Nejpopulárnějším pivem mezi novináři na základě výsledků ankety Naše pivo 2011 se poprvé stalo pivo Bernard z Rodinného pivovaru Bernard, a. s. Druhé místo obsadil Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, a. s., a na třetím místě skončilo pivo Svijany, které vyrábí Pivovar Svijany, a.s. Anketu organizoval Český svaz pivovarů a sladoven, který formou dotazníků oslovil více než 370 představitelů všech druhů médií od tištěných po elektronická, od zpravodajských přes společenská po odborná.

„Výsledky ankety potvrzují, že vedle piv, která jsou v popularitě mezi novináři stálicemi, se de facto pokaždé objevují piva nová,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Pro pivovary mohou být výsledky zajímavým signálem o tom, jak je jejich pivo vnímáno v tak významné oblasti lidské činnosti, jakou představuje mediální scéna a názory novinářů,“ doplnil Jan Veselý.

Další anketou, jejíž výsledky byly podobně jako ty výše uvedené vyhlášeny na Svatováclavské slavnosti českého piva 2011 u příležitosti oslav patrona českých pivovarníků a sladovníků 29. září 2011 v Praze, byla Dámská pivní volba. Ve druhém ročníku, kterou vyhlásil První dámský pivní klub po dohodě s vedením Českého svazu pivovarů a sladoven, šlo o to najít nejpopulárnější značku piva mezi ženami v České republice. Vítězem se opět stalo pivo Bernard z produkce Rodinného pivovaru Bernard, a. s. a obhájilo své loňské prvenství. Na druhém místě skončilo pivo Svijany, které je vyráběno v Pivovaru Svijany, a. s., a na třetím místě se umístil Pilsner Urquell ze skupiny Plzeňský Prazdroj, a. s. Celkem bylo ženami nominováno 33 piv z produkce velkých a malých pivovarů i minipivovarů.

Anketa, která podle dostupných informací nemá ve světě obdoby, se mezi dámskou částí naší populace vyhlašuje na památku a jako projev uznání Janě Herodkové in memoriam. Jana Herodková, profesí novinářka a zakládající členka a první prezidentka Prvního dámského pivního klubu, se o klub významně zasloužila. Anketa letos proběhla ve dnech 1. až 9. září 2011 a mohly se jí účastnit členky Prvního dámského pivního klubu a dále sympatizantky, jimž byla účast na anketě členkami klubu nabídnuta, neboť je o nich známo, že kvality piva vřele oceňují.

Nejnovější výsledky dlouhodobého výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, který organizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., ukázaly, že kolem 90 % mužů a 50 až 60 % žen u nás pije pivo.

Zdroj: Žena podnikatelka | ČSPaS

http://www.zena-podnikatelka.cz/lifestyle/vareni/nejpopularnejsi-piva-mezi-zenami

Rodinný pivovar Bernard upravil logo po dvaceti letech od chvíle, kdy značka vznikla.

„Autorem původního loga je Vladislav Horecký, který jej tvořil doslova na koleně. Odvedl vynikající práci a jeho logo nás provázelo po celých dvacet let,“ říká Stanislav Bernard a pokračuje: „Logo si však zasloužilo omladit, aby lépe rezonovalo se značkou. Výborně se jeho úpravy zhostil designer Štěpán Malovec, který citlivě zvýraznil některé detaily.“

Nové logo Rodinného pivovaru bude představeno při oslavě dvacátého výročí vzniku pivovaru, která se koná 22. 10. 2011. 26. října 2011 tomu totiž bude dvacet let, kdy Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal vydražili zkrachovalý humpolecký pivovar v malé privatizaci.

„Může se zdát, že po dvaceti letech člověk v sobě těžko hledá motivaci k tomu jít dál, ale máme další sen – vytvořit značku, která má svůj příběh, je něčím výjimečná, má jasný vlastní názor. Značku kultovní“, píše spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard ve čtvrtém čísle magazínu Vlastní cestou.

Nahoře logo staré, pod ním jeho nová, upravená podoba:

Zdroj: Strategie.cz

http://strategie.e15.cz/zpravy/pivovar-bernard-meni-logo-709532

Pivovar Litovel uvedl do provozu novou kotelnu, která si vyžádala investici 10 milionů. Jedná se o moderní zařízení s pozitivním dopadem především na životní prostředí.

Provoz s kapacitou 4,6 tun páry za hodinu spolehlivě zásobuje celou výrobu a navíc dokáže uspořit až pětinu spotřebovaného zemního plynu, nutného pro výrobu páry. Je to především díky moderním rekuperačním jednotkám, které zajišťují zpětné využití energie z odcházejících spalin a tím výrazně snižují její spotřebu. „Ekonomicky jde o investici s dlouhodobou návratností, o to větší je ale její dopad ekologický,“ říká ředitel pivovaru Lumír Hyneček a poukazuje na zodpovědný přístup podniku k životnímu prostředí. Dříve v pivovaru dokázali zpětně využít pouze malou část energie, dnes je toto množství násobně vyšší. Provoz nové kotelny navíc dále sníží množství emisí oxidů uhlíku a dusíku, které zatěžují ovzduší.

Do úsporných technologií s pozitivním dopadem na životní prostředí investoval pivovar Litovel více než 20 milionů korun v posledních dvou letech. K nedávno realizovaným projektům patří například i nové teplovodní hospodářství varny pivovaru.

Pozitivní ekologický dopad má například i to, že se většina piva Litovel vypije „ doma“, to znamená v olomouckém regionu, kde se také vyrobí.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Je to neuvěřitelné, ale Češi mění své pivní zvyky. Hospody, kde si točíte sami, se sice dvakrát nechytly, ale jinak je nových úspěšných trendů celá kopa. Vybrali jsme ty nejvýraznější.

Pivo přímo z tanku

Poslední restaurační hit. Jestli máte pivo rádi, tak jste si nemohli někde už neloknout přímo z tanku. Všichni o tom básní. Kde je rozdíl proti sudu? V tanku se pivo nejméně „třese.“ Jde rovnou z tanku v pivovaru skrz cisternu do dobře ošetřeného tanku v hospodě. Do prémiových hospod je začaly pivovary navážet už na přelomu tisíciletí. Pravý náraz ale zažívají během posledních pár let, kdy počty tankových pohostinství každoročně rostou o stovky procent. Hostinský sice musí tank po naražení vytočit během týdne, ale málokterý s tím má problémy, protože dobře natočená tanková Plzeň spolehlivě přesvědčí i ty nejzavilejší „sudaře“. A pozor – tankové pivo je ryze česká specialita, kterou nikde jinde na světě nenajdete.

Hospody s širokou nabídkou piv

Konečně jsme ze světa odkoukali jednu pozitivní záležitost. Tedy že v hospodě nemusíme nutně pít výhradně pivního giganta, ale máme možnost vybrat si z několika značek. Hospoda, kde mají víc druhů, ještě snad nikdy poctivého pivaře neurazila. Směřujeme prostě k ochutnávání všeho druhu.

Pivo s příchutí

Banánové, švestkové nebo kávové pivo bylo před pár lety výsadou pár speciálních hospod s mikropivovary, které ale žily z turistů a poctivý pivař je obcházel se zacpaným nosem. Dnes se díky nastupující generaci pivních neznabohů začínají ujímat i u nás, ale stále jde především o vývozovou záležitost.

Jiná piva

Donedávna bylo v Čechách nemyslitelné jiné pivo než ležák plzeňského typu. Časy se naštěstí mění, a když se v hospodě přeptáte třeba po nefi ltrovaném nebo kvasnicovém, neriskujete, že vás výčepák vezme hadrem přes kušnu. Co víc, často můžete narazit v pivním lístku i na úplné speciály, jako je pšeničné, silně chmelené, s vysokým obsahem alkoholu, uzené, a leckde vám natočí i pivní zmrzlinu. Kdo neváhá zalovit ve šrajtofli, může si dát třeba lambik – spontánně kvašené přírodní pivo bez přidávání kvasinek nebo trapistické pivo uvařené mlčícími mnichy.

Nealko

Tytam jsou doby, kdy jediná možnost pro pivamilovné řidiče bylo Pito, které se v rozporu se jménem moc pít nedalo. Dnes se bez nealkořady skoro žádný pivovar neobejde a na celkové spotřebě pivních drinků se nealka podílí skoro pěti procenty.

V jejich prospěch je potřeba říct, že jsou jednak zdravá – nealkoholické pivo je v podstatě přírodní iontový nápoj bez konzervantů a s polovinou kalorií, než plave v kokakolách. A taky už to chutná skoro jako pivo. Kromě nejvyšší spotřeby alko piva na hlavu jsme už taky druhý stát na světě v konzumaci piva nealko. A to po Španělech.

Piva ředěná limonádou, frisca a coolery

Kdysi jsme si při představě piva naředěného sladkou brčou ťukali prstem na čelo a pak jsme si ten prst ještě strčili do krku. Na pivních zahrádkách ale dnes výčepákovi nepřijde vůbec divné, když si necháte natočit do půllitru desítku půl na půl s limčou. Pivo jako partydrink je úlitba nové free generaci, která neumí ocenit kouzlo posezení v klidné hospůdce s blikající televizí v rohu a napěněným škopkem na igelitovém ubrusu. Vyžadují vydesignovanou lahvinku, se kterou lze pobíhat po klubu, a ovocnou svěžest, po které jim nebude táhnout ze chřtánu chmelový odér. A jsou ochotni za to vypláznout pade za dvě deci, na což pivovarští slyší moc dobře.

Pivo v plastu

Díky plnicím technologiím a materiálům prý ani nejzkušenější pivař nepozná škopek nalitý z plastu. Navíc ho můžete znovu zašroubovat. Pravověrní fajnšmekři ale pořád nad igelitkou ohrnují nos a nedají dopustit na sklo. Jedenapůllitrový Sládkův Měšťan je na trhu už 10 let, stejně jako desítka od Zubra či z Nové Paky. Dlouho šlo ale o okrajovou záležitost. Rozmach piva v plastu začal někdy koncem roku 2008, kdy skupina Heineken masivní kampaní přesvědčila české konzumenty, že kyslíkem neprostupná, speciálně vyrobená PET lahev kvalitu piva udrží a je pohodlnější na manipulaci. Dneska tak už má pivo v plastu kdekdo. Mimochodem – v roce 2010 poprvé v historii objem piva stočeného do skleněných lahví (46 %) přesáhl objem stáčený do sudů (45,3 %). V plechovkách ho šplouchá 3,1 %, v cisternách 2,8 % a PET lahvích 2,8 %.

Zdroj: Čili Chilli

http://www.cilichili.cz/file/u/archiv/cilichili-c83-10-2011.pdf

Potkali jste v sobotu v prosluněné Praze spěchající tříčlenné hlídky ve vojenských uniformách z dob Františka Josefa I.? A zdál se vám jeden z vojáků tak nějak povědomý? Pak jste narazili na 18. ročník Memoriálu Matěje Kuděje, jehož tradičním účastníkem je mimo jiné i tajemník prezidenta Ladislav Jakl. A Blesk byl u toho.

To, co se na první pohled může jevit jako klasická »tour de bar«, má nejen pevné historické kořeny, ale i jasně daná pravidla – tříčlenné skupiny, devět hospod, minimálně dvě velká piva v každé z nich a co nejkratší čas. Nikoho asi nepřekvapí, že právě Jaklův tým má za sebou už 13 vítězství. Letošní hodina a dvacet minut mu stačila jen na druhé místo. „No jo, holt už nás poráží mládí,“ konstatoval pro Blesk pobaveně Jakl. I druhá příčka je ale velký úspěch. Několik hlídek totiž do cíle vůbec nedorazilo!

