Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Po letech v Česku vyroste nový pivovar

[pondělí, 18. srpen 2008]

Bude to investice za více než 35 milionů korun, na svět přijde pět originálních značek, polovina produkce půjde na export. V Chotěboři na Havlíčkobrodsku ale nevyroste průmyslová továrna. Na zelené louce tu postaví zbrusu nový pivovar. První od začátku sedmdesátých let minulého století, kdy byl jako novostavba postaven v Nošovicích pivovar Radegast.

Zdánlivě bláznivý nápad. V situaci, kdy některé domácí průmyslové pivovary stěží přežívají a přibývají spíše jen malé restaurační pivovary, má ale podnikatel a spoluvlastník stavebně montážní firmy Ross Holding Roman Strych jasno: "Stavba pivovaru je dobrý byznys."

Pro nový průmyslový pivovar má už zajištěný odbyt poloviny produkce - v Anglii. Ale i zkušeného sládka, strategii tradiční české výroby i podporu chotěbořské radnice.

Pivovar má mít kapacitu až 25 tisíc hektolitrů piva ročně, začne ale asi s 15 tisíci. Takové parametry má například pivovar Herold v Březnici. Stavba by měla začít v listopadu a první várka má na trh přijít v létě 2009.

Zdroj: iHNed.cz


Prodej pivovaru vyvolal spor

[pondělí, 18. srpen 2008]

Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka čelí výtkám některých zastupitelů kvůli způsobu chystaného prodeje městského pivovaru. Někteří zastupitelé mu vyčítají, že o celém záměru prodeje neměli dostatek informací, jiní prohlašují, že byli postaveni před hotovou věc.

Město nikdy nevyhlásilo výběrové řízení na odprodej pivovaru. Obdrželo v první fázi jen nabídku od společnosti LIF. Ta zřejmě reagovala na výroční zprávu pivovaru, která upozorňovala na rizika, kterým bude pivovar čelit v letošním roce,“ říká starosta, podle nějž si každý zastupitel může na radnici opatřit všechny informace, které potřebuje. „Každý podnět k odprodeji musí radnice projednat. Je jedno, jestli se jedná o prodej pozemku, či nabídku firmy. Až zastupitelé rozhodnou, zda se prodá nebo neprodá,“ dodal Čtvrtečka.

Nikdo nám nic neřekl, tvrdí někteří zastupitelé Zastupitel a předseda kontrolního výboru zastupitelstva Miroslav Brát však Čtvrtečkovi vytýká, že zastupitelům až do června, kdy byl návrh prodeje pivovaru společnosti LIF stažen z programu jednání zastupitelů, nikdo neřekl, že o pivovar má zájem i někdo jiný. Tehdy především pivovar Holba, který za pivovar nabídl i více peněz.

Brát připomíná, že důvodem stažení prodeje pivovaru z programu zastupitelstva bylo právě doporučení kontrolního výboru zastupitelstva proto, že zastupitelé nemají dostatek informací o připravovaném prodeji a že jsou další nesrovnalosti.

Čtvrtečka sdělil, že v současnosti o koupi pivovaru usiluje několik zájemců. Společnost LIF nabídla 145 milionů korun s podmínkou, že radnice odkoupí od pivovaru přístavbu hotelu Beránek. Společnost Holba nabídla 150 milionů a stejnou podmínku týkající se Beránku. Vedle těchto dvou firem obdrželo město ještě nabídky od Steinu Bratislava, který nabízí 145 milionů, a od firmy K Brewery. Ta nabízí stomilionů korun. Čtvrtečkovi se nelíbí, že někteří zastupitelé napadají kvůli prodeji pivovaru celé vedení města. „To má plnou důvěru. V roce 1998 byl pivovar nabízen za patnáct milionů a byl určen k likvidaci. Byl to především dnešní ředitel Hlavatý, který dokázal vyvést pivovar z krize a udělat z něho úspěšný podnik,“ říká Čtvrtečka a dodává: „Je ironií, že právě ti, kteří tehdy prosazovali prodej pivovaru, mluví dnes o krizi vedení a o rodinném stříbře.

Podle náchodského starosty jsou pivovary LIF a Holba sdruženi s velkým finančním a výrobním potenciálem. „Mají velké možnosti prosadit naši značku Primátor prostřednictvím masivní reklamy. Náklady v oblasti reklamy přiznávaly ve výši 50 až 60 milionů. O tom se dnes náchodskému pivovaru může jen zdát,“ říká starosta Čtvrtečka.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík


První dubnovou neděli roku 2001 učinila skupina archeologů v trávníku na žateckém náměstí Svobody zcela unikátní objev. V hloubce téměř půldruhého metru pod úrovní terénu odkryla hrob muže středních let, který držel v ruce hliněný pivní pohár a vedle něj ležela hliněná destička se sedmi vrypy.

Senzace kolem světového nálezu pivního muže z pozdního neolitu a vůbec nejstaršího dochovaného pivního účtu trvala jen do první tiskové konference, kde členové nově vzniklého sdružení Chrám chmele a piva Žatec novinářům oznámili, že jde o mystifikaci. „Spousta novinářů nám tehdy ani nechtěla věřit, že to je apríl,“ vzpomíná člen sdružení Jiří Vaněček.

Ačkoli byl objev nejstaršího pivaře světa (později získal jméno Lojza Lupulín) pouhou recesí, nastartoval projekt, který si určitě zaslouží pozornost všech návštěvníků i stálých obyvatel Žatce. Sdružení Chrám chmele a piva totiž svými akcemi už sedm let obohacuje kulturní a společenský život města. Formou recese se navíc snaží propagovat český chmel a pivo, žateckou chmelařskou oblast a její přírodní a historické hodnoty.

Sdružení otevřelo v Husitské baště muzeum pradávného národa Homolupulů, ke kterému patřil i Lojza Lupulín, jehož zrekonstruovaný hrob je součástí expozice. Návštěvníci se zde mohou seznámit s geniálními vynálezy bájného pivomilného kmene, například s jejich víceúčelovým sudem na studené i teplé pivo. Vystaven je zde také zrůdný pivní parazit pijavice prastará nebo obraz Pabla Pivassa, pravěkého předchůdce známého kubistického malíře. Vítán je zde každý, kdo má smysl pro humor.

Chrám chmele a piva se však zabývá i projekty, které hranici recesitických akcí dalece přesahují. Začal pracovat na znovuoživení Pražského předměstí v Žatci. Zanedbané ulice mezi opuštěnými sušárnami a sklady chmele blízko centra města se mají podle plánů změnit v přitažlivé turistické centrum.

Objeví se tu malý pivovar s restaurací nebo informační centrum pro turisty. „Hlavně tam bude stát čtyřicetimetrová věž - Pivní maják. Vyroste v místě dnešní plechové boudy. Přestavěna bude i budova naproti Chmelařskému muzeu,“ popisuje chystané změny, které vyjdou na dvě stě dvacet milionů korun, starosta Žatce Erich KnobMystifikace lauch.

Zdroj: MF Dnes.cz


Novogotický zámek v Chyších poblíž Žlutic nabízí stále víc důvodů, proč se tam vypravit, ať už autem nebo na kole. Kromě výjimečných událostí, jakou byl sobotní koncert Backwords v podzámčí, je tu vidět, jak je možné zachránit památku, které hrozilo zřícení. Návštěvník se může projít rozlehlým upraveným parkem, dozvědět se víc o Karlu Čapkovi, který na zámku pobýval, ochutnat místní pivo a prohlédnout si pivovar.

A pokud se u pokladny objeví štíhlý chlapík v triku a džínách, jak něco domlouvá - a pak odchází telefonujíc směrem k pivovaru, uvidí příchozí nejspíš zámeckého pána, Vladimíra Lažanského. Potomek rodu Lažanských, kterým zámek kdysi patřil, před dvanácti lety areál s manželkou koupil a spolu se synem z něj postupně vytváří zajímavé centrum. „Zámek v Chyších je fenomén,“ shrnuje vystudovaný strojní inženýr Lažanský.

* Jak dlouho žijete přímo na zámku?

Na Chyších žijeme zhruba dva a půl roku, od doby zprovoznění pivovaru, kdy zaměstnáváme 14 pracovníků.

* Jaké to je, být tam doma?

Pohled z venčí může být impozantní. Zámek je krásná romantická budova obklopená parkem. Na zámku je ale všechno velké. V zimě je tam velká zima, velký průvan. Kvůli vysokým stropům je problém vytopit místnosti. Zejména na podzim a v zimě je v bytě nebo rodinném domku bydlení pohodlnější, zámek je v tomhle ohledu drsnější. Má ale i samozřejmě své klady, zámek je fenomén.

* Život zámeckých pánů přece jen bývá spojen s velkým komfortem.

Komfort by zařídit šel. Ale když se snažíte zámek zachránit a opravit, tak si vybudujete nutné zázemí a upřednostňujete spíš to, co vzniká pro veřejnost. Kdybych vzal zlomek z prostředků, které jsme vložili do expozic, mohl bych mít velmi luxusní bydlení. My bydlíme ve východním křídle, které bylo vždy pro lepší služebnictvo. Nejkrásnější komnaty představujeme veřejnosti.

* Jaký je o prohlídky zájem?

V roce 2006 navštívilo zámek 14 000 hostů, v roce 2007 už to bylo 18,5 tisíce a letos očekáváme přes dvacet tisíc návštěvníků, z 90 procent tuzemských.

* Většímu zájmu turistů by mohla nahrát i poloha zámku, ležícího nedaleko hlavní silnice mezi Karlovými Vary a Prahou. Najdou se další podobné argumenty?

Poloha Chyší je strašně zajímavá. Jsme v Karlovarském kraji, na hranice Ústeckého kraje to máme dva kilometry, do Plzeňského kraje deset kilometrů a když dojedu do Žihle, tak jsem v bývalém okrese Rakovník a tedy ve Středočeském kraji.

Jsme v krásné přírodě Manětínska, Rabštejnska, Žihelska, obklopeni hustými lesy, řekou Střelou. Bohužel, zatím tu není dostatek možností k ubytování. Příští rok by měl jeden penzion vzniknout přímo v Chyších, my bychom v budoucnu ubytování také rádi nabídli.

* Co nového se chystáte návštěvníkům ukázat?

Soustředíme se především na první patro zámku. Na začátku příští sezony bychom chtěli zpřístupnit jeho převážnou část, kde chceme díky mecenášům představit lovecké trofeje z jižní Afriky. Sbírka čítá na dvě stě exponátů, jsou to exotické věci jako antilopy a různé šelmy. Kromě toho také budeme dál spolupracovat s Národním památkovým ústavem v Praze, který nám zapůjčí původní Chyšské fondy - nábytek a obrazy, které jsou uloženy na zámku Krásný Dvůr. Původní věci se tak vrátí na původní místo.

* Na zámku už hrála skupina Čechomor, teď v sobotu přišlo na Backwards přes 1200 lidí. Počítáte do budoucna s dalšími podobnými akcemi?

Zámek potřebuje oživit. Pořádáme tu komorní koncerty, chystáme akci na závěr sezony, na konci roku pak nabídneme adventní koncerty. Během roku chceme nabízet i dvě tři velké akce pod zámkem, jako byl například koncert Backwards. Velké možnosti nabízí do budoucna budova pivovaru. V sále v prvním patře, kam může přijít přes dvě stě lidí, by měl po úpravách vzniknout klub pro koncerty menších skupin. Mohl by se tam konat třeba folkový festival. Mým snem je vždy počátkem května nechat vylepit v okolí plakáty, kde bude program aspoň s deseti produkcemi.

* Expozice na zámku připomíná pobyt Karla Čapka, který strávil na zámku v roce 1917 pět měsíců, když privátně učil tehdy 13letého gymnazistu Prokopa IV. Lažanského. Jak se mu v Chyších líbilo?

Vadily mu tu dvě věci. Jednak 13letý Lažanský, který ho zatěžoval nad rámec pracovní smlouvy, ale hlavně mu vadil hraběcí život a ceremoniál. On byl tehdy mladý, moderní, vzdělaný člověk, demokrat a s tím prostředím se nesžil. Za svůj pobyt tady se proto trochu styděl. Ve svém díle se sem vrací jedním dílečkem, a tím je povídka Na zámku z knihy Trapné povídky. Ale díky práci Marii Šulcové víme, že Čapka inspiroval zahradník, zámecký park, skleníky s kaktusy a orchidejemi. Získal tu lásku k zahradnictví a obrovské znalosti z tohoto oboru.

* Jednou ze zajímavostí spojených se zámkem jsou také zkazky o Lobkovickém pokladu. Hledal jste ho?

Příběh spojený s pokladem se tady opravdu odehrál, na podzim roku 1593. Ladislav z Lobkovic musel tehdy utéci před císařem Rudolfem II. ze země. Jeho žena nechala na čas ukrýt jeho majetek na náš zámek, kde sídlila její švagrová, Grizelda Švamberková z Lobkovic. Sklep, ve kterém byl majetek uschován, posloužil po mnoha letech jako skrýš posledního majitele, Prokopa Lažanského, který opouštěl zámek v roce 1946. Sklep jsme našli, ale byl nejspíš už po druhé světové válce vykradený. Tak ho alespoň ukazujeme.

* Hostům ukazujete také pivovar. Jak jste s ním spokojen?

Náš pivovárek má výstav 1500 hektolitrů, to je 150 várek za rok. Co uvaříme, to prodáme jak se říká - kolem komína. Nesnažíme se expandovat. Naše pivo Prokop se ale prodává také v jedné pivnici v Karlových Varech. Pivovar je v provozu přes dva roky a už se nám podařilo získat pět prestižních ocenění, například Jarní cenu českých sládků. Máme mimořádně schopného pana sládka. Vaříme pouze z přírodních surovin, staročeskou metodou.

* Že budete mít zájem o historii a zámek, to by se u potomka šlechtického rodu dalo čekat. Jak jste ale vůbec dostal k výrobě piva?

Když máte technické - strojní vzdělání, tak máte k pivu blíž než k zámku. Původní pivovar je industriální památkou. Nové technologické vybavení je pak vyloženě strojařská záležitost: potrubí, čerpadla, kohouty, nerez...

* Kdy zpřístupníte unikátní sklepení?

Pivovarské sklepy se stanou součástí exkurze od příští sezony. Ještě je potřeba doopravit izolace proti vodě, zavést elektroinstalaci a vyčistit je. Jsou mimořádně rozsáhlé, ale byly systematicky zasypávány odpadem z okolí. Jsou dvoupatrové, navazují na nejstarší sklepy vylámané ve skále. Pro představu, v podzemí je asi dvanáct tisíc kubických metrů obestavěného prostoru.

* Co všechno ze sklepů lidé uvidí?

Prohlídka bude začínat na kraji parku vedle zámecké věže, návštěvníci projdou celé spodní patro a vrchním patrem až k propojovacím chodbám, které kdysi vedly na hrad.

* V jakém příbuzenském vztahu jste s posledním majitelem zámku, Prokopem IV. Lažanským?

Můj dědeček, o dva roky starší než Prokop Lažanský, byl jeho vzdáleným bratrancem.

* Odkud pocházíte?

Z Děčína, kde mám dodnes trvalé bydliště. Rodina má ale kořeny v západních Čechách, zejména v Bukové, odkud pochází. V patnáctém století koupili ves Lažany na Horažďovicku. Odtud vzniklo také příjmení Lažanští z Bukové.

* Vzhledem k vašemu původu je asi skoro povinností mít o celém rodu velký přehled.

Historie je mým největším koníčkem už od základní školy. Na zámku jsem si mohl své sny zhmotnit, na historii si doslova sáhnout. A chyšský zámek je z hlediska délky stavební historie jeden z nejvýznamnějších objektů v západních Čechách. Ta začíná od vladyckého sídla v dvanáctém století přes gotiku a všechny slohy až po novogotiku v devatenáctém století.

* Jenže dvacáté století ovšem bylo pro zámek spíše smutným stoletím, po stavební stránce zvlášť pak jeho druhá polovina.

Náš původní hrad a později třikrát přestavěný zámek přežil husitské bouře, třicetiletou válku, první a druhou světovou válku. Jediné co málem nepřežil, bylo 41 let budovatelského období. Už se nacházel ve stavu stavebně technické havárie. V jednom křídle byly zřícené stropy a některé krovy byly napadeny tak, že hrozila jejich destrukce.

* Zámek, který jste před dvanácti lety s manželkou koupili, byl vašemu předkovi zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Jak k tomu došlo?

Poslední majitel zámku Prokop, řečený IV. Lažanský, si vzal v roce 1933 německou šlechtičnu Ingeborg von Königsmark. Ta byla sestřenicí manželky německého ministra zahraničí Joachima von Ribentropa. Zámek Krásný Dvůr byl s příchodem Heydricha zkonfiskován a sloužil jako letní rezidence Ribentropa. Sestřenice se pak navštěvovaly, což po válce velmi vadilo. Prokop měl z obavy o majetek přijmout za války německé občanství, takže byl po válce na základě Benešových dekretů jeho majetek zkonfiskován. Byl to ale člověk mimořádně oblíbený, mnoho Čechů zachránil před koncentrákem.

* Žijí ještě kromě vaší rodiny nějací potomci Lažanských?

Lažanští se po roce 1804 rozdělili do tří větví, manětínské, chyšské a takzvané rakouské. Rakouská větev, ze které pocházím, je jediná, jejíž potomci nevymřeli. Dodnes v Rakousku žijí dva Lažanští, se kterými jsem v kontaktu. A přede dvěma měsíci u nás byly dvě dcery Prokopa Lažanského, které bydlí ve Velké Británii.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Josef Šofra


Plzeňský Prazdroj dokončil rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny v pivovaru Plzeň. Investice za 215 mil. Kč téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků. Zefektivnění dopravy a nakládek zároveň přinese roční úspory 2,4 mil. Kč.

Foto

„Reorganizací skladů hotových výrobků v přímé souvislosti s tímto rozšířením jsme získali možnost skladovat navíc dalších 25 000 hl stočeného piva pod střechou,“ říká Pavel Šemík, manažer závodu Plzeňského Prazdroje.

Rozšířený sklad nyní pokrývá plochu 13 400 m2 a má kapacitu 16 827 palet. Nová budova dosahuje výšky 9,8 metru a umožňuje skladování palet naložených pivem ve třech vrstvách nad sebou. Zboží z plného skladu by naplnilo 510 kamionů, které by vytvořily řadu dlouhou více než devět kilometrů. Samotné palety rozprostřené jedna vedle druhé by pokryly plochu o velikosti 7 fotbalových hřišť.

Rychlejší expedice a úspory nákladů

Nový centrální sklad přináší efektivnější systém dopravy a nakládek. Dosud v plzeňském pivovaru fungovalo šest skladů a meziskladů a pět nakládacích míst, rozmístěných po celém areálu pivovaru. „Snížením interních převozů mezi jednotlivými sklady přibližně o 40 % ušetří Prazdroj ročně na pohonných hmotách 2,4 milionu korun,“ doplňuje Pavel Šemík.

Sklad nabízí osm nakládacích míst, takže v závodě nevzniká dopravní chaos ani v době letních špiček, kdy se v pivovaru vystřídá týdně přibližně 700 velkých kamionů a stejný počet malých nákladních aut.

Pivo se ve skladu „neohřeje“ déle než čtyři dny. Výjimku tvoří jen balení určená na export, která jsou vzhledem ke speciálním rozměrům nakládána do přepravních kontejnerů ručně. Například trasa do zámoří je precizně načasovaná včetně dopravy do Hamburku, odkud míří pivo na lodi do zámoří. Proto je exportní pivo ve skladu zpravidla sedm dní.

Součástí skladovacích prostor jsou i zpevněné plochy určené pro uskladnění prázdných sudů a beden o celkové kapacitě více než 17 tisíc palet.

Rozšiřující informace o investicích do rozvoje pivovaru a značek

Hlavní cílem investic do výrobní kapacity pivovaru v Plzni a chuťové stability je posílení exportu Pilsner Urquell a uspokojení rostoucí poptávky ve světě. Vloni vyvezl Prazdroj 846 tisíc hl piva, s 675 tisíci hl se na tom podílel Pilsner Urquell. Meziročně vzrostl export o 7,7 % a Prazdroj zaznamenal rekord ve své 165leté historii.

K rozšiřování výrobní kapacity pivovaru Plzeňský Prazdroj investuje do různých fází výroby (varna Pilsner Urquell, kvašení, dokvašování, filtrace, stáčení, skladování atd.). Kapacita výroby plzeňského pivovaru vzroste z původních 5 060 000 hl ročně na cca 6 160 000 hl za rok. Této kapacity pivovar dosáhl v červnu 2008 po dokončení instalace ležáckých tanků.

Ve fiskálním roce F08 (duben 2007 – březen 2008) Prazdroj investoval do dalšího rozvoje 2,77 mld. Kč, což je druhá nejvyšší částka od vstupu SABMiller do PPAS. Z toho více než 1/3 použil Prazdroj na rozšíření výroby pivovarů a další třetina směřovala na dokončení modernizace obalů.

Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje již SABMiller investoval do rozvoje společnosti a jejích značek více než 14 mld. Kč.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Tahanice o kupce jsou ke škodě

[neděle, 17. srpen 2008]

Kolem prodeje pivovaru se bohužel objevují nepříjemné tahanice mezi zastupiteli a ty jsou často ke škodě celé věci. Například pře o tom, že zastupitelé nevěděli včas o zájmu pivovaru Holba, který nabízí více než původní zájemce LIF. Nabídka pivovaru Holba ale přišla v první fázi pouze jako dopis, nebyla podrobněji konkretizovaná. To se stalo až později, ale ani při nedávném rozšířeném jednání rady města o nabídkách na koupi pivovaru, kde už se sešlo více nabídek, nebyla nabídka pivovaru tak podrobná jako od společnosti LIF. Ta předložila podrobnou nabídku, dokonce včetně návrhu smluv. To ale neznamená, že by měl mít některý zájemce menší šance. Nakonec zastupitelstvo bude na podzim posuzovat všechny vážné nabídky. A bude muset rozhodnout. Netroufám si vůbec odhadnout, jak to nakonec dopadne. Buď se pivovar prodá, nebo ne. Nechci říci, že mi je jedno, jak to dopadne, ale já osobně jsem připraven na obě varianty. I na tu, že pokud zastupitelé s prodejem pivovaru nebudou souhlasit, nebude už město v tomto volebním období o prodeji pivovaru jednat.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Josef Hlavatý, generální ředitel náchodského pivovaru


Žatec: město zeleného zlata

[sobota, 16. srpen 2008]

Nejmenší chmelnička světa přímo na náměstí vedle historické radnice symbolizuje význam chmele pro Žatec. „Zelené zlato“ se na Žatecku pěstuje tisíc let a prokazatelně déle než sedm století, jak dokazují středověké listiny, se ve městě vaří pivo.

Kdo má pivo rád, nesmí si nechat ujít návštěvu Žateckého pivovaru. Tam se při prohlídce dozví a na vlastní oči uvidí, jak se pivo vaří. „Máme dvě prohlídkové trasy. Kdo si připlatí, toho vezmeme i do sklepů a natočíme pivo přímo z tanků,“ slibuje průvodce pivovarem.

Návštěvník se však musí připravit na teplotní šoky. I v parném létě jsou totiž v pivovarských sklepeních pouhé dva stupně Celsia. Zato ve varně u čtyř naleštěných měděných kádí je pochopitelně horko jako v předpeklí.

Žatecký pivovar, který patří k menším výrobcům piva v Česku, se pyšní tradičním postupem. „To znamená, že vaříme z klasických surovin, jen z vody, sladu a chmele. A potom pivo zraje v otevřených spilkách několik dní a dlouhodobě dozrává v tancích,“ vysvětluje obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík.

Pivo se z varny přes usazovací káď a spilku dostává až do sklepů samospádem. Pivovar totiž stojí ve svahu, kde před tisícovkou let stával přemyslovský hrad. Až na konci 18. století si žatečtí měšťané na jeho místě postavili nový pivovar. Kromě pivovaru stojí rozhodně za návštěvu také Chmelařské muzeum. V bývalém skladu a sušárně chmele vybudovali žatečtí chmelaři největší muzeum svého druhu na světě.

Unikátní lis a pražce „Jsou tu unikátní věci, jako třeba balotový lis z roku 1890. Nebo železniční pražce, kterými se dříve chmelnice kotvily,“ zve na návštěvu manažer Chmelařského muzea Vladimír Valeš.

Novinkou od letošní sezony je možnost degustace tří druhů piva. Pokud návštěvníci splní malý test v ochutnávání, dostanou glejt, že jsou mistrem chuti.

Procházka Žatcem je vůbec plná odkazů na chmelařskou a pivovarnickou tradici. Muzeum stojí na náměstí, kde mají všechny budovy chmelařský původ. Proto také město usiluje o zařazení mezi technické památky UNESCO.

Na Kruhovém náměstí zase leží obrovský sud a sto metrů od něj stojí renesanční sladovna, která čeká na opravu.

Chmel nechybí ani v Regionálním muzeu K. A. Polánka, které si jinak zakládá na vlastních archeologických nálezech. Jednou z expozic je Kabinet chmelových známek, tedy ukázka žetonů, jež dostávali česáči v dobách, kdy se ještě chmel česal ručně.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Na berounském okrese fungovalo v minulosti kolem dvaceti minipivovarů. Dnes pivo vyrábí pouze Berounský medvěd

Moderní pivovarnictví v Berouně počalo rokem 1871, tradice vaření piva je však spojena již se založením města. Na Berounsku bylo registrováno kolem dvaceti minipivovarů, dnes je jediným fungujícím Rodinný pivovar Berounský medvěd, který za svůj provoz vděčí Václavu Mayerovi, majiteli pivovaru.

Jak se zrodil nápad vybudovat v Berouně pivovar a jaký máte k pivovarnictví vztah?

I když jsem původně z úplně jiného oboru, pivovarnictví mě vždycky lákalo a kolem roku 1991 jsem se o to začal více zajímat. Se svým kamarádem, který je dnes sládkem, jsme na začátku dokonce sami zkoušeli vařit pivo v hrnci… Na ty doby mám velice hezké vzpomínky. V podstatě jsem byl vždycky pivovarským fandou.

Vyrábíte jedenácti a třináctistupňové nefiltrované pivo. Jaký je rozdíl oproti filtrovaným pivům?

Produkujeme jen nefiltrované pivo, které se od ostatních značek liší chutí i složením. Když se napijete nefiltrovaného piva, působí takovou příjemnou sytou chutí. Když naši prapředci říkávali, že je pivo tekutý chléb, bylo na tom leccos pravdy.

Častá otázka žen: Prý se po pivu tloustne. Je to mýtus nebo pravda?

Sám na sobě jsem si vyzkoušel, jak to doopravdy je. Pivo totiž obsahuje velké množství vitamínu B, který je sice velice prospěšný našemu organismu, ale jeho vedlejším účinkem je, že dostanete chuť k jídlu. Netloustnete tedy po pivu, ale po tom, co si k tomuto nápoji přikusujete. Samozřejmě pivo určitou energetickou hodnotu má, ale abyste ztloustli, museli byste pivo pít ve velkém množství.

Jaké máte plány s pivovarem do budoucna? Máme očekávat nějaké novinky?

Víte, já jsem takovým jakoby patriotem. Tak jako jsem v Berouně jsem obnovil značku Berounského medvěda, mám nyní myšlenky o obnovení tradice vaření piva v suchomastském pivovaru, kde momentálně funguje jen sladovna. Rád bych v budoucnu pojmenoval jedno pivo po panu Marešovi, bývalém majiteli pivovaru v Suchomastech.

Budete se i nadále věnovat výrobě pouze piva? Nepřemýšlíte i o něčem jiném?

Je pravda, že mám teď takový nápad založení likérky, kde bychom vyráběli vlastní likéry. Už máme vyzkoušených přibližně pět druhů nových likérů a myslím, že by to za pokus jistě stálo.

Video zde...

Zdroj: Berounský deník.cz | Autor: Dagmar Kratochvílová


V pivovaru bude restaurace

[pátek, 15. srpen 2008]

Pivovarská restaurace, pivnice a také minipivovar, kde by návštěvníci mohli sledovat ukázky výroby piva, by měly začít v roce 2009 vznikat v areálu znojemského pivovaru Hostan. Počítá s tím revitalizační plán majitelů.

Svoji tvář by měl změnit i znojemský hrad. Má zde vzniknout zázemí pro pořádání konferencí a různých setkání ve Znojmě. V objektu pivovaru by měl vzniknout i prostor pro ubytování.

"Počítá se i s umístěním expozice o pivovarské historii. Dobová architektura budovy a celý kolorit stavby jsou k tomu ideální," řekla mluvčí společnosti Starobrno Kateřina Eliášová.

Změna by se ale měla týkat jen části areálu. "Nejedná se o přebudování stávajícího pivovaru, ale o rekonstrukci a nové zprovoznění jeho horní třetiny, kde dříve byla stáčírna lahví," upřesnila Eliášová.

Spolupráce města s majiteli pivovaru

Výroba sudového piva by tak měla ve Znojmě zůstat zachována. V loňském roce pivovar vyprodukoval zhruba sto devadesát tisíc hektolitrů. Podle Eliášové je o něj velký zájem, stejně jako o limonádu, která se ve Znojmě vyrábí. V posledních letech ale produkce piva klesala.

Majitelé pivovaru spolupracují i se znojemskou radnicí. Ta již hledá nové využití pro areál přilehlého hradu. Město zvažuje možnost otevřít památku především kongresové turistice.

Mimo hlavní sezonu by tak pro tyto účely mohl být využit i sál předků a císařský sál. Pro konference a sympozia by mohl sloužit i současný ateliér a deset dalších místností v prvním patře hradu.

Podle znojemského místostarosty Mariana Keremidského město spolu s majitelem pivovaru chtějí vytvořit obecně prospěšnou společnost.

Město hodlá s majitelem pivovaru vytvořit obecně prospěšnou společnost. "Bude tak pro nás jednodušší čerpat dotace například z fondů Evropské unie," řekl. Kdy by k přípravě hradu na jeho novou funkci mělo dojít, ale zatím nechce předjímat. V nejbližších letech památka potřebuje zhruba sedmi set tisícovou investici na zajištění akutních oprav. "Dalších až dvanáct milionů bude potřeba na výměnu dožívajících konstrukcí a střešního pláště," dodal Keremidský.

Kongresy a různá firemní setkání jsou podle odborníků jednou z možností, jak do města přilákat turisty i mimo hlavní sezonu. Znojmu zatím chybí kvalitní reprezentační prostory a ubytování. V pivovaru by mělo být zhruba deset až dvacet pokojů. Město se podle Keremidského bude snažit majitele přesvědčit, aby kapacitu lůžek zvětšil.

Zdroj: Znojemský deník


Pivo za kilo brambor nabízí svým hostům v době, kdy řada z nich má hluboko do kapsy, hospůdka ve východoanglickém Edgefieldu. Návštěvníci hospůdky The Pigs (Prasata) mohou také žízeň zahánět za králíky z vlastního chovu, čerstvě zastřelené bažanty nebo holuby.

"Pokud jste vypěstovali, vykrmili, zastřelili nebo ukradli něco, co se může hodit do našeho jídelníčku, přineste to k nám a dohodneme se," stojí na tabuli u vchodu do hospůdky. "V čím horší situaci lidé jsou, tím jsou naše výměnné obchody oblíbenější," vypráví hostinská Cloe Waseyová. "Od začátku úvěrové krize zažíváme boom," dodává.

Podle současného kurzu "pivní měny" stojí pinta (o něco více než půllitr) zlatavého moku například kilo brambor, kilo čerstvého ovoce, 12 vajíček nebo tři makrely. "Nejčastěji nám lidé nabízejí zboží z vlastní produkce, které je daleko čerstvější a chutnější než to z velkoobchodu," říká hostinská.

"Takto se v hospůdce cítíme ještě více jako doma," pochvaluje si jeden za štamgastů.

Zdroj: Týden.cz


Výrobca belgického piva Stella Artois rozbehol kampaň, ktorou chce Britov prilákať na webovú súťaž. Píše o tom marketingový server Brandrepublic.

Paradoxne, pri uvedení svojej internetovej kampane LeCourage v septembri 2007 spoločnosť uviedla, že prestane produkovať tradičné výpravné TV spoty a základ svojej komunikácie na britskom trhu presunie na Stellaartois.com. Do televízie sa vracia len preto, aby na tento web upozornila.

Minuloročné uvedenie webového dobrodružstva LeCourage sprevádzala intenzívna televízna a printová kampaň. Návštevníci môžu prežiť príbehy "bájneho" sveta, v ktorom vznikalo pivo Stella Artois.

Nová TV kampaň má za cieľ podporiť práve návštevnosť stránky mužmi vo veku 18 až 34 rokov. Spot bude ladený v duchu hľadania ingrediencií piva v mýtickom 14. storočí.

Webovú stránku pripravila pre majiteľa piva InBev reklamná agentúra Lowe Worldwide. Aktuálnu kampaň spúšťa Stella už spolu s agentúrou Mother.

Minuloročný spot Le Courage

Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Petra Dzurovčinová


Nová láhev piva Bitburger

[pátek, 15. srpen 2008]

Od září 2008 bude obměněna půllitrová NRW-láhev na pivo Bitburger. Uvedení nové láhve na trh předcházely testy spotřebitelů, kdy byla jako vítěz byla vybrána láhev, která odpovídala všem požadavkům. Nový typ láhve byl porovnáván se standardní láhví s dlouhým krkem a spolu s dosavadní NRW-láhví. Na základě výpovědí testujících osob se dalo přednost typu láhve, která padla lépe do ruky. Pozitivně byl rovněž hodnocen zvláštní reliéf těsně pod hrdlem láhve s nápisem “Bitte ein Bit”. Podle hodnocení byla nová láhev pokládána za stylovou, moderní a velice vhodnou. Celková hmotnost jedné přepravky je o jeden kilogram lehčí, a proto se dá snadněji přenášet a převážet.

Vývoj nové láhve na pivo Bitburger trval jeden rok. Tři návrhářské agentury vyvinuly dohromady 250 rozdílných tvarů a 100 prototypů. Ke konečnému testování bylo předloženo pouze sedm různých druhů láhví. Nový obal na pivo je návrhem agentury “Ropelius. Marke und Design”, vznikl za podpory jejich výrobního návrháře. Zavedení nové láhve na trh proběhne od září 2008 a bude doprovázeno komplexní komunikační kampaní v televizi a tisku pod heslem “Požitek v jeho nejkrásnější formě”.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Hospoda Kozlovna slavnostně zahájila provoz v centru Havlíčkova Brodu. V originálních prostorách se může usadit až 150 lidí, letní zahrádce pak 40 lidí, vychutnávat široký sortiment čepovaného piva a vybírat z tradiční minutkové kuchyně nejrůznější pivní pochutiny.

Foto

„Interiér havlíčkobrodské Kozlovny dbá zejména na detaily. Hosté zde mohou posedět na originálních židličkách u stolů s kopýtky, bar zdobí reliéf s kozlím motivem, světla na stěnách mají tvary půllitrů a majestátně působící socha kozla jako by dohlížela na veškeré dění uvnitř. K úpravám bylo využito dřevo, kov, mosaz a přírodní barvy, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry“, informoval Tomáš Vrána z tiskového servisu projektu Kozlovna.

V hospodě mohou hosté sledovat televisní přenosy na velkoplošných obrazovkách a současně nebudou rušit další, kteří budou hrát šipky či kulečník.

V Kozlovnách je pro náštěvníky připraven široký výběr čepovaného Velkopopovického Kozla: Velkopopovický Kozel 11° Medium a Premium (ležáky) a Velkopopovický Kozel Černý. Speciální sortiment jídel a chuťovek k pivu vychází z tradiční národní i regionální české kuchyně a přináší její moderní varianty.

"Testovací Kozlovna v Bystřici nad Pernštejnem, která byla otevřena v květnu loňského roku, se těší veliké oblibě, proto chceme tento koncept rozjet naplno. Věřím, že havlíčkobrodská Kozlovna bude v úspěchu pokračovat," uvedl Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel, a dodává: "Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Byla by škoda, kdyby si zákazníci nemohli vychutnat Velkopopovického Kozla v originálních hospodách."

Zdroj a foto: Regionalist.cz | Autor: Eva Šinkovská


Hity Beatles na zámku

[pátek, 15. srpen 2008]

Zámecký park v Chyši se dnes večer promění v dějiště rokového koncertu. Ve 20 hodin tady odstartuje velká revivalová show s názvem The Beatles Night, jejíž hlavní hvězdou bude košická kapela The Backwards. Na scéně působí od roku 1995 a po původní tvorbě se členové rozhodli, že se budou věnovat hudbě své nejoblíbenější skupiny, tedy The Beatles. V roce 1998 tito slovenští hoši vyhráli Světový Beatfest v New Yorku, a nechali tak za sebou konkurenci třiceti šesti kapel z celého světa. Po pěti letech toto vítězství úspěšně obhájili. Jako předkapely se představí Jam & Bazar, kteří zahrají písně legendárních kapel, jako ABBA nebo třeba Boney M. Na vystoupení budou vypraveny zvláštní spoje z Karlových Varů, Sokolova a Chebu. Vstupné na koncert stojí 250 korun.

Zámek láká k prohlídce Pokud by diváci toužili spojit koncert s prohlídkou zámku, musí v pátek počítat s omezením jeho provozu. Úplně o ni ale nepřijdou. Zámek bude otevřen do 15. hodiny. Prohlídky budou v tento den probíhat po třiceti minutách a poslední začne ve 14 hodin.

Velkým lákadlem by se pro návštěvníky mohl stát chyšský pivovar, který vaří zdejší pivo podle staročeských receptur s použitím českých a moravských sladů a žateckého chmele. Chyšské pivo není filtrované a pasterizované a také neobsahuje chemické přídavky.

Prohlídková trasa zámku má tři části a návštěvníci si mohou prohlédnout zámecké interiéry, sklepení a expozici věnovanou pobytu Karla Čapka v roce 1917. Interiéry nabídnou podívanou na zrekonstruované sály, které jsou vybaveny převážně barokním zařízením. Zámecké sklepení zase reprezentuje nejstarší část zámku a jeho prohlídka je doplněna o zajímavosti z historie objektu. Expozice Karla Čapka ukazuje odraz jeho pobytu v Chyši a na Karlovarsku, který se promítl do jeho literární tvorby.

Zámecký park zase nabízí příklad krajinářské architektury z poloviny 19. století. Návštěvníci zde najdou například čtyři sta let starou lípu. Nejstarší historické zprávy o Chyši pocházejí z druhé poloviny 12. století.

Vstupné na zámek je pro dospělé 50, pro studenty, důchodce a držitele karty ZTP 40, děti od 6 do 15 let zaplatí 30 korun.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jana Plechatá


O hromadném zdražování piva...

[čtvrtek, 14. srpen 2008]

Zdraží jeden a automaticky zdraží i ostatní. Tak trochu davová psychóza, kdy stádo následuje prvního, který se k něčemu takovému vůbec odhodlá. Ale bylo tomu tak vždycky?

Co třeba za Rakouska-Uherska? Kdo tehdy určoval kdy a o kolik se vlastně může zdražovat? Přiznám se, že do této části pivovarské historie zas až tak moc nevidím. Najde se tady nějaký Rosťa Kloubek, který nám to ozřejmí? :-)

Při přemýšlení nad tím, jak tomu vlastně kdysi mohlo být, jistě napomůže také tato dobová listina - viz foto. Písečtí právovárečníci v ní oznamují, že "musejí" zdražit, protože i ostatní pivovary zdražují. Nikde žádná zmínka o tom, proč je zdražení nezbytně nutné. Je snad důvodem pro zdražení to, že tak učinil někdo jiný? A proč vlastně všichni zdražují v jeden a týž den? Že by nějaká kartelová dohoda, která předběhla dobu?

O hromadném zdražování piva...

Belgická skupina InBev zlepšila svůj hospodářský výsledek navzdory stagnaci tržeb a růstu nákladů. Pivovaru pomohla nižší daňová zátěž.

Pivovarnická skupina InBev, která působí i na našem trhu prostřednictvím značek Staropramen, Braník a Ostravar, zvýšila ve druhém čtvrtletí zisk o 8,6 procenta na 542 milionů eur (více než 13 miliard korun). Podle agentury Bloomberg tak firma vydělala na jednu akcii 90 centů.

Tržby společnosti poklesly o 0,3 procenta, v západní Evropě dokonce o 5,5 procenta. Za celkové lepší hospodářské výsledky vděčí firma nižší daňové zátěži.

Společnost doufá v lepší výhled svého hospodaření především v souvislosti s fůzí s americkým pivovarem Anheuser-Busch, která byla oznámena minulý měsíc. Transakce by měla být dokončena ještě letos.

InBev operuje v Čechách díky vlastnictví pivovarů Staropramen, Braník a Ostravar. Na našem trhu drží přibližně 15procentní podíl. Mezi nejznámější značky pivovaru patří Stella Artois, Beck's a brazilské pivo Brahma. Skupina Inbev byla až do loňského roku celosvětově největším producentem piva, letos ji ale překonal SABMiller, který vlastní mimo jiné Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Václav Voseček


Rekordní množství zlatavého moku letos vyrábí jak ve Svijanech, tak ve Vratislavicích nad Nisou

Rekordní množství piva vyrábějí v letošním roce oba pivovary na Liberecku. Za velkým zájmem o zlatavý mok stojí mimo jiné ideální počasí.

Oproti loňskému červenci jsme v tom letošním zaznamenali 21ti procentní nárůst. Loni jsme za měsíc udělali 27 tisíc hektolitrů, letos jich bylo dvaatřicet tisíc. Rekordní měsíce však zažíváme již od dubna,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany, který patří mezi deset největších pivovarů v zemi, Roman Havlík.

Historický měsíční rekord překonal svijanský pivovar poprvé v dubnu.

Tehdy jsme uvařili skoro 29 tisíc hektolitrů, čímž jsme překonali zatím vedoucí loňský srpen. Rekord jsme však překonali hned v červnu, což bylo 30 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Ani tento rekord však neplatil dlouho, v červenci ho pivovar znovu překonal.

Důvod je jednoduchý, máme výborné pivo. Ale také nám nahrává počasí. Vždycky je lepší, když je teplejší léto, ale nesmí být zase moc horko, lidé pak pivo moc nekonzumují. Letos je počasí zatím ideální,“ vyjmenoval důvody úspěchů ředitel Roman Havlík.

Výroba nejstaršímu pivovaru Libereckého kraje roste již od roku 1998.

Tehdy pivovar vyprodukoval 35 tisíc hektolitrů, loni jich bylo už 266 tisíc. „A vypadá to, že letos překročíme magickou hranici 300 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík.

Úspěchy v letošním roce zažívá také Pivovar Hols, který sídlí ve Vratislavicích nad Nisou.

Letos se nám vede opravdu dobře. V loňském roce jsme vyrobili 110 tisíc hektolitrů, letos to prozatím vypadá, že bychom to mohli překonat, ale nechci to zakřiknout,“ uvedl ředitel vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš s tím, že v první polovině letošního roku pivovar vyrobil šestapadesát tisíc hektolitrů piva.

Nárůst zaznamenal vratislavický pivovar Hols jak v rámci tuzemského prodeje, tak v rámci vývozu do ciziny. Export tvoří plných šedesát procent jeho celkové výroby a stálé zákazníky má například v Německu, Itálii, Francii, Portugalsku, Španělsku nebo Finsku.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra


Kým za prvých sedem mesiacov roku 2007 v Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vyexpedovali 96 631 hektolitrov (hl) piva, za rovnaké obdobie roku 2008 to bolo až 126 274 hektolitrov. STEIGER za obdobie január až júl 2008 zaznamenal 31-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva (predanej produkcie), čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Celkovo vyrobili za 7.mesiacov slovenské pivovary 2,167 mil. hl piva, čo predstavuje medziročný pokles o 5 percent.

Vystaveným pivom si STEIGER udržiava stabilné tretie miesto medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred ním sú veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. (1,1604 mil. hl za 7.mesiacov 2008) a Pivovary Topvar, a.s. (840 172 hl). Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

"Napriek medziročnému nárastu, s vývojom predaja nie sme celkom spokojní. Leto je pre všetky pivovary obdobím žní a tohtoročný nepriaznivý priebeh letného počasia nám, aj väčšine ostatných pivovarov, ubral z očakávaného predaja. Striedanie daždivých dní a tropických horúčav negatívne ovplyvnilo predaj piva. V daždivých dňoch ľudia nenavštevujú kúpaliská a bufety pri vode, ktoré v lete tvoria značnú časť predaja. Horúčavy nad 30 stupňov zas spôsobujú, že ľudia prudko znižujú konzumáciu nápojov s obsahom alkoholu, pretože im to nerobí dobre. Na odbyt sice vtedy idú nealkoholické a nízkostupňové pivá, ale to výpadok predaja ležiakov nenahradí. Ideálne pivárske počasie predstavuje 28 C v tieni a polojasno", konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo štyroch percent za 7 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných necelých 6 percent. Medziročný nárast výstavu

piva bol akcelerovaný aj varením fľaškového Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu aj české importované značky Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád, predovšetkým vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Túto zmenu podporil pivovar jednou z najväčších marketingových kampaní vo svojej histórii. Zlatým klincom kampane bolo turné legendárnej skupiny OLYMPIC v deviatich slovenských mestách.

Veľkú technickú zmenu priniesla inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície STEIGRA dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk.

Vyhniansky pivovar patrí medzi najstaršie spoločnosti na Slovensku a nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. K jeho prednostiam patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Proces varenia prebieha od roku 2004 v novej, počítačmi riadenej varni. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne je najväčším z malých slovenských pivovarov. Vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva cca 200 pracovníkov. Nová filozofia dôrazu na kvalitu prišla s nástupom nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Väčšinovým akcionárom v pivovare STEIGER Vyhne je od júla 2006 investičná finančná spoločnosť Endemit Londýn. Menšinovým akcionárom STEIGRA sa vtedy stala moravská pivovarnícka skupina PMS, ktorej prínos je predovšetkým v oblasti know-how a ktorá presadzuje tradičnú českú pivovarnícku školu.

Zdroj: Tisková zpráva Steigra Vyhne


Desítky zmizelých pivovarů

[čtvrtek, 14. srpen 2008]

Pivo se dříve v kraji vařilo skoro všude, dodneška zbylo pivovarů jen několik

Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A jak by chutnalo jablonecké pivo? Nebo pivo z Grabštejna, České Lípy, případně z Mimoně?

Těžko říct. Zatímco dříve fungoval pivovar skoro v každém městě, během uplynulých let jich v kraji zbylo jen pár. Některé už lidé zbourali, jiné zase slouží třeba jako sklady. Zbyly jen reklamní cedule a staré, otlučené půllitry a pivní tácky ve starožitnictvích.

Frýdlant v Čechách

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektrolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina.

Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ uvedla před časem kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení je prý ale dokonce stále ještě uvnitř.

Grabštejn

Vyhlášeným pivem byl kdysi v okolí hradu Grabštejna nedaleko Hrádku nad Nisou nápoj, který se rodil v místním panském pivovaře. Pivo se pod hradem vařilo šest století, některé kroniky dokonce píší, že panský pivovar byl nejstarší budovou v obci.

Pivovar tu původně postavili hradní páni jako menší dřevěnou stavbu s několika varnými pánvemi. Grabštejnské pivo se tehdy pilo v celém panství, oblíbili si jej zejména poddaní. Jeho chuť ocenili i vojáci, kteří se zde objevili během prusko - rakouské války v roce 1866. Pivovaru se ale od počátku dvacátého století přestávalo dařit, postupně upadal a během hospodářské krize ve třicátých letech minulého století se Grabštejnské pivo přestalo vařit definitivně.

Lomnice nad Popelkou

Už z roku 1492 pochází první zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou. Ke stavbě pivovaru, v němž se zároveň vyrábělo i víno, došlo v roce 1660 a od té doby se zde nepřestalo pivo vařit až do konce padesátých let minulého století.

Zlatými lety pro výrobu chmelového nápoje bylo zejména období před první světovou válkou, kdy se tu ročně vyprodukovalo více než šest tisíc hektolitrů piva. Několikasetletá tradice skončila až prvního dubna 1958.

Českolipsko

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, pivovary byly například ve Cvikově, Holanech, Horní Libchavě, Horní Polici, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Novém Berštejně, Pihelu, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Nejstarším pivovarem byl českolipský, nejdéle se pivo vařilo ve Cvikově. Osudy pivovarů byly všelijaké – například ten mimoňský dnes slouží jako přestavěné kino.

Jablonec nad Nisou

Ještě poměrně nedávno, na počátku devadesátých let minulého století, bylo možné koupit si v obchodě láhev piva z Jablonce nad Nisou.

První várky v místním novém pivovaru, který leží na cestě do Kokonína, vznikly v roce 1835. Na konci devatenáctého století se tu už vařilo šedesát až sedmdesát tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar opravdu prosperoval: zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a dvacet bednářů, třicet pivovarských chasníků, osmnáct kočích, dva strojníky a kováře.

Po druhé světové válce byl jablonecký pivovar dokonce čtvrtým největším českým pivovarem, během dalších let však začalo jeho vybavení zastarávat a chátrat. Pivovar skončil před třinácti lety. Dnes už by se zde výroba piva obnovit rozhodně nemohla, některé stavby spadly, jiné drží pohromadě jen silou vůle a areál se začíná ztrácet v plevelu, keřích a stromech.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Mikulička


Inovace nápojů na bázi piva

[čtvrtek, 14. srpen 2008]

Míchané nápoje na bázi piva a pivo bez alkoholu jsou rostoucími segmenty na klesajícím trhu s pivem.

Prostřednictvím propagační kampaně zameřené na inovované varianty míchaných nápojů na bázi piva se pivovarským výrobcům podařilo zaujmout mladé spotřebitele, kterým se přiblížili i demograficky. Tímto novým způsobem byl kompenzován úbytek spotřebitelů. Pivní výrobky bez alkoholu mají stále větší úspěch. Byly zaznamenány nové trendy, v souvislosti se změnou spotřebitelských zvyklostí a požitků u konzumentů nealkoholických nápojů. Bylo docíleno zvýšení tlaku na uspíšení vývoje nových obchodních značek. Proto pivovary rozšiřují svou propagační aktivitu a stále více se soustřeďují ná výrobu nových značek nápojů bez alkoholu.

Mezi nápoje na bázi piva, které byly nejčastěji uváděné do oběhu během roku 2007, patří s nejvyšším podílem na trhu Radler (36,8 %), Colabier (25,1 %) a nápoj s příchutí citronu (20,3 %).

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


«« « Strana 676 z 810 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň