Ze stáčecí linky pivovaru Klášter začaly v těchto dnech sjíždět pivní láhve se zcela novými etiketami. Je na nich tajemný mnich, který se tak po několikaleté pauze vrací „na své místo“.

O záhadném mnichovi se žádné zprávy nedochovaly. Víme ale, že na etiketách piva klášterského pivovaru se poprvé objevil již v první polovině minulého století. V době socialismu z etiket zmizel, aby jej současný vlastník pivovaru, společnost K Brewery Group, opět vrátila tam, kam tradičně patřil. Na etiketě je vyobrazena také gotická brána bývalého cisterciánského kláštera, která v areálu pivovaru stojí dodnes.

Stáčecí linka navíc je schopna na lahve aplikovat i staniolový přebal uzávěru. Ten se na českém trhu používá převážně pro prémiová piva a u piva Klášter je novinkou. Nově jsou zavedeny názvy jednotlivých druhů piv: „Světlé“ pro světlé výčepní pivo (10 %), "Ležák“ pro světlý ležák (11 %) a „Premium“ pro světlý ležák (12 %).

Změny na etiketách piva Klášter nejsou samoúčelné. Jak říká marketingový manažer pivovaru Petr Božoň, nové etikety symbolizují nový přístup k výrobě tohoto piva. Celý management, který v Klášteře začínal svou práci teprve před několika měsíci, má jasnou vizi – povýšit kvalitu piva na co nejvyšší úroveň a zajistit dlouhodobě její stabilitu.

Podle vrchního sládka Lukanča Trifončovského to předpokládalo návrat k tradičním výrobním postupům a zvýšení pracovní kázně, aby celý proces vaření a zrání pivního moku byl pod permanentní kontrolou. Že se to daří, ukazují výsledky prodeje z posledního období. Poptávka po pivu Klášter vzrůstá nejen v tradičních lokalitách, ale i za hranicemi středočeského regionu. Podařilo se uzavřít i zajímavé kontrakty s odběrateli ve Finsku, Chorvatsku a své zákazníky má toto pivo i v Rusku.

Pivovar Klášter koupila v roce 2008 ryze česká pivovarnická skupina K Brewery Group. Klášterský pivovar po změně majitelů změnil také své jméno z Ecoholding, a.s. na Pivovar Klášter, a.s.

Klášterský pivovar v letošním roce oslaví 440 let své existence, která se datuje již od roku 1570. Při této příležitosti se připravuje účast na kulturních, sportovních a společenských akcích v regionu. V pivovaru samotném se pak připravuje v jarních měsících Den otevřených dveří a v červnu tradiční Pivobraní.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Pivní trh v České republice zaznamenal v minulém roce propad v celkovém prodeji piva o téměř 8 %.

Na pozadí tohoto předběžného údaje o celkovém prodeji piva u nás vyniká aktuální údaj prodeje piva Rychtář z hlineckého pivovaru. Výsledek za rok 2009 je obdivuhodný – oproti roku 2008 pivovar svůj prodej naopak o 6 % zvýšil a prodal tak na českém trhu přibližně 80.000 hl piva. Po pomalejším rozjezdu v prvních měsících loňského roku došlo k obratu tak, že v posledním čtvrtletí 2009 se prodalo tohoto piva o více než 14 % více v porovnání s obdobím roku předchozího.

„Dařilo se nám především v sudovém pivu, a to jak v domácím regionu Pardubického kraje a Vysočiny, tak i v sousedních regionech. Největší zájem byl o náš světlý ležák Premium, který tvoří téměř polovinu naší výroby“, uvedla Lenka Vedrová, obchodní ředitelka pivovaru.

Pivovar Rychtář prošel za poslední léta ozdravným procesem, kdy se zmodernizovaly prakticky všechny jeho provozy, případně prošly, jako například varna, důkladnou rekonstrukcí. Zcela nová kapitola hlineckého pivovaru se začíná psát v září roku 2008. Tehdy se stává novým vlastníkem pivovaru společnost K Brewery. V jejím portfoliu je dnes již dalších šest pivovarů, které co do kvality piva důstojně konkurují daleko známějším značkám. Také v Hlinsku vsadili na tradici a poctivý přístup k vaření zlatého moku. V průběhu posledních let byla uvedena do provozu nová spilka, která výraznou měrou zlepšila technologický úsek hlavního kvašení při zachování klasického výrobního postupu.

Snahou pivovaru je poskytovat spotřebiteli výrobky vysoké kvality s příznivou cenou, vyráběné klasickou českou technologií, které umožňují dodávat pivo skvělé chuti se zachováním všech jeho přirozených vlastností.

Pivovar Rychtář v Hlinsku v Čechách vaří pivo již od roku 1913. V roce 1948 byl pivovar znárodněn. Do roku 1996 byl pivovar součástí podniku Pivovary Hradec Králové, státní podnik. V roce 1996 jej získala společnost IMEX Premium. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes nově založenou vlastní síť Distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také na Olomoucku, Ostravsku a Plzeňsku.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Obavy, jestli budou lidé dál kupovat jejich nápoj, mají po zavedení vyšší spotřební daně pivovary Libereckého kraje.

Spotřební daň u piva se od ledna zvýšila o 50 haléřů na půllitr a především malé pivovary říkají: „Vyšší daň pro nás může být likvidační.“

Za nespravedlivé považuje zvýšení daně Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany. „Nemyslím si, že je to správná cesta státu, jak snížit rozpočtový deficit. Pivo to velmi znevýhodňuje třeba oproti vínu,“ řekl Deníku.

Svijany patří mezi větší pivovary, přesto i zde vliv vyšší daně pocítí. „Ublíží nám to už jenom proto, že se ke koncovému zákazníkovi dostane dražší pivo. Očekávám, že se kvůli tomu propadne celý pivní trh a možná se bude muset i propouštět,“ svěřil se se svými obavami Havlík.

Malé pivovary

Malé pivovary na tom však opravdu mohou být ještě o poznání hůř. Jejich vyjednávací pozice s velkými obchodními řetězci je totiž často horší, než mají větší výrobci oblíbeného moku. Malý Vratislavický pivovar se nejhoršího neobává. Od větších potíží ho totiž uchrání fakt, že velká část jeho produkce míří do zahraničí.

„Přesto nás to určitě negativně ovlivní, protože koncový zákazník bude mít zase o něco hlouběji do kapsy. Trápí nás to, připadáme si jako výběrčí daní pro stát. Na druhou stranu nemáme nejvyšší daň za pivo v Evropě. Jsou země, kde jsou na tom mnohem hůř,“ vysvětlil Petr Hostaš z pivovaru, který produkuje pivo značky Konrád.

Zvýšení spotřební sazby daně o 33 procent, tedy o 50 haléřů na půllitr, prosadila ODS s pomocí čtyř sociálních demokratů a dvou senátorů za TOP 09 v rámci vládního protikrizového balíčku. Senátoři však navrhují, aby se spotřební daň u piva snížila na loňskou úroveň. Otevřený dopis poslancům dokonce zaslala pivovarnická společnost K Brewery Group, pod níž patří šest malých nezávislých pivovarů v České republice.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra

Nový pivní speciál - Valentýnské pivo - bude vařit pivovar U medvídků v centru Prahy; pivo bude celé růžové, včetně pěny, a ochutnat je bude možné na svátek zamilovaných 14. února. Ve středu o tom informoval viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Pivo má růžovou barvu, medovou vůni a dochuť. Je jemně nasládlé, aby chutnalo jak ženám, tak i mužům.

Valentýnské pivo bude od 10. února vyrábět z vody, ječného sladu, chmele, kvasnic, medu a speciální směsi bylinek pivovar U medvídků v centru Prahy Na Perštýně. Na růžový mok se počítá s limitovanou sérií 500 litrů. K dostání bude čepované i lahvové.

"Česká republika se již třetím rokem potýká s poklesem počtů západních turistů a právě takového gastronomické zajímavosti či lokální gastronomické speciality by mohli postupně přispět ke zvýšení návštěvnosti," domnívá se Okamura.

Zdroj: Mediafax.cz | Autorka: Dana Rybáková

Mají před sebou hodně práce, na kterou se však většinou těší. Porotci letos musí posoudit až 380 vzorků piv.

Sládkové, majitelé pivovarů, odborníci přes pivo na slovo vzatí. Ti všichni včera v devět dopoledne po roce usedli za degustátorské stoly Jihočeské univerzity a hodnotili první vzorky dvacátých Slavností piva. Jako první byla na řadě světlá výčepní piva, desítky.

Všichni účastníci si hned zkraje pochvalovali zejména organizaci i způsob hodnocení. „Tipy žádné nemám, je tu hodně degustátorů i piv. Je tedy těžké říci vítěze. Díky tomu je podle mě soutěž relativně spravedlivá, vše se navíc koná anonymně,“ říká Rudolf Kajan ze slovenského pivovaru Hurbanovo. Nejvíce mu, jak jinak, chutná pivo z vlastní produkce – Zlatý bažant.

Odborníci opět hodnotí základní vlastnosti moku – chuť, říz, plnost a doplňují je ty doplňkové, jako je barva, pěna, a nakonec i celkový dojem. Panuje názor, že pivo je zdravé.

„Není to tak dávno, co byla prováděna studie testující studenty vysokých škol ve zkouškovém období. Prokázala, že i malé množství piva, které jim bylo podávano, snižuje stres. Navíc obsahuje velké spektrum vitamínu B i minerálů. Vše v přírodní formě,“ podotkla sládková Měšťanského pivovaru Strakonice Dagmar Vlková. Pivem doslova žije. Přivedla ji k němu maminka, následně vystudovala pivovarskou školu a vypracovala se až na sládkovou. Strakonické pivo je nejen v soutěžích, ale budou ho moct ochutnat i lidé na sále.

„Máme světlé výčepní, ležáky, polotmavé i tmavé, kvasnicové. Žádaný je nesladký polotmavý ležák Klostermann, který vznikl pouze k výročí narození i úmrtí spisovatele. Stal se však za krátko velice populárním mezi muži ale i ženami a dnes ho vyrábíme 200 hektolitrů za 14 dní,“ pochlubila se Vlková. Degustace na Slavnostech piva se jí libí i proto, že si rozšíří obzor a udělá obrázek o konkurenci.

Degustátoři zasedají nad pivy od úterý do zítra vždy od 9 hodin v kongresovém sále táborské Jihočeské univerzity, vše se koná za dozoru oficiálních garantů.

Porotci letos posuzují 380 vzorků piva v 17 kategoriích. Největší konkurence je mezi světlými prémiovými ležáky, kde je do soutěže přihlášeno 45 vzorků piva. Vítěz každé kategorie získá Zlatou pivní pečeť.

Co vás dnes čeká

V Hotelu Palcát dnes od 16 hodin na návštěvníky čeká opět plný sál stánků s pivy.

Kromě ochutnávek zlatavých dobrot však nebudou chybět soutěže i hudební vystoupení. Večerem dnes bude provázet dýdžej a moderátor Vladimír Kosťa Kostínek. Na pódiu přivítá nejen dechovou hudbu Melody Band, ale také legendární českou zpěvačku Věru Martinovou.

Mimo hlavní sál pak můžete zaslechnout Josefa Maturu alias harmonikáře Pepína i harmonikářku Pavlu Koudelkovou.

K pivu mě přivedla máma

Už osm let se Dagmar Vlková věnuje Měšťanskému pivovaru ve Strakonicích. Přes nejrůznější pivovarské profese se dostala až na post sládka. Je jím dva roky.

První otázka je nasnadě, jak jste se k pivovarnictví dostala?

Mamka pracovala v pivovaru. Moc se mi tam líbilo. A ta vůně mláta… Pak jsem pivovarnictví studovala. Práci miluji, byla to dobrá volba. Navíc, v branži pracuje spousta správných lidí.

Co je základem dobrého piva?

Kromě surovin je to kolektiv. Produkujeme například pivo nepasterizované, které vyžaduje naprostou čistotu při výrobě. Nedílnou součástí je pak právě láska, srdce všech pracujících, k pivu a jeho vaření.

Většinou je na postu sládka vidět muž…

Ano, dříve tomu tak bylo. Nyní tipuji, že je to půl na půl. Není to o pohlaví, ale o chuti a praxi. K funkci sládka vede dlouhá cesta přes všechny pivovarnické profese.

Pijete pivo?

Piji a myslím, že je to na mě dost vidět. Každý den vstávám brzy ráno a už v šest ochutnávám první piva.

A táborské slavnosti piva?

Jsou velice profesionální a je to také skvělá příležitost se s ostatními lidmi sejít. Dík patří panu Srbovi. Je super, že setkání udržuje.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor a foto: David Peltán

Prodej technologie zrušeného kutnohorského pivovaru vlastněné společností Heineken městu s největší pravděpodobností padne.

Vyplývá to z informací, kterými disponuje starosta Kutné Hory Ivo Šalátek. „Postranními cestičkami jsem se dozvěděl, že Heinekenem navrhovaná cena bude poměrně značná. Za čtyři miliony korun, které za technologii Tebis tehdy utržil, to určitě prodat nehodlají,“ upřesnil Šalátek.

Mluvčí společnosti Heineken nabídku komentovat zatím nechtěla s tím, že s ní bude nejdříve oficiálně seznámen právě starosta. Ve Vlašském dvoře by ji měli mít na stole v řádu několika dní. „Pakliže ta částka výrazným způsobem překročí sumu, kterou avizovalo zastupitelstvo, tak to pro nás bude s největší pravděpodobností nepřijatelné,“ předeslal starosta s tím, že by zřejmě město začalo tlačit na odstranění technologie ze své nemovitosti a brzké vypovězení nájemní smlouvy, aby se v ideálním případě mohl do díla pustit nový investor.

Budoucnost vaření piva v Kutné Hoře by však ani bez Heinekenu a jeho technologie nemusela být ohrožena. Podle prvních ohlasů mají totiž pivovarníci o pronájem areálu v Lorci relativně značný zájem.

„Prakticky hned, jak Heineken oznámil, že ukončuje výrobu piva v Kutné Hoře, se ozvalo několik zájemců. Minimálně u dvou skupin se mi zdá, že jejich zájem je velmi vážný. Jsou ochotny si pronajmout areál pivovaru i bez zmiňované technologie,“ poznamenal Šalátek.

Podle jeho slov se jedná o střední až menší pivovarnické firmy bez nadnárodní účasti, které hodlají lorecký areál využívat výhradně k vaření piva. To, co je podle starosty na investici v Kutné Hoře láká nejvíce, je tradice pivovaru sahající až do 16. století a marketingově cenná známka Kutné Hory.

„Až bude nemovitost k dispozici a volná, tak rada města vypíše výběrové řízení. Předpokládám, že by to mohlo být někdy z kraje dubna,“ naznačil první předběžné termíny kutnohorský starosta.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk | Foto: Jan Šmok

Jubilejní dvacáté Slavnosti piva začaly v jihočeském Táboře. Existují už první vítězové v kategorii výčepních piv, kteří získali titul Zlatá pivní pečeť.

Nositelem první Zlaté pivní pečeti se po degustaci odborníků stal Zlatopramen výčepní z Pivovaru Ústí nad Labem. Na druhém místě skončilo pivo Krkovice světlé a na třetím Pernštejn světlé výčepní pivo. Odborníci v následujících dnech ohodnotí bezmála čtyři sta vzorků v 17 kategoriích. Celkem se do soutěže přihlásilo přes 90 českých i zahraničních pivovarů.

“Maraton ochutnávek začal kategorií světlé výčepní pivo, mezi lidmi známější jako světlá desítka. Do této soutěže pivovary přihlásily 42 vzorků. U každého hodnotí odborníci vůni, chuť, hořkost, plnost a říz,“ uvedl Alois Srb.

V úterý v 17 hodin bude oficiálně zahájena veřejná část slavností v Hotelu Palcát. Účast přislíbili první náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Koliba, hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, představitelé Tábora a další hosté.

Degustace pokračují i ve středu, čtvrtek a v pátek, tento den pak Slavnosti zakončí finálový večer. Na něm budou vyhlášeny kompletní výsledky, a to jak v pivech, tak v minerálních vodách, které letos přivezlo do Tábora pět výrobců. Minerálky soutěží o titul Zlatý český pramen.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Společnost Ernst & Young nově zpracovává přehled o prodeji piva všech tuzemských pivovarů. Za tuto zakázku má od Českého svazu pivovarů a sladoven dostávat ročně 200 tisíc korun. Pro Euro.cz to uvedl zdroj z branže. Ernst & Young nyní místo profesního svazu soustřeďuje průběžná data o výstavu jednotlivých pivovarů. Statistiku bude zpracovávat za každé čtvrtletí.

Dlouhé roky předávaly pivovary informace o výrobě profesnímu svazu, který je vyhodnocoval ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Podrobný přehled pak rozesílal všem členům a zveřejňoval pouze celková čísla za obor. Od poloviny loňského roku však nejsilnější hráči na trhu přestali svazu poskytovat měsíční údaje o výrobě. Vysvětlovali to tím, že vzájemné odhalování výrobních výsledků narušuje hospodářskou soutěž.

Svaz proto vypsal tendr na nezávislou společnost, která má soustřeďovat údaje od jednotlivých pivovarů a svazu předávat jen souhrnná čísla. Do soutěže se dle informací Euro.cz přihlásily také společnosti Incoma, Deloitte a AC Nielsen. Rozhodující byla nabízená cena.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová

Cesty k některým vesnicím v okolí pivovaru Herold jsou zaváté sněhem, a tak je třeba použít těžší techniku pro zásobování. Nemůžeme přeci nechat naše zákazníky bez piva. Pivovar vaří i při mrazech přes mínus dvacet stupňů Celsia, pivo zraje v ležáckém sklepě až dva měsíce a musíme mít navařeno na jaro.

Kamión do Švédska s vyhřívaným úložným prostorem naplněný světlým dvanáctistupňovým ležákem Herold nakonec odjel a nezůstal zahrabán ve sněhu, i když to bylo velmi napínavé...

Občas musí některý zaměstnanec přespat v pivovaru, to když zjistí že cesta domů je zavátá sněhem. Letošní zima nás všechny v pivovaru zkouší, co vydržíme. Na pracovníky údržby často čeká nějaké mrazivé překvapení, občas něco zamrzne, praskne nebo v extrémním mraze nefunguje. Ještě že mají "zlaté české ruce".

Zdroj> Pivovar Herold.cz

Podle průzkumu provedeného společností K Brewery Group na nezávislém vzorku restaurací hrozí v nejbližší době v odvětví pohostinství masivní propouštění. Téměř polovina provozoven je ve ztrátě, jen za měsíc leden v průměru zaznamenaly meziroční pokles tržeb cca o čtvrtinu. Více než polovina provozoven zvažuje propouštění zaměstnanců anebo ukončení činnosti.

Pohostinství a cestovní ruch patří mezi odvětví, na nichž se hospodářská krize projevila velmi tvrdě už v minulém období. Teď se podnikatelé v oboru cítí navíc ohroženi ještě zvýšením daňové zátěže. Podniky a živnostníky v odvětví pohostinství totiž významně zasáhlo lednové zvýšení spotřební daně z piva o třetinu a sazby DPH na 20 %.

„Pokud polovina našich odběratelů nebude schopna plnit své závazky nebo rovnou zkrachuje, bude to mít likvidační účinek také na malé nezávislé pivovary,“ uvedl generální ředitel společnosti K Brewery Group Zdeněk Radil.

Průzkumy se v pesimismu shodují

Podle předchozích průzkumů Asociace hotelů a restaurací České republiky téměř 75% provozovatelů restaurací očekává v roce 2010 propad v tržbách oproti již slabšímu roku 2009 a celkově negativní hospodářský výsledek.

Tyto údaje korespondují s takzvaným čistým indexem trhu práce, který z odpovědí 750 firem z různých odvětví a regionů v Česku sestavuje společnost Manpower.

Podle jejího průzkumu bude v příštím čtvrtletí pokračovat oslabení náborových aktivit prakticky ve všech oborech. Výjimkou by měly být finance, pojištění, nemovitosti a ostatní služby podnikům. Naopak až alarmující vyhlídky jsou v oborech ubytování a stravování.

Index se stanovuje podle poměru zaměstnavatelů, kteří předpokládají snížení náboru k těm, co připravují jeho zvýšení. Celkový čistý index pro první kvartál 2010 v Česku má hodnotu -6, v oblasti ubytování a stravování je to ale dokonce -37.

Zdroj: Novinky.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podľa predbežných výsledkov zaznamenal za rok 2009 navzdory kríze o niečo vyššie tržby ako rok predtým. Kým v roku 2008 dosiahli celkové tržby výšku 14,07 mil. eura, za rok 2009 to bolo 14,14 mil. eura, čo bolo o 2,5% viac ako predpokladal podnikateľský zámer. Pivovar zaznamenal za vlaňajší rok zisk po zdanení vo výške cca 900-tisíc eur, v porovnaní s 1,546 mil. eur za rok 2008. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Napriek tomu, že výsledky sú zatiaľ iba predbežné a musí ich potvrdiť audit, považujeme ich vzhľadom na prebiehajúcu krízu za veľmi dobré. Slovenský trh s pivom bol v roku 2009 poznačený všeobecným poklesom spotreby. Preto skutočnosť, že pivovar STEIGER o niečo zvýšil tržby a zostal ziskový, je viac než potešiteľná. Kríza sa podpísala na o niečo nižšom hospodárskom výsledku, ale aj na potrebe väčšej podpory predaja. Preto STEIGER vynaložil vlani na propagáciu o 10 percent viac prostriedkov ako v roku 2008, čo predstavovalo viac ako 10 percent tržieb z predaja“, vysvetlil J.Vysloužil.

Dodal, že porovnávacia základňa z roku 2008 bola pritom najvyššia za posledné roky. Veď ešte v roku 2007 mal pivovar zisk iba necelých 160-tisíc eur a to po predchádzajúcich piatich stratových rokoch. ,,Spoločnosť za obrat k ziskovosti vďačí aktívnej obchodnej filozofii manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Pivovar vtedy zvýšil dôraz na kvalitu produkcie. V súčasnosti vyrába a distribuuje aj značky iných pivovarov. Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predáva české importované značky Zubr, Budvar a Litovel. Dôležitý je aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, konštatoval J.Vysloužil.

Pivovar si už dva roky s prehľadom udržiava tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami. Za dobré ekonomické výsledky vďačí dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a vlani zamestnával priemerne 190 pracovníkov.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

O spotřební dani z piva by dnes znovu měli rozhodovat poslanci. Dolní komora parlamentu posoudí návrh senátu na její snížení na úroveň před prvním lednem 2010.

Pivovarům se současná daň nelíbí. Znamenala zdražení piva až o korunu. Pro menší provozy prý to může být likvidační. Podle ředitele svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého přispívá ke špatné situaci i hospodářská krize.

"V průběhu roku 2009 klesala spotřeba piva jednak proto, že se poněkud snížila tuzemská spotřeba, ale hlavně ubyli turisti. Do této nepříznivé situace ještě přichází dramatické zvýšení spotřební daně o 33 procent, což je skutečně veliká rána," řekl Veselý.

Poslanci změnu nechtějí

Sněmovna ale změně moc nakloněná není. "Já tomu návrhu senátu rozumím spíš jako snaze upozornit na to, že zdanění jednotlivých komodit není jednotné. V dané situaci státního rozpočtu poslanecký klub ODS návrh na snížení daně nepodpoří," potvrdil šéf poslanců ODS Petr Tluchoř.

Návrat spotřební daně na původní úroveň se nelíbí ani komunistům. "Hlavně tam není jen to pivo, takže podpořit senátní návrh by znamenalo schválit i jiné věci, které se nám líbí možná ještě méně," prohlásil poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Vhodná doba pro snížení spotřební daně na pivo není ani podle místopředsedy ČSSD Milana Urbana.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Veronika Malá a Igor Maňour

Topvar má ako každé pivo svoju špecifickú receptúru. To, že sa chuť piva Topvar v budúcnosti nezmení, jednoznačne potvrdzuje Ján Píry, obchodný sládok Pivovarov Topvar, ktorý sa pivovarníctvu venuje už 25 rokov: „Kvalitatívne testy, analytický rozbor i degustačné skúšky musia potvrdzovať zhodnosť piva Topvar vyrábaného v závode v Topoľčanoch a kdekoľvek inde. Inak by sa nemohlo dostať na trh a predávať pod značkou Topvar.“

Medzi ľuďmi pretrváva názor, že voda je najdôležitejšou surovinou pri výrobe piva. Voda skutočne patrí medzi základné suroviny, avšak jej význam sa zvýrazňuje neprimerane.

„Samozrejme, že voda musí spĺňať určité kritéria, ale tie už dnes nie je problém dosiahnuť zariadeniami na úpravu vody, ktoré zabezpečia aj jej celoročne vyrovnanú kvalitu. Aj pivovar Topvar varil pivo z viacerých zdrojov vody. Len rovnaká kvalita varnej vody, rovnaká dávka určených odrôd chmeľu, rovnaký kmeň kvasiniek a prísne dodržiavanie celej výrobnej receptúry zákonite vedú k charakteristickému, žiadanému profilu piva, bez ohľadu na miesto výroby,“ dodáva J. Píry.

Stanislav Lacika, ktorý v roku 1964 uvaril prvé pivo Topvar sa nedávno priznal, že dnes by si asi netrúfol postaviť sa k pivovarníckym zariadeniam a uvariť pivo, aj keď ho to láka. „Pivo Topvar je mojím najobľúbenejším pivom a keďže viem, že jeho kvalita ani chuť sa po presune výroby nezmení, budem ho piť aj naďalej. Páči sa mi jeho svetložltá až zlatistá farba, to ako chutí sladko, ale neskôr aj horko. Jeho vôňa po chmeli mi ešte stále pripomína, s akým vzrušením som varil prvú várku tohto piva,“ spomína S. Lacika.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Pivovary Topvar

"Nemusíte utíkat bez placení!" je název soutěže, kterou hostům přinášejí nové, oficiální stránky projektu Pilsner Urquell Original Restaurant

Nová, oficiální internetová stránka projektu Pilsner Urquell Original Restaurant přináší soutěž nazvanou „Nemusíte utíkat bez placení!“, ve které lze vyhrát poukaz na útratu v hodnotě 2 000 Kč do vybraného Pilsner Urquell Original Restaurantu.

Soutěž má prověřit pozornost a důvtip spotřebitelů. Každý měsíc, až do konce března, bude na www.puor.cz vyhlášena nová soutěžní otázka. Každý měsíc také vyhraje 14 úspěšných řešitelů poukaz na útratu v hodnotě 2 000 Kč pro sebe a pro své kamarády do vybraného Pilsner Urquell Original Restaurantu.

Na soutěž upozorňují i letáčky, které jsou umístěny ve vybraných Pilsner Urquell Original Restaurantech. Ty odkazují na oficiální stránky www.puor.cz, kde soutěž probíhá.

Franchisingový projekt Pilsner Urquell Original Restaurant má na adrese www.puor.cz nové, oficiální stránky. Přestože pivo prostřednictvím internetu ochutnat nelze, nový web nabízí originální hospodskou atmosféru a spoustu možností.

Restaurace zařazené do projektu Pilsner Urquell Original Restaurant, kterých je v ČR již 19, se vyznačují prvorepublikovou atmosférou. Ta se samozřejmě promítla i na oficiálních internetových stránkách. Na pozadí hraje z virtuálního gramofonu typický hospodský šum, panely jsou obloženy dřevem a o osvětlení se starají klasické stropní lampy.

Vedle detailních informací o každém Pilsner Urquell Original Restaurantu, rozsáhlou fotogalerií a aktuálních informacích o projektu si návštěvníci serveru mohou alespoň očima pochutnat na lahodných specialitách. Mistři šéfkuchaři z jednotlivých restaurací poodhalili roušku tajemství a zveřejnili recepty na přípravu oblíbených specialit.

Pro potenciální zájemce o provozování konceptu Pilsner Urquell Original Restaurant je na stránkách www.puor.cz připraven dotazník. Po jeho vyplnění a odeslání bude zájemce kontaktován zástupcem Plzeňského Prazdroje, se kterým dojedná další postup. Dosud nebylo zapojení do franchisingové sítě jednodušší.

Dveře do Pilsner Urquell Original Restaurantu jsou vždy otevřené, i když ve skutečných restauracích mají už dávno po otevírací době. Uživatelské prostředí umožňuje 24 hodin denně udílet komentáře k jednotlivým restauracím, prohlížet si jejich fotky, nechat se omámit vynikajícími specialitami a číst si zajímavosti o dění v PUOR. Nově příchozí možná ve svém městě objeví restauraci, která skutečně stojí za návštěvu. Více informací na www.puor.cz.

Seznam soutěžních Pilsner Urquell Original Restaurantů:

Praha

Celnice, V Celnici 4, 110 00 Praha 1

Kolkovna, V Kolkovně 8, 110 00 Praha 1

Olympia, Vítězná 7, 110 00 Praha 1

Demínka, Škrétova 1/386, 12000 Praha 2

U Vejvodů, Jilská 4, 110 00 Praha 1

Budějovická, Budějovická 13a, 140 00

Kulaťák, Vítězné nám., 820/12, Praha 6

Jihlava

Dělnický dům, Žižkova 15, 586 01 Jihlava

Pardubice

Plzeňka, Smilova 386, 530 02 Pardubice - Zelené Předměstí

Olomouc

Drápal, Havlíčkova 1, 779 00 Olomouc

Ostrava

Slezska PUOR, Kolejní 2, 702 00 Ostrava

Klatovy

Střelnice, Pražská 22, 339 01 Klatovy 1

Plzeň

U Mansfelda, Dřevěná 9, 301 00 Plzeň

České Budějovice

Zvon, Nám. Přemysla Otakara II č. 28, 370 01 České Budějovice

Zdroj: Tisková zpráva Cvetler & Porizek

Česká pivovarnická skupina K Brewery Group chce dodávat restauracím několik lokálních značek. Další firmy teď nekupuje

S vlivnými lidmi o jejich byznysu

Apetit, s jakým skupina K Brewery Group v minulých letech nakupovala menší tuzemské pivovary, by měl letos a v příštím roce opadnout. Tvrdí to předseda představenstva a menšinový akcionář společnosti Zdeněk Radil.

Firma v současnosti stoprocentně kontroluje šestici pivovarů. Během února či nejpozději na počátku března pak zcela ovládne pivovar Černá Hora, když odkoupí padesát procent jeho akcií od Jiřího Fuska. Ten pivovar dlouhou dobu řídil a na začátku roku ohlásil svůj odchod.

Cenu, za kterou K Brewery Group tento podíl koupí, nechce Radil komentovat. Podle znaleckého posudku dosahuje hodnota celého pivovaru 232 milionů korun.

„Naší strategií je, abychom ve všech pivovarech, kde působíme, měli majoritu, v ideálním případě je ovládali stoprocentně,“ objasňuje motivaci k pohlcení černohorského závodu Radil.

Této filozofii se však vymyká účast skupiny, za níž finančně stojí Martin Burda a Grzegorz Hóta, v Pivovaru Svijany. Ten ovládá z 55 procent investorská firma LIF, K Brewery Group má zbytek. Radil tvrdí, že současná situace skupině vyhovuje a umí si představit, že menšinu si K Brewery Group ve Svijanech podrží delší dobu.

Možný vstup do dalších pivovarů sice Radil nevylučuje, rozhodně to však prý není na pořadu dne. „Ve stávajících provozech máme ještě volnou kapacitu, a i když porosteme, tak nám bude rok dva trvat, než ji naplno využijeme,“ vysvětluje. Změnit tento postoj by mohla třeba nějaká extrémně zajímavá nabídka. Společnost také popírá možnost, že by do ní vstoupil další investor, případně že by chtěla nakoupené pivovary prodat. „Akcionáři vnímají pivovarnictví jako dlouhodobý zdroj příjmů, který je za normálních okolností velmi stabilní,“ vysvětluje Radil.

Lobkowiczem proti Plzni

S navyšováním výroby to však skupina nebude mít nijak jednoduché. Spotřeba piva v Česku vloni klesla podle nejpesimističtějších odhadů až o desetinu. „Je to zejména důsledek úbytku zahraničních turistů,“ vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Češi se podle něj v pití výrazně neomezovali, na druhou stranu se jejich konzumace v posledních letech drží spíše na stejných hodnotách a rozhodně nevykazuje růst.

Přesto je Radil ohledně budoucího vývoje optimistou. „V porovnání s rokem 2008 jsme na tuzemském trhu rostli,“ tvrdí. Skupina zvýšila v loňském roce meziročně prodej o sedm procent na 850 tisíc hektolitrů. Radil odhaduje, že se jim podařilo ukousnout zejména z té části tržního podílu, kterou v Česku mají největší výrobci. O kolik přesně, však říct nelze – velké pivovary přestaly statistiky zveřejňovat.

Právě s velkými pivovary chce K Brewery Group soupeřit i v segmentu tzv. prémiových značek. Tak označují producenti piva s dlouhou tradicí výroby, propracovaným marketingovým příběhem, (podle nich) nejlepší kvalitou a samozřejmě také s vyšší cenou. Do souboje s pivy Pilsner Urquell či Budweiser Budvar nasadila skupina na podzim ležák Lobkowicz Premium.

„Byli bychom rádi, kdyby se ho ročně prodaly desítky tisíc hektolitrů,“ říká Radil. Lobkowicz už firma úspěšně protlačila do řetězců, dostal se také na pípy tří stovek restaurací. Proniknout do hospod, které jsou často dlouhodobě zavázány stávajícím dodavatelům, není v Česku nic jednoduchého. Provozovatel zpravidla nepohrdne kompletním vybavením restaurace, dodavatelé se ty nejdůležitější snaží zavázat i reklamními smlouvami třeba za umístění vývěsního štítu pivovaru. „Ve výjimečných případech jsme schopni i my dávat nějaké ty prémie za exkluzivní postavení,“ připouští Radil. Do budoucna také neodmítá možnost vytvoření vlastní či franšízové sítě restaurací, jako má v Česku třeba Plzeňský Prazdroj nebo Staropramen. „Takové úvahy panují, ale zatím nejsou na pořadu dne,“ dodal Radil.

Zatím skupina spíše preferuje možnost dostat se do restaurací, které mají zájem točit lokální piva a nabídnout na jednom místě co nejširší portfolio značek. Podobnou strategii volí i v obchodech. „Zkoušeli jsme prodávat Rychtáře z Pardubicka na Plzeňsku, prakticky po celé zemi je jihlavský Ježek,“ vyjmenovává Radil. Před Vánocemi pak firma nabízela dárkové balení speciálů z jednotlivých svých pivovarů.

Během loňského roku se podnik také snažil posílit svoji pozici při vyjednávání s obchodními řetězci. „Určitě je rozdíl, když můžeme s velkými obchodníky jednat jako zástupci sedmi značek, než když si každý pivovar musel vyhádat aspoň trochu férové podmínky sám,“ popisuje Radil. Tvrdí, že se do řetězců nechce dostávat za každou cenu. „Nikdy nejdeme do obchodu, na kterém bychom byť chvíli prodělávali.“ Přestože se K Brewery snaží stavět na tom, že jsou její piva těsně spjata s každým regionem, právě s Lobkowiczem musela firma toto pravidlo porušit. Nevyrábí ho ve Vysokém Chlumci, ale v Protivíně. Podle Radila by totiž malý pivovar u Příbrami kapacitně nestíhal.

Chceme nižší daň

Stejně jako ostatní výrobci i K Brewery na začátku roku zdražila pivo kvůli zvýšení spotřební daně. Nyní se snaží přesvědčit poslance, aby schválili pozměňovací návrh prosazený Senátem, který by vrátil daně na původní úroveň. Hlasovat o něm měli poslanci minulý týden, po změně programu schůze byl přesunut na zítřek. „Dával jsem tomu tak padesátiprocentní šance, nyní jsem o něco pesimističtější,“ tvrdí Radil.

Pivovary argumentují tím, že zvýšení spotřební daně ve výsledku povede k poklesu výroby piva, což vyvolá propouštění zaměstnanců a následně zatíží státní pokladnu. Podle analýzy, kterou si k této problematice nechaly vypracovat od poradenské firmy Pricewaterhouse Coopers, by ve výsledku mohl být efekt zvýšení spotřební daně dokonce záporný – stát by více vyplatil na dávkách a podporách novým nezaměstnaným.

Největší problémy s vyšší daní mohou mít podle Radila malé pivovary, které se hodně soustředí na výrobu levných piv například pro obchodní řetězce. „Když jim pak nedovolí navýšit cenu, tak mají výrobci dvě možnosti, buď zastavit vaření těchto piv, nebo jít pod náklady. V prvním případě ztratí velkou část produkce, v druhém pak pouze oddalují problém,“ přemítá Radil.

Jan Veselý z pivovarského svazu je o něco optimističtější. „Zatím to nevypadá, že by někdo měl zkrachovat,“ tvrdí. Šanci na opětovné snížení daně však podle něj snižuje to, jakým způsobem jsou torpédovány jednotlivé součásti Janotova balíčku. Spotřební daň se tak propracovává mezi nejodolnější položky. „Nejhorší na tom všem je, že stát tento teoretický zisk dokáže rozfofrovat za pár dnů,“ dodává spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard.

Na celkové výrobě piva v Česku se pivovary stoprocentně ovládané K Brewery Group (se započtením Černé Hory) podílejí zhruba pěti procenty.

Akcionáři K Brewery Group jsou Martin Burda, Grzegorz Hóta, Zdeněk Radil a Eva Kropová.

***

Utajená čísla

Ani Český svaz pivovarů a sladoven neví, kolik se v Česku loni uvařilo piva. Velké pivovary v čele s Plzeňským Prazdrojem se totiž rozhodly, že nebudou svazu poskytovat aktuální data o výrobě. Svaz se s nimi dohodl, že bude možné zveřejnit celkové číslo za celý obor, avšak to bude zpracovávat externí firma. „Teprve s ní budeme dojednávat smlouvu,“ uvedl šéf svazu Jan Veselý. Odhady meziročního propadu se pohybují mezi šesti a deseti procenty. Poslední známé údaje jsou za loňské první pololetí. Tehdy české pivovary uvařily dohromady 9,2 milionu hektolitrů piva, což bylo téměř o 700 tisíc hektolitrů méně než za stejné období roku 2008.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

K dnešnímu dni je na XX. Slavnosti piva a minerálních vod v Táboře přihlášeno už 92 pivovarů. Devadesát z nich se zúčastní odborných degustací o Zlatou pivní pečeť. Kromě českých jde o zástupce Slovenska (6), Belgie (5), Německa (4), Polska (4), Nizozemska (1) a Rakouska (1). Ve veřejné části v Hotelu Palcát budou lidé vybírat z více než 100 značek piva z produkce 44 domácích i zahraničních pivovarů a minipivovarů. Slavnosti začínají přesně za týden, 2. února 2010, a potrvají do pátku 5. února 2010.

Odborné degustace piva o titul Zlatá pivní pečeť proběhnou v 17 kategoriích. Pivovary dodají k posouzení přes 300 vzorků piva. Největší konkurence bude mezi světlými prémiovými ležáky, kde je do soutěže přihlášeno 43 vzorků. Druhou nejpočetnější kategorií je světlé výčepní pivo s 42 vzorky a třetí nejzastoupenější je kategorie světlý speciál vyrobený v minipivovaru, kde je 35 vzorků.

Rozšířil se i počet přihlášených do soutěže o Zlatý český pramen. K pěti největším výrobcům minerálních vod z České republiky a jednomu ze Slovenska přibyl jeden italský. Minerální voda SANTANNA (Zdroj Vinadio Sp.A Torino) pramení ve výšce 1 600 metrů v srdci Alp a je známá už pět století .

Co se týká předprodeje vstupenek, týden před zahájením slavností je na všechny dny vyprodáno na hlavní sál a do přísálí. Na úterý, středu a čtvrtek zbývá několik desítek vstupenek na balkon a do restaurací. Na pátek je zcela vyprodáno do všech prostor Hotelu Palcát. Vstupenky prodává táborské městské Infocentrum na Žižkově náměstí. Otevřeno je ve všední dny od 9 do 16 hodin a lístky stojí od 90 do 120 korun.

Informace o slavnostech piva najdete také na webových stránkách www.slavnostipivatabor.cz.

Zdroj: Slavnosti piva Tábor.cz

Němci pijí stále méně piva. Loni konzum klesl poprvé pod deset miliard litrů – na 9,998 miliardy.

Je to o 2,8 procenta méně než předloni. V Bavorsku je pokles menší, „jen“ o 1,6 procenta. Ředitel Svazu bavorských pivovarníků Walter König menší výstav přičítá ubývání obyvatel, přičemž ti, kteří zbývají, prý navíc pijí méně... Pasovský deník PNP k tomu dodává, že bavorské pivovary jsou přitom ve dvojitém tlaku, neboť v této spolkové zemi dominují malé a střední pivovary. „Bojují tedy nejen s celkovým poklesem konzumu, ale i s tlakem koncernů, které zaplavují trh levným pivem,“ píše PNP.

Zamračené Rakousko

V Horních Rakousích bylo v lednu až 25 mrazivých dnů, kdy teplota během 24 hodin nevystoupila nad nulu. Je to až o 15 takových dnů víc než je dlouholetý průměr. Celkově byla teplota až o 2,2 stupně nižší, ale zůstala ještě daleko za rekordy. Například freistadtských –4,8 stupně zaostalo výrazně za rokem 1942, kdy tu měli průměrně –10,9 stupně. Extrémně málo bylo také slunečního svitu. Například v Gmundenu jen 19 hodin. „V průměrných lednech tu slunce svítí 44 hodin,“ poznamenává deník OÖN.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Modernizaci dosavadní technologie stáčení piva do lahví za 16 milionů korun, zahájí v únoru Měšťanský pivovar ve Strakonicích. Z výběrového řízení na dodavatele technologie vybralo město českou firmu NATE - nápojová technika Chotěboř.

Dosavadní technologie slouží ve stáčírně strakonického pivovaru, který má třistašedesátiletou tradici, již 18 let. Výměna stáčírny byla naplánovaná už na květen loňského roku.

"Po velmi pečlivé úvaze jsme se vloni rozhodli modernizaci stáčecí technologie odsunout na pozdější termín. Bylo to proto, abychom předešli nepředvídatelným událostem, které by mohly způsobit přerušení dodávek lahvového piva na trh v hlavní sezoně," řekl ředitel a předseda představenstva Měšťanského pivovaru Strakonice Jaroslav Tůma.

Výhodou nové linky bude plná automatika, což usnadní práci i výrobnímu personálu. “Toto nám uspoří dvě pracovní místa, nicméně tito lidé nebudou propuštěni, ale zařadíme je na jiné pracoviště,“ dodal Tůma.

Pivovar si od modernizace slibuje také zlepšení chuťové stability piva v lahvích a prodloužení jeho trvanlivosti na čtyři měsíce.

Rekonstrukce technologie, která začne již v příštím týdnu, je zároveň nezbytnou součástí obnovy dosavadních zařízení i údržby objektů. Celková modernizace výroby začala už loni pořízením nového vzduchového kompresoru do strojovny chlazení za zhruba 1,2 milionu korun. K tomu ještě nechalo vedení pivovaru zrekonstruovat střechy na svých budovách. Tyto práce potrvají do května a přijdou na 3,3 milionu korun.

Do budoucna počítá představenstvo společnosti ve spolupráci s městem i s výměnou linky na stáčení KEG sudů a také s rekonstrukcí dvou nádob ve varně, což si vyžádá další miliony korun.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Ministerstvo zemědělství nemůže ztrátový pivovar prodat. Hledá nájemce. Žhavým kandidátem na vítězství v tendru je třeboňský Regent.

Roky ve ztrátě a propad produkce na mnohaleté minimum. Státem ovládané Jihomoravské pivovary Vyškov se řítí do propasti. Záchranou má být pronájem některé z tuzemských pivovarnických společností. Ministerstvo zemědělství nechalo koncem loňského roku vypsat výběrové řízení, jehož vítěz by měl být znám ve druhé polovině února. Žhavým kandidátem na vítěze je podle informací HN třeboňský pivovar Bohemia Regent.

Vyškovský pivovar je v porovnání s druhým státem ovládaným - Budějovickým Budvarem - doslova popelkou. Produkce léta ziskového Budvaru ve výši téměř 1,3 milionu hektolitrů kontrastuje s 25 tisíci hektolitry ve ztrátovém Vyškově.

A zatímco Budvaru i přes odhadem až desetiprocentní propad celého trhu klesla loni produkce jen o necelá tři procenta a tržby dokonce o procento vzrostly na 2,13 miliardy korun, Vyškov se ročně o tisíce hektolitrů propadá.

Stát - respektive ministerstvo zemědělství jako jediný akcionář - přitom nemůže vyškovský pivovar kvůli nedořešeným církevním restitucím prodat. Zbývá ho jen pronajmout.

"Výběrové řízení už míří do druhého kola, ve kterém má zájemce předložit do 9. února závaznou nabídku," vyjádřil se mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.

Pivovar Vyškov není podle něj z hlediska státu strategickou firmou, a kdyby nebylo církví uplatňovaného a zákonodárci dlouho neřešeného nároku, stát by Vyškov prodal.

Skutečnost, že středně velký pivovar Bohemia Regent z Třeboně, ovládaný bratry Staskovými, zůstal jediný ve hře, potvrdilo HN několik zdrojů. Vyjádření ze samotného Regenta se ale včera nepodařilo získat.

Zatímco menšího ze svých dvou ovládaných pivovarů se stát chce zbavit, v případě Budvaru jsou už někdejší plány Topolánkovy vlády na privatizaci zapomenuty. Jednak je tu velká komplikace s převodem ochranných známek po světě z národního podniku na akciovku, ale hlavně: Prodat rodinné pivní a ke všemu ještě ziskové stříbro nynější vláda nechce. A politici ČSSD, bez kterých zřejmě po volbách těžko někdo sestaví vládu, to striktně odmítají už dávno.

Vyškovské pivo přitom bojuje o záchranu v nejméně vhodný čas. "Situace je propadem trhu a spotřeby komplikovaná pro všechny. V téhle době zlepšit prodeje piv je extrémně těžký úkol. Máte piva, která vůbec nejsou špatná, a přesto se těžko prodávají," reagoval výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

A to může být problém právě Vyškovských. Jejich značky jako Havran či Generál sbírají v poslední době medaile na nejrůznějších soutěžích doma i v cizině. "Naše značka je bohužel z minulosti ve vnímání veřejnosti zdevastovaná. Děláme vše pro zlepšení pověsti," vyjádřil se ředitel David Kaprál - za poslední tři roky už čtvrtý v této funkci.

Vyškov přitom loni zahájil ofenzívu mezi zákazníky. Prezentuje se vlastními klipy na serveru Youtube, buduje kontakty na Facebooku, rozšiřuje síť prodejen, vytrvale klade důraz na svoji tradiční technologii v kontrastu s "rychlokvašenými europivy" některých nadnárodních gigantů.

"Čelíme bohužel negativnímu vnímání našich značek z minulosti," přidává se předseda představenstva Jihomoravských pivovarů Vyškov Zdeněk Řehák. "Kdo přijde teď a okoštuje, tak chválí," dodává. Propad vyškovské produkce už skutečně trvá léta. Před devíti lety uvařil pivovar téměř 80 tisíc hektolitrů za rok. Loni třetinu.

Česko celkem

19,8 mil. hektolitrů činila produkce všech pivovarů v Česku v roce 2008. Za loňský rok se očekává až desetiprocentní propad celkového trhu.

Budvar

1,29 mil. hektolitrů piva uvařil v loňském roce Budějovický Budvar. Je to o 2,8 % meziročně méně. Tržby tohoto druhého pivovaru v majetku státu vzrostly o procento na 2,1 miliardy korun.

Vyškov

25 tisíc hektolitrů uvařil loni vyškovský pivovar. Je to zhruba třetina toho, kolik se ve Vyškově uvařilo piva ještě před devíti lety.

KOLIK NABÍDNE TŘEBOŇ?

Soutěž na pronájem ztrátového Pivovaru Vyškov finišuje. Čeká se, kolik nabídne kandidát číslo jedna - třeboňský pivovar Bohemia Regent.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Poslední várku piva uvaří za pár dnů slovenský pivovar Topvar v Topolčanech. Naši sousedé pijí piva čím dál tím méně, a tak majitel, nadnárodní společnost SABMiller, ruší provoz v Topolčanech a výrobu piva stěhuje do městečka Šariš na východě země. To je oficiální zdůvodnění, kterému ovšem lidé v Topolčanech moc nevěří a považují to za zradu.

Pro město je zánik pivovaru pohroma, protože s ním je svázaná jeho moderní historie. To vám řeknou v každé hospodě a tedy i ve výčepu U mesiara.

"Mám toho akorát dost," stěžuje si jeden z hostů výčepu svému spolustolovníkovi na zrušení výroby v místním pivovaru. "Co se staráš o slovenský pivovar," odpovídá mu druhý. Oba muži v Topvaru pracují a v zapařeném výčepu zřejmě dohánějí to, co nestihli v práci. Hradba mlčení je však jasným důkazem neutěšené atmosféry v pivovaru, který vaří pivo od roku 1964.

Ostatní chlapi, jako třeba Stano, si servítky neberou: "Však topolčanské pivo v poslední době už nebylo to pravé. Už to byla jen jakási směs šarišského a to pivo ztratilo glanc." A proč se podle něj přestalo pít? "Asi to udělali naschvál. Potřebují levnou značku Topvar. Ale kdo je trochu fajnšmekr, tak pozná, že pivo už není takové, jaké bývalo."

Pivovar byl svého času zaměstnanecká a městská akciová společnost. V roce 2006 však přišel SABMiller s neodolatelnou nabídkou a akcionáři podlehli. Ve městě jim to vyčítá kde kdo - i bývalý zápasnický přeborník Jožo Sekaj: "Čtyři členové vedení získali většinu akcií - 51 procent - a prodali je. Co za tím je, však člověk nemůže přesně vědět. Bylo různé zvyšování daní, nízké platy, krize, takže se samozřejmě pije méně."

'Zánik pivovaru jsem předvídala'

Přímo na náměstí stojí restaurace, kde se každý rok scházejí bývalí zaměstnanci pivovaru, kteří po desetiletí trpělivě budovali značku Topvar. Mezi nimi sedí i Magda Gregušová, která vedla zahraniční obchod. Zánik pivovaru prý předvídala.

"Všem bylo jasné, že pivovar koupili, jenom aby dostali trh, protože Topvar byl lidový. Bylo to číslo jedna, i když neměl zrovna velký podíl na slovenském trhu, ale značka, vztah, marketing, lidé - kdo slyšel jméno Topvar, to bylo naše. A nejen pro nás 'topvaráky', ale vůbec pro lidi na Slovensku," vypočítává přednosti značky bývalá šéfka zahraničního obchodu, která skončila v pivovaru, jakmile akcie koupil SABMiller.

Dobrovolně odešli i další odborníci. Třeba šéf marketingu Jozef Němec, který Topvar dlouhá léta propagoval po celém světě. Ztrátu regionální značky nese velmi těžce dodnes: "S každým mým krokem do zahraničí rostla moje hrdost na to, co máme doma. A nevím, proč se pivovar uzavírá. Krize je i v Čechách, v Německu, kde pivovary vaří. Proč se mají zavírat takovéto skvosty?"

'O svoji značku nepřijdete'

Zástupci Topvaru uklidňují rozhořčené pijáky tím, že o svoji značku nepřijdou. Stejnou kvalitu podle nich uvaří i pivovar v Šariši. Jenže s takovou v Topolčanech nepořídí. I náměstek primátora Ján Emila říká, že po příchodu SABMilleru kvalita Topvaru upadla.

"Ta značka byla srdcová záležitost. Chvíli jsme pili pivo, které bylo velice slabé kvality. My jako město Topolčany to však nemůžeme ovlivnit, protože už v Topvaru nevlastníme ani jediný malý podíl," říká Ján Emila. I on však patří k těm, kdo podpořili odprodej akcií, a na zániku rodinného stříbra tak má osobní podíl.

Další osud pivovaru v Topolčanech je nejasný. Pivo pod značkou Topvar bude dál vyrábět pouze Šariš a lidé možná časem zapomenou, že nějaký pivovar v Topolčanech vůbec existoval. Tak to dopadá, když nadnárodní pivní obr oplodní pivního trpaslíka.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ľubomír Smatana