Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Na tradiční pivní slavnosti zve letos již po sedmnácté město Nepomuk. Na náměstí se v sobotu sjedou zástupci pivovarů z celé republiky a připraven je také bohatý doprovodný program. „Návštěvníkům se na náměstí představí kapely různých žánrů od klasické dechovky, přes staropražské písničky, folk, country, jazz, pop až po rock, punk i řádně tvrdý metal,“ přibližuje program jeden z organizátorů slavnosti Pavel Kroupa. „Pro milovníky elektronické hudby a zlámaných beatů je navíc připravená popůlnoční taneční party v klubu Coffee-shop,“ dodává. Zlátý hřeb programu je pak plánován na jedenáctou hodinu, kdy oblohu nad městem rozzáří slavnostní ohňostroj. „Jako na každé správné pivní slavnosti nebudou chybět ani různé dobroty k pivu. Těšit se můžete na klobásky na grilu, pečená kuřata, australské masové koláčky a mnoho dalších dobrot,“ láká Kroupa.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Obchodní řetězec Tesco spustil společnou promotion akci s firmami Whirpool a Pivovary Staropramen. K ledničce Whirpool v ceně od 9 999 korun dostane zákazník kupóny na odběr 365 půllitrových lahví prémiového ležáku Stella Artois v celkové hodnotě 7 628,50 korun. Akce probíhá ve všech jedenašedesáti hypermarketech Tesco do 28. července. Televizní spot od agentury Leo Burnett Advertising začíná slovy „Představujeme vám mírně orosenou, dokonale vychlazenou a stále plnou...“ Reklama poběží i v rádiu (Frekvence 1, Impuls, Evropa 2, Rádio 1), tisková inzerce se má objevit pouze v Blesku. Informace se dostane i do letáků a na POS materiály. Celkem dvanáct kupónů bude moci od srpna každý měsíc majitel lednice uplatnit pro odběr piva.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Jan Patera


Kvasnicové pšeničné pivo s jahodami

[čtvrtek, 16. červenec 2009]

Společnost Oettinger přináší na trh míchaný nápoj na bázi kvasnicového pšeničného piva s jahodovou příchutí. Nové „pšeničné & jahoda“ bylo vyrobeno v Ghotě a zařazeno k celé skupině Oettinger výrobků.

Výrobek bude k dostání na celoněmeckém trhu s nápoji a v maloobchodech s potravinami, což znamená pro skupinu výrobků Oettinger další milník výrobního podniku na cestě od výroby čistého piva k rozmanité škále nápojů s vlastní značkou.

S tímto novým výrobkem přináší pivovar splnění více přání svým zákazníkům. Po tom, co bylo v předchozím roce uvedeno na trh kvasnicové pšeničné pivo s grapefruitovou příchutí, následuje nyní druhý míchaný nápoj na bázi kvasnicového pšeničného piva ve vratných lahvích o objemu 0,33 litru.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Dalším cílem našich letních toulek, při kterých objevujeme architektonicky zajímavé stavby, je areál plzeňských pivovarů. Jdeme na pivo!

Foto

Pivovary patří v zemi s největší světovou spotřebou piva na hlavu mezi vzkvétající podniky a rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru je pak jeden z vůbec nejslavnějších. První várka piva v něm byla uvařena v říjnu 1842.

Kapka historie vonící po chmelu

Pivo má v Čechách stovky let starou tradici. Várečné právo se přidělovalo jednotlivým domům na území daného města a na něj se vázalo právo mílové, které zajišťovalo ochranu trhu na výrobu a prodej. Mílové právo zakazovalo dovážet a prodávat pivo z jiných měst a statků do vzdálenosti jedné míle od daného města. V Plzni se pak tento chmelový mok začal vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil 260 plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání. Výnosné privilegium povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné - později se vztahovalo na domy a jejich pozemky. Nejstarší pivovar se sladovnou je v Plzni doložen v roce 1307.

Foto

V polovině 19. století, kdy se u nás pivovarnictví začalo rozvíjet, pak bylo v Čechách postaveno kolem třiceti nových měšťanských pivovarů (v Jihlavě, Náchodě, na Smíchově, Brně, Budějovicích a v dalších městech). Vznikly také soukromé pivovary (např. v roce 1874 Ringhofferův pivovar ve Velkých Popovicích, v roce 1879 Pivovar v Karlových Varech). České pivo se vyváželo prakticky do celého světa.

Se samotnou stavbou plzeňského pivovaru se začalo 15. září 1839 a o tři roky později byl zahájen provoz. První várka spodně kvašeného piva byla v novém pivovaru vyrobena 5. října 1842. Měšťanský pivovar byl určen k výrobě bavorského typu piva, i proto byl angažován bavorský sládek Josef Groll, který uměl tento druh vyrobit.

Pravděpodobně díky domácím surovinám se mu ale podařilo vyrobit úplně jiné pivo, než jaké původně zamýšlel. Sláva plzeňského ležáku se šířila na svou dobu neuvěřitelnou rychlostí. V roce 1853 se plzeňské pivo čepovalo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se začalo prodávat ve Vídni a v roce 1862 v Paříži. Protože pověst piva z Plzně přitahovala řadu napodobitelů, v březnu 1859 si pivovar nechal zapsat svoji ochrannou známku Plzeňské pivo. V roce 1898 pak byla zapsána nová známka Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell.

Foto

Jak šel čas, areál rostl

Tak, jak se dařilo plzeňskému pivu, rozšiřoval se i celý komplex pivovaru. Na místě původní jednoduché stavby se už v roce 1887 rozprostíral areál o ploše 36 hektarů. Technický pokrok se zde odrazil mimo jiné i instalováním Křižíkových obloukových lamp, které postupně v letech 1883 - 1888 osvětlily všechny provozy a kanceláře. Protože pivovar fungoval nepřetržitě, byla v roce 1887 postavena neogotická věž s hodinami a osvětleným ciferníkem, která sloužila k orientaci stovek pracovníků. Poté byla také zřízena vlaková vlečka, která spojila areál s plzeňským vlakovým nádražím.

Rozvoj pivovaru si vyžádal stavbu nových budov sladoven i regulaci vedle protékající řeky Radbuzy. Na začátku 20. století byl plzeňský pivovar obrovským areálem s devíti kilometry sklepů, kde v ležáckých sudech zrálo mladé pivo. Během dvou let 1905 - 07 byla postavena moderní pivovarská elektrárna a parní stroje byly nahrazeny elektrickým pohonem. Vodovody dodávaly vodu do 57 metrů vysoké vodárenské věže, která pojala až 8.000 hektolitrů vody. Ta se stala dominantou nejen celého závodu, ale i širokého okolí. Ve dvacátých letech byla v sousedství hlavní brány postavena nová správní budova, v jejímž prvním patře byla umístěna kancelář generálního ředitele a také zasedací síň správní rady dobře prosperujícího pivovaru. Koncern Měšťanského pivovaru se v roce 1929 rozrostl o do té doby konkurenční Gambrinus. Přímo mezi provozními budovami bylo ve třicátých letech postaveno také několik obytných budov pro zaměstnance.

Foto

Továrna měla vlastní automobily i železniční vagóny a rozvinutou síť odběratelů. Za druhé světové války byl rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru poničen leteckým bombardováním. V dubnu 1945 začala likvidace válečných škod, po obnovení podniku bylo potřeba především pokračovat v exportu piva.

S úctou k tradici

Od roku 1990 prochází plzeňský pivovar výraznými proměnami. Dodržování tradičních postupů vede k tomu, že podle zachovalých záznamů z laboratoří plzeňského pivovaru ze dvacátých let 20. století je dnes vyráběné pivo v podstatě totožné s tím, které se vyrábělo před desítkami let.

Foto

Rozsáhlý areál, dnes jeden z největších u nás i ve střední Evropě, vznikal v průběhu bezmála dvou set let jako komplex výrobních staveb. Společně s areálem plzeňské škodovky jde o největší továrnu v širším centru středověkého města. Plzeňská pivovarská brána na etiketě láhve se pak díky světové oblibě plzeňského piva stala nejčastěji reprodukovanou stavební památkou Plzně.

Zdroj: Tvůj dům.cz | Foto: Profimedia.cz


Novinka ušetří ročně až 4000 tun CO2 z fosilních zdrojů

Do pivovaru ve Velkých Popovicích dorazilo čtrnáct nových kvasných nádob (tzv. tanků) k výrobě piva, které umožní lepší mikrobiologickou čistotu

při hlavním kvašení mladiny. Dokvašování (ležení) piva bude nadále probíhat ve stávajících ležáckých sklepích.

Projekt bude dokončen v závěru roku 2009.

Foto

Tradiční recepty a varní postupy nezměníme, jsou ověřeny desítkami let praxe a stojí na nich oblíbenost našich piv. Nejmodernější technika pomůže našim sládkům přísně zachovávat chuťové parametry Velkopopovického Kozla tak, jak jsou pivaři zvyklí.“ říká Jaroslav Gubiš, manažer pivovaru ve Velkých Popovicích.

Foto

Na spilce zůstává v provozu jedno oddělení nerezových kádí na pivní speciály Master 13° a 18°, které bude také součástí návštěvnické trasy. Zároveň zde bude kvasit malý objem piva Velkopopovický Kozel, aby bylo možné kontrolovat, že pivo z tanků je senzoricky stejné. To se ověřuje desítkami senzorických degustací s trojúhelníkovými testy.

Nespornou výhodou CK tanků je 100% udržitelnost mikrobiologického stavu čistoty kvasnic, což v klasických kádích byl, je a vždy bude problém. Kvašení samozřejmě bude i nadále probíhat odděleně od dokvašování, obojí za nízkých teplot. Doba hlavního kvašení zůstane zachována. Stejně tak nezměníme ani kvasný proces, držíme se historií osvědčené teploty zakvašování a rychlosti kvašení,vysvětluje Jiří Fusek, sládek pivovaru.

Nové CK tanky představují také ekologickou výhodu, neboť umožní jímání CO2, v jehož spotřebě se pivovar stane soběstačným. CO2 bude využíváno při stáčení piva a pivovar ušetří za jediný rok až 4 000 tun CO2. Jímání CO2 už funguje v pivovarech Plzeňského Prazdroje v Plzni a Nošovicích, pivovar v Popovicích však dostane v současnosti nejmodernější a nejúspornější systém na trhu.

Technické zajímavosti:

* Nové kvasné nádoby mají průměr více než 5 m, jsou vysoké 18,5 m.

* Stavba je provedena v tzv. ementálové struktuře, tj. nejdříve se postavil sál se stropními otvory pro usazení tanků, pak se zbudovaly nosné piloty a nyní se začíná s instalací tanků shora.

* Ke zbudování tzv. ementálové plochy bylo zapotřebí 1000 t betonu.

* Na ocelovou výztuž tzv. ementálové plochy, pilot a sloupů se spotřebovalo přes 37 tun oceli.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nejlepší golfisté světa si svůj svátek zpestří ležákem z Plzně

Zítra začíná ve skotském Turnberry 138. ročník nejstaršího a nejprestižnějšího golfového turnaje na světě: The Open Championship. Partnerem a oficiálním pivem The Open je letos poprvé značka Pilsner Urquell, která se bude na všech akcích spojených s turnajem čepovat v následujících pěti letech. Za tu dobu nejlepší golfoví hráči světa a jejich příznivci vypijí až 1500 hl plzeňského ležáku.

První The Open se hrál ve skotském Prestwicku v roce 1860 a s výjimkou dvou období světových válek se tento nejprestižnější turnaj koná každoročně už téměř 150 let. V úvodním ročníku směli hrát jen profesionálové, v dalším roce už byli pozváni i amatérští hráči a turnaj „The Open“ se tak skutečně "otevřel". Dnes se The Open hraje střídavě na skotských a anglických hřištích. Letos bude golfová elita soupeřit na skotském pobřežním hřišti v Turnberry, především o prestiž a slávu. Vítěz získá navíc prémii 1,5 milionu dolarů.

Partnerem a oficiálním pivem The Open je letos poprvé značka Pilsner Urquell. Vyhlášené pivo z Plzně se čepuje ve všech veřejně přístupných i VIP zónách na turnajích, které jsou součástí The Open Championship. „Golf je jednou z klíčových aktivit značky Pilsner Urquell. Naše pivo můžete vychutnat na nejlepších hřištích v ČR, kde jsme partnery nejvýznamnější české golfové soutěže Pilsner Urquell Czech PGA Tour, a nyní se stáváme partnerem The British Open, nejslavnějšího turnaje světa. Jsem přesvědčen, že naše pivo bude chutnat tisícům návštěvníků a ve chvílích odpočinku i nejlepším hráčům světa, jako je třeba Tiger Woods,“ říká Karel Kraus, brand manager značky Pilsner Urquell.

Partnery The Open jsou výhradně prestižní značky, např. exkluzivní hodinky Rolex nebo výrobce luxusních automobilů Lexus, a této společenské úrovni odpovídá i cena 4 libry za pintu piva Pilsner Urquell (0,5683 litru).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Bernard Fest. Tak se jmenuje další ročník původních pivních slavností humpoleckého pivovaru.

Ve stručnosti o jeho historii a o složitosti organizace festivalu, který v minulém roce navštívilo na dvanáct tisíc lidí, pohovořil hlavní organizátor akce Zdeněk Mikulášek.

Foto

Letošní ročník festivalu pivovar Bernard je již v pořadí patnáctý. Kdybyste měl porovnávat úplně první ročník s tím letošním, jaké jsou zásadní rozdíly?

Na začátku to byly pivní slavnosti, kdy se na organizaci podílelo více pivovarů. To se však v roce 2000 změnilo, Bernard ze svazu vystoupil, tím se osamostatnila i samotná akce. Nejenže do Humpolce přestaly jezdit ostatní pivovary, ale zastavila se i finanční spolupráce.V současné době je festival plně ve finanční režii pivovaru.

Je organizace náročnější oproti předchozím ročníkům?

Nedokáži porovnat organizaci pivních slavností před rokem 2000, nedělal jsem ji. Ale organizovat podobnou akci je vždy náročné. Jenom ve stručnosti. Návštěvnost festivalu přesahuje 12 tis. lidí, o hladký chod se stará 40 až 50 zaměstnanců, dalších asi sto brigádníků. Těm všem je nutné stanovit přesně pracovní náplň. Program se nasmlouvává po celý rok a je nutné podepsat přibližně dvě stě smluv, realizovat reklamní plnění a propagaci.

Podle čeho vybíráte interprety?

Většinou do týdne po uplynulém ročníku si sedneme a vyhodnotíme co se líbilo a co se nám nepovedlo. Napíšeme si seznam 30 až 40 skupin, ze kterých začneme vybírat kapely pro příští ročník. Letošní ročník považuji za jeden z nejlépe obsazených festivalů v České republice vůbec.

Jaká z vystupujících kapel je podle vás hudebně nejlákavější?

Každý má jiný vkus. Nejvíce ohlasů jsem zaznamenal zatím z pátečního programu na Support Lesbiens, ze sobotního na Chinaski. Mnoho lidí se těší na Meky Žbirku, já jsem zvědavý na Gipsy.cz a na Nightwork.

Máte připravené pro návštěvníky nějaké překvapení?

Ano, ke každé vstupence u vchodu na festival obdrží každý návštěvník jeden žeton v hodnotě 15 korun na nealko nápoj Bernard s čistou hlavou. A kdo si koupí vstupenku v předprodeji na naší značkové prodejně v Humpolci, může si zakoupit deset piv na festival. Ušetří tím stovku.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Lukáš Pihávek


Oblíbená herečka a módní ikona Eva Longoria Parker, kterou známe jako jednu ze „zoufalých manželek“ ze stejnojmenného seriálu, svou tvář propůjčila již mnoha světovým módním i kosmetickým značkám. Propaguje módu, jak se dá, ale nejen to! Eva Longoria Parker se totiž nyní stala tváří společnosti Heineken, kterou dobře známe jakožto výrobce piva. Proč také ne, vždyť ne nadarmo se říká, že pivo je na krásu. A Eva Longoria, pakliže si občas třetinku dá, je toho zářným příkladem.

Zdroj: Móda.cz


Jelikož tento způsob léta je, řečeno s klasikem, tak trochu nešťastný, mají zelenou jiné způsoby trávení volného času, než je pobyt na koupalištích a u řek. Jedním ze způsobů relaxace, který se u nás objevuje, jsou pivní lázně. Ozdravná koupel v tradičně mužském českém nápoji láká překvapivě více ženy, ačkoliv součástí kúry je i několik skleniček piva.

Foto

Pivní lázně bývají součástí menších či rodinných pivovarů, které tak doplňují své služby a propagují své pivo. V Česku je lze navštívit například v Chodově Plané nebo v Harrachově.

Horský pramen s pěti litry světlého piva

Pivní lázně jsou originální rekondiční lázeňská terapie. Do vany s vodou se přidává neupravované pivo. V krkonošském středisku Harrachov připravují koupel v neupravované vodě ze 150 let starého horského pramene s přísadou 5 litrů světlého a 5 litrů tmavého nefiltrovaného 12° piva a drceného chmele. Doporučená teplota vody je 36 °C, lze ale požádat o úpravu teploty dle individuálního zájmu. Voda spolu s látkami uvolňovanými z piva způsobí postupné mírné zvýšení srdeční činnosti a aktivaci krevního oběhu. Z podkoží se odplavují škodlivé látky, pivní kvasnice předávají pokožce řadu vitamínu B, proteiny a sacharidy. Zpomalují tak její stárnutí, zvláčňují, pomáhají při léčbě akné či celulitidy, zlepšuje se celková obranyschopnost organismu.

Pro doplnění léčebné kúry je podáváno standardně rovněž nefiltrované nepasterizované pivo ve sklenici, které obsahuje živé kultury kvasnic a působí příznivě v trávicím traktu. Je tak zajištěn léčebný účinek zevnitř i vně. Chuť piva se o něco liší od toho, které je běžně k dostání, je více hořké a výrazné; k celému obřadu se dobře hodí. Zatímco účinky pivní lázně zajímají spíše ženskou část populace, pití nedošetřeného extraktu zajímá i mužskou část lázeňských hostů.

Foto

Koupel za 600 korun

Procedura probíhá ve vyhřátých prostorách a trvá zhruba 20 minut. Koupel se odehrává v prostorné vaně, a stojí kolem 600 korun. Je také možné si ji dopřát ve velké vaně pro dva spolu s partnerem, nebo v oddělené soukromé místnosti, obojí samozřejmě za příplatek. Po koupeli následuje ještě relaxace a vstřebávání účinných látek, které trvá také 20 minut a je podpořeno solnými lampami. Povzbuzeno je i další sklenicí 12° piva.

Nabídku služeb je také možné doplnit masáží, ať už částečnou, vybrané části těla, nebo celkovou.

Majitelé pivovarů a zřizovatelé pivních lázní očekávali, že služba bude hojně navštěvována muži a také, že z ní vytvoří lákadlo pro zahraniční turisty, kteří si libují v lázeňských službách i v pití piva. „Oproti našim očekáváním je skutečnost taková, že 90 procent návštěvníků jsou Češi a převažují ženy," upřesňuje situaci majitel harrachovských lázní František Novosad. Návštěvnost prý postupně stoupá, cílem je zdvojnásobení současného stavu.

Obdobné novinky mají doplňovat tradiční regionální služby a lákat turisty, jejichž počet v současné době zejména v českých horských střediscích klesá.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Petra Miterová


Cek Pilsener

[středa, 15. červenec 2009]

Zasvěcení vědí, že na spřáteleném webu Beerborec pomáhám jako přidavač značek. Jeden z registrovaných borců mě požádal o přidání piva s názvem Çek Pilsener. Pil jej v Albánii a místní mu tam tvrdili,že je od nás z ČR. Pivní vyhledávače na internetu mě zradily, nenašel jsem jej ani v databázi albánských značek, ba dokonce ani na prodejních serverech se vším možným, kde se občas dají nalézt.

Bohužel mám jen foto etikety (onen borec je prostě nevyfotil ze zadní strany, kde jsou pro mě důležité identifikační údaje). Hrad vám bude zcela jistě povědomý a mohl by napovídat, že se teoreticky pivo vaří někde v naší republice.

Pomůžete mi?

Cek Pilsener

Dvacetidílný cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej slavného malíře Alfonse Muchy patří k české kultuře a historii stejně neodmyslitelně jako plzeňské pivo. I proto je hlavní postavou nejnovějšího reklamního spotu značky Pilsner Urquell právě Alfons Mucha. Kvůli autentičnosti této reklamy vznikly i přesné kopie pláten Muchovy Slovanské epopeje. Čtyři obrazy v reálné velikosti 5 x 5 metrů vystavuje od dnešního dne Návštěvnické centrum Plzeňského Prazdroje.

Čtyři plátna vystavená v plzeňském pivovaru mají název Štěpán Dušan Srbský a jeho korunovace, Mont Athos (Svatá Hora), Jiří z Poděbrad, král obojího lidu a Apoteóza z dějin Slovanstva. Pocházejí z cyklu dvaceti obrazů, které Mucha vytvořil v letech 1910–1928 na zámku Zbiroh v západních Čechách. Tam se také natáčela reklama, pro kterou připravil tým zkušených filmových malířů pod vedením filmového architekta Martina Vačkáře věrné kopie pláten ve skutečných velikostech. „Kopie vznikly unikátní metodou používanou v případě, že je nutné vytvořit velmi autentickou kopii, která i zblízka vypadá věrohodně. Původní obraz se vyfotografuje a vytiskne na plátno. Pak je nutné ho pečlivě domalovat ručně. Na čtyřech plátnech o rozměrech 5 × 5 metrů dva malíři pracovali intenzivně dva týdny,“ říká Martin Vačkář.

Plátna vznikla pro účely natáčení reklamního spotu pro značku Pilsner Urquell. Alfons Mucha v něm, inspirován pivem Pilsner Urquell, vytvoří své největší dílo – proslulý cyklus nazvaný Slovanská epopej. Krátký příběh připravil renomovaný režisér Vladimír Michálek, který ho režíroval a byl zároveň autorem scénáře. Příprava reklamy byla konzultována i s malířovým vnukem panem Johnem Muchou.

Kopie obrazů, které mohou vidět lidé v televizní reklamě, jsou velmi zdařilé a jsme pyšní na to, že návštěvníkům Plzně a našeho pivovaru můžeme přiblížit slavná Muchova plátna. Návštěvníci pivovaru si mohou udělat představu o tom, jak monumentální dílo Mucha namaloval, i prostřednictvím našich věrných kopií. Celá Slovanská epopej je vystavena na zámku v Moravském Krumlově, čtyři autentické kopie jsou k vidění také blíže k místu svého vzniku, zámku Zbirohu,“ říká Brand PR manažer Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

O cyklu Slovanská epopej:

* Dvacetidílný cyklus Slovanská epopej vytvořil Alfons Mucha vletech 1910–1928 na zámku Zbiroh, kde srodinou žil.

* Cyklus shrnuje dějiny českého národa a obsahuje 20 rozměrných pláten (největší znich dosahují rozměrů 8,1 × 6,1 metru).

* Po dokončení Mucha cyklus věnoval českému národu.

* Originály děl jsou od roku 1963 umístěny na zámku v Moravském Krumlově.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivní ochutnávky 1

[úterý, 14. červenec 2009]

Kozel 11

Je možné, aby se i v zakouřeném čtyřkovém lokálu čepovalo dobré pivo? Čtěte dál a dozvíte se to!

Dnešní hodnocení přináší změnu - testovaný vzorek poprvé pochází ze sudu. Je tedy vhodné připomenout známé pivovarské úsloví: pivovar pivo vaří a hospodský ho dělá. Takže pivo, načepované v restauraci, v sobě nese nejenom podobu dodanou pivovarem, nýbrž i druh hnacího plynu, kterým se dostane ze sudu do půllitru, způsob uchovávání sudu v hospodě, hygienu restaurace, čistotu vedení, chladícího agregátu, nastavení teploty, dokonalost mytí pivního skla a způsob natočení. V neposlední řadě pivo dělá i atmosféra hospody.

Foto

Dnes vás chci seznámit s mými dojmy z konzumace Kozlu 11 (přesněji řečeno, jde o Velkopopovický Kozel Medium) v třeboňské restauraci U Báby, což je klasický zakouřený čtyřkový výčep. Testované pivo stálo 20 Kč, natočeno bylo na jeden zátah, míra po opadnutí maličko nižší. Vzhledem k tomu, že původní pěna byla mohutná po okraj sklenice, tak to nepovažuji za závadu (ale jde o můj osobní způsob hodnocení, nespojuje se se žádnými platnými předpisy ani nařízeními). Pěna byla kompaktního charakteru. Pivko na pohled jiskrné, barva zlatavá, v šeru hospody těžko rozpoznatelná.

Vůně však byla bohužel naprosto neutrální, říz slabší. I chuť se zpočátku zdála úplně prázdná, bližší analýzou lze najít trochu sladkosti, která však přechází v hořkost. V průběhu pití sklenice se hořkost ztrácí do podtónu spektra chutí a začíná opět převažovat sladkost. To je pravděpodobně dáno otupením chuťových pohárků, což jen potvrzuje myšlenku, že tato hořkost není agresivní. Mohlo by jí však být více. Kozla si z před pár let pamatuji jako hutné, řízné pivo, na které jsem si rád udělal chvilku. Jeho dnešní podoba (jistě ovlivněna jihoafrickými majiteli) není zlá, ale přeci jen je zcela jiná. Bohužel, nebo bohudík?


Bernard OX 14%

Náš spolupracovník je zde s další pivní recenzí. Dnes nás čeká produkt populárního tuzemského pivovaru!

Světlý speciál Bernard OX 14% se prodává ve třetinkových lahvích, obsah alkoholu je 5,8%. Jak název napovídá i pomalejším konzumentům, OX je z pivovaru Bernard, který sice funguje v Česku, ale dnes už bohužel jeho část česká není.

Foto

Po otevření: Při nalití vznikla slabě šedohnědá kompaktní, bohatá pěna. Z ní, a i vlastně z původního pohledu přes stěnu lahve, se dalo usuzovat, že pivo bude mít o něco výraznější barvu, což se po nalití potvrdilo. Popsal bych ji jako přechod z klasické zlatavé k jantarové.

Vůně a chuť: Vůně je zprvu sladová, posléze přichází intenzivní přechod ke karamelové až k připálenému podtónu. Pravděpodobně se k výrobě užívá i speciálních sladů. Ty by měly být poznatelné i v chuti. Já je sice nenašel, ale možná jsem tyto chutě prostě nedokázal nalézt pod hořkou skořápkou. Prvopočátek chuti je intenzivně hořký, s rychlým přechodem k sladké až ovocné a při polknutí přichází až nepříjemná ulpívající hořkost.

Láhev má tři etikety: přední, zadní s identifikačními údaji a konečně černý staniol pod zátku, což je lepší řešení než přes. Přední je nejdůležitější, i když dost neobvyklá: Značka je dobře viditelná jak v hlavním motivu, tak i v pozadí. Vlastně je optimálně čitelný celý název piva, kde bych vyzdvihnul barevné zpracování slova ox. Vtipný je i slogan “S těžkou hlavou,” který je parodií bernarďáckého nealka “S lehkou hlavou.” Na druhou stranu, byť je etiketa originální, k pivu podle mě moc nepasuje. Živě si dokážu představit, že některé tradičně zaměřené konzumenty by mohla přímo odradit.


Popper 10%

O slovenských pivech se říká, že jsou dobrá tak maximálně k čištění zubní protézy…Dnes se přesvědčíme, co je na tom pravdy.

V této rubrice vám budeme pravidelně přinášet hodnocení českých i zahraničních piv. Hrdiny prvního dílu jsou slovenská tmavá desítka Popper a sládek ing. Jaromír Čeleda - nechme ho promluvit!

Foto

První hodnocené pivo není kupodivu tuzemského původu, nýbrž jedná se o produkt našich východních sousedů. Přivedl mě k němu úspěch slovenských pivovarů na XIX. Representačních slavnostech v Táboře, kde se piva našich někdejších bratrů umístila 3x na stupních vítězů. Tmavé pivo Popper svou kategorii tmavých výčepních piv dokonce vyhrálo! Jeho lahvový vzorek jsem se tedy rozhodl blíže prozkoumat…

První dojem: vzhled lahve, tedy přesněji etikety. Na dnešní dobu se mi zdají velmi strohé, až dokonce zastaralé. Takže první a asi vlastně největší mínus. Další (podle mě) nevýhodou je použití náhradního sladidla sacharinu. Na etiketě je uvedeno 10 %, takže by pivko mělo obsahovat přes deset procent extraktu. Alkohol je uveden 3,8 % obj.

Po nalití: Pěna vyrovnaná, konsistentní a poměrně stabilní s hnědavým nádechem. Jedno velké plus: Barva intenzivně černá, přesto proti světlu karmínová. Nejdřív přichází první na řadu vůně, protože ta jako první odezní. Vnímal jsem jí velmi příjemně po karamelu, podloženou nasládlým kontextem. Chuť skoro přesně taková, jakou jsem od vítězného piva očekával. První dojem mírně po nakuřovaných sladech s brzkým přechodem do intenzivní sladké, která trvala až do koncovky a dlouho po napití.

Takovéto černá piva osobně moc nemusím, jenomže jsou dost oblíbená, a jelikož je většina výrobců preferuje, tak i v soutěžích vyhrávají. Prostě těm, kterým nevadí pivo, chutnající převážně jako rozpuštěný cukr, můžu doporučit. Rozhodně není špatné, nezaznamenal jsem v něm žádnou vadnou chuť ani vůni, jen mně osobně prostě moc nevyhovuje.


Kdo pro vás hodnotil?

Foto

Ing. Jaromír Čeleda (nar. 1979) je jedním z nejmladších a zároveň nejúspěšnějších tuzemských sládků. S červeným diplomem absolvoval VŠCHT, obor pivovarství a sladařství. V posledních letech pracuje v třeboňském pivovaru Bohemia Regent; je autorem receptur několika nových piv a jím vařená piva získala řadu medailí a dalších ocenění na prestižních soutěžích - naposledy uspěl letos v Táboře, kdy získal stříbrnou pivní pečeť v kategorii polotmavých piv za pivo Petra Voka.

Zdroj: 4 Men.cz


V sobotu 18. července pořádá Sklárna a minipivovar Novosad&Syn 6. ročník Harrachovských pivních slavností. Letos je novinkou sklářský jarmark. Na návštěvníky jako vždy čeká spousta soutěží a živá muzika.

Slavnosti začnou od 10 hodin v areálu sklárny. Zahraje Krkonošská dechovka, připravena je historická jízda Aero Car Clubu Praha a vystoupení Yo Yo Bandu.

Po patnácté hodině přijede Krakonoš se svou cháskou a pivní slavnosti budou oficiálně zahájeny. Poté návštěvníky potěší Vltavín, Fate Magazine, U2 Desire Band a Kabát Revival. O půlnoci rozzáří nebe ohňostroj.

Po celou dobu slavností bude tombola. Na zájemce čekají prohlídky muzea (do 17 hodin) a sklárny s možností vyzkoušet si foukání skla.

Odhalena bude replika historické vázy vysoké 165 centimetrů, která byla rozbita v roce 2001. Bohaté občerstvení se bude nabízet formou stánkového prodeje.

Soutěže o ceny: hod sudem do dálky, pití piva na čas, jízda na opilém kole, držení tupláku na čas.

Více informací: www.sklarnaharrachov.cz

Zdroj: Hradecký deník.cz


Evropský pivovarnický průmysl cválá nezdolně kupředu! Pivovary po celé Evropě vyprodukují obrovské množství organického odpadu a odpadní vody. Vědci se nyní pustili do řešení tohoto problému a vypadá to, že přišli s řešením. Odpadní produkty z výroby piva jsou využity k získání energie opět pro samotný proces výroby piva. Co to znamená? Ekologičtější pivo, přeci!

Farmáři zbytky odjakživa využívají jako krmení pro své chovy. Například kolem roku 2000 ale musely pivovary za zpracování a odvoz tohoto odpadu firmám platit. Teď se to podle Wolfganga Bengela změní. “Výroba piva je energeticky náročný proces - vaříte přísady, používáte horkou vodu a páru a pak elektřinou výsledný produkt chladíte. Takže pokud se podaří ušetřit alespoň 50% energie za pomoci vašeho vlastního odpadu, je to hodně,” komentuje svůj nejnovější projekt pro magazín GreenBiz.

Bengel se dlouhodobě zabývá biomasou, ziskával zkušenosti získáváním energie z rýžového a třtinového odpadu v Číně a Thajsku. Dnes je technickým ředitelem společnosti BMP Biomasse Projekt, která spolupracuje například také s INNOVAS (bioplynové elektrárny), BISANZ či slovenskou Adato (kogenerace). Tyto partnerské společnosti nyní hledají pivovary, které by měly zájem nový systém vyzkoušet.

Zdroj: Eko bydlení.eu


Minipivovarům se v Praze daří

[pondělí, 13. červenec 2009]

Pivní speciály malých výrobců mají v metropoli stále více příznivců

Pivařům v Praze a okolí dlouho nebylo lépe. Přestávají totiž být odkázáni na nabídku velkých pivovarských společností, z jejichž kádí putuje do hostinců a restaurací pár standardních značek. Trendem poslední doby jsou malé pivovary, které pivní labužníky lákají na svá speciální piva.

V hlavním městě a nejbližším okolí je v současnosti deset malých pivovarů s vlastní restaurací. Jejich boom dobře ilustruje Sousedský pivovar u Bansethů v Nuslích, jeden z nejmladších. Ten si majitel založil předloni, protože ho neuspokojovala nabídka velkých pivovarů. „Za tu dobu se k nám naučila chodit spousta lidí, spotřeba nám roste každý měsíc,“ řekl sládek pivovaru Jan Kroužek. Lidé chtějí pestrost a malé pivní domy jsou na ní založeny. Každý rok produkují velké množství speciálních značek. Někde pět, jinde klidně třikrát tolik. „Snažím se dělat každých pár týdnů nějaké nové pivo, za rok jich vyrobíme asi 16 druhů,“ vyčíslil sládek Pivovarského dvora v Chýni u Prahy Tomáš Mikulica. Ani na jeho rostoucí spotřebě se ekonomická krize vůbec neprojevila. Momentálně malým producentům piva trubkami protékají letní speciály. Sládci se shodují na jednom: k období prázdnin patří pšenice. „Pšeničné pivo se k létu hodí, v teplém počasí je osvěžující díky své nakyslé ovocné chuti,“ popsal důvod obliby pšeničných piv Kroužek. Sezonní pšeničná piva můžete ochutnat jak u Bansethů a v Chýni, tak například v restauracích Klášterního pivovaru Strahov či v Pivovaru u Bulovky.

Pět kopřivových? Sotva

Jiným směrem zaměřili svoje snažení v Pivovarském domě v centru Prahy. Tady nabízejí hostům kromě pšeničného piva a dalších speciálů také velké množství piv s ovocnou příchutí, od banánového přes višňové až po borůvkové pivo.

Přivedli jsme tahle piva na náš trh, lidé je rádi ochutnávají, denně jich však od každého druhu vytočíme jen několik litrů,“ řekl spolumajitel pivovaru Václav Potěšil. „Že někdo vypije třeba pět kopřivových piv, to je velká výjimka,“ dodal.

Ochucená piva se však ve většině malých pivovarů nechytla. Někteří sládci je považují pouze za lákadlo na zahraniční turisty, lokálním pivařům by je nenabízeli. „Když je pivovar směřován na zahraniční klientelu, tak prosím, ale já taková piva nedělám, většinu našich zákazníků tvoří lidi z Prahy a okolí. Ochucené pivo je tak na jedno ochutnání,“ tvrdil sládek Mikulica z Chýně.

Dodávají i na Žižkov

Zatímco některé z pražských minipivovarů fungují tradičně pouze jako dodavatelé piv do své přilehlé restaurace, jiné zásobují svými speciály i některé z podniků mimo svou lokalitu. Postupný nárůst těchto hostinců svědčí o tom, že netradiční piva opravdu táhnou. „Nejdřív jsme vyráběli jen pro sebe, teď již dodáváme do restaurací v Nuslích a na Žižkově, tam lidi chodí na piva z malých pivovarů čím dál víc,“ řekl Mikulica. A kdo by chtěl všechny malé pivovary navštívit a ochutnat rozdíly jejich piv, může si koupit speciální pivní mapu.

***

* Malé pivovary: Klášterní pivovar Strahov, Novoměstský pivovar, Pivovarský dům, Pivovarský dvůr Chýně, Pražský most U Valšů, Sousedský pivovar u Bansethů, U Bezoušků Průhonice, U Bulovky Richter Pub, U Fleků, U Medvídků

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Kupec

[Praha] 12:19 [permalink] [reaguj]


Slavnosti: 14 tisíc lidí, 700 sudů piva

[pondělí, 13. červenec 2009]

Obří Slavnosti svijanského piva se letos konaly už podvacáté. V sobotu přilákaly do Svijanského Újezdu 14 tisíc lidí

Jubilejní dvacátý ročník nejstarších a patrně i největších pivních slavností opět přilákal davy návštěvníků.

Přišlo čtrnáct tisíc lidí. Vypili 700 sudů piva,“ informuje Blahoslav Kratochvíl, starosta Svijanského Újezdu. „Jsme spokojení, návštěvníků bylo hodně, ohňostroj nádherný, perfektní program, Uhlíř výborný,“ pochvaluje si. „Škoda Marie Rottrové, že onemocněla. Tak snad přijede příště,“ konstatuje.

V neděli po čtrnácté hodině už byl areál, kde se akce uskutečnila, perfektně uklizený. „Není vůbec vidět, že se tu včera něco konalo,“ myslí si. „Padesát, šedesát lidí naběhlo s hráběmi a za dvě hodiny bylo všechno uklizené, naložené do kontejnerů,“ dodává starosta.

Zázrak s počasím

Tradiční slavnosti ani letos téměř nezmokly, přestože krajem vytrvale kličkoval déšť. „To je takový zázrak,“ říká starosta. „Všude to bylo špatný, u nás to také nebylo optimální, odpoledne trošku sprchlo. Ale to máme objednané, aby se neprášilo,“ sděluje. „Pak večer po 11 hodině pršelo, ale to už lidé zůstali.

Přijel jsem s kamarádem z Jablonce, tam pršelo. Tady je hezké počasí a o několik stupňů tepleji,“ podivoval se Jan Kroupa.

Šest druhů svijanského piva teklo z rekordních 160 píp, loni jich bylo 140. Přitom na pivo nebyly u stánků příliš dlouhé fronty. „Je to paráda, žádné fronty na pivo, je tu dost stánků,“ říkal Jan Turek z Prahy. „Mám rád tvrdou muziku, těším se na Aleše Brichtu. Jenom doufám, že se v té době ještě udržím na nohou,“ smál se.

Slavnosti připomínají lidovou veselici, Matějskou pouť a rockový koncert v jednom. Na dvou pódiích čekaly na návštěvníky kapely s různými hudebními žánry. Dechovka i rock, dixieland nebo country. Hlavními trháky v sobotu byly koncerty Jaroslava Uhlíře, Miroslava Žbirky a Aleše Brichty.

Připadám si trochu jako v Mexiku, poslouchal jsem Tres Udos, kteří hráli zrockované mexické skladby. Pak jsem přešel k druhému pódiu, a tam zrovna country kapela hrála známou píseň Všichni už jsou v Mexiku,“ vysvětloval v sobotu odpoledne Jan Slavík z Liberce. „Ale pivo je český. A dobrý,“ dodal.

Další účastník akce Vladimír Kubín si přijel hlavně poslechnout Miroslava Žbirku. „Byl jsem tu před dvěma lety na Neckářovi, to bylo příšerné vedro. Letos je to lepší,“ mínil. Hitem byly letos pestrobarevné paruky, v nichž se po areálu promenovalo mnoho lidí. „Ani mi nepovídejte. Jsem tu se dvěma dětmi, samozřejmě musely paruky mít. Jedna stojí dvě stovky,“ lamentoval Karel Coufal z Liberce. „Navíc se děti vrhly na kolotočové atrakce, kterých je tu několik, takže se mi kapsa poněkud vyprázdnila,“ povzdechl si.

Pivní slavnosti se ve Svijanském Újezdě poprvé uskutečnily už v roce 1990. Jsou nejstarší v republice. Začínaly se čtyřmi pípami a šestnácti sty návštěvníky. Nyní jsou největší akcí v regionu. „Od pondělka chystáme další ročník,“ upozorňuje starosta Kratochvíl.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Oldřich Szaban


Najpredávanejšie nealkoholické pivo na Slovensku - Zlatý Bažant Nealko – už dlhodobo získava ocenenia od pivných odborníkov aj v Českej republike. Posledné takéto ocenenie získal Zlatý Bažant Nealko počas prvého júnového týždňa na súťaži Pivo Českej republiky v Českých Budějoviciach, kde sa umiestnil na 2. mieste.

Súťaž sa uskutočnila počas výstavy Slávnosti piva a českí pivní experti na nej degustovali až 209 vzoriek piva zo 44 pivovarov. Zlatý Bažant Nealko si tak vylepšil svoje umiestnenie na tejto súťaži z minulého roka, kedy v náročnej konkurencii skončil na 3. mieste.

Dlhodobé úspechy v Čechách

Podobnou prestížnou súťažou u našich českých susedov je cena Česká pivní pečeť. Na tejto súťaži Zlatý Bažant Nealko bodoval už dvakrát – v roku 2006 a 2007. Vo februári tohto roku 2. miesto na tejto súťaži získal Zlatý Bažant tmavý.

Kvalitu značky Zlatý Bažant však oceňujú nielen odborníci, ale aj samotní českí spotrebitelia. V roku 2008 bol Zlatý Bažant najpredávanejšou zahraničnou značkou piva v Českej republike.

Úspechy aj na Slovensku

Zlatý Bažant Nealko už roky získava ocenenia kvality aj na Slovensku, ako napr. cenu Slovenská pivná korunka. Predáva sa vo fľašiach s objemom 0,5 a 0.33 l a od júla 2008 aj v plechovkách. Je známe svojou intenzívnou, čistou sladovou arómou s adekvátne nízkou horkosťou a preto je nielen v lete príjemným osviežením pre motoristov, športovcov a rekonvalescentov.

Nealko je stále populárnejšie

Na slovenskom trhu je značka Zlatý Bažant v segmente nealkoholických pív priekopníkom. Svoje Nealko uviedla v roku 1997, kedy sa trh s nealkoholickým pivom u nás iba rozvíjal. Vďaka inováciám, akou bolo napr. uvedenie twist-off fľaše v roku 2001, a marketingovej podpore značky Zlatý Bažant však začal tento trh rásť. Zlatý Bažant Nealko tak úspešne reagoval na nové životné trendy konzumentov piva a vďaka svojej kvalite je v segmente nealkoholických pív na Slovensku jednoznačným lídrom.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken


Osm až deset tisíc návštěvníků očekává hanušovický Pivovar Holba na tradičních Pivovarských slavnostech v prvním víkendu září. Letos budou o to honosněji, že pivovar slaví 135. výročí svého založení.

Foto

Bude to velká narozeninová párty se soutěžemi, hudbou na hlavní a vedlejší scéně a samozřejmě s točením piva,“ zve mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Slavnosti začnou v pátek 4. září exkurzemi, na hudební scéně bude hlavním tahákem Jan Nedvěd. Sobotní program začne ve 13 hodin. Ředitel pivovaru pojede kočárem pro starostu, na nádvoří s nimi pak přijede král s družinou a předá městu právo várečné. Organizátoři doufají, že roli krále přijme moderátor slavností Patrik Hezucký. Hlavním hudebním tahákem soboty má být vystoupení slovenské skupiny No Name, program zakončí před půlnocí ohňostroj.

Po oba dny se bude točit mimo jiné i polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 podle výšky stejnojmenného kopce Šeráku.

Je to pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Výjimečné je pro své chuťové vlastnosti i aroma, které získává díky speciální receptuře a vybraným surovinám,“ říká Hana Matulová.

Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. „Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma. Svoji barvu i říz získává přirozenými procesy, takže ho není třeba dobarvovat ani uměle dosycovat", informuje sládek Luděk Reichl.

Hlavní kvašení trvá v otevřené spilce asi dvanáct dní, pivo pak dva měsíce dozrává a dokváší v ležáckém sklepě. Co se z dvou set uvařených hektolitrů nevytočí při slavnostech, dostanou pak restaurace, které čepují Holbu.

Vstupenky na Pivovarské slavnosti budou k dostání už od poloviny srpna v infocentrech v Šumperku, Zábřehu, Hanušovicích a Králíkách a také v podnikové prodejně Holby. Vstupné na sobotu bude stát v předprodeji 90 korun, na oba dny 120 korun.

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autor a foto: Stanislava Rybičková


Železnorudské pivo slaví

[sobota, 11. červenec 2009]

Pivovar Belvedér v Železné Rudě, který za dva roky provozu získal řadu ocenění českých i mezinárodních, zahájil provoz v červenci 2007.

V historických pramenech jsme dopátrali, že v Železné Rudě byl pivovar už o 55 let dříve, než byl založen pivovar Prazdroj. Později jsem se náhodou potkal s ředitelem pivovaru v Chodové Plané Jiřím Plevkou, který byl posledním sládkem železnorudského pivovaru a ten mi vnukl myšlenku na obnovu tradice pivovaru v Železné Rudě,“ vysvětlil zrod myšlenky na obnovení železnorudského pivovaru jeho majitel František Strnad.

Pivovar měl fungovat v hotelu Gradl, kde byl i ten původní. „Nechali jsme si poradit a začali jsme od vody, která pivo dělá. Okresní hygienická stanice v Klatovech nám udělala rozbory vzorků vody z Gradlu a z Belvederu a belvederská voda z porovnání vyšla jednoznačně lépe. Je to téměř kojenecká voda, má pouze větší obsah železa, koneckonců jsme v Železné Rudě. Další štěstí jsme měli, že jsme narazili na vynikajícího odborníka a propagátora malých pivovarů Josefa Krýsla, který nám dodal pivovar a mého syna naučil vařit pivo. Naučil ho to skutečně perfektně, myslím, že dnes náš pivovar patří v kvalitě piva mezi špičky v České republice,“ popsal vznik pivovaru Strnad.

Že železnorudské pivo, které je vařeno ze šumavské vody, chutná, nám potvrdili i návštěvníci oslav druhého výročí pivovaru. „Pivo je výborné. Kvasnicové pivo je sice změna oproti pivu z velkého pivovaru, které u nás běžně pijeme, ale řekl bych, že železnorudské je lepší,“ pochválil belvedérské pivo Václav Janouch z Mělníka, který s přáteli na železnorudský pivovar narazil při dovolené na Šumavě.

O zájmu o železnorudské pivo svědčí i to, že už od loňského léta se plánuje zvýšení kapacity pivovaru z 2 hl na 5,5 hl. „V současnosti nestačíme vařit ani pro naši potřebu, po zvýšení kapacity budeme moci dodávat naše pivo i do několika dalších vybraných restaurací. Čekáme pouze, až se nám podaří prodat současné zařízení,“ nastínil plány Strnad.

Oslavy druhého výročí založení pivovaru pokračují i v sobotu 11. července od 13 do 24 hodin u hotelu Belvedér.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: David Kojan


Letošní povodně poznamenají také sklizeň. Deště ničí především úrodu ozimého ječmene, který by se měl sklízet právě teď. Podmáčená půda ale nedovoluje zemědělcům vyjet do polí. Nedostatek ječmene by se mohl promítnout i do ceny piva. Zdražit by však mohlo kvůli nízké sklizni obilí i pečivo.

Podle viceprezidenta Agrární komory Jindřicha Šnejdrly kvalitu obilí ohrožují také plísně: "Počasí, které v tuto chvíli panuje, je škodlivé právě v nebezpečí plísní, které určitě sníží kvalitu sklizeného obilí. My bychom teď měli už sklízet ozimé ječmeny, ale současné počasí nám kvůli rozmoklé půdě nedovoluje vyjet do polí. Ozimé ječmeny se tak zalamují a zvyšují se sklizňové ztráty."

"Dál bychom měli už sklízet ozimou řepku, ale to také nemůžeme, řepky nakličují a také se snižuje kvalita, bude se muset dosušovat. Co se týče kvality sklízené pšenice a jarních ječmenů, tam škody pravděpodobně ještě nebudou tak vysoké," uvedl Šnejdrla.

Agrární komora proto nevylučuje, že vinou velké vody se sklidí méně obilí a jeho cena proto vzroste. Vzrůst by mohla ale také cena piva. "Už dnes je jasné, že ječmene sklidí farmáři letos asi o desetinu míň, a proto i podraží. To samozřejmě může částečně vést i k možnému mírnému zvýšení cen piva," vysvětluje agrární analytik Petr Havel.

Vytrvalé deště a v důsledku toho panující vysoká vlhkost vzduchu, vytvářející ideální podmínky pro růst plísní, poznamenají i úrodu dalších plodin. "Plísně a choroby se týkají nejen obilnin, ale i rajčat, okurek nebo brambor," vysvětlil Roman Beneš, ředitel Krajské agrární komory Olomouckého kraje.

Problémem pro zemědělce nejsou jen téměř každodenní deště, ale i vysoká vlhkost vzduchu v době, kdy zrovna neprší. Ta podle údajů meteorologů totiž často celý den neklesne pod devadesát procent, přitom obvykle se na začátku července pohybuje kolem šedesáti.

Takové podmínky jsou pro šíření chorob a plísní ideální, takže zemědělci musí častěji provádět postřiky. "Náklady na ně se nám zvýšily asi o třetinu," uvedl například Zdeněk Bureš, předseda družstva Agroben sídlícího ve Střelicích na Uničovsku.

Farmáři přesto stále doufají, že počasí se umoudří a oni zachrání, co se dá. Podle předpovědi by mohli vyjet do polí už po neděli, to má přijít slunečné počasí s teplotami okolo třicítky.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Alena Adámková a David Šťáhlavský


«« « Strana 626 z 811 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň