Na 270 eur (7000 korun) přijde jedna láhev speciálního ročníkového piva, které po vzoru vinařské praxe začal vyrábět pátý největší světový pivovar, dánský Carlsberg. Každá láhev Jacobsen Vintage No.1. 2008 je přitom ozdobena originální litografií.

"Kladl jsem si před dvěma lety otázku, proč nedělat exkluzivní, unikátní pivo v omezeném množství jako je tomu u vína s jeho dobrými a skvělými ročníky," vysvětlil autor projektu Jens Eiken, který v dánském pivovaru odpovídá za takzvaná speciální piva.

První ročník nového piva čítá 600 lahví. Pivo na bázi chmele a obilí zrálo šest měsíců v nových dubových sudech a bylo vyrobeno ve sklepích z roku 1847, tedy z doby začátků značky Carlsberg. Výsledkem je silné tmavé pivo s 10,5 stupně alkoholu s nádechem například vanilky a karamelu. "Je skvělé k zapíjení plísňových sýrů," doporučuje pivovarník.

Toto pivo jako výsledek důkladné řemeslné výroby vydrží více let a jeho kvalita se časem bude zlepšovat. "Je to jako u kvalitního šampaňského, které může stárnout deset až 15 let, zatímco klasická piva se skladují maximálně rok," tvrdí Eiken.

Cena nového moku podle něj není přehnaná, "protože trvalo téměř dva roky, než bylo vyvinuto toto pivo, jehož výrobní proces je nákladný". Samotná prázdná láhev s některou z originálních litografií od dánského umělce Franse Kannika přitom představuje čtvrtinu konečné ceny. Litografie přibližují severskou mytologii.

První láhve s etiketou Jacobsen Vintage No.1. 2008 se již prodaly na dobročinné dražbě po internetu na pomoc afrických dětí, uvedla dánská firma bez upřesnění počtu prodaných lahví. Prý už ale pomýšlí na ročník 2009.

Zdroj: Finanční noviny | Foto: John McConnico

Jako na běžícím pásu získávala medaile piva z produkce litovelského pivovaru na největší české degustační soutěži, která se konala tento týden v Táboře. Zlatou medaili a prestižní titul Česká pivní pečeť 2008 vybojovala desítka Classic.

Stříbrnou medaili si litovelští pivovarníci odvezli za své nealkoholické pivo Litovel Free. Bez medaile nezůstalo ani dvanáctistupňové pivo Premium, které skončilo třetí.

Litovelští pivovarníci jsou na ceny z pivovarnických soutěží zvyklí. Právě ze soutěže o Českou pivní pečeť vozí medaile pravidelně. „Získat tolik ocenění na tak prestižní soutěži je vždy obrovský úspěch. Navíc je to jako ve sportu. Vždycky je těžší pozice stále a stále obhajovat než vyhrát jednou a potom zapadnout,“ sdělil ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek.

Nejvíc si cení vítězství v kategorii desítek. „Tato kategorie bývá na pivních soutěžích vždy nejnabitější. Vždyť desítka se pije nejvíc a vaří ji v podstatě každý pivovar,“ řekl Koutek. Podle něj na soutěži jasně dominovala klasicky vyráběná piva. Takzvaná europiva vyráběná zrychleným procesem se neprosadila. „Nic se nedá uspěchat ani ošidit. Pivu zkrátka musíte dát potřebnou energii, čas a také srdíčko. Potom může být úspěšné jak u zákazníků, tak u odborníků,“ prozradil recept na úspěch litovelských pivovarníků Koutek.

Českou pivní pečeť udělovala komise složená z osmaosmdesáti členů, především sládků. Ti posuzovali zejména vůni, chuť, hořkost, říz, pěnu a čirost. „Sládkové jsou na slovo vzatí odborníci, kteří pivo v pivovarech připravují tak, aby chutnalo jim. Proto je vítězství v takové soutěži tak ceněné,“ podotkl Koutek.

Reprezentační slavnosti piva ve svém 18. pokračování jsou minulostí.

Na sál každý den přivedly tisícovku lidí.

„Jihočeské pivovary dosáhly úspěchu díky strakonickému kvasnicovému pivu Dudák, které svou kvalitou dokázalo předstihnout i větší výrobce,“ zhodnotil včera účast jihočeských výrobců v soutěži o Českou pivní pečeť pořadatel slavností piva Alois Srb.

Odborná porota udělovala ocenění ve 12 sledovaných kategorií piva a dvou minerálních vod. Laická porota složená z hostů a novinářů pak našla vítěze vítězů. Stal se jím Březňák 12%. Pivo tak získalo titul Extra pivní pečeť 2008.

1. místa v České pivní pečeti 2008:

světlé výčepní – Classic 10% – Pivovar Litovel

tmavé výčepní – Dačický tm. výč. – Drinks Union – Kutná Hora

světlý ležák – Hostan Hradní 11% – Starobrno, pivovar Hostan, Znojmo

tmavý ležák – Rebel Černý – Havlíčkův Brod

světlý ležák prémium – Březňák 12% - Drinks Union – Velké Březno

tmavé speciální – Herold Bohemia Black Lager 13% – Herold Březnice

světlé speciální – Speciál 14% – DUP Pelhřimov

nealko – Svijanský vozka – Pivovar Svijany

dia – Louny Diamant – Drinks Union, Louny

světlé z minipivovaru – František – světlý ležák 12% – Sklárna a minipivovar Novosad a syn, Harrachov

tmavé z minipivovaru – Svatý Norbert – Strahov

kvasnicové – Strakonický dudák – Měšťanský pivovar Strakonice.

Zdroj: Táborský deník

V areáli bývalého pivovaru v Nitre vznikne multifunkčná zóna za tri miliardy korún. Spoločnosť Real Estate Assets už získala od mesta územné rozhodnutie. Prvá etapa výstavby sa začne v polovici tohto roka. Historické budovy pivovaru sa tak v priebehu najbližších rokov zmenia na luxusný štvorhviezdičkový kongresový hotel s 250 lôžkami, wellness centrom a ďalšími doplnkovými funkciami.

Na ploche piatich hektárov vyrastie bytový komplex s 550 novými bytmi od jednoizbových až po štvorizbové luxusné apartmány a mezonety. Projekt s názvom Nová Nitra počíta aj s výstavbou administratívnych a obchodných priestorov s približne 700 podzemnými a 300 nadzemnými parkovacími miestami. "Cieľom projektu je zmeniť takmer nevyužívané priestory na modernú, oddychovú, ale aj pracovnú zónu, ktorá ponúkne obyvateľom Nitry atraktívne prostredie na vzdelávanie, bývanie, administratívu, kultúru a zábavu," uviedol Daniel Gálik zo spoločnosti Real Estate Assets.

V areáli sa v súčasnosti nachádzajú aj historické objekty, najstaršie boli postavené v rokoch 1893 - 1895. Fungoval v nich Nitriansky mestský pivovar, ktorý zanikol v roku 1926. Neskôr tu bola továreň na salámu, sklady na tabak a soľ a sušiareň zeleniny. Pivo sa tu začalo znova vyrábať v roku 1950. Investor deklaruje, že historické budovy nezbúra. Zachovať by mal objekty, ktoré sú v pamiatkovej zóne mesta - teda sladovňu, administratívnu budovu a dve historické vily. Informovala o tom Eva Marková zo spoločnosti WBA Property Development.

Zdroj: Tvoje peniaze | Foto: Nová Nitra

V Děčíně vznikne z bývalého pivovaru jedno z nejmodernějších obchodních center v republice. Za více než 850 milionů korun ho má v příštím roce v březnu začít budovat akciová společnost Centrum Pivovar. Multifunkční centrum, kde by mohla být znovu obnovena i výroba piva, má být dokončeno na počátku roku 2010.

Ve středu děčínské čtvrti Podmokly by se měly skloubit budovy nevyužité kulturní památky s moderní architekturou do podoby nového náměstí. Do konce února by měly být hotové projektové studie tří významných architektů, ze kterých si vedení firmy po březnovém vyhodnocení jednu vybere.

Společnost Centrum Pivovar chce na projektu spolupracovat s vedením města, obyvateli i ekology. "Chceme dělat projekt velmi otevřeně, a proto v březnu návrhy vystavíme v Děčíně a zjistíme, který obyvatele nejvíce oslovil," řekl Ryvola. V následujících čtyřech měsících by se také mělo jednat o povoleních a detailech stavby s památkáři.

Dvoupatrové centrum by mělo mít plochu do 30 000 metrů čtverečních. Součástí by mělo být i několik desítek jednoduchých malometrážních bytů v nově postaveném objektu v zadním traktu pivovaru i v historickém objektu. Ve vnitroměstském obchodním centru, které má být zaměřeno více na kulturu a zábavu než na obchod, vznikne i multiplex se čtyřmi kinosály s celkovou kapacitou přibližně 560 lidí. Má oslovit nové diváky, proto se zaměří více na premiérové filmy.

Pivo se v areálu vařit nepřestane

V bývalém pivovaru by se mělo začít znovu vařit i pivo, protože společnost plánuje vystavět i menší pivovar rodinného typu, který by zásoboval nejen centrum, ale i restaurace v Děčíně a okolí. Součástí bude i jedna větší restaurace, pizzerie a několik fastfoodů. Vzniknout by měly i nové kavárny a fitnesscentrum. Supermarket středního typu má být na ploše zhruba 3500 metrů čtverečních. Své místo by v centru měl mít i jeden větší elektroprodejce a několik značkových řetězců s oblečením. Celkem by centrum mělo obsadit sedm hlavních velkých nájemců a několik menších.

Při stavbě by se mělo využít nejmodernějších dostupných technologií. "Po dodavatelích požaduji, aby do toho vložili 100 procent technického hlediska, a ne obchodního," uvedl Ryvola. Pro ohřev teplé vody se má používat solární energie, využívat se má i odpadní voda. "Projekt má být ekologický, například voda po umytí rukou půjde do čističky a pak se s ní mohou splachovat toalety," řekl Ryvola. Voda se má používat i ze tří studní, které dříve sloužily při výrobě piva.

Firmu Centrum Pivovar založili loni Vojtěch Ryvola a Martin Král. Sídlo má v Praze. Bývalý děčínský pivovar koupila firma na začátku letošního roku. Ryvola má zkušenosti s výstavbou zhruba 50 obchodních center, jeho bývalá firma byla i u vzniku prvního obchodního centra v ČR v Praze na Černém Mostě.

Zdroj a foto: Novinky.cz

Dva cenné kovy si přiváží značka Březňák ze Slavností piva v Táboře. Podle odborné komise je světlý ležák Březňák nejlepším pivem v této kategorii. Navíc obsadil Březňák stříbrnou pozici v kategorii tmavých výčepních piv, kterou letos již potřetí v řadě vyhrála značka Dačický, tu společnost Drinks Union (patří jí i velkobřezenský pivovar) vaří v pivovaru Kutná Hora.

Zdroj: MF Dnes

V Děčíně má vzniknout z objektu bývalého pivovaru jedno z nejmodernějších obchodních center v republice. Za více než 850 milionů korun ho má v příštím roce v březnu začít budovat akciová společnost Centrum Pivovar. Pokud firmě plány vyjdou, mohla by být v multifunkčním centru znovu obnovena i výroba piva. Celý areál chce společnost Centrum Pivovar dokončit na počátku roku 2010.

Plány na tiskové konferenci představil předseda představenstva společnosti Vojtěch Ryvola.

„Budeme pracovat otevřeně“ Ve středu děčínské čtvrti Podmokly by se měly skloubit budovy nevyužité kulturní památky s moderní architekturou do podoby nového náměstí. Do konce února by měly být hotové projektové studie tří významných architektů, ze kterých si vedení firmy po březnovém vyhodnocení jednu vybere. Společnost Centrum Pivovar chce na projektu spolupracovat s vedením města, obyvateli i ekology.

„Chceme dělat projekt velmi otevřeně, a proto v březnu návrhy vystavíme v Děčíně a zjistíme, který obyvatele nejvíce oslovil,“ řekl Ryvola. V následujících čtyřech měsících by se také mělo jednat o povoleních a detailech stavby s dozorujícími památkáři. Dvoupatrové centrum by mělo mít plochu do 30 tisíc metrů čtverečních. Součástí by mělo být i několik desítek jednoduchých malometrážních bytů v nově postaveném objektu v zadním traktu pivovaru i v historickém objektu.

Ve vnitroměstském obchodním centru, které má být zaměřeno více na kulturu a zábavu než na obchod, vznikne i multiplex se čtyřmi kinosály s celkovou kapacitou přibližně 560 lidí. Má oslovit nové diváky, proto se podle Ryvoly zaměří více na premiérové filmy.

Malý pivovar rodinného typu V bývalém pivovaru by se mělo začít znovu vařit i pivo, protože společnost plánuje vystavět i menší pivovar rodinného typu, který by zásoboval nejen centrum, ale i restaurace v Děčíně a okolí.

Součástí bude i jedna větší restaurace, pizzerie a několik fastfoodů. Vzniknout by měly i nové kavárny a fitnesscentrum. Supermarket středního typu má být na ploše přibližně 3 500 metrů čtverečních. Své místo by v centru měl mít i jeden větší elektroprodejce a několik značkových řetězců s oblečením. Celkem by centrum mělo obsadit sedm hlavních velkých nájemců a několik menších.

Při stavbě by se mělo využít nejmodernějších dostupných technologií. „Po dodavatelích požaduji, aby do toho vložili 100 procent technického hlediska, a ne obchodního,“ uvedl Ryvola. Pro ohřev teplé vody se má používat solární energie, využívat se má i odpadní voda.

„Projekt má být ekologický, například voda po umytí rukou půjde do čističky a pak se s ní mohou splachovat toalety,“ řekl Ryvola. Voda se má používat i ze tří studní, které dříve sloužily při výrobě piva.

Firmu Centrum Pivovar založili loni Vojtěch Ryvola a Martin Král. Sídlo má v Praze. Bývalý děčínský pivovar koupila firma na začátku letošního roku.

Ryvola má zkušenosti s výstavbou zhruba 50 obchodních center, jeho bývalá firma byla i u vzniku prvního obchodního centra v České republice - v Praze na Černém Mostě.

***

* Pivo v Děčíně Pivovarnické podnikání začalo v Děčíně v 16. století. Když v roce 1698 vyhořel panský pivovar v Těchlovicích, dal hrabě Maxmillián Thun vystavět v Podmoklech nový velký pivovar. Začalo se v něm vařit roku 1703. Starý pivovar, který bral vodu z Labe, musel ustoupit železnici. Nový komplex budov pak vznikl postupně od roku 1849 na popud Františka Antonína Thuna. Za první republiky si podmokelské pivo získalo slušné renomé. I ve druhé polovině 20. století si udrželo kvalitu. Názvy piv přitom vždy měly spojitost s plavbou labsko-oderskou.

Zdroj: MF Dnes

Novým ředitelem pivovaru Zlatopramen se od ledna stal Libor Čech, který již od března loňského roku dohlíží nad kvalitou výroby této značky jako vrchní sládek. Mladí pivovarští, jejichž věk se pohybuje kolem hranice 30 let, tak obsadili téměř všechny nejvýznamnější posty v pivovarech skupiny Drinks Union.

Teprve 33letý Libor Čech i přes svůj věk patří k těm služebně starším. „V pivovarech skupiny Drinks Union pracuji od svých 16 let a za tu dobu jsem prošel všemi pivovarnickými provozy. Ještě si pamatuji, když jsme v pivovaru Louny stáčeli do hliníkových sudů,“ vzpomíná.

Nová pozice ředitele bude podle Čecha znamenat více administrativní práce. „Rozhodně se ale nechci vzdát kontroly výroby piva přímo v provozech. Považuji to za důležitý předpoklad toho, že Zlatopramen bude tak dobrý, jako nyní a dále si bude upevňovat pozici lídra mezi jedenáctistupňovými pivy,“ uvedl.

Libor Čech svou první várku zlatavého moku uvařil v pivovaru Velké Březno, který je také součástí Drinks Union. „Pamatuji si, že šlo o světlý ležák Březňák a várku ode mě přebíral současný ředitel pivovaru ve Velkém Březně Jaroslav Rottenborn,“ dodává nový sládek. Zkušenosti Čechovi předávaly známé kapacity severočeského, ale i českého pivovarnictví, jako například dnes již bývalí sládci pivovaru Velké Březno Jana Rostová a Jiří Rottenborn či František Procházka z pivovaru Louny.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

"Ohne lemon. Ohne cranberry. Ohne bullshit." Tedy "Bez citronu. Bez brusinek. Bez dalších srágor," tak by se dala volně přeložit reklama, kterou se Plzeňský Prazdroj pokouší přesvědčit Němce o kvalitě svého piva.

"Reklama používá štiplavější humor, Němci jí ale dobře porozumí. Německá obliba ředit pivo limonádou je všeobecně známá, proto jsou u našich západních sousedů také oblíbené různé módní výstřelky, jako piva s ovocnou příchutí," vysvětlil mluvčí Prazdroje Jiří Mareček, proč se firma rozhodla pro hrubší slova.

Druhou verzí je pak billboard s nápisem "Die Würde des Biers ist unantastbar," čili "Úcta k pivu je nedotknutelná." Oba obrázky odkazují na jediné: že plzeňský pivovar se drží tradice a nehodlá do svého piva míchat žádné přísady.

"Českému pivaři to sice může trhat uši, ale v německých zemích je to celkem obvyklé. Když se namíchá Jim Beam s colou, taky se nikdo nediví," říká Jan Kočka z časopisu Svět piva.

Dodává, že ovocná piva se neobjevují pouze v Německu a Rakousku, tedy v zemích, které jsou pro takové míchání typické, ale také například v Belgii. "Tam ale probíhá přímo ovocné kvašení. Nejen smíchání piva a citronové limonády, což je ten klasický radler," dodal.

Kampaň spustil Prazdroj koncem loňského roku na billboardech v sedmi velkých německých městech převážně na území bývalé NDR, včetně Berlína. Poběží minimálně do konce března, objevila se také v časopisech.

V Bavorsku, které je považováno za pivařskou velmoc, reklama nasazena nebyla. Tam se ostatně od roku 1516 výroba piva drží zákona o jeho čistotě, který nařizuje, že se smí vyrábět jenom z vody, sladu a chmele.

Mluvčí plzeňské firmy připomněl, že Pilsner Urquell je nejprodávanějším importovaným pivem v Německu. Za rok 2007 vzrostl vývoz o 3 procenta.

Zdroj: iDnes.cz | Foto: Plzeňský Prazdroj

Zdá se vám, že všechno v poslední době zdražuje? I pivo! Proč si tedy nepořídit domů domácí pivovar? Že to se prodraží? Pokud jste skalní čeští pivaři, pak se to jistě vyplatí!

Kde se pivo vaří...

Domácí pivovar čili mikropivovar připomíná svým vzhledem jakýsi kyblík. Prodává se v celé sadě, jejíž cena se pohybuje zhruba mezi patnácti sty až třemi tisíci korun. Říkáte si – trochu vysoká částka? Že vás pivo v obchodě vyjde levněji. Jednorázové jistě. Pokud ovšem počítáte s větším využitím mikropivovaru a nekoupíte si jej jenom jako zajímavost, kterou chcete vyzkoušet, pak se vám náklady brzy vrátí. Navíc můžete mít čerstvé pivo, kdy se vám zachce a pozvat přátele a známé na ochutnávku vaší vlastní značky.

Sada na přípravu piva

A co všechno v takové sadě domácího pivovaru najdete? Samozřejmě fermentační nádobu s pípou či vypouštěcím ventilem. Dále pak sada může obsahovat koncentrát s pivními kvasnicemi (obsahuje slad, výtažky z chmele a pivovarské kvasnice), míchačku, hustoměr, kvasnou zátku, samolepicí teploměr, odkalovač, redukci sedimentu, stáčeč, karbonové tablety, odměrku na cukr, lahve, zátkovač a korunkové zátky. Chybět nesmí také návod na přípravu lahodného moku, eventuálně může být sada doplněna kazetou či DVD s názornými ukázkami přípravy. Pokud spotřebujete koncentrát s pivními kvasnicemi, dá se jednoduše zakoupit další, a to v ceně zhruba necelých tří set korun. Z jedné dávky koncentrátu vyrobíte asi dvacet litrů vrchně kvašeného piva.

Druhy piva

Na jakém pivě si pak můžete doma pochutnávat? Chuť jako to vaše oblíbené z obchodu mít asi přesně nebude, zato můžete ale experimentovat a zkoušet uvařit takové, které bude přesně podle vašeho gusta. Obecně pak můžete vybírat z různých typů piv – plzeňského, stoutu, bavorského, ale i dalších jiných.

Vydrží až rok!

Při přípravě domácího piva by se měla jednoznačně zachovat velice přísná a dokonalá hygiena. A to hlavně proto, že při jeho výrobě pracujete se živými organismy. Nemusíte se také bát, že byste připravený nápoj nestihli vypít. Nemusí se zkonzumovat hned. Naopak stočíte-li ho do lahví a zazátkujete, vydrží vám doma klidně i rok.

Zdroj a foto: Útulně.cz | Autor: Kristýna Novotná

Už deset pivomatů slouží zájemcům od začátku letošního roku v Plzni. Společnost Plzeňský Prazdroj a Future Art už v zemi instalovaly celkem padesát automatů prodávajících pivo. V Plzni jsou především na ubytovnách. Jejich tvůrci na jaře zhodnotí fungování a návratnost a rozhodnou se, jak rychle budou zařízení dál rozšiřovat.

„V současné době jsou automaty kromě Plzně jen v Praze a Středních Čechách. Tam by se jich mělo do března objevit ještě deset. Pak projekt zhodnotíme a budeme plánovat co dál,“ uvedl David Polnar z Future Art, který je autorem pivomatů. Jsou to v podstatě automaty prodávající nápoje v plechovkách ovšem s tím, že přístroj pomocí čtečky prověří z občanského průkazu či pasu, zda klientovi už bylo 18 let a smí tak pít alkohol.

Jeden z nových pivních automatů stojí v městské hale Lokomotiva na Slovanech

Pivomaty se začaly instalovat loni. V Plzni se první objevil v říjnu při Pilsner Festu. Stojí v návštěvnickém centru pivovaru. Nové jsou v ubytovnách s velkou fluktuací lidí. Jeden je také například v městské hale Lokomotiva na Slovanech. V Praze jsou pak i na dalších frekventovaných místech jako je bazén, vysokoškolské koleje a podobně.

Automaty zatím musí být ve vnitřních prostorech. Future Art ale vyvíjí model pro umístění ven. „Musí být odolnější nejen vůči počasí ale také proti vandalům. Volně na ulici je tohle riziko větší než někde v budovách,“ vysvětlil Polnar a dodal, že se ale zatím s instalací pouličních pivomatů nepočítá. „Letos určitě ještě žádný nebude. Zatím je potenciál instalovat současné typy automatů,“ doplnil Polnar.

Podle něj mají pivomaty budoucnost. V Praze se v každém prodávají tisícovky plechovek měsíčně. V pivomatu se zpravidla prodává šest druhů piv, výhradně značky Prazdroj. Plechovky jsou chlazené, ale jejich cena je spíše dražší než v běžných obchodech.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Jiří Kokoška | Foto: V. Leška

V Německu se v loňském roce snížil prodej piva o 2,7 procenta, což je největší pokles za posledních deset let. Celkem se loni v Německu prodalo 103,9 milionu hektolitrů piva. Podle pivovarů je důvodem poklesu špatné počasí a menší obliba piva mezi mladými, kteří dávají přednost lihovinám.

Letošní rok však vidí pivovary příznivě. Spotřebu by mohlo podpořit fotbalové mistrovství Evropy, které se bude konat v Rakousku a Švýcarsku.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Milan Mikulka

Návštěvníci budou moci ochutnat přes osmdesát druhů točeného moku z 33 pivovarů

V Táboře dnes začínají Slavnosti piva, které jsou v Česku největší co do počtu přihlášených pivovarů v odborné soutěži a zároveň i nejdelší co do počtu ročníků. Potrvají do pátku 1. února.

Letošní, již 18. ročník bude rekordní, účastní se jej nejvíce pivovarů v historii. „Do odborných degustací je přihlášeno 66 pivovarů, z toho pět ze Slovenska, dva z Rakouska a po jednom z Polska a Itálie,“ řekl Právu Alois Srb z produkční agentury Revel s tím, že oficiálním garantem odborných degustací je světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r. o. Soutěžit se bude o titul Česká pivní pečeť v celkem 12 kategoriích. Letošní novinkou je klání o nejlepší kvasnicové pivo. Vítězové se potom utkají v pátek 1. února o zvláštní cenu Extra česká pivní pečeť za účasti novinářů, veřejnosti a zástupců pivovarů.

V Táboře se utkají i výrobci minerálních vod. Ve dvou kategoriích budou soutěžit o titul Zlatý český pramen tři největší výrobci minerálních vod z ČR a dva výrobci ze Slovenské republiky. Přihlášeno je 23 vzorků vod. Odborná část Slavností piva proběhne v prostorách Jihočeské univerzity.

Akce je velmi oblíbená také u veřejnosti. V Hotelu Palcát mají lidé možnost ochutnat netradiční točená piva, která jinak nejsou běžně k ochutnání. Stejně tomu bude i letos.

„Na 28 stáncích budeme nabízet návštěvníkům, hostům a odborníkům výrobky z 33 pivovarů. Lidé budou moci ochutnat více než 80 druhů točeného piva. Jako tradičně bude nabízeno pivo vítězů minulých ročníků a řada speciálních výrobků, které běžný konzument nemůže v obchodních a restauračních řetězcích ocenit,“ osvětlil Srb.

Pro návštěvníky je připraven doprovodný zábavný program, včetně soutěže o pivní břicho, návštěvníci mohou také prokázat své znalosti o nejoblíbenějším českém nápoji a o pivovarnictví.

Jako každoročně byl i letos o vstupenky v předprodeji mimořádný zájem. „Jsme zcela vyprodáni. Nějaké vstupenky budeme nabízet ve volném prodeji před začátkem programu každého dne,“ dodal Srb.

Zdroj: Právo | Autor: Jiří Falout | Foto: Blesk

Jednadvacet českých pivovarů letos bojuje s 51 značkami piv o prestižní ceny v soutěži Zlatý pohár Pivex.

Výsledky z anonymních degustací odborníků budou vyhlášeny a ceny předány v předvečer potravinářských veletrhů v Brně 3. března. „Hodnotíme především chuť, plnost, vůni, říz, hořkost, popřípadě i další znaky jako je barevnost, jasnost apod“ uvedla jediná odbornice mezi degustujícími muži v hotelu Voroněž Veronika Čapková z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského Praha.

Zdroj: Večerní Brno.com | Autor a foto: Marek Lukáš

Domácí výroba piva za loňský rok poprvé dosáhne rekordní hranice 20 milionů hektolitrů, a bude zhruba o jedno procento vyšší než v roce 2006. Český export vzroste z 3,54 milionu na 3,7 milionu hl. Definitivní loňské výsledky za celý český trh 45 průmyslových pivovarů budou v únoru.

Podle něj nejvíce z okolních zemí nyní rostou ruský a polský trh, Slovensko, Rakousko i Maďarsko stagnuje, Německo už šestým rokem klesá kromě roku 2006, kdy byl šampionát ve fotbale.

Hlavním tahounem zvyšování české produkce piva zůstává export, přestože roste pomaleji než v předchozích letech. Pivovarníci loni vyvezli téměř 3,7 milionu hektolitrů, asi o 160.000 hektolitrů více než o rok dříve, kdy byl meziroční nárůst přibližně čtyřnásobný. "Letos očekávám nárůst exportu maximálně o 150.000 hl, domácí prodej by měl stagnovat," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jeho slova potvrdil na tiskové konferenci Mike Short, šéf Plzeňského Prazdroje, největší výrobce piva v ČR.

Vývoz se na výstavu piva podílí více než 18 procenty, většinu produkce pěnivého moku směřuje do zemí EU. Pronikání na zahraniční trhy je ale nyní složitější a brání mu také posilující koruna. Největší část vyvezeného piva směřuje do Německa (36 procent), na Slovensko (18 procent) a do Velké Británie. Čtvrtou až šestou pozici si drží USA, Švédsko a Rusko.

Nastupují dražší značky

Konzumace piva v ČR vzrostla loni přibližně o jedno procento na 16,4 milionu hektolitrů. Běžného piva vypijí Češi stejně jako v roce 2006, stále oblíbenější je nealkoholické pivo. Tuzemské pivovary jej loni zřejmě poprvé vyrobí 500.000 hektolitrů, v roce 2006 činil jeho prodej 328.000 hl.

Česká spotřeba piva zůstává přibližně stejná, dlouhodobě těsně pod hranicí 160 litrů na osobu ročně. Výstav desetistupňového piva přibližně o polovinu převyšuje produkci ležáků, ale díky dobré ekonomické situaci Čechů se poměr vyrovnává. Posun ke konzumaci dražších prémiových piv potvrdil i Short. Tento trend bude pokračovat v dalších letech.

Konzumace piva Čechy v posledních letech klesá, stoupá podíl cizinců. Zatímco předloni svaz udával podíl turistů na průměrné české konzumaci piva 20 litrů, za loňský rok svůj odhad zvýšil na 25 litrů. V Česku je v současnosti kolem 45 průmyslových pivovarů. Přes čtyři pětiny trhu ovládá sedm firem. Jedničkou je Prazdroj, který loni vyrobil přes 10,9 milionu hl piva, meziročně o dvě procenta více. Následují Staropramen, Budějovický Budvar, Královský pivovar Krušovice je čtvrtý, následují PMS Přerov, Drinks Union a Starobrno.

Zdroj: Lidovky.cz

Z pivovaru Klášter v Hradišti nad Jizerou na Mladoboleslavsku zmizelo přes 10 tisíc litrů piva. Podle policie za tím stojí dvojice zaměstnanců, která od loňského dubna tajně vyvážela přepravky a kartony s lahvemi. Kde pěnivý mok skončil, zatím vyšetřovatelé nezjistili.

Lahve kradli jednatřicetiletý řidič vysokozdvižného vozíku a dvaačtyřicetiletá vedoucí skladu. Ta kryla schodek tím, že vypínala počítadlo. Na nesrovnalosti se tak přišlo až důkladnou inventurou.

"Společně od dubna loňského roku do současné doby ukradli nejméně 180 plastových přepravek s pivem a téměř devět stovek kartonových krabic. Jak v přepravce, tak v krabici bylo vždy dvacet lahví výčepního piva," sdělil policejní mluvčí Ladislav Mareš.

Celkem pivovar Klášter přišel o pivo v hodnotě 236 tisíc korun.

"Za krádež v tomto rozsahu hrozí pachateli trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky nebo peněžitý trest," dodal Mareš.

Zdroj: iDnes.cz

Plzeňský Prazdroj zvýšil celkové domácí i zahraniční prodeje piva v kalendářním roce 2007 na více než 10,9 milionu hektolitrů. O meziroční nárůst o 2 % se významně zasloužilo zvýšení exportu.

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje:

„Na tuzemském, silně nasyceném trhu je příležitostí ke zvyšování prodaných objemů velmi málo. Proto se chceme dlouhodobě zaměřit na zvyšování našeho podílu v prémiovém segmentu. To se nám daří a jsem potěšen například nárůstem domácích prodejů Pilsner Urquell o téměř 3 % i přes zvýšení cen piva. K tomu jsme museli přistoupit v listopadu vzhledem k dramatickému vzrůstu cen surovin.

Zvýšili jsme vývoz do zahraničí a pokračujeme v podpoře našich sesterských společností skupiny SABMiller, kterým dodáváme pivo nejlepší kvality a současně jim pomáháme s propagací našich značek. V tuto chvíli jsme již dokončili všechny hlavní investiční projekty v plzeňském pivovaru, jež mají vytvářet optimální podmínky pro vývoz našeho piva do zahraničí.“

Na domácím trhu prodal Plzeňský Prazdroj v roce 2007 necelých 8,2 milionu hektolitrů. V porovnání s rokem 2006 se jedná o nárůst 0,5 %. Prodej piva Plzeňského Prazdroje ovlivnilo mimořádné jarní počasí v dubnu a květnu, kdy padly historické rekordy. Naše silné portfolio vede jednička domácího trhu Gambrinus. Značka Radegast dosahuje vyrovnaných výkonů a udržuje pozici lídra pivního trhu na Moravě. Pilsner Urquell, nejoblíbenější prémiová značka na českém trhu, těžil z rostoucí obliby celého prémiového segmentu. Vynikajícího výkonu dosáhl Velkopopovický Kozel, který pokračoval v loňském dvojciferném růstu.

Klíčovou oblastí zůstává export

Celkové zahraniční prodeje značek Plzeňského Prazdroje vzrostly v porovnání s rokem 2006 o 7 % na 2,76 milionů hl. Plzeňský Prazdroj tím potvrdil své vedoucí postavení v rostoucím zastoupení českého piva na světovém trhu.

Z České republiky vyvezl Plzeňský Prazdroj nejvíce piva ve své 165-leté historii. Celkově exportoval 846 tisíc hektolitrů piva (+7,7 %), s 675 tisíci hektolitry se na tomto výsledku podílel ležák Pilsner Urquell (+4,5 %). O zbylou část se postaraly ostatní značky, hlavně Velkopopovický Kozel. Velmi příznivý byl také trend exportu piva Gambrinus, ačkoliv se jedná o relativně malé objemy.

Ležák Pilsner Urquell je vlajkovou lodí globálního portfolia skupiny SABMiller a těží z celosvětového působení SABMiller. Vyváží se již do 56 zemí, mezi nové trhy se zařadila například Albánie, Gruzie nebo Srbsko.

Renomé Velkopopovického Kozla v zahraničí i nadále rostlo za podpory marketingové kampaně SABMiller. První televizní reklama na velkopopovické pivo byla odvysílána ve Finsku. Díky striktně kontrolované licenční výrobě je toto tradiční českého pivo nejprodávanějším českým pivem v zahraničí.

Stěžejními pro export Plzeňského Prazdroje zůstávají i nadále trhy v zemích EU jako Německo a Španělsko, také ale Skandinávie nebo USA. V Německu si ležák Pilsner Urquell drží vedoucí pozici mezi importovanými pivy.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Městský pivovar Platan z Protivína na Písecku uvařil v minulém roce 341 tisíc hektolitrů piva. Nepřekonal tak historicky rekordní výstav z roku 2006, kdy se výroba zastavila na 401 tisíci hektolitrech. Za poklesem odbytu v pivovaru, který v licenci vyrábí pro Plzeňský Prazdroj, stály menší dodávky pro největší odběratele i úbytek vlastní výroby. Řekl to včera ředitel pivovaru Ladislav Rosmüller.

„Vaříme pivo pro Plzeňský Prazdroj, privátní značku pro řetězec Lidl a pokles, ne tak razantní, byl i u nás. Jsme závislí, kolik si naši odběratelé objednají. Negativně ale loňský rok nehodnotím. Je to jeden z lepších výstavů za poslední dobu,“ uvedl ředitel.

Protivínský pivovar vyrábí pro plzeňskou skupinu pivo značky Klasik. Společnosti Lidlu od července roku 2004 dodává výčepní osmistupňové a nealkoholické pivo. Výstav tradiční značky Platan nyní tvoří asi jen jednu čtvrtinu celkové produkce pivovaru. Aktuální čísla o hospodaření nejsou k dispozici.

Městský pivovar Platan byl do roku 2002 součástí a.s. Jihočeské pivovary České Budějovice. Poté ho získalo město Protivín a od listopadu 2002 patří šesti fyzickým osobám. Název Platan se poprvé použil v roce 1973 pro jedenáctistupňový světlý ležák. Inspirací k tomu byla platanová alej lemující příjezd do pivovaru.

Zdroj: MF Dnes.cz

Štamgasty zřejmě návštěva hospody po Novém roce příliš nepotěšila. Zdražily totiž dva ze tří regionálních pivovarů. V průběhu ledna se k nim přidal i ten třetí - hlinecký pivovar Rychtář.

Podle ředitele pivovaru v Hlinsku bude zdražení v hospodách znát. „Zdražili jsme v průběhu ledna o desítky haléřů. Každá hospoda pracuje s jinou marží, takže si netroufám říct, o kolik v průměru podražily kvůli naší vyšší ceně. Naše zdražení se ale určitě na koncových cenách projeví,“ říká Milan Vedra, ředitel pivovaru Rychtář. Podle vedení pivovarů můžou za zdražení piva vyšší náklady na vše, co je spojené s jeho výrobou.

„Cenu piva jsme měnili na Nový rok. Může za to především navýšení ceny sladu ze 7 500 korun za tunu bez pěti procent DPH na 12 500 korun za tunu bez devíti procent DPH,“ řekl Karel Witz, ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce. Podle něj se také do zdražení promítla cena chmelu, která vzrostla ze 165 korun za kilogram na 200 korun za kilogram.

Za pivo zaplatí více také ti, kteří mají v oblibě pardubickou značku Pernštejn. „Nebude to ale o koruny, nýbrž o desítky haléřů. A důvod? Vyšší ceny energií a několikanásobný nárůst ceny ječmene,“ potvrzuje trend vedoucí obchodního oddělení pardubického pivovaru Pernštejn Miloš Flégr.

Navíc lidé v minulém roce pili piva méně. Dva ze tří krajských pivovarů kvůli tomu uvařily menší množství piva než v roce 2006.

„Výsledky vaření piva ovlivnil v minulém roce všeobecný trend v ústupu pití piva v tuzemsku. Je možné, že se také změnil vkus pijáků piva,“ řekl šéf poličského pivovaru. Pivovary v Poličce a v Hlinsku vyrobily minulý rok méně piva než v předchozích letech. V hlineckém pivovaru Rychtář bylo vyrobeno 79 tisíc hektolitrů piva, tedy o čtyři tisíce hektolitrů méně, než v roce 2006. Ještě více se zpomalila výroba v Měšťanském pivovaru v Poličce. Tam se v roce 2006 vyrobilo 82 600 hektolitrů piva a v minulém roce 77 500.

Jedinou výjimkou je pardubický pivovar Pernštejn, kde se v minulém roce vyrobilo víc piva než v předminulém. Za zlepšené výsledky Pernštejnu může především export piva za hranice České republiky. „Navíc naše strategie v minulém roce byla zaměřena na Pardubicko. Získali jsme pro naši značku šedesát nových místních hospod,“ řekl Flégr.

V pardubickém pivovaru se loni vyrobilo přes 96 tisíc hektolitrů piva. V roce 2006 se v Pernštejnu uvařilo necelých 90 tisíc hektolitrů. Za nárůst výroby může hlavně export.

V loňském roce pivovar Pernštejn do zahraničí vyvezl o necelých pět tisíc hektolitrů piva víc, než v předminulém roce.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Horák

Největší festival piva v České republice začíná dnes v Táboře. Účastní se ho rekordní počet pivovarů - soutěžit jich bude čtyřiašedesát ve dvanácti kategoriích. Svátek pivařů trvá do 1. února a je na něj beznadějně vyprodáno.

„Na lístky stála fronta dlouhá desítky metrů. A všechny se rozebraly,“ řekl včera organizátor slavností Alois Srb z agentury Revel.

Zájem o vstupenky překvapil i čtyřiadvacetiletého studenta Martina Tichého z Budějovic. Na táborské slavnosti jezdí pravidelně.

„Ještě na nás naštěstí vstupenky zbyly,“ radoval se. „V loňském roce jsme si to s přítelkyní opravdu užili. Ale druhý den to byla hrůza,“ vzpomíná dnes Tichý.

Přestože pořadatelé v loňském roce slibovali, že se slavnosti prodlouží o jeden den, nic se nezměnilo. „Den navíc bychom zatím nezvládli. Takže zatím zůstává vše při starém,“ dodal Srb.

K mání i netradiční nápoje

Návštěvníci 18. ročníku slavností mohou ochutnat přes osmdesát druhů nejoblíbenějšího českého moku u sedmadvaceti pivních stánků v hotelu Palcát. Čekají na ně nápoje, které nejsou v České republice běžně k prodeji, ale také řada soutěží - na programu bude například tradiční měření pivních břich.

Soutěžit budou i piva. Ve dvanácti kategoriích se utkají o Českou pivní pečeť. Vedle piva se předvedou i minerální vody.

Českou pivní pečeť v hlavní kategorii za světlé výčepní získal loni pivovar Starobrno, který soutěž vyhrál i v roce 2006. Loňské vítězství mezi tmavými pivy v degustační soutěži obhájil Pivovar Kutná Hora ze skupiny Drinks Union s pivem Dačický. Největším překvapením byla výhra piva Ambrosius Gold z Pivovaru Holba Hanušovice.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Štifter