Ministerstvo kultury prohlásilo část areálu bývalého pivovaru Hostan kulturní památkou. Město budovy převezme v úterý.

Část areálu bývalého znojemského pivovaru Hostan se stala kulturní památkou. Návrh ležel od letošního ledna na ministerstvu kultury, které v uplynulých dnech některé budovy a vybavení za kulturní památku prohlásilo.

Památkáři navrhovali prohlásit kulturní památkou administrativní budovu, sladovnu a varnu se stáčírnou, kde bylo i technologické zázemí pivovaru. Podle odborníků je velice cenné i vybavení některých součástí areálu. Zejména technické zařízení varny, které bylo vyrobené v třicátých letech minulého století v závodě Škoda. Zda-li ministerstvo kultury vyhovělo všem jejich návrhům, není v tuto chvíli jasné. „Ministerstvo kultury sice již v dané věci rozhodlo, nicméně do nabytí právní moci se nemůžeme k záležitosti více vyjadřovat,“ neprozradil žádné podrobnosti mluvčí ministerstva Jan Cieslar.

Jen část areálu

Ministerští úředníci navíc poslali rozhodnutí o prohlášení památkou ještě bývalému majiteli areálu, tedy společnosti Heineken. „Ministerstvo kultury své rozhodnutí zaslalo Heinekenu, který pivovar vlastnil. Zástupci firmy nám rozhodnutí zatím poslali oskenované elektronickou poštou. Památkovou ochranu získala část budov v areálu,“ nebyla o moc konkrétnější ani vedoucí majetkového odboru znojemské radnice Jana Antošová.

Návrh na prohlášení pivovaru památkou poslali v lednu na ministerstvo památkáři. „Pivovar je jednou z dominant města a stojí v blízkosti hradu a rotundy. Tvoří výrazné a charakteristické panorama, které je potřeba respektovat,“ argumentoval již dříve znojemský památkář Jan Kozdas. Dodal, že jeden z objektů je podle něj barokního původu.

S návrhem souhlasil i historik jihomoravského muzea a tehdejší znojemský radní Jiří Kacetl. „Za památku by odborníci měli prohlásit jen hodnotné části, které jsou v pivovaru. Potom je totiž větší možnost čerpat dotace z ministerstva kultury, které těmto památkám poměrně přeje. Prohlášení by se však mělo udělat tak, aby nebyly chráněné i nehodnotné věci. Aby potom nedošlo k tomu, že v případě zbourání montované betonové věci dojde k průtahům,“ popsal bývalý radní Kacetl.

Klíče v úterý

Zástupci města fyzicky převezmou areál pivovaru od Heinekenu v úterý. „Poté, co pivovar definitivně získáme do správy, změníme v první řadě způsob střežení. Dosud tam působí agentura najatá Heinekenem. Její práce stojí měsíčně kolem devadesáti tisíc korun. Místo ní zaměstnáme dva hlídače a na areál dohlédnou také strážníci městské policie,“ přiblížil první plány starosta Zbyšek Kaššai. Ten nepředpokládá, že by město v nejbližší době otevřelo Hradní ulici, která areálem prochází. „V současné době si to neumím představit. Některé budovy nebo jejich vybavení stále patří pivovaru, je tam též cenné vybavení varny. Do budoucna budeme o využití ulice uvažovat. Nejspíš v souvislosti s projekty na další využití areálu,“ dodal Kaššai.

O budoucím využití pivovaru chce starosta brzy začít jednat s odborníky, úředníky a zastupiteli. „Musíme začít hledat investory a chystat projekty. Vše bude samozřejmě záviset i na tom, jak se nám podaří stabilizovat městskou kasu a kolik budeme mít na investice. Předpokládám, že sestavíme nějakou komisi. Chci hledat širokou shodu napříč celým politickým spektrem, protože jde o strategické rozhodování nejen na jedno volební období,“ dodal Kaššai.

Radnice má pro areál k dispozici takzvaný pasport areálu. „Je to základní popis jednotlivých budov a prostor a návrh, jak s nimi stavebně naložit. Návrhy podle typu a stavu budov sahají od úplného zachování po úplnou demolici. Materiál měli k dispozici i památkáři při procesu prohlašování kulturní památkou. Pokud vím, v zásadě pasport respektovali,“ sdělil vedoucí odboru rozvoje znojemské radnice Zdeněk Čižmář.

Hotel či muzeum?

Otázku využití areálu bývalého pivovaru Hostan už řešili i minulí znojemští radní, návrhy padaly i v nedávné předvolební kampani. V pivovaru by tak mohl mít místo hotel, muzeum pivovarnictví a okurkářství nebo minipivovar s restaurací. Vedle námětů z oblasti cestovního ruchu a kultury padaly ale i návrhy na drobnou výrobu. V areálu Hostanu se pivo vařilo od roku 1720. Výrobu ukončil jeho vlastník, společnost Heineken, v loňském roce a přesunul ji definitivně do Brna.

Čtěte také: Znojmo má definitivně pivovar Hostan

Zdroj: Znojemský deník.cz |Autoři: Martin Moštěk a Daniel Smola

Spoločnosť Pilsner Investment chce zmeniť areál za 100 miliónov eur

Pivovarská spoločnosť Pilsner Investment sa rozhodla svoje pole pôsobnosti rozšíriť aj do oblasti realitného biznisu. Areál súčasného pivovaru Tatran chce využiť na vybudovanie multifunkčného centra s názvom Pivovar Poprad.

Na celkovej ploche cez 30-tisíc štvorcových metrov chcú pivovarníci vybudovať zónu, pozostávajúcu z rezidenčného, obchodného, administratívneho, či hotelového segmentu. V súčasných výrobných priestoroch Tatranu chce realizátor začať stavať v októbri 2012, kedy chce požiadať aj o stavebné povolenie.

Spoločníkmi v biznise pivovarníkov sú levočská City Reality a spoločnosť Slovenská majetková, sídliaca v Prešove.

Projekt má byť zameraný na bytovú výstavbu a obchodné prevádzky. Srdcom bývania by sa malo stať trio 14 až 18-poschodových vežiakov, ktoré poskytnú vyše 110-tisíc štvorcov úžitkovej plochy. „Parametre ich cien si ešte chceme definovať vzhľadom na možnosti a požiadavky trhu,“ dopĺňa Marián Balaj, projekt manažér Pilsner Investment.

Vlajkovou loďou komerčných priestorov by sa zasa mal stať objekt obchodno-zábavného centra s umiestnením v strednej časti komplexu. Zároveň by mal byť priestorovo najväčším objektom.

Administratívu by chcel investor poňať ako štvrtú výškovú budovu s desiatimi podlažiami. Hotelová časť je zatiaľ v predstave 9-podlažnej budovy so štvorhviezdičkovými službami. V areáli by malo vzniknúť aj vyše 1 100 podzemných parkovacích miest.

Projekt v celkovej investícii 100 miliónov eur je v súčasnosti v posudzovaní vplyvov na životné prostredie. Po ukončení projektovej prípravy, by sa mali začať asanačné práce existujúcich objektov v areáli pivovaru. Samotná výroba piva by sa tak mala sťahovať do nových priestorov mimo mesta.

Po ukončení výstavby, ktorá je v pláne na jar 2015, by tak multifunkčná zóna mala spájať centrum mesta s najväčším popradským sídliskom Juh.

Zdroj: Reality eTrend.sk | Autor: Martin Labanc | Vizualizace: Jančina architekti

Nejnovější výsledky dlouhodobého výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, který organizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., (dále jen CVVM SOÚ AV ČR) ukázaly, že kolem 90 % mužů a 50 až 60 % žen u nás pije pivo. Množství konzumovaného piva se z dlouhodobého hlediska udržuje na úrovni přibližně devíti půllitrů týdně u mužů a přibližně dvou půllitrů u žen. Potvrdily se rovněž dlouhodobé trendy v názorech české populace na prestiž českého piva a pivovarství. Ve srovnání s průzkumem z roku 2006 roste hrdost Čechů na světové prvenství v konzumaci piva, a to především u mužů, v nižším počtu je tomu tak však též u žen. Dlouhodobě dominuje poměrně optimistický názor veřejnosti na budoucnost českého piva a pivovarství, byť se občas objevuje náznak poklesu příznivých očekávání. Potvrzuje to kupříkladu fakt, že 74 % obyvatel se neobává toho, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami. Většina české populace, 65 %, nadále věří, že české pivovary prorazí do zahraničí.

Preference při výběru piva jsou u českých konzumentů dlouhodobě poměrně jasně vyprofilované. Přibližně 80 % mužů si vybírá pivo z konkrétního pivovaru (u žen je podíl kolem 50 %). Podle průzkumu si mladší ročníky (přibližně do 45 let věku) častěji než ročníky starší vybírají pivo jedné značky. Dlouhodobým trendem bez výraznějších změn je preference 53 % mužů konzumovat rozhodně nebo spíše pivo ze známého a velkého pivovaru než z malého a místního. Trvalým trendem je významná preference chuti jako podstatného aspektu při výběru piva (70 %), její podíl přitom mírně roste. Cena má při výběru mnohem menší váhu a pouze 26 % Čechů ji považuje za velmi důležitou. Oproti tomu 55 % Čechů považuje roli reklamy při rozhodování o výběru piva za zcela bezvýznamnou. Srozuměná s faktem, že ceny piva v budoucnosti porostou, je naprostá většina domácí populace.

„Průzkum opět ukázal, že pozice našeho pivovarství a piva je mezi českou populací nadále pevná, a nepotvrdily se obavy z poklesu prestiže českého piva a hrdosti na ně nebo poklesu důvěry v naše pivovarství, což je nejen pozitivní, ale pro výrobce piva a sladu a další dodavatele nepochybně také inspirující a zavazující," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Současně však musíme akceptovat významný trend, kterým je příklon rozhodné většiny Čechů k rozumné výši konzumace piva. Časy, kdy existovala poměrně značně objemná skupina velkých pijáků piva, jsou ty tam a životní styl se nyní ubírá zcela jiným směrem. Navíc je dnešní konzument piva informovanější a nepochybně též vybíravější," dodal Jan Veselý.

„Výzkumy o zásadním fenoménu české společnosti, kterým je její vztah k pivu a pivovarství u nás, organizujeme nepřetržitě od roku 2004. Nabízí objektivní a neobyčejně zajímavý pohled na tuto oblast našeho života s dlouholetou historií, tradicí a současností," komentoval výsledky autor průzkumu PhDr. Jiří Vinopal, PhD., z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Je nutné podtrhnout fakt, že průzkumy veřejného mínění jsou především nástrojem pro zmapování nálady, pocitů a názorů obyvatel a že z uvedených hledisek je nutné je též hodnotit," doplnil Jiří Vinopal.

Součástí výzkumu byla analýza vztahu české populace k malým pivovarům. Roste počet těch, kteří na tuto oblast mají jasný názor, a naopak klesá počet respondentů, kteří by nebyli s to svůj názor formulovat. Přibližně dvě pětiny populace vyslovují obavy z ohrožení malých pivovarů a přibližně stejný podíl tvoří ti, kteří takové obavy nevyslovují.

Jinou zajímavou otázkou je vztah české populace k nealkoholickému pivu, který v posledních 4 letech nedoznal změn. Nealkoholické pivo není pochopitelně náhradou piva běžného, pokud si však lidé běžné pivo dát nemohou, automaticky sáhne 53 % mužů a 26 % žen po jeho nealkoholické variantě. Výjimku tvoří skupina mužů mezi 18-29 lety a méně pravidelní konzumenti piva.

Zdroj: Gastrotrend.cz | Český svaz pivovarů a sladoven

Uplynuly již dva měsíce, co byl otevřen nový Pivovar Hotel Na Rychtě a ještě déle, co jste nám pomohli najít název pro naše piva. Pivovar a restaurace se těší velké návštěvnosti a my doufáme, že i Vy jste již byli ochutnat naše piva či gastronomické speciality.

Každým dnem se snažíme naše služby rozšiřovat ke spokojenosti všech zákazníků a přinášet nové akce, výhody a novinky. A protože se blíží vánoční svátky a oslavy nového roku, rádi bychom Vám touto cestou nabídli jedinečnou příležitost oslavit Nový rok 2011 právě na Rychtě. Za jednorázový poplatek 1500 Kč máte možnost neomezené konzumace piva, jakostních vín, občerstvení z široké nabídky rautového stolu, nealko nápojů či kávy a samozřejmě novoroční přípitek. Je připravena živá hudba včetně tance a večerem Vás bude provázet Libor Zajíček.

Kapacita je omezena, proto pozvání nabízíme prioritně Vám, našim příznivcům. Vstupenky můžete objednávat telefonicky na čísle: 475 205 018 nebo emailem na: info@pivovarnarychte.cz.

Mezi další novinky patří dárkové poukázky na restaurační a hotelové služby v hodnotách 500 Kč, 1000 Kč a 1600 Kč, které můžete nejen k Vánocům věnovat svým přátelům.

Netradičním dárkem může být i luxusní balení našeho piva Mazel ve dvoulitrovém džbánku za 399 Kč.

Soutěžíte rádi? Pak Vás zveme do soutěže s Ústeckým deníkem o nejvtipnější vánoční fotografii. Výhrou je Silvestr pro dvě osoby s novoročním ubytováním v hotelu Na Rychtě. Stačí poslat fotografii a hlasovat na webech Deníků od 13.12 do 26.12. 2010. Více informací na http://ustecky.denik.cz.

A jako dárek pod stromeček jsme Vám uvařili třetí pivo Ústečan – polotmavé 14° pivo s karamelovým nádechem. Čepujeme již od 17. prosince.