Všechno vypuklo ve dvě hodiny odpoledne slavnostním zahájením na pražském Pohořelci. Vyráželo se v tříminutových intervalech, Jakl pro svou skupinu vylosoval startovní číslo jedna. „Chtěl jsem se na to už letos vykašlat a projít si trasu pěkně v klidu. Ale když už jsem měl tak šťastnou ruku, museli jsme se do toho opřít. Startovat první je totiž obrovská výhoda,“ vysvětlil a opřel se do toho opravdu s vervou. Svižnou chůzí se Jaklův tým proplétal mezi turisty na jednotlivá pivní stanoviště. O generaci mladší reportéři Blesku měli co dělat, aby jeho hlídce stačili. Dvě, hlásil Jakl obsluze už od dveří. A když se mu zdálo, že některý z kolegů příliš zdržuje, pomohl mu s jeho půllitrem.

V 16:20 hod. dorazila skupinka do cílové hospody U Pivrnce. V rychlosti »padla« poslední dvě soutěžní piva a pak už se pilo jen tak mimo soutěž.

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Pavel Hofman

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/161101/klausuv-muz-jakl-v-piti-piva-se-vypil-na-bednu-vitezu.html

V milevském domě kultury se v pátek a v sobotu večer konají třetí pivní slavnosti.

Dobré pivo a příjemnou zábavu, to by měly podle ředitele Domu kultury Milevsko Víta Kratochvíla nabídnout třetí pivní slavnosti. Ty se konají v pátek a v sobotu večer.

„Na akci bude zastoupeno osmnáct pivovarů, vesměs minipivovarů či menších pivovarů,“ řekl Vít Kratochvíl. Své pivo tu budou například nabízet pivovary Ježek, Poutník, Platan, Rychtář, Klášter nebo Černá Hora.

Chybět nebude ani Svět piva, Pivní galerie z Letů. „Letos to budou naše druhé slavnosti. Největší zájem byl loni o ochucená piva, třešňové a konopné. Lidé se pro ně vraceli. Budeme je nabízet i letos,“ řekla Hana Krátká, majitelka letské pivní galerie. „Do Milevska jezdíme hlavně z reklamních důvodů, aby se o nás vědělo. Také jsou tam fajn lidé,“ dodala.

„Pivní program“ v pátek doplní hudební produkce v podání kapely Elizabeth, v sobotu pak vystoupí kapely RM band a MySky. „V pátek budou mít návštěvníci možnost zhlédnout výstavku a soutěžit s klubem sběratelů pivních suvenýrů Parkán Tábor,“ doplňuje ředitel milevského domu kultury.

Součástí slavností bude i degustační soutěž. „Letos bude probíhat jinak. Každý ze zúčastněných pivovarů má možnost nominovat jeden ze svých produktů do kategorií ležák, výčepní pivo a speciál. Hodnotící komise rozhodne degustací o vítězích v jednotlivých kategoriích a ten získá ocenění, plaketu,“ představuje soutěž ředitel pořádajícího domu kultury. „Návštěvníci budou mít možnost si zvolit pivovar sympatie,“ dodává Kratochvíl.

Loni v porotě degustační soutěže zasedli obyvatelé města. Na jednotlivých vzorcích piva hodnotili vůni, vzhled a chuť. Nejvíce bodů získal dvanáctistupňový kvasnicový Samson, na druhém místě skončilo sedmnáctistupňové sváteční polotmavé pivo Opat Broumov a třetí místo patřilo dvanáctistupňovému výročnímu ležáku ze Zvíkovského Podhradí.

Milevské dvoudenní pivní slavnosti začínají jak v pátek, tak i v sobotu v devatenáct hodin a končí ve dvě hodiny ráno. Vstupné po oba dny je padesát korun.

Zdroj: Písecký deník | Autorka: Klára Černá

http://pisecky.denik.cz/zpravy_region/pi-20111017-pivo.html

Cyklojízdy na konec sezóny, kterou uspořádal pivovar, se zúčastnilo kolem šedesáti lidí.

Sobotní ráno nabídlo nádherné slunce, ale v trávě už se velmi často objevil šedivák. Ten také nepředvídal žádnou velkou účast na milé akci, kterou pořádal nymburský pivovar na závěr cyklistické sezóny. Dostala příznačný název Cyklozavírák.

K pivovaru se ale nakonec k překvapení přítomných sjelo kolem šedesátky lidí. „Támhle je těhotná paní sládková a od té dostanete maličkost,“ znělo z amplionu. Každý dostal z rukou paní sládkové Valentové samolepku s logem akce a malou plastovou zátku, která slouží jako zavírák. „Jen aby to na manželku nepřišlo dneska,“ měl obavy sládek Bohumil Valenta před startem.

Téměř přesně v půl jedenácté se peloton vydal po levobřežní cyklostezce do Píst a odtud stále lesy až do Kerska, kde byla první zastávka v Hájence. Sice nebyla na talířích vidět šípková omáčka ani kančí se zelím, ale ze zadní části zahrady voněly čerstvě ohřáté klobásky na grilu a mnozí cyklisté neodolali. A to ještě netušili, jaké překvapení je čeká uvnitř. Na talíři se na ně smály čerstvé krajíce chleba se škvarky a cibulí. Po vyřešení dilema, co si dát k jídlu, pití bylo téměř ve všech případech jasné, vyrazili účastníci netradiční jízdy do semické hospody U Irenky.

Na druhé občerstvovací stanici už byl cyklistický balík řádně roztrhaný. Někteří totiž ještě dopíjeli pivní mok v Kersku, jiní si nechali dát jen razítko na pivní tácek a razili dál. Udělali ale trochu chybu, protože venkovní teráska u hospody skýtala velmi příjemné sluneční paprsky na propocená záda.

Cesta ze Semic vedla přes polní cestu směrem k Labi, ale naše skupinka se tam lehce zamotala. „Tady je cesta stále horší. Už se tu ani nedá jet. Musíme se asi vrátit,“ přemýšleli cyklisté, když se najednou dostali do lesa bez značené cesty. „Musíme jet tudy", zakřičel na ostatní první, který se vrátil o několik desítek metrů, aby zjistil, kde se stala chyba. Celou trasu totiž den před jízdou projel sám sládek Valenta s kamarádem, aby ji vyznačili buď barvou červenými šipkami na silnici, nebo červenými fáborky z krepového papíru na větvích stromů či keřů. A jeden z nich právě první skupinka přehlédla.

Konečně normální cesta u Labe. Před cyklisty se objevuje silueta litolského mostu, který je jakousi polovinou odjeté trasy. Tam museli účastníci jedinkrát vzít kola „do horkých“ a vystoupat a na druhé straně mostu zase sejít schody na druhou stranu břehu řeky Labe. Odtud pokračovala trasa na slunci podél řeky do Ostré. Kdo to na této straně Labe zná, ví, že tu je mnoho chatek. A právě v sobotu tu bylo velmi živo. Aby také ne, když teploměr na slunci ukazoval přes dvacet stupňů!

Jezdci pokračovali dál kolem jezera v Ostré a podél řeky objeli mydlovarský les. Za ním se dali lesem doleva a po polních cestách se dostali až těsně před Kostomlaty, kde je v Sokolovně čekala další ochutnávka postřižinského piva. „Je to moc fajn akce. Už jsem jel na jaře Votvírák. To ale bylo mnohem víc účastníků. Asi kvůli venkovní teplotě. Vždyť dneska ráno už byl přízemní mráz. A ne každému vyhovuje, když musí jet na kole oblečený jako na běžky,“ nechal se slyšet jeden z účastníků.

Ať byl důvod nižší účasti oproti jaru jakýkoliv, ti, kdo nejeli, prohloupili a ti, co se odvážili při ranní námraze přecejen vyrazit, si to krásně užili. A všichni se těší na jaro, kdy odemknou novou ckylistickou sezóu 2012.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník | Autorka: Milena Jínová

http://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/cyklozavirak20111016.html

1) Zlý časy (51 bodů)

Čestmírova 5, Praha 4-Nusle Otevřeno: po–čt: 11–23.30, pá: 11–01, so: 17–01, ne: 17–23 h

V současnosti jedna z nejvíce kultovních pivnic v Praze. Na 24 pípách se zde střídají piva z malých a středních pivovarů původem jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Kdo by si nic z toho nevybral, může využít bohatého pivkupectví a ochutnat lahvové lahůdky z celého světa. Vlajková loď Aliance P.I.V., sdružení nezávislých hostinských čepujících v restauracích pivo z mnoha pivovarů a představujících jednotlivá piva na pivních listech nad výčepem. Na první místo svého žebříčku hospod s nejlepším pivem dalo nuselský podnik hned pět hodnotitelů. "Výjimečný výběr, výjimečný genius loci. Tahle hospoda si navíc dokázala i přes velký věhlas zachovat svůj lokální charakter," domnívá se Jan Modrák, marketingový manažer společnosti Gamescape a člen První pivní extraligy, iniciativy pivních znalců, kteří pravidelně hodnotí nejlepší piva v různých kategoriích. "Příjemné prostředí a obsluha, která ví, co nosí," doplňuje tajemník prezidenta republiky a respektovaný pivní znalec Ladislav Jakl.

2) Zubatý pes (33 bodů)

Petrohradská 3, Praha 10-Vršovice Otevřeno: po–pá: 15–23, so–ne: 17–23 h

"Nejambicióznější hospoda v Praze," tvrdí o letos otevřeném podniku s nabídkou českých a zahraničních piv malých pivovarů na 15 pípách překladatel a publicista Max Bahnson, který ho zařadil na první místo svého výběru. Pivní bar, chlubící se vesměs průmyslovým vzezřením a barem z pískovce, je do jisté míry zcela novým druhem hospody. Nepotkáte tu však žádná průmyslově vyráběná piva, ani mainstreamové značky. Jak říká majitel Mike Cole, tady je místo pro řemeslně vyráběná piva. Zde se pivo Opat potkává s Koutem a Kocourem, ochutnat můžete produkci norského pivovaru Nøgne Ø, dánského Mikkelleru či tradiční repertoár skotského BrewDog. "Sice strohé neútulné prostředí, ale výběr piv a péče o ně nemají v Praze obdoby. Piva jsou znalecky obměňována a výběr reaguje na novinky," myslí si o vršovickém podniku Ladislav Jakl.

3) První pivní tramway (29 bodů)

Na Chodovci 1a, Praha 4-Spořilov Otevřeno: po–ne: 14–24 h

Hospoda na konečné tramvaje číslo 11 na Spořilově, která byla kdysi budovou pro tramvajáky. Zde v roce 2004 vznikla takzvaná čtvrtá pípa: ke třem stálým pivům se na čtvrté pípě začaly střídat různé speciály. Od té doby podobný koncept převzalo a rozšířilo několik dalších podniků v České republice. "Edisonovi patří žárovka a Jirkovi Bejčkovi Stehlíčkovi čtvrtá pípa. Hospoda patří do Aliance P.I.V., což pro našince znamená jistotu dobře ošetřeného piva, pivně druhovou rozmanitost, zajímavý pivní obsah lednic a nezanedbatelnou pivní osvětu – pivní listy. A když je na čepu Tramway Ale 11°, to se vám do tramvaje ani nechce," vyznává se ze své lásky ke spořilovské hospodě Jiřího Stehlíčka jeden ze zakládajících členů První pivní extraligy, Milan Kabrna. "Z betonové boudy pro tramvajáky vykouzlil Stehlíček pivní bar s krásnou atmosférou. Na čepu bývá kolem šesti kousků, vždy něco hodně zajímavého. K tomu ohromující výběr prvoligových whisky a rumů a obsluha k zulíbání," hodnotí První pivní tramway Ladislav Jakl.

4–5) Lokál Dlouhá (21 bodů)

Dlouhá 33, Praha 1 Otevřeno: po–pá: 11–01, so: 12–01, ne: 12–22 h

Na podnik restauratéra Tomáše Karpíška si rychle zvykly stovky hostů, a tak nebývá snadné najít tady místo k sezení, zejména večer. K prvotřídně ošetřené plzni, kterou vám tady načepují i jako šnit (na jeden "zátah") nebo mlíko (pouze pěna), se tady servíruje poctivě provedená česká klasika: koprová omáčka, talián od uzenáře Dolejšího z Davle nebo krkovička na sádle. Vše v interiéru a designu 70. let, takže třeba polévku vám nalijí až u stolu z koflíku a pečivo před vámi přistane v umělohmotném košíčku. Příjemné je rovněž oddělení podniku na kuřáckou a nekuřáckou část. Kromě atmosféry, piva a jídla hodnotitelé oslovení HN zdůrazňují také profesionální a zároveň příjemnou obsluhu. Hlavně v čase oběda se personál může rozkrájet, aby byl host spokojený.

4–5) Pivovar U Bulovky (21 bodů)

Bulovka 17, Praha 8-Libeň Otevřeno: po–čt: 11–23, pá: 11–24, so: 12–24, ne: 12–23 h

Pražská jednička v kategorii restauračních pivovarů s nabídkou skvělých piv a dobrou kuchyní. "Zkušenosti majitele a sládka Františka Richtera z Německa jsou zde nepřehlédnutelné," vysekl poklonu libeňskému Pivovar U Bulovky František Trantina, manažer vnějších vztahů Zámeckého pivovaru Herold. Podnik hned pod nemocnicí Na Bulovce, kde večer málokdy najdete volný stůl, vaří široký repertoár vynikajících piv bavorského typu, včetně pšeničných a bocků. Umí ale i speciály na způsob belgických trapistů či krieků. "Skvělé jídlo, skvělá atmosféra a vražedně dobrý tmavý ležák," nešetří chválou americký novinář Evan Rail, autor pivního průvodce Good Beer Guide Prague and the Czech Republic.

6) Pivovarský klub (19 bodů)

Křižíkova 17, Praha 8-Karlín Otevřeno: denně 11.30–23.30 h

Vedoucí provozu Aleš Dočkal pivu rozumí, je to profesionál v gastronomii, a proto je tento podnik se širokou nabídkou piv oblíbený mezi pivními fajnšmekry. "Na rozdíl od stejně kvalitního podniku Pivovarský dům má tato hospoda duši," myslí si František Trantina z pivovaru Herold. Kromě šesti točených piv, jejichž nabídka se neustále mění, naleznete v karlínské restauraci minimálně dvě stě piv v láhvích, především z českých pivovarů, od velkých přes menší regionální až po minipivovary a malé soukromé výrobce. V nabídce nechybí ani piva importovaná, například belgická a německá, ale třeba i z Polska, Bulharska a dalších zemí. "Jsem šťastný, že jsem v Pivovarském klubu štamgastem. Je tady nejpřátelštější a nejzasvěcenější obsluha v Praze," je přesvědčen novinář Evan Rail.

7) U Jelínků (18 bodů)

Charvátova 33/1, Praha 1-Nové Město Otevřeno: po–pá: 10–22, so: 10–18 h

O tom, kde se v Praze točí nejlepší plzeň, vedou pivaři věčné a nikdy nekončící spory. Že se jedna z nejlepších točí u Jelínků nedaleko stanice metra Národní, ale nepochybuje nikdo. Pivnice tu bývala už na začátku minulého století. Rodina Jelínků ji získala v roce 1918 a o osm let později uzavřel pan Jelínek smlouvu s plzeňským pivovarem. Od té doby sem chodí milovníci zlatého moku na skvělý Plzeňský Prazdroj. Klasika, která má skvělou náladu hlavně přes den, kdy se ve výčepu střídají na stojáka pozoruhodné typy s neuvěřitelnými zkazkami. "Jako by se tady zastavil čas, což v některých ohledech nemusí být na škodu. Zahloubat si nad tímto úkazem doporučuji v zadním lokálku u umakartových, pozoruhodně úzkých stolů nad porcí skvělého taliána," radí novinář Josef Albrecht.

8–9) U Hrocha (13 bodů)

Thunovská 10, Praha 1-Malá Strana Otevřeno: denně 11–23 h

Miniaturní podnik na Malé Straně je neopakovatelný především díky své domácké atmosféře. Je to klasická pivnice, a tak zde nečekejte širokou nabídku jídel. To ale vynahradí vždy výborná plzeň a duch místností s gotickými klenbami. "I když tady bývá problém s místem, na jedno či dvě piva se tam dá vždycky vmáčknout a ono už to s večerem vždycky nějak dopadne," tvrdí novinář Josef Albrecht.

8–9) Lokál U Bílé kuželky (13 bodů)

Míšeňská 12, Praha 1 Otevřeno: po–pá: 11.30–24, so: 12–24, ne: 12–22 h

Mladšího sourozence Lokálu v Dlouhé ulici najdete v prostorách bývalé hospody Bílá kuželka v Míšeňské, jen pár kroků od Karlova mostu. Má vše, co ten první, navíc zde většinou odpadá hluk přeplněné hospody, kdy sotva slyšíte sami sebe. "Jeden z mála podniků, kam chodím vždy, když mám chuť na skvělé pivo, dobře ošetřené a s láskou servírované," hodnotí malostranskou hospodu restauratér Pavel Maurer. Pivo, jídlo a úroveň personálu vyzdvihuje rovněž novinář Miroslav Motejlek.

10) U Pinkasů (12 bodů)

Jungmannovo nám. 15/16, Praha 1 Otevřeno: denně 10–23 h (pivnice), 11.30–24 h (bar, restaurace)

Jakub Pinkas už v roce 1843 věděl, že ta plzeň má něco do sebe. Přesně o 134 let později zval známý pražský kriminalista Komisař Ledvina (Rudolf Hrušínský) svého amerického kolegu detektiva Nicka Cartera (Michal Dočolomanský) k Pinkasům takto: A to jsme ještě nebyli u Pinkasů, tam je výčepní, ten to pivo úplně hejčká! (Adéla ještě nevečeřela). "U Pinkasů vás ta historie opravdu omámí. Ve stínu katedrály Panny Marie Sněžné popíjíte na zahrádce Pilsner Urquell. To je taková romantika, že tam musíte jít s nějakou babou," básní Milan Kabrna, jeden ze zakládajících členů První pivní extraligy. "Vynikající a vždy vzorně ošetřené pivo. Prostředí hospodské s důrazem na štamgasty," říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Wehle

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53199710-10-pivnic-v-praze-kde-se-cepuje-nejlepsi-pivo-tady-je-kompletni-zebricek

Celníci minulý týden rozbili gang, který vydělával na nejoblíbenějším českém nápoji. Jeho členové totiž v malém pivovaru vyráběli pivo, které pak vydávali za dražší značku. Tím si přišli minimálně na 300 tisíc korun.

Celníci při zásahu našli 40 pivních sudů, které byly opatřené zátkami jiného pivovaru, jehož výrobky jsou dražší. Dalších 250 zátek teprve čekalo na použití.

"Škoda vzniklá majiteli práv byla zatím vyčíslena na 300 tisíc korun. Už jen za porušení práv duševního vlastnictví pachatelům hrozí trest odnětí svobody v trvání až dvou let," doplnil Barták.

"Naši specialisté provedli ve středních Čechách na sedmi místech domovní prohlídky, při nichž zadrželi šest lidí," popsal zásah mluvčí celníků. Jeden ze zadržených bude mít potíže se zákonem ještě z jiného důvodu.

"Jeden z nich měl v držení šest pistolí, z nichž dvě byly opatřeny tlumiči a měly vypilovaná výrobní čísla. Ke zbraním patřily i dvě tisícovky nábojů a množství pyrotechnického materiálu," přiblížil Barták.

Dá se tak očekávat, že trest pro majitele pistolí a nábojů bude o dost vyšší než u zbytku skupiny.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petr Zelený

http://zpravy.idnes.cz/gang-vyrabel-pivo-a-pak-ho-vydaval-za-drazsi-znacku-fw2-/krimi.aspx?c=A111013_125313_krimi_zep

Ještě než příští týden přivítá fotbalová Barcelona poprvé v historii soupeře z Plzně, mohou si tamní fotbalisté pochutnat i na jiné Plzni. Na té orosené. Šéfové plzeňského klubu spolu s primátorem posílají hráčům a funkcionářům katalánského klubu speciální zásilku piva Gambrinus i s podpisy hráčů.

Plzeňští fotbalisté v čele s kapitánem Pavlem Horváthem po středečním dopoledním tréninku zasedli ke stolům a začali podpisovat kartony plechovkového piva Gambrinus se speciálním potiskem.

Limitovanou edici piva připravil zdejší pivovar u příležitosti letošního 100. výročí založení klubu a hlavně kvůli účinkování Viktorie v letošním ročníku Ligy mistrů, kam se po zisku premiérového mistrovského titulu senzačně probojovala.

Plechovky mají na sobě logo FC Viktoria a výrazný slogan Věříme Plzni! Celkem pivovar distribuuje 250 tisíc plechovek do vybraných českých regionů, kde by měly být ke koupi od poloviny října.

Část plechovek, které fotbalisté podepisovali, poputuje už v nejbližších dnech do Barcelony. S tamním klubem se nyní Plzeň utká ve 3. a 4. kole základní skupiny Ligy mistrů.

Exkluzivní zásilku posílají jako dárek hráčům Barcelony a prezidentovi klubu Sandru Rosselovi plzeňský primátor Martin Baxa a prezident Viktorie Tomáš Paclík.

"K Plzni neodmyslitelně patří odjakživa pivo a v této době přispívá k věhlasu západočeského města také fotbal. Jsem přesvědčen, že plzeňské pivo je tím správným dárkem a reprezentantem našeho města," řekl primátor Baxa. Doufá, že prezident katalánského klubu a hráči ocení nejen kvalitu piva, ale i plzeňského týmu.

Viktorie se v Barceloně představí v rámci 3. kola základní skupiny Ligy mistrů ve středu 19. října. Odveta se uskuteční 1. listopadu.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Aleš Tolar

http://fotbal.idnes.cz/plzensti-posilaji-fotbalistum-do-barcelony-specialni-zasilku-piva-1pf-/fot_pohary.aspx?c=A111012_151343_plzen-zpravy_alt

21 restaurací v Košicích, 3 restaurace v Bratislavě. V tolika podnicích můžete stále ochutnávat nymburské pivo.

Úspěchy nymburského pivovaru na prestižních soutěžích a výstavách se odrážejí také v exportu, který se stále rozšiřuje.

Jak je patrné, slovenští konzumenti piva jsou s chutí a kvalitou Postřižinského spokojení. „Celkem dodáváme na Slovensko pivo zhruba do 25 provozoven a trh se nám tam rozšiřuje. To určitě svědčí o spokojenosti s naším pivem,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.

Podobně novou destinací, kde mají možnost ochutnat nymburský mok, je Maďarsko. Ovšem hitem je nymburské pivo nově také ve vzdálené Číně. „V poslední době odjely tři dodávky do Číny a objednané jsou další. Dodáváme tam lahvový ležák ve třetinkách i půllitrech a zájem je o další vzorky piva,“ pochvaluje si Benák.

Čína je tak nejvzdálelenější lokalitou, kde lze nymburské pivo ochutnat. „Je vidět, že i přes vyšší cenu, která je způsobena délkou dopravy, jim naše pivo chutná,“ doplnil šéf pivovaru.

Nymburskému pivu se daří i dalších zahraničních trzích. Po několika letech zásobuje například ruský trh. „Zvýšil se i export do Francie, kam kromě slabších piv do Marseille dodáváme pivo i do Paříže. Žádají si třináctistupňového Bogana,“ uvedl před časem Benák.

Zdroj: Nymburský deník | Autor: Miroslav Jilemnický

http://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/nb-pivovar20111012.html

Oslovili jsme patnáct znalců a milovníků piva, aby sestavili žebříček pražských podniků, kde podle nich dostanete nejlepší pivo. Podívejte se do fotogalerie na vítěznou pětici. Konečnou desítku nejlepších přinese středeční vydání IN magazínu Hospodářských novin.

Každý z pivních znalců, kterého Hospodářské noviny oslovily, sestavil žebříček 10 hospod nebo restaurací v Praze, kde podle nich točí nejlepší (nejlépe ošetřené) pivo, a to bez ohledu na značku a "cenovou skupinu" podniku. U prvních pěti nejoblíbenějších určil pořadí, další už jen vyjmenoval.

Za umístění na první příčce dostal podnik šest bodů, za druhé pět, za třetí místo čtyři body, za čtvrté tři a za páté dva. Podniky uvedené bez pořadí dostaly po jednom bodu. Výsledný žebříček je součtem všech bodů od všech hodnotitelů.

Kdo hodnotil

Josef Albrecht, novinář

Max Bahnson , autor španělsky psaného blogu Filósofo Cervecero (Pivní filozof)

Petr Buriánek, GMP specialista Zentivy, doma se zabývá vařením piva

Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky

Milan Kabrna, grafik a programátor

Martin Kuciel, autor nejčtenějšího českého foodblogu Cuketka.cz

Pavel Maurer, autor gastronomického průvodce Grand Restaurant

Jan Modrák, marketingový manažer firmy Gamescape

Miroslav Motejlek, ekonomický novinář a gurmet

Vladimír Puštulka, foodkritik

Evan Rail, americký novinář, autor knihy Good Beer Guide Prague and the Czech Republic

Jiří Stehlíček, majitel pivnice První pivní tramway

Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, spolumajitel firmy PIVO Praha

František Trantina, manažer vnějších vztahů zámeckého pivovaru Herold

Michal Tuháček, novinář

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Wehle | Uvnitř odkazu fotogalerie a anketa

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53171720-unikatni-anketa-hn-nejlepsi-pivo-v-praze-cepuji-v-nuselske-pivnici-zly-casy

Kalendář regionálních pivovarů 2012 se právě dokončuje. Víte o nějaké akci v příštím roce, která by se v kalendáři mohla prezentovat? Máte zájem o výtisk Kalendáře na rok 2012?

O akci informujte a kalendář objednávejte u vydavatele, pana Jiřího Procházky na mailu jpahk(zav)tiscali.cz či na tel. 603 446 774

Pivovar Budějovický Budvar uzavřel tendr na reklamní agenturu pro dlouhodobou spolupráci. Pozici hlavní agentury obhájila agentura Kaspen/Jung von Matt, která ve finále výběrového řízení porazila sdružení Konektor. Předmětem tendru bylo vytvoření dlouhodobého komunikačního konceptu podle nové marketingové strategie značky (M&M 36/2011), s tím, že realizaci první kampaně plánuje Budvar na únor či březen příštího roku. Výběrové řízení společnost vyhlásila v únoru a zúčastnilo se ho celkem šest agentur. Vedle dvou finalistů ještě Hullabaloo, Proximity, Saatchi & Saatchi a VCCP.

Zdroj: Marketing & Media

http://mam.ihned.cz/c1-53143640-budejovicky-budvar-bude-pokracovat-s-kaspenem

O místní potraviny je stále větší zájem. Dokládají to farmářské trhy i nedávno zveřejněná celostátní anketa. A návštěvnost improvizovaného trhu, v který se včera odpoledne změnilo hlavní liberecké náměstí.

Právě tam byly zveřejněny výsledky soutěže Regionální potravina, kterou už loni vyhlásilo na podporu malých farem Ministerstvo zemědělství ČR.

Poněkud halasné vtipy herce Tomáše Krejčíře v roli moderátora i hudební produkce Martina Maxy sice vtiskly odpoledni punc lidové zábavy, přesto se však akce neminula cílem. Přiblížit co největšímu počtu lidí produkci kvalitních místních potravin. Připomenout, které z nich patřily k těm tradičním i receptury, podle kterých se vyrábí poctivě a v malém.

Za Františkem do Harrachova

Turistickým lákadlem je i nositel dalšího ocenění Sklárna a minipivovar Novosad a syn Harrachov. Cenu získali za světlý ležák František.

„Ačkoliv pro reklamu našeho piva neděláme ale vůbec nic, zájem o něj stoupá. Zatímco u skla se snažíme o co největší propagaci a prodej naopak klesá,“ svěřil se majitel František Novosad. Ke kvalitě jejich kvasnicového piva prozradil, že vychází nejen z tradiční receptury, ale podílí se na ní i neupravená voda z horského pramene. Při přebírání ceny zodpověděl i všetečnou otázku, proč sklárna čepuje svá piva do PET lahví.

“To je jednoduché. Původně jsme je stáčeli do skla, ale protože jde o piva nepasterizovaná, turisté si večer z auta vybírali jen prázdné lahve. Pivo bylo v kufru... Nepřejte si, kolik já si vyslechl nadávek,“ vysvětlil s úsměvem důvody. „Do sedmiček je stáčíme, protože půllitrové PET lahve se zákazníkům zdály prostě malé,“ dodává a zve příchozí do oblíbených pivních lázní. „Půl hodiny ve vaně, půl hodiny v zábalu a hned o půl roku omládnete,“ přesvědčuje.

Zdroj: Českolipský deník | Autorka: Jan Švecová | Kráceno

http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/domaci-potraviny-uz-zase-frci-a-lide-kupuji-2385.html

Tři roky provozu už má za sebou jeden z nejmladších výrobců piva u nás – Pivovar Chotěboř.

Ten během soboty otevřel veřejnosti brány svého areálu u výpadovky na Žďírec nad Doubravou. A dobrou náladu nezkazilo ani nevlídné počasí.

Zájemci si mohli s průvodcem projít celou výrobu, stejně jako vloni doplnily program zabíjačkové hody a lidé mohli ochutnat i novinku v podobě mírně alkoholického nápoje na bázi piva s příchutí limetky.

Chotěbořský podnik, jehož produkty se těší stále většímu zájmu veřejnosti, se také v brzké době dočká rozšíření své výroby.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník | Autor: Jakub Janáček

http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20111008ha-pivovar.html

Jeden z malých severočeských pivovárků - Kocour - sídlí ve Varnsdorfu a je úspěšný. Například vloni v soutěži O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje, kraje Přemysla Oráče v kategorii „Pivo včetně nealkoholických piv“ obsadili varnsdorfští všechna tři první místa.

Jmenovitě - na třetím místě byl jejich Kocour – tmavý ležák, druhou příčku obsadil Kocour Weizenbock a zlatou palmu vítězství si odnesl Kocour Haka NZ Lager. Muselo být loni na sklonku léta ve Varnsdorfu veselo… a vyneslo jim to i pozvání k prezentaci na české ambasádě ve Vídni.

V letošní první degustační soutěži – Česká pivní pečeť v Táboře se Kocour taky neztratil, i když soutěžilo přes čtyři sta piv ze stovky pivovarů ze třinácti zemí. V kategorii pšeničných piv obsadili varnsdorfští 5. a 6. místo a v kategorii piv netradičních se Kocour Stout dokonce dostal na stříbrnou pozici.

Dost důvodů k tomu, abychom se do pivovárku ve Varnsdorfu podívali - nemyslíte?

Nedávna návšteva pápeža Benedikta XVI. v rodnom Nemecku inšpirovala berlínsky pivovar k výrobe vlastného pápežského piva.

Výrobcovia informovali, že počas zrenia piva hrajú ekologicky šetrnému ležiaku gregoriánske chorály. "Prisahám, že je to pravda," citovala agentúra DPA manažéra pivovaru Brauhaus Südstern Helmuta Kurschata. Ich pivo označil za "skvelé, horké plzenské (pilsner)".

Pivovar leží čo by kameňom dohodil od domova pápežského nuncia v mestskej štvrti Neukölln, kde pápež počas návštevy strávil noc.

"To nevidíte každý deň... Toto pivo má byť symbolom susedstva," povedal Kurschat. Pápež Benedikt XVI. ho však neochutná, pretože dáva prednosť vínu.

Zdroj: TV Noviny.sk | TASR

http://tvnoviny.sk/sekcia/spravy/zaujimavosti/berlinsky-pivovar-zacal-vyrabat-papezske-pivo.html

Od 10. října spouští Rádio Jihlava novou soutěž „Poklad Rádia Jihlava“, v níž se hraje celkem o 300 lahví piva. Stopy vedoucí k nalezení „lahodné odměny“ budou vyhlašovány od příštího pondělí každý den přímo ve vysílání. Výhra je ukryta v blízkosti posluchačů, tedy v obcích a městech Jihlavska. Lahve jsou samozřejmě uloženy mimo dosah dětí, navíc nemají žádný obsah, pro ten si výherci mohou dojít přímo do Rádia Jihlava, které sídlí v obchodním domě City Park Jihlava. Každý nálezce získá poukázku na šest točených, nefiltrovaných a nepasterizovaných piv přímo z čepu.

Zdroj: iHned.cz | Autor: Martin Petera | Foto: Rádio Jihlava | Kráceno

http://mam.ihned.cz/c1-53120870-radio-jihlava-ukrylo-poklad-300-lahvi-piva

Opuštěný lobečský pivovar, který pochází ze šestnáctého století, se opět vrátí k vaření vlastního piva. Měla by tam být i hospoda a kulturní sál. Počítá s tím společnost Riofrio Architects, která je majitelem objektu.

Rekonstrukci starého pivovaru, který měl v Lobči dlouhá léta tradici, zahájila společnost před třemi lety. Po nápadu stavbu opravit začal běh na dlouhou trať.

Když se před čtyřmi lety stala firma vlastníkem někdejšího pivovaru, musela se nejdříve zbavit stromů a náletů, které tam rostly. Některé ze stromů přitom byly i více než třicet let staré.

„Bylo to těžké, museli jsme všechno pokácet a vyndat kořeny, čímž se poškodila původní kamenná cesta na dvoře pivovaru, kterou teď zase budeme muset opravit,“ uvedl Pavel Prouza, který se na projektu podílí se svými spolupracovníky z Riofrio Architects.

Když se konečně podařilo odstranit všechny stromy i nánosy suti a dalších odpadů, které tam lidé dlouhá léta vozili, přišla na řadu studie rekonstrukce. Ta byla před třemi lety hotová. Pak ještě následovalo vypracování několika studií a na jaře roku 2009 byl lobečský pivovar prohlášen památkou.

Architekti, kteří objekt rekonstruují, se snaží dát všechno do původního stavu, alespoň v rámci možností. Moc toho tam totiž nezbylo.

„Lidé toho už hodně odvezli a zbořili, jediné, co tu z původních věcí zbylo, jsou tanky na studenou a horkou vodu, jinak je všechno ostatní dávno rozebrané. Dokonce i jedna budova,“ poznamenal Prouza.

Projekt je z velké části financován ze státních a evropských dotací. A právě proto na majitele pivovaru tlačí čas. Podle podmínek získaných dotací, které pokrývají skoro šedesát procent nákladů, musejí mít rekonstrukci hotovou nejpozději do června příštího roku.

Na objektu je přitom stále hodně práce. Omítky a zdi jsou vlhké, mění se velká část krovů, původní podlahy jsou značně poškozené a střecha na hlavním objektu je neúplná.

V současné době se spolu rekonstrukcí konají v Lobči i další akce. Pivovar je totiž jednou z rarit, které se zapojily do prvního ročníku Dne kultury. K dalším patří například zbytky barokních domů v Příbrami nebo architektura dvacátého století v Kolíně.

Během letošního září a října společnost v Lobči pořádala dvě prohlídky, které návštěvníkům přiblížily historii objektu, jeho současný stav a další plány do budoucna. Nabídly jim i kulturní představení. A obě se těšily velké návštěvnosti.

V budoucnu budou majitelé dále spolupracovat s památkáři a dokončí rekonstrukci objektu.

Návštěvníci se pak mohou těšit na lobečské pivo, které se tam po mnoha letech znovu vrátí.

První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1586, pivovar byl tehdy zřejmě vybudován v rámci stavební aktivity Věžníků z Věžník.

Zlatá léta rozvoje pak zažil pivovar na počátku dvacátého století a krátce ještě mezi světovými válkami, kdy výše roční produkce dosahovala v průměru více než deseti tisíc hektolitrů.

Výroba piva byla v Lobči ukončena roku 1943 ve složitém období Protektorátu. Nadále zde ale fungovala stáčírna podkováňského piva a dokonce i sladovna. V roce 1948 byl zakonzervovaný pivovar jakožto součást podkováňského pivovaru znárodněn a v roce 1949 definitivně zrušen a výrobní technologie sešrotována.

Zdroj: Mělnický deník | Autorka: Lucie Čížková | Foto: Jiří Říha