Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Nástup letního horkého počasí výrazně zvedl zájem o pivo i limonády z produkce jihomoravských pivovarů. Zvýšila se tak naděje na vyrovnání slabého jara a začátku léta, kdy byly teploty ve srovnání s loňským rokem asi o deset stupňů Celsia níže a zájem o nápoje minimální. "Srpen se vyvíjí velmi dobře, po první dekádě obecně počítáme s růstem odbytu asi o deset procent,"řekl ředitel pivovaru Vyškov Jiří Piňos. Podle něj by oboru nejvíce pomohlo horké počasí nejspíše až do listopadu. Ještě v pololetí činil celkový propad výroby pivovaru asi 15 procent na úroveň 33 000 hektolitrů při nezměněném výstavu 26 000 hektolitrů limonád. Hrubým odhadem pětiprocentní růst produkce má zatím Pivovar Černá Hora na Blanensku. "Jak v pivu, tak i v limonádách jsme na úrovni asi pětiletého standardu,"řekl majitel firmy Jiří Fusek. Vývoj počasí označil za divoký, horka a vyšší odbyt by ale asi mohly vynahradit ztráty z května a června."Nepřekračujeme maximum, ale nyní je ideální pivovarský stav,"prohlásil Fusek. Člen představenstva pivovaru Starobrno Jiří Imrýšek uvedl, že dosavadní vývoj léta neumožnil příjemné a uvolněné posezení se zlatavým mokem. To je nyní možné bez potíží a firma je podle něj velmi dobře připravena s vybavením pro letní zahrádky. "Ztráty odběratelů ze začátku prázdnin se jim zřejmě vrátí, i když to nebude na úrovni poslední rekordní sezony,"míní manažer. Příznivý vývoj počasí poněkud zaskočil výrobce nealkoholických nápojů. Starobrno vlastní největší distribuční centrum v regionu a při obrovském zájmu je neustále vyprodán celý sklad, vysvětlil Imrýšek. V Jihomoravském kraji zůstaly tři fungující pivovary. Mezi největší v zemi patří Starobrno, které je od loňska členem velké skupiny Heineken. Vyškovský pivovar zůstává kvůli nedořešeným církevním restitucím ve státních rukou a černohorský pivovar je největší z malých producentů piva, jejichž výstav se pohybuje do 200 000 hektolitrů ročně. (Rovnost)


Dalešice mají unikátní pivní muzeum

[neděle, 19. září 2004]

Jak se vařilo pivo za Rakouska-Uherska? Co měla na sobě slavná sládková z filmových Postřižin při zabijačce? Kde je komín na který směle lezla Maryška se strýcem Pepinem? Odpověď na tyhle otázky najdete na Vysočině, v Dalešicích na Třebíčsku. Místem, kde se odehrály hlavní scény, byl podle skutečnosti pivovar v Nymburku, ale vhodnou lokalitu k natáčení filmu Postřižiny našli tvůrci filmu v čele s režisérem Jiřím Menzelem až v pivovaru v Dalešicích. Natáčelo se zde v roce 1980. V té době se v Pivovaru pivo už nevařilo.

Teď mají lidé možnost pivovar znovu navštívit. Před několika lety se uzavřeného a zchátralého pivovaru ujala skupina soukromníků a pivovar začal od roku 2002 znovu sloužit svému účelu. Také v současné době dýchne na návštěvníky romantika - ať již při pohledu na z filmu tak důvěrně známá místa, pivovarské komíny nebo čápy, kteří na komíně sídlí. Místo pivovaru si, jak potvrzuje manželka současného ředitele pivovaru Jitka Tichá, vyhlédlo k uzavření sňatku i několik novomanželských párů.

Část pivovarského areálu slouží Muzeu rakousko - uherského pivovarnictví. Návštěvníci zde najdou dobové technické vybavení, včetně varny, parního stroje a sladovnické věže, expozici mapující historii obce i pivovaru a originální kostýmy ze slavného filmu. "Většinu našich návštěvníků lákají právě exponáty, které se zachovaly z původního dalešického pivovaru a které sloužily ve filmu Postřižiny. Takže jsou tu například kádě, ve kterých se paní Vašáryová koupala, nebo obrovské kotle ze kterých pan Schmitzer - jako správce pivovaru ochutnával," říká Jitka Tichá.

Rekonstrukce a obnovy v duchu filmových Postřižin by se měla dočkat i pivovarská zahrada. Slavnostního otevření muzea se před lety zúčastnil i režisér Jiří Menzel a nešetřil chválou. "Je to šťastné, že se najdou takoví obětaví a entuziastičtí lidé, kteří dokážou zachraňovat staré věci," řekl. Podle něj by měl z obnovy a z kvality místního piva velikou radost i spisovatel Bohumil Hrabal, podle jehož literární předlohy Postřižiny natáčel.

Filmaři před lety prošli asi sto padesát českých pivovarů, ale buď měly nové přístavby, nebo byly zničené. "Tady byl naštěstí člověk, který se o to staral, i když už to bylo uzavřené. Jak lidé, tak prostředí tu bylo moc hezké," zavzpomínal Menzel.

Kromě návštěvy pivovaru a pivovarnického muzea je součástí letní nabídky i bohatý kulturní program Pivovarská sezona. Po dobu letních měsíců nabízí každých 14 dnů nejrůznější koncerty a divadla. Tento týden se návštěvníci dalešického pivovaru mohou těšit z Mezinárodního řezbářského sympozia. V průběhu týdne od 23. do 29. srpna se na nádvoří i v zahradě pivovaru mohou lidé setkat celkem se sedmi uměleckými řezbáři, kteří tvoří na pivovarském dvoře a v přilehlé zahradě. Tři zastupují Litvu, jeden Dánsko a tři hájí české barvy.

Tématem sympózia je Duše a dušičky. "Budou tvořit ze dřeva různé tématické skulptury nebo lavice a lávky. Spoluprácí českého výtvarníka Petra Uhera a dánského umělce Henri Lause vznikne například oltář s názvem V sedmém nebi. Umístěn by měl být v zahradě, která přiléhá k pivovaru," upozorňuje Jitka Tichá, ředitelka sympózia. Dalším z umělců je uznávaný litevský výtvarník Vytautas Garbaliauskas. Se svou ženou přijel do Dalešic také Julius Urbanavičius.

Z českých výtvarníků bude v Dalešicích tvořit Josef Zahradník z Ivančic a Jaroslav Stejný - kastelán z Červeného Hrádku, fanda do sochařství, řezbářství a milovník technických památek. Vyvrcholením sympózia by měla být sobota, kdy budou práce řezbářů vrcholit. Lidem budou představeny v pivovarské zahradě, která se pro tento den výjimečně otevře. Plastiky by se potom měly stát stálou součástí pivovaru. "Některé zůstanou na dvoře, některé v zahradě a jiné budou před budovou pivovaru," dodává Tichá. (iDnes)


Jihlavské pivo se pije i v Německu

[neděle, 19. září 2004]

Jihlavský pivovar a sodovkárna za letošní první pololetí uvařil 51 700 hektolitrů piva, to je o čtvrtinu více než ve stejném loňském období. Tuzemský prodej sice jako u většiny ostatních českých pivovarů doplatil na chladnější počasí, jihlavskému pivovaru však pomohl export. "Němečtí obchodníci odebrali do června 11 tisíc hektolitrů lahvového piva," řekl generální ředitel Jan Kylberger. Export do Německa začal loni na podzim. Významnou roli v uzavření obchodu hrál tamní nový zákon o obalech, který zpoplatnil pivní plechovky. Proto stoupla poptávka po pivu ve vratných skleněných lahvích. "Kapacita německých pivovarů nestačila a české pivovary měly šanci se uchytit," vysvětlil Kylberger. Export je nyní podle Kylbergera jedinou šancí českých středních pivovarů k zlepšení hospodářských výsledků. Jihlavský pivovar především díky němu do června meziročně zvedl tržby o 30 procent bezmála na 60 milionů korun a vytvořil hrubý zisk kolem 15 milionů. Vývoz bude pokračovat, a podnik proto letos očekává navýšení ročního výstavu o čtvrtinu na 110 tisíc hektolitrů. Přesto podle Kylbergera zůstane rozhodující jistější tuzemský trh. Pro příznivce každým rokem pořádá i den otevřených dveří. Letos se Den Ježka bude konal 4. září. Provázel ho i rockový minifestival a zábavné pořady. (Mladá fronta DNES)


Měšťanský pivovar v uplynulých měsících výrazně změnil přístup k výrobě zlatavého moku ve smyslu dosažení vysoké kvality, a s tím spojeného úspěchu na domácím i zahraničním trhu. To bylo hlavní téma pro rozhovor s Jiřím Huškem, ředitelem pivovaru.

Nyní jste převzali jako první z malých a středních pivovarů certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. Co to pro vás znamená?

ISO 14 001 představuje splnění vysokých nároků technologie výroby, která je v rámci technologického pokroku maximálně šetrná k životnímu prostředí. ISO 9001, takzvaný systém managementu jakosti, je velmi cenným a objektivním argumentem s tím, že výrobní procesy a kvalita piva je vynikající. Při současném soupeření na přeplněném trhu s pivem je často používáno metod subjektivních hodnocení a osobních názorů. Dokonce se potýkáme s případy, kde se jedná o lži. Vyjádření některých obchodních řetězců o kvalitě piva REBEL považuji za lacinou snahu vysvětlit své vlastní jednání, které zákazníka omezuje ve výběru svého oblíbeného piva. Lze říci, že obdržení těchto certifikátů může být považováno za objektivní známku konkurenceschopnosti a vysoké kvality známého brodského piva.

Patříte mezi malé a střední pivovary s výstavem do 200 tisíc hektolitrů, kolik vašich konkurentů již dosáhlo certifikace?

Zatím není malý či střední pivovar s úspěšnou certifikací těchto obou norem.

Jak dlouho trvalo zavedení systému managementu kvality?

Přesně jedenáct měsíců poctivé práce.

Normy ISO jsou významné pro exportní politiku zejména do zemí Evropské unie. Daří se vám i v této oblasti?

Zvýšení exportu na celkovém objemu prodeje považujeme za významnou stabilizační složku v obchodní politice firmy. Letos jsme již úspěšně začali vyvážet do Německa, Anglie a zejména na Slovensko. První dodávky piva odešly už i do Dánska a Švédska.

O vývoji v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod je mnoho dohadů a spekulací, proto se zeptáme, jak si pivovar vede a kolik zaměstnává lidí?

Pivovar se v roce 2002 potýkal s kvalitou vyráběného piva. Tehdy došlo ke strategickým chybám řízení a zákazník zareagoval tak, jak je běžné v konkurenčním prostředí. Musel následovat propad prodejů, a vnímání značky zákazníky bylo citelně poznamenáno. Během roku 2003 došlo k zásadním personálním změnám, v pivovaře v současnosti pracuje 80 lidí. Jak se pivovaru daří, lze vyjádřit tak, že vyrábíme vynikající pivo za rozumnou cenu, pokles výstavu byl zastaven, při současném objemu produkce dosahuje pivovar uspokojivé ziskovosti a zadluženost akciové společnosti je minimální.

Pro regionální pivovar je vždy klíčový patriotismus, jste se současným stavem spokojen?

Jak jsem již řekl, vnímání značky REBEL bylo v minulosti negativně poznamenáno, ale dlouhodobou stabilní kvalitou můžeme budovat pevnější postavení značky REBEL. Budování patriotismu je velmi dlouhodobý proces, kterému budeme věnovat maximální pozornost. Jsem přesvědčen, že zákazník ocení kvalitní výrobek za nižší cenu než u konkurence.

Kterým směrem půjde vaše úsilí v následujícím roce?

Kvalita piva bude vždy maximální prioritou. Trvalá modernizace výroby a zlepšování servisu našim zákazníkům budou ústřední činností. Pokud bych se mohl vyjádřit osobněji, budu veškeré své úsilí věnovat tomu, aby každý broďák byl hrdý na domácí pivo REBEL. Zároveň vždy respektuji právo volby zákazníka, jeho svobodu. Ale velmi těžko chápu opačné jednání jiných regionálních firem, které preferují okamžitý zisk, ne dlouhodobou prosperitu, a svým chováním zákazníkům berou to nejposvátnější, svobodu nakoupit si za své peníze pivo, které chtějí. (Vysočina - Noviny Havlíčkobrodska)


Jiří Hušek, ředitel měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod po více než roční přípravě obdržel počátkem září tohoto roku jako první z malých a středních pivovarů v ČR certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. Jak si tohoto úspěchu ceníte?

Velmi a považujeme ho za známku vysoké kvality našich výrobků, že nám toto hodnocení Eurocert - společnost, která je akreditovaným certifikačním orgánem - přiznala. ISO 14 001 se týká enviromentálního systému řízení, což představuje splnění vysokých nároků technologie výroby, která je v rámci technologického pokroku maximálně šetrná k životnímu prostředí. ISO 9001, týkající se systému managementu jakosti, je velmi cenným a objektivním argumentem, že výrobní procesy a kvalita našeho produktu jsou vynikající.

Pomohou vám certifikáty k dalšímu rozvoji?

Velký význam pro nás mají tyto certifikáty při jednáních s našimi exportéry, ale za nejvýznamnější považujeme skutečnost, že můžeme zákazníkovi předložit objektivní důkazy o kvalitě našeho piva Rebel. Právě díky jeho kvalitě, ověřené nezávislými degustačními komisemi, se prosazujeme tradičně v USA, ale též v Německu, Anglii či na Slovensku. Zájem o své pivo jsme zaznamenali v Dánsku a Švédsku, kam odjely v srpnu tohoto roku první kamióny.

Znamená hodnocení Eurocertu současně závazky do budoucna?

Obdržení a obhájení certifikátů ISO je podmíněno velmi náročnými kontrolami externích odborníků. Není to jednorázová činnost, je to trvalý závazek modernizovat výrobu a veškeré procesy dále zlepšovat. Lze říci, že obdržení těchto certifikátů může být považováno za objektivní známku konkurenceschopnosti naší firmy. (Právo)


Jednota stáhla Rebel z prodeje !??

[neděle, 19. září 2004]

Milovníkům havlíčkobrodského piva Rebel začínají těžké chvíle. Sehnat svůj oblíbený mok pro ně bude zřejmě čím dál složitější. Nejrozšířenější obchodní řetězec Jednota Havlíčkův Brod vyškrtl totiž Rebel ze své distribuce a nahrazuje ho novým pivem Klášter. Proti tomuto kroku se ohrazuje nejen vedení pivovaru, ale také jednotlivé prodejny a především zákazníci, kteří se bouří, a na adresu pivovaru zasílají desítky dopisů. V nich si stěžují, že jejich oblíbené pivo nemají prodejny na skladě. Zejména pak na vesnicích, kde jsou občané odkázáni na jeden obchod. Zákazníci se tak musí spokojit s nabídkou produktů jiných pivovarů, mezi nimiž tradičně dominují ty plzeňské. Proč se z prodejen Jednoty z ničeho nic Rebel vytratil, nikdo z nich nedokáže pochopit. "Prodej Rebelu je v našich prodejnách opravdu omezen. Na mnoha místech se pouze doprodávají zásoby. Důvod je ten, že jsme se v novém výběrovém řízení domluvili s jinými pivovary na výhodnějších smluvních podmínkách,"vysvětluje postup Jednoty její místopředseda Karel Valtr. Na otázku, o jaké pivovary se jedná, odpověděl, že jde o obchodní tajemství. Přesto přiznal, že jedním z nich je i Plzeňský Prazdroj. "Nevidím žádné obchodní argumenty, proč Jednota k tomuto kroku přistoupila. Naše pivo bylo v rámci Jednoty jedno z nejprodávanějších. S řetězcem vedeme další jednání, proto se k tomu zatím nebudu dál vyjadřovat,"uvedl ředitel Měšťanského pivovaru Rebel Jiří Hušek. V zákulisí se hovoří o snaze konkurenčních pivovarů vytlačit Rebel z havlíčkobrodských prodejen a získat tak monopolní postavení na regionálním trhu. "Ani to nelze vyloučit,"dodal Hušek, který současný stav charakterizuje jako čekání Jednoty na to, zda bez Rebela vydrží. (Vysočina)


Rodinný pivovar Bernard potvrdil kvalitu svého nepasterizovaného piva a na prestižní degustační soutěži pořádané Chmelařským institutem v Žatci získal významné ocenění hned ve třech kategoriích. Žatecká soutěž se konala ve dnech 26. a 27.8.2004 s vyhlášením výsledku při Dočesné a pivo Bernard získalo druhé místo v kategorii speciální tmavé pivo a dvě třetí místa, v kategorii tmavých ležáků a v kategorii světlých ležáků.

„Letošních 71 vzorků hodnotilo 136 degustátorů ze 16 českých pivovarů“ komentuje výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Ing. Josef Vávra a dodává: „Soutěží se v 9 různých kategoriích a objektivita soutěže je zajištěna anonymitou vzorků. Soutěže se nezúčastňují sládci pivovarů, kteří by mohli své pivo poznat. Velice dobře se umístila obě piva Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek, Sváteční ležák a Speciální černé pivo.“ (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Pelhřimovský pivovar zastavuje několik let trvající propad. Po necelém roce od přechodu na novou technologii výroby piva i změn v oblasti marketingu hlásí pivovar naopak mírný nárůst. V letošním prvním pololetí měly kvůli přetrvávajícímu chladnému počasí problémy s odbytem všechny pivovary. "Přesto se nám podařilo pokles v prodeji zastavit," řekl Právu Vladimír Veselý, ředitel pelhřimovského pivovaru, který se od prosince loňského roku prezentuje jako Pivovar Poutník. Zatímco za prvních šest měsíců v roce 2003 prodal pivovar 11 500 hektolitrů piva, letos je za stejné období tento ukazatel o tři sta hektolitrů vyšší. Uplynulé měsíce ale potvrdily, že prosadit se na domácím trhu s pivem je stále složitější. "Trh s pivem je přesycen, konkurence je značná," potvrdil Veselý. Proto už jenom zastavení poklesu v prodeji považují lidé od Poutníka za úspěch. Pelhřimovské pivo se dokonce začalo do některých restaurací a hospod vracet. "Pozice jsme sice loni vyklidili v pelhřimovském hotelu Sport a v hotelu na Křemešníku, několik nových hospod jsme ale získali. Prosadili jsme se do nově otevřené restaurace v Horní Cerekvi, v hospodě v Novém Rychnově, dílčí úspěchy zaznamenáváme na Vlašimsku," poznamenal Veselý. S lahvovým pivem pivovar pronikl v regionálním měřítku rovněž do obchodních řetězců, za hranice regionu ale zatím ještě výrazněji expandovat nezačal. V samotném Pelhřimově se Poutník prosazuje především v restauracích Střepina, Popovice, Pražanka, Vrbičky a Pahorek. "Všechny naše partnery v Pelhřimově se snažíme výrazně podporovat. Nechceme mezi nimi dělat rozdíly," řekl Veselý, který potvrdil, že už před časem vzal za své nápad na otevření restaurace přímo v areálu pivovaru. Do pivovaru ale chce se svými lidmi zvát veřejnost na nejrůznější příležitostné akce. "V květnu jsme tady uspořádali rockový festival. Teď přijde den otevřených dveří," pokusil se o srovnání Veselý. Pivovar Poutník, což je označení, na které si pivařská obec zatím stále příliš nezvykla, uspořádal i několik akcí za hranicemi Pelhřimova. Pelhřimovský Poutník vyrábí v současnosti tři druhy piva, světlý speciál ale pouze ve svátečním provedení na Vánoce a na Velikonoce. Výčepní světlé pivo představuje zhruba šedesát procent produkce, čtyřicet procent tvoří světlý ležák. Nadpoloviční většina produkce opouští pivovar v lahvích, zhruba čtyřicet procent putuje v sudech. Osmadvacet zaměstnanců pivovaru se v loňském roce podílelo na vyprodukování dvaadvaceti tisíc hektolitrů piva, což znamenalo zisk přibližně 1,5 miliónu korun. "Letos bychom chtěli vyrobit víc, podle současných čísel by se to mělo podařit. Naším cílem je dostat se v horizontu dvou až tří let na nějakých čtyřicet tisíc hektolitrů," dodal Veselý. (Právo)


První kamion Rychtáře do Švédska

[sobota, 18. září 2004]

Z Vysočiny do Švédska vyrazil první kamion naložený hlineckým pivem Rychtář. Uvedl to ředitel podniku Milan Vedra. Po sousedním Německu se stalo severské království další zemí, kde pivo z Hlinska ochutnají. "V Německu už máme stabilní odběratele. Je tam evidentní každoroční nárůst exportu. Letošek je v tomto směru velmi výrazný. Oproti loňsku bychom mohli na konci roku dosáhnout až stoprocentní růst. Z celkového výstavu našeho pivovaru tvoří export sice jen dvě procenta, ale objem se zvedá," tvrdí Vedra. Kontakty se švédskými odběrateli navázal Rychtář asi před čtyřmi měsíci. Od té doby vedly obě strany jednání o podmínkách kontraktu. Mimo jiné, v jakém balení pivo na sever Evropy poputuje.

"Kamion bude naložen asi tísíci bednami piva v kartonech," doplňuje ředitel. Pokud jde o budoucí spolupráci se Švédskem, je vedení pivovaru zatím opatrné. "Uvidíme, co se z prvního kontaktu vyvine," nechce předjímat Vedra. Spolupráci však neodmítá. Podle něj Rychtář dostává denně minimálně jednu novou poptávku po pivu. "Záleží ale na podmínkách jednotlivých kontraktů," říká ředitel. Odbyt hlineckého piva je za prvních osm měsíců na zhruba stejné úrovni jako loni. I když se prý do čísel negativně promítlo nepříznivé počasí, například v červenci, výsledky by měly být pro pivovar dobré. "Už za první půlrok je patrné, že si stále držíme pozici největšího pivovaru v Pardubickém kraji," uzavírá ředitel. (Noviny Chrudimska)


Úspěch pivovaru z Náchoda

[pátek, 17. září 2004]

Za svou produkci získal náchodských pivovar, jehož akcie jsou ve stoprocentním vlastnictví města, na prestižní degustační soutěži pořádané Chmelařským institutem Žatec ocenění. Výrobce piva Primátor získal dvě první místa v kategoriích Ležák Tmavý a Nealkoholická piva. V kategorii Ležák Světlý má Primátor Premium druhé místo, na druhém až třetím místě se v kategorii Piva se sníženým množstvím cukrů umístil Primátor Diamant a 16% světlý Exkluziv v kategorii Speciální pivo světlé obsadil místo třetí. (Právo)


Pivo v plechovkách jede

[čtvrtek, 16. září 2004]

Češi drží světové prvenství ve spotřebě piva. Na každého z nás připadá průměrná spotřeba 161 litrů piva ročně. Není tedy divu, že spotřeba piva roste během teplého léta. Zajímavé ale je, že v poslední době roste spotřeba piva baleného v plechovkách. "Prodej půllitrových plechovek Zlatopramen 11 se ve srovnání s minulým rokem ztrojnásobil. Jenom v průběhu chladného června prodal Zlatopramen 134 000 půllitrových plechovek. Nejvíce se ho prodá v sezónních prodejnách a v příhraniční oblasti,"sdělil Boris Rajdl, manažer pivovaru Zlatopramen z Krásného Března. Češi spolu s turisty vypili za první pololetí 2004 zhruba o 3 miliony půllitrů Zlatopramenu více než loni. "Pivo v plechovkách se ale přesto podílí na celkovém prodeji jen v desetinách procenta. Stejným dílem 50 ku 50 se o spotřebu piva dělí lahvové s točeným pivem. Plechovky jdou na odbyt v době dovolených. Po vypití se vyhodí,"řekl Jiří Fusek, prezident českého a evropského svazu malých pivovarů. Potvrdil, že spotřeba piva v těchto horkých dnech kulminuje. (Rovnost)


Pivo ze severu dobývá svět

[pondělí, 13. září 2004]

Podle historiků žíznil na konci devatenáctého století, ve zlatém věku českého pivovarnictví, po českém pivu celý svět. "Od roku 1869, za pouhé dvě desítky let, bylo v Čechách postaveno třicet čtyři nejmodernějších pivovarů. Poptávka byla nejen po českém pivě, ale také sladu a žateckém chmelu. Nejvíce žádaní však byli čeští sládci. Něco takového tu ještě nebylo," uvedl historik pivovarnictví Petr Žižkovský z Ústí nad Labem. Severočeské pivovary užívaly výhod přirozené dopravní cesty po Labi. Ústí bylo tehdy největším přístavem monarchie podle tun přepraveného zboží. Větší než Terst, Rijeka, Pula či Dubrovník. Pivo se odsud dopravovalo po vodě do Hamburgu a prostřednictvím obchodních zástupců po celém světě i tam, kam si netroufaly ani největší české pivovary. Například to byly také Kanárské ostrovy, do jižní a střední Afriky. Do Jižní Ameriky se vyvážel Zlatopramen pod obchodním označením Best Bohemian Pilsner Beer from Aussig. Pivovar ve Velkém Březně byl roku 1910 dodavatelem pro britskou Sněmovnu lordů a v roce 1942 dodává Rommelově Afrika korps na Saharu pivo s roční garancí. Ještě před pěti lety byla ústecká firma Drinks Union, která provozuje pivovary v Lounech a ve Velkém a Krásném Březně, bezvýznamným exportérem. Za hranice vyvážela pouhých třináct tisíc hektolitrů ročně. "Loňský rok ale už pro nás byl vůbec nejúspěšnější v celé historii. Se sto osmdesáti tisíci hektolitry jsme se stali čtvrtým největším vývozcem piva z České republiky," pochvaloval si už v únoru letošního roku šéf exportního oddělení firmy Drinks Union Miloš Kuba.

Oproti roku 2002 zaznamenali o rok později v této společnosti neuvěřitelný nárůst exportu piva o 281 procent. Nejvíce piva přitom mířilo do Německa, které je také pivní velmocí, dále pak do Švédska, Finska, Srbska, Španělska, Itálie, Dánska a jiných států. Za kuriózní místa můžeme označit například dodávky do Austrálie. Nejúspěšnější exportní značkou byl Březňák, nejdynamičtěji rostla za hranicemi poptávka po lounském pivu. V druhé polovině roku 2003 si však velkou oblibu získával také Zlatopramen. Žádají si ho zákazníci nejen v Německu či ve Skandinávii, ale také v Rusku či Srbsku.

Na zahraničním trhu se snaží dostat také zástupci pivovaru v Žatci. S exportem začali loni. "Důležité pro nás ale je, že si naše pivo dokázalo ihned najít své zákazníky," řekl obchodní ředitel žateckého pivovaru Radek Vincík. Žatecké pivo loni ochutnali pivaři v Německu, Velké Británii a také na Gibraltaru. "Zvolili jsme značku Žatec a skutečně se potvrdilo, že toto jméno je například v Británii stále známým pojmem," uvedl Vincík. Pivo se za hranice nevyváží pouze v láhvích nebo plechu, některé restaurace již mají zájem i o celé sudy. Sudy ze Žatce například zamířily i do Velké Británie. Pivovary nabízí tradiční kvalitu za dostupné ceny. O pivní speciality je zase zájem v centru Kodaně, kde tamní restaurace nabízí téměř všechny značky severočeských piv a největší úspěch zde slaví speciální čtrnáctistupňové pivo značky Březňák. Nejvíce sudového piva se ale vyváží do sousedního Německa. "Restaurace, které nabízejí českou kuchyni a točí české pivo, rostou v Sasku jako houby po dešti. Například v Drážďanech narazíte na hospodu U Švejka a U Václava, kde se točí pouze české pivo. V některých hospůdkách potkáte i české hospodské," řekl Pavel Bednář z českého konzulátu v Drážďanech. Na pivu z Ústeckého kraje Němci nejvíce oceňují nezaměnitelnou chuť, jinou, než na jakou jsou zvyklí u svých piv. "Říkají o něm, že je "zu süffig", což by se dalo přeložit, že jeho pití je nakažlivé. To jejich pivo je moc hořké, proto si obvykle dají jenom jednu třetinku. Ale vypití jednoho českého piva prostě vede k tomu, že si dají druhé. Kdo si dá druhé, dá si i třetí a dál to už každý zná," hodnotí Zdeněk Antoš, který pracuje jako číšník v Sasku. (Mladá fronta DNES)


Zámek Chyše bude mít opět pivovar

[pondělí, 13. září 2004]

Komín je chlouba každého pořádného pivovaru. Oprava pivovaru u zámku Chyše na Karlovarsku proto také začala znovuvystavěním komínu, kterému majitel zámku Vladimír Lažanský dal původní podobu a neváhal vylézt po lešení až na jeho vrchol, aby se sám přesvědčil o kvalitě práce řemeslníků. Obrovitý komín o průměru 1,5 metru, tyčící se pět metrů nad střechou pivovaru, spotřeboval 1300 ostře pálených komínových cihel. Také on svědčí o mimořádně důkladném stavebně historickém průzkumu a o spolupráci s památkáři. Zámecký pivovar dostane původní podobu, ale technologie výroby piva už bude současná, moderní.

„Pivovar v Chyších byl v provozu už od 16. století až do roku 1930,“ řekl Právu Vladimír Lažanský. „Pak byly prostory pivovaru využívány hospodářsky také jako sýpka a nakonec v něm byla umístěna kotelna a budova postupně zchátrala. Museli jsme ji proto nejprve vyklidit a kotelnu zrušit. Teď už je celá v rukou zedníků, kteří pracují na obnově fasády. V nejbližších dnech už budeme usazovat kopie původních oken a příští týden začneme dělat novou střechu. Všechny práce jsem svěřil místním malým firmám,“ vysvětlil majitel zámku.

Tam, kde se pivo vaří, tam se také dobře daří. Tohle přísloví měl asi nejspíš Vladimír Lažanský na mysli, když se po obnově zámku, který je dnes vyhledávanou turistickou atrakcí Karlovarska, letos už jej navštívilo rekordních sedm tisíc lidí, pustil do znovuvzkříšení zámeckého pivovaru. „Malé pivovary tvořily dříve zvláštní kolorit Čech. Jsou bytostnou tradicí země. Náš pivovar bude mít výstav až pět tisíc hektolitrů ročně a pak uvidíme. Bude v něm restaurace pro 80 hostů a dalších 40 míst pro milovníky pivního moku v pivnici. Pivovarnická technologie bude moderní, ale při zachování kvality klasického českého piva. Dodá ji renomovaná česká firma,“ (že by Pivo Praha? - pozn. Chody) seznamuje nás se svými záměry Vladimír Lažanský. Na zámecké pivo z Chyší se už mohou milovníci zlatavého moku těšit. Příští rok na podzim by měl být pivovar v provozu. (Právo)


Pivovarské sklepy už povodeň neohrozí

[pondělí, 13. září 2004]

Unikátní sklepní systém Plzeňského Prazdroje by už neměla knokautovat ani stoletá povodeň. Ta minulá, která přišla před dvěma roky, zatopila nejen devět kilometrů podzemních chodeb, ale vyřadila i zdejší telefonní ústřednu, elektrorozvodnu a některé provozy. Linky nejslavnějšího českého pivovaru se zastavily na tři dny. "Nic takového by se už nemělo opakovat," ujistil Právo mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin, podle něhož podnik investoval do protipovodňových opatření desítky miliónů korun. "Ústředna i elektrorozvodna jsou přemístěné na bezpečnější místa, třeba rozvodna je tři a půl metru nad terénem," uvedl Bechtin a připomněl smůlu, kterou měl pivovar právě před dvěma lety. "Zeď, která vede kolem řeky Radbuzy, byla v té době zrovna rozestavěná a i kvůli tomu bylo parkoviště uvnitř pivovaru sedmdesát centimetrů pod vodou. Teď zeď svojí výškou o patnáct centimetrů přesahuje hranici povodně z roku 2002," podotkl Bechtin.

Sudová rozplavba. Zatímco na povrchu se už znovu pracovalo, stav pivovarských sklepů, které nemají svým rozsahem podle Bechtina u nás obdoby, vháněl místním fachmanům slzy do očí. "Chtělo se mi umřít," zavzpomínal sklepmistr Jan Bláha, "už jsem nemohl, nevěřili jsme, že se nám to tady ještě někdy podaří obnovit." V místech, která jsou mimo jiné hlavní atrakcí místního turistického okruhu, bylo i šest metrů vody. Pýchu pivovaru, staré dřevěné sudy, voda roznesla po sklepení. "Jeden obří sedmdesátihektolitrový odnesl proud asi o sto metrů," poznamenal Bechtin, podle něhož se nakonec sklepy podařilo zprovoznit po třech týdnech. Povodeň se do pivovarského podzemí vedrala jednak přes spodní kanalizaci a také přes vyplavené podzemní garáže. "Obě tyto cesty jsou již tak zabezpečené, aby jimi voda nemohla znovu proniknout," ubezpečil Bechtin.

Nebezpečné kanály. Poslední Achillovou patou Prazdroje, která však nemá vliv na bezpečnost sklepů, zůstává napojení na městskou kanalizaci. "Jde o čtyři body, kterými by voda mohla proniknout do našeho kanalizačního systému," připomněl mluvčí. "Teď připravujeme projektovou dokumentaci na opatření, která by odstranila i toto riziko," uzavřel Bechtin, podle něhož se bude jednat o investici opět v řádu desítek miliónů. Sklepmistr Plzeňského Prazdroje Jan Bláha už může nabízet turistům pivo přímo ze dřevěných sudů bez obav z toho, že mu zdejší sklepy opět zaplaví velká voda. (Právo)


Prazdroj může vyrábět více piva

[pondělí, 13. září 2004]

Plzeňští sládci mohou vařit podstatně více značky Pilsner Urquell než dřív. Přibyla jim nová varna za 300 milionů korun. Díky ní je teď Prazdroj schopen vyrábět dva miliony hektolitrů tohoto prémiového piva ročně, což je o půl milionu více než dosud. Za potřebou zvýšit výrobní možnosti stojí zejména rostoucí prodej této prémiové značky v zahraničí, například v západní Evropě a USA. Pilsner Urquell je vlajkovou značkou celého uskupení SABMiller, pod které česká pivovarnická skupina spadá. Firma proto plánuje, že nynější rozšíření výroby Pilsner Urquell bude pokračovat.

Do roku 2009 by měl mít pivovar roční kapacitu čtyři miliony hektolitrů ročně, tedy dvojnásobek dnešní produkce. "V roce 2005 by měla začít další etapa rozšíření," potvrdil generální ředitel SABMiller Europe Alan Clark. Plzeňská značka se však nevyrábí jen v tuzemsku. Licenční výroba se jako první rozběhla v Polsku, poté v Rusku. V tamním pivovaru Kaluga začala výroba letos v květnu.

Na včerejší otevření nové varny v Plzni dorazil i premiér Stanislav Gross. Ten pochválil zahraniční majitele podniku. "Vlastnictví zavazuje a majitelé, kteří vstoupili do Plzeňského Prazdroje, ukázali, že svoje závazky myslí vážně," řekl Gross, když předtím s úsměvem prohlásil, že už před projevem stihl nějaké pivo na místě ochutnat. (iDnes)


Pivu Pilsner Urquell se podle vlastnické skupiny SABMiller vydařil vstup na trh v Jihoafrické republice. Právě tato země, kde je centrála pivovaru SAB, signalizuje největší letošní růst odbytu. Prémiové pivo, které SABMiller označuje jako svoji vlajkovou loď, se podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina prodává v JAR zejména v dražších barech a restauracích.

Největší exportní potenciál prodeje Pilsneru Urquell vidí vlastnická skupina také v USA, Německu a Velké Británii. "S největší expanzí prodeje, kvůli níž jsme výrazně rozšířili varnu Pilsner Urquell v Plzni, počítáme právě v JAR a USA," řekl generální ředitel SABMiller pro Evropu Alan Clark.

"Vaše pivo už je v JAR populární," potvrdil jihoafrický velvyslanec v ČR Noel Lehoko. Podle něj je to jediné české pivo, které se zatím v Jižní Africe prosazuje. Prodej Pilsneru Urquell by měl podle velvyslance navíc podpořit světový šampionát ve fotbale, který bude v JAR v roce 2010.

Mluvčí Prazdroje je však k této prognóze skeptický. "Mezinárodní fotbalová federace FIFA má dlouhodobou smlouvu s americkým Budweiserem a na hřiště pravděpodobně nepustí ani jihoafrické pivo Castle," podotkl. Určitou šanci však vidí Bechtin v jednání o omezení exkluzivity amerického pivovaru AnheuserBusch, která nyní vede s FIFA německý fotbalový svaz a tamější podnikatelé. (Lidovky)


Názor lékařů mluví ve prospěch tohoto moku, přestože jej většinou pijí jen řidiči, kteří pitem zahánějí žízeň. "Nealko pivo je nejen výborný nápoj speciálně pro řidiče. Uvítal bych rozšíření konzumace nealkoholického piva i u ostatních lidí naproti přemíře užívání alkoholického piva a přeslazených limonád," konstatoval včera kardiolog a internista Jan Weindl. Alkohol dle něj v malé míře neškodí, příznivá dávka je ale jedno pivo nebo dvě deci červeného vína denně.

Nejlepší jsou pro zdraví člověka sice lihgt limonády s náhradním sladidlem, ne všechny jsou však stejné. "Dobré nízkokalorické sladidlo je aspartam, ostatní mohou být více kalorická, než se konzument domnívá. Oproti přeslazeným limonádám je lepší zahnat žízeň nealkoholickým pivem. Navíc u něj nehrozí, že by ho člověk vypil pět litrů za sebou," doplnila i kardioložka, internistka a dietoložka Hana Štětková.

Řidiči si zvykli. Jiřina Kvasnicová pracovala několik let v pohostinství na nádraží a podle ní si řidiči nealkoholické pivo objednávali často. "Pijí ho dost. Říkali, že jim limonáda nechutná, že je pro ně lepší pito," uvedla. Občas někteří řidiči riskují a zvolí desetistupňové pivo. "To je rozhodně špatně, protože po něm nastává útlum a opravdu nepatří za volant," doplnil Weindl.

Názor z pivovaru. Nabídku nealkoholického piva označuje ředitel strakonického pivovaru Jindřich Vondřička za určité doplnění sortimentu, kdy je dobré fanouškům jeho značky nabízet veškeré dostupné typy piva. "Odbyt nealka je sice malý, ale myslím, že je to dobré pití. A to nejen na zahnání žízně, ale i jako zdravější náhražka limonád," podotknul. (Listy Strakonicka)


Léto, kdy každoročně v pivovaru hostí mnoho návštěv, nebylo ani letos jiné. Exkurzi zákoutími Pivovaru Strakonice, kde byli hosté zasvěcení do výroby zlatavého moku, letos podnikly nejen delegace, o kterých jsme v LST informovali, ale také dudáci. "Nejprve se k nám podívali Italové a den po nich všichni - Skotové, Holanďané, Švýcaři, nechyběl ani náš Prácheňáček," řekl podsládek Jaroslav Beneš.

Soubory v prostorách před pivovarem zahrály slavnostní ceremoniál, jak už je zde zvykem. "Hráli precizně. Nejvíce se mi ale líbí náš Prácheňáček, jsem patriot," dodal Beneš. Tradice příchodu a hraní dudáků v pivovaru přetrvává ještě od dob, kdy nad každým souborem na festivalu držel patronaci některý z místních podniků. "Nestalo se, že by někdy nepřišli. Nejvíce se těší, až se zase napijí točeného Dudáka z měděného mázu," podotknul. Máz má totiž pocínovaný vnitřek a drží teplotu moku, čímž se pití z něj stává vskutku nenahraditelné. (Listy Strakonicka)


Pivovar Kutná Hora uvařil a prodal za prvních šest měsíců patnáct tisíc hektolitrů sudového piva Dačický. V meziročním srovnání to představuje zhruba stejnou úroveň prodejů jako minulý rok. Společnosti Drinks Union, která pivo v Kutné Hoře vaří, se tak podařilo zvrátit dlouhodobý negativní trend poklesu prodejů kutnohorského piva z předchozích let, kdy se ročně propadal o dramatických 10 až 15 procent. "V letošním roce i přes nepřízeň počasí, kdy většině konkurenčních regionálních pivovarů se prodej snížil o deset až dvacet procent oproti loňskému roku, se sudovému Dačickému podaří za celý rok skončit na úrovni loňských prodejů,"uvedl Petr Landa, brand manažer pro regionální značky, ze společnosti Drinks Union. Pivovar Kutná Hora provozuje nyní na základě nájemní smlouvy pivovarnická skupina Drinks Union. Společnost Drinks Union se intenzivně zaměřuje na podporu zavedených regionálních značek patřících do její rodiny. Drinks Union po svém vstupu kutnohorský pivovar ekonomicky stabilizovala, investicemi do značky Dačický zvýšila její tehdy upadající kvalitu a aktivní obchodní strategií a marketingovou podporou postupně stabilizovala její prodej. "Na základě dosavadních výsledků je jasné, že bude splněn plán pro letošní rok - to jest zastavit dlouhodobě klesající trend prodeje. Dalším úkolem, který před námi nyní stojí, je připravit podmínky pro nárůst prodejů piva Dačický v příštím roce," dodal Landa. Kutnohorské pivo má dlouholetou tradici. Minulý rok oslavil kutnohorský pivovar 430. výročí svého založení. Kutnohorské pivo se vyrábí podle dochované původní receptury Ondřeje Dačického, který ji odkázal svému synu Václavovi. Ten pak v roce 1573 postavil na kutnohorské tvrzi Lorec pivovar. Dobrých výsledků letos dosáhl nejenom kutnohorský pivovar, ale celá společnost Drinks Union. I přes letošní chladné počasí na počátku léta, které spotřebě piva nepřeje, stoupl celkový výstav všech značek piv skupiny Drinks Union za prvních šest měsíců o šest procent. (Kutnohorský deník)


Slavnosti piva v Kutné Hoře

[sobota, 11. září 2004]

Další ročník tradičních Pivovarských slavností v Kutné Hoře, pořádaný společností Drinks Union, se uskuteční v sobotu 18. září v areálu zdejšího pivovaru. Kromě pivních soutěží je na odpoledne připraven bohatý kulturní program, zajímavé atrakce pro děti a také pro slavnosti speciálně připravené nefiltrované kvasnicové pivo. Zájemci si mohou prohlédnout i stáčírny a sklepy pivovaru. (Právo)


«« « Strana 803 z 810 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň