Novinky a aktuální dění
Co se píše o pivovarech a pivu
Zástupci pivovarů jednali se členy rozpočtového výboru sněmovny
[čtvrtek, 18. únor 2010]
Za zavřenými dveřmi jednali ve smíchovském pivovaru Staropramen členové rozpočtového výboru sněmovny se zástupci pivovarů. Tématem jednání byla nezbytnost pivovarnictví pro českou ekonomiku a dopady protikrizových opatření vlády.
Pivovarům se nelíbí postup zákonodárců při zvyšování spotřební daně na pivo. "Rádi bychom poukázali na to, že například víno nemá žádnou spotřební daň, ačkoli je z výrobního hlediska mnohem jednodušší. Na rozdíl od piva se nemusí vařit, takže není tak náročné na energii," uvedl ředitel pivovaru Staropramen Zbyněk Kovář s tím, že pivovarnictví nyní v ČR zaměstnává téměř 55 tisíc lidí.
Zákon, který zvyšuje spotřební daň na pivo, v úterý podepsal prezident Václav Klaus. Ceny piva stoupnou zhruba o 60 haléřů až o jednu korunu na půllitr sudového piva, což je podle pivovarů součet zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty.
Podle poslance za ODS, který si nepřál být jmenován, mají vinaři výhodnější pozici díky jejich "povedené" lobby.
Zvýšení spotřební daně bylo součástí tzv. Janotova balíčku, který sněmovna schvalovala loni na podzim. Návrh vyvolal odpor senátu, který chtěl daň na pivo opět snížit. "Vtip je v tom, že vinařská lobby si prosadila, aby na víno byla nulová daň. To je v této hospodářské situaci úplně padlé na hlavu, aby daň na zbytnou pochutinu byla nula procent. Naopak se má zvýšit daň na pivo, protože vinaři si od toho zřejmě slibují, že lidé začnou více pít víno," řekl tehdy senátor Jaroslav Kubera, který snížení daně navrhl. Sněmovna však Kuberův návrh odmítla a zákon se dostal k prezidentovi v původním znění.
Poslanci zástupcům pivovarů řekli, že by se nevyvážená situace mohla změnit, řešení však nevidí v rušení daně na pivo, ale v omezení ústupků vinařům. Změna současné daňové zátěže legislativní cestou však prozatím není pravděpodobná. "Současná sněmovna to už zcela určitě nezmění, to všechno čeká na příští vládu a příští sněmovnu. Stejně jako reforma důchodů a řada dalších věcí," řekl člen rozpočtového výboru sněmovny Jiří Dolejš (KSČM).
Podle průzkumu provedeného firmou Ernst & Young je pivovarnictví pro českou ekonomiku nezbytné. Přesná čísla však pivovarníci zatím nehodlají zveřejnit. "Je ovšem třeba dodat, že pivovarnictví je významné nejen samo o sobě, ale váže na sebe celou řadu dalších průmyslových odvětví, například výrobce etiket, skláře, výrobce sudů, sladovny a řadu dalších," řekl Kovář.
Podle pivovarníků povede zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty ke snížení spotřeby piva a stát na tom prý nakonec stejně prodělá. „Výroba piva klesla od roku 2003, kdy byla zavedena spotřební daň, o 23 procent,“ uvedl Kovář.
Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax
[Ostatní pivní dění] 08:36 [permalink] [reaguj]
Budvaru hrozí nové porážky ve sporech s Anheuser-Busch
[čtvrtek, 18. únor 2010]
Lisabonská smlouva, jejímž hlavním smyslem je prohloubit integraci EU, může mít ve svých důsledcích negativní dopad na exkluzivitu ochranných známek národního podniku Budějovický Budvar.
Smlouva totiž prohlubuje nadřazenost evropského práva nad dřívějšími bilaterárními dohodami, podle nichž je právo ve známkoprávních sporech s americkým pivovarským koncernem Anheuser-Bush na evropských na straně Budvaru. V současné době vede Budvar s Anheuserem - Bush známkoprávní spory po celém světě. V různých stádiích je přes 100 sporů a správních řízení.
Riziko přehodnocení dosavadních známkoprávních sporů existuje i podle bývalého dlouholetého sládka Budvaru a člena Síně slávy českého pivovarství a sladařství Josefa Tolara.
Staré smlouvy nemají dost velkou právní sílu
"Revizi současných výsledků známkoprávních sporů mezi Budvarem a Anheuserem-Bush v zemích EU nelze vyloučit. My jsme měli s Rakouskem uzavřenou bilaterální smlouvu, která se netýkala jenom piva, ale celé řady ochranných označení. Jenže ačkoli tady byla historická důležitost té smlouvy, tak proti našemu předpokladu neměla dostatečně velkou právní sílu proti novým předpisům," podotýká Tolar.
Sládek tak reagoval na verdikt Evropského soudního dvora v Lucemburku ze září loňského roku, který tehdy zpochybnil nárok Budvaru na výhradní používání značky Bud na rakouském trhu. Podle tehdejšího rozsudku totiž "nemůže být značka Bud v EU chráněna na základě dvoustranných smluv mezi státy, protože jí je nadřazené unijní právo". Budvar přitom tuto značku v celounijním seznamu chráněných výrobků zaregistrovanou nemá.
O její registraci přitom podle exministra zemědělství Petra Gandaloviče uvažoval v době, kdy byl ministrem zemědělství, i samotný resort. "Nakonec jsme ale došli k závěru, že značku Bud nelze v EU registrovat," podotýká Gandalovič.
Postup InBev je zatím velkou neznámou
Každopádně, kvůli verdiktu lucemburského soudu může Budvar o používání značky Bud v Rakousku přijít. "Evropský soudní dvůr pochybuje, že je v EU možné chránit některé výrobky na základě dvoustranných smluv," uvedl totiž v odůvodnění svého rozhodnutí soud. Konečné stanovisko ale mají mít ve sporu o značku Bud či obdobných sporech národní soudy.
Přesto se možná nic dramatického neděje. Podle Tolara totiž není jisté, zdali se v budoucnosti bude Anheuser-Bush s Budvarem dále o tuto známku soudit. Loni totiž převzala tento pivovar belgická pivovarnická skupina InBev, která nesází na tradici značek zdaleka tolik, jako bývalí soupeři Budvaru. "Myslím si, že známkoprávní spory Budvaru s Anheuserem Bush nebudou prioritní. Tím není řečeno, že budou odloženy, ale nový majitel se chová úplně jinak, než se chovala americká firma. Zatímco Anheuser-Bush si vážil své tradice, InBev demonstruje účelové spojení s cílem maximalizovat zisk a tradicionalistické pohledy jsou pro ní zátěží," podotýká Tolar.
Pokud by se ale ukázalo, že ochranné známky Budvaru představují dobrý byznys, může prý Budvar čekat skutečně tvrdého soupeře.
Podle Ministerstva zemědělství ČR (MZe) nicméně není riziko přehodnocování již rozhodnutých sporů na základě Lisabonské smlouvy pravděpodobné. "Již před Lisabonskou smlouvou platilo, že bilaterální dohoda mezi členskými státy EU musí být v souladu s nadřazeným komunitárním právem. Nutno podotknout, že takové smlouvy jsou v EU Českou republikou uzavřeny jen dvě - s Rakouskem a Portugalskem," tvrdí ministerstvo. Kromě toho není podle právníků MZe možno "v tomto směru aplikovat retroaktivitní účinnost Lisabonské smlouvy".
Půjde také o ementál?
Bilaterální dohody týkající se označování potravinářských výrobků se přitom nemusí týkat pouze známkoprávních sporů Budvaru. V minulosti například existovala podle tajemníka mlékařské federace Oldřicha Obermaiera dohoda mezi ČR, Švýcarskem a Francií o používání značek Ementál a Cammembert. "Zejména ementál nešlo chránit ochrannou známkou, neboť jde o takzvaný generický název pro celou skupinu podobných mlékárenských produktů," říká Obermaier.
Zmiňované dohody však byly omezeny časově a v současné době již neplatí. Přesto se problém bilaterárních dohod o označování potravin může zřejmě v budoucnosti v některých případech vynořit.
Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Petr Havel
[Budějovický Budvar] 08:32 [permalink] [comments: 2]
Buď finále 1. ligy, nebo směna v pivovaru
[středa, 17. únor 2010]
O pořádnou motivaci v nadcházejícím play-off má postaráno kapitán HC Olomouc Richard Brančík. Se zástupcem Radegastu Petrem Koublem totiž uzavřel netradiční sázku. Pokud se Olomouci nepodaří postoupit do finále I. ligy ČR play-off, půjde kapitán na směnu do pivovaru Radegast. V opačném případě bude Petr Kouble uklízet šatnu a plnit roli kustoda v jednom zápase olomouckých hokejistů.
„Věřím tomu, že spoluhráči by mě rádi viděli makat v pivovaru. Ale jsem přesvědčen, že postoupit do finále I. ligy play-off by byl pro všechny větší zážitek," řekl kapitán HC Olomouc Richard Brančík. Pokud by sázku prohrál, doufá, že mu v pivovaru Radegast najdou zajímavou práci. „Možná bych se osvědčil jako degustátor. Dobré pivo určitě poznám," dodal s úsměvem Richard Brančík.
Zástupce Radegastu Petr Kouble se splnění sázky nebojí. Připouští ale drobné komplikace: „Úklid šatny snad zvládnu, i když předpokládám, že mi to hráči nějakou drobnou zlomyslností zpestří. S plněním úkolů kustoda mi určitě pomůže odborník na tuto činnost v olomouckém týmu Petr Přecechtěl."
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
[Radegast Nošovice] 19:26 [permalink] [comments: 1]
Budvar v Německu úspěšně plave proti proudu
[středa, 17. únor 2010]
S nadsázkou řečeno - Budějovický Budvar plave v Německu proti proudu. Zatímco spotřeba piva v Německu klesá, tak export Budvaru do této pivní Mekky roste. Vloni v meziročním srovnání o více než devět procent.
Německo je nejdůležitějším exportním trhem Budějovického Budvaru. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílí asi z jedné třetiny.
„V roce 2009 prodal Budějovický Budvar v Německu 204 755 hektolitrů ležáku Budweiser Budvar. Znamená to meziroční zvýšení o 9,3 %. Velký podíl na loňském výsledku má skvělá práce kolegů z naší dceřiné společnosti, kteří dokázali v době ekonomické krize dokonale využít potenciál a vysokou image naší značky,“ říká Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru, n. p. Celková spotřeba piva v Německu přitom podle německého svazu pivovarů loni poklesla o 3 %. V Německu klesá spotřeba piva dlouhodobě – v roce 1990 vypili Němci 142 litrů piva na hlavu ročně, loni jen asi 106 litrů. "Tržní podíl Budějovického Budvaru v Německu se tak dlouhodobě zvyšuje. Podle posledního průzkumu společnosti Nielsen byl v roce 2009 ležák Budweiser Budvar dokonce nejprodávanější značkou prémiových importovaných ležáků v německých maloobchodech," uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec.
K růstu prodejů značky Budweiser Budvar došlo loni jak v segmentu maloobchodu, tak i v gastronomii. Ležák Budweiser Budvar je v současnosti nabízen ve více než 1000 stylových restauracích a klubech. Právě pro gastronomii byla loni na německý trh uvedena speciální láhev („Club-Flasche“), která by v budoucnu měla přispět k dalšímu nárůstu prodejů v tomto prodejním kanálu. „Naší výhodou v Německu jsou i mimořádně věrní zákazníci a konzumenti, kteří naši značku považují za prémiovou a vysoce důvěryhodnou. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ dodal Chrt. Kvůli vyšší ceně ležáku Budweiser Budvar v Německu navíc prakticky neexistuje zpětný dovoz tohoto piva do České republiky.
Němečtí zákazníci znají budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě a originální chuti si značka Budweiser Budvar vybudovala mimořádně silnou a stabilní pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků. Němci jako znalci piva oceňují unikátní chuť ležáku Budweiser Budvar s jemnou hořkostí, kvalitní suroviny i tradiční výrobní postup.
Export Budějovického Budvaru byl loni úspěšný. Pivovar loni vyvezl do 58 zemí celkem 580 000 hektolitrů piva, což je prakticky stejný objem, jako v roce 2008. Vzhledem k očekávanému poklesu českého exportu piva o více než 10 % se jedná o velmi dobrý výsledek. Budějovický Budvar tím dále zvýšil svůj podíl na českém exportu na 18-20 %. Nově začal pivovar vyvážet do Spojených Arabských Emirátů, Mexika a Kosova.
Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta | Foto: Václav Pancer
[Budějovický Budvar] 13:03 [permalink] [comments: 1]
Minipivovar bude v Žatci vyrábět živé pivo
[středa, 17. únor 2010]
Čtyři druhy piva začne letos o prázdninách vařit nový minipivovar v Žatci. Zákazníci budou v restauraci dostávat chmelový nápoj přímo ze zásobních nádrží. „Bude to živé pivo, nepasterizované, bude mít trochu jinou chuť než ta v obchodech. Vařit ho bude zkušený sládek, takže to bude výsledek starého pivovarnického řemesla,“ říká Jiří Vent, manažer Chrámu chmele a piva.
Vyráběné pivo bude bez konzervačních přísad, pouze z vody, sladu a žateckého chmele, hosté restaurace budou tedy pít zlatavý mok, jaký se vyráběl v minulých staletích.
Minipivovar, restaurace a kavárna budou součástí vznikajícího Chrámu, nové městské turistické atrakce. Ten se otevře během letošního léta, stejně jako nová rozhledna při něm. Další atrakcí pro návštěvníky bude bludiště nebo orloj s chmelařskými postavami.
Žatecký minipivovar má za rok vyrobit 200 tisíc piv. Podobné už v Ústeckém kraji fungují například v Mostě a Varnsdorfu.
Zdroj: Zprávy iDnes.cz
[U orloje Žatec] 12:06 [permalink] [comments: 2]
Coffee break: Pivo mení ľudí
[středa, 17. únor 2010]
Už sme spomínali, že reklamy na pivo sú jednými z najlepších. V našich zemepisných šírkach je na špičke reklamnej kreatívnosti firma Gambrinus, Nedávno prišla s novým reklamným kúskom. Tak nech sa páči. Veď pivo má skutočne obrovskú silu... vie toho zmeniť veľa.
Zdroj: Marketér.sk | Autor: Milan Janásik
[SABMiller] 07:47 [permalink] [comments: 2]
Pivovar vyrobil extrémně silné pivo - jedenačtyřicítku
[úterý, 16. únor 2010]
Skotský pivovar BrewDog se dlouho z nejsilnějšího piva na světě neradoval. Vývoj speciálu Tactical Nuclear Penguin trval léta, ale jen pár týdnů držel prvenství jako nejsilnější pivo planety. S ještě silnějším, čtyřicetiprocentním chmelovým mokem, přišli němečtí pivovarníci Schorschbräu jen pár dní po uvedení Penguina na trh. Pivovar BrewDog ale rychle vyvinul odvetu, jednačtyřicetiprocentní pivo Sink The Bismarck.
Název piva v překladu znamená „Potopte Bismarcka“ a má být právě výsměchem Němcům, neboť upozorňuje na stejnojmenný film z šedesátých let, který se točí kolem nacistické námořní flotily Bismarck a jejího potopení.
Láhev piva Sink The Bismarck o objemu 330 mililitrů stojí čtyřicet liber, což je v přepočtu něco kolem dvanácti set korun. K dostání kvůli vysoké cenně bude jen v internetovém obchodu. Pivní speciál je obsahem alkoholu přitom silnější než samotná vodka či whisky.
Původní vysoce alkoholický speciál Tactical Nuclear Penguin obsahuje 32 procent alkoholu a jeho pořizovací cena se drží na třiceti librách, asi devíti stech korunách.
Zdroj: Novinky.cz
[Ostatní pivní dění] 19:48 [permalink] [comments: 8]
Použitím pivovarských enzymů lze maximalizovat efektivnost a snížit náklady
[úterý, 16. únor 2010]
Úspora nákladů, minimalizace odpadů a maximalizace využití surovin jsou tři hlavní úkoly pivovarského průmyslu na celém světě. Spolu s poklesem prodeje piva, v první polovině roku 2009 v důsledku hospodářské krize, je stav kritičtější než kdykoli předtím.
Společnost DSM Food Specialities, významný výrobce doplňkových látek pro mezinárodní potravinářský a nápojářský průmysl, vytvořila velký počet návrhů k řešení změn podporujících výrobce v průběhu této obtížné etapy.
Výrobní proces a provozní náklady mohou být pomocí přípravku Brewers ClarexTM každoročně sníženy na 100 000 EUR na milion hektolitrů. Zvláštní kapalná prolinová endoproteáza, která je přidávána na začátku kvasného procesu, předchází vzniku chladového zákalu piva, jež je výsledkem precipitace polyfenolů a proteinů během skladování v chladu.(Původ této sraženiny byl prokázán jako výsledek vodíkové vazby mezi polyfenoly a frakcemi polypeptidů bohatých na prolin.) Prostředek specifickým způsobem hydrolyzuje bílkoviny přítomné v chladovém zákalu.
To umožňuje významně snížit stabilizační fázi výroby piva nebo dokonce vyloučit drahé, časově náročné prostředky, které jsou zároveň nepříznivé pro životní prostředí. Brewers ClarexTM umožňuje trvale udržitelnou výrobu bez nutnosti likvidace vytvářeného odpadu. Přičemž výsledkem je osmiprocentní snížení uhlíkové stopy způsobené výrobou piva, v porovnání s použitím klasických práškových stabilizátorů, jako je silikahydrogel a polyvinylpolypyrrolidon.
Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová
[Ostatní pivní dění] 07:31 [permalink] [comments: 10]
Ukrajinská rande s pivem skončila
[úterý, 16. únor 2010]
Jednou z největších změn, které se na Ukrajině v minulých letech staly, byl přechod z vodky na pivo.
S koncem oranžové epochy, když v prezidentských volbách zvítězil „modrý“ Viktor Janukovyč, ale nastává i soumrak pití piva.
S každým jarem rozkvetly v Kyjevě nejen mohutné kaštany na Kresčatiku, zazelenaly se parky nad Dněprem a lavičky obsadily zamilované mladé páry. Za minulé roky se už stalo téměř pravidlem, že spolu s květinou měly vedle sebe položeny lahve piva, z nichž hodinku, dvě, nonšalantně usrkávaly.
Ukrajinské pivo má několik výhod. Je velmi kvalitní - ukrajinské pivovary se po pádu komunismu hodně zlepšily, je relativně levné a hlavně to nebyla do té doby všudypřítomná vodka. Té zůstala věrná pouze starší generace Ukrajinců, mladí přešli na pivo. Jeho spotřeba sice zdaleka nedosahuje českého světového rekordu, ale 64 litrů piva na hlavu je mnohem více, než kolik se v této zemi vypije ne příliš kvalitního vína. S růstem spotřeby piva klesá zároveň podíl vodky, jež je navíc mezi částí mladých na „nacionalistické“ západní Ukrajině pokládána za ruský nápoj.
Od minulého týdne však mají milovníci „pivních rande“ smůlu. Shodou okolností právě v den, kdy se lídr proruského východu země Viktor Janukovyč stal vítězem prezidentských voleb, vstoupil v platnost zákon, který pivní rande zakázal. „Zakazuje se pití piva a jiných slabě alkoholických nápojů na ulicích, na demonstracích, dětských hřištích, v kinech, ve zdravotnických zařízeních, školách, na univerzitách, ve veřejné dopravě, výtazích, v taxíkách a budovách státních úřadů,“ vyjmenovává zákon se sovětskou důkladností všechna představitelná i nepředstavitelná místa, kde by se pivo dalo pít. Za porušení zákazu hrozí pokuta v přepočtu asi 400 korun, což nejsou na Ukrajině zanedbatelné peníze.
„Pivo se bude moci pít jen na k tomu určených místech nebo doma,“ říká poslanec Serhij Terehin, jeden z iniciátorů „protipivního" zákona. „Koneckonců, pivo si můžete dát před tím, nebo po tom, co půjdete na stadion nebo do kina, když už bez něj nevydržíte.“
Pivo v pubu? Moc drahé
Policisté z nového zákona nejsou příliš nadšení, protože se bojí, že bude masově porušován a oni budou ignorováni, jako se to stalo v případě zákona o zákazu kouření na veřejných místech. „Nejdříve budeme upozorňovat. Pokutovat budeme až ty, kteří budou urážet policisty a budou přes upozornění popíjet dál,“ řekl ukrajinskému deníku Segodnja jeden z kyjevských policejních šéfů. „Ale myslím, že vynucovat dodržování tohoto zákona bude asi stejně složité, jako to je u protikuřáckého,“ dodal.
Většina mladých Ukrajinců říká, že až se na jaře oteplí - únorové teploty se drží zatím hluboko pod bodem mrazu - budou pít pivo na lavičkách dál. „A jestli mi dají pokutu, tak si příště zabalím lahev do pytlíku na mléko a bude,“ říká odhodlaně jeden mladík, čekající na svoji dívku u stanice metra Kresčatik. „Budeme pít pivo na ulici dál. Na to, abych si mohla jít dát pivo do pubu, mám příliš malou výplatu,“ přidává se vedle stojící dívka. Především starší Kyjevané, kteří si nikdy nezvykli na „pivní novoty“, ale zákon podporují. „Také nepijeme kafe nebo nejíme kuře za chůze. Cizinci jsou v šoku, když vidí naše dívky, jak na ulici popíjejí pivo z lahve,“ říká důchodkyně Naděžda Veliká. Pravdou je, že na takový obrázek si cizinec poměrně rychle zvykl, mnohé ukrajinské dívky dokážou popíjet pivo z lahve dokonce i s jistou dávkou elegance. Při pohledu na líbající se zamilované „pivní“ páry cizince spíše napadalo, jak asi takové pivní polibky mladým Ukrajincům chutnají.
Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Luboš Palata
[Ostatní pivní dění] 07:26 [permalink] [reaguj]
Hasiči sundavali rampouchy z pivovaru
[úterý, 16. únor 2010]
Rampouchy visící ze střechy a led na okapových rourách sundavali dobrovolní haciči z Chodové Plané.
„Musí se led sundat, aby to na někoho nespadlo. Dole se pohybují lidé, tak aby se nic nepřihodilo,“ řekl president Chodovaru Jiří Plevka starší. Na snímku Vlastimil Heteš sráží led, který namrznul po celé délce okapové roury.
Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Antonín Hříbal
[Chodovar Chodová Planá] 07:20 [permalink] [reaguj]
Obři šlapou po tradici
[pondělí, 15. únor 2010]
Pivo od komína se dál vytrácí, zemí se rozlézají hospodské „mekáče“
Hostan – dobré pivo ze Znojemska za dobrou cenu. Dačický aneb zlatý mok ze stříbrného města Kutná Hora. Louny – pivo s hořkou chutí a historií dlouhou, jako je město samo. Pod těmito slogany stále propaguje portfolio regionálních značek na svém webu společnost Heineken ČR. Přitom je všechno jinak. Znojemský Hostan se vaří v Brně, Dačický a Louny se vyrábějí v ústeckém Velkém Březně. Fabrika skončí, ale značka žije dál. Patrioti chvíli brblají, svého půllitru se však drží dál. Piv si ovšem dávají méně, jak vypovídají celorepubliková čísla za tuzemské pivovary.
Slovenské avízo
Nizozemský Heineken v zemi pivařů zatím zavřel tři ze sedmi pivovarů a nejspíš ještě není u konce. Potom, jak zatočil se slovenskými pivovary, nejde o nic překvapivého. Ze čtyř pivovarů, které Heineken převzal na Slovensku, zastavil výrobu v Martině, Nitře a Rimavské Sobotě. Martiner, Corgoň a Gemer přehnal odtamtud ke Zlatému Bažantovi do Hurbanova. Nadnárodní gigant kráčí za efektivitou a přitom se podepisuje na pivařském vlastenectví. Před pár dny se Slováci dozvěděli, že přicházejí o další pivovar – topolčanský Topvar. Majitel SABMiller jeho výrobu stěhuje do Šariše na východě země. Důvod? Naši sousedé pijí piva čím dál méně.
Nevratné stopy zanechává honba za efektivitou na tradiční české pivní kultuře. Heineken odstartoval tříletý úsporný program loňskou likvidací znojemského a kutnohorského pivovaru. Poslední obětí je pivovar v Lounech, což firma oficiálně oznámila na konci ledna. „Důvodem uzavření je špatný technický stav, trvalý pokles výroby a ekonomická krize vedoucí k dlouhodobému trendu snižující se konzumace piva v Česku,“ vysvětlovala mluvčí společnosti Heineken ČR Kateřina Eliášová. Blížící se konec lounského pivovaru naznačovala už loni v listopadu. Přesun stáčírny lahví do Velkého Března tehdy firma odůvodnila opakovanými problémy s kvalitou piva plněného do lahví a špatným technickým stavem stáčírny. Náklady, efektivnost, optimalizace zřejmě pohřbí i pivovar v Krásném Březně. Z původní české rodiny Drinks Union přežije převzetí Heinekenem před dvěma lety asi jen Velké Březno na okraji Ústí nad Labem.
Pětadvacet zářezů
Spolu se třemi zářezy, které má od loňska na kontě nizozemský koncern, se celkový počet pivovarů uzavřených v Čechách a na Moravě od počátku devadesátých let vyšplhal na 25 (viz Zavíráme!). „Ve výrobní kapacitě to představuje 4,5 milionu hektolitrů,“ vyčísluje Petr Brynych, který ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském dlouhé roky zpracovával statistiku o tuzemské výrobě piva. Jak připomíná, znovu se podařilo oživit jenom dva pivovary.
Po sedmi letech se v roce 2005 znovu rozjela výroba Bakaláře v Rakovníku, ale výstav je asi desetkrát nižší než na začátku 90. let. Na scénu se před deseti lety vrátil také pivovar ve Vratislavicích, který roku 1998 uzavřely Pražské pivovary. S novým vlastníkem, pražskou společností Hols, vratislavický pivovar postupně roste. Výrobu zvedl z necelých patnácti tisíc hektolitrů v roce 2000 do loňska na desetinásobek. Začátkem 90. let se ale v liberecké čtvrti Vratislavice vyrábělo kolem půl milionu hektolitrů ročně. Jediným novým pivovarem, který za dvacet let v Česku vyrostl na zelené louce, je Chotěboř. Havlíčkobrodská firma Ross jej otevřela loni v červnu.
Vlastnickým převratem si v minulém roce prošly Pivovary Staropramen. Od světového lídra Anheuser-Busch InBev je koupila investiční skupina CVC Capital Partners, která ve střední a východní Evropě poskládala portfolio pivovarů z Maďarska, Slovenska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Bulharska, Rumunska a Srbska. Chce je vyleštit na zářící StarBev. Finančníci z CVC s lucemburskou adresou získali v Česku značky Staropramen, Braník, Ostravar, Vratislav a Měšťan. A netají se chutí na Budějovický Budvar. Jeho přerod z národního podniku na státní akciovou společnost se ovšem za Fischerovy úřednické vlády zasekl. Odrazový můstek k privatizaci, kterou nechtějí připustit sociální demokraté, se tím opět vzdálil. Stát by se naopak rád zbavil vyškovského pivovaru, což ale kvůli nedořešené církevní restituci nemůže. Pro ztrátový pivovar proto hledá nájemce. V médiích se jako žhavý kandidát představuje třeboňský Regent. Jasněji má být ve druhé polovině února.
Udržitelná image
A k tomu všemu pivní trh vysouší ekonomická krize. Více ji v horších prodejích pociťují rozhodující hráči, i když výsledky zatím zveřejnil pouze Plzeňský Prazdroj. Na tuzemském trhu loni prodal o 350 tisíc hektolitrů, což je o 4,4 procenta méně než rok předtím. Vyvezl o deset procent piva méně, zatímco licenční výroba v zahraničí stoupla o více než patnáct procent.
Naproti tomu řadě menších pivovarů se v horších časech vrací investice do image udržovatelů tradice. Skupina K Brewery vlastnící uherskobrodský Janáček, protivínský Platan, jihlavský Ježek, Klášter z Hradiště, Rychtáře z Hlinska a Lobkowicze loni posílila o sedm procent. O pět procent zvýšil prodej Pivovar Černá Hora, který K Brewery po téměř dvouletém vyjednávání nyní plně ovládne. A spekuluje se o tom, že společnost K Brewery by mohla odejít z pivovarů Svijany, ve kterém drží 45procentní balík. Výměnou za to by jí většinový vlastník – Liberecký investiční fond (LIF) – přepustil náchodský pivovar Primátor, který za 150 milionů korun koupil loni od města. O Primátora se K Brewery rovněž zajímala, do tendru se ale nepřihlásila. Šéf K Brewery Zdeněk Radil ale odmítá, že by s LIF o takovém obchodu vyjednával. „Určitě to není nic aktuálního. Je ale pravda, že Svijany se vymykají naší dlouhodobé strategii mít v pivovaru 100 procent akcií nebo alespoň majoritu. Máme tam ovšem dobrou akcionářskou smlouvu, která nám zaručuje rozumnou míru kontroly, a necítíme potřebu na tom nic měnit,“ řekl Radil týdeníku EURO. Jak ale dodal, když od LIF dostanou nabídku, určitě se nad ní zamyslí. „O pivovar v Náchodě rozhodně zájem nemáme. Podíl ve Svijanech si ceníme na víc,“ prohlásil. Loni Svijany zvedly výstav o víc než pětinu na rekordních 385 tisíc hektolitrů a letos by chtěly přeskočit laťku 400 tisíc hektolitrů. Majetkově příbuzný Rohozec si meziročně polepšil o 18 procent, když uvařil přes 63 tisíc hektolitrů.
Rekordní výstav více než 204 tisíc hektolitrů za uplynulý rok oznámil Rodinný pivovar Bernard. Proti předchozímu roku jde o téměř devítiprocentní nárůst. „Přičítám to především rostoucímu zájmu o chuťově zajímavé tradičně vyráběné české pivo,“ uvedl spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.
Byť se menší pivovary budou snažit sebevíc a dál bude přibývat minipivovarů, ty tam jsou časy, kdy se pivo pilo kolem komína. Tedy to, jež se uvařilo v místě. Opuštěné pivovary ale z české krajiny houfně nemizí a jejich kouzlo objevují stavitelé. Do starých fabrik umisťují atraktivní lofty, luxusní hotely a turistická centra. Pamětníci si mohou oddychnout, že se alespoň nezbourá jejich pivovarský komín. A pivní svět se točí dál. Nadnárodní giganti postupně převychovávají české pivaře na restaurační řetězce, podobně unifikované jako nejprodávanější česká piva. A daří se jim. Mladá generace odkojená na „hambáčích“ či „proklatě dobrém kuřeti“ letí i na hospodské „mekáče“. Jen staromilci si stýskají, že pivní kultura dostává na frak.
BOX:
Pivovary si na utajení informací připlatí
Společnost Ernst & Young nově zpracovává přehled o prodeji piva všech tuzemských pivovarů. Za tuto zakázku má od Českého svazu pivovarů a sladoven dostávat ročně 200 tisíc korun. Pro týdeník EURO to uvedl zdroj z branže. Ernst & Young nyní místo profesního svazu soustřeďuje průběžná data o výstavu jednotlivých pivovarů. Statistiku bude zpracovávat za každé čtvrtletí.
Dlouhé roky předávaly pivovary informace o výrobě profesnímu svazu, který je vyhodnocoval ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Podrobný přehled pak rozesílal všem členům a zveřejňoval pouze celková čísla za obor. Od poloviny loňského roku však nejsilnější hráči na trhu přestali svazu poskytovat měsíční údaje o výrobě. Vysvětlovali to tím, že vzájemné odhalování výrobních výsledků narušuje hospodářskou soutěž. (To jim ovšem nevadilo v dobách, kdy jejich výroba rostla.) Svaz proto vypsal tendr na nezávislou společnost, která má soustřeďovat údaje od jednotlivých pivovarů a svazu předávat jen souhrnná čísla. Do soutěže se dle informací týdeníku EURO přihlásily také společnosti Incoma, Deloitte a AC Nielsen. Rozhodující byla nabízená cena.
BOX:
Zavíráme!
Tuzemské pivovary zavřené od roku 1990
Rok zavření*Pivovar*Výstav v roce 1990 (v tis. hl)
1990*Jablonec nad Nisou*44,2
1994*Studená*11,2
1994*Cheb*205,2
1995*Dobruška*84,2
1995*Uherský Ostroh*44,7
1996*Břeclav*212,5
1996*Domažlice*174,5
1996*Karlovy Vary*250,5
1997*Děčín 136,4
1997*Jarošov*329,2
1997*Vsetín*73,5
1998*Hradec Králové*298
1998*Most-Sedlec*362,9
1998*Pražský měšťanský pivovar Holešovice*399,1
1998*Prostějov*203,1
1999*Bylnice*20,4
1999*Lanškroun*54,3
2000*Olomouc*176,2
2002*Litoměřice*167,2
2002*Svitavy*225,3
2004*Opava*339,9
2007*Braník*1 111+
2009*Znojmo*101+
2009*Kutná Hora*136+
2010*Louny*259+
+výstav v roce 2006
GRAF:
Vývoj českého pivovarnictví
Počet pivovarů a výstav piva (v mil. hl)
Rok*Počet pivovarů*Výstav piva
1900*804*12
1950*176*9,2
1960*129*11,4
1970*104*16,3
1980*79*17,5
1990*71*19,2
2000*57*17,9
2005*53*19
2008*48*19,8
Pramen: Český svaz pivovarů a sladoven
Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová
[Ostatní pivní dění] 07:49 [permalink] [comments: 1]
Rozhovor s Xaintem o vaření piva
[pondělí, 15. únor 2010]
Xainta můžete potkat každoročně například na Tolkienconu, kde už je svým pivem proslulý. Když jsem ho zpovídala, prozradil mi také něco o sobě:
Jmenuji se Jaroslav Posekaný a jsem vzděláním a prací počítačář, koníčky sládek, hráč, jachtař, spisovatel a voják. Se svou manželkou a jednou potkanicí bydlím v malém, kamenném baráčku kousek od Příbrami, velkou část volného času mi zabírá rekonstrukce „za pochodu“. Lze mě uplatit dobrou sýrovou kari omáčkou. Kdysi jsem natáčel filmy jako komparsista, takže jsem občas k zahlédnutí v nějakém z nich.
Naše čtenáře by určitě zajímalo, zda se pivo dá vyrobit doma a pokud ano, tak kde. Jestli například ve sklepě, na půdě… V kuchyni si to totiž vaření piva nedokážu představit, protože ho údajně provází specifický zápach, který se vsákne úplně do všeho.
Je třeba říct, že ten zápach není takový, že by do všeho nasákl. Dá se sice vařit ve sklepě i na půdě, ale nejvíc bych doporučoval právě kuchyni, protože je tam k dispozici teplá voda na oplachování náčiní a – což je ještě lepší – kuchyně mívají digestoř, takže s tím pachem se dá relativně i něco udělat. Navíc digestoř přijde ke slovu při chmelovaru, kdy se vám na kamnech hodinu a půl vaří dvacet litrů tekutiny prudkým varem.
Některé fáze vaření vyžadují stálou teplotu. Používáš tedy nějaký kotel, nebo prádelní hrnec, a vaříš normálně na sporáku nebo máš nějaké sofistikovanější zařízení?
Zatím jsem si žádné speciální zařízení nesestrojil, takže vařím normálně na sporáku. Tedy spíš dřív jsem vařil na starém dvouplotýnkovém vařiči a teď jsem si pořídil elektricky vyhřívaný hrnec, ale až tak moc se to neliší.
V přípravě je důležité míchadlo – přeci jen, míchat několik hodin v kuse je docela namáhavé, dále pak průtokový chladič a možná i chladicí box z latí a fasádního polystyrenu.
Co se týče toho udržování teploty – samozřejmě složitější metody vaření vyžadují přesnou teplotu, ale od toho existuje vynález zvaný teploměr – stačí obyčejný zavařovací.
Z čeho pivo vlastně konkrétně vyrábíš, respektive, jestli ho něčím obohacuješ, protože většina výrobců má nějakou „tajnou“ přísadu. Klasicky se pro hořkost přidává chmel, ale dříve se používaly také různé směsi bylin, med nebo melasa pro obarvení… Máš ty nějakou „tajnou“ přísadu?
Tak já žádnou tajnou přísadu nemám, vařím pivo přesně podle Zákona o čistotě piva, který ještě stále nebyl od 16. století, kdy byl vydán, zrušen. Vařím tedy ze sladu, chmele, vody a kvasnic. Jinak hodně vařičů a sládků přidává med (dává pivu zajímavou, jemnou chuť), velké pivovary používají cukr a o jiných chemických „aditivech“ radši nebudu ani mluvit.
Když jsme u toho složení, pivo je asi i docela náročné na použitou vodu. Jakou používáš ty?
Beru obyčejnou z vodovodu, ale když mám tu možnost, používám uhlíkový filtr. Obecně platí, že čím měkčí voda, tím lepší.
Dnes je zvykem pivo filtrovat a pasterizovat, takže pokud si dnes běžný konzument vyzkouší takový ten „výživný“ recept našich předků, chleba máčený v nefiltrovaném a nepasterizovaném pivu, může ho to docela pěkně prohnat. Jak jsi na tom ty? Už sis zvykl, nebo ještě míváš problémy?
Na tohle se dá zvyknout poměrně rychle. Ostatně správné pivo nemá být filtrované a pasterizované, to se dělá jen kvůli trvanlivosti. Ono stačí zajít do dobré hospody na jedno kvasnicové, a pokud váš organismus není zvyklý na „sílu kvality“, druhý den se několikrát proběhnete.
Kolik litrů asi uvaříš v jedné várce a jak rychle tu várku potom vypiješ (předpokládám, že s přáteli)?
Vařím 20 litrové várky a ať dělám, co dělám, vychází z nich 19 litrů, což při stáčení vyjde na nějakých 35 piv. Já z toho vypiju tak nanejvýš 6-7 piv, zbytek rozdám.
Dokážu si představit, že se po nich jen zapráší, po té, co jsem měla minulý rok tu čest ochutnat.
Domácí pivo mívá trochu více alkoholu než kupované. Měřil jsi někdy obsah alkoholu v tom svém? A upravuješ ho nějak v tomto směru nebo ho necháváš tak, jak to vyjde?
Pivo má přesně takový obsah alkoholu, kolik je v něm cukrů a kolik ho kvasnice zkvasí. Když dám víc sladu, bude silnější, když méně, tak slabší. Domácí piva bývají silnější téměř výhradně kvůli tomu, že většina lidí má silnější pivo raději, více jim chutná.
A taky to tak rychle nezvětrá?
Ano, tak rychle to nezvětrá a déle to díky tomu vyššímu obsahu alkoholu vydrží. Já osobně vařím podle množství sladu tak mezi 12° a 14°. Přesně to nevím a přiznám se, že je mi to celkem jedno. Dřív jsem vaříval z 6 kil sladu a to byla pak taková 17°-18°. Ale doma se dokonce dělají i nealkoholická piva. Takže když by někdo chtěl takovou 10°, není to problém. Jen je potřeba dát správné množství sladu.
A jak jsi se vůbec k vaření piva dostal? Přivedla tě k tomu literatura, třeba konkrétně hobiti? Nebo přes někdo z příbuzných?
Já jsem vlastně dřív vůbec pivo nepil, v hospodách mi totiž nechutnalo. Ale můj bratr se strašně zapálil do kvasnicových piv. On je takový fanda všech možných alternativních věcí a teorií. Já jsem to nakonec taky ochutnal a zachutnalo mi to. A bratr pak pořád mluvil o tom, že existují lidé, co si vaří pivo doma a že by to chtěl taky zkusit. A vykládal o tom tak dlouho, až jsem se naštval, pozval jsem se ke kamarádovi, který pivo vaří, zjistil jsem know-how a bylo to.
Tím jsi vlastně částečně odpověděl i na mou poslední otázku a ta zní: Kde jsi sháněl informace o vaření piva?
Jak jsem říkal, bylo to hlavně od toho kamaráda. Zjistil jsem od něho věci, co se na internetu nepíšou, ale jinak jsem hodně informací získal i z toho netu. Protože člověk si myslí, že už má všechny informace, ale teprve v průběhu vaření zjišťuje, co všechno neví. Třeba když odlévám rmut, mám nabrat jen to řídký nebo to hustý? Anebo obojí? Lije se teplé do studeného, nebo naopak? Když to uděláte špatně, přijdete o enzymy, které jsou potřeba při vyslazování. Pokud odpovědi na své odpovědi nenajdete v návodech na netu, musíte se zeptat zkušených vařičů.
Měl bys na závěr něco, o co by ses chtěl s našimi čtenáři podělit?
Snad jen to, aby se nebáli to zkusit, aby to nepřeháněli s množstvím sladu, aby počítali s tím, že v průběhu vaření bude všechno kolem docela ulepené a sladké – tomu se člověk prostě nevyhne – a hlavně aby si neříkali: „Zkusil bych to, ale nemám na to podmínky.“ Já jednu dobu neměl teplou tekoucí vodu (všechna teplá voda se musela ohřívat v rychlovarné konvici), kuchyňskou linku ani odpad a taky to šlo. Jsou lidé, kteří vaří pivo i v panelákových bytech – to už ale chce tolerantní manželku (nebo nechávat pravidelně vydělávat místní květinářství).
To je jistě dobrá zpráva pro naše čtenáře pivofily. Já ti tedy děkuji za rozhovor a nechť tvé kvasnice kvasí jako zběsilé.
Sládci mají pozdrav: Dej Bůh štěstí.
Vážení čtenáři, zejména pořadatelé LARPů, dřeváren, železáren a jiných podobných kratochvílí. Xaint má takovou ideu, že by se na autentických bitvách mohlo pít i autentické pivo. Vlastní návody také na starokeltské pivo (o horkost se stará dubová kůra místo chmele) a staré slovanské bílé pivo, recept z 10-12 století. Pokud by někdo z Vás měl zájem, ozvěte se redakci Sardenu na: sarden@pagiserver.cz a my Vás na Xainta přesměrujeme. Stejně tak neváhejte, pokud byste potřebovali jakoukoliv radu ohledně vaření piva.
Zdroj: Neviditelný pes Lidovky.cz
[Ostatní pivní dění] 07:41 [permalink] [reaguj]
Pivovar budoucnosti
[pondělí, 15. únor 2010]
Hlavní charakteristiky moderního pivovaru budoucnosti podle BREWERS´Guardian.
Podle desátého čísla oborového časopisu BREWERS´Guardian pivovar budoucnosti:
1. se stává realitou stále rychleji;
2. bude používat obnovitelnou a zelenou energii;
3. bude používat více alternativních surovinových zdrojů;
4. bude rostoucí měrou spoléhat na chmelové extrakty;
5. bude se stále více spoléhat na výrobní zařízení;
6. bude používat méně vody a recyklovat vodu odpadní;
7. bude se co nejvíce spoléhat na automatizaci;
8. bude kontinualizovat varní proces;
9. bude zjednodušovat výrobní proces, snižovat průtok sladiny;
10. bude směřovat k bezodpadové výrobě;
11. bude zužitkovávat oxid uhličitý a snižovat emise;
12. bude využívat mžikovou průtokovou pasteraci nebo sterilně filtrovat;
13. bude se spoléhat na filtraci založené na membránové technologii;
14. bude větší měrou používat plastové obaly.
Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová
[Ostatní pivní dění] 07:40 [permalink] [comments: 3]
Královský pivovar Krušovice přestaví stáčírnu
[pondělí, 15. únor 2010]
Přestavbu a rozšíření stáčírny připravuje Královský pivovar Krušovice. Dostavba vznikne v průběhu letošního roku a příští rok do ní bude přesunuta stáčecí linka na plechovkové pivo. „Cílem změny stávajícího rozmístění stáčecích linek je zvýšení výkonu stáčení až o 20 procent a také další růst efektivity celého procesu,“ vysvětluje Tomáš Kosmák, manažer a vrchní sládek Královského pivovaru Krušovice.
Spolu s přestavbou a následným přemístěním zařízení stáčecích linek v roce 2011 se také počítá s instalací nových pasterizačních jednotek a novým zařízením na balení lahví do kartonů. „Nové pastery umožňují citlivější zacházení s pivem při výrobě a pomáhají tak zachovat vysokou senzorickou kvalitu piva po celou dobu minimální trvanlivosti. Nové balicí zařízení zase umožní pružně reagovat na rostoucí požadavky zákazníků a zajistí také maximální kvalitu balení našich výrobků,“ upřesňuje Tomáš Kosmák.
Investice do nové přístavby a reorganizace celé stáčírny si vyžádá investici ve výši dvou až tří milionů euro. Podle Tomáše Kosmáka významně přispěje k zefektivnění další významné části výrobního procesu, zjednoduší servis stáčecích zařízení a přinese významné úspory. Počítá se také se zavedením nových, moderních řídících systémů stáčecích linek, které umožní sledovat celý proces stáčení a detailně vyhodnocovat jeho průběh.
Spolu s přestavbou stáčecí haly bude také rozšířen a upraven logistický areál pivovaru. Podle Kosmáka budou rozšířeny především plochy pro třídění a skladování prázdných obalů a dojde také k přesunu některých stanovišť tak, aby byly jednotlivé skladované komodity snadněji dostupné a efektivněji přepravovatelné. Spolu s tím také již došlo k úpravám interního dopravního řádu a směrnic upravujících pohyb vozidel po areálu pivovaru, čímž došlo k významnému posílení bezpečnosti.
Vedle přestavby probíhá v Královském pivovaru Krušovice řada investic do nových technologií, například pro úsporu vody při výrobním procesu nebo pro snížení zátěže odpadních vod. Díky tomu pivovar ušetří až 40 procent spotřeby vody oproti letům minulým. Cílem těchto opatření je kompletní zefektivnění provozu, snížení nákladů na výrobu a také příprava na budoucí posílení výrobní kapacity pivovaru. Ta se nyní pohybuje kolem 1 milionu hektolitrů ročně a v následujících letech, po skončení rekonstrukce, by mohla vzrůst až o 30 až 40 procent.
Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika
[Krušovice] 07:36 [permalink] [comments: 6]
Valašský pivovar, který vznikl v domě číslo jedna
[sobota, 13. únor 2010]
Kdyby obyvatelům Kozlovic ještě před několika lety někdo řekl, že v areálu bývalého fojtství budou mít pivovar a muzeum, asi by si poklepali na čelo.
Dnes chodí místní i návštěvníci Kozlovic do Valašského pivovaru, který vznikl přestavbou bývalých zchátralých hospodářských budov, a naproti zase mohou obdivovat stálou expozici, která připomíná, jak kdysi vypadala vesnická škola. Součástí objektu je také expozice sakrálního umění.
„Ještě jedna či dvě zimy a hospodářské budovy by pravděpodobně zchátraly natolik, že by je bylo nutné zdemolovat,“ vzpomíná na chvíle před záchrannou rekonstrukcí školy i pivovaru sládek Valašského pivovaru v Kozlovicích Marek Pietoň. Obecná škola a přilehlý Valašský pivovar sídlí v čísle popisném 1 -jak se na někdejší objekt kozlovického Fojtství slušelo.
Pavel Šmíra, majitel ostravské firmy Šmíra-Print a vizionář, který zrekonstruoval řadu starých a původních staveb například ve Štramberku, ale také ve Frýdlantě nad Ostravicí, vybudoval z bývalých hospodářských stavení pivovar, který je jednou z nejpovedenějších staveb tohoto typu v kraji.
„Myslím, že se podařilo do dění nejenom okolo záchrany Obecné školy a vybudování Valašského pivovaru zapojit místní obyvatele. Vymýšleli například názvy piv, která jsme tady začali vařit, v pivovaru se konají nejrůznější akce, které souvisí se zdejším folklorním děním. To je v Kozlovicích na velmi vysoké úrovni,“ říká sládek Marek Pietoň.
Malý pivovar v nevelké obci, to není nejenom v Moravskoslezském kraji, ale ani v České republice příliš obvyklá záležitost. V kraji je ještě jeden minipivovar ve vesnici - ve Vojkovicích na Frýdecko-Místecku, jinak je zakládání malých pivovarů spíše vázáno na větší nebo menší města.
Z návrhů nejenom kozlovických obyvatel nakonec vzešla dvě jména místních piv. „Ve stálé nabídce pivovaru je světlý ležák Valašský vojvoda a tmavý ležák Kozlovický fojt,“ říká Marek Pietoň. Jde samozřejmě o nefiltrovaná a nepasterizovaná piva.
První várku připravil Marek Pietoň v listopadu 2008 při příležitosti kozlovického festivalu Souznění a minulý rok tak byl vlastně pro pivovar i jeho zaměstnance a hosty zatěžkávací zkouškou.
„Čekali jsme s napětím, jak místní i návštěvníci odjinud naše pivo přijmou. Myslím, že moc dobře. Po celý rok jsme se nezastavili,“ směje se sládek Valašského pivovaru. Dodává, že kdo si v pivovaru na páteční, sobotní či nedělní večer nerezervuje místo, ten riskuje, že si nesedne. Marek Pietoň uvaří čtyřikrát ročně i speciální pivo. „Je pokaždé jiné, ale název má stejný: Kozlovjan,“ říká sládek. Při každé změně ročního období připraví experiment, kterým chce trochu změnit chuťové návyky svých štamgastů. „Před Vánocemi jsem například uvařil vanilkové pivo, teď plánuji výrobu speciálního piva z pěti druhů sladu.“
Nedávno mohli zase návštěvníci pivovaru ochutnat pivo typu buck (kozel). „Vaří se především v okolí Drážďan,“ říká sládek Pietoň, který si pro inspiraci jezdí nejenom ke kolegům sládkům v kraji, ale i za jeho hranice. „Když si zvyknete na jediný druh piva, budete potom považovat ta ostatní za horší.“
Sládek Valašského pivovaru loni uvařil 700 hektolitrů piva a přiznává, že by přivítal do budoucna i rozšíření prostor a možností pro větší výstav piva.
A co chystá sládek Valašského pivovaru v Kozlovicích na nejbližší měsíce? „Uvažuji o speciálním jalovcovém pivu a připravuji várku světlého jarního piva,“ říká Marek Pietoň.
Zájem štamgastů i turistů a návštěvníků Kozlovic, kteří se v pivovaru zastaví, místního sládka těší. „Největší radost jsem měl ve chvíli, kdy k nám začal chodit bývalý hostinský z jiné restaurace, který byl zvyklý na pivo z velkého pivovaru. Po počáteční nedůvěře se stal naším pravidelným hostem,“ říká sládek.
Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura
[Valašský pivovar Kozlovice] 19:35 [permalink] [reaguj]
Zámecký pivovar v Chyši získal vysoké ocenění
[pátek, 12. únor 2010]
Světlé pivo Prokop ze zámeckého pivovaru v Chyši získalo v jihočeském Táboře prestižní cenu - Zlatou pečeť. Ocenění bylo uděleno v rámci tradičních slavností piva, kde odborná porota hodnotí nejlepší současné pivní značky prodávané v České republice. Zdeněk Trnka si o úspěchu a problematice malých pivovarů povídal s majitelem zámku a pivovaru v Chyši Vladimírem Lažanským...
V blízkosti chyšského zámku pracuje malý pivovar čtyři roky. Zázemí pivovaru se proto stalo součástí prohlídkové trasy v zámeckých interiérech....
Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Zdeněk Trnka
[Zámecký Chyše] 18:31 [permalink] [reaguj]
Vrátí se pivovarnické řemeslo?
[pátek, 12. únor 2010]
Najít v současné době ve městě a jeho okolí uplatnění, není vůbec jednoduché. Proto i při vybírání studijního nebo učebního oboru musí rodiče zvažovat, kde se jejich potomek uchytí.
Nyní se deváťákům otvírá nová možnost. Tou je pivovarnictví. „Tím, jak se rozrůstá náš provoz, potřebujeme další pracovníky. Samozřejmě nejlépe takové, kteří sladovnictví a vaření piva rozumějí,“ vysvětlil Nasik Kiriakovský, majitel pivovaru Tambor. Ve městě ale podobná tradice zanikla před padesáti lety. Odborníky proto musí hledat jinde.
Protože jsou ale královédvorským podnikem, chtějí nová pracovní místa obsazovat především místními lidmi. Je ale jasné, že to nepůjde hned. „Proto bychom uvítali, kdyby si někdo při hledání budoucího povolání vybral takové, které lze v pivovaru uplatnit. Protože mnoho lidí neví, co vlastně výroba piva obnáší, můžeme nabídnout školám i jednotlivým zájemcům, prohlídku provozu s výkladem,“ doplnil Kiriakovský. Tím ale jeho nabídka nekončí. „V minulosti bývalo zvykem, že se učni a studenti učili pro určitý podnik. Také my jsme schopni garantovat zájemci o obor Technologie potravin – kvasná technologie, budoucí zaměstnání,“ dodal Kiriakovský.
Pokud by se jednalo o studenta s dobrými výsledky, firma by ho mohla podporovat při studiu i finančně. Technologie potravin – kvasná technologie se vyučuje jen v Praze na Střední průmyslové škole potravinářských technologií. „Samozřejmě se chceme hledání nových pracovníků věnovat dlouhodobě. Je nám jasné, že pokud by například letos někdo začal obor studovat, nastoupit by mohl až za čtyři roky. S naším provozem se ale může seznamovat už dřív, například formou letních brigád,“ dodal Kiriakovský.
Výhledově počítá pivovar Tambor až s 20 místy, nejen přímo ve výrobě a expedici, ale i při prodeji a účetnictví. „Pivovarnictví má v Čechách určitě budoucnost. Třeba u nás vyroste nástupce Gastona Klazara, který patřil mezi osobnosti tohoto oboru a zapsal se do dějin pivovarnictví,“ uzavřel Kiriakovský. Potomek posledních majitelů královédvorského pivovaru stál mimo jiné u zrodu dia piva a nealkoholického piva.
Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek
[Tambor Dvůr Králové] 11:39 [permalink] [reaguj]
Soutěž Miss zlatého moku vstupuje do šestého ročníku
[pátek, 12. únor 2010]
V Praze byl dnes slavnostně vyhlášen již VI. ročník celostátní soutěže Miss zlatého moku ČR. Tato soutěž, v níž krásné dívky zastupují desítku našich pivovarů, je oslavou výrobků českých pivovarů, které vaří pivo z českého sladu a českého chmele.
„O velkém zájmu dívek svědčí i fakt, že již před oficiálním vyhlášením nového ročníku evidujeme 319 přihlášek z celé ČR,“ uvedl ředitel pořádající agentury Gejzír Petr Šimáček. Velký zájem mají i pivovary, které se mohou do soutěže přihlásit se svojí vybranou „adeptkou“ na titul této české miss piva. “Soutěž je podporou nejen našeho pivovarnictví, ale také chmelařství, zejména proto, že zúčastněné pivovary používají převážně Žatecký chmel,” řekl Jiří Kořen, ředitel Chmelařského institutu v Žatci.
Podle serveru www.misszlatehomoku.com se mohou do konce března přihlásit dívky ve věku 18 - 28 let, svobodné a bezdětné. Ve vlastní soutěži dívek se bude hodnotit: osobní šarm a kreativita, ruční česání chmele, základní znalosti z oblasti chmelařství a pivovarnictví, tanec s korbelem piva na hlavě, degustace a čepování piva, volná disciplína a představení v plavkách. Soutěže královny krásy mají téměř na celém světě mnohaletou tradici.
I u nás je to dnes již celá řada různých druhů soutěží s označením Miss. Zatím však nikde na světě není volena Miss zlatého moku. S touto soutěží přišli rodáci ve městě Žatci, a domníváme se, že plným právem. Na Žatecku se rodí odedávna kvalitní chmel - jedna z hlavních a důležitých surovin, bez které by se dobré pivo neobešlo. A lahodné pivo se jistě snoubí i s krásou dívek a žen. V průběhu letních měsíců se dívky budou představovat v jednotlivých krajích ČR a absolvují exkurze ve „svých“ pivovarech, kde se budou na soutěž připravovat.
Soutěžit se začne v pátek 3. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká přímo ve chmelnici v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustace piva, která v rámci Dočesné probíhá ve Chmelařském institutu v Žatci. V sobotu 4. září v rámci žatecké Dočesné pak na hlavním pódiu před žateckou radnicí budou finalistky představeny návštěvníkům chmelových a pivních slavností a představí se ve zbrusu nové disciplíně, a to při tanci s korbelem plným piva na hlavě! Zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku, která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou o titulu Miss sympatie. Tento systém ještě více zviditelňuje jednotlivé pivovary, které letos projevují o tuto formu prezentace při Miss zlatého moku ČR opět velký zájem.
Na týdenním soustředění v měsíci říjnu, které pořadatelé s oslovovanými sponzory směrují do teplých krajin, si dívky procvičí své volné disciplíny a s choreografem se připraví na závěrečný Galavečer. Celá soutěž pak vyvrcholí koncem měsíce října Galavečerem Miss zlatého moku ČR. V rámci bohatého kulturně-společenského programu zde proběhnou poslední dvě finálové disciplíny - promenáda v plavkách a volná disciplína. Průvodcem Galavečera bude opět „pan moderátor“ herec Jan Čenský. Hosty budou také známí zpěváci, loni to byla například Lucie Bílá.
Zdroj: E-region.cz
[Ostatní pivní dění] 11:27 [permalink] [reaguj]
Starobrno bude vařit o polovinu více piva. Hlavně do plastových lahví
[čtvrtek, 11. únor 2010]
Heineken v Brně postaví novou linku. Ta by měla stáčet pivo zejména do plastových lahví.
Společnost Heineken chce v brněnském pivovaru Starobrno postavit novou stáčecí linku a zvýšit výstav o téměř polovinu na 1,7 milionu hektolitrů za rok. Instalace linky by měla začít v březnu a hotova by měla být v květnu. Vyplývá to z žádosti firmy o posouzení vlivu na životní prostředí.
Stávající kapacita pivovaru Starobrno činí 1,15 milionu hektolitrů za rok. Jako důvod instalace nové linky firma v oznámení uvedla "udržení konkurenceschopnosti a posílení pozice na trhu s pivem". Linku dodá německá firma KHS. Podle dostupných informací bude zaměřena na stáčení piva do plastových PET lahví. Počet zaměstnanců brněnského pivovaru po spuštění linky do provozu stoupne o deset na 96.
Zavřel v Lounech, Znojmě a Kutné Hoře
Minulý měsíc přitom Heineken uzavřel pivovar v Lounech a oznámil propuštění 60 lidí. Důvodem byl především špatný technický stav pivovaru, do jehož rekonstrukce firma nechtěla dávat peníze. Loni již Heineken uzavřel pivovary ve Znojmě a Kutné Hoře.
Podle údajů Heinekenu z prosince firma odhaduje, že loni prodala přes 15 milionů plastových láhví s pivem, což je zhruba třetina ve srovnání s počtem prodaných piv v klasickém skleněném balení. Větší zájem o pivo v plastových lahvích čeká firma i letos.
O pivo v PET lahvích je zájem
Heineken přitom začal pivo stáčet do plastových PET lahví a prodávat až loni, čísla o prodejích považuje proto za úspěch. Vzrůstající zájem o pivo v plastových lahvích dokládá i průzkum společnosti Nielsen, podle něhož loni od května do října pětinásobně vzrostl prodej piva baleného v PET lahvích.
Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice, který od Nového roku změnil obchodní název firmy na Heineken Česká republika. Předloni se Heineken navíc dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno. Patřily do ní i zrušené pivovary Louny a Kutná Hora. Heineken je trojkou na českém trhu a jeho zdejší pivovary předloni vyrobily 2,8 milionu hektolitrů piva a na českém trhu měly podíl zhruba 12 procent.
Zdroj: FinWeb iHNed.cz | Autor: Marek Pokorný
[Heineken] 13:39 [permalink] [comments: 6]
Lidé už nejsou proti pivu v plastu, jeho prodej roste
[čtvrtek, 11. únor 2010]
Mnoho let sázel na prodej piva v plastových lahvích jen málokdo. Od loňska, kdy s tímhle obalem v masovém měřítku přišli na trh pivovarničtí giganti Plzeňský Prazdroj a především Heineken, je všechno jinak. Během jediného roku vzrostl u nás prodej piva v PET obalech z minima na necelých 280 tisíc hektolitrů. A rychle roste dál.
Údaje, které u nás táhne vzhůru především koncern Heineken, potvrzují i obchodníci. "Pivo Zlatopramen 11 v 1,5litrových PET lahvích se stalo od léta, kdy jsme jej zařadili do sortimentu našich obchodů, třetím nejprodávanějším," říká mluvčí maloobchodního řetězce Tesco Eva Karasová.
Česko je sice v zájmu o tento obal stále poněkud konzervativnější, ale ve světě už přitom prodej piva v plastu roste dávno. Podle společnosti Canadean, která se zabývá globální statistikou, vzrostl celosvětový prodej piva v tomto balení například mezi roky 1999 a 2004 z pěti na 40 milionů hektolitrů.
"PET lahve mohou být pro pivo obal budoucnosti také u nás. Záleží rovněž na tom, zda se stanou tyto plastové obaly vratné a jejich výrobní cena klesne," prohlašuje ředitel Českého svazu pivovarů Jan Veselý.
Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr
[Ostatní pivní dění] 07:39 [permalink] [comments: 12]
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088