Reklama na PIReklama na PI>Rastal

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Vážené dámy a pánové,

v tomto roce začala první turistická sezóna našeho nového turistického areálu. Po vyhodnocení provozu na jaře a v létě tohoto roku můžeme nyní reálně vyhodnocovat první efekty projektu. V médiích se v poslední době objevily nekorektní informace o projektu. Chtěli bychom Vám tímto sdělit aktuální výstupy provozu areálu.

Nově vybudovaný turistický areál Chrám Chmele a Piva (zkráceně CHCHP) v Žatci je od letošního dubna v plném provozu. Projekt svou neobvyklostí a rozsahem přitahuje pozornost návštěvníků i novinářů. Tisk a ostatní media často zveřejňují zdeformované informace, které se nazakládají na faktech. Mediální svět potřebuje spíše senzační zprávy negativistického typu. Ty se totiž lépe prodávají.

Pro čtenáře a návštěvníky, kteří preferují ověřené informace přímo od zdroje uvádím reálné údaje z provozu turistického areálu. Vybudování rozsáhlého komplexu dosahuje celkové investice celkem okolo 250 mil. Kč. Za tuto částku se opravily 4 historické budovy a nevyužívané sklady chmele, došlo ke kompletní renovaci hektarové klášterní zahrady, opravily se silnice a chodníky v prostoru náměstí Prokopa Velkého, vybudovaly se nové kašny a fontány, postavila se nová vyhlídková věž. Částka zahrnuje také vnitřní technologie včetně pivovaru a restaurace. V současné době se dá říci, že investice změnila tvář jedné části města Žatce. Dříve pusté prostory dnes opět žijí svým životem. Denně jsou tu turisté, domácí i zahraniční.

Provoz zajišťuje vlastník, město Žatec, prostřednictvím své příspěvkové organizace Chrám Chmele a Piva CZ. Organizace kromě turistických aktivit zajišťuje také provoz restaurace a pivovaru. Část aktivit příspěvkové organizace je hospodářská činnost, část aktivit je obecně prospěšná činnost, která netvoří žádné příjmy. Tyto neziskové činnosti jsou financované prostřednictvím příspěvku od města Žatce. Celkový počet zaměstnanců zahrnuje v současné době 22 osob. Z toho 8 osob pracuje v turistické sekci. Tato sekce provozuje mimo jiné také Klášterní zahradu, provádí aktivity spojené s rozvojem turismu v Žatecké oblasti, zajišťuje správu svěřeného majetku města a další obecně prospěšné činnosti spojené s rozvojem turistického ruchu.

Celkové roční náklady na provoz v roce 2011 dosáhnou výše 10 mil. Kč. Z toho vlastní příjmy z provozu restaurace, pivovaru a tržby za vstupné pokryjí 80 % nákladů. Zbývajících 20 % nákladů na provoz (přibližně 2 mil. Kč) pokrývá příspěvek od města. S potřebou příspěvku od zakladatele se počítalo již v minulosti, proto se také právní forma subjektu nazývá příspěvková organizace.

V minulosti byl prostor náměstí Prokopa Velkého neobydlenou chátrající zónou. Po prvním roce provozu CHCHP nastala změna, kterou projekt umožnil. Od počátku roku navštívilo restauraci a dětskou kavárnu více než 25 000 osob. Usuzujeme tak podle počtu prodaných nealkoholických nápojů a piva. Hosté letos vypili již 60 000 půllitrů našeho uvařeného piva. Limitujícím faktorem počtu odbavených turistů je kapacita výtahu pro 3D animaci. Do kabiny se vejde 10 osob. Každá skupina musí mít svého průvodce. Dosud prošlo expozicemi CHCHP 8500 platících návštěvníků, sousední Chmelařské muzeum odbavilo přibližně dalších 4800 turistů.

Změna oproti minulosti je zřejmá a viditelná. Finanční a ekonomické výstupy fungování CHCHP se shodují s realistickým plánem před spuštěním provozu. Navíc má provoz CHCHP již nyní také předpokládaný druhotný efekt. Ubytovací kapacity ve městě zaznamenávají nárůst poptávky a obsazenosti lůžek o 30 %.

Po dokončení první turistické sezóny nás čeká vyhodnocení provozu roku 2011. Podle reálných zkušeností se budeme snažit vylepšit turistické služby pro nastávající sezónu roku 2012.

S pivovarským pozdravem "Dej bůh štěstí".

Ing. Jiří Vent, ředitel

Chrám Chmele a Piva CZ, příspěvková organizace

náměstí Prokopa Velkého 1951, 43801 Žatec


Radniční pivovar v létě rozhodně nezahálel a víkend co víkend vyjížděl na nějakou tu akci, aby představil novinku letošního roku z rodiny minipivovarů. Na domácí půdě Vysočiny to byl především vlastní festival Jihlavské pivní pábení, ale pivo z jihlavského podzemí se hojně popíjelo i na farmářských trzích v několika městech. Po celé republice to pak byly nejrůznější pivní akce a festivaly a s podzimem se Radniční pivovar vydal také do Prahy.

Už v červenci se vezly sudy do pivnice Zlý časy a tentokrát Radniční pivovar zamířil do Pivovarského klubu v Praze, kde v úterý 13. září pod taktovkou Aleše Dočkala proběhlo první poprázdninové klubové setkání příznivců zlatavého moku.

Zástupci nově otevřeného Radničního pivovaru Jihlava představili projekt Radničního minipivovaru, který úspěšně zahájil provoz v květnu letošního roku.

O tom, jak vznikla myšlenka rodinného pivovaru a jakým způsobem probíhala samotná realizace v prostorách bývalé diskotéky, povykládal osobně Ing. Miroslav Tomanec, MBA – předseda akciové společnosti Jihlavský radniční právovárečný pivovar. Samotnou degustaci piv z jihlavského podzemí doplnil vrchní sládek Radničního pivovaru Jaroslav Dorážka. Na osmdesát zúčastněných osob s úsměvem vyslechlo příběh o pivovarské kariéře vrchního sládka, aneb jak se vystudovaný mechanik-elektronik se zaměřením na telekomunikační zařízení přes lásku ke kávě dopracoval až k lásce k pivu a vaření zlatavého moku v minipivovaru.

Na klubovém setkání měli všichni možnost ochutnat šest vzorků čerstvého, nefiltrovaného a nepasterizovaného piva z Radničního pivovaru Jihlava. Zajímavostí bylo, že snad poprvé v rámci těchto prezentací nebylo pivo rozléváno z lahví, ale točilo se z malých 10l sudů, tzv. ProfiKegů. Tato iniciativa z Radničního pivovaru si zasloužila potlesk a ovace u všech členů klubového setkání.

Prvním ochutnávaným vzorkem byl Radniční speciál – JISKRA 10°. Jak bylo vysvětleno, název v sobě skrývá zkratku pro Jihlavský světle karamelový Radniční Ale. Svrchně kvašené pivo svou vysokou hořkostí a chmelovou vůní připomíná pivo typu APA (American Pale Ale), ale díky nižšímu množství alkoholu je to taková lehká letní varianta.

Druhým a třetím vzorkem byla ovocná piva Zuzana s příchutí višeň 12° a borůvka 12°. Jak prozradil sládek Jára Dorážka, základem těchto likérových piv je světlý ležák. Receptura na pivo je vytvořena tak, aby si pivo stále zachovalo svou hořkost a přitom mělo lehkou dochuť a vůni ovoce.

Jako čtvrtý a pátý vzorek přišli na řadu Ignác – světlý 12° ležák a Zikmund – polotmavý 13° ležák, což jsou vlajková piva Radničního minipivovaru.

Jako perlička na závěr přišla degustace Radničního speciálu – Pšenice 12°. Toto pivo sklidilo absolutně největší úspěch a zároveň bylo panem Dočkalem zařazeno na pípu. V následujících dnech tedy budete mít jedinečnou možnost ochutnat v Pivovarském klubu Pšenici z jihlavského minipivovaru.

Na své si přišli také sběratelé suvenýrů, jelikož k mání byly i nové kousky pivního skla, dále etikety, pivní tričko "In vino veritas, in pivo taky" a jedna z členek Prvního dámského pivního klubu neodolala koupi Pivní Rubikovy kostky. Kdo si chtěl přenést kousek toho zlatavého moku domů do ledničky nebo pro své známé, neváhal si zakoupit pivo v PET lahvích. Zkrátka na své si přišel každý a nám se v Pivovarském klubu moc líbilo.

Zároveň jsme cestu do Prahy spojili s návštěvou hospody U prince Miroslava, kde už nyní je možnost ochutnat polotmavou 13° Zikmunda – spodně kvašený ležák s lehkou dochutí karamelu a v barvě zrzavé kštice krále Zikmunda.

Takže pivní znalci – vyjděte do ulic a ochutnávejte, popíjejte a degustujte to čerstvé pivo z Jihlavy. My pevně věříme, že pivo z Radničního pivovaru bude k vidění na čepu nejen na více místech po Praze, ale také v jiných koutech naší republiky. Dej Bůh štěstí – ať chutná!

Zdroj: Tisková zpráva Radničního pivovaru Jihlava


V pelhřimovském pivovaru jsou už na exkurze zvyklí. Varna, spilka, sklepení, stáčírna. Kolikrát už tuhle trasu s hosty prošli.

Ta středeční je ale zajímavá i přímo z jejich úhlu pohledu. Díky němu se o sobě dočtou v prestižním britském listu Daily Telegraph.

Foto

Adrian Tierney–Jones je novinář na volné noze. Jezdí po světě, objevuje zajímavá místa, způsob života. A jeho cestopisné články voní po pivu. „Přijel jsem do Čech, abych lépe pochopil způsob výroby vašeho slavného ležáku. Nejsem ale žádný technolog, spíše mi jde o to, poznat všechno, co s pivem neodvratně souvisí, “ vykládá žurnalista Tierney–Jones.

V Pelhřimově nocoval v hotelu přímo na náměstí, na svých cestách se pokaždé zastaví i v nějaké té hospůdce. To aby získal pojem o kulturních zvyklostech, chování štamgastů či hospodské mluvě.

Jihočeský vandr

Jeho poznávací vandr po českých pivovarech čítá mnoho zastávek, především pak těch jihočeských. Třeboňský Regent, českokrumlovský Eggenberg, oba českobudějovické pivovary, tam měl v plánu zvídavě se procházet se svým zápisníčkem. Podívat se ale byl třeba i v pražském hotelovém minipivovaru, v Kácově a navštíví i pardubického Purkmistra.

Pomýšlí i na knížku

A protože se angličtí výletníci těžko vydají do Čech jenom kvůli orosenému půlitru pivečka, zachycuje Jones do svých příspěvků také další místa hodná návštěvy.

Jezdím zásadně vlakem nebo autobusem, to abych se mohl pořádně rozhlédnout po krajině. Sem tam mě zaujmou i nějaké pamětihodnosti, které stojí za to vidět. Třeba v Kutné Hoře to byla Kostnice, “ doplňuje britský cestopisec, který ani v nejmenším nepatří k novinářským elévům.

Prostřednictvím pivního světa mapoval kupříkladu Německo, Belgii či Itálii, okusil i americký zlatavý mok.

Prozatím dává dohromady seriál čistokrevných novinových článků pro Daily Telegraph. Denním tiskem to ale skončit rozhodně nemusí.

Hrozně rád bych z celého tohohle putování jednou vydal knížku. Ale to spíše až někdy do budoucna, “ mávne skromně rukou Adrian Tierney–Jones. A pomalu se odebírá na další cestu. Zpátky do Anglie odlétá v neděli, do té doby toho ještě musí objet spoustu. Pivko si ale zaručeně dá.

Zdroj: Pelhřimovský deník | Autor a foto: Michal Vítů

http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/20110914pivo.html


Holba svolává své jmenovce

[čtvrtek, 15. září 2011]

Všichni, kteří hrdě nosí své jméno Holba nebo Šerák a mají ho také vepsané v občance, se už počtvrté sjedou do kraje ryzího piva z hor. Letos se setkají v sobotu 17. září v horském hotelu Sněženka v Hynčicích pod Sušinou.

Setkání organizuje pivovar Holba, který chce svým jmenovcům představit zdejší kraj i jeho okolí. Přijede na 100 Holbů a Šeráků z celé republiky, aby si společně připili „svým“ pivem a svá jména náležitě oslavili v krásném prostředí Kralického Sněžníku. Jmenovci Holby, kteří jsou současně skalními příznivci značky se setkávají obvykle jednou za 2 roky a možnost vidět se vítají s nadšením. Letos je čeká pohárové klání v bowlingu i kulečníku o zajímavé ceny a vyzkoušejí si i to, jaké to je prohánět se na horských pláních třeba na koloběžce. Milovníci turistiky se mohou vydat k prameni řeky Moravy nebo Králický Sněžníka a pokochat se panoramatem Jeseníků. Je připravená ochutnávka novinky v sortimentu značky - polotmavá Holba Šerák a posezení u grilu s živou muzikou. Pro inspiraci všichni obdrží od pivovaru Pivní kuchařku jako dárek a 5 litrový soudek s Holbou Šerák.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice


Starosta Vyškova se nechce vzdát křesla, ačkoli ho opoziční zastupitelé k tomu vyzvali. Je totiž obviněn ze špatného hospodaření vyškovského pivovaru, za což mu hrozí až osm let za mřížemi. Starosta ale vinu na nevýhodném prodeji sodovkárny v pivovaru odmítá.

Foto

"V žádném případě odstupovat nehodlám. Než se obvinění vyřeší, platí presumpce neviny. A já jsem se ničím neprovinil, " tvrdí starosta Vyškova Jiří Piňos.

Ve vyškovském pivovaru pracoval devatenáct let. Od roku 2001 do roku 2007 jako jeho ředitel. Právě v této době připravil podle policie pivovar o miliony korun, když jako předseda představenstva vedl prodej krachující sodovkárny.

"Provoz této sodovkárny byl dlouhodobě ztrátový. Představenstvo proto navrhlo jedinému akcionáři pivovaru, ministerstvu zemědělství, že se ji pokusí prodat. Akcionář s prodejem souhlasil s tím, že jediným kritériem bude cena vyšší než pět a půl milionu korun. Tato podmínka ale dodržena nebyla, " uvedla k případu jihomoravská policejní mluvčí Petra Vedrová.

Představenstvo tehdy vyhlásilo veřejnou soutěž, do které se přihlásily jen dvě firmy. Z nichž jedna nesplnila podmínky konkurzu a druhá sodovkárnu získala.

Jednal jsem podle pokynů ministerstva, tvrdí starosta

"Firma, které představenstvo sodovkárnu nakonec prodalo, ale doposud zaplatila jen půl milionu korun. Smlouva byla sice výhodná pro kupující, ale nikoliv pro prodávající společnost. Pivovaru tak vznikla škoda více než šest milionů korun, " zdůraznila kriminalistka.

Z prodeje sodovkárny kriminalisté obvinili právě vyškovského starostu a dalšího člena představenstva. "Dva bývalé členy představenstva jsme obvinili z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Za to jim hrozí trest odnětí svobody až na osm let, " potvrdila Petra Vedrová.

Starosta Vyškova však obvinění odmítá. "Je to nesmysl. Když jsem byl předsedou představenstva, postupoval jsem podle pokynů vlastníka pivovaru, ministerstva zemědělství. Všechny kroky jsem navíc konzultoval s právníky. Prodej byl přiměřený stavu sodovkárny, " namítá Jiří Piňos.

Opoziční zastupitel Vyškova Jiří Krutílek (VV) vyzval starostu, aby okamžitě složil mandát. "Obvinění z trestného činu se neslučuje s postem starosty. Proto apelujeme na sociální demokracii, aby Jiřího Piňose z vedení města odvolala. Alespoň do doby, než bude zproštěn viny, " zdůraznil Krutílek.

Místní organizace ČSSD se sejde se starostou Vyškova ve středu večer. "Nechci předjímat. Rozhodneme se až na základě všech dostupných informací, které k případu jsou, " řekl předseda strany ve městě Miloslav Brtníček.

Zdroj: iDnes.cz | Autorka: Vladěna Jarůšková | Foto: Monika Hlaváčová

http://brno.idnes.cz/vyskovsky-starosta-z-funkce-neodstoupi-trestny-cin-pry-nespachal-1dl-/brno-zpravy.aspx?c=A110914_1651566_brno-zpravy_kol


Zachrání Asie český chmel?

[čtvrtek, 15. září 2011]

Už zhruba dvě desetiletí řeší tuzemští pěstitelé „zeleného zlata“ kardinální problém: jak udržet odbyt, a tedy i produkci chmele. Odpověď bohužel stále nepřichází, možná proto, že není úplně jednoduchá. Výsledkem je, že plochy chmelnic a objem produkce chmele v ČR každoročně mírně, ale stále klesají – a je tomu tak i letos. Za posledních deset let klesly plochy chmele o čtvrtinu.

Uvedený trend by bylo žádoucí zastavit a vzhledem k tomu, že 80 procent chmele se z ČR vyváží, je nutné při hledání řešení vzít v potaz i situaci na globálních trzích. V zásadě přitom platí, že pokud Češi nenaučí vyspělý či rozvojový svět pít kvalitní pivo, nebudou vyhlídky českého chmelařství růžové. Respektive červené. Největším problémem tuzemské produkce chmele je totiž dominantní podíl zákonem chráněné specifické aromatické odrůdy „žatecký poloraný červeňák“, který tvoří více než 87 procent veškeré naší produkce chmele. Jenže tato odrůda obsahuje oproti jiným odrůdám chmele pouze třetinu či polovinu hořkých látek, takže řada světových pivovarů dává přednost jinému chmelu. Je to pro ně levnější a technologicky jednodušší a to bohužel v dnešní konkurenci rozhoduje. Logické by bylo, aby naši chmelaři na tento vývoj reagovali a také oni pěstovali odrůdy s vysokým obsahem hořkých látek, zvláště když jsou příslušné odrůdy k dispozici. To ale není tak jednoduché. Alternativní odrůdy chmele jsou náročnější na vláhu a kromě toho jsou mohutnější. To znamená přestavět staré chmelnice a zároveň je i zavlažovat. Vzhledem k tomu, že většina našich chmelnic není vysazena v blízkém okolí velkých řek, bylo by nutné zavlažovat je z menších vodních toků nebo z podzemních zdrojů. To se ale v ČR nesmí.

Navíc, přestože pěstitelé chmele v minulosti plochy hořkých odrůd chmele částečně zvýšili, narazili na nezájem i tuzemských pivovarů, které je však předtím k restrukturalizaci odrůdové skladby chmelnic vyzvaly. Začarovaný kruh tak může rozseknout jen několik souběžně působících kroků. Prvním je hledání nových zahraničních odbytišť, přičemž jako nejvíce perspektivní se ukazuje asijský kontinent. Jednou z prvních vlaštovek je Vietnam, nicméně je třeba říci, že zájem této země o tuzemský chmel je zejména ze strany tamních minipivovarů, což odbytu generálně nepomůže. Je to ale forma propagace, kterou je nutné rozvíjet a investovat do ní. Především v tom smyslu, že pivo vařené z našeho chmele je kvalitnější, více aromatické a také zdravější pro lidský organismus. Dalším krokem je odběr hořkých odrůd chmele vyprodukovaných v ČR tuzemskými pivovary, což skýtá pro jeho pěstitele motivaci k alespoň částečné restrukturalizaci chmelnic. Za zváženou také stojí přesun některých chmelnic do takových lokalit, kde je menší problém se zásobováním vodou. Vlastnosti chmele jsou výzvou i pro tuzemské šlechtitele, kteří sice v minulosti vytvořili slušné spektrum alternativních odrůd k žateckému poloranému červeňáku, avšak nedostatečně odolných vůči suchu.

Předpokladem k perspektivě našeho chmele je také role státu, který svým neuváženým rozhodnutím jednorázově zvýšit o třetinu spotřební daň na pivo dosáhl stavu, kdy se výrazně zvýšily dovozy levnějšího piva do ČR z Maďarska a Polska – pochopitelně bez českého chmele.

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Petr Havel, agrární analytik

http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-zachrani-asie-cesky-chmel-d6r-/p_ekonomika.asp?c=A110914_195607_p_ekonomika_wag


Harmonikáři proplétající se mezi milovníky zlatavého moku, vůně uzených klobás a grilovaného masa, nebo nakládané sýry. Atmosféra klasické české hospody se ve čtvrtek přenese na brněnské Náměstí Svobody. V rámci Festivalu v centru dění tam totiž začínají Pivní slavnosti.

Jejich návštěvníci na nich ochutnají více jak dvacet pivních značek. „Představí se například pivovary z Dobrušky, Poličky nebo Budějovic. Samozřejmostí je bohatý doprovodný program, “ sdělil Roman Burián, mluvčí radnice Brna střed, která festival pořádá. Diváci tak na náměstí zažijí například ukázku historického šermu, vystoupení siláka Železného Zekona nebo pohádkového představení.

I přes kulturní program zůstává největším lákadlem pro návštěvníky široká nabídka piva. „Byl jsem tam už loni a moc se mi tam líbilo. Během dvou dnů jsem ochutnal asi patnáct vzorků piva a výborně jsem se bavil. S přáteli tam určitě zajdeme. Doufám, že letos ochutnám všechna nabízená piva, “ řekl například Michal Zapletal.

Radnice středu Brna, která slavnosti pořádá, oproti loňskému prvnímu ročníku slavností připravila pro pivní znalce jedno oživení. Soutěž nazvanou „Túr d´bír“. Ta proběhne každý den po dobu trvání přehlídky od čtyř do sedmi hodin odpoledne. „Zájemci si vyzvednou soutěžní kartu a u stánků získají za každé zakoupené pivo razítko. Jakmile kartu s pěti políčky odevzdají, dostanou věcnou cenu, “ uvedl mluvčí Burián. Slavnosti piva potrvají až do neděle.

Festivalem v centru dění chce radnice přilákat do centra města více lidí. „Je to měsíc plný chutí, vůní a zážitků. Akcí se snažíme vrátit do centra města život a udělat z něj udělat místo, kde se budou lidé cítit příjemně, “ řekl starosta středu Brna Libor Šťástka.

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Jan Spěšný |Kráceno

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/centrum-oziva-pivem-dockaji-se-i-vinari20110914.html


Začíná Oktoberfest! Pivo podraží!

[středa, 14. září 2011]

Už tuto sobotu 17. září začíná tradiční mnichovský Oktoberfest, na který každoročně míří i tisíce milovníků piva z Česka. Letos počítejte s tím, že si připlatíte. Tuplák tu pořídíte za 9, 20 euro (225 Kč).

Největší pivní festival světa Oktoberfest potrvá letos v Mnichově od 17. září do 3. října vytočí se na něm miliony hektolitrů zlatavého moku. „Zatímco loni byla nejvyšší cena piva 8, 90 euro (218 Kč), letos ceny piva i nealkoholických nápojů podraží. Cena překročí hranici devíti eur, “ informoval viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Cena také záleží na tom, v jakém stanu a od jaké značky budete pivo popíjet.

Vstup na Oktoberfest je zdarma, zpoplatněný bude stejně jako loni jen vstup na Oide Wiesn v jižní části Theresienwiese. Zde bude tradiční pivní stan a hudební a folklórní zpěváci. Vstupné budou tři eura (74 Kč), děti do 14 let nezaplatí nic.

Pivaři pozor! Zapomeňte na to, že byste si půllitr vychutnali s cigaretkou. Pivní stany jsou nekuřácké, kouřit se může pouze ve speciálně vyhrazených prostorách.

Návštěvnost bude opět obrovská, takže doporučuji, aby si lidé zarezervovali místo k sezení ve vybraném stanu na stránkách festivalu, “ upozornil Okamura a dodal: „Z důvodu obrovského množství návštěvníků zásadně nedoporučujeme, aby se čeští návštěvníci snažili dostat až na místo autem, parkování totiž není téměř vůbec možné. Doporučujeme zaparkovat opodál a následně použít například městskou dopravu.

Kdy na Oktoberfest?

* 17. září (od 12.00 h) - 3. října 2011 (23.30 h)

* objednat pivo si můžete v pracovní dny 10.00 až 22.30 h

* v sobotu a v neděli 9.00 až 22.30 h

* stany se zavírají každý den v 23:30 h

* Více informací na: www.oktoberfest.de

Proč je Oktoberfest v září?

Název Oktoberfest (Říjnový festival) totiž pochází z roku 1810. tehdy bůl pořádán vůbe cpoprvé na počest sňatku bavorského korunního prince Ludvíka a princezny Therese von Sachsen-Hildburghausen. Oktoberfest tehdy začínal 12. října a končil 17. října koňským dostihem. Až po několika letech se z důvodu teplejšího večerního počasí přesunulo zahájení festivalu na září, ale název Oktoberfest již zůstal.

Zdroj: Blesk.cz | Autorka: Monika Rubešková

http://www.blesk.cz/clanek/radce-cestovani/159233/zacina-oktoberfest-pivo-podrazi.html


Speciální várku 2000 hektolitrů krušovické Desítky z ručně česaného chmele dnes uvaří v pivovaru Krušovice. Chmel načesali dobrovolní brigádníci během letošní sklizně. Do varny slavnostně přivezli ještě zelený, nesušený chmel přímo z chmelnice a také ho pod dohledem vrchního sládka Tomáše Kosmáka vlastnoručně vhodili do varné pánve.

Slavnostní nástup brigádníků na pivovarském dvoře byl provázen pokřikem „Pro pivo, pro pivo, děláme to pro pivo!“. Ten proslavil film Starci na chmelu. Právě do doby jeho vzniku se vracejí zážitkové chmelové brigády organizované krušovickým pivovarem. Parádně nazdobený žok, který dopravila do pivovaru neméně vyzdobená historická Praga V3S, převzal vrchní sládek Tomáš Kosmák.

Chmel sušením či další úpravou vlastně jen ztrácí své užitečné látky. Zvláště to platí o typické chmelové vůni. Proto je čerstvý chmel vlastně to nejlepší, čím můžeme pivu dodat jemné aroma, “ vysvětluje Kosmák.

Základem speciality z ručně česaného chmele je krušovická Desítka. Pivo se teď bude připravovat přibližně měsíc, než ho v Krušovicích slavnostně narazí. Pro pivaře bude na čepu ve vybraných krušovických pivnicích. Do lahví se Pořádná krušovická Desítka z ručně česaného chmele plnit nebude.

Ručně se chmel česal v dobách studentských chmelových brigád, kterými prošly desítky tisíc studentů. Na tradici práce v chmelnicích, kterou dnes do značné míry nahrazuje mechanizace, navázaly krušovické chmelové brigády. Jde o zážitkové víkendy, během nichž si zájemci vyzkouší pamětnické česání, navštíví největší chmelařské muzeum Evropy v Žatci a prohlédnou si výrobu v pivovaru. Podmínky pro novodobé česáče se neliší od historických, a to včetně oběda do ešusů, montérek a prostého ubytování na palandách. Letos se ve chmelnicích vystřídaly čtyři stovky brigádníků od osmnácti do osmdesáti let. Někteří si vyzkoušeli jak jarní zavádění, tak letní sklizeň. Ti nejvěrnější pak byli přítomni dnešnímu rituálu chmelení čerstvým zeleným chmelem.

Pivovar Krušovice stojí uprostřed chmelnic, kdysi byl dokonce sám významným pěstitelem. Proto se k tradici chmelových brigád hrdě hlásíme. Vždyť mnoho lidí poprvé ochutnalo Krušovice právě na chmelu, “ připomíná Tomáš Kosmák.

Krušovické chmelové brigády poběží i příští rok. Nejbližší příležitostí pro zájemce jsou jarní práce v březnu příštího roku. Více o brigádách na www.krusovice.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Nestává se často, aby se některý z pivovarů trefil do vkusu pivařů a vyhmátl nový trend, na kterém neprodělá. Jedním z těch posledních je stoupající zájem o nízkoalkoholická piva smíchaná s citronovou limonádou, označovaná podle německého vzoru jako radlery.

Konzervativní Češi je dlouho neuznávali za hodné pozornosti a několik pokusů skončilo neúspěchem. Nyní ale generace mladých mužů a zejména žen přichází takzvaným radlerům na chuť, čemuž napomáhá i horké léto. Letos přišla se svým Cool Lemonem dvojka na tuzemském trhu Staropramen a zájem je podle mluvčího pivovaru Pavla Barvíka obrovský.

Po dvou měsících prodejů jsme museli kompletně přehodnotit plány a zvýšit výrobu na dvojnásobné množství. Kvůli obrovskému zájmu se stávalo, že byl Lemon úplně vyprodán, “ řekl Barvík. Kolik však pivovar Cool Lemonu prodá, s odvoláním na konkurenci neuvedl. Podle dostupných informací se jej prodávají desetitisíce hektolitrů měsíčně. „Jak typem nápoje, tak jeho chutí se nám podařilo přesně trefit do preferencí spotřebitelů. A co je velmi podstatné, ve správnou chvíli, “ podotkl.

Zhruba měsíc na trhu je obdobné pivo značky Escape, které vyrábí skupina PMS sdružující pivovary Zubr, Litovel a Holba. Kromě limetkové příchutě jej vaří i s příchutí zázvoru a maliny.

Po uvedení na trh vzbudila novinka velký zájem, což potvrzuje strmý nárůst poptávky, “ uvedla mluvčí skupiny Hana Matulová. Také v tomto případě cílí pivovar především na mladou generaci do třiceti let.

Pivo s označením Radler.cz vyráběl do roku 2009 Heineken v Krušovicích. Výrobu ale ukončil a nyní obdobné pivo nevyrábí. Letos v dubnu ale začal prodávat pivo Bažant Radler na Slovensku.

Podobně jako u všech segmentů našeho pivního trhu však aktuální trendy a dění sledujeme. Zkušenosti s výrobou a know-how nám v Heinekenu ČR nechybí, “ uvedla mluvčí skupiny v Česku Kateřina Beute.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/cesi-vzali-na-milost-pivo-s-limonadou-prodeje-rostou-699383


Prahu čeká první pivní maraton

[úterý, 13. září 2011]

Již tuto sobotu 17. září 2011 čeká český pivní národ netradiční zážitek. Z japonského Tokia se totiž do Prahy přesouvá unikátní pivní maraton, který má vytáhnout její obyvatele na 30 km dlouhý pochod Prahou spojený s ochutnávkou rozmanité produkce českých výrobců zlatavého moku.

Maraton je určen pro šestičlenné týmy a jeho cílem je projít předem vytyčenou trasu s co nejlepším časem v cíli. Trať o délce 30 km vede přes celkem 15 kontrolních stanovišť – hospod, z nichž v každé mohou účastníci ochutnat jiný druh a značku tradičně vyráběného tuzemského piva, přičemž jako alternativa bude vždy v nabídce také pivo nealkoholické. Vítězné družstvo čeká luxusní víkendový pobyt v pivovarnickém hotelu v Černé Hoře na Blanensku s prohlídkou místního pivovaru a příležitostí uvařit si vlastní várku piva.

Nejedná se jen o maraton spojený s pitím piva, ale tak trochu i strategickou hru. Každý tým by si měl důkladně promyslet strategii, právě ta může rozhodnout o případném úspěchu vítězů. Důležité bude nejen vhodně sestavit tým, ale také zvolit startovní stanoviště a získat prémiové body - minuty za konzumaci piva, které se v cíli promítnou do výsledného času, “ uvedl Mikuláš Kresánek, organizátor maratonu.

Seznam kontrolních stanovišť a konzumovaných piv:

1. Občanská plovárna (U plovárny 8) – Princ Max X (světlé výčepní pivo, Pivovar Vysoký Chlumec)

2. Propaganda (Michalská 12) – Schwarzenberg 10% (světlé výčepní pivo, Pivovar Protivín)

3. Kopyto (Bořivojova 116) – Lobkowicz Premium (prémiový ležák, Pivovar Protivín)

4. Království (Kubelkova 36) – Moravské sklepní (nefiltrované světlé výčepní pivo, Pivovar Černá Hora)

5. U Vodoucha (Jagellonská 21) – Klášter kvasnicový (světlý ležák kvasnicový, Pivovar Klášter)

6. Obyčejný svět (Korunní 96) – Vévoda (světlý ležák, Pivovar Vysoký Chlumec)

7. Stánek u čerpací stanice Shell (Bohdalecká) – Ježek 11 (světlý ležák, Pivovar Jihlava)

8. Balounova restaurace u Břízy (Roztylské náměstí 2960) – Modrá luna (ležák s příchutí borůvek, Pivovar Černá hora)

9. Na Rychtě (Starochodovská 5) – Rychtář Standard (světlé výčepní pivo, Pivovar Rychtář)

10. Blanice (Chemická 955) – Velen (pšeničný ležák, Pivovar Černá Hora)

11. U Krále Václava IV. (Kunratice 406) – Klášter 11% (světlý ležák, Pivovar Klášter)

12. Stánek u čerpací stanice Agip (Olbrachtova) – Gril pivo (světlé výčepní pivo, Pivovar Jihlava)

13. Zlý časy (Čestmírova 5) – Janáček Extra (světlý ležák, Pivovar Janáček)

14. U Trajců (Vyšehradská 39) – Šenkovní 10 % (světlé výčepní pivo, Pivovar Jihlava)

15. Jáma (V Jámě 7) – Merlin (tmavý ležák, Pivovar Protivín)

Registrace soutěžních týmů probíhá přes webové stránky www.zadobrepivo.cz, kde jsou také zveřejněna kompletní pravidla a další informace, cena startovného je 990 Kč pro pány, 790 Kč pro dámy a 690 Kč pro studenty.

Hlavními partnery projektu jsou pivovary Černá Hora, Klášter, Janáček, Jihlava, Protivín, Rychtář a Vysoký Chlumec. „Průmyslových pivovarů a restauračních minipivovarů je v Čechách dohromady více než 150. Pro nás bylo nejdůležitější, aby účastníci měli možnost ochutnat co nejpestřejší a nejzajímavější přehlídku piv, která jsou přitom vyráběna podle původních receptur, tradičními technologiemi a z kvalitních surovin. Nakonec padla volba právě na těchto sedm pivovarů, které nám dodaly pivo a se kterými jsme řešili výběr hospod – kontrolních stanovišť, “ sdělil Kresánek.

Historicky první pivní maraton Kresánek a jeho tým zorganizovali v roce 2009 v japonském Tokiu. Jeho trať měřila maratonských 42 km a vedla podél linky metra Yamanote. Tehdy se ho zúčastnila družstva z více než 15 zemí světa. O rok později si pivní maraton mohli užít také obyvatelé japonských měst Kjóto, Osaka a Nagasaki. „V Japonsku měl pivní maraton spontánní úspěch. Když jsme uvažovali, kde budeme s jeho organizací pokračovat, volba padla na domovskou Evropu a logicky na Českou republiku jakožto baštu světového pivovarnictví, “ řekl Kresánek. Jeho cílem je zorganizovat pivní maraton také v dalších evropských městech – například v Bratislavě, Budapešti, Paříži a Istanbulu.

Zdroj: Tisková zpráva PragueBeerMarathon


VV: Zachránili jsme pivovar

[úterý, 13. září 2011]

Věci veřejné ve Vyškově zabránily pronájmu místního pivovaru firmě, která chtěla s místní pivovarskou tradicí skončit. Bývalí funkcionáři pivovaru dnes také čelí trestnímu stíhání.

Na jaře loňského roku se na nás obrátili zaměstnanci pivovaru s žádostí o pomoc při záchraně pivovaru. Jeho činnost měla být ukončena. Začali jsme o situaci v pivovaru zajímat, " řekl Jiří Krutílek, předseda vyškovského klubu Věcí veřejných.

Na základě informací o hospodaření pivovaru podaly Věci veřejné několik trestních oznámení na neznámého pachatele. Dále podpořily petici za záchranu pivovaru, na kterou se podařilo nasbírat pět tisíc podpisů.

Na naše vyškovské Věci veřejné jsem velmi pyšný. To je přesná ukázka poctivé práce na regionální úrovni, která je korunovaná pozitivním výsledkem, " řekl Radek John, předseda strany Věci veřejné.

Připojuji se k panu předsedovi. Vyškovská kauza je ukázkou toho, že korupce je v naší zemi bohužel přítomna snad na každém kroku. Z místních Věcí veřejných by si měli vzít příklad politici napříč republikou. Neústupnost, vytrvalost a odvaha - jedině ty mohou vést k úspěchu v boji s korupcí, " dodal Tomáš Jarolím, místopředseda VV pro boj s korupcí.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | VV

http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/obce-volicum/208037.aspx


Parta mladých nadšenců si v Mikulově zkouší splnit svůj sen. Rozjela tam nový, takřka rodinný minipivovar s názvem Mamut. Do regionu plánuje proniknout s ležákem bez chemie a ovocným pivem. V mrazáku už na něj má připravené višně a meruňky.

Když si Pavel Frohlich před pár lety uvařil doma na plotně pivo podle receptury z internetu, ještě coby student, ani ve snu ho nenapadlo, že za pár let rozjede s přáteli v Mikulově vlastní minipivovar.

Mikulovský Mamut, který pivo vyrábí teprve pár týdnů, je zatím jediným minipivovarem na Břeclavsku. Vsadit chce na nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák plzeňského typu, který prý milovníkům tohoto moku s pěnou připomene, jak vlastně chutná tradiční, poctivé pivo.

"Nehledáme opravdu nic nového. Spíše navazujeme na tradici, a tak pivo vaříme na ohni. K jeho výrobě používáme jen slad, chmel a vodu, žádnou chemii. Formu pak v závěru ladíme ve skutečném kvelbeném sklepě pod zemí, " vypráví o své dlouholeté vášni vařit pivo spolumajitel nového rodinného minipivovaru v ulici Pod Platanem Libor Ilčík.

Pivo zatím kvasí ve dvou tancích. Další budou na míru

I když pivo zatím kvasí jen ve dvou tisícilitrových tancích a majitelé mají jeho výrobu spíše jako koníček při práci a studiu, plány mají velké. V budoucnu chtějí piva vyrobit více než třikrát tolik. "Další dva speciální tanky se už pro nás na míru vyrábějí, " těší se, až je firma za pár dnů přiveze, Pavel Frohlich.

Zatím jejich pivo odebírají většinou o víkendech mikulovští hospodští a restauratéři. "A je o něj zájem, " libuje si Jitka Ilčíková, která v rodinném podniku zajišťuje marketing. Až se výroba nového piva rozjede naplno, chtějí uzavřít smlouvu s restauratéry nejen na Mikulovsku.

Láká je celý region. Spolumajitelka malého rodinného pivovaru také prozradila, že Mamuta bude lidem čepovat už o víkendu na Pálavském vinobraní přímo na Kapucínském náměstí.

Chystají se dny otevřených dvěří

Ochutnat ho však nebudou moci lidé jen na vinobraní, ale i přímo v rodinném minipivovaru. "Čepujeme ho i do přinesených džbánků, " láká k ochutnání hořkého a přitom ne moc drsného piva s vůní žateckého chmele Jitka Ilčíková.

A slibuje, že v alchymii u kotlů budou přes zimu rozhodně pokračovat. "Chceme se pustit do výroby ovocného piva a vypilovat ho k dokonalosti. Nebude to ale žádné pivo s ovocnou příchutí, bude v něm čerstvé ovoce. V mrazáku už máme připravené višně a také meruňky, " prozradila Ilčíková.

A ještě dodává, že už brzy chystají v minipivovaru den otevřených dveří. V kraji je už minipivovarů několik, mají ho například i v Ratíškovicích nebo Blučině, a jsou velmi oblíbené.

Zdroj: iDnes.cz | Autorka: Hana Raiskubová

http://brno.idnes.cz/v-minipivovaru-mamut-v-mikulove-vari-pivo-tradicne-bubla-nad-ohnem-1dg-/brno-zpravy.aspx?c=A110906_1647044_brno-zpravy_bor


Za ničivým středečním požárem historické budovy jindřichohradeckého historického pivovaru není technická závada. Vyšetřovacích verzí je víc.

Vyplývá to z vyjádření mluvčí jihočeských hasičů Venduly Matějů. Objekt totiž byl zcela odpojen od energií.

Požár půdních prostor pivovaru, při kterém byla zcela zničená střecha včetně dřevěné podlahy mezipatra, vznikl z dosud nezjištěných příčin. Kriminalisté stanovili několik vyšetřovacích verzí, které se nyní prověřují, “ sdělila včera jindřichohradecká policejní mluvčí Hana Millerová.

Předběžná škoda se odhaduje na nejméně jeden milion korun.

Požár vypukl ve středu kolem 18. hodiny. Ve čtvrtek před 11. hodinou hasiči ohlásili, že požár jindřichohradeckého historického pivovaru je zlikvidovaný , ale po 14. hodině k němu vyjížděli znovu. Majitel objektu, který požářiště převzal, objevil další doutnající ohniska.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Lenka Novotná

http://www.denik.cz/regiony/pivovar-nezapalila-technicka-zavada20110909.html


Pragovka přivezla dobré pivo i náladu

[pondělí, 12. září 2011]

Tolik lidí ve vsi v pátek ve dvě odpoledne nebývá ve Třtici obvyklým jevem. Tentokrát je ven nevylákalo jen pozdně letní sluníčko, ale hlavně krušovické pivo. Na Place si děti v klidu hrají, dospělí klábosí a čekají na pojízdný výčep.

Přijíždíme z chmelové brigády a vezeme vám krušovické pivo, “ ozve se konečně z amplionu doprovodného vozidla. Za ním se vynořuje stařičká Pragovka ozdobená chmelovými štoky se vzácným nákladem – pořádnou pípou, dvěma výčepními, děvčaty a harmonikářem. Pak už má všechno rychlý spád.

Vcukuletu „Na Place“ stojí stoly a lavice. Výčepní roztáčejí pípy a do kelímků už teče zlatavá desítka. Dívky je roznášejí všem přítomným.

Na Place přibývají další lidé. Chuť na pivo přilákala i muže.

Je výborné a správně vychlazené, “ pochvalují si pánové ve středních letech a vzpomínají, jak před lety bylo pro ně krušovické pivo vzácné.

Tenkrát se vozilo jen do některých vesnic, takže když v tu stranu někdo jel, přivezl pivo pro celou ves, abychom ho ochutnali, “ shodují se muži nad dobře vychlazeným mokem.

Teď je to obráceně, Krušovice přijíždějí za svými zákazníky doslova až domů.

Co jste hasiči..., “ načne další kousek harmonikář. Lidé usedli kolem stolů, popíjejí desítku a povídají si. Ochutnávka krušovického piva je pro ně také příjemným zastavením v každodenním shonu.

V každé vesnici vytočíme sto piv. Jde to pěkně. Lidem pivo chutná. Cesta byla také v pohodě bez závad. Pragovka nás zatím spolehlivě dovezla, kam jsme potřebovali, “ řekl jeden z výčepních pojízdného výčepu krušovických sládků Václav Soukup.

Kromě piva posádka Pragovky přivezla starostovi do každé vesnice z chmelové brigády pořádný chmelový věnec.

Ve Třtici ho za starostu Luboše Hejdu převzala jeho manželka Lenka. Starosta byl totiž „zapřažený“ do sklizně zeleného zlata, která právě vrcholila.

Ještě společné foto se všemi přítomnými a Pragovka se může vydat dál. Tentokrát mířila do Nového Strašecí, Mšeckých Žehrovic. Svoji cestu ten den skončila ve Mšeci před kulturním domem, kde se rozjela pravá dočesná.

S originálním nápadem vypravit stařičkou Pragovku s pivem do chmelařských vesnic přišli v krušovickém pivovaru už loni. Pojízdný výčep budil zájem všude, kde auto zastavilo.

Letos se navíc pivovar stal generálním partnerem největší oslavy chmelové sklizně – Slavností chmele a piva v Žatci.

Pivovar stojí mezi chmelnicemi a žatecký chmel je odjakživa surovinou, která Krušovicím dává nezaměnitelné aroma.

Dobrá úroda je proto svátkem nejen pro chmelaře, ale i pro krušovický pivovar. Jsme součástí výjimečného regionu a jsme na to hrdí, “ vysvětluje vrchní sládek Tomáš Kosmák, proč pivovarníci slaví dočesné společně s chmelaři.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rakovnický deník | Autorka:

http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/pragovka-privezla-dobre-pivo-i-naladu20110909.html


Radegast den v Nošovicích opět přilákal tisíce návštěvníků, v centru obce se v sobotu bavili lidé z celého regionu.

Pořadatelé připravili program na čtyřech scénách, otevřeno bylo i Návštěvnické centrum a nechyběly prohlídky pivovaru. Na své si přišli rovněž fanoušci české hudební scény. „Přišly jsme kvůli pivu, máme ho rády a chceme, aby tady bylo dál, “ poznamenala 37letá Petra Šimánková. Její kamarádka Regína podle svých slov přišla „na Péťu“, tedy Petra Koláře, jehož večerní koncert měl patřit k vrcholům celé akce. „Nebudeme sedět na zahradě, když nám to tu řeve za rohem, “ shodly se ženy z Nošovic.

S rodinou přijel Pavel Vlosok z Řeky. „Jsme tady s dcerkami, ony jdou za hudbou – Xindl X a tak. My už jsme tu byli loni. Je tu moc lidí, jsou řady na pivo, ale asi to tak má být. Když je dobře, přijde jich hodně, “ shrnul Vlosok.

Radegast den láká všechny generace. Jen z Frýdku-Místku dorazily davy lidí, mezi nimi osmapadesátiletý Karel Stuchlík. „Je to tradiční akce, dá se říct, že tady jezdím každý rok. Muzika mě baví, “ řekl cestou na jeden z koncertů na scéně A.

Přišly jsme, protože je tady dobře. Přišly jsme na všechny, “ pravila 14letá Sára Jílková, která u pódia čekala s kamarádkou Pavlou Novákovou na koncert Xindla X. Podle dívek jde o nejlepší akci v roce, mimo jiné proto, že v davu vždy potkají mnoho známých a kamarádů. „Ten chaos nám nevadí, “ podotkla Nováková k situaci na hlavní silnici, kde se doprava kvůli chodcům občas zcela zastavila.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Frýdeckomístecký a třinecký deník | Autor: Marek Cholewa

http://fm.denik.cz/zpravy_region/20110910radegast-den-nosovice.html


Černokostelecké vykulení

[pondělí, 12. září 2011]

Vykulení je dávná pivovarská tradice označující každoroční vyvalení ležáckých sudů ze sklepů a jejich případnou opravu nebo vysmolení. V černokosteleckém pivovaru se z původní výhradně pracovní záležitosti vyvinula celodenní společenská akce a setkání ctitelů práce malých a regionálních pivovarů.

Na té sobotní, v pořadí již osmé, se sešlo čtyřicet výrobců chmelového moku, každý představil nejméně dva druhy ze své produkce.

Malé pivovary nejsou jen nositeli tradice, zachovávají klasické technologické postupy. Důležité je i to, že jsou schopny, hlavně proto, že nevaří ve velkém, věnovat se různým netradičním druhům piva, často vycházejím z originálních starých a místních postupů. Veliký význam mají v tom, že když cestujete po Čechách, máte možnost ochutnat v každém místě něco jiného a ne jen sterilně jednotný nápoj. Vzniká vlastně i jakási obdoba vinařské turistiky zaměřená na pivo. Za zmínku určitě stojí i to, že majitelé malých pivovarů v podstatné většině obnovují staré objekty, zachraňují pro budoucnost vzácné industriální stavby, “ vysvětluje Milan Starec z pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.

Nejen pivem živ je člověk, a tak byly celý den k dispozici mnohé pochoutky, pochopitelně související s pivem. Jedli jste třeba někdy pivní zavařeninu? Buřtíkům na černém pivě, plněným bramborám nebo bramborákům odolal málokdo, fronty stály před stánky s utopenci nebo nakládanými sýry.

Letos byla k dispozici i ukázková várka Černokosteleckého ležáku, první zájemci si ho mohli odnést domů i v lahvích. Za největší raritu je ale možné považovat várku kamenného piva.

Kamenné pivo, také se mu říká Steinbier, je vlastně jedna z nejstarších technologií vaření. Vznikla ještě v časech, kdy se pivo vařilo v dřevěných nádobách, a ty se pochopitelně nedají ohřívat přímo na ohni. V ohni se tedy rozpálily kameny a vhazovaly do nádob. Sladina se ohřála na potřebnou teplotu a její přímý styk s povrchem žhavého kamene způsoboval řadu chemických reakcí. Steinbier tak získal velice specifickou chuť. Slad je tvořen hlavně cukry, a tak docházelo hlavně ke karamelizaci, která má zásadní podíl na granátové barvě, kouřovém až praženém arómatu a lehce nasládlé chuti připomínající právě slad, “ vypráví jeden z tvůrců kamenného piva Petr Buriánek.

Celý den bylo přístupné i muzeum, pochlubilo se zcela novou expozicí bednárny a novým prohlídkovým okruhem, zájemci obdivovali historickou cirkulárku se stabilním motorem, obdiv vyvolal i obří vzduchový kompresor, zklamáni nebyli ani vyznavači historických automobilů.

Bohatý kulturní program zajistila řada hudebních skupin, vystoupilo dětské divadlo, k vidění byl aerobik, o závěr se již po druhé postaral večerním představením Dan Hůlka.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník | Autor: Pavel Pávek

http://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/ko-kostelec-vykuleni20110910.html


Archeologové z turnovského muzea zkoumají historii pivovarnictví v Lomnici nad Popelkou. Při svém výzkumu narazili na zbytky budov zdejšího pivovaru z doby vrcholného středověku. Lomnické pivo se ve městě vařilo až do roku 1958.

"Pivovar s vinopalnou je vůbec nejstarším stojícím objektem v Lomnici nad Popelkou. Na novém místě byl vystavěn v roce 1660. Ovšem historie zdejšího vaření piva a pálení kořalky je mnohem starší. Původní měšťanský pivovar se nacházel pod hrází rybníka v dnešní ulici Plukovníka Truhláře, " říká archeolog Jan Prostředník.

Lomnický pivovar byl těsně spjat se zdejším zámkem a jeho předchůdkyní, středověkou tvrzí. Právo vařit pivo a pálit kořalku platilo již na počátku 15. století.

"V městské pamětní knize je k roku 1462 připomínán pivovar a sladovna pod hrází. Lomnické pivo se pravidelně objevovalo i na stole proslulého válečníka Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského, " připomíná Jan Drahoňovský, ředitel lomnického muzea, které má ve sbírkách několik exponátů připomínajících místní pivovarnictví.

Právo vařit pivo postoupila městská rada po velkém požáru města v roce 1590 vrchnosti. "Dobré pivo se v Lomnici vařilo i za třicetileté války, o čemž svědčí dopisy zaslané v roce 1633 lomnickému hejtmanovi. Po přestěhování pivovaru na dnešní místo nad autobusovým nádražím, které leží na místě zasypaného rybníka, fungoval vrchnostenský pivovar až do roku 1908, kdy jej od pánů Rohanských koupili lomničtí hospodští, " uvádí Prostředník.

Výroba piva skončila v roce 1958

"Firma Pivovar a sladovna hostinských v Lomnici nad Popelkou koupila pivovar za 72 tisíc korun. V roce 1948 byl pivovar znárodněn a přesně o deset let později definitivně uzavřen, " doplňuje Drahoňovský.

Na místě dnes opravované budovy bývalého pivovaru začal archeologický výzkum již loni na podzim, kdy dvě sondy potvrdily přítomnost nemovitých historických objektů. Na základě tohoto zjištění se archeologové letos pustili do plošného výzkumu.

"Nejstarším objektem, který byl objeven, je zdivo pravoúhlé budovy, kterou můžeme předběžně datovat do období vrcholného středověku. Mohlo jít o budovu, která náležela k hospodářskému zázemí tvrze, " říká archeolog Radek Novák.

Přímo s objektem renesančního pivovaru zřejmě souvisí objevená suterénní místnost, která byla zahloubena metr do podloží a měla maltovou podlahu. Nejzajímavějším objevem jsou dvě roubené konstrukce dvoukomorových vodních nádrží.

V pivovaru sídlilo JZD

"Obě konstrukce byly zahloubeny do nepropustného jílového podloží. Ze starší se dochovala pouze část, použité smrkové dřevo doznalo značného poškození, " vysvětluje Novák.

Mladší nádrž je v podstatně lepším stavu. Má rozměry 6 x 3 metry a byla postavena z mohutných jedlových trámů. Uprostřed se nacházela příčka s česly na zachycení hrubých nečistot.

"Nalezli jsme také dřevěné potrubí, které z nádrže odvádělo vodu do zámeckého rybníka. Potvrzuje to i mapa katastru z roku 1842, kde je zakreslena umělá vodní strouha přivádějící vodu k pivovaru od severu a pokračující do rybníka, " popisuje archeolog Prostředník.

Mladší nádrž se podaří zachránit a během podzimu bude instalována v expozici Pivovarského muzea v Kostelci nad Černými Lesy. Po uzavření pivovaru byl objekt využíván JZD, které nechalo řadu budov přestavět.

"Poslední ránu do vazu dostal pivovar počátkem 90. let, kdy vyhořela varna a došlo k zavezení historických suterénů bývalých pivovarských budov. Stavba Penny Marketu pivovar paradoxně zachránila, investor se zavázal opravit stávající budovy a novou prodejnu umístit do prostoru pivovarského dvora, " dodává Prostředník.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hoření

http://liberec.idnes.cz/archeologove-nalezli-v-lomnici-stredoveky-pivovar-mok-pil-i-valdstejn-1mf-/liberec-zpravy.aspx?c=A110908_1648155_liberec-zpravy_oks


Žluté vlaky RegioJet, které vyjedou na trať mezi Prahou a Havířovem 26. září, chtějí cestující přilákat i na netradiční nabídku občerstvení. Patří mezi ně i piva z menších pivovarů.

"Zpočátku budeme prodávat Bernard, Svijany a Litovel, a to jak alkoholické, tak nealko, " uvedl obchodní ředitel RegioJet Jiří Schmidt. "Pivo bude lahvové, cestující zaplatí o něco málo víc, než činí nákupní cena. "Zpravidla mezi 15 a 20 korunami, " odhaduje cenu za pivo Schmidt.

Nabídka se má průběžně obměňovat. "V Česku je přes 80 pivovarů, které stáčejí pivo do lahví, chceme lidem ukázat, že existují i jiné než velké značky, " plánuje Schmidt. V nabídce by se podle něj časem mohly objevit i speciály z minipivovarů.

Nápad dopravce si pochvaluje spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. "Piva z malých pivovarů navíc mnohdy chutí a kvalitou převyšují produkty těch velkých, " upozorňuje Bernard.

Sám neočekává, že by se prodej jeho piva ve vlacích výrazněji projevil na celkových číslech. "Bude to hlavně reklama. Máme i určitou podobnou filozofii - soupeříme s velkými nadnárodními pivovary, RegioJet pak s monopolními Českými drahami, " vysvětluje Bernard.

Pojízdné hospody by se však ze žlutých vlaků stát neměly. "Tam, kde to půjde, budeme dávat přednost třetinkovým lahvím. Chceme, aby to byla spíš degustační než konzumační záležitost, " říká Schmidt.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

http://ekonomika.idnes.cz/regiojet-laka-do-vlaku-pivni-labuzniky-chce-nabidnout-specialy-p7h-/eko-doprava.aspx?c=A110909_115201_eko-doprava_vem


Dvojníka Victora Cibicha, jehož plešatá hlava je na etiketách piv z pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku, budou vybírat v sobotu na dni otevřených dveří pivovaru. Ludmila Čechová z marketinku skupiny Heineken agentuře Mediafax sdělila, že vítěz dostane roční pivní rentu.

Pro vítěze je určena pivní renta 700 piv a jednorázově dostane pět sudů piva na posezení s kamarády. Jeho domovská hospoda, v které byl do soutěže vybrán, dostane 30 000 korun, “ informovala Čechová.

Do soutěže se přihlásilo 49 soutěžících, kteří se domnívali, že se Cibichovi podobají. Štamgasti v restauracích svým hlasováním vybrali deset adeptů, kteří si to v sobotu od 13 hodin rozdají mimo jiné při promenádě nebo servírování piva porotě, která bude mít definitivní slovo.

V rámci dne otevřených dveří jsou v pivovaru připraveny prohlídky provozu, ochutnávky pivních speciálů a zábavný program. Zahraje například Žlutý pes s Ondřejem Hejmou. Z Ústí nad Labem do Velkého Března dopraví návštěvníky kyvadlová autobusová doprava.

Victora Cibicha, přednostu železniční stanice ve Velkém Březně požádala v roce 1906 správní rada místního pivovaru o to, zda by ho mohli zpodobnit na etiketě svého piva. Cibich na ní pózuje s napěněným tuplákem a doutníkem už druhé století. Pivovar se mu za to odvděčil pivní rentou třiceti půllitrů týdně. Cibich si rentu užil jen devět let, zemřel ve svých 59 letech. Jeho tvář ho však přežila do dnešní doby na lahvích i sudech s pivem.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Karel Rouc | Mediafax

http://zpravy.kurzy.cz/281643-v-pivovare-ve-velkem-brezne-hledaji-dvojnika-dedka-cibicha-dostane-pivni-rentu/


«« « Strana 515 z 827 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827

Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň