně silnější piva s výraznou a netradiční chutí.

* LN Co je při vaření piva nejdůležitější?

Alfou a omegou je hygiena. Bez té to prostě nejde a mít pořádek v pivovaru je základním předpokladem pro výrobu kvalitního piva. Důležitá je proto kvalita surovin, úroveň technologického postupu i úroveň technického zařízení.

* LN Pokud je pro vás důležitá hygiena, kvalita surovin, jak se díváte na fenomén takzvaného europiva, které dostanete ve většině hospod? Člověk už možná ani nepozná rozdíl mezi kvalitním pivem a europivem...

Je to o tom, jak pivo vaříte. Důležité je zachovat tradiční postup vaření, což ne všechny pivovary dělají. My máme štěstí, že na nás ten ekonomický tlak není tak velký, tak můžeme tyto tradiční receptury nadále používat. Ekonomicky je to samozřejmě náročnější. Myslím ale, že Češi rozdíl poznají. Europivo nemá tu chmelovou plnost, je prázdné, je přesycené kysličníkem uhličitým a po napití vám v puse zůstává taková nepříjemná ulpívající hořkost.

* LN Neobáváte se, že europiva převálcují ta tradiční? Češi se stále orientují podle ceny.

Neobávám. Naopak tradiční piva jsou regulátorem piva. Proto existuje i známka České pivo, která tu tradici ochraňuje. Navíc v mnoha případech jsou europiva dražší než klasická česká piva.

* LN Jak vůbec vnímáte evropskou registrační známku České pivo? Může to posílit jeho postavení na trhu?

My už tuto etiketu dlouho používáme. Navíc jsme byli jedním z iniciátorů tohoto projektu. Výhodou je, že se uchová tradice a charakter českého piva. Z marketingového pohledu přispěje k lepší orientaci zákazníka na trhu a je to samozřejmě dobré i pro export.

* LN V posledních měsících hýbe světem finanční krize. Jaký vliv může mít na pivovarnictví?

Samozřejmě se toho obáváme. Lidé mají tendenci šetřit a omezovat se, takže teoreticky by se krize měla projevit negativně. Ale šetřit a hlídat náklady musí firma pořád, takže snad nic zásadního se nezmění ani v dalším roce.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm

Na Valné hromadě Českého svazu pivovarů ve středu 10. prosince byl do jeho čela zvolen Ing. František Šámal (* 1956). Ve funkci nahradil Ing. Františka Krakeše, který bude nadále působit v předsednictvu svazu.

Profesní kariéra Františka Šámala je spojena především s Pivovary Staropramen, a.s., kam (tehdy Pražské pivovary) nastoupil po několikaletém působení v Západočeských pivovarech. Šámal je absolventem oboru kvasná chemie na Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde také absolvoval postgraduální kurz ekonomiky a řízení potravinářské výroby. František Šámal zastával funkce podnikového technologa, dále byl postupně mj. výrobním ředitelem, ředitelem pro logistiku a techniku a výrobně-technickým ředitelem. V současnosti je místopředsedou představenstva Pivovarů Staropramen, a.s.

„Zvolení do funkce předsedy svazu vnímám jako příležitost pokračovat v nastoupeném procesu ČSPS a prosazovat zájmy a potřeby českého pivovarského průmyslu, tedy pivovarství, sladařství, ale i všech dalších organizací a institucí, které k nim patří a pomáhají na domácím i zahraničních trzích v dosažených úspěších. S ohledem na celosvětovou ekonomikou situaci, ale i vzhledem ke změnám, k nimž dochází na trhu piva u nás i ve světe v souvislosti s měnícím se životním stylem spotřebitelů si zároveň uvědomuji potřebu nových přístupů, které před námi stojí a něž bude třeba reagovat,“ uvedl Ing. František Šámal, nově zvolený předseda Českého svaz pivovarů a sladoven. „Využívám i příležitosti k tomu, abych svému předchůdci poděkoval za vykonanou práci,“ dodal František Šámal.

Na valné hromadě byli za nové členy Českého svazu pivovarů a sladoven přijati společnost Mráz Agro CZ za přispívajícího člena a pivovar Rakovník za činného člena. Český svaz pivovarů a sladoven v současné době sdružuje 60 organizací činných v pivovarství a sladařství. Členy ČSPS je 33 pivovarů, dále 9 sladoven a 18 přispívajících, kteří zastupují společnosti, jako jsou vědecké a vzdělávací instituce, výrobci zařízení a technologií v pivovarství a sladařství, firmy vyrábějící sklo, tiskárenské závody a další subjekty. Svaz má ve svých řadách i jednoho čestného člena, dlouholetého pivovarsko-sladařského odborníka. Předchůdce dnešního svazu byl založen v roce 1873.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.

Zdroj: Agris

Slavnostní otevření Valašského pivovaru v Kozlovicích je sice plánováno až na 20. prosince 2008, tedy v čase, kdy se v Kozlovicích koná jubilejní 10. ročník mezinárodního folklorního festivalu Souznění, ale již nyní se zde na tuto velkou událost pilně připravují. „Aby nebylo nic ponecháno náhodě, zkušební provoz pivovaru – pravděpodobně od druhé půlky listopadu – by měl vyladit kozlovické pivo tak, aby si návštěvníci při slavnostním otevření mohli už jen plně vychutnávat jeho lahodnou chuť,“ prozradil Lukáš Hlisnikovský, manager restauračních provozů značky Relax v podhůří Beskyd, pod kterou je kozlovický pivovar společně s pivovarem štramberským i pikopivovarem frýdlantským spravován.

Všechny tyto pivovary mají také svého odborného garanta. Tím se stala inženýrská společnost Pivo Praha s.r.o., která byla založená roku 1991 odborníky s více než 20ti letou praxí v pivovarském oboru. Organizace je zároveň členem Českého svazu pivovarů a sladoven a Asociace poradenských firem v průmyslu. Jeden ze zakládajících členů společnosti Pivo Praha, ing. Václav Potěšil, při své říjnové návštěvě pivovaru potvrdil, že v současném trendu zakládání osobitých malých pivovarů bude i ten kozlovický mít své zvláštní postavení, svá kouzla a specifika. „Od Městského pivovaru Štramberk se liší především kapacitou. Celoroční výstav kozlovického pivovaru po předpokládaném rozšíření bude činit 1700 hl piva ročně, tedy asi pětkrát více, než je tomu ve Štramberku. I Valašský pivovar Kozlovice má své měděné varny, každá z nich má ale velmi vzácné a kvalitní ručně vykované klobouky. Dnes už je jen velmi málo odborníků - mědikovců, kteří dokáží odvést takovou precizní práci. Je dost pravděpodobné, že do deseti let jejich řemeslo vymizí úplně a takové ručně opracované kusy již nikde nepořídíte.“

Pražská společnost pro Kozlovice řešila kompletně dodávku technického a výrobního zařízení pivovaru, vč. technologie výroby a kvality piva, technického dozoru montáží atd. Dodávky pikopivovarů (výstav 100 – 500 hl / rok) a restauračních minipivovarů (500 – 20 000 hl / rok) na klíč – ať již ve stylu moderním, klasickém či historickém – na domácím i zahraničním trhu však tvoří jen část profilu činnosti. Společnost např. také organizuje výběrová řízení na dodavatele technologie jednotlivých provozních souborů či udržuje vlastní sbírku pivovarských kvasinek obsahující vedle kmenů pro výrobu ležáku i řadu různých kmenů pro výrobu piv typu Ale, Weizen, Stout. Majitelé společnosti jsou současně vlastníky malého pivovaru s restaurací „Pivovarský dům” v Praze. Mimochodem, právě zde byl vyškolen nový kozlovický sládek Ivan Šubjak.

Na další zajímavost kozlovického pivovaru upozornil Marek Pietoň, vrchní sládek (Městského pivovaru Štramberk a Valašského pivovaru Kozlovice): „Máme zde k dispozici prostorové chlazení a otevřené kvasné kádě z nerezu, což nám umožňuje kvalitnější kontrolu kvašení i zrání piva. Sládek tak může velice pečlivě a vizuálně vyhodnotit spoustu ukazatelů hlavního kvašení i zrání piva. Pivo, které se pak dostane ke konzumentovi, může být kalnější, ale to právě díky tomu, že je v něm spousta výživných a zdraví prospěšných látek.“

V současné době je v České republice přibližně 70 pivovarů. Zda v něm bude Valašský pivovar v Kozlovicích skutečně zaujímat své důstojné místo, rozhodnou především návštěvníci. Ti se mohou již nyní těšit na několik pivovarských „lahůdek“:

Lahůdka stylu – Budiž požehnána první republika! Současná budova pivovaru, která byla (vč. restauračních kapacit, kuchyně, ubytování pro personál, skladovými a jinými prostory) rekonstruována průběžně po dobu dvou let, vychází z původních hospodářských budov starého fojtství, tj. dnešního areálu Fojtství č.p.1 v Kozlovicích, jehož hlavní budova má ve svém štítě letopočet 1822. Zachování původních cihlových klenutí stropů společně s prvky kamene a dřeva patří k základním rysům interiéru.

Na střechy pivovarského areálu bylo spotřebováno přibližně 700 m2 ručně štípaného šindele. Nezbytnou součástí střešní krytiny se staly stylové dřevěné zábrany proti sněhu.

Zázemí pivovarské restaurace dýchající atmosférou první republiky nabízí kapacitu 80 míst; stejnou kapacitu nabízí i klasický reprezentativní salón v prvním patře budovy. Na stěnách přízemní kamenné pivní restaurace naleznete mezi originálními akciemi a dobovými pivními etiketami našich nejvýznamnějších pivovarů také výuční listy sládků sahající až do 18. století! Cech řádu pivovarnického tak drží pomyslné oko nad kvalitou místního kvasničáku…

Lahůdky na stole – K dobrému jídlu místní kvasničák!

Personál oblečený do oděvů vycházejících z místních lidových tradic, bude hostům nabízet tradiční českou a moravskou kuchyni. Mimo jiné zde můžete ochutnat kozí sýr v několika kombinacích a příchutích, produkovaný certifikovaným výrobcem z Moravy. Záleží na vás, čím svou specialitu zapijete. Ponejvíce osobní pozornosti zde bude podle očekávání věnováno kvalitě domácího kvasnicového nefiltrovaného ležáku plzeňského typu – tj. světlý Valašský vojvoda a tmavý Kozlovický fojt. V anketě, kterou vyhlásil provozovatel společně s periodikem Trubač v březnu letošního roku, se rozhodlo také o novém názvu speciálního svátečního piva – „Kozlovjan“ a o sloganu, který bude doplňovat pivní tácky i jiné nezbytné atributy , po kterých bude prahnout nejedna vášnivá ruka sběratele – „Dobré pivo kozlovické – z čisté vody ondřejnické!“ Připomeňme, že výhercem ankety se v obou případech stal místní rodák Jiří Tobola, který se na slavnostním prosincovém otevření Valašského pivovaru dočká slibované odměny.

„Doufáme, že kvalita místního piva (nejen zmiňovaného světlého Valašského vojvody) se bude vzájemně doplňovat s kvalitou místního folkloru, která je už léta spjatá s činností souboru Valašský vojvoda. Ten je také jedním z organizátorů mezinárodního festivalu Souznění, během kterého bude pivovar slavnostně otevřen, a to za přítomnosti veřejnosti a vzácných hostů, mezi kterými nebude chybět „kmotr“ pivovaru – Rodinný pivovar Bernard,a.s., resp. jeho představitel, starosta obce a samozřejmě členové souboru Valašský vojvoda…“ doplnil na závěr Marek Pietoň. Zástupce odborného garanta ze společnosti Pivo Praha, spol. s.r.o., ing. Václava Potěšila, 20.prosince v Kozlovicích nenajdete, neboť v té době se podílí na vzniku nového pivovaru ve Vietnamu. Mimochodem, s výjimkou australského a amerického kontinentu objevíte pivovary dodané zákazníkovi na míru touto českou inženýrskou společností všude na světě…

Doprovodný program slavnostního otevření Valašského pivovaru v Kozlovicích

v sobotu 20.12. 2008 od cca 11:00 hod.

• Tře králové na koních – Divadelní soubor Kozlovice

• Živý betlém

• Pásmo pijáckých písní – Valašský vojvoda

Netradiční hudebně pěvecký projekt gospelového žánru – Alfa Gospel Praises ze Zábřehu na Moravě

Doprovodné výstavy v areálu Fojtství

Výstava nově a odborně zrekonstruovaného památného betlému, který byl získán pro expozici sakrálního umění v dubnu tohoto roku. Do roku 1920 byl tento dřevěný betlém v orientálním stylu v majetku místního faráře, později přešel do vlastnictví rodiny Marie Prudké.

Zdroj: Relax v podhůří.cz

Biopotraviny najdete i v mnoha zapadlých obchodech. Tím však invaze ekologického zemědělství nekončí. Na českém trhu se objevily i biopiva a biodžusy za poměrně solidní cenu. Jaké bionápoje můžete v obchodech sehnat a které jsou nejpopulárnější?

Ještě nedávno bylo docela náročné sehnat v obchodě něco více než biomouku či biomouku. Nyní se do České republiky začala dovážet i biopiva, a to především z německých biopivovarů. Konzumenti mají na výběr z kompletní nabídky, v níž jsou jak silnější ležáky, tak piva s nízkým nebo téměř nulovým obsahem alkoholu. Nechybí ani pivní speciály. Mezi nimi je zajímavé například špaldové či bezlepkové pivo.

Biopiva se od klasických piv liší zejména tím, že při jejich výrobě jsou použity suroviny jako je ječmen, pšenice, špalda a přírodní chmel pocházející pouze z ekologického zemědělství. Kvalitu BIO zaručují přísné normy a pravidelný dohled inspektorů na jejich dodržování při celém výrobním procesu.

Sortiment biopiv je překvapivě široký

Zajímavá je zejména produkce německého biopivovaru Neumarkter Lammsbräu. Svou šíří sortimentu (zhruba šestnáct druhů biopiv, včetně speciálních nealkoholických piv, jako je například tmavé či kvasnicové nealko) potěší každého znalce piva. Největší zájem je o klasický bioležák plzeňského typu EdelPils (0,33 l, cena: 28 Kč) a roste obliba i jeho nealkoholické varianty. EdelPils vyniká především kořenitostí s jemnou chutí chmelu.

Oblíbené je však i tmavé, špaldové či pšeničné kvasnicové biopivo (0,5 l, cena: 37 Kč) a rovněž biopivo se sníženým obsahem alkoholu. Novinkou je bezlepkové biopivo klasické chuti s přírodním chmelem (0,33 l, cena: 35 Kč). „Bionápoje se prodávají stejně jako ostatní biopotraviny,“ říká Ondřej Bělský z internetového obchodu Biosféra. „Konkrétně biopivo není zrovna mezi nejoblíbenějšími produkty, ale to může být dáno mnoha faktory. V restauracích bude situace asi jiná,“ dodává Bělský. Podle něj je mnohem žádanější biovíno.

V obchodech může zákazník narazit i na další výrobky biopiv různých producentů. Jedním z nich je například bio bezlepkové pivo s citrónovou příchutí od německého výrobce Schnitzer (0,33 l, cena: 45 Kč), které je pro svůj snížený obsah alkoholu (2,6%) vhodný i pro dámy.

Zajímavým produktem je rovněž biopivo s konopným výtažkem (0,33 l, cena: 39 Kč), které kromě vody, sladu a chmele obsahuje konopné květy. Biopivo od německého výrobce obsahuje 4,9% alkoholu a patří k certifikovaným produktům kontrolovaného ekologického zemědělství.

Osvěžení poskytnou i biolimonády

Kromě biopiv je na českém trhu prezentována i široká nabídka biolimonád. Limonády v kvalitě BIO jsou vyráběny z přírodních šťáv a jsou doslazovány medem.

Kromě tradičních ovocných příchutí jako je pomeranč, citron, jablko-třešeň, je nabízena i limonáda s příchutí koly, ovšem bez kofeinu (0,33 l, cena: 30 Kč). Sortiment doplňuje i nápoj BioSport (0,33 l, cena: 30 Kč), který je vhodný především po sportovní činnosti nebo fyzicky náročné práci, neboť tělu rychle dodá ztracenou energii. Z nealko bio nápojů se podle zkušeností Ondřeje Bělského nejlépe prodávají přírodní mošty a limonády. „Limonády jsou na rozdíl od konvenčních produktů vyrobené z přírodních ovocných složek, slazeny ovocnými cukry nebo bio cukrem a neobsahují žádná barviva, umělá aromata a konzervanty,“ vysvětluje základní rozdíly Bělský.

Sortiment uvedených bionápojů nabízí řada specializovaných prodejen s biopotravinami a racionální stravou, dále jsou výrobky k objednání v internetových obchodech se zdravou výživou a bioprodukty (např. www.biorganic.cz, www.biosfera.cz). Nicméně dostávají se již i do nápojových menu v restauracích zdravé výživy a nově je naleznete také v nabídce řetězce BioCafés.

Zdroj: Nazeleno.cz | Autor: Gabriela Hrázská

Čeští chmelaři si užívají druhou nejvyšší úrodu za posledních deset let. V letošním roce sklidili o 1 100 tun chmele více než loni, urodilo se ho více než 6 700 tun. Lepší sklizeň by jim měla pomoci zahojit ztráty z předchozích let.

"Proti minulému roku narostly příjmy pěstitelů o nějakých 250 až 300 milionů korun," říká Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele. Zvýšení příjmů pomohl i nárůst cen - meziročně zhruba o 15 procent.

Zdražení ale podle Rosy pokrylo pouze zvýšení nákladů. "Je nutné se vyrovnat s posilováním koruny či vyššími investicemi do výstavby chmelnic nebo závlah," vyjmenovává Rosa.

Pěstitelé by neměli mít při vyšší úrodě problém s odbytem. "Prodává se podle dříve uzavřených smluv s pivovary, které se většinou podepisují na tři až pět let," vysvětlil Rosa. Přes čtyři tisíce tun sušeného chmele také míří do zahraničí. Největším odběratelem je Japonsko - pivovary Asahi, Kirin, Sapporu a Suntory odebírají zhruba 40 procent české úrody.

Vývoj cen chmele příliš neovlivňuje to, kolik nakonec stojí pivo. V poměru k cenám energií či sladovnického ječmene se pro pivovary jedná o mnohem nižší položku.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz

Se spotřebou téměř 160 l na osobu za rok je Česká republika na čele v konzumaci piva ve světě. Pro značnou část české populace je pivo důležitou součástí denní stravy. Pivo je snadno stravitelné a je důležitým zdrojem vitaminů (zejména B6 a kyseliny listové), dále draslíku, hořčíku, fosforu a jiných stopových prvků, aminokyselin, bílkovin a jiných látek (např. organických kyselin, antioxidantů, iso-α-kyselin).

Stanovení volných aminokyselin hraje důležitou úlohu při posuzování nutriční kvality potravin a nápojů. Specifické aminokyseliny slouží jako indikátory falšování a transformace během procesu výroby a skladování.

Na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze se zabývali stanovením volných aminokyselin v pivu a porovnáním tuzemských a zahraničních značek piv z hlediska jejich obsahu. V rámci studie se porovnávala piva vyrobená v ČR, Nizozemí, Irsku, Německu a Austrálii. Celkem se analyzovalo 16 volných aminokyselin v 35 komerčních značkách piva na trhu v ČR. Stanovení volných aminokyselin v pivu se provádělo optimalizovanou analytickou metodou (HPLC).

Celkový obsah volných aminokyselin ve studovaných pivech se pohyboval v rozmezí 120–660 mg/l. Pro česká piva bylo charakteristické, že měla vyšší obsah volných aminokyselin ve srovnání s dovezenými pivy, zvláště pokud šlo o hořké (isoleucin, leucin, lysin, fenylalanin a histidin), hořko-sladké (valin a prolin) a slané-umami (glutamová kyselina a aspartová kyselina) aminokyseliny. Na rozdíly, které přispívají ke specifickým chuťovým vlastnostem českých piv, mají pravděpodobně vliv použité suroviny, kmen kvasinek a technologický postup.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Alexandra Kvasničková

Z pivovaru Budějovický Budvar byla ve středu odeslána první dodávka piva do Kyrgyzské republiky. Dva zateplené kontejnery se 180 hektolitry lahvového ležáku Budweiser Budvar směřují do hlavního města Biškeku (dříve Frunze). Zásilku tvoří kartony s láhvemi 0,5 a 0,33 litru.

České výrobky a zvláště pivo mají ve všech zemích bývalého Sovětského svazu dobrý zvuk. „Kyrgyzský trh je sice malý, ale v posledních letech dynamicky rostl. Do roku 2013 by se tam měla konzumace piva ztrojnásobit. Navíc asi 70 procent spotřeby tvoří v Kyrgyzstánu importované pivo,“ říká Tomáš Bártů, exportní manažer pro Asii z Budějovického Budvaru.

Ležák bude na pultech stát 70 - 90 Somů (asi 35 – 45 korun). „To je asi dvojnásobek ceny běžných piv na místním trhu,“ dodává Bártů. Lahvové pivo se bude prodávat i ve vybraných restauracích ve větších městech.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

O pětilitrové pivní „pártysoudky“ je největší zájem před Vánoci. Oproti teplým letním měsícům jsou prodeje pártysoudků v prosinci o 130 % vyšší. S ohledem na meziroční růst oblíbenosti tohoto balení by se podle odhadů značky Gambrinus v letošním prosinci mohlo prodat až 3500 pártysoudků, tedy o více než 2000 kusů více než o rok dříve. Každý druhý prodaný soudek je přitom tzv. XXL plechovka s pivem Gambrinus světlý výčepní.

„Typickou sezónou pro pivní pártysoudky je sice léto, ale jsou i oblíbeným vánočním dárkem, protože v prosinci opakovaně prodáváme nejvíce XXL plechovek. V poslední době si navíc pártysoudky oblíbily i obchodní řetězce, které je využívají jako motivátor, respektive odměnu za nákupy,“ říká Jiří Rákosník, manažer značky Gambrinus.

Trh pětilitrových pártysoudků je segment, který jde jako jeden z mála opačným směrem než čepované či lahvové pivo. Zatímco tam se v posledních letech zvyšuje zájem o ležáky, jejichž podíl se zvýšil na 30 procent, u pártysoudků od loňského roku naopak vzrostla preference výčepního piva, které nyní tvoří 50 % prodejů tohoto balení, především díky světlému výčepnímu Gambrinusu v tzv. XXL plechovce.

V roce 2007 se celkový český prodej piva v pártysoudcích meziročně zvýšil téměř čtyřnásobně

(z 25.000 5l soudků na více než 100.000), zejména díky uvedení pětilitrové Gambrinus XXL plechovky, a i letos tento segment vykazuje slušnou dynamiku.

O rostoucí oblibě pártysoudků svědčí také meziroční srovnání jejich prodejů v letních měsících (červen, červenec, srpen): ačkoli bylo loňské léto teplejší, prodalo se „jen“ 70.000 soudků, zatímco letos to bylo už 177.000 kusů, z toho 95.000 XXL plechovek Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Zalijte Vánoce chyšským speciálním tmavým 22° vánočním pivem. Od 5. prosince k mání ve vašem Zámeckém pivovaru.

Od 9. prosince žádejte lahvové pivo se speciálními vánočními etiketami!

Zdroj: Chyše.com

Zchátralý areál bývalého pivovaru v chebské Dyleňské ulici nedaleko zimního stadionu čeká demolice, místo něj by měly vyrůst tři obytné a jedna komerční budova. V první etapě, zřejmě v roce 2010 vzniknou dva obytné domy s třemi desítkami bytů.

O definitivním prodeji firmě Cheb Invest, která je pobočkou společnosti Fuertes Development z Kuřimi, mají rozhodnout městští zastupitelé už zítra. Společnost na jaře vyhrála výběrové řízení, několik měsíců ale trvalo upřesnění a doladění smlouvy.

„Problém byl v tom, že se jedná o hodně staré stavby, pod nimiž je množství sklepů. A nikdo neví, jestli se neobjeví nějaké ekologické zátěže,“ řekl chebský místostarosta Miroslav Plevný. „Šlo nám o to, aby se na nás investor nemohl kvůli možným zátěžím hojit. Museli jsme vyřešit i závazky firmy, pokud nedodrží termíny,“ neskrýval obavy místostarosta Plevný. „Domluvili jsme se, že do tří až čtyř let musí vzniknout dva bytové domy s upraveným terénem v okolí,“ sdělil Miroslav Plevný.

Areál o rozloze přes pět tisíc metrů čtverečních prodá město za asi 3,2 milionu korun. O komplex měl zájem i teplický podnikatel Jaroslav Třešňák, který před časem získal bývalá kasárna Dragoun. Ten však podle starosty Jana Svobody nabídl za pivovar mnohem méně, kolem dvou milionů korun.

Rudolfinum je varováním

Další zájemci se nenašli, což podle starosty Svobody jednání nijak neusnadnilo. „Nechtěli jsme ale v žádném případě dopadnout stejně jako při prodeji pozemků bývalého Rudolfina, kde měl už před několika lety stát nový hotel,“ řekl Jan Svoboda. Ten připustil, že právě nedotažená smlouva s investorem při prodeji Rudolfina zavinila spory radnice s investorem, které skončily až u soudu. „Jakmile uzavřeme s městem smlouvu o budoucí smlouvě kupní, začneme pracovat na přípravě projektu pro územní rozhodnutí,“ uvedl včera jednatel Fuertes Development Zdeněk Přichystal. „Navíc se musí kvůli narovnání Dyleňské ulice změnit územní plán. Pokud nedojde k žádnému dalšímu zdržení, mohli bychom stavbu dvou domů dokončit v roce 2010,“ naznačil Zdeněk Přichystal.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Michal Houdek

Příjemné překvapení čeká tuto neděli na cestující, kteří využijí vlak R732 Radegast jedoucí z Bohumína do Brna. Pro každého pasažéra staršího 18 let bude připravena plechovka vychlazeného piva Radegast. Značka patřící do portfolia skupiny Plzeňský Prazdroj, a.s. tak oslaví rozjezd dvou souprav, které ponesou jméno nejoblíbenějšího moravského piva. Zároveň chce připomenout, že cestování vlakem je ve srovnání s autem šetrnější k životnímu prostředí a umožňuje dát si v klidu a pohodě své oblíbené pivo.

Rychlík R732 Radegast vyjede poprvé z Bohumína do Brna v neděli v 8:17. Druhá souprava se stejným názvem a označením R733 vyrazí opačným směrem v 7:02 z brněnského hlavního nádraží. Stejným způsobem budou rychlíky Radegast jezdit každý den.

Pivo Radegast se tak zařadí mezi významné symboly či osobnosti, které už své vlaky mají. Na českých koridorech se prohánějí soupravy s označením Hradčany, Emil Zátopek či Odra. Výběr trasy pro rychlík Radegast nebyl podle brand managera nošovické značky Pavla Kmínka nijak složitý: „Radegast je silným moravským symbolem. Trasa pro soupravy nesoucí jeho jméno tak logicky prochází napříč moravským územím.“

Cestující, kteří pojedou v neděli poprvé vlakem Radegast z Ostravy směrem na Brno, obdrží na uvítanou zdarma plechovku piva Radegast.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na oslavu prvního půlroku bez bariér pořádá plzeňský pivovar den otevřených dveří pro hendikepované spoluobčany. Akce se uskuteční 10. prosince, prohlídky budou celý den zdarma. První začíná v deset hodin.

Od června, kdy byly dokončeny poslední úpravy a trasu mohli začít absolvovat opravdu všichni zájemci díky technické vybavenosti i díky proškoleným průvodcům, navštívily pivovar už tři stovky zdravotně postižených. Kromě vozíčkářů zprostředkovává pivovar zážitek z historie a současnosti vaření piva Pilsner Urquell i zrakově, sluchově, tělesně či duševně znevýhodněným návštěvníkům.

"Bezbariérovost jsme slavnostně vyhlásili 14. června charitativní akcí Běh pro Paraple v Plzni. První stovku návštěvníků z řad hendikepovaných jsme oslavili už v polovině července. Nyní, po půlroce plně bezbariérového provozu, jsme se rozhodli oživit zájem hendikepovaných dnem otevřených dveří. Na 10. prosince zveme všechny hendikepované spoluobčany, aby se přišli seznámit s pivovarskými tradicemi i současností. Na telefonním čísle 377 062 888 se všichni zájemci dozví detaily ohledně termínů jednotlivých prohlídek,“ říká Jitka Matějovicová z Plzeňského Prazdroje.

Pivovar nabízí hendikepovaným spoustu služeb. Průvodce tištěný Braillovým písmem čeká na zrakově postižené. Ti si navíc mohou na prohlídce trasy a zejména ve smyslové expozici surovin osahat, ochutnat a přivonět si ke všem surovinám potřebným k vaření piva. Celá prohlídková trasa je samozřejmě bez bariér a autobus, který převáží návštěvníky kolem vodárenské věže na stáčírnu a zpět je také upraven na přepravu vozíčkářů. Pro neslyšící je připravený celý program v tištěné podobě, aby dostali všechny informace stejně jako slyšící občané.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Ústa naprosto spokojeného muže jsou plná piva...

Úvodní slogan byste možná očekávali od současné reklamní kampaně na některou z proslulých pivních značek. Byla by to však mýlka – citovaný výrok mohl totiž vymyslet nějaký starověký hospodský či štamgast z Údolí králů. V každém případě jde o nápis datovaný do období 2200 let před naším letopočtem... Jaký div, že milovníci piva používali a užívají vždy a všude stejné argumenty a skoro stejný slovník! Cožpak Sinuhetův otrok Kaptah neříká: "Můj pane, teprve nyní jsem zpozoroval, jak neobyčejnou a neuhasitelnou žízeň jsem dostal z našeho cestování...?" (M. Waltari, Egypťan Sinuhet)

Pivo (Hequet) bylo skutečně nejpopulárnějším nápojem starého Egypta a pili ho jak dospělí, tak dokonce i děti. Ve staroegyptských Instrukcích matky Ani (Papyrus Ch. Beattyho) se píše: "Poslala tě do školy, když jsi byl připraven naučit se psát, a každý den tě čekala s chlebem a pivem..." Tehdejší vychovatelé si sice uvědomovali rizika plynoucího pro mládež z přílišného holdování pivu, ale varování studentovi pro změnu v Khetiho instrukci z období Střední říše (asi 2000 let př. n. l.) bude znít našim uším poněkud příliš tolerantně: "Snědl-li jsi tři bochníky chleba, zapil je třemi džbány piva a tvé tělo ještě nemá dost – postav se tomu..."

Podle řeckého zeměpisce Strabona píšícího počátkem prvního století našeho letopočtu Egypťané vařili pivo pouze z ječmene. Bohužel však jeho poznámky jsou velmi obecné a neposkytují nám žádné konkrétní vodítko k poznání tehdejších výrobních metod: "Ječmenné pivo je typické pro Egypťany. Je běžné po celém Egyptě, jeho příprava se však liší podle místních zvyklostí..."

Původní egyptská metoda přípravy piva se nicméně zřejmě podobá té, která se dodnes užívá v Súdánu: pšenice, ječmen či proso jsou hrubě podrceny, čtvrtina zrna je namočena a ponechána nějakou dobu na slunci, ze zbytku jsou uhněteny bochníky chleba a zlehka upečeny, aby se nezničily enzymy; poté jsou bochníky rozdrobeny a smíchány s namočeným zrnem, přičemž dojde k fermentaci; poté je přidána voda s pivem a opět probíhá kvašení; nakonec je tekutina zcezena a k dochucení se údajně někdy užívalo datlí. Britská pivařská firma Newcastle Brown ale však podnikla několik zajímavých experimentů a její odborníci dospěli k závěru, že to, co je překládáno jako "datle", ve skutečnosti zřejmě znamenalo jakékoli sladidlo. Současně vyjádřili přesvědčení, že ani nebylo třeba péci zmíněné bochníky chleba, protože naklíčený ječmen má stejný účinek.

Při tehdejší neznalosti pasterizace se egyptské pivo v horkém klimatu často brzy kazilo. Zemřelým faraonům tak byl slibován "chléb, který se nedrolí, a pivo, které nezkysne..." Poměrně velkoobjemová produkce piva patřila zřejmě ke královským monopolům a své vlastní pivovary měly i chrámy. Jeden z nejstarších nalezených pivovarů působil ve městě Hierakonpolis už někdy v polovině čtvrtého tisíciletí př. n. l. a mohl vyrábět pravděpodobně víc než tisíc litrů piva denně. Pivo spolu s chlebem a zeleninou tvořilo důležitou část mzdy staroegyptských dělníků. Jejich standardní denní příděl činil v dobách faraonů dva džbány, z nichž každý měl obsah něco přes dva litry.

Pivo bylo v každém případě zdravější než často znečištěná voda pocházející buď z Nilu, nebo jeho kanálů. Zdá se – a s ohledem na tamní klima není divu – že Egypťané si rádi pochutnali na pivu pěkně vychlazeném. Vyplývá to například ze stížnosti vůči jistým lupičům potravin a nápojů: "Vytáhli rovněž láhev piva, jež se chladila ve vodě, zatímco jsem byl v otcově pokoji..."

Vskutku, těžko najít rozdíl mezi českým turistou, který se po egyptské dovolené rád vrací do své domovské hospůdky, a staroegyptským štamgastem Kaptahem: "Nebylo jediné přístavní krčmy, do níž by nebyl Kaptah první pospíchal, aby zavlažil své hrdlo egyptským pivem..." (M. Waltari, Egypťan Sinuhet)

Zdroj: Tiscali.cz

Novým záväzkom jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete SABMiller, ktorej súčasťou je aj akciová spoločnosť Pivovary Topvar, je zredukovať spotrebu vody vo svojich spoločnostiach na celom svete.

Skupina SABMiller si stanovila cieľ, že do roku 2015 zníži množstvo vody potrebnej na výrobu jedného litra piva v priemere o 25 %. Vďaka tejto iniciatíve bude každoročná úspora vody predstavovať 20 miliárd litrov. Uvedené množstvo vody by napríklad postačilo na naplnenie 8 000 olympijských bazénov. „V dnešnom svete, v ktorom je voda stále väčšou vzácnosťou, je veľmi dôležité, aby sme s ňou narábali tak úsporne, ako sa len dá a zároveň spolupracovali s komunitami a motivovali ich k ochrane vodných zdrojov. Je to veľmi odvážny avšak dosiahnuteľný cieľ, ktorý v našom priemyselnom odvetví udáva nové štandardy,“ uviedol generálny riaditeľ spoločnosti SABMiller, Graham Mackay.

Skupina SABMiller si predsavzala, že do roku 2015 obmedzí priemernú spotrebu vody potrebnú na výrobu 1 litra piva z pôvodných 4,6 litra (údaj z roku 2008) na 3,5 litra. V súčasnosti predstavuje priemer za celé pivovarnícke odvetvie 5 litrov. Stuart Orr, expert na vodu vo WWF-UK (Svetový fond na ochranu prírody), uviedol: „Skupina SABMiller si vyslúžila pochvalu za záväzok znížiť spotrebu vody vo svojich pivovaroch v priemere o 25 % a tiež za svoj rozvojový program, v ktorom sa venuje celkovej spotrebe vody, od surovín až po konečnú spotrebu."

Stuart Orr zároveň dodal: „Takýto typ aktivít je veľmi žiadaný, nakoľko je veľmi dôležité, aby aj iné spoločnosti riešili otázku vzácnosti a znečisťovania vodných zdrojov, ktoré predstavujú vážne riziko pre zdravie miliárd ľudí a ekosystémy na celom svete. Prijatím tohto záväzku spoločnosť SABMiller nastavila latku pre ostatné spoločnosti naozaj veľmi vysoko.“

Skupina SABMiller je ustanovujúcim signatárom CEO Water Mandate, iniciatívy Spojených národov, ktorej úlohou je pomáhať spoločnostiam v rozvoji, implementácii a zverejnení vlastných predpisov a praxe týkajúcej sa ochrany vodných zdrojov.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: SAB Miller/omni

Speciálním vánočním ležákem oslaví advent i brněnský pivovar Starobrno. "Navazujeme tak na tradici z dob první republiky, kdy speciální piva rozdávali hostinští jako dárky karetním spolkům," vysvětlil manažer pro komunikaci Josef Vejlupek.

Třináctistupňový ležák s 5,9 procenta alkoholu začnou od poloviny prosince čepovat v restauracích Starobrno na jihu Moravy. V obchodech se toto pivo neobjeví.

"Vyrobeno je ho více než 400 tisíc hektolitrů, což je asi 80 tisíc půllitrů," řekl Vejlupek.

Odhaduje, že celou várku rubínově hnědého moku "zlikvidují" pivaři do konce roku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tereza Režňáková | Foto: Otto Ballon Mierny

Společnost Anheuser-Busch InBev, která stojí za značkami piv Stella Artois či Budweiser, chce kvůli finanční krizi propouštět své zaměstnance, zejména ve Spojených státech.

Globální finanční krize se pivovarnictví nevyhnula. Největší společnost v branži Anheuser-Busch InBev hodlá propustit 1,400 svých zaměstnanců. Do roku 2011 tím chce pivovar každý rok ušetřit 1,5 miliardy dolarů. Oznámila to agentura Reuters.

Propouštění se týká především zaměstnanců společnosti v USA. Ze všech rušených pracovních míst jich bude na 75 procent v americkém St. Luis, kde dříve společnost sídlila.

Společnost také vypoví 415 kontraktů.

Anheuser-Busch InBev je se značkami jako Budweiser, Stella Artois či Beck's podle agentury Reuters největším pivovarem na světě. České republice vlastní pivovary Staropramen, Ostravar, Velvet a Braník, jejichž prostřednictvím má na trhu podíl přibližně 15 procent.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

Pivovar, restaurace a hotel. Taková budoucnost se rýsuje před renesanční sýpkou ve Velké Polomi. Přitom ještě v létě to vypadalo, že ji čeká zbourání.

Sýpka postavená ve druhé polovině 16. století i sousední tvrz, jejíž první podoba vznikla už ve 13. století, patřily ostravské developerské firmě. Ta ve Velké Polomi provádí rozsáhlou výstavbu obytných domů a se zchátralými historickými objekty měla zcela jiné plány.

„Sýpka byla v havarijním stavu a obávali jsme se, aby to na někoho nespadlo. Proto jsme požádali ministerstvo kultury o vymazání sýpky ze seznamu kulturních památek a stavební úřad o povolení demolice. Tvrz jsme plánovali zakonzervovat, aby dál nechátrala,“ řekl Robert Švec ze společnosti Trimex Majetková.

Proti se však postavili památkáři, takže sýpka je stále památkově chráněna. Nový majitel nyní plánuje v levé části sýpky s klenutými prostory během dvou, tří let vybudovat malý pivovar a restauraci. Pravou část chce přestavět na hotel.

„Během rekonstrukce chceme oslovit Velkopolomské, aby hlasovali, jaký chtějí dát pivu název. Postupně chceme asanovat i zdivo vodní tvrze. Odkrýt a vyčistit sklepy i vodní příkop. Místnosti opět uzavřeme a využijeme jako galerii, na nádvoří by se pořádaly různé akce,“ prozradil své plány Pavel Šmíra. Uvedl, že při opravě obou památek bude spolupracovat se stavební fakultou Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Pivo vařili už mniši Příští rok se chystá zahájit průzkumné a projektové práce. „Zatím máme povolení pouze na opravu střechy. Na ni se chystáme použít staré trámy, pocházející z bouraček historických objektů. Pak začneme vyřizovat další povolení,“ řekl podnikatel.

Místní pamětník Lubomír Kadula, který se snažil už v 80. letech minulého století tvrz zachránit a podílel se na organizaci brigád v rámci hnutí Brontosaurus, tento plán vítá. „Ve Velké Polomi se již v minulosti vařilo pivo pod názvem Velkopolomský kozel. Pivovar stával v místě nynějšího lihovaru a už předtím pivo vařili i mniši v areálu u tvrze. Jen se modlím, abych se toho ještě dožil,“ řekl třiaosmdesátiletý Kadula. Vodní tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámek byla stejně jako sýpka součástí zemědělského statku, který od roku 1924 patřil Antonínu Kubíčkovi. Ten oba objekty udržoval a v jejich prostorech skladoval úrodu. V 50. letech přešel statek do socialistického vlastnictví Státního statku Hlučín.

„Do tvrze se nastěhovalo několik romských rodin. Ty když neměly čím topit, použily ověřenou metodu, jak topivo získat. Postupně začaly rozebírat dřevěné trámy krovu, až se zřítila polovina střechy. Netrvalo dlouho, spadl i zbytek,“ popisoval osud tvrze Kadula.

Od té doby sýpka i tvrz chátrá. „Bude to pro nás velká finanční zátěž, ale mám z toho vždycky dobrý pocit, když se nám něco takového podaří zachránit pro naše potomky,“ uvedl Pavel Šmíra.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Liana Melecká

Smažený kapr a bramborový salát - není jen štědrovečerní večeře, kterou najdete ve více než 80% českých domácností, jde de facto o jedny ze symbolů tradičních českých Vánoc. Jejich nedílnou součástí je i pivo Pilsner Urquell, a to především pro svou jedinečnost a kvalitu. I proto jej během Vánoc najdete v mnoha českých domácnostech.

Hlavní a tradicí zakořeněná jídelní sestava je zejména na Štědrý večer. Z hlediska tradice dlouho přetrvával, alespoň ve 20. století, vedle slavnostní polévky a některých straších venkovských bezmasých jídel, smažený kapr s bramborovým salátem.

Zajímavostí je, že se kapr začíná na stole objevovat až v druhé polovině 19. století, do té doby převládala převážně bezmasá jídla (například Kuba). Na konci 19. století se začíná poprvé objevovat jako vánoční nápoj i plzeňské pivo. Jeho obliba stále rostla a tak v roce 1934 si mohli spotřebitelé koupit i speciální vánoční balení piva Pilsner Urquell.

Pilsner Urquell doma v lahvové i čepované podobě

Letošní Vánoce si milovníci kvalitního a výjimečného piva Pilsner Urquell opravdu užijí.

Vybrat si totiž mohou ze široké nabídky různých druhů balení, které jsou nově doplněny o dvě vánoční lahůdky.

Tou první je vánoční multipack, který obsahuje dárek, kterým jsou servírovací kleště na kapra. Radost budou mít příznivci čepovaného piva – Pilsner Urquell nabízí 5 l soudek s ručním výčepním ventilem a tak si vychlazené čepované pivo můžete dopřát třeba doma u vánočního stromečku.

Přejeme vám příjemné Vánoce ve společnosti vašich blízkých a piva Pilsner Urquell.

Zdroj: Revue iDnes.cz | Komerční sdělení

Když žatečtí obránci na podzim roku 1421 odrazili pod svými hradbami křižácká vojska, slavili vítězství domácím pivem. Tehdejší mok by ale dnešním pivařům nejspíš nechutnal - z kalného piva byla cítit smůla z opravovaných dřevěných sudů a nejspíš i tehdy obvyklé přísady jako jalovec nebo pelyněk.

„Pivo se vyrábělo bez hlubších odborných znalostí, jen podle dochovaných receptů a často i pověr, občas korigovaných zkušenostmi jednotlivých sládků,“ vysvětluje Václav Fric, jeden z autorů knihy Chmelařství a pivovarnictví na Žatecku.

Knížku, za níž stojí historici i odborníci na vaření piva, včera pokřtili zástupci žatecké radnice a pivovarů, které žatecký chmel používají při výrobě. Výpravná publikace se 108 fotografiemi vznikala rok, vyžádali si ji obyvatelé města a turisté. „Ptali se v našem informačním centru po knize, která by navázala na předchozí tituly, jež město vydalo,“ vysvětlil žatecký zastupitel Jan Novotný. Publikace popisuje nejen dějiny města, ale i tradici pěstování chmele a výroby piva. Knížku v hodnotě 250 korun ocení i cizinci - v jejím závěru je shrnutí v šesti jazycích včetně japonštiny a čínštiny.

„Kniha je pro nás reklamou, ale zároveň i publikací, jaké vyžaduje UNESCO,“ prohlásil starosta Erich Knoblauch. Do seznamu světového dědictví chce být Žatec zapsán právě kvůli technickým stavbám, ve kterých se po staletí zpracovával světoznámý chmel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Na tohtoročnom Medzinárodnom filmovom festivale v Bratislave opäť nechýba tradičný partner festivalu - Zlatý Bažant. V tomto roku však svoju úlohu partnera vyprofiloval. Stal sa partnerom sekcie - Slovenské filmy 2008. Okrem iného ocení cenou Zlatého Bažanta divácky najúspešnejší titul festivalu v rámci tejto sekcie.

Zmena účinkovania značky Zlatý Bažant na festivale má svoje odôvodnenie v zámeroch značky pre budúce obdobie. Cieľom je zamerať sa na podporu slovenského filmu.

Zlatý Bažant je v oblasti filmovej kultúry doteraz známy najmä projektom Bažant Kinematograf. Tento projekt počas letných mesiacov poskytuje kvalitnú filmovú tvorbu pod holým nebom. Značka Zlatý Bažant sa rozhodla na tejto platforme stavať a posunúť jej rozmer o čosi ďalej.

Zlatý Bažant stál aj v tomto roku pri uvedení viacerých filmových titulov domácej a koprodukčnej tvorby. V budúcnosti by však podpora slovenského filmu mala byť systematickejšia. „Od budúceho roku by sme chceli dať spojeniu Zlatý Bažant a slovenský film konkrétnejšie obrysy. Naším cieľom je sformulovať jasné pravidlá podpory pre novo vznikajúce slovenské tituly, a byť partnerom pri týchto filmových projektoch. V súčasnosti sa tieto kritériá finalizujú a čoskoro budú aj zverejnené. Chceme však využiť príležitosť a počas workshopu o slovenskom filme v rámci programu MFF informovať slovenskú filmovú obec o tomto novo vznikajúcom projekte. Našim cieľom je podporovať ambicióznu a konkurencieschopnú domácu filmovú tvorbu a byť nápomocní pri jej sprostredkovaní pre slovenského diváka,“ hovorí Zuzana Putalová, senior brand manager značky Zlatý Bažant.

Heineken Slovensko je viac ako 10 rokov lídrom na slovenskom pivnom trhu so stabilným trhovým podielom nad 40%. Heineken Slovensko a.s. je súčasťou jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete – Heineken N.V.

Spolu so značkou Heineken, vlajkovou loďou portfólia spoločnosti, Heineken na Slovensku predáva niekoľko silných domácich značiek – Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer, ako i niektoré známe zahraničné značky – Krušovice, Starobrno a Desperados.

Okrem investícií do pivovaru, Heineken vybudoval v Hurbanove aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície presiahli výšku 6,5 mld. Sk, čo tvorí približne 70% celkových investícií v odvetví. Podľa Trend Top 2006 patrí Heineken Slovensko medzi najväčšie spoločnosti v potravinárskom sektore.

Zdroj: PRServis.cz