Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané byl jedním z míst na Tachovsku, kam včera zavítal prezident Václav Klaus. Hlava státu si na nádvoří pivovaru symbolicky připila prémiovým ležákem, který se shodou náhod jmenuje Prezident.

Klaus navštívil také Tachov, Konstantinovy Lázně a Stříbro, kde večer svou třídenní návštěvu Plzeňského kraje oficiálně ukončil.

Zdroj: MF Dnes.cz | Foto: Metro.cz

I přesto, že spotřeba černého piva je stejná jako v předchozích letech, činí přibližně 2 % celkové spotřeby, prodeje „černého“ Velkopopovického Kozla vloni vzrostly o 8 procent. Upevnil si tím své postavení jedničky mezi tmavými pivy v České republice, jeho tržní podíl je 35 %. Je to způsobeno i tím, že významně roste počet restaurací, kde si můžete dát toto černé čepované pivo. Velkopopovický Kozel Černý zaznamenal významný úspěch i v exportu, kde prodeje vzrostly dokonce o 56 %. Nejvíce se mu daří ve Finsku a Rusku, celkem se vyváží do 25 zemí.

„Celkově roste zájem o piva se značkou Velkopopovický Kozel a je tomu tak i u černého piva, které je vyrobeno z unikátní směsi speciálních a kvalitních tmavých sladů dodávající pivu osobitý vzhled a chuť. Každé třetí černé pivo prodané v ČR tak nese naši značku. Pozitivní trendy pozorujeme nejen u lahvového tmavého piva, ale také u čepovaného: jen za posledních pět let vzrostl počet restaurací, které jej mají v nabídce, o 40 procent,“ řekl Pavel Kmínek, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Celkem se Velkopopovický Kozel Černý prodává v 25 zemích světa, najít ho můžeme

i v exotických zemích jako je Honduras či Austrálie. Největší popularity dosahuje ve skandinávských a pobaltských zemích, například ve Finsku se prodá přibližně čtvrtina prodejů v ČR.

Velkopopovický Kozel Černý je vyroben podle originální receptury z unikátní směsi speciálních tmavých sladů. Tmavý, tzv. karamelizovaný slad dodává černému pivu jeho osobitý vzhled a charakter. Barva, chuť a vůně těchto vybraných sladů se harmonicky doplňují, a pivo tak vyniká rubínovou barvou a příjemnou karamelovou chutí. Objemový obsah alkoholu je 3,8 %. Pro výrobu černého Velkopopovického Kozla se používá také speciální kvasničná kultura, decentní hořkost získává ze směsi jemných aromatických chmelů.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře se letos zúčastní rekordní počet pivovarů. Na největším festivalu piva v Česku bude soutěžit 64 pivovarů s 279 vzorky ve dvanácti kategoriích. Slavnosti, které se letos uskuteční od 29. ledna do 1. února, se těší obrovskému zájmu veřejnosti. Návštěvníci budou moci ochutnat přes 80 druhů nejoblíbenějšího českého nápoje u 27 stánků v hotelu Palcát.

„Na lístky v předprodeji, který začal v pondělí, stála fronta dlouhá 50 metrů. Vstupenky na pátek byly prodány za 24 minut,“ řekl organizátor slavností Alois Srb.

Zdůraznil, že návštěvníci mohou okusit nápoje, které nejsou v Česku běžně v prodeji. Letos si také mohou vyslechnout odbornou přednášku o vlivu piva na lidské zdraví.

Podle Srba začínají být konzumenti na kvalitu nápoje náročnější. „Prodej piva na osobu klesá, ale lidé si začínají více vybírat,“ vysvětlil.

Organizátoři připravili i soutěže, lidé se mohou utkat například při měření pivních břich a prokázat své znalosti o pivu a pivovarnictví.

Piva soutěží ve 12 kategoriích o Českou pivní pečeť. „Letos jsme přidali kategorii kvasnicové pivo,“ dodal Alois Srb.

Zdroj: MF Dnes.cz

Nové etikety pivovárku Velký rybník si můžete prohlédnout zde:

A staré si můžeme všichni připomenout zde:

Zdroj: Hastrman Velký Rybník

Téměř 45 milionů korun chce letos do modernizace svého areálu investovat soukromý Pivovar Svijany. Zatímco v minulých letech směřovaly desítky milionů hlavně přímo do výroby a zvýšení její kapacity, letos je investice zaměřena na oblast expedice.

Podnik chce rozšířit své skladové prostory, vybudovat novou prodejnu a nakoupit stroje na paletizaci beden a sudů, což uspoří práci pěti lidí. „Vše by mělo být hotovo do konce května, než začne letní sezona,“ řekl ředitel pivovaru František Horák.

Pivovar Svijany je největší v Libereckém kraji a řadí se do desítky největších pivovarů v zemi. Loni dodal na trh přes 269 tisíc hektolitrů piva, což bylo o 17 procent více než v roce 2006, kdy prodal zhruba 229 tisíc hektolitrů. Na rozdíl od konkurenčního vratislavického Pivovaru Hols a dceřiné společnosti Pivovar Rohozec nedodávají Svijanští pivo do zahraničí. Zhruba 70 procent produkce prodají v okruhu 60 až 70 kilometrů, přibývají ale i zákazníci ze vzdálenějších míst.

Loni tak začali dodávat pivo do jižních Čech a na Moravu, kde v Brně a Táboře vybudovali distribuční sklady. „Na export se zatím nechystáme, sotva stačíme uspokojit rostoucí poptávku v tuzemsku,“ dodal ředitel.

Pivovar Svijany je nejstarší v Libereckém kraji, výrobu piva zahájil už v roce 1564. Dnes zaměstnává 80 lidí. Najít nové odběratele pomáhá firmě podle Horáka především kvalita piva a úspěchy v degustačních soutěžích.

Zdroj: MF Dnes.cz

Na stejném místě jako před více než rokem, i ve stejném zastoupení, podepisovali zástupci Blanska, Boskovic a Pivovaru Černá Hora stejnou smlouvu o spolupráci v cestovním ruchu. Tentokrát na dobu neurčitou a s menšími úpravami.

Mezi další úpravy ve smlouvě patří např. ta, že každý rok by měl vzniknout jeden společný propagační materiál za celý region. Na příští rok, tedy 2009, to bude stolní kalendář s fotkami z celého regionu. Ještě letos by ale mělo vzniknout společné logo, které zastřeší celý region, a ve stádiu úvah jsou společné pohlednice.

Podpis smlouvy v Pivovaru Černá Hora. Zleva starostka města Blanska PhDr. Jaroslava Králová, místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková a majitel Pivovaru Černá Hora Ing. Jiří Fusek.

Smlouva byla původně uzavřena na dobu určitou, na jeden rok. „Vyhodnotili jsme vzájemnou spolupráci za toto období a shodli jsme se na tom, že byla přínosná a bylo by dobré, aby pokračovala i dál. Proto jsme se rozhodli ji tentokrát uzavřít na dobu neurčitou a doplnit do ní zjištěné poznatky,“ uvedla ve své řeči starostka města Blanska PhDr. Jaroslava Králová.

Smlouva deklaruje účast na společných akcích propagujících region. Tou hlavní i letos bude zahájení turistické sezony. Místo konání se měnit nebude, uskuteční se opět v areálu Sladovny Pivovaru Černá Hora.

V současné době proběhla společná propagace na veletrhu Regiontour v Brně. V přípravě jsou veletrhy cestovního ruchu Slovakiatour v Bratislavě a Holiday World v Praze. Blansko a Pivovar Černá Hora se určitě zúčastní v loni tolik úspěšného gastronomického veletrhu Regustibus v italském partnerském městě Scandianu. „Rádi sem přizveme i Boskovicko, pokud bude mít zájem se prezentovat,“ sdělila referentka cestovního ruchu Martina Trojáčková.

Zdroj a foto: Blansko.cz | Autor: Stanislav Mrázek

Přes 300 lidí se včera přišlo do velké obřadní síně plzeňského hřbitova rozloučit s jednou z největších postav českého pivovarnictví Ivo Hlaváčkem. Bývalý ředitel Plzeňského Prazdroje, který má velký podíl na vybudování největšího pivovaru v zemi, zemřel na počátku minulého týdne ve věku nedožitých 82 let.

Že se jedná o významného pracovníka pivovaru, který se oboru věnoval až téměř do posledních dnů svého života, dokazoval i smuteční obřad. Mezi hosty byli pivovarští ze všech pozic včetně pracovníků z dělnických profesí. Smuteční řeč přednesli generální ředitel Prazdroje Mike Short, vrchní obchodní sládek pivovaru Václav Berka a kněz rokycanské farnosti Jaroslav Hůlle, který prý v dobách totality pracoval rovněž v pivovaru jako výčepní. Na poslední pozemské cestě zazněla zesnulému píseň Kde je mládek, tam je sládek.

Přítomni byli samozřejmě i příbuzní zesnulého včetně synů – úspěšného podnikatele ve stavitelství Ivana Hlaváčka a obchodního sládka Jana Hlaváčka. Z dalších známých osobností se pohřbu účastnil generální ředitel Bohemia Sektu Josef Vozdecký, emeritní šéf restaurace U Mansfelda Zdeněk Prošek, známý televizní moderátor Libor Bouček, sládek pivovaru Purkmistr Josef Krýsl, primátorův náměstek Petr Náhlík, bývalý šéf plzeňských právovárečníků Pavel Stelzer a další.

Berka v hlavní řeči zavzpomínal na znojemskou pivovarskou rodinu Františka Hlaváčka, s níž se ve třech letech v roce 1929 pan Ivo Hlaváček přestěhoval do Plzně. Od mala se pak pohyboval v plzeňském pivovaře, jehož se v roce 1976 stal ředitelem. „Dodnes nezapomenu na jeho slova: Vašku, dnes se to pivo mimořádně povedlo, nalej mi ještě třetinku. A pak jsme probrali všechno důležité, co jsme každý potřebovali říci,“ vzpomínal na dobu, kdy v Plzni vedl výrobu piva, Berka. Podle něho se pro odbornou radu sjížděli za nestorem českého pivovarnictví i zástupci zahraničních pivovarů.

Smuteční hosté ale Hlaváčka neoznačili jen jako odborníka, ale také jako dobrého kolegu a přítele. „Vzpomínám, jak ještě v době, když jsem byl jen náměstkem v tehdy malém staroplzeneckém vinařství, jsem jel žigulíkem s návěsem kolem nádraží v Plzni a v té velké křižovatce u nádraží mi došel benzin,“ upamatovává se na Hlaváčka Josef Vozdecký. „Za mnou troubila auta a já jsem přemýšlel, kam si půjdu koupit kanistr a kam pak půjdu pro benzin. V tu chvíli, ale proti mně zastavil bílý žigulík a z něj vystoupil Ivo Hlaváček, tehdy velký šéf velkého pivovaru a ptá se mi: Tak co inženýre, nepotřebuješ pomoct? Řekl jsem mu, že mi došel benzin a on, i když už troubila auta i za ním, vystoupil z vozu, sáhl do kufru, vyndal kanistr a zeptal se, jestli mi má benzin i nalít. To jsem samozřejmě udělal sám a on mi jen řekl, ať mu pak někdy hodím kanistr do pivovaru do vrátnice,“ vypráví Vozdecký a dodává, že mu pomohl i jako kolega v branži.

„Když jsme neměli peníze na investice, Ivo se mi zeptal, kolik potřebujeme a pomohl nám. Byl to skvělý člověk,“ doplnil šéf Bohemiasektu.

Kdo byl Ivo Hlaváček?

Ivo Hlaváček se narodil 5. 6. 1926 ve znojemském pivovaru, v rodině známého sládka Františka Hlaváčka. Od roku 1929 žil v Plzni. V roce 1945 maturoval na plzeňském reálném gymnáziu a pokračoval studiem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1953 nastoupil do Západočeských pivovarů ve Staňkově na Domažlicku a pět let tam pracoval jako vedoucí laboratoře a kontrolor. V roce 1958 přešel do Plzně jako vrchní sládek. Po třicet let (až do roku 1987) řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní náměstek, výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel.

V Plzeňském Prazdroji se mu podařilo udržet náročný technologický výrobní postup piva Pilsner Urquell i v dobách, které udržení vysoké kvality a ověřených technologických postupů příliš nepřály. Při výstavbě varen Prazdroje v letech 1969/1970 odmítl všechny neověřené experimenty a zasadil se o použití klasických maloobjemových měděných varních souprav. Na počátku 80. let minulého století díky svému odborného rozhledu zajistil výstavbu nové sladovny, díky které má Plzeňský Prazdroj i dnes možnost připravovat svůj vlastní, jedinečný slad plzeňského typu.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Jiří Kokoška

Značku Zlatopramen, která je vlajkovou lodí nápojářské skupiny Drinks Union, poprvé ochutnají také milovníci zlatavého moku ve Vietnamu. „Podařilo se nám rozšířit exportní teritorium pro naši prémiovou značku Zlatopramen o další exotickou zemi. V prosinci odešla první zásilka Zlatopramene do hlavního města Vietnamu, Hanoje,“ řekl manažer exportu Drinks Union Adrian Šaroch.

V první várce, která putovala ve speciálním kontejneru, obyvatelé Vietnamu ochutnají Zlatporamen 12° Extra premium, což je světlý ležák. „Našim partnerům posíláme také Zlatopramen 11° v půllitrových plechovkách,“ doplnil Šaroch.

Zlatopramen dlouhodobě posiluje pozice nejen v České republice, ale také v zahraničí. V roce 2006 začal Drinks Union tuto značku vyvážet do rovníkové Afriky, přesněji do Beninu. „Další novou destinací je od předloňska Izrael, kam dodáváme speciálně, do hebrejštiny upravené půllitrové plechovky Zlatopramene 11°,“ doplnil Šaroch.

Zlatopramenu se daří také v Evropě. Ve Švédsku za tři čtvrtletí loňského roku vzrostl prodej téměř o 40 procent. „Jde o růst, který téměř dvojnásobně převyšuje průměrný růst vývozu do Švédska všech českých pivovarů,“ doplnil Šaroch.

Zdroj: Ústecko24.cz | Autor: Ing. Josef Vejlupek

Pivovar Náchod a.s. dosáhl v roce 2007 výstavu 133 110 hl piva, z čehož bylo 63% v lahvích, 36% v sudech a 1% činí plechovky. Z celkového výstavu činil export 22 656 hl (17%), v porovnání s rokem 2006 (21 242 hl) jde o zvýšení o 6,7%, kdy se pivo (především světlý ležák) vyváží především do zemí jako je Velká Británie, Slovensko, Rusko, Polsko, Francie či Německo, ale třeba i USA, Kanada, Švédsko, Finsko, Dánsko, Řecko, Itálie nebo Korea.

Rozhodující část výroby - 40% - tvoří světlý ležák PRIMÁTOR Premium, 30% - světlé výčepní pivo PRIMÁTOR Světlý a zbytek připadá na speciály na které se pivovar zaměřuje především od poloviny 90. let.

V roce 2007 pivovar prodal 6 693 hl limonád (o 11% více než v roce 2006, kdy to bylo 6 010 hl), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuti cola a malina a ovocný multivitamínový nápoj. Výrobu nealka jako doplňkového programu pivovar zahájil v červnu 2003.

Pivovar Náchod boduje na trhu především kvalitou práce svých zaměstnanců ve výrobě a kvalitou a inovací svých služeb a produktů při zachování všech klasických výrobních postupů a tradičních receptur - to se trvale odráží i v zisku významných ocenění z prestižních soutěží (v letech 2004 a 2005 jich obdržel shodně celkem 11, v roce 2006 bylo ocenění 12). V roce 2007 tato čísla pivovar překonal a získal rekordních 16 ocenění, kdy k nejvýznamnějším patří především tyto úspěchy:

Po zisku dvou ocenění za začátku roku za pivo Diamant (Stříbrná pivní pečeť - Tábor a titul Pivo České republiky 2007 - České Budějovice) a čtyř umístění ze srpnové žatecké Dočesné (první místo v kategorii Ležák polotmavý - 13% Polotmavá, dvě druhá místa a to v kategorii Nealkoholická piva - Nealko a v kategorii Pivo se sníženým množstvím cukrů - Diamant, se zde na stupínku vítězů ještě umístil na třetím místě Premium Dark a to v kategorií Ležák tmavý) pak obdržel pivovar v měsíci září celkem pět nových ocenění.

Z podzimní Ceny českých sládků 2007 konané 25. září v Pivovaru Kutná Hora si pivovar přivezl z příslušných kategorií dvě druhá umístění a to za Premium a Premium Dark a jedno místo třetí - za Nealko pivo.

Další úspěch je velmi významný a týká se soutěže České pivo roku 2007. Premium Dark zde obhájil své vítězství z loňského roku v kategorii tmavých ležáků. Nejlepší piva vyráběná v České republice byla 27. září 2007 vyhlášena na Svatováclavské slavnosti českého piva v Kongresovém centru Praha a v hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre. Pivovarští odborníci rozhodli ve dvoukolovém testování o nejlepších pivech z produkce pivovarů v České republice. O vítězství v pěti kategoriích soutěžil rekordní počet 77 piv. Ceny nejlepším předával spolu s představiteli Českého svazu pivovarů a sladoven MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky. Zisk titulu České pivo roku 2007 tmavého ležáku se stal zároveň jubilejním - stým - v novodobé historii pivovaru.

Ve shodný den získal pivovar své první zahraniční ocenění za rok 2007 a to za 16% Exkluziv, který zvítězil v jedné z nejkomplexnějších pivních soutěží na světě - „World Beer Awards“, organizované britským pivním magazínem „Beers of the World“ a to v kategorii „World´s Best Strong Lager (Standard Strong)“ Tato soutěž je trojkolová, vzorky jsou hodnoceny anonymně a účastní se jí stovky různých druhů piv z celého světa. Soutěží se v pěti hlavních kategoriích: ležák, ale, stout/porter, pšeničné pivo a speciální pivo.

6. listopadu dále Sdružení přátel piva vyhlásilo výsledky za rok 2007. Výsledkem pro Náchod bylo 2. místo 13% Polotmavé v kategorií Polotmavé pivo roku a 3. místo 16% Exkluzivu v kategorii Speciál roku. Nejprestižnější kategorií, kterou udílí Sdružení přátel piva, je však bezesporu kategorie chráněná titulem Pivovar roku a o které rozhoduje vždy celá členská základna. Letošním vítězem se stal již podruhé během posledních tří let právě náchodský pivovar.

15. listopadu v německém Norimberku převzali zástupci náchodského pivovaru významná ocenění ze 4. ročníku degustační soutěže European Beer Star Award 2007. Ceny se udělovaly v rámci největšího evropského nápojářského veletrhu a to 47. ročníku Evropského odborného veletrhu nápojového průmyslu BRAU Beviale 2007. Prestižní ocenění - zlatou Evropskou pivní hvězdu - v kategorii tmavých piv (Bohemian - Style Schwarzbier) obdržel pivovar za svůj tmavý ležák Premium Dark - ležák zde navíc obhájil svoje loňské prvenství. Další náchodské pivo - English Pale Ale - se umístilo ve své kategorii (Brown Ale) na třetím místě. Náchodské pivo uspělo v odborné degustační soutěži v rekordní konkurenci 575 piv z celého světa (byly zde zastoupeny pivovary z 28 zemí) hodnocené v 40 kategoriích. O zisku ocenění, které tmavému ležáku bylo uděleno za vynikající chuť a výtečnou kvalitu, rozhodla 54-členná mezinárodní komise složená z pivovarských profesionálů z 12 států z celého světa. Premium Dark poté získal při hodnocení „Consumers´ Favourite“, kde byla anonymně degustována a hodnocena pouze piva, které ve svých kategoriích získala zlatá umístění, skvělé druhé místo. Soutěž organizoval Evropský svaz malých nezávislých pivovarů, Svaz malých a středních bavorských pivovarů a další významné německé subjekty zaměřené na pivovarnictví.

Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, obdržel z různých degustačních soutěží celkově 106 ocenění, z toho 27 zahraničních – a PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejúspěšněji si vedou piva Premium Dark 23 a Exklusiv 21 úspěchů.

Pivovar Náchod také nabízí celoročně organizovaným skupinám návštěvníků možnost exkurzí do výrobních prostor, kdy se dozví vše podstatné o historii a produkci piva. Exkurze může být zakončena ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagónu z první republiky nebo v moderním návštěvnickém centru (restauraci) s kapacitou 120 míst doplněném letos o venkovní posezení s kapacitou 40 míst.

Samozřejmě pivovar pro letošní rok chystá i některé další novinky, o kterých Vás bude informovat. O tom, co se v pivovaru za poslední rok změnilo přímo, se budete moci opět přesvědčit při tradičním dnu otevřených dveří, který se letos koná jako vždy pod názvem Den s Primátorem a to v sobotu 17. května od 10.00 do 19.00 hod - srdečně Vás zveme již nyní.

Zdroj: Primátor.cz

Pivovarnícky koncern SABMiller od januára vymenil šéfov svojich dvoch slovenských pivovarov. Stanislav Hamara prešiel z čela topoľčianskeho Topvaru na post manažéra závodu vo Veľkom Šariši. Vedenie Topvaru prevzal Jozef Špirko, ktorý donedávna pôsobil v sesterskej spoločnosti Plzeňský Prazdroj, informovala dnes spoločnosť Pivovary Topvar.

"Osvedčení pracovníci v jednej pozícii či krajine dostávajú príležitosť uplatniť svoje skúsenosti na ďalších trhoch a pozíciách," komentovala spoločnosť personálne zmeny v tlačovej správe.

Popredný výrobca piva na svete SABMiller zlúčil vlani svoje slovenské pivovary Šariš a Topvar do jednej spoločnosti s názvom Pivovary Topvar. Pivovar Šariš ovládol SABMiller v roku 1997, Topvar sa mu podarilo získať v roku 2006. Hlavným konkurentom koncernu na Slovensku je dcérska spoločnosť iného svetového výrobcu piva Heineken.

Zdroj: SME.sk

Lucembursko-irská developerská společnost Quinlan Private, s.r.o. To je jméno nové majitele opavského pivovaru. Právě ona odkoupila od dosavadního majitele Kamila Kolka celý areál pivovaru. Stalo se tak na konci loňského roku.

Nový investor slibuje zakomponovat většinu stávajících objektů do svého projektu. Situaci mu jistě ulehčuje i to, že v již v loňském roce Ministerstvo kultury České republiky potvrdilo, že opavský pivovar nebude památkou. Nesouhlasné stanovisko nad ním vyneslo hned několik institucí, úřadů a také tehdejší majitel. „Přiznám se, že jsem byl proti vyhlášení za památku, výrazně to totiž komplikuje jednání s potencionálními investory. Na druhou stranu, právě proto, že pivovar památkou není, se ho snad podaří zachránit,“ uvedl.

Nesouhlasné stanovisko k prohlášení za památku vyslovil kromě jiného také odbor hlavního architekta a památkové péče opavského magistrátu. „Komplex budov nepředstavuje z hlediska architektonické úrovně nadprůměrné stavby. Navíc byly silně znehodnoceny četnými úpravami po roce 1945 a hlavně jejich využitím po roce 2000, kdy nové technologie nerespektovaly dispoziční a konstrukční řešení jednotlivých budov.“ Podle této zprávy se objekty nacházejí v městské památkové zóně, a tudíž jsou dostatečně chráněné.

Negativní vyjádření v boji za opavský pivovar vyslovil i odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Jedním z důvodů je to, že objekt staré sladovny je nyní zčásti využit a veřejnosti přístupný jako obchodní Pasáž Davida Weinsteina. „Úpravy na obchodní pasáž znamenaly pro starou sladovnu výraznou modernizaci a setřely původní výraz i některé estetické hodnoty objektu,“ uvádí stanovisko odboru. Své zklamání ale neskrývají představitelé Národního památkového ústavu.

„Areál pivovaru jsme navrhli na prohlášení za památku a usilovali jsme o to, aby se tak stalo. Rozhodnutí ministerstva kultury nám nezbývá než respektovat,“ uvedla ředitelka Národního památkového ústavu v Ostravě Naďa Goryczková. Objekt má nyní plošnou ochranu, protože se nachází v městské památkové zóně, ale je otázkou, zda je to dostatečná pojistka proti nakládání s ním. Hlavními důvody, proč památkáři stáli o statut památky je ten, že areál pivovaru je z architektonického hlediska významným stavebním komplexem. „Výrazná silueta pivovaru při pohledu z Nákladní ulice pozitivně dotváří obraz města,“ uvádí se ve zprávě Podle ní vytváří areál pivovaru plynulý přechod mezi historickým jádrem a předměstím.

Zdroj: Opavský deník | Autor: Milan Freiberg

Sládek pivo vaří, hospodský jej dělá. Tak zní známé pořekadlo, které však podle odborníků není daleko od pravdy. „Pivo je nejkvalitnější na začátku v pivovaře. Pak už se kvalita jen zhoršuje. Je na výčepním, aby tuhle sestupnou tendenci minimalizoval,“ říká Jiří Fáměra z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského. Ten v pátek v areálu Plzeňského Prazdroje připojil některé rady, jak udržet zlatavý pěnivý mok v co nejlepším stavu.

Jiří Fáměra předvádí jednu z metod, jak zjistit, jestli je sklenice řádně umyta. Nejprve se naplní vodou. Pak se do ní dá kafr. Pokud jeho úlomky ve vodě rotují, sklenice je čistá. Stačí však, aby se dovnitř strčil prst, a pohyb částeček ustane

„Pivo stárne. Pro zpomalení tohoto procesu je důležitá teplota. Ta skladovací by se neměla příliš lišit od té servírovací, která je ideálně sedm stupňů Celsia,“ vysvětluje. Pro skladování by se měla pohybovat mezi pěti až osmi stupni.

Pokud si domů pořídíte ´lahváče´, je třeba dávat pozor rovněž na světlo. To může způsobit značnou neplechu. „Například zelenými lahvemi pronikají sluneční paprsky a jejich přičiněním může pivo změnit chuť i aroma. Světlo totiž rozkládá hořké látky, což pak vede k něčemu, čemu v Americe říkají skunky of flavour. U nás bychom mohli zvolit ekvivalent ´vůně terária´,“ varuje.

A co si myslí o dnes módním čepování piva do PET lahví? „Určitě nejsem proti. Ovšem musí se vypít nejpozději do třetího dne. Kromě působení světla tady hraje ještě roli pronikání kyslíku. Oxidace může působit škrábavou chuť v krku,“ doplňuje Fáměra.

Výčepní prý může ovlivnit minimálně osm věcí: teplotu skladování piva, tlačný plyn, tlak ve výčepním zařízení, čistotu sklenice, ideální teplotu piva, správné čepování, čistotu pivních trubek a správné servírování.

Prohřešků, kterých se mohou v některých restauracích dopustit, je několik. Není prý dobré používat jako tlačný plyn vzduch. Ideální je prý směs dusíku a kysličníku uhličitého. Velkým prohřeškem je samozřejmě špinavá sklenice. Pokud je dobře umyta, lépe drží pěnu, která pivo chrání. Pivo je rovněž velice citlivé na mikroorganismy, a proto je třeba provádět sanitaci. Ideální je to prý jednou za týden, maximálně za čtrnáct dní. A to se v mnoha případech neděje.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

Všichni víme, že pivo je božský nápoj. Vlastně se to ví už staletí. Kdo pivo vynalezl, bohužel dnes už nevím. Dočetl jsem se ale, že již za starověku pivo vařili mniši, a že páni rytíři si přihýbali tímto vzácným mokem, aby pak byli chrabří bojovníci na různých bitevních polích. Dokonce jsem viděl v Náprstkově muzeu zvláštní, z kozí kůže vyrobený měch, který prý ukrutní válečníci měli neustále plný piva. Když pak bylo krveprolití v nejlepším, pánové se mohli posílit a v boji zdárně pokračovat. Husité, jak jsem se rovněž dozvěděl, se pivem hojně napájeli těsně než došlo k potyčkám se Zikmundovými vojsky. A byli to zase udatní husitští bojovníci, kteří pod pivním oparem přicházeli na tak geniální vojenské strategie jako dát koním podkovy opačným směrem a tak zmást nepřítele.

O těchto věcech se zmiňuji, abych ukázal, jak velkou má pivo v Česku tradici. To, že je pivo úzce spojeno s kulturním vyžitím národa, vám ani nemusím připomínat. Co jenom písní, básní a prózy opěvující přednosti piva bylo napsáno. Jsem si jist, že milovníci piva budou souhlasit, že útulná, zakouřená hospůdka je mnohem krásnější než nějaké Národní divadlo nebo koncertní síň. V hospodě se ledasčemu přiučíte, nemusíte se nikterak žinýrovat, můžete si libovolně říhnout, nebo dát volný průchod jiným tělesným potřebám a nikdo vás nebude peskovat. Toto, zrovna tak jako květnatá mateřština, patří jaksi k dekóru.

A jak se krásně v takové hospůdce panečku čurá! To samozřejmě mohou patřičně vychutnat jenom pánové. Nad žlábkem pisoáru si gentlemani vyměňují životní zkušenosti, probírají kvalitu piva, politiku, sport a někdy i osoby slabšího pohlaví. Tam se také utužují přátelství na život a na smrt. Ke stolům se pak na další dvě minuty, než je nutné příjemný rituál opakovat, pánové vrací neskonale šťastní, žízniví a lační si dát další půllitřík.

Milovníci piva také obohatili českou slovní zásobu. Většinou nemluví o pivě nezdvořile, ale zlatý mok nazývají tak líbeznými jmény jako “pivičko”, ”pivenko”, “pivko” nebo chlapsky “pivák” a pokaždé se jim po vyslovení tohoto slova zamlží zrak. Pro slavné spisovatele, herce a jiné kulturní pilíře národa jsou v hospodách rezervována jen ta nejlepší místa, kde pivečko chutná ještě více. Tam pak po desáté dvanáctce na umělce přijde inspirace, zapotřebí k tmelení kulturního jádra národa. Někteří si láskyplně pivo vtírají do vousů, vlasů a obočí, aby jim vůně ještě dlouho připomínala hospodu a v ní kulturní vyžití a aby jim inspirace vydržela do příští návštěvy putyky, což je obvykle následující den. Slavný spisovatel Hrabal, který i po odchodu z tohoto světa má v hospodě U Tygra stále vyhrazeno místečko, na kterém spořádal hodně soudků plzničky, by bez pomoci pivečka sotva napsal takové literární skvosty jako například “Jak jsem obsluhoval anglického krále”.

Pití je rituál, k němuž třeba patří způsob uchopení půllitru a to, co po loku následuje. Vousáči si většinou pozvolna moudře uhladí bradu a většina opilců si nadšeně pomlaskne a utrousí třeba takové inteligentní věci jako: “ To má dneska panečku říz” nebo “ To tam ale zajelo” a podobně. Jen barbaři a duševní naháči kazí pivo rumem nebo zahřejváčkem. Na tyto se hospoda dívá s neutuchajícím opovržením. Na teplotě piva totiž nesmírně záleží a milovníci dobře vědí, že pivo má mít teplotu, jaká se nachází na sedmém schodu sklípku. A kdo teplotu svévolně manipuluje, ten si zahrává s ohněm. Politická strana přátel pití piva by nikdy takový prohřešek samozřejmě nedovolila.

Kolik z nás si plně uvědomuje, že pivaři mohutně podporují ekonomickou základnu země. Díky jim je zaměstnáno nepředstavitelné množství lidí od sládků a hospodských počínaje a uklízečkami konče. Kolik jenom zedníků uživí početné rodiny opravováním omítky na rozích činžáků, občurávaných veselými občany klopýtajícími noční Prahou. Kolik podnikatelů si při pivě pláclo na spolupráci při různých podfucích.

Ano, jsme bez ostychu a právem pyšní na to, že jsme ze země piva. Zaníceně a s dávkou národní hrdosti oznamujeme australským přátelům, že vedeme celosvětový žebříček co se týká spotřeby piva na osobu. Zeptá-li se nás někdo odkud pocházíme, neoháníme se Dvořákem, Janáčkem, Dubčekem či Havlem, ale pyšně odvětíme, že jsme z té země, která přinesla civilizaci plzeňské. Takto pak nedochází k trapným omylům, kdy si nás nevzdělanci pletou s Jugoši či Rusíny. Každý bystrý člověk totiž ví, že plzeňské je vůbec to nejlahodnější pivo na světě, které se každý dobrý pivovar snaží napodobit. A když ne na chuti, tak na jméně. Kolikpak takzvaných “pilsen” piv člověk bláhově okusil a pak strávil hodiny četby v kadibudce. Proto pijeme jenom naše Pilsen Urguell, a když není k mání nebo je předražené, s chutí se vrháme na Kozlíka, Budvárek, Zlatopramen nebo Gambrinus.

S lítostí musím však přiznat, že ne všichni sdílí naši lásku k pivu. Mezi tyto pošetilce patří bohužel většinou naše ženy. Ty nám spílají do opilců, stěžují si, že to z nás táhne jako z krčmy, že nehorázně chrápeme, a že je budíme neustálými návštěvami záchodu. Zcela při tom zapomínají, že pivo nám přináší dobrou náladu, že v pivním rozpoložení jsme manželkám ochotni přistoupit na rozmařilosti jako nákupy nepotřebných piškuntálijí, a že střídmé požití piva v nás probouzí velký cit a něžně se na ně pak vrháme. To situaci ještě zhorší, a tak se snažíme manželky uchlácholit tím, že chválíme jejich kypré postavy a k zemi nemilosrdně směřující prsní váčky. Teprve pak nám dovolí navštívit naši hospůdku. A vůbec to, že se z vyzáblého manžela díky pití piva stane kus chlapa s pořádným pupkem, na to až příliš lehce zapomínají.

Pivo se stalo mojí nerozlučnou družkou v Austrálii. Život v důchodu nyní převážně trávím osvětovou činností. Vehementně se snažím, aby nám manželky porozuměly a v pití piva nás intenzivně podporovaly. Dále se snažím naučit Australany lásce k českému pivu a myslím si, že by toto měl být vznešený a dlouhodobý úkol každého z nás. V neposlední řadě jsem si našel práci, abych ušetřil na letenku do rodné země. Chtěl bych si totiž v Mariánských lázních vyléčit cirhózu jater…

Zdroj: Seniortip.cz | Autor: Ivan Kolařík

Staňte se součástí filmové legendy!

Stella Artois spustila první filmové interaktivní internetové stránky www.stellaartois.com - zrod legendy

Více než padesát herců, stovky natáčecích hodin, domácí celebrity… Ne, nejedná se o nový český film. Na svět přichází nová filmová interaktivní webová prezentace značky Stella Artois – v českém jazyce na serveru www.stellaartois.com! A vy se můžete stát její součástí!

Tajuplný příběh nových internetových stránek zavede návštěvníky až do roku 1366, ve kterém se datuje vznik Stella Artois. Díky detailně propracované interaktivitě je možné prožít hrdinská dobrodružství záchrany ležáku Stella Artois, rozluštit hlavolam století anebo se naučit servírovací rituál Stella Artois.

První filmový interaktivní web svého druhu obsahuje 1,5 hodiny unikátního filmového materiálu a vedle hollywoodského produkčního týmu je pod úvodním filmem La Bouteille podepsán český režisér Martin Krejčí. Na grafickém zpracování se podílel mimo jiné i Jean-Maris Vives, tvůrce grafiky k filmům Vetřelec 4 – Vzkříšení; nebo Asterix: Mise Kleopatra. Pro natáčení filmu, který se odehrává ve středověkém městě Leuven, byla vybrána, díky okouzlující atmosféře dýchající historií, česká metropole Praha. V úvodním filmu na internetových stránkách se v roli půvabné slečny představila česká herečka Kristýna Liška-Boková.

„Výsledky průzkumu mezi spotřebiteli nám potvrdily, že naše cílová skupina vyhledává na internetu odlišný a něčím zajímavý obsah. Právě z tohoto důvodu jsme připravili doposud jedinečné filmové interaktivní internetové stránky, kterými chceme naše spotřebitele oslovit,“ říká Neil Gannon, Global Brand Manager Stella Artois a dodává: „Na přípravě internetových stránek jsme pracovali jeden rok a spotřebitelům mají přinést více, než sami očekávají.“

„Návštěvníky internetových stránek www.stellaartois.com zaujme především skutečná filmařská práce,“ říká Jan Lodl, redaktor internetového serveru iDnes.cz. „Na internetové stránky se návštěvníci budou pravidelně vracet, a to minimálně do doby, než prozkoumají všechna jejich zákoutí. Byla by totiž škoda nechat si něco utéct. Skvělým nápadem jsou také hry, které přímo vybízejí k soutěži s přáteli,“ dodává Lodl.

Internetové stránky jsou rozděleny do pěti sekcí:

- Le Courage: Pět hrdinských dobrodružství v podobě miniher, ve kterých v roce 1366 zachraňujete výrobu ležáku Stella Artois.

- Le Defi: Nejsložitější past na světě chrání pohár Stella Artois – vyřešte hlavolam století! Poměřte se s kamarádem, zda budete lepší než on!

- La Publicite: Přehled nejzajímavějších reklam prošpikovaných černým humorem a sarkasmem, přičemž převážná většina z nich nebyla v Čechách nikdy vysílána.

- L´Origine: Historie značky Stella Artois a důvody, proč je jiná než ostatní.

- L´Etranger: Naučte se servírovací rituál Stella Artois a natočte si vlastní sklenici piva!

Nejstarší belgický ležák má v sobě větší potenciál, než by se mohlo na první pocit zdát. Stejně jako při vychutnávání jednotlivých doušků tohoto výjimečného piva, i na www.stellaartois.com zjistíte, že poznat všechny vrstvy chuti najednou, bez důkladného zkoumání a postupného vychutnávání, je pro běžného smrtelníka prakticky nemožné. Na těchto stránkách strávíte zkrátka více času, než jste si ochotni připustit

- Na natáčení, postprodukční úpravy a programování internetových stránek bylo vynaloženo více než 2 tisíce hodin.

- Na www.stellaartois.com se nachází 1,5 hodiny unikátního filmového materiálu.

- Autor grafického zpracování se spolupodílel na filmech Vetřelec 4 – Vzkříšení a Asterix: Mise Kleopatra.

Statistiky - po spuštění internetových stránek v zahraničí:

- Průměrný čas, který jeden návštěvník stráví na internetových stránkách, činí 6 minut.

- Průměrný denní počet unikátních návštěvníků se po spuštění internetových stránek zvýšil o 700% ve srovnání se starou verzí! (Denní průměr je počítán za období tří měsíců).

- 35% uživatelů zadávají adresu www.stellaartois.com přímo ve vyhledávači (nepřichází na web přes odkazy a bannery) a jejich čas strávený na internetových stránkách je průměrně 7 minut.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Stejně jako platí přísloví "Co Čech, to muzikant", tak se dá říci: "Co Čech, to milovník piva!". Na zlatém moku si pochutnáváme už od pradávna.

Víte ale, jak má skutečně správně načepované pivo v hospodě vypadat a co mu nesmí chybět? Máme! pro vás několik dobrých rad, co je potřeba si zkontrolovat, když vám pivo v restauraci přinesou. Pivovary kvalitu piva hlídají ostřím zrakem. Pokud je ale pivo odvezené za brány pivovaru, o jeho kvalitu se už stará výčepní. A na co nesmí zapomenout? Máme pro vás "pivní osmero", které je potřeba si v hospodě pohlídat.

1. teplota skladování piva

Při skladování sudů či pivních tanků by se teplota měla pohybovat mezi 5 až 8 stupni Celsia. Tím se zaručí čerstvost piva.

2. tlačný plyn

Doporučuje se používat směs dusíku a kysličníku uhličitého v poměru 1:1. Při použití čistého kysličníku uhličitého může dojít ke zvyšování řízu a pěnivosti piva, to znamená, že pivo nadýmá. Pak místo plánovaných pěti piv vypijete třeba pouhé tři.

3. tlak ve výčepním zařízení

Má vliv na správný říz a tvorbu pěny

4. čisté a chladné sklenice

Čistota skla je důležitá, pokud je sklenice dobře umytá, lépe drží pěnu a tvoří se tzv. kroužky

5. ideální teplota piva

Na čepované pivo na stole má mít teplotu 7 stupňů

6. správné čepování

Bohatá pěna, nejlépe 3 cm vysoká Pivo se čepuje po skle, sklenice na nakloněna pod úhlem 45%, pomalu se tvoří nízká pěna. Pod ní se natlačí dostatek husté krémovité pěny. Pivo se nesmí čepovat z velké výšky, přelévat z jedné sklenice do druhé, pěna se nesmí "ukrajovat" ze sklenice.

7. čistota pivních trubek

Každá den by měl výčepní propláchnout celé pivní vedení vodou. Dále provést sanitaci - dokonalé promytí a dezinfekci - to je optimální jedenkrát za týden

8. čepovat pivo s láskou a úsměvem!

Pokud je tohle vše dodrženo, pivo si uchová svoje chuťové vlastnosti až do doby, než zmizí pěna.

V mnohých restauracích se můžete o dobré kvalitě čepovaného Plzeňského Prazdroje přesvědčit Certifikátem kvality. Ten je garancí pro spotřebitele, že právě v této hospodě bude pivo v pořádku. Ze dvaadvaceti tisíc hospod, které čepují Plzeňský Prazdroj, vlastí certifikát devět set z nich.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Na zamýšlenou a především nutnou rekonstrukci komplexu historických budov bývalého pivovaru v Roudnici nad Labem shání jeho majitel, americký občan, nadále finance. Především střecha hlavní budovy je přitom v dezolátním stavu.

„V objektu byl na kontrole statik, podle něj je hlavní budova v pořádku. Se střechou je to ale špatné, část totiž majitel odkryl s úmyslem vyměnit krytinu, podle našich informací mu však na poslední chvíli zrušili dotaci, a tak je část střechy zakrytá pouze plachtou,“ uvedla vedoucí roudnického Stavebního úřadu Zuzana Kmoníčková.

Podle informací Deníku měl majitel objektu nařízené zabezpečovací práce, které se týkaly zmiňované střechy. „To splnil, šlo o to, aby se neuvolňovaly střešní tašky a nehrozil jejich pád do ulice,“ potvrdila Zuzana Kmoníčková.

Jednání o vyřešení problému s chátrajícím areálem vysloužilého pivovaru však podle starosty Roudnice nad Labem Zdeňka Kubínka probíhají. „Situaci značně stěžuje fakt, že majitel žije trvale v Texasu, z toho také vyplývá obtížnost jednání,“ vysvětluje starosta.

Podle plánů vlastníka objektu by bývalý pivovar měl sloužit jako ubytovací kapacita, ve velkém sále by se měly konat koncerty, výstavy a další kulturní akce. Vmalém množství by zde dokonce měla být obnovena výroba piva, kterou ukončil pivovar v sedmdesátých letech minulého století. Opravený pivovar by měl také jako ubytovací kapacita sloužit především k rozvoji cestovního ruchu na Roudnicku. Jeho výhodou je totiž bezprostřední blízkost vlakového nádraží. Projekt počítá také s rozvojem říční dopravy.

V posledních letech se však objekt stal rájem pro zloděje kovů. „Čas od času sem naše hlídka zajíždí. Vzhledem k tomu, že je to soukromý objekt a my nejsme najatá bezpečnostní agentura, nemůžeme areál hlídat neustále. Máme na starost celé město,“ uvedl Martin Müller, velitel roudnických městských strážníků.

Technický stav budov zhoršila také povodeň v roce 2002, kdy byl areál zaplaven do výše 120 centimetrů.

Zdroj: Litoměřický deník | Autor: Michal Závada | Foto: Karel Pech

Britský pivovar Scottish & Newcastle (S&N) vo štvrtok odmietol ďalšiu, zvýšenú ponuku na prevzatie od popredných výrobcov piva.

Dánsky Carlsberg a holandský Heineken ponúkli za jednu akciu S&N 780 pencí, čím celú spoločnosť ocenili na 7,6 mld. libier (GBP). Predstavitelia britského pivovaru túto ponuku odmietli so slovami, že "nebola konkurencieschopná" a uviedli, že sú ochotní rokovať, avšak ak bude cena minimálne 800 pencí za akciu, alebo 7,8 mld. GBP.

Vedenie Scottish & Newcastle tak odmietli už druhú ponuku od konzorcia Carlsberg/Heineken. Britská spoločnosť povedala prvýkrát nie koncom októbra, kedy za jej akciu európski rivali ponúkli 750 pencí, resp. 7,3 mld. GBP za celú firmu. Podľa analytikov bude pre konzorcium veľmi náročne zvýšiť ponuku bez toho, aby znížili hodnotu pre svojich vlastných akcionárov, a to obzvlášť pre Carlsberg, ktorý by z dodatočnej sumy musel zaplatiť 83 %.

Heineken a Carlsberg majú záujem o rozdelenie koncernu S&N, ako aj jeho trhov. Heineken chce získať podiel v ruskom pivovare Baltic Beverages Holding a tiež podiel na francúzskom a gréckom trhu, zatiaľ čo Carlsberg by rád prevzal kontrolu na britským trhom a zvyšnými európskymi trhmi.

Zdroj: ETrend.cz

Současná vláda Mirka Topolánka podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče ve svém funkčním období neprodá pivovar Budvar. Podle něj je to věcí politické diskuse a budoucí vlády. Gandalovič to uvedl v rozhovoru zveřejněném na internetových stránkách ministerstva.

V dlouhodobém horizontu ale ministr prodej pivovaru připouští. "Do Budvaru by měl vstoupit strategický partner. Osobně si myslím, že stát žádný pivovar vlastnit nemusí," řekl Gandalovič.

MZe v současné době usiluje o přeměnu českobudějovického pivovaru ze státního podniku na akciovou společnost, který budoucí privatizaci podniku umožní. Do výběrového řízení na poradenství se přihlásily tři firmy, vítěze vybere komise, která zasedne poprvé v lednu. Cílem je zajistit právně nezpochybnitelnou přeměnu, aby nemohla být v soudních sporech zpochybněna právní kontinuita firmy.

Často se vedou spekulace o prodeji Budvaru americké skupině Anheuser-Busch, která vede s českým pivovarem ve světě desítky sporů o ochrannou známku. "V tuto chvíli nepotřebuji na takovou otázku vůbec odpovídat," vyhnul se Gandalovič odpovědi.

Zdroj: Česká média.cz

Kuriózní sudy s pivem pustil do oběhu Žatecký pivovar.

Datem jejich minimální trvanlivosti je podle razítka 31. únor. Den, který neexistuje! Jeden ze zaměstnanců špatně nastavil datum na razítku.

"Asi jsme přispěli sběratelům kuriozit," usmíval se obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík. Připustil ale, že problém by mohl nastat, kdyby chtěl někdo sud reklamovat. "Netuším, jak bych to řešil," dodal.

Zdroj a foto: Blesk.cz | Autor: Jana Ulrichová

Pokud to nepřeženeme, tak opravdu je. O jeho pozitivních účincích věděli již staří Sumerové a vařili ho i Keltové a Vikingové. „Pivní“ popularita stále roste, dnes především ve východních zemích. V naší republice se dnes mluví o spotřebě téměř 160 litrů piva na osobu za jeden rok.

Pivo je jediným alkoholickým nápojem, který obsahuje významné množství vitaminů a minerálů. Celkem obsahuje kolem dvou tisíc různých sloučenin. Vypitím jednoho litru piva je pokryta například velká část denní dávky zinku, hořčíku, mědi, železa, fluoru, draslíku a fosforu. Tento velmi dobře známý mok obsahuje vysoké množství antioxidantů, a má také antisklerotický účinek, v nižších dávkách snižuje krevní tlak a příznivě působí na ledviny. Je pivo opravdu zdravé?

A jaká je doporučená denní dávka? Odborníci nedoporučují překročit dvě třetinky denně pro ženy a dva půllitry pro muže denně, a to nejlépe po obědě a večeři. Pokud navíc upřednostníte nealkoholické pivo, máte téměř vyhráno, protože je jednoznačně ze všech nejzdravější. Tak tedy na zdraví!

Zdroj: Doktor-zdraví.cz