Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivní.info

Pivní akademii, vzdělávací a relaxační víkend o pivě, pořádá v sobotu a v neděli Pivovar Chodovar v Chodové Plané.

Pivní akademie je určena milovníkům pivního moku, gastronomům a gurmánům. Seznámí se s historií a současností piva, procesem klasického způsobu vaření piva a technologií pivovaru,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Jiří Plevka.

Akademie začne v sobotu dopoledne blokem seminářů, jejichž tématem bude pivo a jeho využití. Účastníci se seznámí s procesem vaření piva, s jeho využitím v kuchyni, případně s využitím piva v lázeňství. Dozvědí se rovněž, jak o pivo pečovat a jak je skladovat. Jedním z přednášejících bude diplomovaný barmanský mistr Luboš Lucky Fiala. „V přednášce budu hovořit o použití piva v míchaných nápojích, o chuťových skupinách, o tom, co pivo v našem organismu ovlivňuje. A také o tom, jak se s různými druhy piv pracuje při míchání nápojů,“ řekl nám s tím, že součástí semináře bude několik ukázek míšení nápojů na bázi piva.

Odpoledne absolvují účastníci Pivní akademie proceduru v pivních lázních a vyzkouší si koulení pivních sudů, případně metanou.

V podvečer následuje prohlídka pivovaru s výkladem a tématická večeře na téma pivní menu s doprovodem tuzemských i světových piv. Večer bude akademie vyhodnocena a její absolventi obdrží diplomy.

V neděli dopoledne se účastníci akademie seznámí s pivovarnictvím v Bavorsku, kde navštíví historický právovárečný dům s pětisetletou rodinnou tradicí.

Seznam účastníků akademie jsme již uzavřeli. Měli do čtvrtka možnost zaregistrovat se na našich internetových stránkách,“ sdělil nám obchodní ředitel Chodovaru. „Bude–li mít veřejnost zájem sledovat přednášky a semináři, bude to možné, ale nebude možné se aktivně zapojit do programu,“ dodal Plevka s tím, že pro velký zájem uspořádá další vzdělávací Pivní akademii na podzim letošního roku.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Jiří Kohout


Majiteli pivovaru v Černé Hoře Jiřímu Fuskovi se nelíbí zvýšení ceny vodného a stočného v jeho obci, pokud nedostane od Vodárenské akciové společnosti kalkulaci, hodlá oslovit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Cena pitné vody se na Boskovicku od nového roku zvýšila o 10 procent, tamní vodárenská společnost si za kubík účtuje 71 korun a 33 haléřů. To podle Fuska, který je největším odběratelem vody v Černé Hoře, znamená, že mají třetí nejdražší vodu v republice. Už na začátku února tak pivovar vypsal petici proti zdražení vody, ve které požaduje zveřejnění financování Svazku vodovodů a kanalizací měst a obcí okresu Blansko, kterého jsou členem, nebo okamžité vystoupení ze svazku. Do současné doby ji podepsalo více než 500 obyvatel.

Měli jsme setkání se starostou obce i s představiteli vodárenské společnosti i svazku, proč je ale cena vody u nás tak vysoká, to nám nikdo nevysvětlil,“ řekl Fusek. Podle něj jde o typické zneužívání monopolu, kdy vodárenská společnost zvýší ceny, aniž by to rozumně zdůvodnila. „Nepřestanu po nich požadovat kalkulaci cenotvorby vody. Pokud ji neposkytnou, oslovím všechny patřičné úřady, včetně ÚOHS,“ doplnil Fusek.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Zelené pivo se vrací

[čtvrtek, 26. březen 2009]

Plakát

Zelené pivo se vrací: mystérium ožije pouze na Zelený čtvrtek. Nepropásněte!

Zdroj: Krušovice.cz


České pivovarnictví patří k oborům, jichž se globální krize zatím příliš nedotkla. Loňský výstav padesátky průmyslových pivovarů dosáhl 19,806 miliónu hektolitrů, což je druhý nejvyšší výstav v historii. Je to jen o 100 tisíc hektolitrů (0,5 %) méně než v rekordním roce 2007.

S výsledky oboru za rok 2008 včera seznámil novináře předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal.

Na domácím trhu se z celkové produkce loni vypilo 16,1 miliónu hektolitrů, což je o 1,3 % méně než v předchozím roce. Na export šlo 3,71 miliónu hektolitrů, což je meziročně o 3,2 % více a historicky nejvíce.

Nejvíc piva vyrobil Plzeňský Prazdroj (10,7 miliónu hl), následovaný Pivovary Staropramen, skupinou Heineken ČR, Budvarem a skupinou PMS Přerov. Největší pivovary vyprodukovaly 86,2 % z veškerého množství. Výstav ostatních pivovarů za poslední rok klesl o 0,7 procentního bodu na 13,8 %.

"Problémy světové a domácí ekonomiky produkci našich pivovarů příliš neovlivnily. Pokles domácí spotřeby se stále daří nahrazovat vyšším exportem,“ uvedl výkonný ředitel ČSPS Jan Veselý.

Jak dodal, pivo už vyvážejí všechny tuzemské pivovary. Evropská komise loni zaregistrovala ochrannou značku České pivo, jež může na evropském trhu marketingově pomoci zejména menším výrobcům a vývozcům.

Vývoz se zdvojnásobil

Vývoz českého piva se od roku 2000 více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 2001 průměrný export pivovarů činil 10,4 % jejich produkce, loni to bylo již 18,7 %. To je třikrát více, než je běžné ve většině pivařských zemí. Nejvíce zlatavého moku se vyváží tradičně do Německa a na Slovensko. Rusko loni předstihlo čtvrtou v pořadí Velkou Británii, následovaly Švédsko a USA. Celkem je české pivo k mání ve více než 60 zemích. „Do roku 2012 by se Česko mohlo stát sedmým největším vývozcem piva na světě,“ odhadl Šámal.

Dlouhodobým trendem je pokles konzumace výčepních piv na úkor ležáků. Desítky se přesto na celkové spotřebě piva podílejí zhruba dvěma třetinami.

V posledních letech raketově roste výroba nealkoholického piva, jehož výstav meziročně vzrostl o 16 % na 597 tisíc hektolitrů.

V poslední době roste také obliba speciálních piv, kterých se vloni vyrobilo 104 000 hl. Speciály jsou podle zástupců ČSPS vhodnou parketou právě pro menší pivovary či pro stále přibývající restaurační minipivovary.

Průměr vypitého piva na obyvatele a rok spadl ze 158,8 litru v roce 2007 na loňských 154,1 litru. Podle pivovarníků to je způsobeno přírůstkem počtu obyvatel ČR.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Stanislav Ptáčník


Zástupci vedení společnosti Plzeňský Prazdroj podepsali dnes společně se zástupci odborových organizací novou kolektivní smlouvu, která nabude účinnosti k 1. dubnu tohoto roku a bude platit dvanáct měsíců. Za odborové organizace stvrdili smlouvu podpisem pan Bohumír Matas, Karel Motyčka a Jiřina Kinkorová, za vedení společnosti podepsal dokument Ivan Balogh, ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu.

Nová kolektivní smlouva bude určovat vztah zaměstnanců a zaměstnavatele po období jednoho finančního roku, její platnost skončí k 31. 3. 2010. Obě strany se dohodly na nasměrování prostředků navyšujících odměny zejména do oblasti benefitů. Všichni zaměstnanci dostanou příspěvky na zdravotní péči, relaxaci či léky a potravinové doplňky v podobě peněžitých poukázek také v hodnotě 2.500 Kč. Přibližně 350 zaměstnanců, kteří provádí rizikové práce, budou mít i nadále k dispozici poukázky k odběru zboží a služeb pro zdraví v hodnotě 1.500 Kč za rok, Tradičně oblíbený benefit, zaměstnanecké pivo, je řešen rovněž poukázkou hodnotě 2.500Kč. Poukázka má platnost jednoho roku.

Významně se zvýší hodnota poukázek k použití na kulturní a sportovní vyžití zaměstnanců ze stávajících 2.000 Kč na 4.700 Kč. Prazdroj zavádí pro zaměstnance také nové benefity, jako je například možnost nákupu zboží ze zaměstnaneckých prodejen s padesátiprocentní slevou či vstupenky na exkurze do jednotlivých pivovarů v hodnotě 600 Kč.

I v nové kolektivní smlouvě zůstávají odměny za pracovní výročí, které jsou výrazem respektu k loajálním zaměstnancům a zároveň motivačním prvkem. Ti, kteří pracují u společnosti pět let, budou i nadále dostávat jednorázovou odměnu 5.000 Kč, u dlouhodobých zaměstnanců se může tato odměna spolu s nepeněžním plněním vyšplhat až na 25.000 Kč.

Manažerům zůstává i nadále možnost ocenit výjimečné výkony pracovníků odměnami nepeněžitého charakteru, jako jsou rekreační poukazy, víkendové pobyty nebo vstupenky na kulturní a sportovní události.

Jak okomentovali kolektivní smlouvu zástupci zaměstnanců a zaměstnavatele:

Bohumír Matas, předseda odborové organizace Plzeňského Prazdroje:

Kolektivní vyjednávání velice zásadně ovlivnily dvě věci. Návrh zaměstnavatele - nízké navýšení mezd a realizovaný projekt změny organizační struktury. Shody jsme dosáhli díky souhlasu zaměstnavatele, že do navýšení benefitů bude započteno předpokládané navýšení mezd včetně odvodů zaměstnavatele. Pro nás jsou velice důležité dohodnuté změny v jednotlivých ustanoveních nad rámec Zákoníku práce, které řeší legislativní vztahy mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců."

Ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu Ivan Balogh:

"Letošní kolektivní vyjednávání samozřejmě ovlivnila změna podmínek na trhu s pivem, která se dotýká i naší společnosti. Ukázalo se, že vedení společnosti i její zaměstnanci a odboráři dokáží najít i v době ztížených podmínek společnou řeč a najít řešení. Jednání jsme vedli věcně a racionálně, za což bych chtěl Odborům poděkovat. Věřím, že za daných podmínek je podepsaná kolektivní smlouva pro naše zaměstnance motivující a že posílí jejich loajalitu k Plzeňskému Prazdroji."

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Na pivovar hledají jiné místo

[čtvrtek, 26. březen 2009]

Plánovaná výstavba minipivovaru v dosud zchátralém objektu čp. 57 v Klatovech se neuskuteční. Zástupci obecně prospěšné společnosti Úhlava nepodepsali s městem smlouvu.

O tom, že Úhlava odstoupila od smlouvy, informoval na úterním jednání klatovských zastupitelů starosta Rudolf Salvetr. „Dům měl být na základě výsledků veřejné obchodní soutěže prodán společnosti Úhlava. V únoru jsme zástupce společnosti vyzvali, zda skutečně objekt koupí. Dne 11. března jsme ale dostali písemné sdělení od Úhlavy, že odstupují od smlouvy,“ řekl první muž radnice.

Podle zástupce společnosti Úhlava Pavla Honzíka k podpisu kupní smlouvy o smlouvě budoucí skutečně nedošlo, i když byla smlouva připravená. „Důvodem je současná ekonomická situace, která se změnila. Konkrétně podmínky získání úvěru u bankovních domů,“ vysvětlil včera Deníku Honzík.

O objekt se vedly diskuse na zastupitelstvu už před rokem. Město tehdy vyhlásilo veřejnou obchodní soutěž mezi zájemci o co nejvhodnější využití. Ze dvou uchazečů se však městu nelíbil záměr ani jednoho z nich.

Ve druhém kole se do soutěže přihlásila pouze společnost Úhlava. Ta měla společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze objekt odkoupit za pořizovací cenu 4 miliony 102 tisíc korun. Společně zde plánovaly zřídit minipivovar a zázemí pro učňovské školství potravinářského charakteru. „Na projektu jsme strávili spoustu hodin. Proto se jeho realizace nevzdáváme, nicméně budeme hledat náhradní variantu pro umístění minipivovaru,“ uvedl Honzík.

Jak připomněl v diskusi zastupitel Jiří Štancl, v případech, kdy žadatel odstoupí od smlouvy, by měla následovat sankce. „Pro podobné případy bychom v budoucnu měli na tuto skutečnost myslet,“ uvedl Štancl.

Město nyní musí vyhlásit nový termín veřejné obchodní soutěže.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Radmila Nagovská


Kvalitní české pivo s charakteristickou a nezaměnitelnou chutí, které nabídne hořkost, říz, plnost a příjemný pocit po napití. Takové bude pivo z nově rostoucího pivovaru v Chotěboři. To je výrazný rozdíl od tzv. europiv, která mají unifikovanou a prázdnou chuť, jsou přesycená oxidem uhličitým a po vypití pivaře nafukují.

Žádné europivo

Europiva proto řada pivařů odmítá. „Nenadchnou, ani neurazí. My však nabídneme kvalitu, kterou skuteční znalci ocení. Takové pivo poznáte okamžitě, jde ruku v ruce s tradiční českou technologií výroby,“ řekl sládek chotěbořského pivovaru Oldřich Záruba a doplnil podrobnosti ohledně výroby piva.

Zatímco europivo se vyrábí ve vysokých, stojatých tancích při vyšších teplotách a v krátké době, námi připravované pivo bude kvasit zhruba dvakrát tak dlouho a při nižších teplotách. Nejprve v otevřených kádích, pak dokvasí v uzavřených ležáckých tancích,“ uvedl Záruba.

Ležák z Chotěboře tak bude pivem, na které se nespěchá. To vše proto, aby konzumentovi více chutnal. „Pivo, které si poleží, má lepší pěnu, barvu a hlavně jedinečnou chuť. Když se na něj naopak spěchá, je chuť prázdná a pivo nafukuje,“ dodal sládek.

Pivovar rychle roste

Sládek Záruba zároveň popsal stav výstavby pivovaru, na jehož hlavní budově se již dokončují zednické a obkladačské práce. „Na konci března byla zahájena montáž sladových sil, zásobníků na teplou a studenou vodu a vzduchotechniky. Dokončuje se také montáž ležáckých tanků a připravuje se stěhování a montáž kvasných nerezových kádí,“ zakončil chotěbořský sládek.

Nový regionální pivovar v Chotěboři

Nový regionální pivovar v Chotěboři připravuje výrobu typicky českého piva. Na rozdíl od piv, která produkují velké nadnárodní společnosti, bude mít chotěbořské pivo charakteristickou plnost, říz a kvalitní pěnivost. Pivo připravuje sládek Oldřich Záruba, několikrát oceněný doma i v zahraničí, z kvalitních českých surovin. Předpokládaná kapacita: 10 000 hektolitrů za rok s možností rozšíření výroby až na 25 000 hektolitrů za rok. Cílovým trhem pivovaru bude Chotěboř a bezprostřední okolí se záběrem na region Vysočina a i vybranými prodejními místy v rámci celé České republiky.

Foto: Březen 2009, pivovar Chotěboř. V pivovaru už jsou nainstalovány tzv. ležácké tanky, ve kterých bude pivo dokvašovat. Vnitřky tanků se musejí po každé várce piva ručně vymýt.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Chotěboř nabídne tradiční české pivo

Dobrá zpráva přilétla z australského Melbourne do nošovického pivovaru Radegast. V mezinárodní soutěži Australian International Beer Award se mezi více než tisícovkou vzorků z 39 zemí světa neztratila piva Radegast Premium a Radegast Birell. Obě značky si ze svých kategorií odnášejí bronzovou medaili.

Australská soutěž je jedním z největších srovnání pivních značek na světě. Do letošního ročníku dorazilo 1.140 vzorků z 215 pivovarů. V kategorii ležáků balených v lahvi získalo bronzové ocenění pivo Radegast Premium. V kategorii nealkoholických lahvových piv pak dosáhlo na bronz i pivo Radegast Birell.

Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák k úspěchu v prestižní soutěži řekl: „Z ocenění mají určitě velkou radost také všichni příznivci piva Radegast. Je to známka toho, že na Moravě vaříme výborné pivo, které chutná i daleko za hranicemi naší země."

Australian International Beer Award pořádá Královský hospodářský institut oblasti Victoria sídlící v australském Melbourne ve spolupráci s univerzitou Ballarat. Porotu tvoří více než 30 odborníků.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Menší pivovary krizi necítí

[středa, 25. březen 2009]

Krize nekrize, lidé si pivo dají. Své o tom ví i v pivovaru Rohozec. Za minulý rok hlásí nárůst produkce a prodeje skoro o třetinu.

Byť se některé pivovary potýkají se snížením objemů prodeje i o patnáct procent, nejbližší pivovary hlásí nárůst.

Foto

Pivovar Rohozec například za minulý rok zvýšil produkci o dvacet devět procent. „Tak veliký nárůst je v pivní branži poměrně neobvyklý, zvlášť v současné situaci. I od začátku letošního roku mírně získáváme, než ztrácíme,“ vysvětlil František Jungmann, ředitel Pivovaru Rohozec.

Podobné zkušenosti má i pivovar Svijany. „Počítáme také s mírným nárůstem produkce, minimálně na stejných hodnotách jako v minulém roce,“ sdělil František Horák, člen představenstva pivovaru.

Oba pivovary mají stejné majitele, proto si nekonkurují v pravém smyslu slova. „Svijany jsou dnes větší značkou, Rohozec doplňuje trh zase pivem jiného charakteru,“ doplnil Horák.

Rohozecký pivovar expanduje i za hranicemi republiky, již tradičně má dobrý zvuk ve Skandinávii, hlavní gró importu však leží u sousedů. „Zvláště dobrou pozici máme v příhraničních částech Polska. zajímavě se daří rozjezd spolupráce s Ruskem a Španělskem,“ upřesnil František Jungmann.

Propad cítí rohozecký pivovar jen ve vývozu do Anglie. „Od začátku roku tam nemáme žádnou objednávku. Nejvíce se na situaci podepsal strmý propad kurzu libry,“ popsal Jungmann, kterého těší, že pivo z Rohozce získává stále nové obdivovatele a sbírá ceny degustačních soutěžích. Jen od roku 2006 získalo zdejší pivo mnoho ocenění, některé z piv se namátkou staly Pivem České republiky, bodují i v další soutěži Česká pivní pečeť.

Samo vedení pivovaru cítí úspěch s uvedením řezaného piva na tuzemský trh. „Tím jsem vyplnili mezeru na trhu, již dnes řezané pivo pokrývá více než patnáct procent naší produkce,“ uvedl Junmann. A právě speciálními pivy mohou malé pivovary konkurovat gigantům.

Představili „zdravé“ pivo

Jedním ze speciálů rohozeckého pivovaru je nově lehké pivo Skaláczech. „Je určeno lidem zaměřených na zdravý životní styl a na exporty do Skandinávie. Již stačil získat druhé místo v letošním kole soutěže Česká pivní pečeť,“ přiblížil František Jungmann.

Ten zároveň potvrdil, že nejsilnější pozici má pivovar v Libereckém kraji. „Ale dobře se prodáváme i na Ústecku a Královéhradecku,“ doplnil ředitel. Do zahraničí odchází zhruba šestnáct procent produkce pivovaru.

Pivovar Rohozec v dobách největší slávy vařil až sto tisíc hektolitrů piva. Začátkem devadesátých let byl vydražen. Bohužel, majitel přivedl pivovar až do konkurzu. „Hlavně, že se pivo stále vařilo. Díky tomu bylo na co navazovat,“ dodal František Jungmann.

V roce 2008 pivovar prodal více než padesát tři tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Turnovský deník.cz | Autor a foto: Jan Sedlák


Kraj spolupracuje s pivovarem

[středa, 25. březen 2009]

Cestovní ruch, propagace nebo výměna informací z oblasti veřejné správy. To jsou některé z oblastí, v nichž budou spolupracovat Plzeňský kraj a pivovar Plzeňský Prazdroj.

Foto

Tak to alespoň stojí v deklaraci, kterou v úterý pro letošní rok podepsala hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short.

Spolupráce s Plzeňským Prazdrojem je při propagaci kraje nejen v Čechách, ale i v zahraničí velmi přínosná. Zakládáme si na tradici pivovarnictví a piva, které je reprezentativním typem tohoto nápoje na celém světě,“ uvedla hejtmanka Emmerová.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl


Pozrite si francúzske paródie známych filmov z virálnej kampane belgického pivovaru. Výrobca belgického piva Stella Artois opäť potvrdzuje, že sa zameral na on-line marketing. Na internete šíri tri virálne videá v štýle francúzskych filmov zo 60. rokov. Píše o tom BrandRepublic.

Agentúra Mother London sa pri výrobe kampane inšpirovala dvoma filmami a jedným seriálom. 8 Mile s Eminemom, Die Hard s Bruceom Willisom a 24 s Kieferom Sutherlandom premenovala na 8 Kilométres (8 kilometrov), Dial Hard (Ťažko vytočiť číslo) a Vingt-Quatre Heures (24 hodín). „Pozrite si filmy, ktoré vám Hollywood nechce ukázať,“ hovorí agentúra v traileroch.

Všetky minifilmy sa odohrávajú na francúzskej riviére. Kópie amerických postáv parodujú svoje predlohy a ich dialógy. Francúzsky Kiefer Sutherland hovorí svojej priateľke „Zachránim svet a potom pôjdeme na obed.“ alebo „Zachraňovanie sveta je tak... buržujské.“ Vo videách sa neobjavuje pivo Stella Artois, na konci sa mihne odkaz na web Smoothoriginals.com.

Dial Hard pre Stella Artois od Mother


Vingt-Quatre Heures pre Stella Artois od Mother


8 Kilométres pre Stella Artois od Mother


Podľa MediaGuardian viraly bude celý mesiac podporovať online reklama na weboch, ktoré sa zaoberajú filmami, vrátane Channel 4, Guardian Film, Virgin Media movies, Empire a IMDB.

Pivovar sériou videí nadväzuje na minuloročnú retrokomunikáciu kampane Stella 4% od britskej agentúry Mother. Nové videá sa viac podobajú na filmy najmä vďaka známym predlohám, preto majú osloviť širokú verejnosť, povedal marketingový riaditeľ pivovaru.

Starší spot „Stella Artois 4%“pre Stella Artois od Mother


Spoločnosť sa drží komunikačnej stratégie, ktorú uviedla v septembri 2007. Vtedy prestala produkovať tradičné výpravné TV spoty a základ svojej komunikácie na britskom trhu presunula na Stellaartois.com. Webovú stránku pripravila pre majiteľa piva InBev bývalá reklamná agentúra značky Lowe Worldwide.

Zdroj: ETrend.sk | Autor: Dáša Stanková


Zvíkov hostil sládky malých pivovarů

[úterý, 24. březen 2009]

Velké pivovary a restaurace si poslední dobou stěžují, že jim klesá odbyt kvůli finanční krizi. Malých pivovarů se to zatím podle reakcí oslovených účastníků třetí Jarní ceny českých sládků ve Zvíkovském Podhradí příliš netýká.

Zaznamenali jsme pokles, ale hlavně v prodeji jídel, i když to také není nic závažného. Lidé chodí spíše jen na pivo. Zatím odhaduji pokles tak na pět deset procent,“ řekl Jiří Šuráň z Pivovarského domu v Praze. „Žádné ekonomické problémy nám zatím nehrozí,“ doplnil.

Jednatel zvíkovského pivovaru Michal Voldřich má podobný názor. „Pro nás je zimní období vždycky krizové a v létě jsou žně. Takže doufáme, že se u nás propad neprojeví vůbec, nebo jen tak, že zima bude o málo slabší a žně budou menší. Každopádně věříme, že lidé si naše pivo najdou,“ přál si Voldřich.

Ve Zvíkovském Podhradí se v sobotu konal třetí ročník soutěže Jarní cena českých sládků 2009, která je vypsána pro malé pivovary s výstavem do 5000 hektolitrů piva ročně.

Foto

Degustační soutěže se zúčastnilo 38 minipivovarů z celé České republiky se 123 značkami piv, z jihočeských vyslal do boje své zástupce pivovar Lipan z Dražíče a pořádající podnik.

Sládek pivovaru ve Zvíkovském Podhradí Vladislav Ličman řekl, že o obchodu se na této soutěži zástupci pivovarů příliš nebaví. „Je to spíše takové přátelské setkání. Zhodnotíme pivo, podiskutujeme, vyměníme si zkušenosti. Tato přehlídka se už stala celkem prestižní záležitostí a kvalita vzorků se postupně zvyšuje,“ tvrdil.

Jeho slova potvrdila Dagmar Hrdličková z Pivovarského domu v Praze. „Na prvním ročníku se některá piva nedala moc pít, ale to se zatím dneska nestalo a asi ani nestane,“ tvrdila. Ve výsledkové listině nakonec nejvíce uspěly tři pivovary.

Permon z Lomnice u Sokolova, který získal dvě první místa a jedno druhé, Pivovarský dvůr Zvíkov, který získal třetí místo za Královskou Zlatou labuť a první místo za třináctistupňové pivo Zlatá labuť. Pivovarský dům Praha obdržel první místo za tmavý ležák a taktéž první místo za pšeničné pivo.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor: Ondřej Šmíd | Foto: Jaroslav Sýbek


Pivovar Ostravar uvádí na trh speciální fotbalové pivo Bazal. Jméno polotmavého ležáku vychází z názvu domovského stadionu fotbalového klubu Baník Ostrava Bazaly ve Slezské Ostravě.

Projekt Ostravaru, který patří pod Pivovary Staropramen, sází na skupinu ostravských patriotů, kteří mají rádi fotbal. Baník Ostrava, za kterým se táhnou nejen nejdrsnější fotbaloví chuligáni, je tam pojem.

Příznivci Baníku se formou anket podíleli na výběru názvu piva, jeho chuti, podobě sklenic, do kterých se pivo začne tento pátek čepovat. Někteří se také objeví na etiketách na lahvích, kterých bude jedenáct druhů. A pod názvem piva bude slogan Baník pivčo.

Foto

Pivo Bazal, možná tah na branku

Dodal, že jde o poměrně výjimečnou záležitost u nás i v zahraničí. "Například v americkém Denveru je malý pivovar s názvem Sedlot přímo na baseballovém stadionu, na jedné z tribun. Je odtamtud pěkný výhled na hřiště," líčil Šuráň.

Jan Kočka ze Světa piva připomenul, že předtím už budějovický Budvar také vytvořil pivo, které vzniklo ve spolupráci s pivaři. Z jejich přání vyplynula jeho zvláštní chuť a vysoká hořkost. Světlé výčepní pivo Pardál, které je na trhu od roku 2007, je zatím velmi úspěšné.

"Pivo Bazal, které by mělo plně odpovídat drsnému naturelu ostravských fotbalových chuligánů, je jistě dobrý nápad. Na rozdíl od Pardálu půjde o lokální záležitost. Může to být přínosem pro pivovar Ostravar, který je s Ostravou asi více spjatý než nedaleký Radegast," doplnil Kočka.

Jestli bude mít Bazal úspěch, to se teprve ukáže. Manažeři zatím neví, jak dlouho bude fotbalový ležák na trhu. Ostravar spolupracuje s Baníkem několik let. Pivo Bazal je zatím nejvýraznějším počinem.

Pivo se začne v pátek večer čepovat ve vybraných sedmdesáti devíti hospodách v Moravskoslezském kraji. Do obchodů přijde v dubnu.

"Do všech anket se zapojilo bezmála devatenáct tisíc respondentů. A fandové jsou nakonec tváří piva Bazal. Na konkurz na tvář piva jich přišlo více než sto. Byly mezi nimi i ženy," uvedla manažerka projektu Zuzana Bečková.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Petra Sasínová


Pivovar Ostravar loni uvařil 769 tisíc hektolitrů piva, což je druhý nejlepší výsledek v jeho stodvanáctileté historii.

Foto

Ve srovnání s rokem 2007 to je sice zhruba o šest procent méně, ten však byl rekordní i podle statistiky Českého svazu pivovarů.

Přestože jsme zaznamenali mírný pokles prodejů související s poklesem trhu, podařilo se nám splnit hlavní cíl loňského roku, kterým bylo rozšíření teritoria působnosti značky,“ říká mluvčí společnosti Pivovary Staropramen Pavel Barvík. Pro ilustraci – v roce 1908 by k prodeji stejného množství piva potřeboval ostravský pivovar dvanáct let.

Na Ostravsku si Ostravar stále udržuje pozici silné domácí značky. „Na základě úspěchů Ostravaru na domácí půdě jsme se před dvěma lety rozhodli, že přišel čas rozšířit působnost Ostravaru za hranice regionu,“ tvrdí Barvík.

Na Opavsku a Karvinsku, na které se pivovar zaměřil, podle meziročního srovnání vzrostl prodej piva Ostravar o šest procent.

Největší meziroční nárůst však Ostravar zaznamenal v exportu na Slovensko, které je pro něj klíčovým exportním trhem a kde v meziročním srovnání prodal o 142 procent piva více než v roce 2007. „Nárůst prodeje na Slovensku loni plně kompenzoval nižší poptávku po pivu v Česku,“ uvádí Barvík.

Tvrzení, že Ostravar je pivo pouze pro Ostravu, už tedy přestává platit. Jeho obliba za hranicemi Ostravska stále roste.

Milovníky pěnivého moku nyní čeká další novinka. Již v těchto dnech uvede pivovar Ostravar na trh svou další novinku – fotbalové pivo Bazal, do jehož přípravy zapojil širokou veřejnost a fotbaloví fanoušci se objeví i na jeho logu. Ostravané rozhodli o jeho chutí, síle i názvu. Vybíralo se dokonce z několika desítek návrhů, z nichž jeden byl lepší než druhý. Nakonec však zvítězil název Bazal.

Česká spotřeba piva loni zůstala přibližně stejná jako v roce 2007, dlouhodobě se drží kolem 159 litrů na osobu ročně.

Celkově české pivovary loni vyrobily 19,7 milionu hektolitrů piva, což je ale o dvě stě tisíc hektolitrů méně než v rekordním roce 2007, vyplývá ze statistiky Českého svazu pivovarů.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková


Do jarní degustační soutěže sládků se letos přihlásil rekordní počet minipivovarů. V sobotu v Pivovarském dvoře ve Zvíkovském Podhradí mezi sebou soupeřilo 38 výrobců, kteří přivezli celkem 130 druhů piv.

Degustátoři se shodli, že obliba malých pivovarů roste, za posledních osm let jich v České republice vzniklo zhruba šedesát. Každý ročně uvaří maximálně pět tisíc hektolitrů piva. „V republice je zhruba sedmdesát minipivovarů. My si navzájem nekonkurujeme, protože jsme daleko od sebe a máme odlišnou klientelu,“ vysvětlil v sobotu organizátor setkání sládků Michal Voldřich z Pivovarského dvora Zvíkov.

Do soutěže přihlásily pivovary světlá výčepní piva, světlé, polotmavé a tmavé ležáky, speciální piva s vysokým obsahem alkoholu a pšeničná piva. Předtím, než každé z nich dostalo na stůl šestapadesát degustátorů, otestovali organizátoři, zda je pivo skutečně zařazené do správné kategorie. Pivo kontroloval speciální přístroj. Vzorek vstříkli do moderního přístroje, který během několika minut ověřil, zda může být ve vybrané skupině. „Hodnotí hustotu piva, pH, barvu, stupňovitost, a dokonce i energetickou hodnotu,“ vyjmenoval Karel Voldřich, který přístroj obsluhoval.

Degustátoři pak měli složitou úlohu. Posoudit všech sto třicet piv. „Hodnotí se vzhled, barva, vůně, hořkost, plnost chuti a cizí vůně. Své vlastní pivo poznat mezi ostatními je ale velmi složité a já osobně to nedokážu,“ přiznal jeden z degustátorů Ladislav Veselý z pražského pivovaru U Medvídků.

Právě odtud pocházelo nejsilnější pivo v soutěži - XBeer 33. Třiatřicetistupňové pivo není určené pro pivaře, kteří si dají několik půllitrů za večer. „Je opravdu silné. Pije se po dvou deci,“ vysvětlil Veselý.

Soutěž sládků malých pivovarů je především zábavou než klasickým duelem mezi rivaly. Minipivovary totiž nemohou konkurovat velkým výrobcům s výstavem několik desítek tisíc hektolitrů ročně. Jejich výhodou je, že vyrábějí pivo pro užší skupinu lidí, mohou vařit třeba limitované řady piv nebo experimentovat se stupňovitostí. Pivo už si může doma připravit kdokoliv. Existují malé varny, které se vejdou do obývacího pokoje nebo garáže. Každý si tak může například na rodinnou oslavu vyrobit své domácí pivo.

Výsledky soutěže:

Světlá výčepní piva

Stříbrňák (U Rybiček), Stříbro

Světlé ležáky 11%

Ryzák, Vojkovice

Světlé ležáky 12%

Purkmistr PD, Plzeň

Tmavý ležák

Štěpán, Praha

Polotmavý ležák

Permon, Lomnice u Sokolova

Tmavý speciál

Permon 15, Lomnice u Sokolova

Pšeničná piva

Pšeničné pivo, Praha

Polotmavý speciál

Excelent 13, Rýmařov

Světlý speciál

Zlatá labuť 13, Zvíkovské Podhradí

Extra speciál (17% +)

Třebonická Eržíka 17, Třebonice

Zdroj: iDnes.cz


Další podnik omezil výrobu

[pondělí, 23. březen 2009]

Od pondělka do čtvrtka jsou v práci, v pátek jim kvůli nedostatku zakázek začíná prodloužený víkend. To vše za šedesát procent platu.

Omezení výroby se nyní začalo týkat také zaměstnanců pelhřimovského Družstva uměleckého průmyslu (DUP). „Všude se zlevňovalo a naše zakázky se snížily na minimum. Nutností pro nás bylo řídit se podle poptávky na trhu, která je nyní velmi malá,“ vysvětlil ředitel společnosti Lubor Jedlička.

Firma se nevyhnula ani propouštění. To se nejvíce dotklo strojírenského závodu v Novém Rychnově. „Neprodlužovaly se smlouvy, které byly uzavřeny na dobu určitou. Z Nového Rychnova odešlo asi třicet lidí, další pak i z Pelhřimova. Současný stav bychom ale mohli udržet právě díky omezení výroby,“ doplnil Jedlička. Jak dodal, situace by se měla zlepšit, až se vyprodají zásoby.

Jediným odvětvím ve společnosti, kterého se krize zatím tolik nedotkla, zůstal potravinářský průmysl. V roce 2001 družstvo odkoupilo od státu pelhřimovský pivovar, který se podle slov ředitele zatím drží.

Zatímco DUP má potíže, jeho dceřinná firma, pivovar Poutník, zatím odolává krizi se ctí. „Držíme pětidenní pracovní týden. Potravinářský obor ale funguje trochu jinak než kovodělná výroba, toho se zatím krize tolik nedotkla,“ podotkl vedoucí pivovaru Vladimír Veselý.

Vydrží do léta

Naproti tomu zaměstnancům DUPu nyní nezbývá než doufat, že zakázek začne přibývat. „Práce je nyní nárazová. Někdy je potřeba dodržet termín a musí se dělat víc. Pak je ale zase období, kdy další výroba není třeba,“ uvedl Jedlička.

Představitelé firem obyčejně nechávají své zaměstnance doma za šedesát procent platu, jakmile nastanou potíže se sháněním zakázek.

Firmy přistupují k tomuto řešení hlavně proto, aby nemusely propouštět zaměstnance. Osloví s tímto návrhem odboráře. Ti většinou rádi souhlasí,“ okomentovala tento jev odborná asistentka z jihlavské vysoké školy polytechnické Věra Nečadová s tím, že zaměstnavatel si pro podobné případy vytváří v ziskových letech záložní fondy.

Jak dlouho ale může podnik podobné „hubené“ časy vydržet? „To záleží na spoustě okolností. Mimo jiné i na tom, jak velkou rezervu si firma stačila udělat. Mohou to být týdny, ale i měsíce,“ dodala profesorka Nečadová.

Velké finanční rezervy nejsou a platy jsme přitom zachovali stejné. Mužeme takto vydržet maximálně první pololetí. V letním oddobí se pak rozhodne, co bude dál,“ doplnil ředitel Jedlička.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Petra Nováková a Michal Vítů


Od marca 2009 spoločnosť Heineken Slovensko spustila novú marketingovú kampaň pre značku českého piva Krušovice.

Na Slovensku doposiaľ táto značka nebola výraznejšie podporovaná, napriek tomu u nás patrí medzi obľúbené české pivá. V tomto roku Heineken Slovensko plánuje jej podporu a očakáva aj nárast predaja.

Koncern Heineken kúpil pivovar v českých Krušoviciach v júni roku 2007. Krušovice odvtedy patria medzi deväť značiek piva distribuovaných spoločnosťou Heineken Slovensko. Značka Krušovice sa však naďalej bude vyrábať v Čechách a bude tak môcť používať chránené zemepisné označenie „české pivo“ pridelené Európskou úniou.

Pivovar s kráľovskou tradíciou

Krušovice sú jednou z najstarších značiek piva v Čechách. Pivovar v Krušoviciach, ktorý sa nachádza 70 km od Prahy, bol založený po roku 1517 a v roku 1581 ho jeho pôvodný vlastník ponúkol na predaj českému cisárovi a uhorskému kráľovi Rudolfovi II. Práve jemu patrí zásluha za zveľadenie pivovaru a tradíciu varenia vynikajúceho piva v Krušoviciach. Vďaka histórii a tejto tradícii nesie pivovar označenie „kráľovský“. Pivovar, ktorý v súčasnosti zamestnáva približne 300 zamestnancov, je zároveň lákavým turistickým cieľom pre milovníkov histórie. V roku 2008 ho navštívilo približne 40 tisíc turistov z 35 krajín sveta.

Kráľovské české pivo

Uvádzaciu kampaň podporenú bigboardami a citylightmi odštartoval menší event v Bratislave s kráľom Rudolfom II. v hlavnej úlohe. Na jednej z bratislavských zastávok MHD pozýval kráľ okoloidúcich na svoje obľúbené pivo. Podpora značky však bude zameraná predovšetkým na predaj v HoReCa prevádzkach, keďže Krušovice sú najsilnejšie práve v tomto segmente.

Prvá podpora značky odštartovaná v týchto dňoch má cieľ osloviť tradičných konzumentov českého piva. V našej komunikácii budeme zdôrazňovať predovšetkým kráľovskú históriu a český pôvod značky,“ hovorí Natalia Ormandy, brand manager značky Krušovice spoločnosti Heineken Slovensko. „V týchto dňoch prebiehajú aj ochutnávky piva Krušovice vo vybraných sieťach. Takisto ako ostatná komunikácia, aj tie sú poňaté v tradičnom, stredovekom štýle,“ dodáva Natalia Ormandy. Na podporu českého pôvodu značky plánuje spoločnosť v budúcnosti sponzorovať rôzne podujatia českej kultúry a umenia na Slovensku.

Krušovice sú skutočné české pivo

Krušovice sú pravým českým pivom aj podľa pivovarníckych expertov Európskej únie. Od októbra 2008 môžu používať symbol Chránené zemepisné označenie, ktoré bolo českému pivu pridelené Európskou úniou. Toto označenie môžu používať iba výrobky vyrobené v ČR z presne určených surovín tradičným výrobným postupom a musia zodpovedať aj ďalším kritériám, ako je napríklad farba alebo horkosť. Dôvodom prísnych kritérií je, aby sa za české pivo nemohli označovať výrobky, ktoré nie sú vyrobené v súlade s tradíciami českého pivovarníctva, alebo tie, ktoré boli pod českou značkou vyrobené v zahraničí.

Z najčistejších prírodných surovín

Pri výrobe piva Krušovice sa používajú čisté prírodné suroviny – moravský jačmeň, žatecký chmeľ a voda z Chránenej krajinnej oblasti Křivoklátsko, ktorá patrí do biosférickej rezervácie UNESCO. Čistota a prírodný charakter surovín spolu s umením českých sládkov tak robia z Krušovíc to pravé české pivo pre skutočných gurmánov.

V súvislosti s oficiálnym uvedením značky spoločnosť Heineken Slovensko pripravila aj nový dizajn a obsah internetovej stránky www.krusovice.sk

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken


Kdybych já tady byl hostinským…“ Kolik mužů s půllitrem v ruce už takto nadávalo na úroveň nějaké hospody? A kolik z nich nezůstalo jen u prázdných slov? Olomoučtí podnikatelé a kamarádi Martin Řehák a Miloš Kolomazník patří k těm, komu odvaha nechyběla. Když už se rozhodli otevřít vlastní hospodu, tak i s vlastním pivem. Před třemi lety v Olomouci založili hostinský minipivovar sice s malou kapacitou, ale zato velkým věhlasem.

Pane Řeháku, co pro vás znamená pivo?

Když se řekne pivo, nevidím před sebou nápoj, ale specifickou kulturu. Asi bych ji neviděl, kdybych neměl možnost srovnání. Díky své práci hodně cestuji a mám spoustu přátel v zahraničí. Vím, co pro ně znamená pivo, a taky vím, jak svébytná je pivní kultura u nás. Takže pivo je pro mě všechno kolem něj. Ta hrabalovská, možná i prvorepubliková atmosféra.

Od diskuse a naštvání na vulgarizaci olomouckých hospod po otevření letos třetím rokem fungujícího pivovarského hostince Moritz uběhlo pouhých devět měsíců. „Za tu chvíli jsme se museli naučit úplně všchno,“ říká v rozhovoru Martin Řehák, jeden z jeho zakladatelů.

Ale pivo z místních pivovarů vám asi moc nechutnalo.

Nikdy jsem, tedy co se piva týče, neměl vyhraněný vkus, byl jsem otevřený poznávání nového. Důvodem, proč jsme si založili vlastní minipivovar, tedy nebylo to, že by nám jiné pivo nechutnalo.

Co vás k tomu tedy vedlo?

Vlastní hospůdka byl nápad kamaráda Miloše a můj, ale zároveň je to projekt, který by nevznikl bez podpory řady dalších lidí. Inspiraci jsme si brali v jedné malé, příjemné hospůdce, jejíž provozovatel se později stal duchovním spoluotcem i našeho podniku. S Milošem jsme si jednou řekli, že už nás nebaví chodit do hospod v Olomouci, protože se vulgarizují a objevuje se v nich čím dál více herních automatů, a že by tedy bylo nejlepší vzít toho býka za rohy a udělat si vlastní hostinec. A když už vlastní hospodu, tak i s vlastním pivem. Za devět měsíců od tohoto rozhovoru jsme otevírali.

Jak se takoví laici stanou téměř ze dne na den majiteli nejen hostince, ale i pivovaru?

Úplný začátečník jsem byl asi jen já. Miloš i náš vrchní sládek Standa Nožka studovali potravinářství a v kvasné chemii se vyznali. Měli zkušenosti ze Selika, kde dříve pracovali. Věděli jsme, čeho chceme dosáhnout, a možná že i ten náš laický přístup pomohl udělat z naší hospody to, co se z ní stalo. Myslím, že v určitých kruzích je velmi oblíbená.

Devět měsíců je hodně krátká doba. Co všechno jste se museli za tu chvíli naučit?

Úplně všechno. Ale na druhou stranu každý jsme měli zkušenosti z nějaké oblasti. Někdo pomohl zorganizovat práci, jiný se zase vyznal v potravinářství. Od začátku jsme se denně scházeli a radili se na postupu prací, abychom ten náš sen zrealizovali. Všechno jako by byla souhra příznivých okolností. Například prostor, ve kterém jsme, patří Cukrovaru Vrbátky, jehož akcionářem je i Miloš, takže mohl pomoci s pronájmem budovy. S technologií do pivovaru nám zase pomohl náš známý z Prostějova.

Technologie je věc, na které si tradiční pivovary hodně zakládají. Co vy a pivovarská aparatura?

Zakládáme si na tom, že vaříme sice klasicky, ale máme velmi dobrou a moderní technologii. Výborné bylo, že náš sládek mohl od počátku spoluvytvářet podobu pivovaru. Sám navrhoval propojení jednotlivých etap technologie. Točíme se tady sice jako na pětníku, ale dokázali jsme, že takový pivovar se vejde i do většího obývacího pokoje.

Jaký to byl pocit ochutnat poprvé vlastní pivo?

Výborný. Bylo to ale nebezpečné. Chtěli jsme pivo ochutnávat tak, jak zrálo, den po dni. Jenomže ono zraje dva měsíce. Zpočátku v něm nebylo moc alkoholu, ale jak ho přibývalo, byli jsme na něj čím dál víc navyklí. Pocit to však byl a je bezvadný.

Tradici svého hostince jste založili na minulosti Moritze Fischera. Židovského obchodníka, který v Olomouci na přelomu 19. a 20. století postavil řadu bytových domů, vybudoval sladovnu v Holici, jen ten pivovar mu chyběl. Neplníte tak trochu přání také tomuto muži?

Plníme. Jeden historik nám dokonce řekl, že oživujeme ducha Moritze Fischera a že ten nám za to bude pomáhat s provozováním hospody. Myslím, že měl pravdu. Na půdě domu jsme našli krabici s Fischerovým odkazem. Byl tam například takový panáček, kterého máme v hospodě vystaveného jako patrona. Našli jsme tam ale i Fischerovy deníky a v zápiscích poznámku, že by chtěl mít pivovar. Takže jeho duch se opravdu vznáší nad celým domem.

Fischera ale nakonec jeho podnikání dostalo do vězení pro dlužníky. Nebojíte se, aby vás jako patron nevedl také špatnou cestou?

Pokud se nezmění pravidla soutěže, tak bychom ve vězení skončit neměli (s úsměvem). A Moritze Fischera se nebojíme. Byl to nesmírně odvážný člověk, to, co dokázal, bylo obdivuhodné. Byl členem několika spolků a ty spoluvytvářely atmosféru tehdejší Olomouce. Kéž by tu vůbec nějaké takové dnes fungovaly! To, že skončil ve vězení, bylo dáno změnou vnějších pravidel financování jeho projektů. Měl obrovský rozmach, a když někdo míří takto vysoko, stane se, že někdy uklouzne.

Přejděme k vaší vlastní minulosti. Prý jste už v osmnácti letech odešel do Německa. Co jste tam tak mladý hledal?

Bude to znít jako klišé, ale zkušenosti. Dělal jsem nejdřív těžkou manuální práci v továrně, ale postupně jsem se ve firmě dostával na lepší a lepší místa. Ta zkušenost je nepřenositelná. Byl jsem šťastný, že jsem si v tom cizím prostředí našel svoje místo. V Německu bych žil dodnes, kdybych nejel na služební cestu na jižní Moravu a nezajel navštívit kamaráda do Olomouce. Zamiloval jsem se tady, a i když s tou dívkou dnes nežiji, vděčím jí za to, že tu jsem.

Vy ani váš kamarád Miloš Kolomazník nejste původem z Olomouce, přesto se o vás povídá, že jste velcí hanáčtí patrioti. Jak se to projevuje?

Dbáme hlavně na to, aby místní lidé byli hrdí na svůj region, a troufnu si říct, že i v cizích lidech, kteří k nám chodí, se nám daří budovat lásku k našemu městu. Mám například přátele z Brazílie, kteří, když jedou do Česka, nemíří do Prahy, ale do Olomouce.

Myslela jsem to spíš tak, zda při vaření piva dbáte na to, abyste používali místní ingredience.

No to je samozřejmé. Naše pivo vyrábíme jenom ze surovin z Hané. Chmel bereme z Kokor, slad z Prostějovska. Navíc máme pravého hanáckého sládka. Kdysi o něm napsali v novinách, že vyzařuje zvláštní hanácký flegmatismus. Také v jídelníčku se od začátku snažíme prosazovat filozofii „Haná na talíři“, to znamená používat všechny suroviny místní.

A jde to?

Dá se to, ale je to náročné. Bojujeme i s tím, že někteří „zvídaví“ návštěvníci se ptají, proč máme tak draho. Některým marně vysvětlujeme, že používáme pravé brambory, pravé vývary, dobré uzeniny a ne náhražky.

Jak takové suroviny sháníte? To osobně objíždíte pěstitele nebo uzenáře?

Založili jsme skupinu, která si říká Gastroreisen. Tvoří ji sedm gastronautů, kteří jezdí po gastronomických podnicích na Moravě a v blízkém okolí. V rámci našich výletů testujeme potraviny a shledáváme, jsou-li vhodnými k distribuci v naší restauraci.

Vaši hospodu jste pojali jako nekuřáckou. Nebáli jste se, že se tak připravíte o spoustu zákazníků?

Všichni nás varovali, že je to ekonomická sebevražda. Ale my jsme věděli, že to je výborný nápad.

Jaké lidi takový podnik přitahuje?

Řekl bych, že láká typy, co se s nimi člověk nikdy nenudí. Můžete se tu s kýmkoliv bavit o čemkoliv a není to jen uslintaná konverzace z hostinců čtvrté cenové kategorie. Zdá se mi, že nekuřáctví v hostinci způsobuje pozitivnější atmosféru. Kdyby kuřáci kouřili v hospodě, tak by se spolu nebavili. Když ale musí chodit ven, u druhé třetí cigarety se dají do řeči a pokračují pak i uvnitř. Tím hospoda více žije.

Atmosféra a hlavně vaše pivo zachutnaly i britskému znalci piva a spisovateli Evanu Railovi, který se u vás loni inkognito zastavil. V článku, který pak otiskly The Times, vás zařadil na třetí místo v žebříčku nejzajímavějších tuzemských pivovarů. Jak vám to změnilo život?

Ta událost nás nesmírně potěšila a hodně nám pomohla. Kdybychom si takovou reklamu objednali, neměli bychom z ní tak dobrý pocit.

Ročně uvaříte 150 tisíc piv. Bude to nyní stačit?

Zatím to stačí, ale dá-li pánbůh a okolnosti dovolí, stávající pivovar ještě rozšíříme. Máme už vizi, ale současná hospodářská situace, napětí a strachuplná atmosféra ve společnosti nás zbrzdily. Snad se to ale podaří příští rok.

Říká se ale, že hospody ani v krizových dobách nestrádají. Pak vás ani současná situace nemusí ohrozit.

Je pravda, že na návštěvnosti u nás se krize zatím neprojevila. Češi a Moraváci se určitě nebudou chtít zříci své pivní kultury. Nejde o alkohol, ale pospolitost, která je s pivem spojená.

Máte vlastní hospodu s vlastní atmosférou. Splnil jste si sen?

Já jsem si ho splnil. Pivovar pro mě nebyl až takový cíl, ale chtěl jsem mít kolem sebe bezvadnou partu, která umí dotáhnout věci do konce. Děláme, co nás baví a naplňuje, a je to fajn.

***

* Martin Řehák

Narodil se v roce 1970 v Mohelnici, studoval na Katedře andragogiky a sociologie UP v Olomouci. V Česku vede pobočku rakouské společnosti obchodující s papírem. Jeho přítelkyně mu před měsícem porodila syna. Pivovarský hostinec Moritz založili Martin Řehák a Miloš Kolomazník v Olomouci v místech, kde stávala židovská synagoga. Otevřeli jej v roce 2006, sto let od úmrtí Moritze Fischera, olomouckého obchodníka ve stavebnictví. Na počest duchovního patrona zařadili na jídelní lístek i pokrmy z haličské židovské kuchyně. Pivo, které tu vaří, je nepasterované a nefiltrované, čepují jej přímo z ležáckých tanků.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petra Klimková


Vývoz českého piva loni mírně vzrostl z předloňských 3,6 milionu hektolitrů na 3,7 milionu hektolitrů. Vyplývá to z údajů, které poskytly tuzemské pivovary, i z posledních odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven. Celková výroba se však zřejmě mírně snížila z předloňských rekordních 19,9 milionu hektolitrů na 19,8 milionu hektolitrů. Pivovary by tak dosáhly druhého nejlepšího výsledku v historii. Oficiální výsledky zveřejní svaz v příštím týdnu.

Podle výkonného ředitele svazu Jana Veselého se v pivovarnictví loni ještě neprojevily důsledky hospodářské krize. To lze očekávat letos. "V krizi nastává příklon k levnějším značkám," uvedl již dříve Veselý.

Produkce tuzemských pivovarů v posledních letech roste v důsledku rostoucích exportů. Domácí spotřeba stagnuje kolem 159 litrů na osobu ročně a stále více se na ní podílejí zahraniční turisté.

Přímý vývoz jedničky na trhu, Plzeňského Prazdroje, loni dosáhl 881 000 hl. Meziročně je to nárůst o více než čtyři procenta. Licenční výroba na Slovensku, v Rusku, Polsku a Maďarsku zůstala na předloňských 1,91 milionu hl. Zahraniční prodeje značky tak celkově vzrostly o procento na 2,79 milionu hl. Kvůli poklesu domácího prodeje se snížila celková výroba o dvě procenta na 10,7 milionu hektolitrů.

Export pivovarnické skupiny Heineken Česká republika loni meziročně vzrostl o 13 procent a dosáhl 858.653 hektolitrů. Skupina, do níž patří brněnský pivovar Starobrno, Královský pivovar Krušovice a skupina pivovarů Drinks Union, vyváží především do Německa, Ruska a na Ukrajinu.

Společnost Pivovary Staropramen, druhá největší tuzemská pivovarnická skupina, vyvezla přibližně 690.000 hektolitrů, což je zhruba o půl procenta lepší výsledek než v roce 2007. "Zvýšil se jak export značky Staropramen, který vzrostl o tři procenta, tak jeho licenční výroba, která narostla o 19 procent," uvedla společnost, do jejíhož portfolia vedle značky Staropramen spadají Braník, Velvet, Ostravar či Kelt.

Výjimkou mezi největšími tuzemskými pivovary je Budějovický Budvar. Jeho zahraniční prodeje se loni snížily o procento na 581 522 hektolitrů. Pro Budvar to přesto znamenalo druhý největší objem vyvezeného piva za dobu jeho existence. Pivovar exportuje do více než 50 zemí; většinu svého piva prodává v zemích Evropské unie, kde spotřeba loni většinou klesla nebo stagnovala.

Výrazný nárůst objemu hlásí také humpolecký Rodinný pivovar Bernard. Celkový objem vyvezeného piva meziročně stoupl skoro o 29 procent na 23 300 hektolitrů, více než polovina směřovala na Slovensko. "Zaznamenali jsme nárůst prodeje piva na Slovensko o 1300 hektolitrů, ale ještě výrazněji stoupl podíl ostatních zemí," řekl mluvčí podniku Zdeněk Mikulášek. "Nárůstu pomohly nové trhy, ale i získání nových distributorů v zemích, kam tradičně vyvážíme, například ve Švédsku," dodal. Společnost podle něj začala loni vyvážel do Litvy, Norska či Itálie.

Zdroj: MaM iHNed.cz


Poutník dostal mladistvější vzhled. Pelhřimovští pivovarští dělníci si zvykají na nový etiketovací stroj.

Foto

Jenom lepicí linka stála 750 tisíc korun. Další peníze si vyžádalo ztvárnění nové podoby etiket,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Jiří Vacek.

Lahve dostaly i zadní nálepku, na níž jsou veškeré zákonem požadované informace. Designéři měli díky tomu volnější ruku při formování podoby nové hlavní etikety. „Vybírali jsme ze dvou nabídek. Nakonec nám připadal zajímavější návrh od jednoho z pelhřimovských grafiků,“ sdělil Vacek.

Stačit musí Tradiční pivo z Vysočiny

Pro každý druh piva charakteristické barvy zůstaly, změnil se ale styl písma. Na sváteční „čtrnáctce“ jsou namalované tři medaile Pivní pečeti. A přibyla větička o tradičním pivu z Vysočiny.

Původně jsme tam chtěli mít Tradiční české pivo. Tento název je ale celoevropsky chráněnou značkou. Splnit všechny legislativní nároky by bylo příliš složité. I když do budoucna se toho nezříkáme,“ dodal obchodní ředitel, který si od inovace slibuje další navýšení zájmu pivařů o pelhřimovského Poutníka.

Vzhled výrobku ovlivňuje prodejnost až ze sedmdesáti procent. Proto věříme, že lidem se budou nové lahve líbit,“ dodal Vacek.

V obchodech je k dostání poslední várka piva se stávajícími etiketami. Od Velikonoc se ale bude pít už jen z nového.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor a foto: Michal Vítů


«« « Strana 923 z 1089 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088 1089

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI