Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

V sobotu 18. července pořádá Sklárna a minipivovar Novosad&Syn 6. ročník Harrachovských pivních slavností. Letos je novinkou sklářský jarmark. Na návštěvníky jako vždy čeká spousta soutěží a živá muzika.

Slavnosti začnou od 10 hodin v areálu sklárny. Zahraje Krkonošská dechovka, připravena je historická jízda Aero Car Clubu Praha a vystoupení Yo Yo Bandu.

Po patnácté hodině přijede Krakonoš se svou cháskou a pivní slavnosti budou oficiálně zahájeny. Poté návštěvníky potěší Vltavín, Fate Magazine, U2 Desire Band a Kabát Revival. O půlnoci rozzáří nebe ohňostroj.

Po celou dobu slavností bude tombola. Na zájemce čekají prohlídky muzea (do 17 hodin) a sklárny s možností vyzkoušet si foukání skla.

Odhalena bude replika historické vázy vysoké 165 centimetrů, která byla rozbita v roce 2001. Bohaté občerstvení se bude nabízet formou stánkového prodeje.

Soutěže o ceny: hod sudem do dálky, pití piva na čas, jízda na opilém kole, držení tupláku na čas.

Více informací: www.sklarnaharrachov.cz

Zdroj: Hradecký deník.cz


Evropský pivovarnický průmysl cválá nezdolně kupředu! Pivovary po celé Evropě vyprodukují obrovské množství organického odpadu a odpadní vody. Vědci se nyní pustili do řešení tohoto problému a vypadá to, že přišli s řešením. Odpadní produkty z výroby piva jsou využity k získání energie opět pro samotný proces výroby piva. Co to znamená? Ekologičtější pivo, přeci!

Farmáři zbytky odjakživa využívají jako krmení pro své chovy. Například kolem roku 2000 ale musely pivovary za zpracování a odvoz tohoto odpadu firmám platit. Teď se to podle Wolfganga Bengela změní. “Výroba piva je energeticky náročný proces - vaříte přísady, používáte horkou vodu a páru a pak elektřinou výsledný produkt chladíte. Takže pokud se podaří ušetřit alespoň 50% energie za pomoci vašeho vlastního odpadu, je to hodně,” komentuje svůj nejnovější projekt pro magazín GreenBiz.

Bengel se dlouhodobě zabývá biomasou, ziskával zkušenosti získáváním energie z rýžového a třtinového odpadu v Číně a Thajsku. Dnes je technickým ředitelem společnosti BMP Biomasse Projekt, která spolupracuje například také s INNOVAS (bioplynové elektrárny), BISANZ či slovenskou Adato (kogenerace). Tyto partnerské společnosti nyní hledají pivovary, které by měly zájem nový systém vyzkoušet.

Zdroj: Eko bydlení.eu


Minipivovarům se v Praze daří

[pondělí, 13. červenec 2009]

Pivní speciály malých výrobců mají v metropoli stále více příznivců

Pivařům v Praze a okolí dlouho nebylo lépe. Přestávají totiž být odkázáni na nabídku velkých pivovarských společností, z jejichž kádí putuje do hostinců a restaurací pár standardních značek. Trendem poslední doby jsou malé pivovary, které pivní labužníky lákají na svá speciální piva.

V hlavním městě a nejbližším okolí je v současnosti deset malých pivovarů s vlastní restaurací. Jejich boom dobře ilustruje Sousedský pivovar u Bansethů v Nuslích, jeden z nejmladších. Ten si majitel založil předloni, protože ho neuspokojovala nabídka velkých pivovarů. „Za tu dobu se k nám naučila chodit spousta lidí, spotřeba nám roste každý měsíc,“ řekl sládek pivovaru Jan Kroužek. Lidé chtějí pestrost a malé pivní domy jsou na ní založeny. Každý rok produkují velké množství speciálních značek. Někde pět, jinde klidně třikrát tolik. „Snažím se dělat každých pár týdnů nějaké nové pivo, za rok jich vyrobíme asi 16 druhů,“ vyčíslil sládek Pivovarského dvora v Chýni u Prahy Tomáš Mikulica. Ani na jeho rostoucí spotřebě se ekonomická krize vůbec neprojevila. Momentálně malým producentům piva trubkami protékají letní speciály. Sládci se shodují na jednom: k období prázdnin patří pšenice. „Pšeničné pivo se k létu hodí, v teplém počasí je osvěžující díky své nakyslé ovocné chuti,“ popsal důvod obliby pšeničných piv Kroužek. Sezonní pšeničná piva můžete ochutnat jak u Bansethů a v Chýni, tak například v restauracích Klášterního pivovaru Strahov či v Pivovaru u Bulovky.

Pět kopřivových? Sotva

Jiným směrem zaměřili svoje snažení v Pivovarském domě v centru Prahy. Tady nabízejí hostům kromě pšeničného piva a dalších speciálů také velké množství piv s ovocnou příchutí, od banánového přes višňové až po borůvkové pivo.

Přivedli jsme tahle piva na náš trh, lidé je rádi ochutnávají, denně jich však od každého druhu vytočíme jen několik litrů,“ řekl spolumajitel pivovaru Václav Potěšil. „Že někdo vypije třeba pět kopřivových piv, to je velká výjimka,“ dodal.

Ochucená piva se však ve většině malých pivovarů nechytla. Někteří sládci je považují pouze za lákadlo na zahraniční turisty, lokálním pivařům by je nenabízeli. „Když je pivovar směřován na zahraniční klientelu, tak prosím, ale já taková piva nedělám, většinu našich zákazníků tvoří lidi z Prahy a okolí. Ochucené pivo je tak na jedno ochutnání,“ tvrdil sládek Mikulica z Chýně.

Dodávají i na Žižkov

Zatímco některé z pražských minipivovarů fungují tradičně pouze jako dodavatelé piv do své přilehlé restaurace, jiné zásobují svými speciály i některé z podniků mimo svou lokalitu. Postupný nárůst těchto hostinců svědčí o tom, že netradiční piva opravdu táhnou. „Nejdřív jsme vyráběli jen pro sebe, teď již dodáváme do restaurací v Nuslích a na Žižkově, tam lidi chodí na piva z malých pivovarů čím dál víc,“ řekl Mikulica. A kdo by chtěl všechny malé pivovary navštívit a ochutnat rozdíly jejich piv, může si koupit speciální pivní mapu.

***

* Malé pivovary: Klášterní pivovar Strahov, Novoměstský pivovar, Pivovarský dům, Pivovarský dvůr Chýně, Pražský most U Valšů, Sousedský pivovar u Bansethů, U Bezoušků Průhonice, U Bulovky Richter Pub, U Fleků, U Medvídků

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Kupec

[Praha] 12:19 [permalink] [reaguj]


Slavnosti: 14 tisíc lidí, 700 sudů piva

[pondělí, 13. červenec 2009]

Obří Slavnosti svijanského piva se letos konaly už podvacáté. V sobotu přilákaly do Svijanského Újezdu 14 tisíc lidí

Jubilejní dvacátý ročník nejstarších a patrně i největších pivních slavností opět přilákal davy návštěvníků.

Přišlo čtrnáct tisíc lidí. Vypili 700 sudů piva,“ informuje Blahoslav Kratochvíl, starosta Svijanského Újezdu. „Jsme spokojení, návštěvníků bylo hodně, ohňostroj nádherný, perfektní program, Uhlíř výborný,“ pochvaluje si. „Škoda Marie Rottrové, že onemocněla. Tak snad přijede příště,“ konstatuje.

V neděli po čtrnácté hodině už byl areál, kde se akce uskutečnila, perfektně uklizený. „Není vůbec vidět, že se tu včera něco konalo,“ myslí si. „Padesát, šedesát lidí naběhlo s hráběmi a za dvě hodiny bylo všechno uklizené, naložené do kontejnerů,“ dodává starosta.

Zázrak s počasím

Tradiční slavnosti ani letos téměř nezmokly, přestože krajem vytrvale kličkoval déšť. „To je takový zázrak,“ říká starosta. „Všude to bylo špatný, u nás to také nebylo optimální, odpoledne trošku sprchlo. Ale to máme objednané, aby se neprášilo,“ sděluje. „Pak večer po 11 hodině pršelo, ale to už lidé zůstali.

Přijel jsem s kamarádem z Jablonce, tam pršelo. Tady je hezké počasí a o několik stupňů tepleji,“ podivoval se Jan Kroupa.

Šest druhů svijanského piva teklo z rekordních 160 píp, loni jich bylo 140. Přitom na pivo nebyly u stánků příliš dlouhé fronty. „Je to paráda, žádné fronty na pivo, je tu dost stánků,“ říkal Jan Turek z Prahy. „Mám rád tvrdou muziku, těším se na Aleše Brichtu. Jenom doufám, že se v té době ještě udržím na nohou,“ smál se.

Slavnosti připomínají lidovou veselici, Matějskou pouť a rockový koncert v jednom. Na dvou pódiích čekaly na návštěvníky kapely s různými hudebními žánry. Dechovka i rock, dixieland nebo country. Hlavními trháky v sobotu byly koncerty Jaroslava Uhlíře, Miroslava Žbirky a Aleše Brichty.

Připadám si trochu jako v Mexiku, poslouchal jsem Tres Udos, kteří hráli zrockované mexické skladby. Pak jsem přešel k druhému pódiu, a tam zrovna country kapela hrála známou píseň Všichni už jsou v Mexiku,“ vysvětloval v sobotu odpoledne Jan Slavík z Liberce. „Ale pivo je český. A dobrý,“ dodal.

Další účastník akce Vladimír Kubín si přijel hlavně poslechnout Miroslava Žbirku. „Byl jsem tu před dvěma lety na Neckářovi, to bylo příšerné vedro. Letos je to lepší,“ mínil. Hitem byly letos pestrobarevné paruky, v nichž se po areálu promenovalo mnoho lidí. „Ani mi nepovídejte. Jsem tu se dvěma dětmi, samozřejmě musely paruky mít. Jedna stojí dvě stovky,“ lamentoval Karel Coufal z Liberce. „Navíc se děti vrhly na kolotočové atrakce, kterých je tu několik, takže se mi kapsa poněkud vyprázdnila,“ povzdechl si.

Pivní slavnosti se ve Svijanském Újezdě poprvé uskutečnily už v roce 1990. Jsou nejstarší v republice. Začínaly se čtyřmi pípami a šestnácti sty návštěvníky. Nyní jsou největší akcí v regionu. „Od pondělka chystáme další ročník,“ upozorňuje starosta Kratochvíl.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Oldřich Szaban


Najpredávanejšie nealkoholické pivo na Slovensku - Zlatý Bažant Nealko – už dlhodobo získava ocenenia od pivných odborníkov aj v Českej republike. Posledné takéto ocenenie získal Zlatý Bažant Nealko počas prvého júnového týždňa na súťaži Pivo Českej republiky v Českých Budějoviciach, kde sa umiestnil na 2. mieste.

Súťaž sa uskutočnila počas výstavy Slávnosti piva a českí pivní experti na nej degustovali až 209 vzoriek piva zo 44 pivovarov. Zlatý Bažant Nealko si tak vylepšil svoje umiestnenie na tejto súťaži z minulého roka, kedy v náročnej konkurencii skončil na 3. mieste.

Dlhodobé úspechy v Čechách

Podobnou prestížnou súťažou u našich českých susedov je cena Česká pivní pečeť. Na tejto súťaži Zlatý Bažant Nealko bodoval už dvakrát – v roku 2006 a 2007. Vo februári tohto roku 2. miesto na tejto súťaži získal Zlatý Bažant tmavý.

Kvalitu značky Zlatý Bažant však oceňujú nielen odborníci, ale aj samotní českí spotrebitelia. V roku 2008 bol Zlatý Bažant najpredávanejšou zahraničnou značkou piva v Českej republike.

Úspechy aj na Slovensku

Zlatý Bažant Nealko už roky získava ocenenia kvality aj na Slovensku, ako napr. cenu Slovenská pivná korunka. Predáva sa vo fľašiach s objemom 0,5 a 0.33 l a od júla 2008 aj v plechovkách. Je známe svojou intenzívnou, čistou sladovou arómou s adekvátne nízkou horkosťou a preto je nielen v lete príjemným osviežením pre motoristov, športovcov a rekonvalescentov.

Nealko je stále populárnejšie

Na slovenskom trhu je značka Zlatý Bažant v segmente nealkoholických pív priekopníkom. Svoje Nealko uviedla v roku 1997, kedy sa trh s nealkoholickým pivom u nás iba rozvíjal. Vďaka inováciám, akou bolo napr. uvedenie twist-off fľaše v roku 2001, a marketingovej podpore značky Zlatý Bažant však začal tento trh rásť. Zlatý Bažant Nealko tak úspešne reagoval na nové životné trendy konzumentov piva a vďaka svojej kvalite je v segmente nealkoholických pív na Slovensku jednoznačným lídrom.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken


Osm až deset tisíc návštěvníků očekává hanušovický Pivovar Holba na tradičních Pivovarských slavnostech v prvním víkendu září. Letos budou o to honosněji, že pivovar slaví 135. výročí svého založení.

Foto

Bude to velká narozeninová párty se soutěžemi, hudbou na hlavní a vedlejší scéně a samozřejmě s točením piva,“ zve mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Slavnosti začnou v pátek 4. září exkurzemi, na hudební scéně bude hlavním tahákem Jan Nedvěd. Sobotní program začne ve 13 hodin. Ředitel pivovaru pojede kočárem pro starostu, na nádvoří s nimi pak přijede král s družinou a předá městu právo várečné. Organizátoři doufají, že roli krále přijme moderátor slavností Patrik Hezucký. Hlavním hudebním tahákem soboty má být vystoupení slovenské skupiny No Name, program zakončí před půlnocí ohňostroj.

Po oba dny se bude točit mimo jiné i polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 podle výšky stejnojmenného kopce Šeráku.

Je to pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Výjimečné je pro své chuťové vlastnosti i aroma, které získává díky speciální receptuře a vybraným surovinám,“ říká Hana Matulová.

Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. „Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma. Svoji barvu i říz získává přirozenými procesy, takže ho není třeba dobarvovat ani uměle dosycovat", informuje sládek Luděk Reichl.

Hlavní kvašení trvá v otevřené spilce asi dvanáct dní, pivo pak dva měsíce dozrává a dokváší v ležáckém sklepě. Co se z dvou set uvařených hektolitrů nevytočí při slavnostech, dostanou pak restaurace, které čepují Holbu.

Vstupenky na Pivovarské slavnosti budou k dostání už od poloviny srpna v infocentrech v Šumperku, Zábřehu, Hanušovicích a Králíkách a také v podnikové prodejně Holby. Vstupné na sobotu bude stát v předprodeji 90 korun, na oba dny 120 korun.

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autor a foto: Stanislava Rybičková


Železnorudské pivo slaví

[sobota, 11. červenec 2009]

Pivovar Belvedér v Železné Rudě, který za dva roky provozu získal řadu ocenění českých i mezinárodních, zahájil provoz v červenci 2007.

V historických pramenech jsme dopátrali, že v Železné Rudě byl pivovar už o 55 let dříve, než byl založen pivovar Prazdroj. Později jsem se náhodou potkal s ředitelem pivovaru v Chodové Plané Jiřím Plevkou, který byl posledním sládkem železnorudského pivovaru a ten mi vnukl myšlenku na obnovu tradice pivovaru v Železné Rudě,“ vysvětlil zrod myšlenky na obnovení železnorudského pivovaru jeho majitel František Strnad.

Pivovar měl fungovat v hotelu Gradl, kde byl i ten původní. „Nechali jsme si poradit a začali jsme od vody, která pivo dělá. Okresní hygienická stanice v Klatovech nám udělala rozbory vzorků vody z Gradlu a z Belvederu a belvederská voda z porovnání vyšla jednoznačně lépe. Je to téměř kojenecká voda, má pouze větší obsah železa, koneckonců jsme v Železné Rudě. Další štěstí jsme měli, že jsme narazili na vynikajícího odborníka a propagátora malých pivovarů Josefa Krýsla, který nám dodal pivovar a mého syna naučil vařit pivo. Naučil ho to skutečně perfektně, myslím, že dnes náš pivovar patří v kvalitě piva mezi špičky v České republice,“ popsal vznik pivovaru Strnad.

Že železnorudské pivo, které je vařeno ze šumavské vody, chutná, nám potvrdili i návštěvníci oslav druhého výročí pivovaru. „Pivo je výborné. Kvasnicové pivo je sice změna oproti pivu z velkého pivovaru, které u nás běžně pijeme, ale řekl bych, že železnorudské je lepší,“ pochválil belvedérské pivo Václav Janouch z Mělníka, který s přáteli na železnorudský pivovar narazil při dovolené na Šumavě.

O zájmu o železnorudské pivo svědčí i to, že už od loňského léta se plánuje zvýšení kapacity pivovaru z 2 hl na 5,5 hl. „V současnosti nestačíme vařit ani pro naši potřebu, po zvýšení kapacity budeme moci dodávat naše pivo i do několika dalších vybraných restaurací. Čekáme pouze, až se nám podaří prodat současné zařízení,“ nastínil plány Strnad.

Oslavy druhého výročí založení pivovaru pokračují i v sobotu 11. července od 13 do 24 hodin u hotelu Belvedér.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: David Kojan


Letošní povodně poznamenají také sklizeň. Deště ničí především úrodu ozimého ječmene, který by se měl sklízet právě teď. Podmáčená půda ale nedovoluje zemědělcům vyjet do polí. Nedostatek ječmene by se mohl promítnout i do ceny piva. Zdražit by však mohlo kvůli nízké sklizni obilí i pečivo.

Podle viceprezidenta Agrární komory Jindřicha Šnejdrly kvalitu obilí ohrožují také plísně: "Počasí, které v tuto chvíli panuje, je škodlivé právě v nebezpečí plísní, které určitě sníží kvalitu sklizeného obilí. My bychom teď měli už sklízet ozimé ječmeny, ale současné počasí nám kvůli rozmoklé půdě nedovoluje vyjet do polí. Ozimé ječmeny se tak zalamují a zvyšují se sklizňové ztráty."

"Dál bychom měli už sklízet ozimou řepku, ale to také nemůžeme, řepky nakličují a také se snižuje kvalita, bude se muset dosušovat. Co se týče kvality sklízené pšenice a jarních ječmenů, tam škody pravděpodobně ještě nebudou tak vysoké," uvedl Šnejdrla.

Agrární komora proto nevylučuje, že vinou velké vody se sklidí méně obilí a jeho cena proto vzroste. Vzrůst by mohla ale také cena piva. "Už dnes je jasné, že ječmene sklidí farmáři letos asi o desetinu míň, a proto i podraží. To samozřejmě může částečně vést i k možnému mírnému zvýšení cen piva," vysvětluje agrární analytik Petr Havel.

Vytrvalé deště a v důsledku toho panující vysoká vlhkost vzduchu, vytvářející ideální podmínky pro růst plísní, poznamenají i úrodu dalších plodin. "Plísně a choroby se týkají nejen obilnin, ale i rajčat, okurek nebo brambor," vysvětlil Roman Beneš, ředitel Krajské agrární komory Olomouckého kraje.

Problémem pro zemědělce nejsou jen téměř každodenní deště, ale i vysoká vlhkost vzduchu v době, kdy zrovna neprší. Ta podle údajů meteorologů totiž často celý den neklesne pod devadesát procent, přitom obvykle se na začátku července pohybuje kolem šedesáti.

Takové podmínky jsou pro šíření chorob a plísní ideální, takže zemědělci musí častěji provádět postřiky. "Náklady na ně se nám zvýšily asi o třetinu," uvedl například Zdeněk Bureš, předseda družstva Agroben sídlícího ve Střelicích na Uničovsku.

Farmáři přesto stále doufají, že počasí se umoudří a oni zachrání, co se dá. Podle předpovědi by mohli vyjet do polí už po neděli, to má přijít slunečné počasí s teplotami okolo třicítky.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Alena Adámková a David Šťáhlavský


Pivní slavnosti lákají na Hlučínsko

[sobota, 11. červenec 2009]

Hned dvoje pivní slavnosti se chystají dnes na Hlučínsku. Slavit se bude od 14 hodin na zámku v Kravařích, a to s dechovou kapelou Kobeřanka a následně s country kapelou Karavana. V 18 hodin se lidé mohou těšit na prohlídku zámeckého muzea s Bílou paní. Vstup na akci je zdarma. Další pivní slavnosti se uskuteční v Šilheřovicích od 15 hodin za místním kostelem. Zítra mohou lidé zavítat pro změnu do Hlučína, kde se na tamním náměstí od 14 hodin koná Festival kultury Hlučínska. Vystoupí na něm lidové soubory, orchestry a zájmové skupiny z Hlučínska.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Začíná obří festival piva

[sobota, 11. červenec 2009]

Jeden z největších pivních festivalů v Česku startuje již dnes ve Svijanském Újezdě.

Dvacátý ročník obřích Slavností svijanského piva vypukne na tamním koupališti ve 13 hodin. Nabídne ochutnávku nového alkoholického nápoje, více možností, kde se skrýt před deštěm či sluncem a spoustu muziky. A nebude chybět ani překvapení.

Pivo poteče tento rok ze sto šedesáti píp. Opět je to o něco víc než minule; loni jich bylo sto čtyřicet, předloni sto dvacet. „Musíme uspokojit všechny návštěvníky,“ prohlašuje ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík. „Jen loni jich do areálu zavítalo sedmnáct tisíc.“ Pro ilustraci -minulý rok se vytočilo šest set padesát padesátilitrových sudů.

K ochutnání budou všechny druhy svijanského piva s výjimkou patnáctistupňového speciálu Baron. „Svijanská Desítka, Máz, Rytíř, Kníže a Kněžna,“ vypočítává Havlík. Největší zájem je zpravidla o desetistupňové a jedenáctistupňové pivo, takzvaných dvanáctek a třináctek se vypije méně.

Novinkou bude ochutnávka nového druhu piva, které chtějí ve Svijanech začít vařit a dodávat do vybraných restaurací. Nese název Kvasničák. „Je to svrchně kvašené pšeničné pivo, které pochází z Německa. Fajnšmekři jej budou možná znát z tamních restaurací,“ prozradil Havlík.

Vyhrávat budou regionální i známé kapely K popíjení bude znít country, dixieland, dechovka i rock. Návštěvníkům budou vyhrávatmuzikanti z regionálních i věhlasných kapel: od Nonstop a Tres Udos přes Rangers až po Dědu Mládka Illegal Band. Nebudou chybět zpěváci Miroslav Žbirka, David Koller, Jaroslav Uhlíř a Aleš Brichta. „Kvůli onemocnění nepřijede původně ohlášená Marie Rottrová,“ zmínil spolupořadatel programu Pavel Mikez.

Diváci se dočkají i jednoho překvapení. „Podařilo se nám dojednat účast jisté netradiční a pozoruhodné moderátorské osobnosti. Lidé se mají na co těšit. Host dorazí odpoledne, nejpozději navečer,“ naznačuje Roman Havlík.

Prostor, v němž se slavnosti konají, se o něco zvětšil. „Přibude velký stan, kam se mohou lidé schovat když bude pršet nebo když bude pálit slunce,“ doplnil Havlík. Dosud měli pořadatelé na počasí celkem štěstí. „Za to, aby bylo i letos hezky, se teď doslova modlíme.

Příznivci piva se již na letošní ročník těší. „Tyto slavnosti jsou jedny z nejlepších, co znám. Jezdím tam už patnáct let, v poslední době i s rodinou. Akce je skvěle zorganizovaná. Pivu zdar a pivařům zvlášť,“ zdraví v diskusi na webu www.svetpiva.cz Luboš Bakovský z Jičína.

Železniční společnost Tanvald vypraví, stejně jako v uplynulých letech, na slavnosti zvláštní vlak. Pojede z Tanvaldu přes Železný Brod do Turnova a Příšovic.

Půjde o historický motorový vůz M240.057, řečený Singrovka. „Z turnovského nádraží bude na slavnosti zajištěna kyvadlová doprava,“ píší pořadatelé na internetové adrese www.zubacka.cz. Autobus bude jezdit mezi Turnovem a Újezdem od 13 do 24 hodin každou půlhodinu. Záchytná parkoviště budou na okrajích obce. „Jedno velké ve směru od Svijan pojme pět set aut, na tři menší při cestě od Pěnčína se vejde dohromady zhruba tisíc vozů,“ oznámil starosta Svijanského Újezda Blahoslav Kratochvíl.

***

* Pivní festival

Slavnosti svijanského piva, Koupaliště Svijanský Újezd, 11. července 13.00, Vstup: 150 korun

Co se bude pít? Svijanská Desítka 10%, Svijanský Máz 11%, Svijanský Rytíř, Kvasničák, Svijanský Kníže 13% a Svijanská Kněžna 13%. Cena všech druhů: 15 korun

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Mikulička


Sedmadvacetiletý David Hron z Prahy se stal 2009. návštěvníkem pivovaru Holba v Hanušovicích. Upomínkové dary mu předal ředitel pivovaru Vladimír Zíka a finalistka Miss Zlatého moku Monika Kobzová.

Foto

Jsem v Hanušovicích poprvé, jsme tu s kamarády na dovolené, chceme sjíždět řeku Moravu,“ řekl jubilejní návštěvník, který pochází z Prahy a jak uvedl, je farářem Československé strany husitské.

Pivovar Holba ho na dovolenou vybavil dárkovým košem, pivem, upomínkovými předměty a sadou na grilování. Dary mu předala finalistka Miss Zlatého moku Monika Kobzová a ředitel pivovaru Vladimír Zíka. „Jubilejní návštěvníky vítáme již pátým rokem. Vždy to vyjde na dobu prázdnin, protože za rok tu přivítáme přibližně pět tisíc lidí,“ upřesnil ředitel.

V pivovaru Holba pořádají hlavně v době turistické sezony pro návštěvníky exkurze. V Hanušovicích mají lidé možnost vidět výrobu piva tradičním způsobem. „Nejatraktivnějším prostorem je varna, kde máme původní měděné kádě z třicátých let minulého století,“ řekl Zíka. Podle něj je zajímavá právě tradiční technologie, kdy pivo v otevřených spilkách kvasí několik týdnů.

Na exkurzi by se turisté měli předem objednat, jinak jim vedení pivovaru nemůže zaručit, že se do pivovaru dostanou. Cena exkurze je 30 a s ochutnávkou 60 korun.

Zdroj: Regiony24.cz | Zdroj: Mediafax


Nový český rekord: Osmdesát piv padlo za necelých dvanáct minut.

Foto

V roce 1992 parta kamarádů z Pěčic založila klub Vyspělých alkoholiků a pokusila se překonat v té době Československý rekord ve štafetovém pití piva. A povedlo se! Od té doby uplynulo sedmnáct let a v Pěčicích padnul nový rekord.

Ctirad Šíma, jeden z organizátorů řekl: „V roce 1992 jsme rekord udělali ve sto lidech, tentokrát nás bylo osmdesát.

Osmdesátičlenný tým, z něhož bylo patnáct žen vypil osmdesát piv, ve štafetě 80 + 1, za neuvěřitelných 11:53:09 minut. Rekordu se zúčastnila i držitelka českého rekordu v pití piva Olga Čunátová, která půllitr piva vypila za 4,04 vteřiny. Její osobní rekord je však 3,08 vteřiny. Nejrychlejším pijanem byl Miron Bano, do něhož půllitru zlatavého moku „spadnul“ za 2,89 vteřiny.

Pivní štafety se zúčastnili lidé z Palačova, Prahy, Tanvaldu či Radešova. Nejvíc jich však bylo z okolí Pěčic. Všem zúčastněným i sponzorům moc děkuji za podporu. Jsem rád, že všichni vydrželi i v lijáku, který nás potkal,“ uzavřel Šíma.

Nad regulérností štafety dohlížela notářka Eva Vágnerová.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Lucie Kučerová


Obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka prezentuje unikátní chuť piva Pilsner Urquell současně ve 12 hypermarketech Globus. Netradiční forma podpory prodeje a značky, při které je promítána postava na speciální fólii, je v Česku takto použita poprvé. Nakupující mají pocit, jakoby známá tvář pivovaru byla právě v jejich obchodě a hovořila s nimi.

Projekce na speciální fólii Vikuity společnosti 3M je relativní novinka a vůbec poprvé je v Česku použita pro prezentaci značky formou promítání postavy, která s okolím komunikuje. Z úhlu 180˚ to vypadá, jako by obchodní sládek Václav Berka stál přímo v obchodě a mluvil ke kolemjdoucím. „Přemýšleli jsme, jak lidem znovu připomenout náš hlavní komunikační koncept, že pravé bohatství se skrývá uvnitř. Tentokrát jsme zvolili technologii tzv. 2D postavy, díky které to vypadá, jako by náš sládek stál přímo v obchodě a mluvil o svém skvělém pivu rovnou k zákazníkům,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Foto

Speciální technologie umožňuje zpětnou projekci pohyblivého obrazu na speciální fólii obsahující skleněné kuličky, takže lidé mají pocit, jakoby před nimi stál živý člověk. Obraz musí být promítán ve výseči pouhých 20˚, takže i za velkého světla není obraz rušen. „Je to prémiová prezentace piva Pilsner Urquell. Chceme zdůraznit unikátnost naší značky na českém trhu prostřednictvím ojedinělého POSM, které nebylo v ČR takto ještě nikdy použito. Věříme, že se lidem bude líbit nejen způsob prezentace, který je zatím v Česku ojedinělý, ale i obsah krátkého videoklipu, protože Václav Berka umí o pivu mluvit opravdu poutavě,“ dodává Vladimír Jurina, manažer značek Plzeňského Prazdroj. Kampaň bude probíhat ve dvou etapách, každá v jednom z prázdninových měsíců. Pro každou část je připravena cca minutová smyčka.

Trvání kampaně: 7. 7.–31. 8. ve 12 hypermarketech Globus

Návrh kampaně: Motýl Media

Realizace kampaně: 4P&P

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Jak se vaří pivo v plzeňském pivovaru

[středa, 8. červenec 2009]

Karlštejn, Karlův most a Plzeňský pivovar – místa, na něž Česká republika láká turisty. Zatímco na prvních dvou se setkáme jen s prodavači suvenýrů, šermíři či s pouličními umělci, na tom třetím si lidé vydělávají úplně obyčejně – vaří pivo.

Vjíždíme do Plzně. „Vítejte ve městě, kde pramení Pilsner Urquell.“ Billboard u cesty se stará o to, aby nikdo, kdo město navštíví, nezapomněl, že je blízko slavného pivovaru. Mnoho návštěvníků města to ale ví moc dobře. Do Plzně totiž jezdí právě kvůli pivovaru. Stejně jako se do Prahy sjíždějí turisti z celého světa proto, aby se prošli po Karlově mostě, do Plzně míří, aby se podívali, jak se tam vaří pivo. A není jich málo. Zatímco nikoho nepřekvapí, že třeba na Karlštejn dorazí každý rok přes 330 tisíc návštěvníků, to, že místní pivovar loni navštívilo celkem 188 609 lidí, se už tak samozřejmé nezdá.

Plzeňský Prazdroj se postaral nejen o to, aby místní pivo znali lidé po celém světě. Dokázal je zároveň přesvědčit, že varní proces a pivovarská tradice jsou natolik atraktivní, že stojí za to je vidět na vlastní oči. Jinými slovy – nejen, že plzeňští umějí pivo prodávat, umějí prodat i samotnou jeho výrobu.

Plzeň je mezinárodní metropole

Je dopoledne, všední červnový den. Na nádvoří pivovaru se setkáváme s naší průvodkyní Janou Kodešovou. Mladá studentka Vysoké školy ekonomické v Praze tady jenom brigádničí. Svou brigádu si vybrala dobře, studuje totiž cestovní ruch.

A v pivovaru je skutečně rušno. Češi přitom tvoří jen pětatřicetiprocentní podíl návštěvníků pivovaru. Drtivá většina příchozích jsou zahraniční turisté. Do Plzně se sjíždějí ze všech koutů světa. „Jezdí sem Britové, Američani, Francouzi. Nejpočetnější zastoupení mají ale mezi zahraničními návštěvníky Němci, Rusové a Tchajwanci,“ vyjmenovává naše průvodkyně.

Cizinci přijíždějí nejčastěji v rámci organizovaných skupin. „Velké rozdíly mezi nimi nejsou. Španělé a Italové jsou hlasitější a hůř se hlídají. Asiaté zase spěchají. Chtějí toho vidět co nejvíc za co nejkratší dobu a všechno fotí,“ popisuje průvodkyně a odvádí nás do zrekonstruované budovy historické varny.

Ještě před tím, než si prohlédneme samotnou varnu, nás čeká teoretická část exkurze. Výtahem vyjedeme do zvláštního kina s otočným hledištěm. Obyčejný není ani výtah. Je největší ve střední Evropě. Vejde se do něj 72 lidí. V kině shlédneme, stejně jako ostatní návštěvníci, asi pětiminutový film, který nám stručně vysvětlí, z čeho pivo je a jak se dělá. Do smyslové expozice, která následuje, tak vstupujeme již poučeni. Víme, že „Plzeň“ se dělá z ječmene, měkké plzeňské vody, žateckého chmele a kvasinek.

Pivo vnímané pěti smysly

Smyslové expozici se říká smyslová proto, že při její prohlídce mohou návštěvníci zapojit všechny své smysly. Tedy i chuť a hmat – ty, jejichž užití je v klasických muzeích či na výstavách přísně zakázáno. Ochutnáváme příjemně sladký naklíčený a usušený ječmen – tedy slad. A vzápětí si zkazíme chuť ostře hořkým na jemno rozdrceným chmelem. „Sladový šrot se rozmíchá ve vodě, směsi se říká rmut. Ten se pak vaří až z něj vznikne mladina. Prazdroj používá na rozdíl od ostatních pivovarů trojí rmutovací postup. Také díky tomu je chuť „Plzně“ nezaměnitelná…“ V průběhu prohlídky nám průvodkyně detailněji popisuje proces výroby a další zvláštnosti piva Pilsner Urquell.

Ocitáme se v bývalé varně. Je z počátku 20. století a dnes už jen odpočívá. Její měděné kotle si mohou návštěvníci prohlédnout zblízka. Do současné varny nás ale nepustí. Nebylo by to ani bezpečné, ani hygienické. Na tu se mohou návštěvníci jen podívat. Kromě nich kotle sledují i zaměstnanci Prazdroje. Sedí u počítačů a hlídají, zda vše probíhá tak, jak má. Počítače ale práci lidí nenahrazují. „Umění vařit pivo vychází ze zkušeností, které se předávají z generace na generaci,“ upozorňuje nás průvodkyně. Je pravděpodobné, že tihle lidé od počítačů jsou na více fotkách než leckterá hollywoodská celebrita. Asijští turisté si je fotí nesmírně rádi.

Před polednem přerušujeme prohlídku a vydáváme se do kanceláře staršího obchodního sládka Václava Berky. Zaměstnancem pivovaru byl už jeho otec, on sám pracoval v pivovaru už jako patnáctiletý – jako student samozřejmě jen jako brigádník, o letních prázdninách. A v čem jeho práce spočívá? „Zatímco víno stárnutím získává na kvalitě, pivo je nejlepší v momentu, kdy opouští pivovar. Pak už se jenom kazí. Naším úkolem je postarat se o to, aby pivo lidé, kteří ho dopravují ke spotřebiteli, pokazili co nejmíň,“ vysvětluje s trochou nadsázky Berka a napije se přitom piva. Je to zdravé.

Pivo obsahuje vitaminy skupiny B, kyselinu listovou, draslík, hořčík a další zdraví prospěšné prvky. Jeho přiměřenou konzumaci proto doporučují i lékaři. Rozumné pití piva snižuje stres, prospívá krevnímu oběhu, srdci i trávení,“ upozorňuje Berkův kolega Pavel Průcha. Pivo je navíc relativně dietní. Jeden jeho litr má jen 400 až 500 kilokalorií – a to je méně než obsahuje stejné množství vína nebo limonády.

Dozvěděli jsme se, proč je dobré pít pivo. Proč ale pít to plzeňské, v čem je vlastně jiné? „Zatímco ostatní české dvanáctistupňové ležáky obsahují okolo pěti procent alkoholu, Plzeň má jen 4,4 procenta. Zůstává v něm více nezkvašeného extraktu ze sladu, z něhož se pivo vyrábí. To mu dává jeho plnost, chlebnatost, jak říkají pivaři. Plzeňský Prazdroj má téměř 40 jednotek hořkosti, což je nejvíc mezi českými pivy,“ popisuje hlavní rozdíly Berka.

Asijská spilka

Je čas na oběd. Přejdeme nádvoří a sestoupíme do bývalého kvasného sklepa. Dnes je z něj restaurace, pivo už totiž nekvasí v sudech a kádích, které byly ve sklepě uloženy, ale v tancích. Ze spilky (což je výraz označující kvasný sklep) se stala restaurace Na Spilce. S kapacitou 550 míst je největší v republice.

Obědváme s vedoucím oddělení rozvoje cestovního ruchu Prazdroje Tomášem Rabochem. „Ve světě je normální, že se pivovary snaží být přístupné veřejnosti. My nemáme co tajit – naopak, chceme se pochlubit,“ shrnuje Raboch důvod existence svého oddělení. S plzeňskou tradicí vaření piva doplněnou o expozice a rekonstruovanou varnu se pivovarští rozhodně chlubit mohou. Jenže vytvoření dnešní podoby prohlídkové trasy si vyžádalo nemalé investice. Jedna osoba přitom za prohlídku pivovaru zaplatí 120 korun. S ohledem na to se prý o otevření pivovaru veřejnosti nedá hovořit jako o ziskovém projektu. „Našim cílem není na návštěvnících pivovaru vydělávat. Prohlídky jsou pro nás především marketingovým nástrojem. Je to způsob, jak Plzeňský Prazdroj a pivo Pilsner Urquell propagovat. Lidé se tady mohou osobně seznámit s procesem jeho výroby, získat k němu bližší vztah,“ vysvětluje Raboch.

Poučeni rozhovorem s odborníky si v místní restauraci objednáváme kromě jídla i pivo. A nejsme jediní. V obrovské pivnici jím klasická česká jídla zapíjejí skoro všichni. Panuje zde přítmí a tak se zdá, že jsme uprostřed úplně obyčejné české hospody. Když si naše oči zvyknou na šero, všimneme si jednoho drobného rozdílu. Hosté, kteří u stolů jedí knedlíky, vepřové a zelí, se do obrázku tradiční české hospody jaksi nehodí. Jsou to turisté z východu – konkrétně Tchajwanci.

Vypadají vesele a uvolněně. Kousek od nich sedí dva muži, kouří a tváří se zodpovědně. Jsou to jejich průvodci. „Lidi od nás z Tchajwanu po Evropě doprovázím již deset let,“ říká první z nich David Wang. „V místním pivovaru jsem byl již mnohokrát a rád se sem vracím. Plzeňský Prazdroj vytvořil skutečně kvalitní a zajímavou prohlídkovou trasu. Lidé u nás doma pijí pivo velmi rádi, ale nevědí, jak se dělá. Tady dostanou příležitost to zjistit.“ Všech jednasedmdesát účastníků zájezdu je z petrolejářské společnosti CPC. Ta poslala některé ze svých zaměstnanců za odměnu na výlet do Evropy. „V rámci dvanáctidenního zájezdu jsme už navštívili Rakousko a chystáme se ještě do Maďarska a Německa. V České republice ale strávíme nejvíc času. Tchajwanští turisté považují Česko za nejzajímavější,“ usmívá se jeho kolega Clint Chiu.

Tak trochu jiné pivo

Náhle se opět zjevuje naše stará známá průvodkyně Jana Kodešová. Přišla si pro nás, aby nám předvedla zlatý hřeb celé prohlídkové trasy – sklepy. To samo o sobě možná nezní jako dobrý důvod k opuštění restaurace, ale nesmíme zapomínat, že prohlídka sklepů je spojena s ochutnávkou piva, které se tam dělá. Máme tak jedinečnou příležitost ochutnat Plzeň, která zraje v dubových kádích a sudech. V pivovarských sklepích se totiž Pilsner Urquell dodnes vyrábí klasickým způsobem. „To znamená kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech. K ochutnání pivo nabízíme přímo ze sudu, nefiltrované a nepasterizované. A návštěvníci si ho pochvalují,“ láká nás průvodkyně. Vedle ochutnávek slouží sklepní výroba piva i k pravidelnému srovnávání s pivem vyráběným nahoře v moderních zařízeních, které musí chutnat úplně stejně.

Cestou za pivem potkáváme další výpravy turistů – Francouze a Angličany. Plzeňský pivovar se zdá být stejně multikulturní jako Václavské náměstí. Narazíme i na mladou česko-slovenskou dvojici. „Tohle není naše první návštěva pivovaru, já už viděl Heineken v Holandsku,“ říká Evžen Šmídl z Karlových Varů. „A já byla v irském Guinessu,“ doplňuje jeho slovenská společnice Anna Liptáková. Expozici Plzeňského Prazdroje oba hodnotí jako o něco zajímavější a lépe propracovanou. A jak je napadlo sem přijít? „Máme rádi pivo,“ odpovídá Šmídl za oba.

Chodby sklepa měří celkem devět kilometrů. Je v nich šero, vlhko a taková zima, že jdou lidem od úst obláčky páry. Jedna z chodeb vede k místnosti, která vypadá jako kombinace románské kaple a nějaké podivné jeskynní svatyně. Otvorem v jejím stropě proniká světlo. „Tohle je lednice. Tou dírou sem házeli led a ten tady pak vydržel celý rok,“ objasňuje průvodkyně. Trochu strašidelná a rozhodně studená cesta přinesla své ovoce. Na konci další z chodeb jsou řady sudů a kádí, dnes už, až na pár výjimek, prázdných. Díky těm výjimkám dostaneme ochutnat první české spodně kvašené pivo, první pivo plzeňského typu na světě. Skutečně je jiné. Zda je lepší nebo horší než filtrované a pasterované tankové, ať soudí znalci.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Petra Sýkorová


Podle pivařů opraví památku

[středa, 8. červenec 2009]

Je to jen pár dní, co pivovarníci ve znojemském pivovaru Hostan naplnili definitivně poslední sud s pivem. Avšak na Hostan, který se bude dál vařit již jen v Brně, by znojemští neměli zapomenout. Přeje si to vedení Heinekenu, kterému znojemský pivovar coby součást brněnského Starobrna patří. A tak v rámci kampaně „Všichni na jedno, Hostan za všechny“ má Starobrno finančně pomoci Znojmu opravit některou z jeho památek.

Město dalo na výběr ze tří. Pivovar pak podpoří jednu z nich, konkrétně tu, která získá nejvíc bodů v hlasování znojemských pivařů. Za každé načepované pivo Hostan tedy dostane host od výčepního žeton, který může vhodit do některé ze tří přítomných hlasovacích schránek. „Veřejné ,referendum‘ potrvá do konce července,“ vzkázala mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Prvním projektem, který by mohlo Starobrno finančně podpořit, je Hillizerův altán. V jeho případě jde o výstavbu dřevěné vyhlídky pod svatováclavskou kaplí, která má skýtat pohled na údolí Dyje, Podyjí i na znojemskou přehradu. „Město plánuje obnovit altánek podle dobových obrázků z devatenáctého století,“ přiblížila mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Druhým projektem je rekonstrukce znojemského hradu, v jehož předhradí se až donedávna vařilo pivo.

Třetí nominovanou akcí je pak revitalizace hradebního pásu poblíž ulice Dolní Česká. Tamní areál hradeb se má proměnit v jakousi relaxační zónu.

Z hradebního příkopu vznikne vlastně amfiteátr, kde bude možné posedět a mohou se tam konat třeba i rytířské turnaje,“ dodala mluvčí znojemské radnice.

Projekt navazuje na loňskou akci, díky níž brněnský pivovar přispěl na vybudování stylového středověkého mázhauzu v centru města.

Značka Hostan patří již několik let do portfolia pivovaru Starobrno, který je od roku 2003 součástí skupiny Heineken. Letos se veškerá výroba znojemského piva přesunula do Brna a pivovarníci mají znojemské prostory definitivně opustit na podzim.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola


Příznivci tmavého pivního speciálu Kelt, který vyráběly Pivovary Staropramen, si musí nechat zajít chuť. Firma se rozhodla jeho výrobu po deseti letech ukončit.

Vidíme větší potenciál v jiných našich značkách,“ vysvětluje Alena Váchová z tiskového oddělení pivovaru. Podle ní si sice kelt svou specifickou chutí získal řadu příznivců, na druhou stranu ho však odlišnost limitovala v dlouhodobém růstu. „Největších prodejních úspěchů kelt dosáhl v roce 2004,“ doplňuje Váchová. Výroba skončila už letos na jaře.

Dával jsem si ho namísto dražšího guinnesse, kterému byl hodně podobný (byl však vyráběn jinou technologií, pozn. red.),“ srovnává Kelta se známým irským pivem Jaroslav z Prahy. „Když jsem si ho chtěl naposled objednat v Litomyšli, nabídl mi hospodský jako náhradu belgické leffe,“ dodává Jaroslav.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého však patří takoví pivaři k menšině. „Běžný Čech pivní speciál spíše jen ochutná a při nejbližší příležitosti se vrátí ke klasickému ležáku,“ popisuje Veselý. Netradiční piva si prý dopřávají spíše mladší konzumenti z větších měst.

Před několika lety se přitom zdálo, že Češi se z národa pivních tradicionalistů přeorientují na experimentátory. Výroba speciálů rostla, v roce 2005 se jich v Česku uvařilo přes dvě stě tisíc hektolitrů. O rok později však jejich výroba spadla na polovinu a v dalších letech zůstala na této úrovni.

Propad podle odborníků nezavinila jen změna chutí českých pivařů, ale také utlumení reklamních akcí pivovarů, které na začátku tisíciletí speciály mohutně podporovaly. „Aby speciál uspěl, musí se o něm vytvořit silné povědomí, což se vzhledem k prodanému množství nemusí vyplácet,“ upozorňuje analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. To potvrzuje i zástupkyně Staropramenu. „V roce 2001 jsme vytvořili speciální prodejní tým pečující o tyto značky,“ říká Váchová.

Speciální piva umějí na rozdíl od velkých výrobců prodávat ti nejmenší. „Pomalu se blížíme ke stovce minipivovarů v Česku a prakticky všechny nabízejí netradiční piva. Jejich tržní podíl je však zatím jen okolo jednoho procenta,“ uvedl Veselý.

Řada minipivovarů vaří také pivo typu stout, ke kterému patří právě irský guinness. Z větších pivovarů pak vyrábí pivo stout náchodský Primátor.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Pivovarské muzeum patří k místům, která by měl navštívit každý správný Plzeňan. Původní právovárečný dům, ve kterém muzeum sídlí, vyzařuje atmosféru starých dob a odhaluje tajemství výroby a způsobu podávání a pití piva.

Myšlenka na založení Pivovarského muzea pochází již z roku 1929, avšak otevření muzea přišlo až o třicet let později. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 8. května 1959 u příležitosti 100. výročí ochranné známky „Plzeňské pivo“.

Návštěvníci během prohlídky nahlédnou do původní sladovny, kde se máčelo a kde klíčilo obilí, či do valečky, původně sloužící k uložení a předsoušení zeleného sladu, takzvanému válení. Další zajímavou expozici tvoří interiér hospody z přelomu 19. a 20. století s využitím původního zařízení. Umístěna je v autentickém prostředí Tázlerovy pivnice z počátku dvacátého století. Lidé uvidí také dvoupatrové středověké sklepy - vysekané v kamenném a pískovcovém podloží - či exponáty, vztahující se k exportu piva.

Všechny, koho zajímá, z čeho se v historii pilo pivo, jak se měřily míry a jak se připíjelo na zdraví, zaručeně zaujme další část muzea věnující se právě těmto otázkám. Nalézt lze i rozsáhlý soubor pivních korbelů ze skla, keramiky a cínu a část věnovanou sběratelství a kuriozitám, které se vztahují k pivu. K vidění je například nejmenší soudek na světě, džbánek měřící jeden centimetr nebo obří korbel vydlabaný z jediného kusu dřeva na Sibiři. Součástí expozice je také kolekce pivních lahví pocházejících z různých českých pivovarů z období konce 19. a první třetiny 20. století nebo různé sladovnické náčiní spolu se znakem sladovnického cechu.

Muzeum je otevřeno denně od 10 do 16 hodin a prohlídka s průvodcem trvá přibližně 70 minut.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Vloni běželo v Prazdroji 120 lidí, vybralo se celkem 38.000 Kč

Ve čtvrtek 9. 7. v 17:30 hodin se na nádvoří pivovaru Plzeňského Prazdroje koná druhý ročník Běhu pro Paraple v Plzni - benefiční sportovně společenská akce, kde běžci závodí o symbolicky vsazenou finanční částku, kterou poražený na místě věnuje na dobročinné účely. V loňském úvodním ročníku se pro konto Centra Paraple podařilo získat přes 38.000 Kč. Zároveň oslaví své první narozeniny nová, plně bezbariérová prohlídková trasa, která před rokem otevřela pivovar i všem handicapovaným návštěvníkům.

Na nádvoří Plzeňského Prazdroje v Plzni se Běh pro Paraple koná již podruhé, tentokrát v rámci prvního koncertu Léta v Prazdroji. Hlavním bodem programu jsou závody dvojic v běhu na krátkou vzdálenost, přičemž se závodí o symbolicky vsazenou finanční částku. Tu věnuje poražený na místě na konto Centra Paraple. Benefiční závod odstartuje symbolicky zpěvák a skladatel Jaroslav Uhlíř, který poté vystoupí na prvním koncertu cyklu Léto v Prazdroji.

Jsme velmi rádi, že běh se k nám po roce vrací. Před rokem závodilo 120 běžců. Konto Paraple jsme podpořili více než 38.000 Kč, přičemž přibližně třetina peněz šla ze sázek soutěžících, zbývající dvě třetiny pak zajistil Prazdroj nákupem triček Centra Paraple,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Plzeňský pivovar si také připomíná rok od chvíle, kdy se plně otevřel i pro návštěvníky s nejrůznějšími handicapy. Přispěla k tomu řada technických opatření a stavebních úprav, zároveň jsou průvodci vyškoleni a vybaveni tak, aby si hluboký zážitek z pivovaru mohli odnést i zrakově, sluchově, tělesně či duševně znevýhodnění zájemci o poznání historie, surovin a způsobu výroby piva Pilsner Urquell.

Od loňského června, kdy jsme novu trasu slavnostně otevřeli, k nám přijelo téměř 350 handicapovaných návštěvníků, kteří jsou většinou nadšeni kvalitní a zajímavou expozicí a velmi oceňují samotnou existenci bezbariérové trasy i přístup pracovníků Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje,“ doplňuje Jindřiška Eliášková.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Speciální pivo pro ženy

[středa, 8. červenec 2009]

Opravdu zajímavý úkol dostali britští sládkové. Mají uvařit pivo určené speciálně pro ženy. Vyzvala je k tomu historicky první předsedkyně britské organizace, která vznikla za účelem propagace lahodného chmelového moku. "Mýtus, že je pivo výhradně mužskou záležitostí, vládne mezi lidmi až příliš dlouho. Je potřeba s tím něco udělat," míní čtyřiačtyřicetiletá učitelka Paula Watersová.

"Požádali jsme o spolupráci několik pivovarů a nyní čekáme, který si nenechá ujít šanci na úspěch a výrobu nového piva pro ženy zahájí. Půjde tak o vůbec první fem-ale (female = ženský, ale = pivo) na světě," prozradila slečna Watersová, která byla předsedkyní Kampaně za opravdové pivo zvolena v dubnu tohoto roku.

Členové skupiny, která kampaň organizuje, doufají, že se jim podaří zatraktivnit mezi lidmi především skutečně dobrá piva, která se za pojmenování "pivo" nemusejí stydět.

Zdroj: Top žena.cz


Když nevaříme pivo, krávy nedojí

[úterý, 7. červenec 2009]

Na Opavsku to je rarita. Malý pivovar v Hlučíně jménem Avar, kde pivo vyrábí pouhých pět lidí. Jak to v takovém prostředí chodí?

Přicházíme do místnosti, kde se pivo vaří. Sládek David Mičaník nám přiznává, že je abstinent. „Pivo ani jiný alkohol nepiji,“ podotkl. Jeho slova potvrzuje i Leonard Plaček s tím, že všichni zaměstnanci mají kromě nutné degustace přísný zákaz pití.

Týdně vyrobíme sto dvacet až sto čtyřicet hektolitrů piva. Na domácí trh ale lahve nevyrábíme. Naše pivo si můžete dát buď v naší hospodě, nebo u odběratelů. Nebo v Polsku a Německu,“ řekl Plaček a prozradil, že týden po uvaření pivo intenzivně kvasí.

Tanky se musí zchladit na požadovanou teplotu, vzniká největší procento budoucího obsahu alkoholu. Dále pivo čtyři týdny leží a dozrává, proto je to ležák,“ pokračoval.

Pivo se v tomto pivovaru vyrábí světlé a tmavé. Na své si pak přijdou i milovníci kvasnicového piva. Kvasnicové je světlé pivo, není ošetřeno filtrací, je zdravější. Někteří lidé chodí pro kvasinky a dělají si obličejové zábaly,“ dodal.

Díváme se z okna, kde stojí odpadní nádoba. „Když se zbytky mláta odvážejí pro potřeby hospodářských zvířat, tak to je v pořádku. Ale kdyby to kvasilo, tak to nakvašené mláto jako odpadní produkt nevoní,“ řekl Plaček.

Když nevaříme pivo, tak krávy nedojí. Mláto je totiž návyková látka, takže stačí slámu polít mlátem a krávy to žerou. Když pivo nevaříme, odmítají žrát něco jiného a zkrátka nedojí,“ dodal ředitel.

Pivovarník: Dám si třetinku obden

Všechno, co jsem v životě dělal, jsem dělal rád. Takto odpověděl ředitel hlučínského pivovaru Leonard Plaček na otázku, zda ho jeho práce baví, nebo by ji raději vyměnil.

Jak přiznává, pije všemožné druhy piva, nejraději však svoje světlé pivo. „Dám si tak třetinku obden,“ podotkl s úsměvem. A jak se k této profesi dostal? „Nejsem původně pivovarník, jsem mikroelektronik. Kolega z práce navrhl, že bychom měli něco vymyslet a začít podnikat.

Třeba že bychom si postavili pivovar. Město v té době dávalo nabídku na využití tohoto prostoru, byla to ruina, a nápad s pivovarem se jim líbil,“ zavzpomínal na své začátky Plaček. Zmínil také, že umí v případě potřeby zastoupit kteréhokoli ze svých zaměstnanců.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Opavský deník.cz


«« « Strana 649 z 833 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň