Pivo Šariš bodovalo na prestížnej medzinárodnej súťaži kvality Monde Selection už desiaty rok za sebou. Rovnako ako minulý rok si zlatú medailu odniesol tmavý Šariš 11 % a dve strieborné medaily boli udelené pivám Šariš 10 % a Šariš 12 %. Zbierka ocenení, ktorými sa pivo Šariš môže pochváliť, sa rozšírila aj o prestížnu cenu Crystal Prestige Trophy, ktorú pivo získalo za 10 rokov nepretržitého oceňovania.

Odovzdávanie zlatej medaily Monde Selection pre tmavý Šariš 11 % a prestížnej ceny Crystal Prestige Trophy, ktorú značka Šariš získala za 10 rokov nepretržitého oceňovania. Na snímke zľava sú Patrick de Halleux (predseda organizácie Monde Selection) a Ivan Seleštiansky (brand manažér pre značku Šariš, Pivovary Topvar, a.s.)

Ocenenia najlepším svetovým pivným značkám

„Značka kvality Monde Selection je známa na celom svete. Svedčí o vysokej úrovni produktov, ktorá je potvrdená nezávislými porotcami z celého sveta. Len málo značiek piva sa môže pochváliť úspechom, ktorý sa podaril značke Šariš. Už desať rokov po sebe sa teší spoločnosti tých najkvalitnejších pivných značiek na svete, o čom svedčí ocenenie Crystal Prestige Trophy. Toto uznanie si veľmi vážime. Je pre nás dôkazom toho, že pre našich zákazníkov a spotrebiteľov vyrábame pivo vysokej kvality,“ uviedol Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš.

Slávnostný ceremoniál, počas ktorého boli odovzdané ocenenia najlepším svetovým pivným značkám, sa uskutočnil 31. mája 2010 vo Wiesbadene. Zlatú medailu udelili odborníci z rôznych krajín sveta aj tento rok tmavému pivu Šariš 11 %, ktoré je unikátne svojou intenzitou sladkosti a karamelovou príchuťou. Strieborné medaily získali svetlé pivá Šariš 12 % Premium a Šariš 10 %, ktoré sa vyznačujú čistou sviežou chuťou, penivosťou a príjemným pocitom po napití.

Monde Selection

Medzinárodný inštitút kvality Monde Selection vznikol v roku 1961 v Belgicku. Jeho cieľom je vytvorenie medzinárodných označení kvality, ktoré sú pre spotrebiteľa signálom, že si kupuje výrobok vysokej kvalitatívnej hodnoty. Nezávislosť je základnou črtou inštitútu. Monde Selection organizuje každý rok súťaž World Selections of Quality (Svetový výber kvality). Pri hodnotení piva sa posudzuje jeho chuť, vzhľad, grafické stvárnenie etikety a jej informatívny charakter. Hodnotiaca komisia je zostavená zo štyroch tímov po piatich špecialistoch, ktorí pivo hodnotia nezávisle od seba podľa jednotlivých charakteristík. Na základe súčtu bodových ohodnotení sa stanovuje výsledné poradie.

Medzinárodné ocenenia značky Šariš od roku 2001

V rokoch 2001 až 2010 získalo pivo Šariš 12 % Premium 5 zlatých, 6 strieborných a 1 bronzovú medailu na medzinárodných súťažiach kvality Monde Selection a Australian Beer Award. Pivo Šariš 11 % tmavý si z medzinárodných súťaží prinieslo 7 zlatých, 1 striebornú a 1 bronzovú medailu a Šariš 10 % 3 strieborné a 1 bronzovú medailu.

Značka Šariš

Značka Šariš patrí medzi tradičné slovenské značky a v tomto roku oslávila už 43. výročie uvarenia prvej várky. Pivo Šariš patrí spolu so značkami Topvar, Smädný mních, Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Birell do portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller.

Zdroj: Mediaservis.sk | Pivovary Topvar

U Hastrmana se točí Velkorybnický hastrman, ležák světlý i tmavý a polotmavé pivo. Z těch speciálních zde můžete ochutnat pivo medové, borůvkové nebo puškvorcové.

Tak činorodou hospodskou jste ještě neviděli. Po hospůdce U Hastrmana ve Velkém Rybníce létala jako drak, stihla žerty, na stůl stavěla půllitry s pivem, vmžiku se otočila a okřikla šťouraly a hned byla u dalšího stolu. Marie Vorlová, majitelka hospůdky U Hastrmana, je zkrátka nepřekonatelná.

A právě tento domácí pivovárek vyhrál první místo v soutěži Hospůdka roku, kterou vyhlásil Karlovarský deník. U Hastrmana se točí Velkorybnický hastrman, ležák světlý i tmavý a polotmavé pivo. Z těch speciálních zde můžete ochutnat pivo medové, borůvkové nebo puškvorcové. Podle toho, které zde zrovna vaří.

S podnikáním v pohostinství mají Vorlovi už dvacetileté zkušenosti a za tu dobu stihli hospůdku U Hastrmana vyšperkovat tak, že se vám domů ani nechce. Kromě toho sbírají v soutěžích minipivovarů se svými vařenými zlatavými moky jednu vítěznou cenu za druhou.

První várka Velkorybnického hastrmana byla uvařena na kuchyňském sporáku 13. března 2005 a v září 2006 se začal oficiálně prodávat. Velkorybnický hastrman se stále vaří v domácích podmínkách, klasickou technologií, za použití nejkvalitnějších surovin. Vaří se z žateckého chmele, moravského sladu, kvalitní měkké vody a kvasinek spodního kvašení z pivovaru v Černé Hoře.

„Pozor, stačí dvě až tři a už ji máte,“ varovali ty, kdo Velkorybnického hastrmana ochutnávali poprvé. „Je ale skvělé,“ vysekli poklonu paní hostinské.

A proč je hospůdka U Hastrmana tak populární? Štamgasti oceňují nejen několik druhů vynikajícího domácího piva, ale také skvělou atmosféru, která zde panuje. „Je tady příjemná obsluha a také výborná kuchyně. A legrace,“ chválili tuto hospůdku v kuponech zaslaných do redakce Karlovarského deníku. Servírka Barbora Ditková se jen usmívala a peprnou odpověď na žerty měla vždy po ruce.

V hospůdce U Hastrmana to zkrátka žije a dýchá. Pivem.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autorka: Ivana Kalinová

Pivaři sobě! Tímto heslem se řídí majitelé právě dokončovaného minipivovaru Na Rychtě v Ústí při hledání jména pro své nové pivo. Sešlo se 625 návrhů, ze kterých bude tento týden vybírat zvlášť sestavená komise. Autor vítězného návrhu dostane poukázku na tisíc piv.

„Máme komisi, v níž jsou zastoupeni historici, pivovarníci, novináři, ale třeba také lékařka imunoložka, protože i ta má do tématu co mluvit, neb pivo mimo jiné podporuje imunitu,“ poznamenal majitel minipivovaru Martin Prachař. Za MF DNES hodnotí názvy Martin Krsek.

Přemysl, Mariánský ležák, Patriot, Ústecký lev, Ústečan - to jsou některá z možných jmen pro budoucí pivo. Po prvním předvýběru zbylo 250 možných značek. Vnitřní pravidla soutěže vyřadila cizí slova, vulgarismy a jména, která se opakovala. Nejčastěji lidé posílali různé varianty na název minipivovaru. Těch bylo ke dvěma stům, jen Ústeckých rychtářů bylo 95. Zůstat mohl jen jeden, ten který byl poslán ze všech nejdříve. „Vyřadit jsme museli i návrh, aby se pivo jmenovalo Pij. Je to sice roztomilé a vlastně to není sprosté slovo. Ale dokážeme si představit, jak by v tomto zafungovala lidová tvořivost,“ dodal sládek Jaroslav Rottenborn.

Vítězný návrh mají komisaři vybrat do pondělí příštího týdne. Majitel ho ale bude tajit až do 9. října, kdy minipivovar oficiálně otvírá. Nestihli jste svůj tip poslat majiteli pivovaru? Navrhněte název přes MF DNES. Rádi nápady otiskneme. Pište je na mail: redul@mfdnes.cz

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Päť zatvorených pivovarov, 1 200 ľudí vyhodených na dlažbu a pokles výroby piva o tretinu. Taký je účet zvýšenia spotrebných daní, ktoré v roku 2003 nariadil minister financií Ivan Mikloš.

Ten vtedy začal raziť princíp, že viac ľuďom zdaní spotrebu a menej príjmy. Mikloš je teraz opäť v úrade a znova sa chystá zvyšovať spotrebné dane na alkohol.

Pivovarníci tvrdia, že Mikloš sa už raz na nich popálil. "Ministerstvo financií rátalo, že zvýšenie spotrebných daní prinesie istý pokles spotreby piva, ale vyvážia ich vyššie daňové príjmy. Táto prognóza sa naplnila len čiastočne," hovorí riaditeľ Združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták.

V roku 2002, keď sa vyrobilo 4,85 milióna hektolitrov piva, vybral štát na spotrebných daniach za pivo 1,34 miliardy korún. O dva roky neskôr, keď klesla výroba o 600-tisíc hektolitrov, mal štát za pivo v pokladnici 2,04 miliardy korún. A vlani, keď klesla výroba na doteraz najnižšiu úroveň, sa znížil výber daní za pivo na necelých 60 miliónov eur (1,78 miliardy korún).

Keď pivovarníci počujú o možnom zvýšení daní, zmocňujú sa ich obavy z ďalšieho úpadku pivovarníctva. Pivovary prestali investovať, naopak, mnohé sa zatvorili. Naposledy na jar tohto roku bývalá trojka trhu Topvar Topoľčany. Zostala po ňom len slávna značka a sklady.

Ešte v roku 2002, v čase rekordnej výroby piva, sa ho na Slovensku vypilo priemerne 94 litrov na jedného obyvateľa. Vlani to bolo už len 79 litrov. Nečudo, veď pivo výrazne zdraželo. Polliter dvanástky, ktorý stál v roku 2003 priemerne 51 centov, sa vlani predával po 60 centov.

Zdroj: Správy Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák

Plzeňský Prazdroj snižuje spotřebu energie a emise skleníkových plynů díky technologiím s nižší spotřebou fosilních paliv a využití organického odpadu jako zdroje energie. Pivovar dál hledá nové zdroje obnovitelné energie a efektivně mění způsob přepravy výrobků. Do roku 2020 se zavázal při výrobě 1 litru piva omezit přímé emise z fosilních paliv o 50 % oproti roku 2008.

České pivovarnictví je náročné na spotřebu energií, což je dáno zejména tradičními výrobními postupy. Recpety i postupy však Plzeňský Prazdroj dlouhodobě dodržuje a nehodlá je měnit, proto hledá úspory jinde. Správnou cestou se jeví efektivní využívání energií, investice do obnovitelných zdrojů a produkce vlastní energie z obnovitelných zdrojů.

„Společensky odpovědný přístup Plzeňského Prazdroje se zaměřuje na 10 priorit, a do této koncepce zapadá také strategie zaměřená na energetickou efektivitu. Chceme využívat nejmodernější nízkoenergetické technologie a obnovitelné zdroje energie. Tato strategie se přímo týká provozů na výrobu piva, sleduje však i nepřímé dopady vznikající v dopravě a ve výrobě obalů,“ říká Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje.

Do roku 2020 plánuje Plzeňský Prazdroj snížit úroveň emisí z fosilních paliv o 50 %, přičemž důležitou úlohu sehrají právě obnovitelné zdroje energie. Z těch využívá Plzeňský Prazdroj v současnosti především odpadní vody, jejichž čistěním získává bioplyn či využívá jejich teplo pro předehřev užitkové vody.

Další potenciál k dosažení ambiciózního cíle se rýsuje ve využití organických odpadů pro výrobu energie. „Pokud studie proveditelnosti transformace biologických odpadů do obnovitelných zdrojů energie bude úspěšná, jsme schopní vyrobit 46 % spotřebovávané energie pro pivovar z obnovitelných zdrojů. Tím bychom se přiblížili i v energetickém mixu celého Prazdroje k cílové hodnotě 50 %,“ vysvětluje Petr Holeček. Snižování spotřeby energie i emisí patří mezi 10 priorit Plzeňského Prazdroje v oblasti trvale udržitelného rozvoje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V pátek 27. srpna se otevřou brány pivovaru Plzeňský Prazdroj a začne tradiční svátek plzeňských piv Pilsner Fest. Na dvou pódiích vystoupí více než dvě desítky kapel a během dvou dní očekávají organizátoři přibližně třicet tisíc návštěvníků. Lákadlem budou také obě plzeňská piva v nefiltrované podobě. Každý z návštěvníků může také přispět k překonání rekordu v hromadném přípitku. Pilsner Fest ovlivní i život Plzeňanů, kteří přímo na festival nezavítají. Změny v dopravě a objízdné trasy jsou naplánované v průběhu Pilsner Festu tak, aby se co nejméně dotkly života občanů. Z bezpečnostních důvodů bude uzavřena část ulice U Prazdroje, která vede přímo za pivovarskými zdmi. Za případné komplikace se organizátoři omlouvají.

Oslava plzeňských piv Pilsner Urquell a Gambrinus bude probíhat ve znamení pivních specialit. „Speciálně pro Pilsner Fest jsme uvařili oba druhy piv, které budeme čepovat v nefiltrované a nepasterizované podobě, tradičně o ně bývá velký zájem. I když je nabídka piv v této podobě technicky i finančně náročnější, cena bude stejná jako u běžně prodávaných variant,“ říká Vladimír Jurina, manažer korporátní značky. Cena piva bude 24 korun za Gambrinus Světlý a 30 korun za Pilsner Urquell. Neodmyslitelnou součástí podobných akcí je i nabídka nealkoholického Birellu, chybět nebudou ani pivní speciály Master. Pivo poteče z rekordního počtu výčepních kohoutů. Oproti loňskému roku jich organizátoři třikrát více a pivo poteče z celkem 160 pivních kohoutů.

Pilsner Fest se bude odehrávat na dvou scénách v prostorách pivovaru a za pivovarskou bránou. Návštěvníci se mohou těšit na netradiční prostor uzavřené části ulice U Prazdroje, kde bude několik atrakcí a výstava děl studentů a sprejerů pro značky Pilsner Urquell a Gambrinus. Ulice

U Prazdroje mezi ulicemi Šumavská a Sirková/Tyršova bude uzavřena o půlnoci ze čtvrtka 26. 8. na pátek 27. 8. do neděle 29. 8. 8 hodin ráno.

Pokus o překonání rekordu

Chvíli po začátku Pilsner Festu, v pátek v půl osmé večer, se odehraje pokus o překonání rekordu v hromadném přípitku. Návštěvníci Pilsner Festu si společně s představiteli města Plzně a Plzeňského Prazdroje připijí na úspěch Pilsner Festu a především také na úspěch Plzně v její kandidatuře na evropské město kultury. Stávající rekord z roku 2003 vytvořilo rovněž na Pilsner Festu 4956 připíjejících. Dramaturg festivalu Pavel Anděl věří, že rekord padne, zato jeden z hostů, který v sobotu předvede kuchařskou show, Zdeněk Pohreich, je v tomto ohledu skeptický. Oba pánové proto uzavřeli sázku. Pokud rekord bude překonán, Zdeněk Pohlreich bude na Pilsner Festu čepovat pivo. Když ne, Pavel Anděl na oplátku něco dobrého uvaří a kromě zklamání z nepřekonání rekordu se bude muset vyrovnat s případnými Pohlreichovými komentáři na svůj kuchařský um. Rekordní přípitek bude přenášen mezi oběma pódii telemostem a řídit ho budou dvě známé moderátorské tváře Aleš Háma a Libor Bouček.

Plzeň se roztančí v rytmech Pilsner Festu

Na dvou pódiích pojmenovaných podle piv Pilsner Urquell a Gambrinus vystoupí ve dvou festivalových dnech celkem 25 kapel (podrobný program viz tabulka níže). Nebude snadné se rozhodovat, na kterou kapelu zamířit – hned v pátek vystoupí třeba Support Lesbiens, J.A.R., Mig 21 nebo Děda Mládek Illegal Band. Sobota pak bude patřit mezi jinými Třem sestrám, které si přichystali pro Gambrinus novou písničku, Gipsy.cz nebo skupině Žlutý pes. Na přítomné čekají dvě zajímavá a netradiční zpestření. Mnoho z vystupujících se někdy zmínilo, že by si rádi zahráli s tím či oním kolegou. Hudební dramaturg Pavel Anděl je různě spojil, takže se lidé mohou těšit na takové dvojice jako Petr Bende s cimbálovou kapelou Grajcar, Nightwork zahrají v rytmu beatboxu, skupina Blue Effect doprovodí mezzosopranistku Andreu Kalivodovou a také Tereza Černochová a Skupina vystoupí s výjimečnými pěveckými hosty. Druhou třešničkou je dohoda, že každá kapela zahraje na závěr svého vystoupení něco z repertoáru následující skupiny.

Bohatý doprovodný program

Atrakcí pro technické nadšence bude možnost stáhnout si zdarma do mobilu čtečku qr kódů a s její pomocí pak číst různé zakódované informace v dějišti Pilsner Festu. Doprovodný program nabízí i mnoho dalšího: nafukovací městečko Gambrinus, živé sochy, ukázky bednářských řemesel, prohlídky pivovaru včetně nově otevřeného Návštěvnického centra Gambrinus, vzkazovník, golfový trenažér, srazy Ambasadorů Pilsner Urquell a Štamgastů Gambrinus, kuchařskou show Zdeňka Pohlreicha a jiná lákadla, jako např. stan Mastera Bartendera, kde bude vítěz letošního ročníku Lukáš Svoboda předvádět své umění a trénovat na světové finále. Na Pilsner Fest také bude kompletně přesunuta výstava studentů a sprejerů probíhající po Plzni a bude zde unikátně a naposledy k vidění na jednom místě.

Ti, kteří se rozhodnou přijít na Pilsner Fest v červeném nebo zeleném oblečení, tedy barvách značek Pilsner Urquell a Gambrinus, budou moci po oba dva dny na obou pódiích soutěžit a hlavní výhrou bude pivo na rok zdarma!

Zdroj: Region Plzeň.cz

Nový soukromý pivovar s podporou města a s přispěním peněz z evropských dotací vzniká v Sokolově. Dosáhnout na peníze z Evropské unie ale není jednoduché. Podnikatel Ladislav Sás dostal nedávno osmimilionovou dotaci na novou technologii. Potřebuje ale odpovídající prostory. Ty mu slíbila radnice v areálu bývalého kláštera. Chce tam mít celý pivovar a navíc stylovou restauraci. Radnice na stavební úpravy také požádala o dotaci, ale nedostala ji.

Vlastní značku piva Permon začal Ladislav Sás vařit před třemi lety ve své garáži v Lomnici u Sokolova. Teď už provozuje skutečný pivovar v provizoriu bývalé veřejné jídelny u sokolovského náměstí. V osmi tancích tam uzrává až tisíc hektolitrů ročně. "Zatím prodáváme všechno, co vyrobíme. Kupodivu za ta léta nemáme žádnou reklamaci, všechno se prodalo a pivo nám stále chybí," pochvaluje si majitel pivovaru.

Vsadit na speciální piva se vyplácí. V Sokolově už dokonce funguje i restaurace, která čepuje výhradně Permona. Cenami ale malý sokolovský pivovar nemůže konkurovat ležákům z velkých pivovarů. Majitel se proto chce orientovat hlavně na piva speciální a lahůdková. Zvýšit produkci na 2 000 hektolitrů mu má pomoct rozšíření kapacity na 14 tanků.

Myšlenka rozvoje místního pivovaru se zamlouvá i sokolovské radnici. Ta pivovaru nabídla prostory bývalého kláštera. Tam, kde má být pivovar i restaurace, uchovávali kdysi mniši víno. "Pro nás by byla obrovská škoda, kdyby se toto pivo mělo vařit někde jinde než ve městě Sokolov, protože jsme si ho tak trochu vzali za své a bereme ho jako městskou značku," říká starosta Sokolova Karel Jakobec /ODS/.

Město podepsalo s majitelem pivovaru smlouvu, podle které bere stavební úpravy budoucího pivovaru a restaurace na sebe. S žádostí o patnáctimilionovou dotaci ale neuspělo, a tak musí hledat řešení. "Tento projekt je tak kvalitní, že část z něho zaplatíme ze svého, tzn. zaplatíme asi 2,5 milionu korun, další část doplatí bytový podnik. Nájemce nám tyto naše náklady zaplatí na nájemném," vysvětluje řešení, se kterým Sokolovští přišli, místostarosta města Jaromír Dvořák.

Bez evropské dotace stačí peníze městu jen na adaptaci prostor pro samotný pivovar. Na stylovou restauraci zatím peníze nejsou. Radnice se ale nevzdává. Chce zkusit štěstí v dalších dotačních titulech.

Původní článek a reportáž Zdeňka Soukupa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Pivovary SABMiller a Asahi Breweries patří mezi zájemce o pivovarnické aktivity australské nápojové firmy Foster's Group v hodnotě přes deset miliard dolarů. Zatím však nepředložily žádnou oficiální nabídku. Akcie Foster´s po zprávě posílily o sedm procent.

Spekulace o převzetí pivovarnických aktivit firmy Foster's se podle agentury Reuters začaly šířit poté, co společnost v květnu představila plán na jejich oddělení od vinařské divize v příštím roce.

„Převzetí zřejmě není příliš pravděpodobné v blízké budoucnosti, ale jakmile bude provedeno oddělení, určitě tu bude nějaký zájem,“ uvedl investiční analytik Daniel Nelson ze společnosti Constellation Capital.

Podle australského tisku SABMiller najal jako poradce banky JPMorgan a Royal Bank of Scotland. Akcie Foster´s posílily po zprávě o více než sedm procent na nejvyšší úroveň za poslední dva roky. Převzetí Foster´s by bylo druhým největším převzetím v pivovarnickém odvětví v tomto roce.

Firma SABMiller patří mezi největší pivovary na světě. Její součástí je mimo jiné největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj. SABMiller již vlastní práva na vaření piv společnosti Foster's ve Spojených státech.

Firma Asahi Breweries je druhým největším pivovarem v Japonsku. Její prezident Naoki Izumija tento měsíc uvedl, že by měl mít během příštích pěti let k dispozici 9,2 miliardy dolarů na akvizice. Japonské pivovary se snaží pomocí expanze v zahraničí snížit závislost na domácím trhu, jenž za poslední desetiletí klesl o 15 procent.

Zdroj: E15.cz

Podpis Jana Rottenborna nesla piva Zlatopramen i Březňák. Spjat s ústeckými pivy je 50 let. Teď do důchodu dostal „na hraní“ minipivovar Na Rychtě. Říká, že chce ve varně naplňovat své chuťové vzpomínky na dávno zaniklá piva.

Jaký je rozdíl mezi minipivovarem a velkým pivovarem? No, ve velikosti. V malé peci lze vše lépe promísit, provařit. Dnes už je málo velkých pivovarů s klasickou technologií, vše je řízeno počítačem a ten neumí reagovat jako člověk. V malém množství si s pivem můžeme daleko více hrát. Velké pivovary jsou továrny na pivo.

* Co to znamená pro konzumenta?

I pivo ve velkých pivovarech je poměrně kvalitní. Ale aby se mohlo stáčet a převážet, tak se trochu šidí. Musí se z něj vytáhnout některé věci, které by zkracovaly trvanlivost. To znamená odstranit kvasnice filtrací. A kvasnicím se říká chleba piva, pak už vlastně pivo není ten proslulý tekutý chléb. Po filtraci zbude žlutá chmelová voda, to jsou ta takzvaná europiva. My takto prodlužovat trvanlivost nemusíme. Co uvaříme, to se vypije přímo u nás za několik dnů, maximálně týdnů.

* Varny u vás budou stát uprostřed hospody, bude se vařit za běžného provozu. Nebude u vás horko?

Ne, to by si asi hosté hlavně v létě stěžovali. Zákazník sice vidí klasické měděné varny jako v pivovaře, ale to je vlastně jen svrchní opláštění. Pod ním je tepelná izolace a vlastní nerezová nádoba. Takže hic bychom u nás při vaření mít neměli.

* Kolik chcete vařit druhů piv?

Máme v plánu až pět, ale na rozjetí chceme nabídnout alespoň tři druhy. Samozřejmě pivař chce mít to svoje pivo, u kterého ví, že když přijde ve čtvrtek, v pátek nebo v neděli, bude pořád stejné. Ale měl by nahlédnout i do jiného korbele. Když sedí u jednoho piva, tak je to taková chuťová degenerace.

* Budete experimentovat?

Chceme pořádat řízené degustace pivních speciálů dovezených odjinud. Nabídnout našim zákazníkům i to, co běžně nepijí a co by třeba dřevní pivař ze zásady odmítal. Věřím, že řada lidí by ráda ochutnala belgická či anglická piva. Budouli nabízené vzorky hostům chutnat, není pro nás problém vyrobit prakticky cokoli. Chystáme i speciální várky ke konkrétním příležitostem - jako na svatého Václava, na dožínky. Pivař si užije změnu, ale ví, že se pak může vrátit k tomu svému jako k maminčině kuchyni.

* Minipivovary nabízejí většinou vícestupňové speciály, ale vy plánujete vařit i osmičku?

Je to hlavně pro hosty, kteří přijedou na oběd autem a nechtějí čekat tři hodiny, než z těla odbourají těžký speciál. Když jsem se učil v 60. letech v Plzni, měli tam velmi výbornou osmičku, ta už se dávno nevyrábí. Chtěl bych ji uvařit, jak si ji z té doby pamatuju. Jako když ve stáři někdo vzpomíná na krupicovou kaši, já mám v chuťově paměti dobrou lehkou osmičku. Ale samozřejmě ležák a speciál pro večerní posezení budeme vařit také.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Krsek

Pivní slavnosti letos na maličké náměstí ve Štramberku zavítaly už pošesté.

Pod všemi šesti ročníky je jako pořadatelka podepsána Simona Grznárová. Slavnosti si podle ní dokáže užít každý, byť by nevypil jediný hlt piva.

* Pivní slavnosti bývají v posledních letech mezi lidmi velmi oblíbené, jak je to ve Štramberku?

Mám pocit, že čím víc je ročníků, tím se zvýšil i počet návštěvníků a počet minipivovarů, které se účastní. Můžu dokonce říct, že se pivní slavnosti staly tradiční štramberskou akcí v létě.

* Proč jste vůbec začali pivní slavnosti pořádat?

Vycházíme z toho, že vlastníme dva minipivovary, které vaří kvasnicové pivo - a tudíž i slavnosti jsou zaměřeny na přehlídku regionálních minipivovarů. Ty, co jednou pozveme, přijedou a pak k nám jezdí každý rok.

* Představte si, že chcete pozvat své známé, aby přijeli. Na co byste je nalákala?

Na to, že na malém štramberském prostoru můžou ochutnat až třicet druhů piv, že je tady dobrá zábava, dobrá hudba a dobré jídlo.

* Pivo mají rádi ale většinou muži, co byste jim poradila, aby i jejich ženy chtěly přijet?

Tady je i spousta jiných možností - nejen ochutnávání piva, ale i vycházky na Trúbu nebo na Bílou horu, podívat se mohou i do jeskyně Šipka, takže tady je na jednom místě až moc činností na jeden den a na své si přijdou i ženy.

* Když přijedou partneři, je jen krůček k tomu, aby vzali sebou i své děti. Také na tuto možnost jste připraveni?

Máme přichystaného pivovarského šaška, ale program není nijak extra přizpůsoben pro děti. Se šaškem si mohou něco vyrobit a odnést si domů nebo zasoutěžit si. Ale jak už jsem řekla, dá se tady podniknout i spousta výletů.

* Pořádat takové akce není jen o zábavě, ale i o zázemí. Kde tady tak velké množství lidí zaparkuje?

Nachystaná jsou odstavná parkoviště, ze kterých lidé pak musejí dojít pěšky. Procházka je to příjemná, protože po cestě je řada památek a roubených chaloupek. No a po zpáteční cestě zpátky aspoň to pivo trošku vychodíte.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivo se dříve v kraji vařilo skoro všude, dnes se ve zrušených pivovarech skladuje zelenina nebo promítají filmy. Jiným hrozí zkáza

Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A jak by chutnalo jablonecké pivo? Nebo pivo z Grabštejna, České Lípy, případně z Mimoně?

Těžko říct. Zatímco dříve fungoval pivovar skoro v každém městě, během uplynulých let jich v kraji zbylo jen pár. Některé už lidé zbourali, jiné zase slouží třeba jako sklady. Zbyly jen reklamní cedule a staré, otlučené půllitry a pivní tácky ve starožitnictvích.

Frýdlant v Čechách

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina.

„Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ uvedla před časem kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení je prý ale dokonce stále ještě uvnitř.“

Grabštejn

Vyhlášeným pivem byl kdysi v okolí hradu Grabštejna nedaleko Hrádku nad Nisou nápoj, který se rodil v místním panském pivovaře. Pivo se pod hradem vařilo šest století. Pivovar tu původně postavili hradní páni jako menší dřevěnou stavbu s několika varnými pánvemi. Grabštejnské pivo se tehdy pilo v celém panství, oblíbili si jej zejména poddaní. Jeho chuť ocenili i vojáci, kteří se zde objevili během prusko-rakouské války v roce 1866. Pivovaru se od počátku dvacátého století přestávalo dařit, postupně upadal a během hospodářské krize ve třicátých letech minulého století se grabštejnské pivo přestalo vařit definitivně.

Lomnice nad Popelkou

Už z roku 1492 pochází první zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou. Ke stavbě pivovaru, v němž se zároveň vyrábělo i víno, došlo v roce 1660. Zlatými lety pro výrobu bylo zejména období před první světovou válkou, kdy se tu ročně vyprodukovalo více než šest tisíc hektolitrů piva. Několikasetletá tradice skončila až prvního dubna 1958.

Českolipsko

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, pivovary byly například ve Cvikově, Holanech, Horní Libchavě, Horní Polici, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Novém Berštejně, Pihelu, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Nejstarším pivovarem byl českolipský, nejdéle se pivo vařilo ve Cvikově. Osudy pivovarů byly během let všelijaké – například ten mimoňský dnes slouží jako přestavěné kino.

Jablonec nad Nisou

Ještě poměrně nedávno, na počátku devadesátých letminulého století, bylo možné koupit si v obchodě láhev piva z Jablonce nad Nisou. První várky vmístním novém pivovaru, který leží na cestě do Kokonína, vznikly v roce 1835. Na konci devatenáctého století se tu už vařilo šedesát až sedmdesát tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar opravdu prosperoval: zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a dvacet bednářů, třicet pivovarských chasníků, osmnáct kočích, dva strojníky a kováře.

Po druhé světové válce byl jablonecký pivovar dokonce čtvrtým největším českým pivovarem, během dalších let však začalo jeho vybavení zastarávat a chátrat. Pivovar skončil před třinácti lety. Dnes už by se zde výroba piva obnovit rozhodně nemohla, některé stavby spadly, jiné drží pohromadě jen silou vůle a areál se začíná ztrácet v plevelu, keřích a stromech.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Mikulička

Podle agentury AC Nielsen se v Dánsku po zavedení zvýšené daně z piva v EU v r. 2008 výrazně změnil poměr spotřeby vína a piva. Podíl vína v přepočtu na alkohol činí 43,8 %, podíl piva 39,5 %. Podle Dánské asociace pivovarníků se zvýšením daně za pivo dostali výrobci do obrovských problémů jak kvůli dani samotné, tak kvůli snížení spotřeby piva. Negativní vliv se projevuje jak snížením počtu pracovních míst tak i negativním vlivem na zdraví, protože relativně „nízkoalkoholické“ pivo je nahrazováno vínem s několikanásobně vyšším obsahem alkoholu.

Dánsko, které je v produkci piva na čtvrtém místě na světě, má přitom nejvíce pivovarů na osobu ze všech zemí na světě. Pivo je vystaveno nerovným podmínkám v konkurenci s vínem. Záchrana pivovarnictví je v rukou politiků. Je s podivem, že vlastní vláda nepřímo podporuje vinařství zemí jižní Evropy a jiných kontinentů.

V systému daní v Dánsku se daň z piva počítá ze skutečného obsahu alkoholu, víno je daněno různě podle tříd, do nichž je zařazeno. Daň z láhve červeného vína s obsahem alkoholu 12 % je stejná jako při obsahu alkoholu 14,5 %. Dánové platí za třetinku piva s obsahem 4,6 % alkoholu 78 dánských centů (Dc), zatímco za stejné množství alkoholu ve sklenici vína 67 Dc. Dánský parlament nyní rozhodl, že i cidre a podobné výrobky budou zdaněny jako alkoholické nápoje, a sice tak, že daň bude proti vínu dvojnásobná, i když naopak obsah alkoholu ve víně je více než dvojnásobný.

Jednou pozitivní maličkostí je, že v r. 2009 konečně převýšil podíl piv produkovaná dánskými mikropivovary (3,5 %) podíl spotřeby cizích piv (3,4 %).

EU Food Law, 2010, č. 446, s. 13-14

Poznámka

Spotřební daň v EU

Z daňového systému v rámci Evropské unie jsou prozatím nejvíce harmonizovány daně nepřímé, především spotřební. Spotřební daně jsou harmonizovány prostřednictvím minimálních sazeb, které musí každý stát EU dodržovat, a principů platných pro DPH. Dále se také státy EU zavázaly, že nebudou aplikovat další spotřební daně, mimo schválených, které by ohrožovaly stabilitu vnitřního trhu ES. Tolerované jsou: daně z nealkoholických nápojů, motorových vozidel, odpadu a cukru, čokolády a sladkostí.

Přestože lze u nepřímých daní zaznamenat velkou míru harmonizace, existují mezi státy EU rozdíly ve výši aplikovaných sazeb stejně jako u udělovaných výjimek a počtu výrobků podléhajících netradičním daním (např. na některé nealkoholické nápoje, motorová vozidla, odpad a čokoládu).

Spotřební daň v ČR

Spotřební daň v ČR upravuje zákon 353/2003 Sb., který prochází častými novelizacemi. Jedná se o nepřímou daň, kterou sice odvádí např. výrobce, ale platí ji spotřebitel. Vztahuje se na minerální oleje, tabákové výrobky, a také na pivo, víno a meziprodukty. Konkrétní postupy k určení výše spotřební daně u jednotlivých typů produktů uvádí hlava II až IV výše uvedeného zákona.

Spotřební daň z lihu se týká alkoholických nápojů kromě piva a vína a podobných výrobků a určuje se podle objemových % lihu v nápoji, a to různou sazbou pro produkty rozdělené do 4 skupin (nejnižší sazba je pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení).

Spotřební daň z piva má jednak základní sazbu, jednak snížené sazby pro drobné pivovary (odstupňováno podle produkce pivovaru). Daň se počítá za každé celé procento extraktu původní mladiny. Základní sazba činí 32 Kč na hl za každé celé procento extraktu původní mladiny. Snížené sazby se pohybují v rozmezí 16 až 28,80 Kč.

Spotřební daň z vína a fermentovaných produktů (s obsahem 1,2 až 22 % obj. alkoholu) rozlišuje tichá a šumivá vína. Tichá vína nejsou zdaňována, u šumivého vína je daň 84,97 EUR na hektolitr.

Pivo

Minimální spotřební daň v EU je 0,748 EUR na hl/stupně alkoholu v konečném produktu (čl. 6 směrnice 92/84/EHS). V ČR odpovídá standardní sazba daně 0,872 EUR na hl/stupeň alkoholu konečného produktu, u snížených sazeb až 0,436 EUR na hl/stupeň alkoholu v konečném produktu).

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková

Vyškovský pivovar ustál útlum výroby, Ministerstvo zemědělství vyměnilo předsedu představenstva Jihomoravských pivovarů a hledá nového nájemce. Příští týden už by mělo dokončit podmínky výběrového řízení. Pivovar navíc získal nové zákazníky a blýská se mu na lepší časy.

„Jediný akcionář, kterým je Ministerstvo zemědělství a předseda představenstva Jihomoravských pivovarů Václav Hlaváček společně připravují podmínky pro výběrové řízení. Je v našem zájmu, aby měl pivovar nového nájemce co nejdříve,“ řekl David Šigut, který je pověřený vedením pivovaru.

To, že na podmínkách se pracuje a brzy by měly být hotové potvrdila i tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Magdalena Dvořáčková. „V pondělí nám představenstvo pošle návrh podmínek k výběrovému řízení. Ministerstvo je přečte, zpracuje a myslím si, že by to nemělo dlouho trvat a zveřejníme je. Příští týden vám dám vědět, kolik času zpracování zabere,“ informovala Dvořáčková.

Znovu se zúčastní

Tato zpráva potěšila zájemce o pronájem pivovaru. Zájem stále neztratil třeba majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala. „Určitě bychom se chtěli znovu zúčastnit. Hlavní ale je, aby řízení vyhrál někdo, kdo chce ve výrobě piva pokračovat. V současné době čekáme, jestli budou zájemce opět oslovovat a ozvou se i nám, nebo jaké vlastně budou vyhlášené podmínky. Snad už to bude tentokrát férové. Navíc, podle mého názoru, to nový předseda představenstva myslí s pivovarem dobře,“ uvedl Skala.

Radost mají i zaměstnanci pivovaru, kteří očekávají nového nájemce. Hlavně jsou ale vděční za podporu veřejnosti. „Chtěl bych poděkovat příznivcům vyškovského pivovaru za podporu, kterou nám dali v době, kdy bylo vyhlášené utlumení výroby. Naštěstí se to obrátilo, za co jsem rád. Dál bych chtěl poděkovat veřejnosti za účast na oslavách sto třiceti let pivovaru a za slavnosti piva, které byly, v neděli patnáctého srpna, při příležitosti Vyškovské pouti. Vytočili jsme asi šedesát sudů piva,“ děkoval sládek Dušan Táborský lidem.

Nové zakázky

Pivovar přestál těžké období a podle sládka získává i nové zákazníky, což je jedině dobře. „Pivovar se dál zapojuje do soutěží, prodává pivo a plní závazky vůči odběratelům a hledá nové zákazníky. Jednáme se zahraničím a už se odvezly i vzorky piva do Itálie. Nově se připravuje obchod do Ruska. Začali jsme jednat i s finským partnerem, který by si koncem měsíce měl přijet pro první vzorky piva na ochutnání. Nově dovážíme také do okolí Bystřice nad Pernštejnem,“ pochvaloval si Táborský.

Vyškovské pivo navíc zvítězilo v soutěži Regionální potravina Jihomoravského kraje v kategorii Alkoholické i nealkoholické nápoje. „Nejsilnější vyškovské pivo, které teď děláme, Jubiler 1680, je speciální světlé pivo a získalo v soutěži Potravina roku první místo. Na druhém místě byl také náš Havran. Tomu držíme palce, protože dvakrát vyhrál v Německu na Europien beer star, tak abychom další výhrou získali hatrick. To by bylo moje zbožné přání. Uvidíme také, co další podzimní soutěže, jestli budou plodné jako v minulosti,“ uzavřel sládek.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Příznivci piva si podle některých hostinských kupují svůj chmelový mok zejména v supermarketu, točené raději oželí.

„Lahváč“ u televize vyjde mnohem levněji než sklenička s kamarády v hospodě.

„Důvodem nižšího čepování piva není podle mě spotřební daň, která platí od nového roku, ale politika pivovarů. Lahvové pivo prodávají v supermarketech pod cenou výrobních nákladů a v sudu platíme mnohem dražší. Musím zákazníkům občas ukázat fakturu, aby mi věřili, za kolik pivo nakupuji. Točíme Gambrinus a tam je mezi lahvovým a točeným rozdíl pět korun, zákazníci mi to ani nevěřili,“ řekl majitel restaurace Na bojišti v Nové Bystřici Rudolf Urban.

Ohledně odbytu piva jsou malé tuzemské pivovary na tom stejně jako další dodavatelé zboží. Vedení nadnárodních řetězců je nutí k cenám, které se často ani nerovnají výrobním nákladům. Mezi nabídkou v supermarketech se navíc občas začíná objevovat pivo zahraniční, konkrétně polské výroby. Dodavatel buď musí respektovat podmínky řetězců nebo prodávat svůj produkt jinde.

„Zákazníci, kteří si dřív denně přišli na dvě až tři piva, nám odpadli. Ale v sezoně se to moc nepozná, protože tu jsou turisté. Úbytek konzumentů se ukáže až na podzim,“ doplnil Rudolf Urban.

Spolumajitel penzionu U jezárka v Suchdole nad Lužnicí Pavel Hanus také nejásal: „Čepujeme Gambrinus a koruna, o kterou pivovar navýšil cenu, je znát. Lidé nemají peníze, je to rok od roku horší.“ S navýšením cen plzeňského piva naopak počítal majitel v třeboňské restauraci Šupina Petr Müller včas, a proto tam cena zůstala stejná.

„Odbyt lahvového piva se zvedl v poměru k sudovému poměrně výrazně. Lahvové pivo proto nyní převyšuje výrobu. Hlavně nás trápí zvýšená spotřební daň, kterou jsme promítli do cen a teprve až konec roku ukáže, jak ovlivní výstav piva,“ řekla ředitelka pivovaru Bohemia Regent Andrea Stasková.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Stanislava Koblihová

Brian Moore má koníček a "zkušenosti", které mu většina mužů upřímně závidí. Svému hobby, ochutnávání piva, se věnuje již tři desítky let a stihl ochutnat už zhruba 46 000 různých piv. Jednasedmdesátiletý muž si o každém pivu, které od sedmdesátých let minulého století ochutnal, udělal pečlivé degustátorské poznámky.

Brian Moore je patriot a nikterak se tím netají. Zahraniční piva ho ani trochu nezajímají, ochutnává pouze ta britská. A jazýček má za ta léta prý už pořádně zmlsaný.

"Kdy jsem ochutnal poslední šťopečku jiného alkoholického moku, než kterým je pivo? Tak to bude asi nějaká whisky na svatbě, ale to už bude tak 50 let. Vůbec si ani nemohu vybavit, jak chutnala," uvedl penzista.

"V jednu dobu jsem pil až 100 půlpint (obdoba našeho malého piva) týdně, ale moje výdrž už je dávno fuč," dodal nadšenec ze Sheffieldu, který nemá o kousky k degustaci nouzi. Velká Británie je z pivovarského pohledu velmi aktivní.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Kynčl

Banskobystrický pivovar ako jediný pivovar na Slovensku prišiel na trh s výnimočným osviežujúcim produktom - URPINER RADLER je jedinečný osviežujúci pivný nápoj, v ktorom sa harmonicky spája výnimočná chuť piva URPINER a citrusových plodov na čisto prírodnej báze. Jeho zlatistá iskrivá farba a bohatá hustá pena mu dodávajú vzhľad kvalitného pivného moku. URPINER RADLER je určený pre všetkých, ktorí chcú uhasiť smäd lahodným nápojom s nízkym obsahom alkoholu. Najlepšie chuťí vychladený.

Zdroj: Urpiner.eu

V Protivíně se už podesáté se tu konal tradiční Pouťový víkend pod platany. Letošní ročník se může pochlubit rekordní návštěvou více než třech tisícovek návštěvníků.

Letošní ročník Pouťového víkendu se poprvé konal v nově zrekonstruovaném areálu Belveder, který se nachází přímo v areálu protivínského pivovaru. Právě zpevněním povrchů, úpravou ploch pivovar získal dokonalé místo pro pořádání různých slavností a koncertů.

Kromě skvělého piva čekal na návštěvníky pod platany bohatý kulturní program, zajímavé soutěže, prohlídky areálu, hasičská soutěž, koncert skupiny Parkán, ale i pravá jihočeská dechovka. Největšímu zájmu se jako tradičně těšily prohlídky pivovaru a soutěž sběratelů pivních kuriozit.

Nejdůležitější ale přesto bylo pivo, které na akci teklo proudem. Vypilo se více než 120 sudů. Návštěvníci měli možnost ochutnat nepasterizované pivo Platan 11 z tanků a také všechny protivínské speciály – čepoval se Protivínský Granát, Prácheňská perla i Kvasničák. Nechyběl ani prémiový ležák Lobkowicz Premium a jeho nealkoholická varianta Lobkowicz Premium Nealko, které taktéž vaří v Protivíně.

Protivínský pivovar býval největším pivovarem v prácheňském regionu. Přesný rok jeho založení sice v análech nenajdeme, jisté ale je, že již v 16. století se v něm pivo vařilo. V roce 1711 přešel do vlastnictví šlechtického rodu Schwarzenbergů, v němž setrval déle než dvě stovky let. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Zdroj: Pivo Platan.cz

Management Měšťanského pivovaru Strakonice se rozhodl v letošní fotbalové sezoně finančně podpořit Okresní fotbalový svaz Strakonice, na jehož konto poputuje sponzorský dar ve výši sto tisíc korun. Místní týmy se tak zapojí do projektu Českomoravského fotbalového svazu „Bezpečná fotbalová branka“.

„S vedením Okresního fotbalového svazu jsme se shodli na tom, že nejpotřebnější je v tuto chvíli využít finance na zvýšení bezpečnosti na hřišti, proto se za sponzorský dar v prvé řadě nakoupí branky, které splňují přísné bezpečnostní normy,“ říká předseda představenstva Měšťanského pivovaru Strakonice Jaroslav Tůma. Branky v rozměru 2 x 5 metrů budou využívány zejména pro utkání na zmenšených hracích plochách.

Okresní fotbalová sezona 2010/2011 zároveň ponese jméno oblíbeného regionálního piva - „DUDÁK Okresní přebor“. Veškeré zápasy v rámci okresního kola Českého poháru 2010/2011 budou označeny názvem strakonické pivní novinky pro letošní rok, a to „Otavský zlatý Český pohár“.

Zdroj: Pivovar Strakonice.cz

Hosté provozoven Aliance P.I.V. budou moci od září tohoto roku ochutnat speciální piva d´Este a Sedm kulí ze sortimentu Pivovaru Ferdinand. V souladu s pravidly Aliance se budou výrobky benešovského pivovaru pravidelně točit na jejích pípách, aby milovníci piva měli co objevovat.

Dne 22. července 2010 se uskutečnilo setkání zástupců vedení Pivovaru Ferdinand se členy Aliance P.I.V. (Pivně Inteligentních Výčepů). Na úvod proběhla prohlídka celé technologie vaření piva v benešovském pivovaru s odborným výkladem, doprovázená ochutnávkami přímo z ležáckých sudů.

Během následující diskuse se zástupci obou stran vzájemně informovali o své činnosti a plánech, stejně tak i o své filozofii.

Cílem Aliance P.I.V., která sdružuje hospody (seznam s kontakty viz níže) zaměřené na výtečná piva z celé České republiky, je pivní osvěta. V jejím rámci organizuje zajímavé pivní akce, o kterých informuje na svých webových stránkách (www.aliancepiv.cz) nebo z brožur přímo v provozovnách. „Ve výčepech označených naším logem jsou nabízena piva ze středních a malých pivovarů, dosud ze zhruba tří set, s informacemi o daném pivu,“ informoval její zástupce Jiří Bejček Stehlíček.

Pivovar Ferdinand představil místopředseda představenstva, Ing. Petr Dařílek. Kromě jiného uvedl: „Jsme střední regionální pivovar a na vaření piva si necháváme opravdu záležet. Používáme tradiční technologie a nejlepší suroviny. Výsledkem je nepasterované, neředěné, neuspěchané pivo s unikátními chuťovými a senzorickými vlastnostmi, které je i bez našeho sloganu opravdu skutečné. I proto určitě patří do výčepů Aliance P.I.V.“

Z diskuse o pivním trhu a sdělení postojů a názorů na jeho současný a budoucí vývoj, který by měla doprovázet cílená propagace poctivého a chutného piva, vyplynula dohoda. Na jejím základě bude Pivovar Ferdinand do provozoven Aliance P.I.V. pravidelně dodávat svoje výrobky. Dle daných pravidel budou součástí spolupráce také tzv. pivní listy detailně popisující jednotlivá piva, stejně tak i představení Pivovaru Ferdinand v brožurkách, které jsou hostům k dispozici na stolech jednotlivých provozoven.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Ferdinand Benešov

Letos zvítězila Baronka, před ní Xantho

V letošním třetím ročníku soutěže O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje uspěl také Žatecký pivovar.

Letos poprvé mělo klání novou doprovodnou část – výrobci mohli bojovat o značku Regionální potravina Ústeckého kraje roku. Zatímco „cibuláři“ z Račetic vyhráli kategorii ovoce a zelenina, Žatecký pivovar zvítězil v kategorii alkoholické a nealkoholické nápoje. A to se světlým třináctistupňovým ležákem Baronka.

„Každé ocenění určitě potěší. Zvláště pak, když jsme soutěž vyhráli už jednou, v roce 2008 s pivem Xantho,“ sdělil Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru.

Baronka se prodává po celé republice

Baronka je jediné pivo Žateckého pivovaru, které je prodáváno po celé České republice. V Žatci se vaří pět let. A to podle receptury litoměřického pivovaru z roku 1999, který ale v roce 2002 zkrachoval. Iniciátorem obnovení jeho vaření byla obec Třebívlice na Litoměřicku, kde baronka Ulrika von Levetzow, celoživotní láska německého básníka Wolfganga Goetha, strávila téměř celý život. Podle ní je pivo pojmenované.

Žatecký pivovar už v soutěži O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje uspěl před dvěma lety se svým speciálním tmavým 14° ležákem Xantho, které vaří od roku 2007. Toto pivo má zvýšený podíl látek xanthohumol a isoxanthohumol, od nichž vznikl název nového piva. Je prokázáno, že mají příznivý vliv na zdraví člověka. Zabraňují například osteoporóze, takzvanému řídnutí kostí.

V soutěži o značku Regionální potravina Ústeckého kraje roku 2010 vítězové získali na čtyři roky možnost užívat speciální logo na svém výrobku. Nositel ocenění či značky musí vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které jej odlišují od běžných na trhu dostupných potravin.

„Zástupci vítězných výrobků a potravin ve všech kategoriích budou slavnostně oceněni na zahájení letošního ročníku výstavy Zahrada Čech v Litoměřicích 17. září. Z rukou hejtmanky Jany Vaňhové obdrží diplomy a skleněné plakety,“ uvedla Alena Tichá z oddělení tiskových informací Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt | Foto: Jan Vraný