Krásné a bezstarostné vánoční svátky a do roku 2011 velkou dávku zdraví a spokojenosti.

Pivovar Hotel Na Rychtě

Zdroj: Pivovar Hotel Na Rychtě

Největší moravskoslezské pivovary se tvrdě přou o ostravské restaurace a hospody. U proslulou Stodolní ulice se pak svádí přímo nelítostný boj. Pivovarská téměř válka probíhá už řadu let.

V boji prý létají velké peníze. "Jak se třeba nějaká hospoda ocitne v problémech, hned se nad ní slétají zástupci velkých pivovarů a nabízejí peníze za to, že se jim hospodský upíše k odběru piva. A ty částky nebývají malé," popisuje situaci muž, který se v oblasti prodeje piva pohybuje. Kvůli svému zaměstnání si ale přál uchovat anonymitu.

Statisíce za výčep? Pivovaru se to vrátí

"Vím, že se nabízejí velké peníze za to, aby hospoda podepsala exkluzivitu pivovaru, nám se to naštěstí vyhýbá," vysvětluje Jiří Zahuta, majitel klubu Hudební bazar v Ostravě-Přívoze. Na rozdíl od většiny ostravských hospod nad jeho výčepem nedominují pípy Radegastu ani Ostravaru, ale malého pivovaru z dalekých Svijan v Libereckém kraji.

V Ostravě mezi sebou bojují dva největší regionální pivovary, místní Ostravar a nošovický Radegast. Zatímco Radegast od poloviny devadesátých let v Ostravě i dalších velkých městech dominoval a získával jednu pozici za druhou, v posledních letech se situace hlavně v Ostravě pomalu obrací.

"V posledních letech se nám daří svou pozici ve městě upevňovat, podle našich interních dat mírně převládá počet hospod a restaurací čepujících některé z piv značky Ostravar," popsal aktuální stav bitvy o Ostravu mluvčí ostravského pivovaru Pavel Barvík a dodal: "Je to ale stále velmi těsné, z řádově stovek restaurací v Ostravě se počet těch, které máme oproti Radegastu navíc, dá počítat v desítkách."

Přesná čísla navíc neexistují, ne všechny restaurace mají exkluzivní smlouvy a mohou čepovat více druhů piv.

Stodolní stále drží Prazdroj a Radegast

Svou pozici v Ostravě, tedy v místě na dohled od "pivovarského komína", kde by měl mít každý pivovar tu nejsilnější pozici, sice Ostravar vylepšuje, stále mu ale chybí pomyslná třešnička na dortu, a to Stodolní ulice. Tam má stále navrch Plzeňský pivovar, pod který patří i Nošovice. Zástupci nošovického pivovaru nechtěli počet restaurací v Ostravě, do kterých dodávají pivo, komentovat.

A na boji o Stodolní nejvíce vydělávají hospodští, které chtějí pivovary získat na svou stranu, nabízejí jim totiž za "převléknutí dresu" statisíce. "Přišli za mnou z Ostravaru a nabízeli mi 650 tisíc korun v hotovosti za to, abych odebíral jejich pivo," popsal majitel Cafe de la Ostrava na Stodolní ulici Marek Pazderník.

"Asi jim šlo hlavně o to dostat se na Stodolní, kde se zatím moc neuchytili. Peníze měly přijít normálně na účet, nebylo to tak, že by ta částka obsahovala třeba propagační předměty, ubrusy nebo sklo. Prostě by za to zaplatili. Ale za rok by to stejně měli zpátky. Ale já zůstal u Prazdroje. Plzeň je Plzeň," dodal.

Pivovar Radegast

Jeden z nejmladších pivovarů v zemi. Letos slaví čtyřicáté výročí, zažil na začátku devadesátých let prudký rozjezd výroby i zájmu pivařů. Nyní patří do pivovarské skupiny Plzeňský Prazdroj, každým rokem vyrábí okolo dvou milionů hektolitrů piva.

Pivovar Ostravar

První pivo se v "Českém akciovém pivovaru v Moravské Ostravě" uvařilo v roce 1898. Pivovar měl v komunistické éře velké problémy s kvalitou piva, v posledních deseti letech se ale vrací mezi oblíbené značky. Pivovar je ve skupině Staropramen společnosti StarBev.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autor: Darek Štalmach

Ještě nedávno chystal stát likvidaci vyškovského pivovaru. Teď pro něj znovu hledal nového nájemce. Pouze ze dvou nabídek měli v pátek na ministerstvu zemědělství vybírat nového nájemce pivovaru.

Bylo ale také možné, že stát v řízení nikoho nevybere. A právě to se podle tiskové mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové také stalo. „Hodnotící komise, která posuzovala došlé nabídky v rámci vyhlášení veřejné obchodní soutěže na pronájem movitých a nemovitých věcí Jihomoravských pivovarů konstatovala, že o pronájem byl projevený zájem, avšak pro formální nedostatky v podaných nabídkách je musela z dalšího posuzování vyřadit,“ informovala Dvořáčková.

Nejistota zaměstnanců o svou budoucnost tak nekončí. Podle informací ministerstva zemědělství, které státem vlastněný pivovar spravuje, dojde k dalšímu výběrovému řízení. „Jediný akcionář ve spolupráci s managementem podniku připraví opětovné vyhlášení v dohledné době,“ doplnila mluvčí.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Michal Kočí

Po měsících nejistot a spekulací se v pátek 17. prosince konečně rozhodne o dalším osudu vyškovského pivovaru. Z výběrového řízení by totiž právě dnes měla vzejít firma, která bude pivovar pronajímat. Podle informací ministerstva zemědělství, které státem vlastněný pivovar spravuje, se přihlásili pouze dva zájemci.

Tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková redakci Vyškovského deníku Rovnosti potvrdila, že obě obálky ve čtvrtek zdárně dorazily do Prahy. „Rozlepování obálek se uskutečnilo ve čtvrtek. Následovalo ověřování a kontrolování nabídek, zda splňují veškeré náležitosti, notářský zápis a návrh dalšího postupu. Komentovat nabídky budeme v pátek,“ informovala Dvořáčková.

Veřejnost a hlavně zaměstnanci pivovaru se tak o dalším osudu dozvědí v pátek dopoledne.

Mluvčí zopakovala, že hlavní podmínkou je, že nájemce musí vařit pivo. „Ano, to samozřejmě platí. Budoucímu nájemci na základě smlouvy poskytneme oprávnění k výkonu práv k ochranným známkám, a na základě další smlouvy poskytne oprávnění k užívání know-how,“ ujistila Dvořáčková.

V okresním městě mezitím kolují dohady, zda nový nájemce převezme všechny zaměstnance. „Nebylo podmínku výběrového řízení, že nás tu nový nájemce nechá všechny. Jde o pronájem movitého a nemovitého majetku. Pochopitelně panují obavy, kolik nás v pivovaru zůstane, i když je zřejmé, že lidi se zkušenostmi v oboru bude nový nájemce potřebovat,“ prohlásil odborář Martin Obruča.

Podle jeho slov třeba účtárna pivovaru nezůstane ve stavu, v jakém je nyní. „Firma určitě bude mít vlastní účetní, ale uvidíme. Přesto doufáme, že z dvojice zájemců se rozhodne pro toho, který má poctivý záměr,“ doplnil Obruča.

Nejistota tak už snad opadne i z dalších zaměstnanců. „Uvidíme, jak to bude celé vypadat. Určitě s novým nájemcem bude i nějaká jistota, směřování někam,“ doufal vrchní sládek Dušan Táborský, který ve vyškovském pivovaru pracuje už šestnáct let.

Při hodnocení nabídek má mít největší vliv výše nájemného. Poté navrhované kauce a úplaty za výkon práv k ochranným známkám. Je ale také možné, že stát v řízení nikoho nevybere.

Psychice zaměstnanců nepomohly ani průtahy při samotném výběrovém řízení. Jeho vítěz měl být známý už v polovině listopadu, jeho příprava se ale zdržela.

Pivovar zažívá už několik let velký propad tržeb a se ztrátou hospodaří dlouhodobě. V loňském roce vykázal ztrátu 30 milionů korun při tržbách necelých 34 milionů, předloni činila ztráta 9,7 milionu korun a o rok dříve zhruba 20 milionů. Letos na jaře proto valná hromada rozhodla o utlumení jeho činnosti. Z třiatřiceti zaměstnanců chtěla do poloviny roku hned čtyřiadvacet propustit. Rozhodnutí nicméně představenstvo společnosti změnilo koncem letošního června.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Michal Kočí

Pivovar SABMiller chce pomáhat při ochraně vodních zdrojů v rozvojových zemích. Tato mezinárodní společnost se v minulosti podílela společně s WWF a německým fondem udržitelného rozvoje (GTZ) na vytvoření partnerství, týkající se budoucnosti vodních zdrojů. Toto partnerství usiluje o lepší obchodní vztahy s privátním sektorem díky podpoře managementu, jež se věnuje udržitelnosti vodních zdrojů. Riziko nedostatku vody totiž v případě pivovarů patří mezi ty nejvážnější.

V minulých letech tito tři partneři spolupracovali v Peru, Tanzánii, na Ukrajině a v jižní Africe. V každé zemi došlo k detailnímu měření nároků, týkajících se spotřeby vody, aby se ukázalo, jakým riziků v této oblasti společnosti čelí.

Pivovar SABMiller výši spotřeby přesně kvantifikoval počínajíc úrodou chmele až po konečnou distribuci piva. Rozbor byl zveřejněn na internetových stránkách včetně přehledu klíčových rizik, identifikovaných v každé zemi.

Výsledek je mimořádně zajímavý. Ukazuje se, že spotřeba vody na výrobu jednoho litru piva kolísá od 61 litrů v Peru až na 180 litrů vody v Tanzánii.

Všechno ale pivovar nedokáže ovlivnit, protože spotřeba vody závisí také na tom, jak kvalitní je úroda. Pivovar SABMiller však poskytuje místním farmářům přesné informace, které jim pomohou využívat co nejlépe vodní zdroje.

Jednou z inovativních myšlenek, kterou pivovar podporuje, aby se chránily vodní zdroje v rozvojových zemích, je zavedení procesu odsolování mořské vody. Mobilní pivovarská loď již zkouší využívat při výrobě piva mořskou vodu. Loď by mohla měnit svá stanoviště podle toho, jaká kde byla úroda chmele a podle toho, zda v dané lokalitě poptávka po zlatavém moku roste nebo klesá, konstatoval Andy Wales,zodpovědný ve společnosti SABMiller za udržitelný vývoj.

Zdroj: O pojištění.cz | Lloyd´s

Jihlavský pivovar Ježek zakládá novou tradici. V pátek v jedenáct hodin v něm poprvé uspořádají vánoční jarmark, který je navíc spojen i se zabijačkou a odpoledním kulturním programem. Přijet má například pekař a kovář, v nabídce budou i svíčky, bižuterie či keramika.

"Od 15 hodin zazpívá Hudební sdružení Gymnázia Jihlava pod vedením sbormistrové Dagmar Němečkové. Představí se také jihlavské folklorní soubory Dřeváček, Jeřabinka, Vysočánek a Vysočan," uvedla mluvčí pivovaru Eva Vařejčková.

Vstup na akci je zdarma. "Těšíme se, že založíme zase nějakou novou jihlavskou tradici. Uvidíme, jak se k Vánocům v pivovaru postaví veřejnost. Doufáme, že dobře," doplnila Vařejčková.

V březnu se chystá ples, o prázdninách Kulturní léto

Pivovar má již i předběžný plán kulturních akcí na rok 2011. Tou nejbližší bude ples Ježka a Dukly. "Část výtěžku tohoto plesu budeme věnovat na podporu mládežnického hokeje v Jihlavě," řekla Eva Vařejčková. Ples se uskuteční 12. března v domě kultury a budou na něm hned dvě scény.

Už nyní zvou lidé z pivovaru interprety také na červnový Den Ježka. "Ten bude tentokrát jednodenní," upřesnila mluvčí.

Návštěvníci pivovaru mohou také počítat s dalším ročníkem Kulturního léta v pivovarské restauraci. "Koncerty budou po celé léto každý čtvrtek – vyjma poslední akce, kterou plánujeme na pátek 2. září. Ráda bych tady měla Láďu Mišíka," doplnila Eva Vařejčková.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

Levněji to nejde, tvrdí tuzemské pivovary a upouštějí od výroby privátních značek pro obchodní řetězce. Česko tak čím dál víc zaplavuje pivo z Polska.

Do Česka, světové pivní velmoci, se dováží stále více piva. Jeho dovoz roste rekordním tempem.

V období od ledna do konce října letošního roku se do České republiky dovezlo 762 tisíc hektolitrů zlatavého moku, tedy více než dvojnásobek celkových dovozů v loňském roce.

Z toho 430 tisíc hektolitrů pocházelo z Polska. Včera to potvrdil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Většina dovozu připadá na piva privátních značek obchodních řetězců. Veselý odhaduje, že letošní objem dovozu piva do České republiky přesáhne 850 tisíc hektolitrů.

"Nemá to nic společného s Polskem. Je tam napsáno Vyrobeno v EU," uvedl Veselý. Za celý loňský rok se do Česka dovezlo 319 000 hektolitrů piva ze zahraničí.

České pivovary od výroby pod privátními značkami obchodních řetězců podle Veselého postupně upouštějí.

"Požadavky na pivo jsou takové, že české pivovary už nejsou ochotny pivo za těch cenových relací vyrábět, to znamená s takovou kvalitou," podotkl šéf pivovarnického svazu.

Češi pivo omezují

Tuzemským pivovarům nyní klesá odbyt a pivovarníci očekávají nejvyšší snížení výroby od roku 1989.

Již loni vyrobily pivovary v České republice meziročně o šest procent piva méně. Pro letošní rok dosavadní odhady hovoří minimálně o dvanáctiprocentním poklesu trhu.

Ze statistiky vyplývá, že na poklesu se podílí více snížení domácí poptávky než vývozu piva. Ten za osm měsíců roku klesl o necelých devět procent.

Privátní značky jsou levné

Nabídku výrobků privátních značek, jejichž cena je zpravidla nižší než u značkového zboží, což je v době hospodářské krize konkurenční výhoda, obchodníci rozšiřují.

Řetězce tvrdí, že jejich privátní značky vyjdou levněji, protože je od jednotlivých výrobců nakupují ve větším množství pro několik trhů, na kterých působí. Díky tomu s nimi mohou vyjednat o něco lepší cenu.

Privátní značky obchodních řetězců podle loňského průzkumu pravidelně nakupuje více než polovina Čechů. Je to ale stále méně než například v Maďarsku nebo na Slovensku.

Zdroj: ekonomika iHNed.cz

Osmatřicetiletý Stuart Howe z anglického hrabství Cornwall miluje pivní speciály. Ovšem na trhu jich podle jeho názoru není dost, proto jich sám připravil dvaapadesát.

Každý z nich je přitom výjimečný svou příchutí, které by člověk hledal v pivu jen výjimečně. Stuart totiž uvařil pivo s příchutí ústřic, slaniny ale třeba i vnitřností.

Shlefish Stout neboli silný černý mušlový ležák vyrábí z ústřic, srdcovek a slávek. Barley Tikka Vindaloo zase obsahuje indické koření. Heston Offal Strong Ale, silný ležák s příchutí vnitřností, obsahuje kuřecí játra, ledviny a jehněčí srdíčko.

„Já si docela cením toho, že nebudou chutnat každému a některé z nich jsou docela strašidelné, ale je to zajímavý experiment. Mým oblíbeným je asi pivo s příchutí citrusových plodů. Použil jsem k jeho ochucení kůru ze sedmi různých druhů citrusových plodů, není jich moc, které bych nepoužil,“ tvrdí osmatřicetiletý Stuart, který navíc za pár týdnů představí další speciál s halucinogenními účinky. Ten obsahuje pelyněk a další byliny. Jeho snem je ovšem pivo vařené z krevní plazmy. Tu by ale musel získat z nemocnice.

Zdroj: Bydlení Dáma.cz

Ve čtvrtek 9. prosince proběhlo na Ministerstvu zahraničních věcí závěrečné hodnocení účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010. Budějovický Budvar byl „Hlavním partnerem české účasti na EXPO 2010“ a jeho pivo bylo exkluzivně „Oficiálním pivem české expozice“. Účast Budějovického Budvaru na EXPO byla přínosem pro další rozvoj obchodních aktivit nejen v Číně, ale i v celé Asii. Hosté českého pavilonu vypili během výstavy 223 hektolitrů budvarského ležáku. Díky účasti na EXPO 2010 zvýšil pivovar letošní export do Číny meziročně téměř na trojnásobek a také podstatně rozšířil sortiment piva dodávaného do Číny. Letos byl také zahájen export sudového světlého ležáku a tmavého ležáku v lahvích i sudech do Číny. Protože podstatně vzrostla známost značky Budějovický Budvar nejen v Číně, ale také v dalších asijských zemích, očekává pivovar v příštích letech další zvýšení exportu do těchto zajímavých teritorií.

Ve čtvrtek 9. prosince proběhlo na Ministerstvu zahraničních věcí ČR závěrečné zhodnocení účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010. Jedním z reprezentantů ČR na této události světového významu byl Budějovický Budvar jako „Hlavní partner české účasti na EXPO 2010“ a jeho pivo bylo exkluzivně „Oficiálním pivem české expozice“. V restauraci CZECHIA na EXPO 2010 v Šanghaji se pro návštěvníky čepoval světlý i tmavý ležák z Budějovického Budvaru. Za půllitr čepovaného ležáku na EXPO 2010 platili návštěvníci 70 čínských RMB (v přepočtu asi 210 Kč). Tato cena odpovídá ceně, za jakou se tento prémiový originální ležák prodává v luxusních šanghajských restauracích pro zahraniční klientelu. Přes vysokou cenu vypili návštěvníci výstavy EXPO přes 223 hektolitrů světlého a tmavého ležáku, který se v Číně prodává pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“, doplněnou čínským ekvivalentem (čti „Bai De Fu“, v překladu znamená „mít hodně štěstí“ nebo „všichni mají mnoho štěstí“).

„S výsledky na EXPO jsme spokojeni. Podle našich odhadů ochutnalo naše pivo až 40 000 návštěvníků českého pavilonu z velmi solventní cílové skupiny, která je pro další rozvoj našeho prodeje v Číně klíčová,“ říká Ing. Jarmila Bočková, eventová manažerka Budějovického Budvaru a dodává: „Překvapil nás zvláště velký zájem o tmavý ležák, jehož objem činil asi 40% prodeje.“ V České republice tvoří tmavé pivo jen asi 2% celkové spotřeby.

„Díky účasti na EXPO 2010 jsme zvýšili letošní export do Číny meziročně téměř na trojnásobek. Celkový objem vyvezeného piva bude letos kolem 800 hektolitrů. Také jsme podstatně rozšířili sortiment piva dodávaného do Číny,“ komentuje výsledky Ing. Renata Pánková, vedoucí exportu Budějovického Budvaru. Byl zahájen export sudového světlého ležáku a tmavého ležáku v lahvích i sudech. Účast na EXPO 2010 byla efektivní propagací Budějovického Budvaru i v dalších asijských státech. Jihovýchodní Asie by se měla v nejbližších letech stát velmi perspektivním teritoriem. Přes prozatím nízkou kupní sílu vzniká v této oblasti cílová skupina pro importovaná originální a tedy i drahá piva. Do roku 2014 tam má vzrůst spotřeba piva o 25% a v samotné Číně až o 29%. Budějovický Budvar dnes vyváží pivo do devíti asijských zemí, kromě Číny například do Jižní Koreje, Japonska nebo Vietnamu. V letošním roce byla vypravena také první zásilka piva do Indie.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Piva Braník v dvoulitrových PET lahvích se již prodalo přes 3 miliony kusů. Stalo se tak během krátké doby, jen půl roku od jeho uvedení na trh v červnu 2010. Braník se navíc v tomto rekordně krátkém čase stal dvojkou v segmentu piv balených v PET lahvích a překonal tak řadu již zavedených konkurenčních značek.

„Když jsme vstupovali na trh piv balených v PET lahvích, věřili jsme, že v něm Braník bude úspěšný. Jsme rádi, že prodejní čísla potvrzují původní ambice Braníku Dvoulitr,“ říká Martina Bučková, manažerka značky Braník. „Braník je v hlavách českých spotřebitelů zavedená pivní značka, která přináší vyvážený poměr ceny a kvality a to je pro jeho konzumenty důležité. Nový Braník Dvoulitr navíc těží z předností balení v PET lahvi, jako je větší objem a lehká manipulace,“ vysvětluje důvody úspěchu prodejů Martina Bučková.

Rychlost prodeje podpořila také televizní reklamní kampaň Braník Dvoulitr, kterou natočil Petr Čtvrtníček. Ta běžela v českých televizích od poloviny července do začátku září. „Televizní reklama velmi dobře a vtipně odkomunikovala příležitosti pro konzumaci Braníku Dvoulitru. Hlášky jako „co to je za kubaturu, Braník Dvoulitr“ se díky ní dostaly do povědomí spotřebitelů a takřka zlidověly“, doplňuje Martina Bučková.

Zájem o pivo Braník v dvoulitrové PET lahvi s koncem sezóny neopadl, prodejní úspěchy Braníku Dvoulitru pokračovali dál i po ukončení kampaně.

Segment piv balených v PET lahvích je v současné době jediným rostoucím v oblasti tzv. baleného piva (tzn. lahve, plechovky apod.) Spotřebitelé na balení v PET lahvích pozitivně hodnotí hlavně větší objem, snadnou manipulaci a zanedbatelnou hmotnost lahve.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

K výrobě jednoho litru piva potřeboval pouhých 3,3 litru vody.

Pivovar Ostravar dosáhl v listopadu historického rekordu, když k výrobě jednoho litru piva potřeboval pouhých 3,3 litru vody. Ostravští pivovarníci tak přivedli proces vaření piva z pohledu efektivity nakládání s vodou téměř k dokonalosti a jsou v tomto ukazateli mezi nejlepšími v Česku. Dnešní spotřeba vody je přitom výsledkem dlouhodobé strategie pivovaru v níž je jeden z pilířů zaměřen na ekologii. Podle mínění vědců se přitom voda stane v blízké budoucnosti strategickou surovinou podmiňující další rozvoj lidské společnosti.

Otázka, kolik litrů vody je potřeba k výrobě jednoho litru piva, vypadá na první pohled jako nějaký vtip. „Laik by mohl říct, že k výrobě jednoho litru piva potřebujete zhruba jeden litr vody,“ vysvětluje vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. „Ve skutečnosti potřebujete k výrobě litru piva několikanásobně více vody, neboť vodu při výrobě piva potřebujete nejen při vaření piva, ale také v dalších výrobních procesech – například při chlazení piva, sanitaci zařízení či k mytí obalů..“

Ve světě spotřebují pivovary v průměru 5 litrů vody na 1 litr uvařeného piva. V současné době dokáží tuzemské pivovary vyrobit jeden litr piva zpravidla za 4,3 až 7 litrů vody. „Na spodní hranici těchto hodnot, tzn. na více než 4 litrech na jeden litr vyrobeného piva jsme byli přibližně před třemi lety,“ říká Kornas. „Letos jsme dokázali stlačit spotřebu vody pod 3,5 litrů a v listopadu se nám podařilo dosáhnout historického minima.“

Za nízkou spotřebou vody i elektrické energie na jeden litr vyrobeného piva v ostravském pivovaru stojí mezinárodní program SPOt, který má Ostravar implementován od roku 2007. „SPOt je postaven na 7 nejdůležitějších pilířích při výrobě piva. Kromě standardních procesů klade velký důraz právě na ekologii.“ vysvětluje vrchní sládek.

V posledních třech letech investoval Ostravar desítky miliónů korun do nových ekologičtějších technologií. V loňském roce například Ostravar pořídil novou moderní myčku vratných lahví s nízkou spotřebou vody a letos pro změnu zakoupil Ostravar do svého provozu kompresor využívající odpadní teplo, aby snížil spotřebu elektrické energie. Výsledkem ekologických investic ostravského pivovaru bylo snížení spotřeby elektrické energie o 23% a snížení spotřeby vody o 21%.

„V našich ekologických investicích budeme pokračovat i napřesrok,“ říká vrchní sládek ostravského pivovaru Richard Kornas. „Již teď připravujeme druhou etapu modernizace chlazení na spilce, která příští rok přispěje k dalšímu snížení spotřeby vody i elektrické energie.“ uvádí závěrem Richard Kornas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Čím více piva čeští muži a ženy vypijí, tím více jsou hrdí na vysokou konzumaci tohoto alkoholického nápoje v České republice. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného ve středu.

Hrdost na dlouhodobé prvenství Čechů v žebříčku konzumace piva vyjadřují podle průzkumu dvě pětiny Čechů a přibližně šestina žen. Oproti tomu stud jen při zmínce o českém prvenství mezi pijáky piva jsou hlavním pocitem pro každou čtvrtou ženu a přibližně jednoho muže z deseti.

"Pocity vůči faktu vysoké spotřeby piva se vcelku pochopitelně odvíjí především od skutečnosti, kolik piva sám človek konzumuje. Konkrétně pro muže i ženy platí, že čím více piva pijí, tím spíše jsou na vysokou konzumaci v České republice hrdí. Zatímco u žen pak také opačně platí, že ty s nižší mírou konzumace častěji pociťují stud, u mužů se s menším objemem konzumace spíše zvětšují podíly takových, kteří mají smíšené pocity nebo je jim tato věc zkrátka jedno," vyplývá z průzkumu.

Pohled české veřejnosti na budoucnost českého piva a pivoranictví je dlouhodobě poměrně optimistický, většina obyvatel (65 procent) dokonce soudí, že české pivovary prorazí v zahraniční. O opaku je pak přesvědčeno 18 procent Čechů.

Tři čtvrtiny lidí (74 procent) se také neobávají, že by zahraniční pivo z tuzemského trhu vytlačilo české značky. Pijáci piva přitom českým pivovarům věří více než ti, kteří pivo nepijí.

Zhruba dvě pětiny respondentů (41 procent) pociťují obavy o osud malých pivovarů, naopak nesdílí je přibližně stejně velká skupina (38 procent) populace starší 18 let.

Zdroj: TN.cz | Mediafax

Kriminalisté z Písecka stíhají dva mladé muže z Protivína, kteří měli poškodit zdejší pivovar. Jako jeho zaměstnanci měli postupně ukrást 25 sudů od piva.

Dvojice pachatelů měla pivovaru způsobit škodu přesahující 43 000 korun.

"Jeden z obviněných měl jako zaměstnanec podniku postupně odcizit sudy, které následně předával dalšímu obviněnému, který je v Písku vracel oproti záloze. Získané finanční prostředky si měli rozdělovat," uvedla mluvčí policie Kamila Ingrišová.

Motivem činu byla zřejmě finanční tíseň obviněných. Další vyšetřování obou mužů vedou kriminalisté na svobodě.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Mediafax

O areál bývalého Steinu nemal nikto záujem. Orco vraj na projekte Dunaj stále pracuje.

Chátrajúci a stále viac rozpadajúci sa areál bývalého bratislavského pivovaru Stein sa zatiaľ predať nepodarilo. Príčinou bol nezáujem o objekt takmer v centre mesta.

Povedala to Petra Zdeňková, hovorkyňa českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group. „Dražba neprebehla, nikto sa neprihlásil.“

Dražbu vysvetľoval developer realitnou krízou na slovenskom trhu.

Komplex zatiaľ nebude

Orco kúpilo pivovar v roku 2007, chcelo tu postaviť multifunkčný komplex.

Na predaji Steinu spolupracuje s Orcom Všeobecná úverová banka. Hovorkyňa VÚB Alena Walterová povedala, že Stein je teraz v konkurze.

„Banka participuje aj na iných projektoch so spoločnosťami v rámci skupiny Orco Property Group,“ vraví Walterová. „Tie sú však dokončené a predajná stratégia sa napĺňa.“

Orco v projekte Steinu pokračovať už nechce. „Projekt je v stave insolventnosti,“ vraví Zdeňková.

Predtým, než Orco vyhlásilo dražbu, hľadalo na projekt spoluinvestora. To, že mala spoločnosť finančné problémy, nebolo tajomstvom. Minulý rok predala jeden zo svojich projektov City Gate.

Štúdia na Dunaj

Dnes Orco tvrdí, že situácia sa zmenila. V treťom kvartáli tohto roku vykázalo zisk 4,2 milióna eur. Zdeňková vraví, že trh sa rozhýbal.

Pre Stein to však neznamená nič, zmeny by sa mohol dočkať obchodný dom Dunaj, ktorý vlastní takisto Orco. „Riešime štúdie na Dunaj,“ vraví Zdeňková.

Prestavba objektu, s ktorou ešte ani nezačali, mala byť podľa plánov už hotová. Staromestská hovorkyňa Alena Kopřivová povedala, že Orco o stavebné povolenie na Dunaj ani nepožiadalo.

Zdroj: Bratislava Sme.sk | Autorka a foto: Lucia Tkáčiková

Jihlavský pivovar se ještě před pár lety pohyboval nad existenční propastí. Jeho piva se v roce 2008 uvařilo pro domácí odbyt méně něž 30 tis. hektolitrů. Za dva roky pod taktovkou nového majitele K Brewery se situace změnila. Jihlavské pivo nabízejí stovky restaurací na Vysočině a jeho prodej by měl letos dosáhnout 80 tis. hl.

Tyto výsledky byly dnes prezentovány obchodním ředitelem pivovaru Jihlava Ing. Milošem Vostrým. „Když jsem nastoupil do pivovaru v roce 2008, celkový výstav byl sice přibližně 90 tis. hl piva, z toho se ale obrovské množství vyváželo v lahvích a cisternách jako laciné pivo do zahraničí. To bylo, zvlášť při zpevňování koruny vůči euru, finančně velmi těžké ustát“, uvedl Vostrý. Vedení pivovaru dostalo jasný cíl – nevýhodné exporty ukončit, vrátit se k původní receptuře Ježka a začít znovu budovat jeho věhlas především „kolem komína“ - Vysočině. Zdánlivě nemožné se podařilo naplnit během dvou let. Letos již prodeje cizích značek, především pro obchodní řetězce, nedosahují více než 10 % celkového objemu.

„Za tímto úspěchem stojí především návrat k původní chuti piva. V našem pivovaru se sešla parta lidí, kterým velmi záleží na našem pivu a to se pochopitelně odráží ve vynikajících výsledcích, bez toho by ten nárůst nebyl možný“, říká Ing. Jaromír Kalina, výrobní ředitel jihlavského pivovaru. Prodej nejprodávanějšího piva sortimentu – Ježka 11 % - se jen za poslední půlrok navýšil o více jak 20 %, stejně dobře se prodávala ale i Šenkovní 10 % a speciály. Nárůsty jsou především v sudovém pivu, u lahví je prodej stabilní. Pivovar byl nucen na podzim zvýšit cenu svých výrobků, do kterých promítl nárůst cen vstupních surovin. „Pokud chceme udržet kvalitu našeho piva, znamená to vařit ho z nejlepších surovin, které na trhu jsou. A ty zdražily. Přesto se naše piva dnes prodávají za ceny nižší, než je obvyklé u většiny konkurence, což je dáno tím, že pivo nevozíme po celé republice a neinvestujeme miliony do reklamy“, dodává Vostrý.

Nárůst pivních speciálů

Pivovaru se dařilo i v oblasti pivních specialit. Jejich prodej sice tvoří pouhý zlomek výroby, mnohými pivaři jsou ale vyhledávaným typem produktů. Jihlavský pivovar nabízí kromě Telčského Zachariáše 14 % a Jihlavského Grandu 18 % i nefiltrovaného Ježka - pivo, které je vyráběno stejným postupem jako běžné pivo, přičemž v závěru výroby neprojde filtrací. Díky tomu obsahuje pivovarské kvasnice a řadu vitamínů.

Letos na Mikuláše jihlavští sládci uvařili jako jednorázovou várku pro celou skupinu K Brewery Čertovský speciál. Pivo se stupňovitostí 16,2 % a obsahem alkoholu 7,1 % obj. bylo charakteristické temně červenou barvou, způsobenou přidáním čistě přírodního výtažku z červených hroznů a sklidilo značný úspěch.

Rozšíření nabídky piva

Pivovar dokáže využít i synergií, které plynou z jeho začlenění do pivovarnické skupiny K Brewery, do které patří i dalších 6 regionálních pivarů. Od října je tak je hospodským nabízeno nové černé pivo Merlin, vařené v Protivíně. Při vývoji receptury piva Merlin se sládek nechal inspirovat pivem typu stout. Připravuje se za použití praženého ječmene, dále jsou použity tři druhy sladu, prvotřídní voda z hlubinného jezera a kvalitní chmel. Vzniklo tak pivo s výrazným a jedinečným charakterem. Merlina můžeme popsat jako spodně kvašený silný tmavý ležák o stupňovitosti 12,8 % a obj. alkoholu 4,7 %, který je charakteristický černou barvou, bohatou pěnou a magickou kombinací chutí. Do piva nejsou přidávána žádná umělá sladidla ani karamel. Prodávat se bude především v hospodách a restauracích.

Pro letošní předvánoční trh se v Jihlavě balí i speciální Vánoční mixpack obsahující sedm vybraných speciálů, polotmavých či tmavých piv z několika pivovarů skupiny. Ten je určen pro maloobchodní prodejny.

Pivovar se zapojil i do akce „Cesta pivních znalců“, která spočívá v tom, že ve vybraných restauracích je v průměru každých 14 dní nabízen jeden speciál ze skupiny K Brewery. Na Vysočině je do ní zapojeno přes 50 restaurací. Jihlavský pivovar do programu dodává svá piva Jihlavský Grand, Telčský Zachariáš, Ježek nefiltrovaný a Čertovský speciál.

E-shop s propagačními materiály všech pivovarů

V polovině prosince jsme spustili internetový obchod s propagačními předměty všech pivovarů K Brewery (sklenice, trička, ubrusy, apod.). Provozuje ho jihlavská firma Wimpy Jiří Kejnovský. Info na stránkách www.kbrewery.cz a na stránkách jednotlivých pivovarů.

Záměry Pivovaru Jihlava v roce 2011

Ve výrobě se plánuje několik investičních akcí, především do rozšiřování skladových prostor a modernizací spojených se zlepšením využívání energií, což bude mít kladný dopad na životní prostředí.

Pivovar bude rovněž pokračovat v podpoře kulturních a sportovních akcí v regionu. Nástin kulturních akcí pro rok 2011:

12.3. | Ples Ježka a Dukly (rezervujeme vstupenky (cena 250,- Kč bez místenky a 290,- Kč s místenkou). K vyzvednutí budou ještě před Vánocemi. Část výtěžku bude věnována na dětský mládežnický hokej.

18.6. | Den Ježka

30.6.-2.9. | Kulturní léto v Pivovarské restauraci

16.7. | Jazz a Blues Festival Roštejn 2011

16.12. | Vánoce v Pivovaru

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Poprvé ve své historii uvařil pivovar Radegast vedle tradičního výčepního piva a ležáku pivo speciální. Jedná se o Radegast Extra Hořký, který uvede v lednu příštího roku na trh. Nošovičtí sládci při jeho zrodu navázali na odkaz prvního sládka Jaromíra Franzla a vtiskli novému speciálu výraznější hořkost než je obvyklé u ostatních českých světlých piv. Novinka, která rozšiřuje rodinu piv Radegast, bude na celé Moravě k dostání v hospodách, restauracích a zároveň i v půllitrových lahvích v obchodech.

„Jak ví všichni milovníci piva v našem regionu, je Radegast typický především svou výraznou příjemnou chmelovou hořkostí. U nového speciálu Radegast Extra Hořký jsme tuto charakteristiku ještě zvýraznili. Nový speciál patří k nejvíce hořkým pivům na českém trhu. Zatímco běžné ležáky se pohybují v hořkosti kolem 30 jednotek, toto pivo má 42 stupňů hořkosti. Přes svou vysokou intenzitu zůstává hořkost příjemná a je vhodně doplněná bohatou sladovou chutí,“ přiblížil chuť nového piva manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Při výrobě byla zachována receptura typická pro pivo Radegast. Světlý ležák Radegast Extra Hořký je však unikátní vyšší dávkou chmele – žateckého poloraného červeňáku, což je český chmel nejvyšší kvality.

Radegast Extra Hořký je speciální pivo, které bude k dostání v obchodech i hospodách a restauracích od 3. ledna 2011 do konce března. Čepovaný Radegast Extra Hořký bude nabízen ve stovkách hospod po celé Moravě. Lahvová varianta bude k dispozici v prodejnách. Seznam provozoven, kde bude Radegast Extra Hořký nabízen bude na začátku ledna uveden na stránkách www.radegast.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vlastníkem areálu zrušeného pivovaru Hostan v centru Znojma je s konečnou platností znojemská radnice. Dokončení převodu dojednaného ještě minulým vedením města blokovala exekuce nařízená kvůli obchodním sporům na majetek dosavadního vlastníka pivovaru, koncernu Heineken.

„Převod pivovaru je již řádně dokončený a vložený na katastrálním úřadu. Vlastníkem je tedy nyní město Znojmo. Nyní se zástupci města domlouváme přesné datum oficiálního předání pivovarského komplexu. Dojít by k němu mělo co nejdříve,“ sdělila mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová.

Znojemští zastupitelé schválili, po dlouhém vyjednávání o podmínkách smlouvy, koupi pivovaru za šestadvacet milionů korun. Do října pak město splnilo svůj smluvní závazek a složilo kupní cenu. Převod ovšem vázl na exekuci, kterou soud přechodně uvalil na majetek pivovarnického gigantu na žádost firmy, která s Heinekenem vedla obchodní spor.

O budoucím využití areálu budou představitelé města jednat. Zatím mají k dispozici první studii, která popisuje jejich historickou a architektonickou hodnotu a nastiňuje obecné možnosti využití.

Do případných plánů může ještě promluvit ministerstvo kultury. „Požádali jsme, aby vybrané části areálu pivovaru byly prohlášeny kulturní památkou. Žádost jsme odeslali v lednu letošního roku. Ministerstvo zahájilo příslušné řízení, výsledek zatím neznáme,“ sdělil Zdeněk Vácha, náměstek ředitele brněnského pracoviště Národního památkového ústavu.

Památkáři navrhli zahrnout do ochrany administrativní budovu se sociálním zázemím a sklady, sladovnu, stáčírnu a varnu i s technologickým vybavením a další technické objekty v areálu. „Zapsání mezi památky navrhujeme kvůli architektonické a technické hodnotě i urbanistickému významu,“ sdělil Vácha.

Už na podzim získalo město do vlastnictví, tentokrát bezplatným převodem, areál Louckého kláštera. Radnice jej získala od státu, který se zchátralý monument marně snažil léta prodat.

Historie výroby piva ve Znojmě

1278 šenkovat pivo v okruhu jedné míle smí jen Znojmo, potvrzuje listina Rudolfa Habsburského

Za Karla IV. se v záznamech objevuje sládek Hostan. Byl na seznamu měšťanů, kteří měli právo vařit pivo

1629 se ve Znojmě ví už jenom o dvou pivovarech

1709 městu připadá pozemek v sousedství znojemského hradu, kde bylo možné postavit nový pivovar

1720 zahájil výrobu

1860 prodalo město pivovar Tomáši Mauralovi za 50.000 zlatých a vznikl tak První znojemský parní pivovar a sladovna

1885 staví Rudolf Wotzilka další pivovar na Horním Předměstí

1924 se oba pivovary sloučily do akciové společnosti První znojemský pivovar a sladovna, která byla největším výrobcem piva v regionu

1948 pivovar byl znárodněn a začleněn do svazku Středomoravských pivovarů a následně do národního podniku Jihomoravské pivovary

1966 proběhlo první stáčení do hliníkových sudů

1991 Pivovar jako jeden z prvních začal hostinským nabízet pravidelné čištění trubek a představil prvního obchodního zástupce

1993 je pivovar privatizován. Od Jihomoravských pivovarů a. s. ho kupuje HOSTAN s. r. o.

2002 došlo k fúzi s a. s. STAROBRNO. Pivovar Hostan se tak stal členem Heineken Group

2005 výroba je přesunuta do pivovaru v Brně.

15. června 2009 výroba piva Hostan ve Znojmě definitivně končí

Prosinec 2010 – areál pivovaru Hostan je definitivně úředně přepsán na město Znojmo

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk