Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivovary Braumeister

Rozhovor s Xaintem o vaření piva

[pondělí, 15. únor 2010]

Xainta můžete potkat každoročně například na Tolkienconu, kde už je svým pivem proslulý. Když jsem ho zpovídala, prozradil mi také něco o sobě:

Jmenuji se Jaroslav Posekaný a jsem vzděláním a prací počítačář, koníčky sládek, hráč, jachtař, spisovatel a voják. Se svou manželkou a jednou potkanicí bydlím v malém, kamenném baráčku kousek od Příbrami, velkou část volného času mi zabírá rekonstrukce „za pochodu“. Lze mě uplatit dobrou sýrovou kari omáčkou. Kdysi jsem natáčel filmy jako komparsista, takže jsem občas k zahlédnutí v nějakém z nich.

Naše čtenáře by určitě zajímalo, zda se pivo dá vyrobit doma a pokud ano, tak kde. Jestli například ve sklepě, na půdě… V kuchyni si to totiž vaření piva nedokážu představit, protože ho údajně provází specifický zápach, který se vsákne úplně do všeho.

Je třeba říct, že ten zápach není takový, že by do všeho nasákl. Dá se sice vařit ve sklepě i na půdě, ale nejvíc bych doporučoval právě kuchyni, protože je tam k dispozici teplá voda na oplachování náčiní a – což je ještě lepší – kuchyně mívají digestoř, takže s tím pachem se dá relativně i něco udělat. Navíc digestoř přijde ke slovu při chmelovaru, kdy se vám na kamnech hodinu a půl vaří dvacet litrů tekutiny prudkým varem.

Některé fáze vaření vyžadují stálou teplotu. Používáš tedy nějaký kotel, nebo prádelní hrnec, a vaříš normálně na sporáku nebo máš nějaké sofistikovanější zařízení?

Zatím jsem si žádné speciální zařízení nesestrojil, takže vařím normálně na sporáku. Tedy spíš dřív jsem vařil na starém dvouplotýnkovém vařiči a teď jsem si pořídil elektricky vyhřívaný hrnec, ale až tak moc se to neliší.

V přípravě je důležité míchadlo – přeci jen, míchat několik hodin v kuse je docela namáhavé, dále pak průtokový chladič a možná i chladicí box z latí a fasádního polystyrenu.

Co se týče toho udržování teploty – samozřejmě složitější metody vaření vyžadují přesnou teplotu, ale od toho existuje vynález zvaný teploměr – stačí obyčejný zavařovací.

Z čeho pivo vlastně konkrétně vyrábíš, respektive, jestli ho něčím obohacuješ, protože většina výrobců má nějakou „tajnou“ přísadu. Klasicky se pro hořkost přidává chmel, ale dříve se používaly také různé směsi bylin, med nebo melasa pro obarvení… Máš ty nějakou „tajnou“ přísadu?

Tak já žádnou tajnou přísadu nemám, vařím pivo přesně podle Zákona o čistotě piva, který ještě stále nebyl od 16. století, kdy byl vydán, zrušen. Vařím tedy ze sladu, chmele, vody a kvasnic. Jinak hodně vařičů a sládků přidává med (dává pivu zajímavou, jemnou chuť), velké pivovary používají cukr a o jiných chemických „aditivech“ radši nebudu ani mluvit.

Když jsme u toho složení, pivo je asi i docela náročné na použitou vodu. Jakou používáš ty?

Beru obyčejnou z vodovodu, ale když mám tu možnost, používám uhlíkový filtr. Obecně platí, že čím měkčí voda, tím lepší.

Dnes je zvykem pivo filtrovat a pasterizovat, takže pokud si dnes běžný konzument vyzkouší takový ten „výživný“ recept našich předků, chleba máčený v nefiltrovaném a nepasterizovaném pivu, může ho to docela pěkně prohnat. Jak jsi na tom ty? Už sis zvykl, nebo ještě míváš problémy?

Na tohle se dá zvyknout poměrně rychle. Ostatně správné pivo nemá být filtrované a pasterizované, to se dělá jen kvůli trvanlivosti. Ono stačí zajít do dobré hospody na jedno kvasnicové, a pokud váš organismus není zvyklý na „sílu kvality“, druhý den se několikrát proběhnete.

Kolik litrů asi uvaříš v jedné várce a jak rychle tu várku potom vypiješ (předpokládám, že s přáteli)?

Vařím 20 litrové várky a ať dělám, co dělám, vychází z nich 19 litrů, což při stáčení vyjde na nějakých 35 piv. Já z toho vypiju tak nanejvýš 6-7 piv, zbytek rozdám.

Dokážu si představit, že se po nich jen zapráší, po té, co jsem měla minulý rok tu čest ochutnat.

Domácí pivo mívá trochu více alkoholu než kupované. Měřil jsi někdy obsah alkoholu v tom svém? A upravuješ ho nějak v tomto směru nebo ho necháváš tak, jak to vyjde?

Pivo má přesně takový obsah alkoholu, kolik je v něm cukrů a kolik ho kvasnice zkvasí. Když dám víc sladu, bude silnější, když méně, tak slabší. Domácí piva bývají silnější téměř výhradně kvůli tomu, že většina lidí má silnější pivo raději, více jim chutná.

A taky to tak rychle nezvětrá?

Ano, tak rychle to nezvětrá a déle to díky tomu vyššímu obsahu alkoholu vydrží. Já osobně vařím podle množství sladu tak mezi 12° a 14°. Přesně to nevím a přiznám se, že je mi to celkem jedno. Dřív jsem vaříval z 6 kil sladu a to byla pak taková 17°-18°. Ale doma se dokonce dělají i nealkoholická piva. Takže když by někdo chtěl takovou 10°, není to problém. Jen je potřeba dát správné množství sladu.

A jak jsi se vůbec k vaření piva dostal? Přivedla tě k tomu literatura, třeba konkrétně hobiti? Nebo přes někdo z příbuzných?

Já jsem vlastně dřív vůbec pivo nepil, v hospodách mi totiž nechutnalo. Ale můj bratr se strašně zapálil do kvasnicových piv. On je takový fanda všech možných alternativních věcí a teorií. Já jsem to nakonec taky ochutnal a zachutnalo mi to. A bratr pak pořád mluvil o tom, že existují lidé, co si vaří pivo doma a že by to chtěl taky zkusit. A vykládal o tom tak dlouho, až jsem se naštval, pozval jsem se ke kamarádovi, který pivo vaří, zjistil jsem know-how a bylo to.

Tím jsi vlastně částečně odpověděl i na mou poslední otázku a ta zní: Kde jsi sháněl informace o vaření piva?

Jak jsem říkal, bylo to hlavně od toho kamaráda. Zjistil jsem od něho věci, co se na internetu nepíšou, ale jinak jsem hodně informací získal i z toho netu. Protože člověk si myslí, že už má všechny informace, ale teprve v průběhu vaření zjišťuje, co všechno neví. Třeba když odlévám rmut, mám nabrat jen to řídký nebo to hustý? Anebo obojí? Lije se teplé do studeného, nebo naopak? Když to uděláte špatně, přijdete o enzymy, které jsou potřeba při vyslazování. Pokud odpovědi na své odpovědi nenajdete v návodech na netu, musíte se zeptat zkušených vařičů.

Měl bys na závěr něco, o co by ses chtěl s našimi čtenáři podělit?

Snad jen to, aby se nebáli to zkusit, aby to nepřeháněli s množstvím sladu, aby počítali s tím, že v průběhu vaření bude všechno kolem docela ulepené a sladké – tomu se člověk prostě nevyhne – a hlavně aby si neříkali: „Zkusil bych to, ale nemám na to podmínky.“ Já jednu dobu neměl teplou tekoucí vodu (všechna teplá voda se musela ohřívat v rychlovarné konvici), kuchyňskou linku ani odpad a taky to šlo. Jsou lidé, kteří vaří pivo i v panelákových bytech – to už ale chce tolerantní manželku (nebo nechávat pravidelně vydělávat místní květinářství).

To je jistě dobrá zpráva pro naše čtenáře pivofily. Já ti tedy děkuji za rozhovor a nechť tvé kvasnice kvasí jako zběsilé.

Sládci mají pozdrav: Dej Bůh štěstí.

Vážení čtenáři, zejména pořadatelé LARPů, dřeváren, železáren a jiných podobných kratochvílí. Xaint má takovou ideu, že by se na autentických bitvách mohlo pít i autentické pivo. Vlastní návody také na starokeltské pivo (o horkost se stará dubová kůra místo chmele) a staré slovanské bílé pivo, recept z 10-12 století. Pokud by někdo z Vás měl zájem, ozvěte se redakci Sardenu na: sarden@pagiserver.cz a my Vás na Xainta přesměrujeme. Stejně tak neváhejte, pokud byste potřebovali jakoukoliv radu ohledně vaření piva.

Zdroj: Neviditelný pes Lidovky.cz


Pivovar budoucnosti

[pondělí, 15. únor 2010]

Hlavní charakteristiky moderního pivovaru budoucnosti podle BREWERS´Guardian.

Podle desátého čísla oborového časopisu BREWERS´Guardian pivovar budoucnosti:

1. se stává realitou stále rychleji;

2. bude používat obnovitelnou a zelenou energii;

3. bude používat více alternativních surovinových zdrojů;

4. bude rostoucí měrou spoléhat na chmelové extrakty;

5. bude se stále více spoléhat na výrobní zařízení;

6. bude používat méně vody a recyklovat vodu odpadní;

7. bude se co nejvíce spoléhat na automatizaci;

8. bude kontinualizovat varní proces;

9. bude zjednodušovat výrobní proces, snižovat průtok sladiny;

10. bude směřovat k bezodpadové výrobě;

11. bude zužitkovávat oxid uhličitý a snižovat emise;

12. bude využívat mžikovou průtokovou pasteraci nebo sterilně filtrovat;

13. bude se spoléhat na filtraci založené na membránové technologii;

14. bude větší měrou používat plastové obaly.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Přestavbu a rozšíření stáčírny připravuje Královský pivovar Krušovice. Dostavba vznikne v průběhu letošního roku a příští rok do ní bude přesunuta stáčecí linka na plechovkové pivo. „Cílem změny stávajícího rozmístění stáčecích linek je zvýšení výkonu stáčení až o 20 procent a také další růst efektivity celého procesu,“ vysvětluje Tomáš Kosmák, manažer a vrchní sládek Královského pivovaru Krušovice.

Spolu s přestavbou a následným přemístěním zařízení stáčecích linek v roce 2011 se také počítá s instalací nových pasterizačních jednotek a novým zařízením na balení lahví do kartonů. „Nové pastery umožňují citlivější zacházení s pivem při výrobě a pomáhají tak zachovat vysokou senzorickou kvalitu piva po celou dobu minimální trvanlivosti. Nové balicí zařízení zase umožní pružně reagovat na rostoucí požadavky zákazníků a zajistí také maximální kvalitu balení našich výrobků,“ upřesňuje Tomáš Kosmák.

Investice do nové přístavby a reorganizace celé stáčírny si vyžádá investici ve výši dvou až tří milionů euro. Podle Tomáše Kosmáka významně přispěje k zefektivnění další významné části výrobního procesu, zjednoduší servis stáčecích zařízení a přinese významné úspory. Počítá se také se zavedením nových, moderních řídících systémů stáčecích linek, které umožní sledovat celý proces stáčení a detailně vyhodnocovat jeho průběh.

Spolu s přestavbou stáčecí haly bude také rozšířen a upraven logistický areál pivovaru. Podle Kosmáka budou rozšířeny především plochy pro třídění a skladování prázdných obalů a dojde také k přesunu některých stanovišť tak, aby byly jednotlivé skladované komodity snadněji dostupné a efektivněji přepravovatelné. Spolu s tím také již došlo k úpravám interního dopravního řádu a směrnic upravujících pohyb vozidel po areálu pivovaru, čímž došlo k významnému posílení bezpečnosti.

Vedle přestavby probíhá v Královském pivovaru Krušovice řada investic do nových technologií, například pro úsporu vody při výrobním procesu nebo pro snížení zátěže odpadních vod. Díky tomu pivovar ušetří až 40 procent spotřeby vody oproti letům minulým. Cílem těchto opatření je kompletní zefektivnění provozu, snížení nákladů na výrobu a také příprava na budoucí posílení výrobní kapacity pivovaru. Ta se nyní pohybuje kolem 1 milionu hektolitrů ročně a v následujících letech, po skončení rekonstrukce, by mohla vzrůst až o 30 až 40 procent.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Kdyby obyvatelům Kozlovic ještě před několika lety někdo řekl, že v areálu bývalého fojtství budou mít pivovar a muzeum, asi by si poklepali na čelo.

Dnes chodí místní i návštěvníci Kozlovic do Valašského pivovaru, který vznikl přestavbou bývalých zchátralých hospodářských budov, a naproti zase mohou obdivovat stálou expozici, která připomíná, jak kdysi vypadala vesnická škola. Součástí objektu je také expozice sakrálního umění.

Ještě jedna či dvě zimy a hospodářské budovy by pravděpodobně zchátraly natolik, že by je bylo nutné zdemolovat,“ vzpomíná na chvíle před záchrannou rekonstrukcí školy i pivovaru sládek Valašského pivovaru v Kozlovicích Marek Pietoň. Obecná škola a přilehlý Valašský pivovar sídlí v čísle popisném 1 -jak se na někdejší objekt kozlovického Fojtství slušelo.

Pavel Šmíra, majitel ostravské firmy Šmíra-Print a vizionář, který zrekonstruoval řadu starých a původních staveb například ve Štramberku, ale také ve Frýdlantě nad Ostravicí, vybudoval z bývalých hospodářských stavení pivovar, který je jednou z nejpovedenějších staveb tohoto typu v kraji.

Myslím, že se podařilo do dění nejenom okolo záchrany Obecné školy a vybudování Valašského pivovaru zapojit místní obyvatele. Vymýšleli například názvy piv, která jsme tady začali vařit, v pivovaru se konají nejrůznější akce, které souvisí se zdejším folklorním děním. To je v Kozlovicích na velmi vysoké úrovni,“ říká sládek Marek Pietoň.

Malý pivovar v nevelké obci, to není nejenom v Moravskoslezském kraji, ale ani v České republice příliš obvyklá záležitost. V kraji je ještě jeden minipivovar ve vesnici - ve Vojkovicích na Frýdecko-Místecku, jinak je zakládání malých pivovarů spíše vázáno na větší nebo menší města.

Z návrhů nejenom kozlovických obyvatel nakonec vzešla dvě jména místních piv. „Ve stálé nabídce pivovaru je světlý ležák Valašský vojvoda a tmavý ležák Kozlovický fojt,“ říká Marek Pietoň. Jde samozřejmě o nefiltrovaná a nepasterizovaná piva.

První várku připravil Marek Pietoň v listopadu 2008 při příležitosti kozlovického festivalu Souznění a minulý rok tak byl vlastně pro pivovar i jeho zaměstnance a hosty zatěžkávací zkouškou.

Čekali jsme s napětím, jak místní i návštěvníci odjinud naše pivo přijmou. Myslím, že moc dobře. Po celý rok jsme se nezastavili,“ směje se sládek Valašského pivovaru. Dodává, že kdo si v pivovaru na páteční, sobotní či nedělní večer nerezervuje místo, ten riskuje, že si nesedne. Marek Pietoň uvaří čtyřikrát ročně i speciální pivo. „Je pokaždé jiné, ale název má stejný: Kozlovjan,“ říká sládek. Při každé změně ročního období připraví experiment, kterým chce trochu změnit chuťové návyky svých štamgastů. „Před Vánocemi jsem například uvařil vanilkové pivo, teď plánuji výrobu speciálního piva z pěti druhů sladu.

Nedávno mohli zase návštěvníci pivovaru ochutnat pivo typu buck (kozel). „Vaří se především v okolí Drážďan,“ říká sládek Pietoň, který si pro inspiraci jezdí nejenom ke kolegům sládkům v kraji, ale i za jeho hranice. „Když si zvyknete na jediný druh piva, budete potom považovat ta ostatní za horší.

Sládek Valašského pivovaru loni uvařil 700 hektolitrů piva a přiznává, že by přivítal do budoucna i rozšíření prostor a možností pro větší výstav piva.

A co chystá sládek Valašského pivovaru v Kozlovicích na nejbližší měsíce? „Uvažuji o speciálním jalovcovém pivu a připravuji várku světlého jarního piva,“ říká Marek Pietoň.

Zájem štamgastů i turistů a návštěvníků Kozlovic, kteří se v pivovaru zastaví, místního sládka těší. „Největší radost jsem měl ve chvíli, kdy k nám začal chodit bývalý hostinský z jiné restaurace, který byl zvyklý na pivo z velkého pivovaru. Po počáteční nedůvěře se stal naším pravidelným hostem,“ říká sládek.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura


Světlé pivo Prokop ze zámeckého pivovaru v Chyši získalo v jihočeském Táboře prestižní cenu - Zlatou pečeť. Ocenění bylo uděleno v rámci tradičních slavností piva, kde odborná porota hodnotí nejlepší současné pivní značky prodávané v České republice. Zdeněk Trnka si o úspěchu a problematice malých pivovarů povídal s majitelem zámku a pivovaru v Chyši Vladimírem Lažanským...

V blízkosti chyšského zámku pracuje malý pivovar čtyři roky. Zázemí pivovaru se proto stalo součástí prohlídkové trasy v zámeckých interiérech....

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Zdeněk Trnka


Vrátí se pivovarnické řemeslo?

[pátek, 12. únor 2010]

Najít v současné době ve městě a jeho okolí uplatnění, není vůbec jednoduché. Proto i při vybírání studijního nebo učebního oboru musí rodiče zvažovat, kde se jejich potomek uchytí.

Nyní se deváťákům otvírá nová možnost. Tou je pivovarnictví. „Tím, jak se rozrůstá náš provoz, potřebujeme další pracovníky. Samozřejmě nejlépe takové, kteří sladovnictví a vaření piva rozumějí,“ vysvětlil Nasik Kiriakovský, majitel pivovaru Tambor. Ve městě ale podobná tradice zanikla před padesáti lety. Odborníky proto musí hledat jinde.

Protože jsou ale královédvorským podnikem, chtějí nová pracovní místa obsazovat především místními lidmi. Je ale jasné, že to nepůjde hned. „Proto bychom uvítali, kdyby si někdo při hledání budoucího povolání vybral takové, které lze v pivovaru uplatnit. Protože mnoho lidí neví, co vlastně výroba piva obnáší, můžeme nabídnout školám i jednotlivým zájemcům, prohlídku provozu s výkladem,“ doplnil Kiriakovský. Tím ale jeho nabídka nekončí. „V minulosti bývalo zvykem, že se učni a studenti učili pro určitý podnik. Také my jsme schopni garantovat zájemci o obor Technologie potravin – kvasná technologie, budoucí zaměstnání,“ dodal Kiriakovský.

Pokud by se jednalo o studenta s dobrými výsledky, firma by ho mohla podporovat při studiu i finančně. Technologie potravin – kvasná technologie se vyučuje jen v Praze na Střední průmyslové škole potravinářských technologií. „Samozřejmě se chceme hledání nových pracovníků věnovat dlouhodobě. Je nám jasné, že pokud by například letos někdo začal obor studovat, nastoupit by mohl až za čtyři roky. S naším provozem se ale může seznamovat už dřív, například formou letních brigád,“ dodal Kiriakovský.

Výhledově počítá pivovar Tambor až s 20 místy, nejen přímo ve výrobě a expedici, ale i při prodeji a účetnictví. „Pivovarnictví má v Čechách určitě budoucnost. Třeba u nás vyroste nástupce Gastona Klazara, který patřil mezi osobnosti tohoto oboru a zapsal se do dějin pivovarnictví,“ uzavřel Kiriakovský. Potomek posledních majitelů královédvorského pivovaru stál mimo jiné u zrodu dia piva a nealkoholické­ho piva.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek


V Praze byl dnes slavnostně vyhlášen již VI. ročník celostátní soutěže Miss zlatého moku ČR. Tato soutěž, v níž krásné dívky zastupují desítku našich pivovarů, je oslavou výrobků českých pivovarů, které vaří pivo z českého sladu a českého chmele.

O velkém zájmu dívek svědčí i fakt, že již před oficiálním vyhlášením nového ročníku evidujeme 319 přihlášek z celé ČR,“ uvedl ředitel pořádající agentury Gejzír Petr Šimáček. Velký zájem mají i pivovary, které se mohou do soutěže přihlásit se svojí vybranou „adeptkou“ na titul této české miss piva. “Soutěž je podporou nejen našeho pivovarnictví, ale také chmelařství, zejména proto, že zúčastněné pivovary používají převážně Žatecký chmel,” řekl Jiří Kořen, ředitel Chmelařského institutu v Žatci.

Podle serveru www.misszlatehomoku.com se mohou do konce března přihlásit dívky ve věku 18 - 28 let, svobodné a bezdětné. Ve vlastní soutěži dívek se bude hodnotit: osobní šarm a kreativita, ruční česání chmele, základní znalosti z oblasti chmelařství a pivovarnictví, tanec s korbelem piva na hlavě, degustace a čepování piva, volná disciplína a představení v plavkách. Soutěže královny krásy mají téměř na celém světě mnohaletou tradici.

I u nás je to dnes již celá řada různých druhů soutěží s označením Miss. Zatím však nikde na světě není volena Miss zlatého moku. S touto soutěží přišli rodáci ve městě Žatci, a domníváme se, že plným právem. Na Žatecku se rodí odedávna kvalitní chmel - jedna z hlavních a důležitých surovin, bez které by se dobré pivo neobešlo. A lahodné pivo se jistě snoubí i s krásou dívek a žen. V průběhu letních měsíců se dívky budou představovat v jednotlivých krajích ČR a absolvují exkurze ve „svých“ pivovarech, kde se budou na soutěž připravovat.

Soutěžit se začne v pátek 3. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká přímo ve chmelnici v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustace piva, která v rámci Dočesné probíhá ve Chmelařském institutu v Žatci. V sobotu 4. září v rámci žatecké Dočesné pak na hlavním pódiu před žateckou radnicí budou finalistky představeny návštěvníkům chmelových a pivních slavností a představí se ve zbrusu nové disciplíně, a to při tanci s korbelem plným piva na hlavě! Zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku, která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou o titulu Miss sympatie. Tento systém ještě více zviditelňuje jednotlivé pivovary, které letos projevují o tuto formu prezentace při Miss zlatého moku ČR opět velký zájem.

Na týdenním soustředění v měsíci říjnu, které pořadatelé s oslovovanými sponzory směrují do teplých krajin, si dívky procvičí své volné disciplíny a s choreografem se připraví na závěrečný Galavečer. Celá soutěž pak vyvrcholí koncem měsíce října Galavečerem Miss zlatého moku ČR. V rámci bohatého kulturně-společenského programu zde proběhnou poslední dvě finálové disciplíny - promenáda v plavkách a volná disciplína. Průvodcem Galavečera bude opět „pan moderátor“ herec Jan Čenský. Hosty budou také známí zpěváci, loni to byla například Lucie Bílá.

Zdroj: E-region.cz


Heineken v Brně postaví novou linku. Ta by měla stáčet pivo zejména do plastových lahví.

Společnost Heineken chce v brněnském pivovaru Starobrno postavit novou stáčecí linku a zvýšit výstav o téměř polovinu na 1,7 milionu hektolitrů za rok. Instalace linky by měla začít v březnu a hotova by měla být v květnu. Vyplývá to z žádosti firmy o posouzení vlivu na životní prostředí.

Stávající kapacita pivovaru Starobrno činí 1,15 milionu hektolitrů za rok. Jako důvod instalace nové linky firma v oznámení uvedla "udržení konkurenceschopnosti a posílení pozice na trhu s pivem". Linku dodá německá firma KHS. Podle dostupných informací bude zaměřena na stáčení piva do plastových PET lahví. Počet zaměstnanců brněnského pivovaru po spuštění linky do provozu stoupne o deset na 96.

Zavřel v Lounech, Znojmě a Kutné Hoře

Minulý měsíc přitom Heineken uzavřel pivovar v Lounech a oznámil propuštění 60 lidí. Důvodem byl především špatný technický stav pivovaru, do jehož rekonstrukce firma nechtěla dávat peníze. Loni již Heineken uzavřel pivovary ve Znojmě a Kutné Hoře.

Podle údajů Heinekenu z prosince firma odhaduje, že loni prodala přes 15 milionů plastových láhví s pivem, což je zhruba třetina ve srovnání s počtem prodaných piv v klasickém skleněném balení. Větší zájem o pivo v plastových lahvích čeká firma i letos.

O pivo v PET lahvích je zájem

Heineken přitom začal pivo stáčet do plastových PET lahví a prodávat až loni, čísla o prodejích považuje proto za úspěch. Vzrůstající zájem o pivo v plastových lahvích dokládá i průzkum společnosti Nielsen, podle něhož loni od května do října pětinásobně vzrostl prodej piva baleného v PET lahvích.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice, který od Nového roku změnil obchodní název firmy na Heineken Česká republika. Předloni se Heineken navíc dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno. Patřily do ní i zrušené pivovary Louny a Kutná Hora. Heineken je trojkou na českém trhu a jeho zdejší pivovary předloni vyrobily 2,8 milionu hektolitrů piva a na českém trhu měly podíl zhruba 12 procent.

Zdroj: FinWeb iHNed.cz | Autor: Marek Pokorný


Mnoho let sázel na prodej piva v plastových lahvích jen málokdo. Od loňska, kdy s tímhle obalem v masovém měřítku přišli na trh pivovarničtí giganti Plzeňský Prazdroj a především Heineken, je všechno jinak. Během jediného roku vzrostl u nás prodej piva v PET obalech z minima na necelých 280 tisíc hektolitrů. A rychle roste dál.

Údaje, které u nás táhne vzhůru především koncern Heineken, potvrzují i obchodníci. "Pivo Zlatopramen 11 v 1,5litrových PET lahvích se stalo od léta, kdy jsme jej zařadili do sortimentu našich obchodů, třetím nejprodávanějším," říká mluvčí maloobchodního řetězce Tesco Eva Karasová.

Česko je sice v zájmu o tento obal stále poněkud konzervativnější, ale ve světě už přitom prodej piva v plastu roste dávno. Podle společnosti Canadean, která se zabývá globální statistikou, vzrostl celosvětový prodej piva v tomto balení například mezi roky 1999 a 2004 z pěti na 40 milionů hektolitrů.

"PET lahve mohou být pro pivo obal budoucnosti také u nás. Záleží rovněž na tom, zda se stanou tyto plastové obaly vratné a jejich výrobní cena klesne," prohlašuje ředitel Českého svazu pivovarů Jan Veselý.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Pivovar filmových Postřižin v Dalešicích na Třebíčsku chystá řadu kulturně společenských akcí. Již tento pátek mohou zamířit do pivovaru všichni, kdo mají rádi mariáš.

Koná se tu totiž mariášový večer s výukou začátečníků. Vstup je zdarma. Oblíbenou karetní hru budou „vyučovat“ profesionálové od 19 hodin. O den později, tedy v sobotu, propukne v dalešickém pivovaru pivovarská zabijačka. Pochutiny z vepříka budou kmání od rána. Večer v 19 hodin pak vystoupí loutkové divadlo Alfa se Třemi mušketýry. Po skončení představení si pak poměří síly mariášoví borci v turnaji. „Zapojit se mohou i ti, kdo v předchozím dni získali čerstvou zkušenost s touto karetní hrou,“ vzkázal za pořádající pivovarskou chasu Petr Voneš.

Dění v pivovaru neustrne ani v dalších měsících. Na březen je připraveno tradiční velikonoční tvoření, kdy si tu mohou zájemci vyrobit vlastní velikonoční dekoraci. V dubnu startuje hlavní pivovarská sezona. Mimo jiné zahrnuje červnové setkání veteránů či Postřižinské slavnosti.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Turistické a informační středisko hledá vše, co se týká zdejšího pivovarnictví. Současně se zahájením letní turistické sezony by totiž chtěli otevřít výstavu, která představí Vimperk coby město piva.

Nejstarší zámecký pivovar ve městě postavili Rožmberkové, a to již v roce 1587. Měšťané pak obdrželi právo vařit pivo od Petra Voka z Rožmberka v roce 1641,“ přiblížila počátky vimperského pivovarnictví vedoucí infocentra Renata Lešková. Po druhé světové válce se výroba piva soustředila pouze do jednoho, a to zámeckého pivovaru a začátek konce domácí produkce zlatavého moku předznamenal požár sladovny v roce 1956. O jedenáct let později pak byla 380 let trvající tradice zdejšího pivovarnictví ukončena.

Vimperské pivo se na trhu objevilo opět přede dvěma lety na popud radnice a dostalo pojmenování Král Šumavy. Zatím jde však o vimperské pivo pouze podle jména a přímo ve městě se nevaří,“ vrátila se k současné situaci Renata Lešková. A právě existence vimperského ležáku byla motivem k přípravě zmíněné výstavy. Ta by měla nejenom zpestřit pobyt turistům, ale připomenout něco z dějin města těm, kteří domácí pivovarnictví nepamatují.

Máme zájem o láhve, pivní tácky, různé letáky či fotografie, které se vimperského piva týkají. Po ukončení výstavy, tedy na konci léta, vše v pořádku vrátíme,“ vyzvala majitele historických reálií k zapůjčení exponátů vedoucí vimperského íčka Renata Lešková. Výstava by se měla konat ve spodním sklepě minimuzea na náměstí a rozjednány jsou i další prostory

Zdroj: Prachatický deník.cz


V roce 2009 bylo do Kanady vyvezeno 17 tisíc hektolitrů piva Pilsner Urquell

Čeští fanoušci mířící do Vancouveru se nemusí obávat, že by zde nedostali své oblíbené pivo. V Kanadě je 2200 míst, kde je Pilsner Urquell k dostání a jen v loňském roce vypili Kanaďané více než 17 tisíc hl piva Pilsner Urquell. Speciálně pro olympiádu byla navíc v polovině prosince vypravena z Česka várka piva Pilsner Urquell čítající 120 sudů a 4224 plechovek. Ačkoli Kanaďané pijí pivo hlavně doma, je plzeňské k dostání i v 500 restauracích a barech.

Za rok 2009 se do Kanady vyvezlo 17 tisíc hektolitrů Pilsner Urquell. Na většině území Kanady je Pilsner Urquell tradičně k dostání zejména v maloobchodních prodejnách (cca 1700 míst) v lahvích a plechovkách. Od července 2008 se ale výrazně rozšířil export sudového piva, takže čepovaný Pilsner Urquell dnes nabízí 500 kanadských restaurací a barů. Přímo ve Vancouveru je 23 známých o oblíbených podniků, které nabízejí Pilsner Urquell.

Pilsner Urquell je nejprodávanější české pivo v Kanadě, prodeje nám narůstají po celé zemi. Nejprve byl nabízen pouze v lahvích a plechovkách, nyní je Pilsner Urquell k dostání i čepovaný v řadě známých restauracích a barech. Za kanadské zastoupení značky Pilsner Urquell přeji českému týmu na zdejších olympijských hrách hodně úspěchů,“ řekl Jerry Biggar, manažer odpovědný za prodej Pilsner Urquell v Kanadě.

Pivní trh a zvyky v Kanadě

Spotřeba piva v Kanadě je asi 65 litrů na osobu ročně. Na rozdíl od ČR, kde 99 % vypitého piva reprezentují piva plzeňského typu, se v Kanadě kromě piv „pilsner“ významně pijí také jiné druhy: porter, ale, stout. Zhruba 80 % všeho piva vypijí Kanaďané doma, na rozdíl od českého poměru 50:50. Významná část trhu je pokryta licenční výrobou zahraničních značek kvůli ekonomické náročnosti importu, ale i tak dovoz piva do Kanady od 90. let postupně roste.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Základ úspěchu čtrnáctistupňového Březňáku je ve chmelu z oblasti Zlatého potoka. Právě toto pivo z Velkého Března získalo sedmé ocenění v řadě v kategorii speciální pivo na prestižních slavnostech piva v Táboře.

Foto

Březňák 14% se vyrábí pod dohledem sládka Petra Hauskrechta.

Používáme dlouze odležený ječný slad, vyrobený z ječmene vypěstovaného v Polabí, žatecký chmel z oblasti Zlatého potoka a vodu z původních studní ve Velkém Březně,“ uvedl Hauskrecht, který se domnívá, že lidé oceňují, že se Březňák 14% vaří poctivě a z domácích ingrediencí.

Ústecká piva chutnají. Svědčí o tom i ocenění pro Zlatopramen světlý výčepní, který získal bronz v kategorii Extra pivní pečeť, v níž soutěží všechna medailová piva daného ročníku.

Lidé na ocenění v soutěžích většinou slyší. „Mám své oblíbené značky, ale když nemám velký výběr a vidím na lahvi napsané ocenění, určitě po pivu sáhnu,“ řekl například Martin Businský.

Kateřina Eliášová, relations manažerka společnosti Heineken ČR, Deníku řekla, že pečetě z Tábora patří k nejprestižnějším a jsou potvrzením kvality piva. „Dává to nezávislý a odborný punc,“ sdělila Eliášová.

Na jubilejním 20. ročníku se v Táboře utkalo o Zlatou pivní pečeť v 17 kategoriích 380 vzorků z 92 pivovarů a minipivovarů.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Martin Klimeš


Sběratelství se pro něj stalo vášní. Začal s poštovními známkami a čirou náhodou se dostal i ke kurióznějšímu artiklu – pivním etiketám. Jiří Paleček z Chlumu o sobě tvrdí, že je jen začátečník. Přesto už má ve své sbírce kolem šesti tisíc kousků.

To je skutečně jen maličké množství. To, co já mám jako celou svou sbírku, nabízejí někteří vystavovatelé při setkáních k výměně,“ tvrdí.

Člen hradeckého klubu sběratelů pivních etiket se ke své vášni dostal neobvyklým způsobem. „Vůbec jsem to neplánoval. Asi tak před osmi lety jsem si zlomil na Lipně nohu. Doma při rekonvalescenci jsem už z dlouhé chvíle nevěděl, co mám dělat. Tak jsem začal skládat podle katalogu několik málo pivních etiket, které jsem měl schované,“ popisuje své začátky Paleček.

To, že ho štítky zlatavých moků natolik okouzlí, však netušil. „Začal jsem se specializovat na východočeské pivovary. Rád bych měl sbírku kompletní, ale do toho mi ještě spousta etiket chybí,“ vyslovil své přání Jiří Paleček.

Správný sběratel podle něj nikdy nemůže mít úplně vše. „Vždy je potřeba se na něco specializovat a uvést danou sbírku do pořádku. Ten, kdo se snaží mít všechno, už není sběratel, ale shromažďovatel. Mít sice 50 tisíc kousků, avšak nevědět ani, co v nich je, nemá se sběratelstvím nic společného,“ uvedl dnes již důchodce.

Poznamenal, že je také potřeba umět se při výměnách rychle rozhodnout. „Pro mě to problém není. Člověk si nesmí říkat, že se s některým svým úlovkem loučí s těžkým srdcem. Abyste něco získal, musíte také něco jiného dát,“ dodal.

Jeho tajným snem je mít kompletní sbírku pivních etiket Hradce Králové. „To je takový můj cíl. Rád bych získal etikety nejen ty, co jsou zveřejněny v katalozích, ale i ty unikátní, které mají kolegové ještě mezi sebou,“ prozradil sběratel.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autorka: Silvie Špryňarová



Neuvěřitelných jeden a půl miliardy korun bude stát dvouhektarové společenské centrum Breda & Weinstein. Koncem ledna dostala společnost DEVELON CZ, s. r. o., stavební povolení, a tak už nestojí nic v cestě tomu, aby se mohlo začít stavět.

Kromě šestisálového multikina a tradiční pivní restaurace s mikropivovarem zde vznikne také nákupní centrum. Nebude chybět ani zábava, kultura či volnočasové aktivity. Počítá se také s podzemním parkovištěm.

Redakci to potvrdila asistentka marketingu firmy Develon Martina Cicvárková. Centrum, které by mělo být otevřeno v listopadu příštího roku se stane podle jejích slov dobře přístupným místem pro Opavany i návštěvníky z regionu.

Projekt bude přímo napojen na centrální pěší zónu a vnitřní městský okruh a umístěn jen pár kroků od zastávek MHD a regionální autobusové dopravy. Díky dvěma nezávislým vjezdům do podzemních garáží z vnitřního městského okruhu bude projekt velmi dobře dostupný také pro osobní dopravu,“ uvedla Cicvárková s tím, že se projekt začne realizovat na jaře.

Nové společenské centrum vznikne v historickém centru Opavy na půdorysu bývalého měšťanského pivovaru Zlatovar a bude pokračovat ve více než stoleté tradici této obchodní značky. Základní cíle developera se shodují s představou spoluzakladatele značky Davida Weinsteina z poloviny dvacátých let 20. století,“ vysvětluje.

Jak dále zmínila, projekt bude výjimečný díky architektuře. „Stávající historicky cenné budovy pivovaru budou zrekonstruovány a vytvoří zajímavý kontrast s novými moderními budovami celého komplexu. Dvě hlavní pasáže centra, kterým bude dominovat starý pivovarský komín, překlene prosklená střecha, díky které budou veřejné prostory centra osvětleny denním světlem,“ podotkla a doplnila, že součástí komplexu budou také venkovní prostranství osázené stromy a lavičkami.

V současnosti probíhá demolice přístaveb, které nebudou součástí centra. Nutno podotknout, že části demolic probíhají ručně. Společnost chce totiž zachránit sto metrů krychlových původních cihel specifických rozměrů a struktury, které jsou zapotřebí pro opravu pohledových částí historických budov.

Fotogalerii naleznete zde...

Vizualizace

Vizual

Vizual

Vizual

Vizual

Zdroj: Opavský deník.cz | Autorka: Lucie Orbanová


Dnes byl představen průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2010, který je sestavovaný na základě hlasování spotřebitelů a pomáhá při výběru restaurace kdekoliv v Česku. Nejlepší hodnocení z celkového počtu 168 tisíc došlých hlasů získala hospoda U Houbaře v Praze 7. Následují restaurace U Reinerů (Písek) a The Pub II (Plzeň). Nové vydání tištěného průvodce s TOP 100 nejoblíbenějších hospod s plzeňským pivem pokřtil ambasador piva Pilsner Urquell a známý herec a moderátor Jaromír Hanzlík, a starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Foto

Již potřetí vydáváme tištěný průvodce po hospodách Pilsner Urquell Pub Guide. Na rozdíl od jiných bedekrů ho sestavují sami spotřebitelé. Hlasování probíhá celoročně a motivuje neustále hostinské k poskytování těch nejlepších služeb a čepování piva v nejlepší kvalitě,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell, a dodává: „Pestrost různých typů podniků v našem TOP 100 ukazuje, že své hosty si může najít každé gastro zařízení. V průvodci Pilsner Urquell Pub Guide najdete restaurace ze všech částí republiky, takže je výborným pomocníkem při hledání ověřeného podniku při cestách po Česku.

Foto

Letošní vítěz U Houbaře byl loni desátý. Podle slov majitele hlasovali hlavně místní štamgasti, kteří mají známou holešovickou hospodu velmi oblíbenou. Umístění v první desítce v minulém roce prý do hospody přivedlo i mnoho lidí, kteří chtěli atmosféru U Houbaře a výborné pivo osobně poznat a ochutnat.

Při představení nového průvodce po hospodách byla vyhlášena soutěž pro spotřebitele. Kdo jako první obejde všechny hospody z žebříčku TOP 100 a prokáže návštěvu razítkem v průvodci, dostane pivo Pilsner Urquell na rok zdarma a možnost uspořádat oslavu přímo v pivovaru v Plzni. V loňském roce se to podařilo jako prvnímu po necelých pěti měsících fanouškovi značky z Prahy. Podobná cena je nachystána i pro prvních deset lidí s 50 razítky.

Kmotrem průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2010 se stal slavný český herec a moderátor a také ambasador piva Pilsner Urquell ve světě Jaromír Hanzlík, který na křtu řekl: „Jsem rád, že se v Pilsner Urquell Pub Guidu objevila i moje oblíbená restaurace U Jelínků. Těším se, že příští rok přibude i nově otevíraná Malostranská beseda z řetězce PUOR. Jsem přesvědčen, že do krásného prostředí besedy budou chodit na skvělé pivečko i mí kamarádi a kumštýři, jak tomu bývalo od nepaměti.

Starší obchodní sládek Václav Berka, který je odborným garantem projektu, k žebříčku TOP 100 restaurací řekl: „Mojí prací je dohlížet na kvalitu piva na cestě ke koncovému spotřebiteli. Mnoho z hospod uvedených v Pilsner Urquell Pub Guide jsem osobně navštívil a mohu potvrdit, že mezi sto nejlepších v republice zaslouženě patří.

Absolutní pořadí TOP 10:

1) U Houbaře, Praha 7 - Holešovice

2) Restaurace U Reinerů, Písek

3) The Pub Plzeň II, Plzeň

4) Restaurace Uctívaný Velbloud, Plzeň

5) Restaurace Na Spilce, Plzeň

6) Švejk restaurant U Formana, Brno

7) U Zlatého Tygra, Praha 1 - Staré Město

8) U Veverky, Praha 6 - Dejvice

9) Pivnice U Rudolfína, Praha 1 - Staré Město

10) Hotel Bílá Růže, Poděbrady

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Díky dnešnímu Tandemu Českého rozhlasu Region se dozvíte, jak se vaří pivo. Hostem bude chotěbořský sládek Oldřich Záruba. Diskusní pořad můžete sledovat ve vysílání informačního televizního kanálu Vysočiny V PRAVIDELNÝCH ČASECH - 13:10, 16:10, 18:10, 20:10 A 22:10.

VIDEO UPOUTÁVKA:

Zdroj: i Vysočina.cz


Ve Vysokém Mýtě se včera konala demonstrace za záchranu místního pivovaru. „Naše sdružení Pivovar Kujebák podalo návrh na zapsání areálu mezi kulturní památky. Stavební úřad by to měl respektovat a pozastavit demolici,“ řekla Jitka Loskotová, organizátorka demonstrace.

Sdružení spoléhá na to, že vysokomýtský stavební úřad pozastaví demolici právě dnes. Podle plánu stavitele bytů by jinak mělo dnes začít další bourání. Padnout má budova v zadní části areálu. „Obávám se, že tuto budovu asi nezachráníme, ale sešli jsme se tu proto, abychom zachránili hlavní budovu pivovaru s komínem,“ řekla demonstrujícím Loskotová. Majitel pivovaru, společnost Bytový komplex Nový pivovar část areálu zbořil a dokončuje tady dům s třiceti byty. Celkem chce postavit 180 bytů.

Někteří z účastníků setkání včera podepsali petici za zachování pivovaru. Na ní už jsou přibližně dva tisíce podpisů. Není to první podobná petice v Mýtě. „Přes tři tisíce lidí podepsaly petici za zachování vysokomýtské nemocnice, další podpisy jsme sbírali na petici za zachování nemocničního parku. Naše radní to ale vůbec nezajímá,“ řekl včera na demonstraci Luděk Hájek.

Někteří zástupci radnice ale na demonstraci přišli a proti takovému tvrzení se ohradili. Podle místostarosty Františka Jiraského je ale na zachraňování pivovaru pozdě. „Jediné, co může budovy zachránit, je současná krize. To, že majitel zjistí, že by další byty neprodal,“ řekl Jiraský. Sdružení navrhuje své řešení: odkoupit zbývající budovy, zakonzervovat je a hledat peníze na rekonstrukci. „Seženeme peníze na zastřešení,“ slíbila Loskotová.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Od přelomu února a března bychom měli opět ochutnávat mok tradiční chutě. Zpočátku se má vozit z Waldsassenu

Jak jsme již informovali, v Chebu se bude opět nabízet Chebská hradní 11° společně s dalšími produkty původního chebského pivovaru. Projekt, který se má zejména našim chuťovým pohárkům představit již v nejbližších dnech, si dal za cíl zachovat na Chebsku pivovarnické tradice.

Šéfka jednoho z posledních funkčních pivovarů na území historického Chebska Ulrike Hartová, dcera chebského rodáka a čestného občana města Chebu Antona Harta, a tým vedený sládkem bývalého chebského pivovaru Jaroslavem Malkovským založili společnost Chebský pivovar a.s., která vaří a začne již i distribuovat původní chebské pivo. Zatím z nedalekého Waldsassenu, kde je technologie podobná té původní chebské, v plánu je však i stěhování do samotného centra Chebu,“ prozrazuje chebský zastupitel Tomáš Linda.

Jak připomíná, po překvapivém rozhodnutí o uzavření chebského pivovaru v roce 1994 tehdejším vlastníkem, Plzeňským Prazdrojem, byla ve městě po neuvěřitelně dlouhé době přerušena výroba piva, tradující se od 13. století. Dlouhá léta se nestalo, že by v Chebu nikdo pivo nevařil. Se ztrátou pivovaru přišel Cheb o jednoho ze svých významných zaměstnavatelů, ale i o produkty, které naše město proslavovaly daleko za jeho hranicemi. „Vždyť chebský pivovar patřil ještě počátkem devadesátých let minulého století mezi deset největších českých pivovarů a směle konkuroval např. krušovickému či velkopopovickému pivovaru,“ dodává Linda.

Projekt obnovení chebského pivovaru reprezentuje vedle rodiny chebského patriota Antona Harta a zkušeného sládka Jaroslava Malkovského také ředitel nově založené společnosti Radek Vomočil. Chebské pivo by podle něho mělo zaujmout konzumenty především tradičně vynikající chutí a zajímavou cenou. Výjimečné má být i tím, že nebude pasterováno a zachová si tak všechny živé kultury.

Tedy prý od přelomu února a března…

Zdroj: Město Cheb.cz | Autorka: Martina Kuželová, mluvčí Městského úřadu Cheb


«« « Strana 680 z 900 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI