Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

V areáli bývalého pivovaru Heineken v Nitre vyrastie v blízkej budúcnosti 550 bytov, administratívne budovy, obchody a štvorhviezdičkový hotel. Ambiciózny projekt s názvom Nová Nitra realizuje investor IAD Investments v spolupráci s developerskou spoločnosťou WBA property development. Náklady na prvú etapu projektu, ktorá má byť hotová do konca roka 2010, predstavujú 13,3 mil. eur. Nová obytná štvrť bude mať malé námestia, zeleň, obchody aj služby. Zachovať by sa mali dva historické objekty pivovaru – administratívna budova a sladovňa. Dominantou 4,6-hektárového areálu bude 13-poschodová výšková budova. Štvorhviezdičkový hotel bude mať sto izieb a 200 lôžok, bude tu kongresová sála a wellness centrum. Počíta sa s vonkajšími a podzemnými parkoviskami, v prvej etape vznikne 200 parkovacích miest, z toho 70 podzemných.

Prvých 63 bytov by malo byť hotových do konca roka 2010. Byty budú mať rozlohu od 40 metrov štvorcových (dvojgarsónky) po 110 metrov štvorcových (štvorizbové strešné byty). Noví majitelia za ne zaplatia 1 195 eur za meter štvorcový bez DPH. Predaj prvých 63 bytov sa začal tento utorok, zaplatiť treba 20 % kúpnej ceny a zvyšok po vydaní kolaudačného rozhodnutia. Využiť sa dá aj splátkový kalendár. Budovy budú nízkoenergetické, čo by sa malo prejaviť na nižších ročných prevádzkových nákladoch, uviedol na tlačovej besede Marek Holič z WBA property development.

Všetky byty by mali byť hotové v horizonte piatich rokov, podľa investora to však bude závisieť aj od dopytu. Dopadov hospodárskej krízy sa neobáva. "Nie je pravda, že ľudia nemajú peniaze," povedal predseda predstavenstva IAD Investments Pavel Smetana. Nitru si pre projekt vybrali pre jej dobré napojenie na dopravné tepny, perspektívny vývoj celého kraja a výhodnú polohu pivovaru v centre mesta. V blízkosti je nemocnica, úrady, obchodné centrá, autobusová aj železničná stanica.

Najstaršie budovy pivovaru boli postavené v rokoch 1893 – 1895. Fungoval v nich Nitriansky mestský pivovar, ktorý zanikol v roku 1926. Neskôr tu bola továreň na salámu, sklady na tabak a soľ a sušiareň zeleniny. Pivo sa tu začalo znova vyrábať v roku 1950. Heineken presunul svoju výrobu do Hurbanova, vedenie firmy odišlo z Nitry koncom roka 2006.

Zdroj: Sme.sk


Ježek teď zažívá boom

[úterý, 7. duben 2009]

Po loňské změně technologie výroby jihlavského piva jej vyrobí dvaapůlkrát více

Že je krize? V jihlavském pivovaru se tomu mohou jen smát.

Pivovar totiž právě teď prožívá jedno z nejlepších období své historie. Hospod, které čepují zdejší pivo Ježek, přibývá jako máku. Pivovar během půlroku dvakrát zvýšil objem vyrobeného lahvového i sudového piva. „Jihlavskému pivovaru nastala velice úspěšná doba,“ pochvaluje si ředitel a sládek pivovaru Jaromír Kalina.

Ani pivní fajnšmekři nešetří uznáním. „Za posledních několik měsíců se z Ježka stalo opravdu poctivé, dobře udělané, chutné a výrazné pivo, schopné konkurovat i daleko známějším značkám, více podporovaným reklamou,“ míní Zdeněk Kousal z jihlavského Svazu pivních turistů, které je neformálním respektovaným sdružením milovníků piva.

Jihlavský pivovar loni vyrobil 23,5 tisíce hektolitrů sudového piva, letos plánuje vyrobit 55 tisíc hektolitrů - dvaapůlkrát více. „První tři měsíce zatím takový vývoj potvrzují,“ řekl Kalina.

Tento týden pivovar otevírá v kraji tři nové tankovny - jednu v Třebíči a dvě v Jihlavě. Pro provozovatele to znamená úbytek starostí se sudy, pivo se točí z velkého tanku. Jednou z nich je třebíčské Pohostinství U Boba. „Ježka točíme dlouhodobě, ale po změnách v technologii výroby je jeho kvalita opět někde jinde, je to pivo na úrovni,“ řekl provozovatel hospody Drahomír Bobek. Výstav jihlavského pivovaru, čili objem výroby piva, od počátku roku vzrůstá.

V lednu zde vyrobili o 30 procent více než loni v lednu, v únoru o šestnáct procent více, v březnu dokonce o 106 procent více. „Vzhledem k tomu, že celé pivovarnictví je za první tři měsíce roku na 80 procentech výroby, je to velký úspěch,“ těší Kalinu. Zdá se, že loňská letní změna technologie výroby piva se vyplatila.

Jihlavské pivo se dlouho chuťově hledalo, až se teď takříkajíc našlo - má výraznou chmelovou chuť. Dnes už nehledě na to, že jsem jihlavský patriot, je to mé opravdu oblíbené pivo,“ řekl pivař Kousal.

Změny v technologii pivovar loni prezentoval jako „návrat k tradici“. Jednou z nich je, že se pivo ve výsledné stupňovitosti už vaří, jeho chuť a barvu dotváří přidávání karamelového sladu, a na konci „chmelovaru“ se do piva ještě přidává chmel, který posiluje jeho hořkost a vůni. Od listopadu pivo také získalo nové etikety.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Blažek


Být zase o kousek lepší. To si přejí pořadatelé jubilejního patnáctého ročníku největší humpolecké hudební události, tentokrát pojmenované jako Bernard fest.

Název našeho programu se neustále měnil, což nebylo dobře. Rozhodli jsme se pro nejlépe zapamatovatelné zjednodušení,“ řekl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard s tím, že smysl srpnového festivalu zůstane zachovaný.

Děláme to pro pobavení lidí. Doba je složitá, tak ať se všichni pořádně odreagují. Základem je samozřejmě kvalitní program,“ připomněl Bernard.

Někdo si řekl příliš

Humpolečtí opět oslovili řadu známých hudebníků. Support Lesbiens, Kryštof, Chinaski, Miroslav Žbirka, možná také Čechomor, ti všichni mají festivalovou pozvánku. Ne všechny nápady ale vyšly. „Původně jsme třeba zamýšleli pozvat bratry Nedvědy. Nakonec jsme od toho upustili, na letošní festival by žánrově nezapadli,“ podotkl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek s tím, že angažmá několika dalších kapel tradičně ztroskotalo na termínové kolizi či na nehorázných požadavcích interpretů.

Pivo jen za žetony

Pokud se organizačních záležitostí týká, pořadatelé vsadí na některé prvky z loňska. Osvědčilo se umístění pódia ke Komerční bance stejně jako prodej vstupenek prostřednictvím celostátní distribuční sítě.

Pivo se bude točit kvůli zákazu prodeje mladistvým i tentokrát jen za žetony. „Zvažujeme ponechat zdarma nealko pivo pro řidiče. Možná, že to bude i nový nápoj Švestka,“ doplnil Bernard s tím, že v úvahu přichází i určité zvýhodnění pro ty, kteří si koupí lístek v předprodeji.

Jak ale připomněl humpolecký starosta, festival není jen o radostech. „Po ukončení oslav slýchám od lidí, kteří bydlí na náměstí či v jeho blízkosti, stížnosti na nepořádek. Bylo by dobré tomu předejít,“ namítl Jiří Kučera.

Zátěž pro náměstí

Lidé z pivovaru se zodpovědnosti nezříkají. „Je to citlivé téma. Festival samozřejmě nesporné omezení pro určitou skupinu obyvatel znamená. Víme, že velkou zátěží může být třeba i ohňostroj, který se mimochodem snažíme každým rokem vylepšovat. S těmito lidmi rozhodně budeme mluvit,“ ujistil Stanislav Bernard.

Co ale Humpolečtí ovlivnit nemohou, je počasí. To festivalu v předchozích letech příliš nepřálo. Chlad a dešťové přeháňky vyhnaly řadu fanoušků muziky z náměstí také vloni.

Festival samozřejmě máme po těchto zkušenostech na nepřízeň počasí pojištěný už několik let,“ konstatoval mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Pojistka vše nespasí

Jak ale dodal pojišťovací makléř a jeden z partnerů Bernard festu Milan Dočkal, smlouva počítá pouze se zásadními událostmi, nikoliv s mrholením a deseti stupni nad nulou. „Pojistné plnění se vyplácí jen v případě zrušení, přerušení či předčasného ukončení programu,“ podotkl Dočkal.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů


Značka Zlatý Bažant mení svoj slogan. Od uvedenia novej reklamnej kampane značky 3. apríla tohto roku je ním Svetové slovenské pivo.

Nový slogan vyjadruje nielen skutočnosť, že Zlatý Bažant je najvyvážanejším slovenským pivom, ale aj jeho svetovú chuť a kvalitu.

Dnes sa vo svete vypije až 1 milión hektolitrov Zlatého Bažanta ročne. Okrem výroby v Hurbanove sa Zlatý Bažant licenčne vyrába v Česku, Maďarsku a Rusku a vyváža sa až do dvadsiatich krajín sveta. Najviac vývozu smeruje do USA, ďalej nasleduje Kanada, Lotyšsko a Ukrajina, vyváža sa však aj do Azerbajdžanu, Moldavska či Austrálie. Od 1. apríla si Zlatý Bažant môžu vychutnať aj vo Švédsku a tmavým pivom si už čoskoro spestria sortiment pivári z Poľska.

Nová kampaň značky Zlatý Bažant

Od 3. apríla odštartovala spoločnosť Heineken Slovensko novú reklamnú kampaň Zlatého Bažanta v elektronických médiách. „Dnes už väčšina toho, s čím denne prichádzame do kontaktu, pochádza z cudziny. Každý deň tak stretávame celý svet, na konci dňa sa však tešíme na niečo naše – na svetové slovenské pivo Zlatý Bažant,“ hovorí o novej kampani značky Zuzana Putalová, brand manager značky Zlatý Bažant a dodáva: „Nová kampaň a slogan sú pokračovaním aktivít, ktoré Zlatý Bažant odštartoval v roku 2008 uvedením nových etikiet či novinky Extra Cold. Zlatý Bažant ponúka tradíciu a inováciu súčasne, reprezentuje pivovarnícku tradíciu na Slovensku a vďaka svojej kvalite nás úspešne reprezentuje aj v zahraničí.

Novú kampaň pre značku Zlatý Bažant pripravila reklamná agentúra Istropolitana Ogilvy. „Zlatý Bažant je prestížna slovenská značka, ktorej komunikácia musí ísť s dobou. Slovensko sa zmenilo, je modernejšie a sebavedomejšie. Presne toto odráža naša kampaň: v nej vedľa seba kladieme Zlatý Bažant a svet zahraničných vecí, ktorý nás obklopuje. Nejde však o konfrontáciu typu „slovenské je dobré, cudzie je zlé“, ale skôr o konštatovanie toho, že slovenské pivo si aj v modernom svete úspešne obhájilo svoje miesto. A preto si zaslúži prívlastok svetové, “ hovorí Radoslav Olos, creative team director agentúry Istropolitana Ogilvy.

Novinka v atraktívnom obale

Spolu s novou reklamnou kampaňou uvádza Heineken Slovensko na trh aj zaujímavú novinku - Zlatý Bažant v jednolitrovej fľaši. Pivo v praktických obaloch sa stáva medzi slovenskými spotrebiteľmi čoraz vyhľadávanejším a od uvedenia Corgoň Maxifľaše v roku 2007 predaj piva v plastových fľašiach neustále rastie. Novinka Zlatý Bažant v 1L fľaši sa však od existujúcich produktov na trhu odlišuje, a to nielen netradičným objemom, ale aj svojím dizajnom. Jednolitrová fľaša Zlatý Bažant má elegantný tvar, priesvitnú etiketu a potlačenú fóliu multipacku. Zlatý Bažant teda bude nielen chutiť, ale aj vyzerať skutočne svetovo.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken


Majitel pivovaru hovoří o netradiční středomořské gastronomi a také o tom, jak vznikla myšlenka na vybudování pivovaru

Kvalitní suroviny si vozí z daleké Francie a na dotaz netrpělivých hostů v restauraci, kde je jídlo, má pohotovou odpověď, že v kuchyni. Na naše poměry trochu jinou gastronomii se snaží přinést hostům, kteří navštíví jeho pivovar a restauraci. I když zaměstnává dobrého šéfkuchaře, přesto si pravidelně nasazuje kuchařskou čepici, aby se postavil před rozpálenou plotnu. Také takový je David Ryba, majitel stříbrského pivovaru, restaurace a vinárny, který tvrdí, že kuchařina je nejtěžší práce na světě.

Navazoval nápad postavit ve Stříbře pivovar na nějakou tradici?

Tento dům (ukazuje na vedlejší budovu) číslo popisné třicet jedna měl kdysi právo várečné. V té době toto právo bylo přiznáno ve Stříbře celkem pěti domům. Ty údaje jsou ze šestnáctého století a pivo se zde začalo vařit zase v roce dva tisíce sedm.

Za jakých okolností vznikala myšlenka na stavbu pivovaru?

Jednou ráno jsem se probudil a ještě v posteli zvolal, že vedle bude pivovar. Což bylo koncem roku dva tisíce šest. A od vlastního nápadu k otevření pivovaru uplynulo jen jedenáct měsíců.

Co vás nejvíce těšilo a co naopak sráželo?

Ta věc, která mě potěšila, byla samotná stavba. Dost jsem to tehdy prožíval. Naštval mě ale přístup některých lidí v okolí, kteří se i snažili stavbu zastavit.

To, co jste vybudovali není jen pivovar, kde se vaří a čepuje pivo?

Jde v podstatě o misijní činnost. Snažíme se hostům přinést i gastronomii, a to jiného typu, než je v Čechách zvykem. Do naší činnosti vpravujeme prvky mezinárodní evropské kuchyně. Klademe důraz na používání špičkových surovin pro přípravu jídel.

Jak problematické je sehnat na trhu kvalitní suroviny?

Některé zaváží zahraniční firma nebo přímo i já z Francie. Když se vracím do Čech vezu sebou plné auto surovin. Každý čtvrtek máme grilování na otevřeném ohni a specialitou zde jsou mořské ryby a ty musí být naprosto čerstvé. Proto je závoz vždy čtvrteční ráno.

Pohybujete se v kuchyni také jako kuchař a jaké jsou vaše speciality?

Samozřejmě. Baví mě nejvíce příprava středomořské kuchyně. Každý den máme pro hosty jinou specialitu. K ní je nabízen domácí desert a hosté si tak mohou u nás prodloužit pobyt. Přínosem pro ně je pak lepší pocit a odcházejí spokojení.

Kvalitní jídlo vyžaduje dobrou přípravu. Nejsou hosté nervózní, že příprava trvá déle?

Samozřejmě že někteří jsou. Musí si ale uvědomit, že nejsme fast food. Jde nám především o kvalitu a celkovou atmosféru, a aby lidé jedli v klidu. Některá na první pohled běžná jídla nejdou připravit pod 20 minut. Nikdy jsem neviděl v zahraničí hosty, kteří by mávali na personál, a volali, kde mají jídlo. Dočkají se totiž jediné odpovědi: V kuchyni.

Co je ve vašem podnikání nejdůležitější?

Udržet stabilní kvalitu, jak jídel tak také samozřejmě i piva.

Stabilní kvalitu udrží jedině spolehlivý personál. Je těžké sehnat dobrého kuchaře?

Je to nejtěžší na celém podnikání. V gastronomii se neodpouští nic. Z mého pohledu je kuchařina nejtěžší prací na světe. Kdo ze zaměstnanců se nedokáže ztotožnit s novou koncepcí pivovaru, ten musí jít pracovat jinam.

Zmínil jste i kvalitu piva. Konec konců jste především pivovar. Jak máte ošetřeno, aby si pivař pochutnal?

Vaříme z odrůdy chmele, která se jmenuje poloraný červeňák. A tvrdím, že je to bezesporu nejlepší odrůda chmele na světě. Vysoká kvalita sladů a poctivost sládků je samozřejmostí.

Proč tak soudíte?

Je to dáno poptávkou. Velké pivovary vaří z extraktů. To zde nenajdete.

Jaká ocenění jste získali v poslední době?

Dva roky za sebou jsme získali první cenu v desetistupňovém výčepním pivu. V soutěži Jarní cena českých sládků. V roce 2008 v téže soutěži 2 místo s 12 Argent a letos 3 místo v pšeničních pivech se 14 Duchmaus.

Vnímáte mezi hosty stálou klientelu?

Jistě, vídám tu stálé tváře, hosty, kteří se opakovaně vrací. Pro takové máme dokonce tak zvanou štamgastskou kartu.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Antonín Hříbal


Na českém pivním trhu může již brzy dojít k halasnému cinkání půllitrů na počest svazku dvou významných hráčů. Několik zdrojů MF DNES nezávisle na sobě potvrdilo, že trojka na českém trhu Heineken je blízko dohodě o koupi tuzemské dvojky – Pivovarů Staropramen.

Foto

"AB InBev (vlastník Staropramenu) potřebuje sehnat peníze na první splátku za koupi amerického pivovaru Anheuser-Busch," vysvětluje jeden ze zdrojů motivaci belgické firmy k možnému prodeji českého pivovaru.

To, že pivovarnický obr potřebuje peníze, potvrzuje i mluvčí jeho belgické centrály Marianne Amssoms. "Nemůžeme však komentovat, o kterých součástech našeho byznysu uvažujeme," uvedla mluvčí. Podle ní zatím firma analyzuje různé možnosti s cílem dosáhnout za prodávané pivovary co nejlepších cen.

Mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík říká, že rozhodnutí tohoto druhu jsou plně v kompetenci jejich mateřské společnosti. Zástupci Heinekenu v Česku ani v Nizozemsku nechtěli případnou transakci vůbec komentovat.

Heineken v minulých dvou letech výrazně posílil svoji pozici na českém trhu. Nejprve koupil pivovar v Krušovicích, loni převzal čtveřici pivovarů ze skupiny Drinks Union. Svůj podíl na výrobě českého piva tak zvýšil téměř trojnásobně na současných 14 procent. Dotáhl se tak na dvojku na trhu – Pivovary Staropramen – která má téměř sedmnáctiprocentní podíl.

Heineken už dříve avizoval, že mu pozice české trojky nemusí dlouhodobě stačit. V zemích, kde působí, se snaží být lídrem trhu, případně druhým nejsilnějším hráčem.

Možnost, že by se stal v Česku jedničkou, je však prakticky vyloučena. Zhruba polovinu trhu totiž ovládá Plzeňský Prazdroj a Heineken by tak musel skoupit všechny ostatní pivovary, aby se mu alespoň vyrovnal.

Svatba se Staropramenem by mu stačila k tomu, aby ovládl třetinu trhu, což už je velmi slušná pozice. Z takového scénáře však mají obavy zástupci malých pivovarů.

"Pokud by na trhu působili dva výrazně silní hráči, bylo by pro ně snadné si jej zcela rozporcovat a třeba úplně odstavit menší výrobce od dodávek do obchodních řetězců," zamýšlí se nad možnými důsledky Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

Pro případné posílení pozice na českém trhu si navíc Heineken nemůže vybrat vhodnější dobu. Ekonomická recese totiž hraje proti prodávajícím a ceny akvizic klesají. "Za normálních podmínek by nebyla nereálná cena okolo deseti miliard korun, klidně i více," odhaduje člověk znalý poměrů na českém trhu. Cenu Pivovarů Staropramen by kromě výrazného tržního podílu zvyšovala také rozsáhlá licenční výroba. "Je však těžké odhadnout, nakolik tuto cenu srazí současná ekonomická situace," dodává zdroj.

Podle propočtů MF DNES by cena neměla rozhodně klesnout pod pět miliard korun.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Žinkovy by se do několika let měly stát obrovským turistickým lákadlem. Především díky americkým investorům, kteří koupili zdejší zámek a na rozdíl od svých předchůdců se pustili do oprav a budování zázemí pro návštěvníky Žinkov v otevřené a pro věc užitečné spolupráci s orgány městyse.

Foto

Zámek už během prvního roku působení nového majitele získal téměř celou novou střechu a postupně tu vzniká nový kongresový a hotelový komplex s restaurací, bazénem, podzemním parkovištěm, obnovenou zahradou či malým amfiteátrem. Vše je posvěceno památkáři a historickou hodnotu zámku to nijak neohrožuje. Investor se rozhodl a se starostou Žinkov Jiřím Pomahačem a ostatními zastupiteli podrobně projednal, že část zámku bude přístupná veřejnosti a zachovány by měly zůstat i zdejší svatební a podobné obřady.

Opravy a plány se ale netýkají jen samotného zámku, ale i jeho okolí. Původní vzhled dostane především rozlehlý zámecký park, lipová přístupová alej, most přes rybník, na jehož břehu zámek stojí. A také mlýn v městysi, na hrázi rybníka, ve kterém vznikne i restaurace a kulturní sál. Fungovat by tu měl i malý pivovar, který by vrátil žinkovské pivo, naposledy vyrobené v roce 1923, k životu a na trh. K tomu účelu už si „zámečtí“ zaregistrovali ochrannou známku a výtvarně se inspirovali symbolikou bývalého žinkovského pivovaru z konce 18. století. „Zde, v těchto dnech, je naše spolupráce asi nejvíc patrná, protože my bychom v sousedství mlýna rádi vytvořili další součást této kulturní a odpočinkové zóny z nemovitosti, která je obecní,“ říká Pomahač.

A jak že se Američané dostanou do Žinkov a mají s nimi takové velké plány? „Česká republika nás velmi zaujala a žinkovský zámek nám učaroval jedinečnou podobou a postavením na břehu rybníka i krásnou přírodou v okolí,“ svěřil se zástupce investora Chuck Robinson. Kolik turistů bude do Žinkov jezdit, si zatím netroufá odhadovat, ale již nyní, když ještě není zámek zpřístupněn, je prý vidět, že lidé o tuto památku zájem mají.

Práce na rekonstrukci zámku by měly trvat do roku 2015. „Ovšem nelze to říci s určitostí. Může se stát, že se v průběhu prací zjistí poškození většího rozsahu, než s jakým počítáme. Tak tomu bylo například i u opravy střechy, kterou už máme z 95 procent hotovou,“ podotkl Robinson. Návštěvníci Žinkov se ale dočkají otevření některých částí zámku již dříve. „Nechceme vše otevírat najednou ,ale průběžně. Například mlýn by mohl být zpřístupněn už za dva až čtyři roky,“ dodal Robinson.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor a foto: Šárka Meissnerová


Letošní jarní soutěž značky Radegast, která naplňuje imagový atribut značky pravé pivo pro pravé chlapy, zavede soutěžící do přírody. Vrcholem projektu s názvem „Hledej Radegastův roh hojnosti a získej 250 tis. Kč“ bude finálové odpoledne spojené s nevšedními zážitky v přírodě. Vítěz soutěže si odnese čtvrt milionu korun, dalších více než dvacet tisíc cen od značky Radegast je připraveno pro účastníky soutěže. V rámci kampaně k soutěži značka využije tisk, rádia a CLV. Pivaře upozorní na probíhající soutěž také instore komunikace v podobě podlahových samolep a standardních POSM.

Soutěž propojuje čistou přírodu, pravé chlapáctví a nejoblíbenější moravské pivo. Jsem přesvědčen, že naše spotřebitele tento koncept zaujme," říká brand manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Účast v soutěži je podmíněna zasláním kódů z podvíček lahvového piva. Část soutěžících bude také vylosovaná v restauracích a hospodách. Třicet příznivců značky Radegast, kteří se kvalifikují, postoupí navíc do finálového odpoledne. Ostatní budou soutěžit o 20 tisíc darů od značky Radegast. „Vítěz outdoorového odpoledne bude muset prokázat nejen dostatek fyzické výdrže, ale i určité znalosti, předvídavost a odvahu," dodává Pavel Kmínek

Vítěz 250 tisíc Kč bude znám začátkem června letošního roku.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nevýhodné exportní kontrakty, kurz koruny, špatná obchodní politika poslaly loni do ztráty Pivovar Klášter z Hradiště nad Jizerou. Doplatil, podobně jako před časem jihlavský Ježek a některé další pivovary, na vývoz laciného piva do Německa.

Představitelé pivovarnického uskupení K Brewery, které Klášter loni koupilo, ale tvrdí, že nápravná opatření vytáhnou zadlužený pivovar opět nad nulu. A že se problematického pivovaru nehodlají vzdát.

Z někdejší produkce 120 tisíc hektolitrů se Klášter s 75 zaměstnanci po omezení problémového exportu propadl podle informací HN o třetinu, podobným způsobem z předloňských 200 milionů i tržby.

Pivovar také dluží po lhůtě splatnosti některým dodavatelům. O jak velkou sumu jde, obchodní ředitel Zdeněk Reska neprozradil.

"Jsou tak vysoké, že mne to bolí. Jsem ale ze staré školy, každý dluh je podle mne problém k okamžitému řešení," říká Reska. Je jedním ze dvou předních manažerů, kterými K Brewery letos nahradilo dřívější šéfy z doby předchozího majitele společnosti Ecoholding.

Problémy Kláštera způsobila podle Otakara Bindera, zodpovědného v K Brewery za marketing a obchod, především špatná kvalita managementu a "rozprodej piva do Německa za babku".

"Exportovat budeme dál jen za oboustranně výhodných podmínek. A také v případě Kláštera se chceme co nejvíc soustředit na podporu prodeje v místním regionu," popisuje Binder způsob, jakým chce K Brewery dostat Klášter z nejhoršího.

Podobný - a zatím úspěšný - recept zavedla pivovarnická skupina, ve které mají největší podíly podnikatelé Martin Burda a Grzegorz Hóta, loni v Pivovaru Jihlava. I ten před vstupem K Brewery doplácel na nevýhodné podmínky exportu.

K Brewery má dnes podíly v pivovarech Svijany, Rohozec, Černá Hora a ovládá Klášter, Janáčka, Platan, Rychtáře, Lobkowicze a jihlavského Ježka. Loni ještě Český svaz pivovarů a sladoven nepočítal do statistiky K Brewery jako pivovarnické uskupení s holdingovou strukturou, a tedy kumulovanou produkcí pivovarů. Údajná nezávislost ovládaných pivovarů přitom znamenala významnou úlevu na spotřební dani.

Právníci už ale od loňska upozorňovali, že většina z ovládaných pivovarů sice splňuje podmínky kategorie "malý" (do roční výroby 200 tisíc hektolitrů), ale je sporné, zda ještě platí i druhá podmínka pro daňovou slevu - nezávislost na jiném subjektu.

Od letoška už ale šest pivovarů ve správě K Brewery podle Bindera slevu na spotřební dani v kategorii "malý a nezávislý" neuplatní. Zaplatí daň jako velké pivovary a přijdou celkem o daňovou úlevu v řádu desítek milionů korun. "Přiklonili jsme se k tomu, i když ty právní výklady nebyly jednoznačné. Jednotlivé pivovary sice působí samostatně, ale centralizovali jsme už některé činnosti, jako je nákup surovin, počítačové propojení a podobně," říká Binder.

Svijany a Rohozec ovládá liberecká společnost LIF, K Brewery tam má menšinový podíl. K padesáti procentům v pivovaru v Černé Hoře se ale nijak zvlášť nadšeně nehlásí. Zakladatel a dnes druhý spolumajitel - Jiří Fusek - trvá na nezávislosti "své" Černé Hory.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


V roce 1850 se přistěhovala do Poličky rodina Witzova. Patřil jim místní pivovar. V roce 1941 byl tehdejší majitel, Rudolf Witz ubit v koncentračním táboře. Jeho vnuk, Karel Witz vyrůstal v Praze a Poličku znal jen z prázdninových výletů, ale po restituci se tu usadil natrvalo. V domě, který jeho rodině nacisté sebrali a komunisté nevrátili... Restituenti převzali pivovar ve zchátralém stavu. Podle socialistických plánovačů měl být totiž zrušen. Příchod soukromých majitelů všechno změnil. V Poličce se pivo vaří dál.

Foto

Foto

Foto

Foto



Video naleznete také zde...

Zdroj: Česká televize.cz


Chtěli společně stavět, teď se přou o peníze. Šéf černohorského pivovaru tvrdí, že mu městys dluží peníze ze společného projektu

Dělníci brzy začnou pracovat na přestavbě pivovarského Centra Sladovna. Postaví nový hotel a další zařízení. Stavbu ale provází spor majitele pivovaru se zastupiteli městyse.

Jiří Fusek, kterému černohorský pivovar patří, po vedení městyse požaduje vrácení peněz investovaných do příprav prvního projektu nového hotelu. Ten měl v Centru Sladovna stát již před několika lety. Původní záměry na jeho stavbu však ztroskotaly.

Před třemi lety obdrželi městys a pivovar dotaci s podílem vlastních zdrojů na projekty rozvoje Černé Hory a Centra Sladovna. Nositelem smlouvy s ministerstvem pro místní rozvoj byl městys a Pivovar Černá Hora financoval přes městys svůj finanční podíl. Poradenská firma nesplnila smluvní podmínku vypracovat projekt tak, aby byly získány finanční zdroje. Přesto ale peníze nebyly vyúčtovány a vráceny,“ vysvětlil ředitel pivovaru Jiří Fusek.

Ten nyní oslovil zastupitele městyse s tím, aby pohledávky vůči pivovaru vyřídili nejpozději do dnešního dne. Jinak se obrátí na soud. Starosta městyse ovšem Fuskovy požadavky odmítá.

Nevím, jaké peníze bychom měli pivovaru vracet. Pan Fusek projektovou dokumentaci, do které jsme tehdy společně investovali, použil jako základ současného projektu. Pochopil bych to, kdyby mi vrátil plnění, tedy tu projektovou dokumentaci, a městys jemu zase peníze. Ale pokud byla dokumentace použita, tak tomu sporu nerozumím. Městys Černá Hora v roce 2004 vzal břímě projektu na sebe, protože by pan Fusek jako podnikatel jen těžko na svůj pivovar získal nějakou dotaci. To, že se hotel nakonec nestavěl, bylo ostatně také pochybením pivovaru. Ten měl totiž v době, kdy jsme o dotace žádali, v zástavě pozemky. Vedení městyse o tom ale nevědělo. Tyto pozemky nakonec rozhodly v náš neprospěch,“ vysvětlil starosta Černé Hory Bohumil Hlavička.

Podle zástupce firmy Sewaco, která před lety žádost o dotaci na stavbu hotelu a opravu dalších budov v Černé Hoře zpracovávala, byly okolnosti nepřidělení dotací nespravedlivé. „Žádost pana Fuska a městysu Černá Hora tehdy splňovala nutné parametry, přesto byla vyloučena. Nepomohla ani následná interpelace v Bruselu. Vzhledem k tomu, že pan Fusek nakonec dotace na stavbu hotelu získal, považuji tuto záležitost pro něj za uspokojivě vyřešenou. Jeho výpady vůči panu starostovi nechápu,“ řekl Vojtěch Doležal z brněnské firmy Sewaco.

Spor, který má původ před pěti lety, je tak další neshodou mezi vedením pivovaru a zastupiteli Černé Hory. Ti již delší dobu čelí kritice ze strany pivovaru kvůli cenám vodného a stočného. To je podle ředitele pivovaru Fuska v Černé Hoře nepřiměřeně drahé. Vedení Černé Hory se zatím na dalším postupu nedohodlo. Zastupitelé se nejdříve chtějí s problémem důkladněji seznámit.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Tomáš Soldán


Budějovický Budvar začal stavět plně automatizovaný sklad hotových výrobků. Jedná se o největší letošní investici firmy v hodnotě 87,2 milionu korun a také o jeden z největších logistických projektů v historii společnosti. „Cílem investice je zvýšení kapacity skladů hotových výrobků a zlepšení výkonnosti,“ sdělil Euro.cz výrobně technický-ředitel a sládek Budvaru Adam Brož, který odpovídá za realizaci projektu.

Budova skladu bude 24 metrů vysoká a stane se novou dominantou areálu pivovaru. Celková kapacita skladu bude tři tisíce paletových míst. Při uskladnění piva v běžných přepravkách na 20 půllitrových lahví tak bude ve skladu uloženo až 12 tisíc hektolitrů piva neboli 2,4 milionu lahví.

Pro řízení toku palet budeme využívat technologii RFID, kterou pro daný účel v České republice dosud nikdo nepoužívá,“ upozornil vedoucí oddělení nákupu a logistiky Budvaru Pavel Pánek. „Plně automatizované zařízení bude mít výkon sto paletových dvojcyklů za hodinu,“ dodal.

Skladové hospodářství Budvaru bude po dokončení projektu řízeno implementovaným systémem WMS (Warehouse Management System). Generálním dodavatelem investičního celku je SSi Schäfer. Zkušební provoz nového systému by měl začít v říjnu.

V loňském roce investoval Budějovický Budvar do svého rozvoje 282 milionů korun. Letos podnik předpokládá investice ve výši 479 milionů korun, které budou směřovat mimo jiné do rozšíření kapacity obchodních středisek v České republice, obnovy strojů v lahvovně nebo do nákupu nových přepravek a sudů.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Jana Křížová


Nealko vaří už polovina pivovarů

[čtvrtek, 2. duben 2009]

Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Lahvové, točené, s minimálním obsahem alkoholu nebo i stoprocentně lihuprosté. Nealkoholické pivo táhne vítězně českým pivovarnickým trhem a každým rokem jeho produkce trhá rekordy. Loni už dodaly tuzemské pivovary na trh skoro 580 tisíc hektolitrů.

Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Doby, kdy v Česku existovalo jediné Pito, jsou dávno pryč. Ze 47 průmyslových pivovarů v zemi už vyrábí nealko téměř polovina z nich a na výběr mají konzumenti z 23 značek. Ještě v roce 2000 dodaly pivovary na trh 117 tisíc hektolitrů. Jen v loňském roce vzrostla produkce meziročně o 16 procent. Pouze menší část z toho putovala za hranice.

Nealko pivo je nutností

Zájem o nealko roste postupně už řadu let, největší boom ale zaznamenaly pivovary v posledních dvou letech - v souvislosti s novými a přísnějšími pravidly pro řidiče. "Původně šlo o poměrně nevýznamný doplněk, teď už se ale většina producentů rychle přizpůsobuje tomuhle velmi rostoucímu trendu. Mít nealko pivo v portfoliu je dnes skoro nutnost," připomíná předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

"Výrazný nárůst spotřeby nealko piva souvisí se změnou životního stylu a odpovědností řidičů," uvedl brand manažer značky Radegast Birell Vladimír Vaněk z Plzeňského Prazdroje. Prazdroj loni vyrobil přes 320 tisíc hektolitrů Birellu, což jsou tři procenta jeho celkové produkce. Tahle značka je tak jednoznačně jedničkou na trhu. Patří jí dvě ze tří nealko piv, prodaných na domácím trhu.

Na nealko už sázejí velké i menší pivovary. Třeba v případě Pivovaru Náchod dělá už nyní jeho Primátor Nealko na 15 procent z celkové produkce 130 tisíc hektolitrů. "Ještě před platností nového silničního zákona jsme byli druzí na trhu. Dodnes je nealko pivo pro nás veledůležitá značka. A je jisté, že význam tohoto segmentu piv dál poroste. To je jedna z mála jistot na pivovarnickém trhu u nás," potvrdil ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Hospody berou nealko pivo po sudech

Poptávka po zlatavém moku s minimálním množstvím alkoholu už narostla natolik, že ho hospody ve velkém berou už v sudech a čepují přímo z pípy. Mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek upozorňuje, že varianta točeného pivního nealka ale není řešení pro každou hospodu. "Hospodské nebo restauratéry vybíráme s větší péčí. Naše nealkoholické pivo je méně prokvašené, a to chce větší starost a zaručený odběr," uvedl Mikulášek.

Podobně mluví i spolumajitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. "Záleží na spotřebiteli. Malý motorest dá přednost lahvím. Má-li vyšší obrat, pak vezme i nealko pivo v sudech. Je to prostě služba," říká muž, který šéfuje i Svazu malých nezávislých pivovarů.

Černohorský pivovar prodává nealkoholické pivo s "čistou nulou". Klasické pivo totiž díky speciální technologií rozdělí na dvě frakce: pivo a alkohol. Vedle čistého pivního nealka zůstane i lihovina, prodávaná jako Pivní režná.

Přísnější silniční zákon plus nové trendy v konzumaci alkoholu už přinesly nealkoholické varianty i do výroby vína. V nabídce nealka se například utkávají prakticky všichni přední výrobci a dovozci sektů a šumivých vín.

Foto

Zdroj: iHNed | Autor: Miroslav Petr


Všechny staré pivní etikety a lahve jsou poctivě archivovány téměř ve všech pivovarech a jinak tomu není ani v Krušovicích.Zde se v polovině týdne konaly křtiny nových etiket, které by měly odstartovat další etapu pivovaru.

Vyznavači krušovického piva si jistě všimnou zásadní změny v barevném složení etikety. Do tradiční kombinace červená a zlatá přibyla další barva a to bílá.

„Použití bílé barvy v názvu značky zlepšilo čitelnost a výraznost etikety,“ uvedla Hana Fenclová, brand manažerka značky Krušovice.

Do grafiky nových etiket byly rovněž zakomponovány názvy surovin pro výrobu krušovického piva. Z etikety se tak dozvíte, že na výrobu je použita křivoklátská voda, žatecký chmel či že se pivo vaří přímo v krušovickém pivovaru.

„Vzhled pivní lahve k lepšímu mění u piva Mušketýr nahrazením fólie krčkovou etiketou. Nově byla etiketa piva Mušketýr opatřena výrazným tmavě červeným vnitřním rámečkem, který ji výrazně odlišuje od etikety piva Krušovice Světlé. Nápadná změna barvy neunikne zcela určitě milovníkům piva Jubilejní ležák. Zde zmizelo béžové pozadí s tmavě modrým rámečkem a nahradily ho dvě zlaté barvy. Všechny druhy piva jsou na zadní etiketě opatřeny chráněným zeměpisným označením a logem České pivo,“ přiblížila konkrétní informace o nových etiketách Hana Fenclová.

Křtiny nové etikety

Moderní etikety byly pokřteny jak jinak než krušovickým pivem. O křest se postaral generální ředitel firmy Heineken Česká republika Lieven Van der Borght, dále pak Ronald Lucassen, ředitel dodavatelského řetězce, obchodní ředitel Jiří Daněk a ředitel marketingu Jiří Imrýšek. Následně byla stará lahev spolu s Rakovnickým deníkem uložena do olověného tubusu. Ten byl poté zapečetěn po staročesku kovářem a uložen do starého pivovarského sklepa, kde zůstane zřejmě navěky. Křtin se zúčastnili i rakovničtí ostrostřelci, kteří vystřelili na počest ze svých pušek a následně i z děla.

Video a foto zde...

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Miroslav Elsnic


Pivovar podpoří vznik Mamutova

[čtvrtek, 2. duben 2009]

Pozemek, na kterém Přerov plánuje výstavbu turistického lákadla – víceúčelového areálu nazvaného Mamutov, získá město do pronájmu bezplatně.

Rozhodla o tom pivovarnická skupina, jejíž součástí je i přerovský pivovar Zubr. Ta je totiž vlastníkem šestihektarové plochy v Předmostí, kde má Mamutov vyrůst.

Město propagujeme především v kontextu s pivem Zubr a přispíváme k jeho dobrému jménu. Mamutov vidíme jako jednu z příležitostí nabídnout obyvatelům Přerova i návštěvníkům něco navíc. Zubr se opakovaně stává nejlepším pivem v zemi a to je dobrá vizitka nejen pro pivovar. Každý unikát je pro město přínosem a my věříme, že jím bude i Mamutov,“ říká Pavel Svoboda z pivovaru Zubr.

Mamutov navazuje na pravěkou historii Předmostí. Areál by měl navodit iluzi původní krajiny a připomenout způsob života pravěkého člověka. Jeho součástí se stane nejen unikátní expozice včetně prehistorických obydlí a exponátů zvířat v původní velikosti, ale také například rozhledna, výukové centrum a sportoviště pro děti i dospělé.

Nyní probíhá příprava podkladů nutných k územnímu řízení, poté bude následovat dokumentace vázaná na stavební povolení a po jeho udělení začneme s přípravou území, terénními pracemi a následně se stavbou objektů. Předpokládáme, že práce budou probíhat po etapách a první návštěvníky by měl Mamutov přivítat v roce 2012,“ přiblížila projekt Miroslava Švástová z magistrátu.

Zdroj: Hranický deník.cz | Autor: Dagmar Rozkošná


Pivovarské muzeum v Plzni připravuje ke svým padesátým narozeninám rozšíření expozice o podrobnější historii všech významných plzeňských pivovarů. Díky smlouvě s městem Plzeň také byla propojena budova muzea s plzeňským historickým podzemím.

Foto

Plný provoz bude slavnostně zahájen během oslav 50. výročí založení Pivovarského muzea ve dnech 8. – 10. května 2009, ale již od 1.dubna je možno podzemí navštívit denně od 10 do 18. Na základě právě podepsané smlouvy se Správou veřejného statku Města Plzně převzal plzeňské historické podzemí do správy Plzeňský Prazdroj, který bude veškerý výtěžek z provozování prohlídkového okruhu v podzemí vracet zpět do vylepšování této expozice a její marketingové podpory. Město jako majitel podzemí obnovilo historický vstup ze sklepení Pivovarského muzea. Napojení podzemí na Pivovarské muzeum nebylo technicky složité, propojení už kdysi existovalo a nyní byla jen odstraněna stará zazdívka stávající historické chodby. Vstup byl upraven pro pohodlí návštěvníků, nové je také osvětlení a bezpečnostní prvky. Propojovací chodba je úzká a umožní pohyb jen v jednom směru. Proto byla instalována speciální signalizace, která zaručí bezpečný pohyb skupin návštěvníků. „Po připojení prohlídkového okruhu v Plzeňském historickém podzemí chceme využít zkušeností s úspěšným provozem turistických cílů, zvýšit, povědomí o Plzeňském historickém podzemí a posílit turistickou atraktivitu centra Plzně pro návštěvníky z celého světa,“ říká Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. „V expozici historického podzemí zavedeme postupy a procesy, které úspěšně fungují v našich současných provozech a trasách. Zavádíme online rezervační systém, výklad průvodců je k dispozici ve všech hlavních světových jazycích.,“ doplňuje Jindřiška Eliášková. Propojení s historickým podzemím je symbolickým dárkem k 50. výročí založení Pivovarského muzea, jehož oslavy proběhnou 8. – 10. května 2009 v Pivovarském muzeu a Plzeňském historickém podzemí. Během oslav bude slavnostně „přestřižena páska“ ke vstupu do Plzeňského historického podzemí z budovy Pivovarského muzea. Pro jubilejní padesátou sezónu připravuje Pivovarské muzeum také novou expozici věnovanou historii rozvoje plzeňského pivovarnictví na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci se v ní seznámí nejen s historií a slávou Měšťanském pivovaru, ale nově se dozvědí i řadu stejně hodnotných zajímavostí o historii i současnosti pivovaru Gambrinus i bývalých plzeňských pivovarech Světovar a Prior.

Zdroj: Cesky Plzeňským krajem.cz


Značka Stella Artois přichází s unikátním projektem Perfect Gastronomy Program, který si klade za cíl zlepšit současný stav českého pohostinství. Základem projektu je spolupráce se stovkou odborných hodnotitelů, s tzv. perfekcionisty, kteří budou navštěvovat restaurace po celé České republice a hodnotit kvalitu poskytovaných služeb a úroveň gastronomie v těchto zařízeních. Své hodnocení budou poté zveřejňovat na internetových stránkách www.perfekcioniste.cz. Jednotlivé provozovny budou dostávat od perfekcionistů konkrétní tipy na zlepšení, díky kterým mohou posunout svou restauraci na vyšší gastronomickou úroveň.

Naším cílem je, aby si návštěvníci odnášeli z restaurací jen ty nejlepší gastronomické zážitky. Právě proto jsme vytvořili speciální tým perfekcionistů, kterým není situace v restauracích lhostejná a chtějí se aktivně zasadit o její zlepšení,“ říká David Petřík, zakladatel projektu Stella Artois Perfect Gastronomy Program a manažer značkových restaurací Potrefená husa. Iniciátorem projektu je značka Stella Artois, která tím chce přispívat ke zvyšování úrovně prémiových restaurací, kde má díky své výjimečné kvalitě silnou pozici.

Pro nominaci do programu museli všichni perfekcionisté projít odborným testem, kde prokázali své gastronomické znalosti a zkušenosti. Každý perfekcionista má k dispozici speciální manuál, který byl stejně jako vstupní test sestaven na základě know-how získaného během provozování restaurací Potrefená husa. Manuál slouží k hodnocení jednoho ze sedmi základních kritérií kvalitní restaurace (prostředí provozovny, podoba menu, úroveň obsluhy, kvalita surovin, chuť pokrmů, průběh návštěvy a servírování piva Stella Artois).

Do projektu jsou zapojeny vybrané restaurace po celé České republice, přičemž perfekcionisté se nemusí omezovat pouze na návštěvy těchto lokalit, ale mohou navštívit jakoukoliv restauraci na celém území České republiky. „Naším cílem je zkvalitňovat úroveň gastronomie a proto budeme oslovovat majitele hodnocených restauracích se zpětnou vazbou. Ty úspěšné budeme vyzdvihovat, těm ostatním poskytnem veškeré podněty ke zlepšení,“ komentuje fungování Stella Artois Perfect Gastronomy Programu v praxi David Petřík.

Informace o projektu Stella Artois Perfect Gastronomy Program a hodnocení jednotlivých restaurací perfekcionisty naleznete na internetových stránkách www.perfekcioniste.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Nealkoholické pivo je v České republice stále populárnější. Jak potvrdily nedávno zveřejněné výsledky Českého svazu pivovarů a sladoven, výstav nealkoholického piva včetně exportu loni meziročně vzrostl o 16 % na 597 000 hl. Na domácím trhu pak nealkoholické pivo rostlo 14% tempem a atakovalo hranici 500 000 hl – přesně 495 679 hl. Na špici popularity se stále drží Radegast Birell od Plzeňského Prazdroje, 2 ze 3 nealkoholických piv prodaných v ČR nesou právě tuto značku.

V loňském roce jeho produkce pro Českou republiku přesáhla hranici 320 000 hl. Radegast Birell se začal vyrábět v roce 1993, kdy se ho vyrobilo 3 257 hl. Od té doby vzrostl jeho výstav bezmála 100x. Rozsáhlý průzkum* mezi konzumenty piva prokázal, že Radegast Birell je nejen nejoblíbenější, ale také nejznámější značkou nealkoholického piva. Značku zná 70 % všech dotázaných. V kategorii konzumentů nealkoholického piva (mužů ve věku 25 – 50 let) je to dokonce 99 % dotázaných.

Nealkoholické pivo si postupně získalo stabilní místo na českém pivním trhu. Vedle motoristů a cyklistů si ho stále častěji objednávají také lidé v práci, v restauraci, doma nebo na zahradě. Výrazný nárůst spotřeby nealko piva souvisí zejména se změnou životního stylu a odpovědností řidičů,“ říká brand manažer značky Radegast Birell Vladimír Vaněk.

Zhruba polovina oslovených si nealkoholické pivo dopřává minimálně 1x týdně. Podle výzkumu* je tradičně nejoblíbenějším obdobím pro konzumaci nealko piva léto. Nejčastěji ho lidé konzumují k jídlu, při práci, při řízení auta nebo na kole.

Velké úspěchy zažívá Radegast Birell i v soutěžích kvality – v posledních čtyřech letech bodoval na druhé největší mezinárodní soutěži Australian International Beer Awards. V loňském roce uspěl také v soutěžích Zlatý pohár PIVEX 2008 a suverénně zvítězil na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nejmladší česká sládková

[středa, 1. duben 2009]

Nikol Krmenčíková, nejmladší česká sládková

V českých, ale i v evropských pivovarech bychom jen stěží našli ženu, která vaří pivo. Být sládkem je totiž výhradně chlapská záležitost. Ovšem pravidla mívají i své výjimky. Mezi ně patří devatenáctiletá Nikol Krmenčíková, která vaří pěnivý mok ve varnsdorfském minipivovaru. Chválí ho i štamgasti v Praze. Jen si dej, pivo je zdravé," slýchávala doma malá Nikol od svého otce po každém svátečním obědě. Maminka se ale zlobila, kdy jí nebylo po chuti, aby dcera popíjela mok, který podle ní náleží jen mužům. Možná, že se jí vybavila scénka z televizního večerníčku o maxipsu Fíkovi, který po pivu přestal růst a zhloupl. Nikol se však nic podobného nestalo.

Kouzlo vaření piva

První várku piva uvařila mladičká Nikol ve druhém ročníku na Střední průmyslová škole potravinářských technologií v Praze. V rámci studia tam pravidelně jednou za měsíc studenti vyráběli devadesát litrů pěnivého moku. Většina z nich si školní pivovárek natolik oblíbila, že se z něj v dalších dvou letech skoro nehnuli.

"V době, kdy mi nebylo ještě osmnáct let, jsem pivo moc nemohla," vzpomíná. "Lepší to bylo v maturitním roce. V pivovárku vařil každý student to svoje pivo podle chuti. Uměli jsme to i bez dozoru kantorů. Mě pivo strašně přitahovalo vůní kvasnic, sladu i chmele. Popsat se to kouzlo nedá."

Na konci třetího ročníku oslovil Nikolu jeden z profesorů, aby mu asistovala při kurzech vaření piva pro veřejnost. Tam si jí všiml spolumajitel varnsdorfského minipivovaru a požádal ji, aby mu pomáhala při pivních slavnostech. Od vaření a točení piva byl jen krůček k nabídce stát se ve Varnsdorfu sládkovou. "Taková příležitost se neodmítá," řekli jí rodiče. Nakonec věděli, že Nikol a pivo jedno jsou.

Coby sládková jediného minipivovaru v Ústeckém kraji uvařila první dvě várky letos v únoru. Celkem to bylo třináct hektolitrů klasického ležáku plzeňského typu. K pití bylo připravené v polovině dubna.

"Nejprve jsem ho okusila já, pak majitel pivovaru - oběma nám chutnalo," chlubí se Nikol Krmenčíková. "Místní štamgasti pili první várku jako o závod a chodí na něj i dnes. Chutnalo i v Praze. Vozí se mimo jiné do Pivovarského klubu v Karlíně nebo do restaurace Zlé časy na Chodovci. Kromě ležáku jsem vyzkoušela i dva speciály, které se u nás moc nedělají. Je to pivo pšeničného typu s nakuřovaným sladem a pak tmavé s krémovou pěnou. Je velmi podobné irskému Guinnessu. Chtěla bych zkusit uvařit ještě další piva, třeba belgická a irská. Zanedlouho se je budu učit v Čechách od sládků, kteří jsou k nám do minipivovaru Kocour pozvaní."

Nedělám to pro peníze

Nikol Krmenčíková pivo nejenom ráda vaří, ale také pije. Nedávno si udělala rekord - vypila patnáct piv, a prý byla v pohodě. Nejvíc si oblíbila piva menších výrobců, kteří dodržují klasický postup. "Velké pivovary vyrábějí piva v co možná nejkratším čase. Aby vydržela, jsou ošetřená, a to všechno je na nich znát," dodává.

Nejmladší česká sládková, a dost možná že i evropská, studuje v prvním ročníku na pražské Vysoké škole chemicko-technologické. Kde vyšetří čas na vaření piva?

"První čtyři dny v týdnu jsem ve škole, ve čtvrtek večer sbalím kufry a odjedu autobusem do Varnsdorfu," odpovídá. "V pátek a sobotu tam uvařím dvě várky, v neděli se vracím domů. Ještě ten den odpoledne se připravuji do školy. V pondělí už sedím v posluchárně na přednášce. Je to dost náročné, někdy se musím přemlouvat, abych se učila, i když jsem unavená. Jestli se mi to vyplatí z finačních důvodů? Pro peníze to rozhodně nedělám, mě vaření piva opravdu velmi baví. Na druhou stranu je příjemné, když si vydělám nějakou korunu."

Nikol má ještě jednu zálibu, a to sbírání pivních sklenic a lahví od nejrůznějších speciálů. Buď jí je někdo věnuje, nebo si je sama koupí. Největší radost má ze sady skleniček středoškolského pivovárku. Je to těžko dostupná sběratelská rarita.

Co studentce a sládkové v jedné osobě nejvíc chybí, je volný čas. Když je doma, v Radotíně, je ochotná ho věnovat dětem v místním turistickém oddílu. Chodí s nimi každou středu odpoledne na výlety do přírody. I ona sama ráda putuje volnou krajinou. Společníkem, který ji nejčastěji doprovází, bývá fotoaparát.

"S čistou hlavou můžu přemýšlet o sobě, studiu i o pivu a jeho chutích," svěřuje se. "Až skončím školu, chtěla bych mít svůj pivovar. Je to můj sen. Jestli se mi splní...? Na to mám ještě dost času."

Zdroj: GastroNews.cz | Autor: Petr Melničuk


Orco sa vracia k pivu

[středa, 1. duben 2009]

Pivovar Stein sa nemá búrať, ale po rekonštrukcii vytvoriť obchody, hotel a kancelársku vežu

Spoločnosť Orco sa plánuje vrátiť k vareniu piva v Bratislave. Od začiatku budúceho roka by mala odštartovať výroba v novom závode, ktorý by mal byť súčasťou historickej budovy pivovaru Stein na Legionárskej ulici.

Podľa vyhlásenia prezidenta spoločnosti Orco so sídlom v Luxemburgu Jeana-Francoisa Otta sa firma rozhodla rozložiť svoje investície a vstúpiť aj do odvetvia pivovarníctva, ktoré nie je krízou postihnuté tak bolestivo, ako realitný development.

Kde by sme to mali urobiť ak nie na mieste, kde sa dobré pivo varilo vyše sto rokov?“, odôvodňuje prezident Orca prudký obrat v podnikateľskej orientácii. Pivovar Stein mal pôvodne kapacitu zhruba 750 miliónov hektolitrov piva ročne, nový pivovar si zatiaľ vystačí s tretinovou.

Foto

Okrem pivovarníckej výroby, ktorá by mala byť umiestnená pod zemou by mali v zrekonštruovanom Steine prevládať obchodné priestory, ako aj niekoľko reštaurácií, pivární a kaviarní. Niektoré budú v podzemí v štýlových pivniciach, iné pod strechou budovy, ktorá má byť presklená.

V časti budovy má sídliť hotel Stein s 270 posteľami, časť z toho majú byť servisované apartmány pre dlhodobé pobyty najmä zahraničných manažérov. Naopak, Orco sa celkom vzdalo výstavby drahých bytov v projekte, keďže v iných bratislavských projektoch sa predávajú pomalšie, ako sa očakávalo.

Jedinou úplnou novostavbou v areáli má byť kancelársky vežiak s 29 poschodiami, kde by malo vzniknúť zhruba 30-tisíc m2 úžitkovej plochy. Výšková budova s príznačným názvom Beer Business Center by mala vyrásť vo vnútornej časti areálu. Pod budovou sa pripravuje päťpodlažné podzemné parkovisko a na streche vyhliadková reštaurácia Lifelong Pipeline, spojená rúrkami s výrobňou piva v podzemí.

Stavebné práce na projekte by sa podľa informácií spoločnosti mohli rozbehnúť už tento rok v prípade, že pominie finančná kríza a banky začnú ochotnejšie financovať nové perspektívne projekty.

Inak Orco uvažuje so založením uzatvoreného realitného fondu BBB (Bratislava Beer Building), ktorý bude zbierať peniaze na projekt najmä v krajinách, kde sa pivo teší veľkej popularite ako je Nemecko a Česko, ale aj v Rusku. Cieľom je aj propagácia bratislavského piva, ktoré sa Orco chystá vyvážať do celej Európy.

Zdroj: ETrend.sk


«« « Strana 655 z 823 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň