Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivní.info

Zámek Lázeň Chudenice má nového majitele. Stal se jím pan Eugen Czernin, který již v říjnu tohoto roku přijal nabídku Plzeňského Prazdroje na odkup zámku za cenu transakčních nákladů na převod majetku. S koncem roku končí také dlouholeté restituční spory a více než čtrnáct let právní nejistoty ohledně vlastnictví zámku.

Dlouhá léta jsme hledali řešení, které by přineslo prospěch obyvatelům obce Chudenice, návštěvníkům zámku a zámku samotnému. Restituční spor nám znemožňoval s majetkem nakládat. I pouhá řádná údržba zámku a jeho opravy nás stály miliony korun ročně. Proto jsme se rozhodli předložit panu Eugenu Czerninovi nabídku a jsme rádi, že ji přijal," říká Jiří Mareček, mluvčí pivovaru.

Plzeňský Prazdroj vždy deklaroval, že má zájem o vyřešení neutěšené situace zámku Lázeň, který byl více než čtrnáct let zatížen restitučním řízením. Kvůli sporu nemohl Plzeňský Prazdroj s tímto zablokovaným majetkem nakládat a prováděl pouze údržbu tak, jak ukládají zákony.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vysoké ceny za některé známé české zboží v tuzemsku vytvořily nový byznys: jeho dovoz ze zahraničí. Z Německa se kvůli lepším cenám začalo dovážet české pivo. Na base plzeňského se dá ušetřit až stokoruna.

Foto

"Rozdíly jsou velké, zvláště když se v Německu dostanete na velkoobchodní ceny," přiznává Petr Pavelka, majitel firmy Aqua Regulus, která do Česka pivo z Německa vozí. Blíže však o svém podnikání nechce mluvit. Výrobce piva, Plzeňský Prazdroj, mu prý problémy nedělá. "Vědí o mně, ale nějak proti mně nebojují," dodal.

Plzeň za 12 korun v akci

V Česku je v běžných supermarketech kvůli obchodní politice největšího tuzemského pivovaru a rozdílu záloh půllitr plzně zhruba o pět korun dražší. Rozdíly v cenách bývaly i vyšší, Plzeňský Prazdroj však v Německu mírně podražil na zhruba 70 centů.

Navíc už koruna oslabila ze svých rekordních hodnot okolo 24 Kč za euro. Na jedné base tak nyní ušetříte kolem stokoruny.

"Když si vychytáte akci, dá se dostat s lahví na 12 korun," říká Ota Beil z Ústí nad Labem, který plzeň z Německa dováží pro vlastní potřebu. Abyste této ceny dosáhli, musí stát lahev kolem 60 centů a musíte v Česku vrátit německou přepravku i s lahvemi.

Foto

Kromě spíží soukromých dovozců na německou plzeň stále častěji narazíte především ve vietnamských večerkách. Podle jejich majitelů jim je vozí zpravidla čeští obchodníci. Plzně s německou etiketou najdete také ve velkoobchodu JIP, který zásobuje i značnou část restaurací.

Přibývající množství dovezeného piva ukazují i statistiky. Do nich se přitom soukromé dovozy nezaznamenávají. "Musí jít o zpětný dovoz českých piv, samotná německá piva se sem vozí minimálně," potvrzuje Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Plzeňský Prazdroj tvrdí, že nejde o velký problém. "Jediným indikátorem jsou vrácené obaly," říká mluvčí firmy Jiří Mareček. Podle něj se jich do republiky vrátí několik tisíc ročně. Mareček tvrdí, že katalogové ceny jsou v Německu stejné jako u nás, obchodníky však nutí ke snižování cen velká konkurence.

Od ledna navíc v Česku Pilsner Urquell podraží kvůli vyšší spotřební dani a dani z přidané hodnoty zhruba o korunu.

Bez české etikety hrozí pokuta

Na prodeji česko-německé plzně není nic nelegálního, přesto řada obchodníků porušuje zákon. Nedávají totiž na etiketu české označení o tom, že jde o pivo a jaký má obsah alkoholu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce pak může dokonce i zakázat prodej takového piva.

Pivo v Německu je levnější i kvůli tomu, že je zatížené nižší spotřební daní než u nás. Podle daňového poradce Jiřího Vondráka ze společnosti Taxillus by čeští obchodníci zapsaní jako "oprávnění příjemci" neměli daň v Německu platit a rovnou při nákupu by měli být od ní osvobozeni. "Pak ji platí v Česku podle místního sazebníku," dodal Vondrák.

Spotřební daň spravují v Česku celní úřady. Podle mluvčího Generálního ředitelství cel Jiřího Bartáka probíhají namátkové kontroly například u distributorů nebo v daňových skladech. Lidé si mohou individuálně při jedné cestě dovézt z Evropské unie 110 litrů piva pro vlastní potřebu a nemusí dokladovat platbu spotřební daně.

Rozdíly v cenách však nejsou jen u piva, ale třeba i u pneumatik Barum, které se vyrábí v Otrokovicích. Prodejci to vysvětlují vyššími slevami, které díky velikosti trhu mohou dostat němečtí obchodníci.

Vzhledem k velikosti německého automobilového trhu odebírají tamní prodejci mnohem větší objemy než v Česku, proto se například dostanou až na padesátiprocentní slevy. Podle Karla Kučery, šéfa divize marketingu Continentalu, pod který Barum spadá, se některé pneumatiky Barum vyrábí v Německu.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Jan Sůra


Čapí hnízdo na pivovaru Herold strženo

[úterý, 22. prosinec 2009]

Čapí hnízdo na komínu pivovaru Herold muselo být z bezpečnostních důvodů strženo. Hrozil jeho pád, při namrznutí nebo zasněžení mokrým sněhem by se hnízdo narušené letní bouří mohlo zřítit. Hnízdo strhli hasiči z Hasičského záchranného sboru Příbram.

Foto

Mají vysokozdvižnou hasicí plošinu, která umožnila dostat se na vrchol komínu staré kotelny do výšky dvaceti pěti metrů. Po ořezání větví motorovou pilou přišly na řadu krumpáč, hrábě, sekera a vidle. Za silného sněžení a mrazu okolo minus deseti stupňů trvalo odstranění dva metry vysokého hnízda několik hodin.

Akce probíhala v součinnosti s Ochranou fauny České republiky, podle plánů ochranářů byl v pivovaru svařen základ nového hnízda. Ornitologové z Votic do kovového rámu ještě vpletou větve a vystelou střed hnízda mechem, aby čápi mohli pohodlně zahnízdit.

Do příletů čápů ještě zbývají minimálně tři měsíce. Ze zimoviště na jihu Afriky nejprve přilétá samec a obsadí hnízdo, samice přilétá později. Partneři jsou si často věrní po mnoho let, i když zimu v Africe tráví každý sám. Na osm tisíc kilometrů dlouhé trase číhá na čápy spousta nebezpečí, jsou země kde se stávají obětí lovců, někteří čápi uhynou vyčerpáním nebo v drátech vysokého napětí.

Na čapí rodinku se těší zaměstnanci pivovaru Herold, v minulosti se obrázek čápa objevoval na etiketách lahvového jedenáctistupňového piva Old Stork. Všichni věří že čápi přinášejí pivovaru štěstí. Doufejme, že se čápům bude nové hnízdo na komínu zámeckého pivovaru Herold líbit.

Zdroj: Pivovar Herold.cz


Na Švihov za tajemstvím piva

[úterý, 22. prosinec 2009]

Od 25. prosince do 3. ledna lze na hradě navštívit výstavu, věnovanou historii oblíbeného nápoje

Milovníci piva i historických památek se sejdou o Vánocích na vodním hradě Švihov, kde bude od 25. prosince až do 3. ledna otevřena výstava s výmluvným názvem Je libo jedno pivo? Návštěvníci totiž nahlédnou nejen do dějin výroby tohoto oblíbeného moku, ale mohou ho i ochutnat a třeba si i vyzkouší, jak se láhev plnila. Otevřeno bude vždy od 10 do 15 hodin. Vystřídá expozici o kávě.

Pivní výstava na Švihově navazuje na tradici hradních vánočních výstav a střídá loňskou expozici o kávě. „Historie piva, tohoto oblíbeného nápoje, je dlouhá - sahá až do starověku. Jeho cesta k nám a k dnešní podobě nebyla jednoduchá, protože u nás byla oblíbeným nápojem medovina. Po svém příchodu pivo rozhodně nebylo pro široké vrstvy, ba právě naopak,“ vysvětluje Lukáš Bojčuk, kastelán hradu Švihov a naznačuje, co vše se lidé na hradě nyní dozvědí.

Časem si však našlo cestu na naše stoly a český fortel z něj udělal doslova domácí nápoj. Úprava na „české pivo“ vznikla především volbou surovin a způsobem zpracování. Zrodil se tak jedinečný nápoj, který později přinesl slávu českému národu po celém svět. Pojem české pivo výstava přibližuje tím, že představuje výrobní postup a základní vlastnosti tohoto nápoje. Bohužel se však díky převaze novodobých velkovýrobců piva v současných šencích s tímto tradičním nápojem již setkáváme zřídka. Hospoda je dalším pojmem, který výstava představí a návštěvníka seznámí s pravidly hostinců v tuzemsku,“ dodává Lukáš Bojčuk.

Výstava ve své druhé části připomíná Klatovsko, jakožto chmelařskou velmoc a region, kde i po zrušení propinačního práva počátkem 70. let 19. století úspěšně fungovalo několik desítek pivovarů, po kterých již dnes není ani památky.

Po roce 1945 bylo také z regionálních pivovarů odsunuto mnoho odborníků, což často znamenalo zánik podniku. Sledujeme vývoj pivovarnictví až do roku 1948, kdy byla díky Plzeňským pivovarům tato konkurence zlikvidována,“ upřesňuje Lukáš Bojčuk.

Každý host si vylosuje to svoje pivní štěstíčko

Všechny určitě potěší, že expozice je doplněna i o ochutnávku různých druhů piv a na hradě bude možné například vyzkoušet naplnění pivní lahve, zašpuntovat ji korkovou zátkou a odnést domů.

Při odchodu si každý návštěvník hradu vylosuje pivní štěstíčko na cestu k domovu,“ láká kastelán.

Po roce 1945 bylo z pivovarů na Klatovsku odsunuto mnoho odborníků, což často znamenalo zánik podniku.“ Lukáš Bojčuk, kastelán Švihova

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Sanalla


Až na 77,6 procenta se vyšplhal podíl skupiny Heineken v oblasti piva baleného v PET lahvích v období od května do října letošního roku. Ukázal to průzkum společnosti Nielsen a podle jeho výsledků se tak skupina Heineken stala leaderem v tomto mladém segmentu balení piva na českém trhu. Průzkum také ukázal, že ve stejném období vzrostl prodej piva baleného v PET lahvích pětinásobně, a to především díky uvedení novinky Zlatopramen 11° v Maxilahvi v polovině dubna letošního roku.

Výrazný úspěch Maxilahve Zlatopramen 11° i Starobrna Tradičního v tomto balení potvrdil, že nový moderní obal a větší obsah spotřebitelé jednoznačně přivítali. Proto skupina Heineken představila ke konci roku další novinku, se kterou opět zaujala prvenství na českém trhu – dvoulitrovou speciální plastovou láhev pro značku Březňák, a tak se v prosinci zrodil Velký Březňák, pivo v největší lahvi u nás.

Je velmi pravděpodobné, že do konce roku Heineken překoná celkovou hranici 15 milionů prodaných plastových pivních lahví. Dosud totiž již prodal téměř 14 milionů piv v těchto obalech, což představuje více než 200 tisíc hektolitrů piva. Více než 195 tisíc hl připadá právě na 1,5 litrový Zlatopramen 11° a Starobrno, a zhruba 5 tisíc hl na dvoulitrový Velký Březňák. Kromě domácího trhu mělo pivo ve speciálních plastových obalech velký ohlas v Německu, kam bylo určeno zhruba půl milionu těchto lahví“ doplnil přehled úspěchů Maxilahve ředitel marketingu skupiny Heineken Česká republika Jiří Imrýšek.

A čím se vlastně Maxilahev s označením beer pack, vyvinutá speciálně pro pivo, liší od běžných PET lahví, které jsou u nás na trhu k dostání? Díky svému složení má 10x vyšší ochranu proti průniku kyslíku, 2x vyšší trvanlivost produktu, 2x vyšší ochranu proti průniku CO2 a odlišuje se i větší šířkou a pevností plastu. Poskytuje díky tomu také lepší teplotní stabilitu piva, které si díky tomu zachová svoji nejvyšší kvalitu.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika


Tip na dárek: vánoční pivo

[úterý, 22. prosinec 2009]

Už za dva dny je tady Štědrý den a pokud ještě nemáte nakoupené všechny dárky, máme pro vás tip na jeden speciální. Vánoční pivo.



Pivo vánoční, pivo nejdražší ale i nejlepší pivo na světě. Tak takové exempláře vlastní pan Acsay, který pivo nejen sbírá, ale také dováží z Belgie.

"Dovážím sem přibližně 80 různých druhů piva. V Belgii je velice obvyklé uvařit na Vánoce speciální piva. Nedělají to však všechny pivovary. Vyrábí se to někdy v únoru, březnu a leží to do listopadu. Prvního listopadu pak ty piva stáčí,“ prozradil importér piva Juraj Acsay.

Jedním z těchto piv je také polotmavé pivo Delirium Tremens, které je vyrobeno z pěti sladů. "Třetinka v obchodě vyjde na zhruba 80 korun. Samozřejmě jde o to, kde ho budete kupovat. Na Staromáku vás vyjde samozřejmě dráž,“ dodal Acsay.

Pokud si ale myslíte, že chutná jako klasický český ležák, jste na omylu. "V podstatě se ta kultura přibližuje spíše k vinné kultuře. Určitě nechutná jako pivo, na které je většina lidí v Čechách zvyklá,“ prozradil dovozce.

"V první řadě když ho otevřete, tak krásně voní. Jak se ohřívá, tak se ty chutě rozvinují do barvitosti. To první napití se naprosto liší od posledního doušku,“ upřesnil pivař a šéfredaktor pivního magazínu Jaroslav Večerníček Novák.

Pan Acsay ovšem vlastní také oficiálně nejdražší pivo na světě. Jeho lahev je navíc jedinou lahví v Evropě. "Jmenuje se Utopias a je to směs patnáctiletých archivních piv. Stočilo se celkem 8000 lahví v limitované edici, které nebyly nikdy v prodeji a šly okamžitě do aukce. Jeho cena je kolem 30 tisíc,“ přibližuje unikát Novák.

Zdroj: TN.cz | Autor: Martin Hlavács


Geuze: belgický pivní endemit

[úterý, 22. prosinec 2009]

My Češi jsme pyšní na naše pivo. Je ovšem třeba si přiznat, že pivo není jen zlatavá pěnivá tekutina s nahořklou chutí. Kdo chce proniknout do bohatství rozmanitosti takové pivní velmoci, jakou je Belgie, musí zapomenout na to, jakou má v představách českého pivaře tento nápoj chuť. Nabízíme virtuální ochutnávku jednoho z belgických pivních endemitů. Pivo geuze se totiž nevaří nikde jinde než v okolí řeky Senne protékající pod Bruselem. Má nakyslou chuť, která ho odlišuje od všech ostatních piv.

Foto

"Je to, jakoby vás najednou kousla spousta malých zvířátek uvnitř tváří. Tak je to pivo kyselé. Potom se chuť zjemňuje a nakonec cítíte hořkost na kořeni jazyka," popsal chuť piva geuze Thomas Debelder, syn spolumajitele pivovaru U 3 fontán v městečku, které má slovo pivo už ve svém názvu - Beersel. Celkem dobře vystihl i moje chuťové dojmy. Slinné žlázy reagují na geuze podobně jako na větší lžičku hořčice. Pod jazykem to začne skoro až štípat.

Foto

Nebylo to ovšem poprvé, co jsem pil geuze, a tak jsem věděl, co od něj čekat. Toto živé pivo je velmi osvěžující, i když díky své síle i zrádné, zvláště v létě. Thomas Debelder by doporučoval geuze pít spíš jako aperitiv před jídlem. Udělá vám dobře v žaludku a pomůže vytrávit, takže máte pak větší chuť na něco dobrého. Geuze je pivo velmi zvláštní a jedinečné. Někteří jej zatracují, jiní si jej nemohou vynachválit.

"Málo lidí tohle pivo ocení, když si je dají poprvé. Musíte se ho naučit pít. Spousta lidí si oblíbila tohle kyselé pivo a dává mu přednost před pivy sladkými, jako je třeba kriek, což je pivo prokvašené s višněmi," vysvětluje unikátnost zdejšího piva Thomas.

Geuze se nedá uvařit nikde jinde na světě, jen v poměrně malé oblasti Pajottenland ve Vlámském Brabantsku na západ od Bruselu. Za tajemstvím geuzu stojí řeka Senne, která kdysi protékala i povrchem Bruselu. V jejím údolí se totiž vyskytuje bakterie, která vyvolává spontánní kvašení piva geuze. Jmenuje se Brettanomyces Bruxellensis. Její působení na ječmennou směs připravenou k výrobě piva je jednoduché. Její buňky se ani nemusejí do piva přidávat.

"Stačí jen otevřít dveře a okna pivovaru, aby mohl dovnitř čerstvý vzduch. Bakterie poletující v něm zahájí fermentaci. Nemusíme do piva přidávat žádné kvasnice. Necháme ho zkrátka jen infikovat mikroorganismy z okolního prostředí," prozrazuje klidně výrobní postup Thomas Debelder. Nebojí se, že by někdo odcizil recept na geuze. Kdyby se ho pokoušel vařit jinde, prostě by mu to nešlo. Bruselská bakterie je velmi choulostivá a citlivá dáma. Proto je také ve sklepě na sudech napsána výstraha pro návštěvníky: Neklepat!

Foto

"Klepáním na sudy můžete narušit kvašení piva. Kvasnice se mohou prostě leknout a přestat kvasit. Je to jako v zoo: Nesahejte na zvířata! A v sudech jsou také divoká zvířata. Jenže strašně malinká," upozorňuje Thomas Debelder.

Samotným neřízeným kvašením vzniká lambické pivo a z něj se teprve míchá geuze. Spojí se jednoroční, dvouleté a tříleté pivo. Pak se ještě nechává dále fermentovat v lahvi uzavřené korkovou zátkou s drátěnou čepičkou jako šampaňské. I v lahvi geuzu totiž vzniká tlak o síle několika barů a obyčejný špunt by dříve či později vyletěl. Zvlášť po několika letech uložení piva ve sklepě. Thomas Debelder říká, že když je pivo dobře zašpuntované, vydrží zrát i 10 let.

Foto

I když bylo časné dopoledne, nabídl Thomas vyzkoušet jedno pivo z roku 1997. Zvlášť dobrý ročník. Zátka vyletěla a z lahve se vyřinula pěna. To je ovšem zcela správně. První kapky piva se vždy nechávají odtéct, aby vyšly ven usazeniny, a pak se pomalu, velmi pomalu nalévá po stěně sklenice. Vždyť geuze zraje nejméně čtyři roky, tak proč spěchat s tím ho vypít.

Je třeba si na něj počkat a pak ho vychutnat, protože chuť piva se vyvíjí ještě i ve sklenici. První lok je jiný než ten poslední a ten bývá podle Thomase Debeldera nejlepší. A pak si tímto belgickým "šampaňským" můžete připít na zdraví.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Pavel Novák


Výroba piva Topvar pokračuje

[pondělí, 21. prosinec 2009]

Pivo Topvar patrí medzi tradičné pivá plzenského typu. Jeho príjemne harmonická plná chuť, bohatá trvanlivá pena, ľahká stráviteľnosť a osviežujúce účinky ho zaraďujú medzi obľúbené pivá na slovenskom pivnom trhu.

Ján Píry, obchodný sládok Pivovarov Topvar, prirovnáva pivo Topvar k najlepším svetovým pivným značkám: "Topvar je pre svoje kvalitatívne charakteristiky považovaný za slovenský ekvivalent značky Pilsner Urquell."

Foto

Pivovary Topvar informovali nedávno o zámere ukončiť výrobu piva v topoľčianskom závode ku koncu februára budúceho roka. Tento krok nebol pre spoločnosť vôbec jednoduchý a predchádzalo mu množstvo aktivít na riešenie náročnej situácie na slovenskom trhu s pivom.

Ján Píry, ktorý v pivovarníctve pracuje už dlhý čas, vidí ukončenie výroby piva v Topoľčanoch v širších súvislostiach. Niekoľkoročný, po sebe nasledujúci pokles slovenského pivného trhu podľa neho zákonite viedol k tomuto kroku. Samozrejme, ako obyvateľovi Topoľčian je mu ľúto, že k takejto zmene dôjde.

Ako však dodáva: "Dôležité je, že zatvorením pivovaru nezanikne aj značka piva Topvar a že v nezmenenej kvalite a chuti bude stále dostupná na slovenskom pivnom trhu pre svojich priaznivcov."

Spoločnosť Pivovary Topvar sa dlhodobo venuje podpore rôznych športových a spoločenských aktivít a aj naďalej bude so značkou Topvar pokračovať v podpore komunít v topoľčianskom regióne.

Medzi najvýznamnejšie patrí sponzoring futbalového a hokejového klubu v Topoľčanoch, ktoré každoročne podporuje sumou takmer 50 tisíc EUR, čo je v prepočte 1,5 milióna SKK. Spoločnosť má tiež v úmysle pokračovať vo veľmi dobrej spolupráci s mestom Topoľčany, pri podpore rôznych lokálnych podujatí realizovaných v meste.

Zdroj: Aktuálne Centrum.sk | Placený PR článek


Dánové „trénují“ na svátky už od prvního pátku v listopadu, kdy každý větší pivovar vydává svou vlastní verzi takzvaného julebrygu, vánočního piva. Všechny vary mají společnou dobrou kvalitu a vyšší obsah alkoholu, takže se většina populace – věrna své pověsti – zpije do němoty.

Guinness prichádza s novou online kampaňou Bring it to Life, v ktorej využíva Google Earth a Facebook. Necháva spotrebiteľov, aby si vyrobili vlastnú planétu plnú piva. Cieľom kampane je vytvoriť interaktívnu väzbu so zákazníkmi, píše AdAge.

Milovníci piva nájdu na stránke Bringittolife.tv podrobný návod na výrobu virtuálneho sveta. K dispozícii majú „prázdnu“ planétu Zem a pomocou rôznych nástrojov ju môžu pretvoriť podľa seba. Použiť môžu napríklad pôdu z Brazílie, Austrálie, Japonska, Kanady alebo Nepálu. Do stavby môžu zapojiť aj svojich priateľov na Facebooku. Čím viac ľudí planétu vytvára, tým viac bodov - vodných kvapiek sa pripíše na ich konto. Za určitý počet kvapiek môžu používatelia získať zadarmo pivo Guinness a absolútny víťaz získa zásobu piva na celý rok, vysvetľuje BrandRepublic.

Masívna online kampaň nadväzuje na televíznu reklamu, ktorú pivovar uviedol na začiatku novembra. V spote Bring it to Life ukazuje skupinu mužov, ako si doslova vyrábajú vlastný svet. 90-sekundovú reklamu podporili printové inzeráty v britskej tlači, celú kampaň vrátane online časti zastrešila agentúra AMV BBDO.

Zdroj: Česká média.cz | Autorka: Dáša Stanková


České pivo mi chutná nejvíce

[pondělí, 21. prosinec 2009]

Lukančo Trifončovski, sládek

Denně musí ochutnat téměř litr piva, jen tak může řádně dohlížet na kvalitu „tekutého chleba“, který pod jeho vedením vyrábějí v Pivovaru Klášter u Mnichova Hradiště.

Přestože se jeho rodina nepyšní tradicí pivovarnictví, Trifončovski zasvětil tomuto oboru celý dosavadní pracovní život. „Vystudoval jsem pivovarnictví na potravinářské škole a nadchlo mě to tak moc, že jsem u tohoto řemesla zůstal,“ vzpomíná na dobu, kdy k pivu „přičichl“ poprvé.

Nejprve ho vařil jako dělník, poté se vypracoval na mistra a další praxi získával na vedoucích pozicích v českých vyhlášených pivovarech. Na konci 90. let začal řídit velký pivovar v Rusku.

Je to obrovská pracovní zkušenost, mnohému jsem se tam naučil. Byly tam výrobní technologie, které se u nás v republice ani nepoužívají,“ hodnotí zkušenosti.

Po osmi letech se vrátil zpátky do své rodné země a k českému pivu. Před několika měsíci se stal sládkem a výrobním ředitelem v Pivovaru Klášter. „Klášterské hořké pivo mi vždycky chutnalo. V posledních dvou letech se zhoršila jeho kvalita, ale vedení se vyměnilo a myslím, že jsme kvalitu opět pozvedli a ještě pozvedneme,“ dodává.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Velmi příjemné vánoční překvapení si pro všechny příznivce pivního moku připravil velkobřezenský pivovar. Pokud si totiž zakoupíte multibalení se šesti lahvemi exkluzivní novinky - dvoulitrového Březňáku, můžete získat ve vybrané pobočce maloobchodní sítě Interspar kapra zdarma!

Foto

Po zakoupení multibalení získá každý zákazník poukázku, kterou může směnit právě za mrskajícího se kapříka. „Kapr a pivo jsou již po staletí nezbytnou součástí štědrovečerní večeře, proto jsme se rozhodli příznivce značky Březňák odměnit tímto tradičním symbolem Vánoc. Kapři pocházejí z tradičních chovů v Třeboni,“ vysvětluje Daniela Klančíková, manažerka značky Březňák.

Speciální kupony budou moci zákazníci získat dnes, tedy 20. prosince v Intersparu Mladá Boleslav (Jičínská ulice), 21. prosince pak v teplické pobočce, 22. prosince v České Lípě a na závěr 23. prosince v Litoměřicích. Výdej kaprů bude u všech těchto filiálek Intersparu probíhat v daný den od 11 hodin nejpozději do 19 hodin, ve víkendové dny pak dokonce o hodinu dříve. Na každou pobočku připadá 250 kaprů, celkem tedy mohou zákazníci získat až 1250 kaprů. Průměrná váha kapra se přitom bude pohybovat kolem tří kilogramů.

Zdroj Ústí Naše adresa.cz | Autor: Autor: Petr Neč


Američan Doug Brodman má za sebou první měsíc ve vedení Plzeňského Prazdroje.

Foto

Ve světě piva už pracuje dlouhá léta. Teď působí ve vedení předního světového výrobce piva. Řeč je o novém generálním řediteli společnosti Plzeňský Prazdroj Američanu Dougu Brodmanovi.

Ve funkci jste zatím pouze krátce. Plánujete nějaké změny ve společnosti?

Zatím jsem ve fázi hodnocení a zjišťování. Dokončuji teď plán toho, na co budu klást důraz. Jisté je, že se chci soustředit především na tři věci, a těmi je zaměření na naše hlavní značky, rozvíjení znalostí a dovedností našich zaměstnanců a hlavně úspěšně převádět naše plány do praxe. Český pivní trh má velký potenciál, je třeba jej ještě více využívat. Důležité je také udržovat úctu k tradicím a zachovávat původní recepturu.

Jak jste trávil první měsíc jako generální ředitel?

Snažil jsem se dozvědět co nejvíce o novém prostředí, do něhož jsem vstoupil. Navštívil jsem pivovary, které do naší skupiny patří, včetně toho plzeňského. Podle mého názoru je tím nejkvalitnějším z našeho portfolia. A také jsem procházel české restaurace a hospody. Zvládl jsem tak dvě tři týdně.

Je nějaká hospoda, která vás obzvláště zaujala?

Nejlepší vztah jsem si vybudoval k pražské pivnici U Zlatého tygra. Tam je úžasná atmosféra.

Do České republiky přicházíte ze země, kde pivní kultura je na poněkud jiné úrovni. Už jste si zvykl na český způsob čepování a servírování?

Určitě. To nebylo totiž nic těžkého. Místní styl rozhodně upřednostňuji před tím americkým. Až tady jsem se dozvěděl, jak se opravdu pivo pije. Pivo vůbec k české kultuře patří a lidé tady na něj nedají dopustit.

Jaká byla vaše dosavadní pivovarnická kariéra?

Začínal jsem jako obchodní zástupce. Prodával jsem pivo v ulicích New Yorku. Pak jsem čtrnáct let pracoval ve společnosti Heineken v oddělení prodeje a marketingu. Před nástupem do pivovaru Miller v roce 1999, který je součástí skupiny SABMiller, jsem pracoval ještě ve vedení pivovaru Stroh. S prodejem Prazdroje mám sedmileté zkušenosti.

Finanční krize se už celosvětově negativně odrazila na prodeji piva. Jak se dá proti tomu bojovat?

Samozřejmě důležité je, abychom svou práci dělali kvalitně. Konkurence se zvyšuje. To může být ale i pozitivní, protože vás to tlačí k tomu být lepší. Zároveň se chceme zaměřit především na prémiové značky, kterých se obecně pokles zase tolik nedotkl.

Chystají se v souvislosti s tím nějaké investice ve vašich pivovarech?

Zatím jsem neměl čas projít si důkladně investiční plány, takže ke konkrétním případům nemohu nic říct. Ale každopádně musíme naše pivovary udržovat v perfektní kondici. Za posledních deset let se do nich nainvestovalo čtrnáct miliard korun.

Jaké očekáváte hospodářské výsledky za letošní rok? Bude tam nějaký pokles?

Výsledky zveřejníme v lednu. Teď se nacházíme ve vánoční sezoně. Je to zatím předčasné. Loňský rok byl pro nás druhý nejúspěšnější v historii. Myslím si, že výsledek bude odpovídat našim očekáváním, i tomu, co se v současné době děje na trhu. Více se k tomu zatím vyjadřovat nebudeme.

Od příštího roku se zvedne spotřební daň. V souvislosti s tím už Plzeňský Prazdroj ohlásil zdražení piva. Nebojíte se, že to povede k poklesu prodejů?

Jak to situaci ovlivní, nevím. Bude to určitě zkouška. Navíc marži zvyšovat nebudeme. Víme, že nezaměstnanost stále roste. Lidé jsou ve složité situaci. Je otázka, kolik peněz jim na pivo zbude. Ale Češi jsou pivaři a věřím, že pivu zůstanou věrni.

Dosud jste působil na menších trzích, kde jste se značku spíše snažil prosadit. Teď jste naopak v pozici, kdy prodeje bráníte. Vyhovuje vám to?

Bez ohledu na to, kde působím, vždycky se snažím být spíše tím, kdo útočí. Výzva, která je teď přede mnou, je rozšíření trhu v České republice.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Ladislav Vaindl


Dlouholetý průvodce českých pivovarských a sladařských odborníků, pivovarský kalendář, byl představen a zároveň pokřtěn. Kmotrou Pivovarského kalendáře na rok 2010 se stala profesorka Ing. Gabriela Basařová, DrSc., významná vědecká pracovnice a pedagožka dodnes působící v našem pivovarství a sladařství. Slavnostního okamžiku se zúčastnili i RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., v Praze, který kalendář vydal, a Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Pivovarský kalendář se s přestávkami vydává již 136 let a představuje ojedinělou publikaci u nás i ve světě.

Na více než 300 stránkách obsahuje vedle kalendáře také seznam výročí narození a úmrtí významných osobností českého pivovarství, sladařství a chmelařství. Připomíná důležitá výročí, události a milníky pivovarského sektoru u nás. Publikace je vyhledávána především odbornou veřejností, a to pro články a odborné statě. Odborníci ocení také přehled všech právních předpisů v EU a u nás. Širší veřejnosti kalendář nabízí rozsáhlou a propracovanou sekci s nejnovějšími statistickými údaji o výstavu piva u nás, jeho vývozu atd. Nalezneme zde např. i článek o historii pražských pivovarů nebo detailní přehled o výsledcích všech soutěží piv, které se uskutečnily v roce 2009.

Kalendář na rok 2010 obsahuje např. vědecké pojednání o problematice stárnutí piva, informace o jakosti sladovnického ječmene ze sklizně 2009 a také článek o spotřebě chmele v tuzemských pivovarech," uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel VÚPS, a. s. „Čtenáři nepochybně uvítají obsažný a detailní adresář velkých, středních a malých pivovarů včetně minipivovarů, dále sladoven a ostatních subjektů působících v pivovarském sektoru," doplnil Karel Kosař.

Pivovarský kalendář není jen souhrnem dat, informací a článků o pivě, pivovarství a sladařství, ale je pro náš pivovarský sektor knižní ikonou, která má v době internetu své místo mezi zdroji poučení pro odbornou, ale i širší veřejnost," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „Je to obsažná, souhrnná a aktuální publikace, která je obohacující informacemi o pivu a návazných oborech a která je díky některým údajům zcela nadčasová," dodal Jan Veselý.

Podle významného pivovarského popularizátora a vědeckého pracovníka Dr. Zbyňka Likovského, CSc., vyšlo první vydání předchůdce pivovarského kalendáře, jak jej známe dnes, v roce 1874 v Praze pod názvem První pražský kapesní kalendář pro zájmy průmyslu pivovarnického a lihovarnického, jakož i pro vinařství, chmelařství a živnost hostinskou. Pivovarské kalendáře poté vycházely v některých obdobích více či méně pravidelně. Měly jedno společné – snažily se nabídnout především odborné veřejnosti teoretické i praktické informace z pivovarství. Významnou roli v existenci kalendářů sehrála též skutečnost, že kalendáře byly těsně spjaty s odborným časopisem pivovarníků a sladovníků Kvas, předchůdcem dnešního Kvasného průmyslu.

Jako poslední vyšel Pivovarský kalendář 1950. O jeho obnovu se po 48leté přestávce zasloužili tehdejší výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Antonín Kratochvíle a ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., PhDr. Karel Kosař, CSc. Nová éra pivovarských kalendářů začala v roce 1998, od té doby jsou tradiční součástí odborné i populárně-vědecké literatury pivovarského průmyslu u nás.

Zdroj: Heda blokuje.cz | Autor: Mgr. František Frantík, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.


Více než 13 tis. hlasů rozhodlo o tom, kdo získá prostředky z programu Prazdroj lidem. V jeho rámci rozděluje Plzeňský Prazdroj částku 2,5 mil. Kč mezi organizace z Ostravska, Frýdecko-Místecka, Třinecka a Jablunkovska. Ve veřejném hlasování, které zaznamenalo rekordní zájem, zvítězil projekt Mezinárodní festival pěveckých sborů Baška 2010. Pořadatelé akce získali příspěvek ve výši 300 tis. Kč.

Do veřejného hlasování v programu Prazdroj lidem dorazilo 13.485 hlasů, což je o 19% více než v loňském roce.

Těší mě, že největší nárůst zaznamenalo hlasování formou DMS. Počet hlasů, které přinášejí i finanční příspěvek organizaci, vzrostl o 85%. Organizace tak z těchto příspěků získaly více než 75 tis. Kč navíc," říká Zuzana Novická, manažerka firemní odpovědnosti.

Největší počet hlasů, a to přesně 3.202 získali pořadatelé Mezinárodního festivalu pěveckých sborů v Bašce. Na příspěvek se mohou těšit i v lyžařském areálu TJ Radegast. Díky hlasům zaměstnanců pivovaru Radegast zde zvýší bezpečnost areálu za 250 tis. Kč.

O dalších prostředcích rozhodla Rada reprezentantů, která je složena z osobností Moravskoslezského kraje. Jejími členy jsou např. senátorka Eva Richtrová či paralympionik Radim Běleš. V hlasování Rady získal největší počet hlasů projekt Rekonstrukce hasičské zbrojnice ze sboru dobrovolných hasičů Skalice.

Rada zároveň rozhodla i o rozdělení dalších prostředků až do výše 2,5 mil. Kč.

Kompletní výsledky jsou k dispozici na www.prazdrojlidem.cz.

První ročník dárcovského projektu se uskutečnil v roce 2002 pod názvem Občanská volba, název PRAZDROJ LIDEM vznikl až o šest let později. Letošní osmý ročník je rekordní nejen v počtu přihlášených projektů do programu, ale také na rekordní počet hlasujících. Plzeňský Prazdroj daroval prostřednictvím programu za období osmi let téměř 14 mil. Kč, které si mezi sebou rozdělilo 81 organizací.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nejdůležitějším kritériem pro výběr piva je pro 93 % českých spotřebitelů jeho chuť. Podle ceny si pivo vybírá 71 % Čechů a reklamou se při rozhodování nechá ovlivnit 13 % obyvatel ČR.

Jak dále vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, cena piva je důležitější spíše pro ženy (15 %) než muže (8 %). Za stejně důležité tyto aspekty, tedy cenu i chuť, považuje 40 % českých žen a 38 % mužů. Pro 54 % mužů a 45 % žen je však na prvním místě chuť piva.

Hodnoty vypovídají o respondentech, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Barbora Štanglová


Úředníci dostali v pátek nečekané volno, na beznadějně přeplněném parkovišti se zázrakem uvolnilo jedno místo a během večeře ve dvou číšník přinesl místo dvou pouze jedno krabí klepeto. I v tomto případě se nakonec vše v dobré obrátilo, což byl znovu důvod připomenout propagovanou značku piva, byť logické spojení mezi ní a třemi scénkami Středoevropanovi poněkud uniká. Thajci mají zjevně trochu jiný smysl pro humor.

Zdroj: Video iHNed.cz


Přesněji řečeno, v reklamě se přehání a s oblibou se pracuje s nadsázkou. Pokud to tedy dovolí klient a accountské oddělení dané reklamní agentury. Což se bohužel, či možná někdy i naštěstí, nestává tak často. Regulace, kvóty, limity a jiná nařízení dnes ovlivňují naše životy více, než kdy předtím. Pokud si vezmeme období posledních 20 let, tak je to holý fakt a nedá se, než souhlasit s prezidentem Klausem. Jejích cílem jsou většinou samé vznešené a správné věci, ale samotná realizace těchto nařízení v praxi z nás dělá nesamostatné hlupáčky, kteří nemají právo se rozhodnout o své vůli. A to třeba i špatně.

Nechtěl jsem hned od začátku této vskutku přelomové eseje pracovat se slovem socialismus, ale ono tak nějak ani nejde. Veškeré regulace a nesmyslná nařízení jsou totiž založena na socialistickém přesvědčení, že lidi je třeba „chránit“ před sebou samými a rozhodovat vše podstatné i nepodstatné za ně. Čím dál, tím více je tomu samozřejmě v případě Evropské unie, kde jsou nyní bohužel u moci socialisté.

Omezujeme fungování médií a neopodstatněné zásahy se týkají i reklamy.

S panickým strachem jsem se setkal osobně u jedné nejmenované společnosti podnikající v oblasti pivovarnictví. Coby zaměstnanec jedné nejmenované reklamní agentury jsem byl pozván na školení, kde mně a ostatním bylo prezentováno, jak tvořit reklamu na pivo tak, abychom na sebe nepoštvali nějaký regulační orgán. Nejmenovaná nadnárodní skupina vlastnící tento nejmenovaný pivovar na tom byla podobně jako Procter and Gamble. Také se báli a stále nejspíš i bojí. Prezentace se ujal právník tohoto pivovaru, který nám pouštěl reklamní spoty považované za správné a naopak za špatné. Bez ironie musím říci, že šlo o užitečné strávené dvě hodiny. Na samém konci představení mi však bylo poněkud smutno. Netušil jsem, jak daleko věci zašly. Zajímavá je situace např. v Rusku, kde by člověk čekal v oblasti alkoholu spíše liberálnější přístup. Podle slov onoho právníka nesmí v reklamách na pivo figurovat lidská bytost. Takže jsme se dívali na poněkud melancholický záběr na opuštěný ostrov, na jehož písčité pláži se v tichosti slunila ještě opuštěnější láhev kořalky. V dalším reklamním spotu byl např. nafukovací bazén plný piv. V tomto případě, upozorňovala právnička, vyzývá reklama k nadměrnému pité piva. Proto by před regulačními orgány neprošla.

Jako v jiných oblastech, i tady ovšem platí, že záleží na síle lobbyistů a známostech. Takový Heineken očividně žádné problémy nemá, stačí se podívat na tento spotík,

který je mimochodem velmi zdařilý. Bohužel ale vyzývá k nadměrné konzumaci piva, tak nevím, jestli byste si na ten něj měli vůbec klikat? No, tak na vaši zodpovědnost, ano? Já se od toho radši distancuji a v případě nouze budu tvrdit, že ten odkaz sem nakopíroval editor tohoto serveru bez mého vědomí (ha ha).

Regulovat reklamu je stejná hloupost, jako regulovat média. I když mě osobně někdy pěkně štvou. Socialistická chiméra je založena na neustálém nutkání chránit lidi, jak už jsem napsal výše. No, chránit…spíše svazovat a škatulkovat.

Je naprosto iluzorní myslet si, že by nějaký úřad v Bruselu, Praze či Ohňové zemi měl právo „pouštět“ mezi lidi jen to, co sám uzná za vhodné. O reklamě to platí dvojnásob. Reklama je přeci hlavně hra, nadsázka a jak mi kdysi potvrzoval šéf TBWA pro Evropu Paul Bainsfair, tak trochu i věda a umění. Omezujeme snad umění? Jakékoli omezujíc limity pro tvůrce reklamy k ničemu dobrému nepovedou. Samoregulační nemocí ostatně trpí téměř všichni klienti reklamních agentur a když k tomu přidáte ustrašené accountské oddělení (lidí z reklamní agentury, kteří komunikují s klienty a předkládají kreativcům jejich požadavky), tak už reklamy moc nezbývá. Pokud by se měla ještě nějak více regulovat, tak je snad lepší jí zrušit.

Svobodné reklamě zdar, všem regulacím světa zmar!

Zdroj: Virtually.cz | Autor: Josef Provazník | Kráceno | Celý článek si můžete přečíst zde...


Po měsíci působení v nové pozici předstoupil nový generální ředitel Plzeňského Prazdroje před novináře. V tradiční pražské pivnici U Pinkasů, která jako první čepovala v Praze pivo Pilsner Urquell, představil sebe i svoji vizi vedení tří pivovarů Plzeňského Prazdroje.

Velice si vážím příležitosti vést pivovar, který vaří to nejlepší pivo na světě, pivo které buduje jméno českému pivovarství i v těch nejodlehlejších krajinách. Uvědomuji si, že za úspěch vděčíme úctě k tradicím a zachovávání původních receptur. Naše piva jsou té nejvyšší kvality a vytvářela tradici, kterou po desetiletí naši sládci dodržují,“ řekl Doug Brodman.

Před příchodem do České republiky pracoval Doug Brodman celých dvacet osm let v oboru pivovarství v rodných Spojených státech amerických. V Česku se nyní seznamuje s pivní kulturou a vyjádřil závazek k zachování neměnných pivovarských tradic a varních postupů, které považuje za klíč k úspěchu. „Uvědomuji si odpovědnost za zachování výjimečného postavení českého piva ve světě, která leží na pivovarech společnosti Plzeňský Prazdroj. Proto je velmi důležité dodržovat to, na čem jsme založili úspěch našich značek. A to je především používání těch nejlepších českých surovin – pouze a jedině ječného sladu, vody a zejména žateckého chmele a použití pivovarských kvasinek,“ doplnil Doug Brodman.

Strategie vedení Plzeňského Prazdroje se bude opírat o posilování loajality českých pivařů ke značkám Plzeňského Prazdroje a využití dalších exportních příležitostí.

Foto

Pan Brodman začínal svoji kariéru prodejem piva v ulicích New Yorku, poté pracoval čtrnáct let ve společnosti Heineken v oddělení prodeje a marketingu. Před nástupem do pivovaru Miller, který působí na trhu v USA jako součást globální skupiny SABMiller, pracoval ještě v nejvyšším vedení pivovaru Stroh. V Miller Brewing Company pracoval od roku 1999 a postupně vystřídal mnoho pozic včetně Senior Vice Presidenta pro obchod a distribuci.

Od roku 2006 vedl Doug nejprve společnost Miller Brewing International, poté Market Development Americas. Ještě předtím zastával funkci Senior Vice Prezidenta pro obchod a distribuci ve společnosti Miller Brewing Company.

Doug Brodman vystudoval management na Universitě St. John's v americkém New Yorku, kde také získal titul MBA na universitě Hofstra.

Doug Brodman je ženatý a spolu s chotí Terry a dcerou Jennifer se přestěhoval do České republiky.

Mezi jeho hobby patří zejména ty, které se dají provozovat s půllitrem vychlazeného piva. Hraje rád golf, čte knihy o podnikání. Záliba, kterou si v České republice nebude moci dopřát, je trávení času na pláži. Doug Brodman už se těší na začátek výuky českého jazyka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovary Topvar plánujú v Topoľčanoch prepustiť 175 zamestnancov, pivo tu už vyrábať nebudú.

Foto

Pivovary Topvar budú prepúšťať zamestnancov od 15. januára do mája 2010. Väčšina pracovníkov odíde vo februári, informoval agentúru SITA René Schmizing z Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny v Topoľčanoch. Firma na úrade nahlásila hromadné prepúšťanie 175 zamestnancov. “V drvivej väčšine ide o výrobných pracovníkov. Zatiaľ je predčasné povedať, či sa pre nich nájdu voľné pozície na trhu práce, no v oblasti pivovarníctva to už určite nebude, keďže pivo sa v širšom okolí vyrábať nebude,” povedal Schmizing.

Definitívne by sa mala výroba piva a sladu v topoľčianskom pivovare skončiť 28. februára 2010. “Hlavným dôvodom je dlhodobý pokles slovenského pivného trhu, ktorý za posledných päť rokov predstavoval takmer 16 %,” informovala pred časom médiá firma, ktorej vlastníkom je juhoafrický pivovarnícky gigant SABMiller. Areál topoľčianskeho pivovaru však nezostane pustý. Pivovary Topvar ho budú naďalej využívať ako distribučné a administratívne centrum.

Všetci zamestnanci, ktorých sa dotkne ukončenie prevádzky výrobného závodu v Topoľčanoch, dostanú odstupné nad rámec Zákonníka práce,” uviedla hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková. Firma podľa nej najala personálnu agentúru, ktorá bude zamestnancom pomáhať vyhľadávať možnosti, ako sa uplatniť v regióne alebo im poradí, ako začať vlastné podnikanie.

Pivovarnícka skupina SABMiller na Slovensku prevádzkuje okrem pivovaru Topvar v Topoľčanoch aj Pivovar Šariš vo Veľkom Šariši. Pivo sa v topoľčianskom pivovare Topvar vyrába od roku 1964.

Zdroj: Čas.sk | Autor: SITA


Nové pivní etikety i názvy. To jsou novinky nového majitele.

Nový stroj na etiketování lahví, který bude instalován v Pivovaru Klášter, umožňuje lepit na lahve i stanioly, které jsou na českém trhu typické převážně pro prémiová piva.

To je jedna z novinek, kterou pro spotřebitele klášterského piva připravil nový majitel pivovaru – čes­ká pivovarnická skupina K Brewery.

Výraznou změnou projde i grafické zpracování pivních etiket. Jejich nový design bude zobrazovat tvar oblouku vstupní brány bývalého kláštera cisterciáků, která stojí v pivovaru dodnes.

Na etiketu se tak po desetiletích vrátí také postava mnicha, kterou pivovar používal už ve 30. letech minulého století,“ řekl nový obchodní ředitel Pivovaru Klášter Ctirad Kábrt.

Foto

Další inovací v pivovaru budou i názvy jednotlivých druhů piva. „Číselné označování piv je typické jen v Čechách. Jinde ve světě jsou druhy nazývány konkrétně,“ doplnil Kábrt.

Desetistupňové pivo bude jednoduše Světlé, jedenáctistupňové ponese název Ležák a označení Premium patří dvanáctistupňovému pivu.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autorka a foto: Lucie Kučerová


«« « Strana 856 z 1068 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI