Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Plzeňský pivovar přestal vypouštět do ovzduší oxid uhličitý, který vzniká pří výrobě piva. Spustil nové zařízení, které umožňuje plyn jímat a znovu ho využít. Pivovar tím ušetří miliony korun.

Foto

Díky novému zařízení na jímání oxidu uhličitého jsou plzeňské pivovary Prazdroj i Gambrinus v hospodaření s tímto plynem nyní zcela soběstačné.

"Část plynu se přirozeně rozpouští v pivu a pivaři znají tuto vlastnost jako říz. Přebytky oxidu uhličitého ale unikaly do atmosféry a nyní jsme schopni tento přírodním způsobem vyprodukovaný plyn znovu využít k vytvoření ochranné atmosféry pro stáčení a přečerpávání piva. Proto přebytek kvasného oxidu uhličitého jímáme a zkapalňujeme pro další využití při výrobě," říká Jan Šik, manažer trvale udržitelného rozvoje Plzeňského Prazdroje.

Prazdroj zdůrazňuje, že díky nové technologii šetří životní prostředí. Ročně potřebuje kolem 280 tun oxidu uhličitého, které by se jinak musely vyrobit s použitím fosilních zdrojů a dovézt desítkami kamionů.

Pivovar pochopitelně na investici neprodělá. Díky tomu, že už oxid uhličitý nebude muset nakupovat, se mu šest milionů, které nové zařízení stálo, vrátí nejpozději během dvou let.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Aleš Tolar | Foto: Daniel Beran

http://plzen.idnes.cz/plzensky-pivovar-prestal-vypoustet-oxid-uhlicity-vyuzije-ho-ve-vyrobe-1oo-/plzen-zpravy.aspx?c=A110810_173728_plzen-zpravy_alt


Staropramen uvedl koncem července na trh originální české nefiltrované pivo. Se Staropramenem Nefiltrovaným se tak již mohou spotřebitelé setkat jak v maloobchodních sítí, tak v restauracích a hospodách. Po tastingové promoci pro příznivce značky, kterou ještě před zahájením distribuce na Facebooku realizovala agentura Candytech, dnes začíná hlavní část marketingové podpory nového ležáku.

Foto

Podpora Staropramenu Nefiltrovaného bude obsahovat TV spoty, rádiovou kampaň, tiskovou inzerci, outdoor media, ochutnávkovou tour a in store podporu. Televizní spot, který zdůrazňuje myšlenku, že nefiltrovaná zábava je lepší, natočil v produkci Savage renomovaný režisér Jakub Kohák. Spot bude nasazen na televizních stanicích Nova a Prima a jejich dceřiných stanicích Nova Cinema, Prima Cool a Prima Love.

Kampaň založenou na myšlence nefiltrovaných zážitků připravila kreativní agentura Leagas Delaney ve spolupráci s mediální agenturou Universal McCann. Visibilitu na prodejnách stejně jako speciální ochutnávkovou tour připravila agentura Ritual. Během tour ve vybraných městech budou mít spotřebitelé příležitost si nové pivo vychutnat a dozvědět se o něm více informací. První zastávky budou v Praze a v regionu střední Čechy.

V případě Staropramenu Nefiltrovaného jdeme vstříc aktuálnímu trendu mezi tradičními pivaři, kteří nefiltrovaná či kvasnicová piva dnes velmi vyhledávají. Cílem kampaně je nejen vzbudit zájem, ale v co největší míře dát spotřebitelům možnost toto originální pivo ochutnat a dozvědět se také co nejvíce o jeho specifické receptuře a výrobním postupu,“ říká k poslední novince v portfoliu manažerka značky Staropramen Eva Zlámalová.

Staropramen Nefiltrovaný připravoval tým vrchního sládka pivovaru Zdeňka Luxe osm měsíců tak, aby jeho konzumentům poskytl i ve všedních dnech nevšední chuťový zážitek. Pivo má pro tento druh typický zákal a velmi osobitou neuhlazenou chuť, podpořenou příjemnou chlebovinkou díky podílu pšeničného sladu. Dostupný bude v půllitrových skleněných lahvích a v hospodách i v točené variantě.

Zdroj: Mediář.cz

http://www.mediar.cz/pivovary-staropramen-staropramen-nefiltrovany/


Už to vypadalo, že se letošní ročník nejstarších pivních slavností v našem regionu konat nebude. Letošní rozmarné léto, dopady hospodářské krize, dramatické snížení objemu konzumace piva a další – to všechno jsou objektivní důvody, proč ustoupit, stejně jako v případě některých velkých hráčů na pivním trhu, od tradičních pivních slavností. Ale na všechno lze nahlížet také jinak.

Tradice je tradice a jako taková se má ctít – řekl si organizátor předchozích pivních slavností, ostravská společnost ŚMÍRA-PRINT, s.r.o. společně se současným provozovatelem štramberského pivovárku. Slovo dalo slovo a z tohoto spojení vzešla i letos událost, kterou si do svého kalendáře červeně poznamenal nejeden příznivec pěnivého moku.

A opravdu je na co se těšit – ostravský Qásek, mandlové pivo Reného Binara z Leskovce, pšeničné „bílé“ pivo ze zábřežského zámku, kvasnicová klasika ze Štramberka i z Kozlovic, rýmařovský Excelent, který se pravidelně umisťuje na čelných místech v rámci celorepublikových degustačních soutěží budou letos doplněny ochutnávkou netradičních piv, které společně s hlučínským pivovarem představí Marek Pietoň. Ten, právě při příležitosti štramberských pivních slavností přichystal premiérovou várku licenčního kávového piva - coffee beeru a chystá i další překvapení.

Letošní ročník pivních slavností se tak vrátí, stejně jako ve svých počátcích, ke komornější a přátelské atmosféře. Ale stejně – kdo by si nechal ujít kvalitní pivo v malebném městě pod štramberskou Trúbou? Přijďte i vy v sobotu 20. srpna na nejšikmější středoevropské náměstíčko. Akce začíná v 11 hodin dopoledne a její součástí je doprovodný kulturní program a místní gastronomické speciality.

Zdroj: Pivo Franc


Nealkoholické pivo Budweiser Budvar se vyrábí od roku 1992. V roce 2006 poptávka po nealkoholickém pivu výrazně stoupla v důsledku zavedení bodového systému pro řidiče. Od té doby se objem jeho prodeje neustále zvyšuje. Zatímco v roce 2005 vyrobil Budějovický Budvar pouze 10 207 hektolitrů nealkoholického piva, v roce 2010 to bylo již 22 270 hektolitrů, tedy asi 1,8 procenta celkového výstavu pivovaru.

Nealkoholické pivo Budweiser Budvar se mnoho let vyváželo pouze na Slovensko. Obrat nastal v loňském roce, kdy o tento produkt projevil zájem importér v Nizozemí. V letošním roce zvýšená poptávka pokračuje. „Během prvního pololetí 2011 se náš export zvýšil o 32,6 procenta a dosáhl objemu 2 522 hektolitrů. Největším odbytištěm našeho nealkoholického piva zůstává Slovensko, kde se prodej v prvním pololetí meziročně zvýšil o 13 procent,“ říká Ing. Mgr. Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení Budějovického Budvaru. V letošním roce byly zahájeny dodávky do Turecka, Španělska, Irska, Kazachstánu, Austrálie, Řecka a Rakouska. Pracuje se na dalších obchodních projektech, díky kterým se export tohoto produktu v příštím roce rozšíří i do dalších zemí. Ke zvýšení zájmu zákazníků nepochybně přispělo i letošní získání stříbrné medaile ve světové soutěži kvality Monde Selection.

Nealkoholické pivo Budweiser Budvar se vyrábí z nejkvalitnější přírodních surovin a jeho chuť a vůni dotváří žatecký hlávkový chmel. Primárně je určené pro řidiče. Je ale také velmi vhodným nápojem pro všechny, kteří sledují svou tělesnou hmotnost. Má totiž velmi nízký obsah využitelné energie. Nealkoholické pivo Budweiser Budvar má energetický obsah pouze 53 kJ/100 ml, zatímco energetický obsah běžného ležáku se pohybuje kolem 175 - 180 kJ/100 ml. Také porovnání nealkoholického piva se slazenými nealkoholickými nápoji jasně vyznívá pro nealkoholické pivo. Energetický obsah kolových nápojů se nejčastěji pohybuje v rozmezí 104 – 187 kJ/100 ml, limonád s ovocnou příchutí v rozmezí 126 - 212 kJ/100 ml, ochucených minerálních vod od 65 do 104 kJ/100 ml, ovocných ledových čajů kolem 120 kJ/100 ml a u džusů dokonce až 233 kJ/100 ml.

Na trh se nealkoholický Budweiser Budvar dodává v lahvích 0,33 a 0,5 litru, v sudech KEG o objemu 20 litrů a od letošního března také v plechovkách 0,5 litru.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

http://www.budejovickybudvar.cz/pro-media/tiskove-zpravy/nealko2011.html#restrictedContent


Zelené zlato přijde vniveč

[pondělí, 15. srpen 2011]

Šenfeld: Kapitalismus ukázal, co dovede, nejen neúroda, ale i úroda může být pro zemědělce špatně

České pěstitele chmele čeká velmi nepříjemná situace. Počasí jim sice pomohlo k poměrně solidní úrodě, ale část »zeleného zlata« zůstane na chmelnicích.

Chmele je totiž na světovém trhu takový přebytek, že se cena dostala pod výrobní náklady a v některých případech se už ani nevyplatí sklízet. »Takovou situaci za 41 let v branži nepamatuju,« řekl jednatel Chmelařského institutu Jiří Kořen.

Výnosy se očekávají solidní, odhadované 1,2 tuny z hektaru jsou sice méně než loňských a extrémně vydařených 1,5 tuny na hektar, ale vyvážit by to měla lepší kvalita chmele. »První vzorky vycházejí velmi dobře, obzvlášť proti loňsku,« řekl Kořen.

Jenže právě vydatná loňská úroda teď dělá zemědělcům problémy; skutečný pivovarský trh ve světě totiž vinou hospodářské krize a přechodu na laciná (ne)piva stagnuje, chmele je nadbytek a poslední dvě úrody skončily zčásti ve skladech, což dále snižuje poptávku. Čeští chmelaři letos budou sklízet jen na 4750 hektarech, což je zhruba o deset procent méně než vloni a i celosvětová plocha chmelnic klesla asi o pět procent.

Ani to ale nestačí a ceny klesají dál. Záleží sice na konkrétní smlouvě, ale často se už dostaly pod 180 000 korun za tunu, což je dolní hranice výrobních nákladů. Samotné sklizení chmele vyjde zhruba na 60 000 korun za tunu. Česání začne 16. srpna ve středisku Stekník.

»Tak na našem tzv. zeleném zlatu kapitalismus opravdu ukázal, co dovede. Začalo to už ztrátou výhradního zastoupení, kdy si začali chmelaři prodávat samostatně své produkty a samozřejmě tváří v tvář obchodníkům, zejména německým, už nedosáhli bývalých podmínek. Mám dokonce podezření, že docházelo k jeho mísení, což nám ublížilo. Pivovary dříve nakupovaly český chmel na dochmelení, pro jeho typickou sílu a chuť, prostě jako vzácné koření. Tomu odpovídala i cena,« řekl Haló novinám člen sněmovního zemědělského výboru Josef Šenfeld (KSČM).

Nyní je vše jinak, piva se nevaří, jak se mají. Obchodníci požadují laciná piva v plastu, která mnohdy zřejmě chmel ani neviděla. »V našem zemědělském podniku jsme měli 200 hektarů chmelnic, nyní 40 a odhaduji, že skončíme asi na dvaceti. Jsem z toho nešťastný, jako dítě jsem jezdil s dědou na traktůrku chmelnicí a pomáhal, kde se dalo. Nyní jsme v děsivé sestupné spirále a pěstování chmele bude už jen jako jakýsi folklór. Opravdu ať je neúroda nebo úroda, je to pro zemědělce špatně. Jeden čas jsme z chmele dělali granule na sklad, ale nakonec jsme je museli za symbolickou částku zkompostovat. Tudy prostě cesta nevede a změna směrem k společnému, střednědobému plánování je nutná. Bohužel v České republice jsme vždy tak trochu pozadu a čekáme, kdy se to hne jinde,« uzavřel Šenfeld.

Zdroj: Haló noviny | Autor: Milan Rokytka

http://www.halonoviny.cz/articles/view/225229


Po třech letech postupuje Karel Kraus, Senior Brand Manager značek Pilsner Urquell a Master, na novou pozici. V marketingovém týmu Plzeňského Prazdroje bude zastávat roli marketingového manažera a povede tým odpovědný za aktivity značek Velkopopovický Kozel (pro český i zahraniční trhy), Radegast, Primus a Klasik. Karel Kraus ve své nové pozici zúročí také zkušenosti z práce na dalších tradičních českých pivních značkách z portfolia Plzeňského Prazdroje.

Karel Kraus (33) působí v Plzeňském Prazdroji od roku 2003, postupně se podílel na vedení značek Velkopopovický Kozel, Birell, Radegast, Pilsner Urquell a Master. Předtím absolvoval stáž v oddělení Brand Management na celosvětové centrále společnosti Deutsche Telekom AG v Německu. V letech 1996 až 2001 vystudoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, v průběhu studia působil v oblasti marketingu a komunikace mezinárodní neziskové studentské organizace AIESEC. Nedávno získal titul MBA na University of New York v Praze na švýcarském Institut Universitaire Kurt Bösch.

Karel Kraus pochází z Pardubic a je ženatý. Hovoří anglicky a německy. Mezi jeho zájmy patří tradiční piva z pivovarů Plzeňského Prazdroje, kvalitní gastronomie a cestování.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1014


Tradice vaření piva by se mohla do Lobče nedaleko Mšena po desítkách let znovu vrátit. Pivo se tu přestalo vařit v r. 1943 za období Protektorátu Čechy a Morava. Ještě několik let fungoval objekt jako stáčírna Podkováňského pivovaru, v roce 1948 ho ale komunisté znárodnili a výrobní technologii sešrotovali. Po letech chátrání a devastace za socialistického režimu zakoupila před několika lety pivovar společnost RioFrio architects, která ho začala za pomoci evropských peněz rekonstruovat. Potvrzuje to zastupitel a ředitel tamního muzea Luděk Dohnalík.

Významná kulturní památka, jejíž jádro pochází ze 17. století, by měla být podle záměru investorů využita jako kulturně turistické centrum výhledově napojené na mezinárodní síť tematických stezek industriálního dědictví. V rámci pivovaru se počítá s pivovarskou expozicí, víceúčelovým sálem, obnovením výroby piva, otevřením restaurace a zřejmě i zřízením ubytovacích kapacit. V květnu 2009 byl Ministerstvem kultury ČR areál lobečského pivovaru jako jedna z nejvýznamnějších staveb svého druhu prohlášen za nemovitou kulturní památku. V roce 1996 byla v obci vyhlášena vesnická památková zóna, jejíž dominantu tvoří právě pivovar s místním barokním zámkem. Lobeč je známé také jako sídlo Muzeua mamutů.

Zdroj: MB noviny.cz

http://www.mbnoviny.cz/clanky/tradice-vareni-piva-by-se-mohla-znovu-vratit-do-lobce/


Pokud máte rádi pivo a přitom jste často za volantem, vyplatí se vsadit na jeho nealkoholickou variantu. Nyní ho navíc můžete dostat jako dárek a to přímo z rukou mužů zákona. V Olomouckém a Zlínském kraji totiž začíná celorepubliková akce „Řídím, piju nealko pivo“. Jde o preventivní program v boji proti alkoholu za volantem a podporu bezpečnosti na silnicích. Pořádá ho Policie České republiky společně s Českým svazem pivovarů a sladoven.

Na Olomoucku a Zlínsku se do něho zapojil pivovar ZUBR, který jako jeden z prvních uvedl nealkoholické pivo na trh a Zubra Free prodává v sudech, lahvích i plechovkách.

Pokud projdou řidiči testem na alkohol v rámci dechové zkoušky, obdrží od zástupce pivovaru nealko pivo ZUBR free.

Je bezpečnou alternativou pro všechny řidiče i cyklisty. Na rozdíl od slazených nápojů příjemně osvěží a právě v létě je pro zahnání žízně ideální,“ říká Petr Hermély z pivovaru Zubr.

Nealkoholické pivo sice obsahuje zbytkový alkoholu, ale jeho množství je tak zanedbatelné, že se ihned po napití v těle rozkládá. Za volant je tedy možné usednout bezprostředně po jeho konzumaci.

Mezi bojovníky proti alkoholu za volantem patří i profesionální šofér Ladislav Hryzlák z Přerova.

„Pivo mám rád, ale pokud jedu, tak volím nealkoholické. Na limonády si moc nepotrpím. O akci jsem slyšel, těším se, že natrefím na správnou hlídku,“ řekl.

V okresech Olomouc, Přerov, Šumperk a Prostějov bude během srpna vyjíždět na 10 hlídek a stejně jich bude také v okresech Zlín, Kroměříž, Vsetín a Uherské Hradiště. Místa bude policie vytipovávat podle konkrétní dopravní situace v daném termínu.

Celá akce je především osvětou pro podporu bezpečnosti na silnicích a zodpovědní řidiči se nemají čeho obávat. Naopak je čeká milý dárek. Zubrem Free si mohou připít na další šťastné kilometry bez nehod.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov


O pěnivém moku vyprávěli někdejší sládek a ředitel strakonického pivovaru Jindřich Vondřička a jeho současná sládková Dagmar Vlková.

Ve městě bylo kdysi 158 domů, kde měli takzvané právo várečné a mohli dělat pivo. Dohromady se dali v roce 1649. To je také rok, od nějž se datuje historie strakonického pivovaru. To byly první informace, které lidé uslyšeli v sále U Kata na strakonickém hradě v rámci pátečního Strakonického pivobraní. A bylo to z úst jednoho z nejpovolanějších Jindřicha Vondřičky.

Nyní již důchodce Jindřich Vondřička nejenže ve strakonickém pivovaru pracoval 41 let, ale dvacet let byl i sládkem a polovinu z toho i ředitelem. „Byl jsem takový sládkoředitel,“ zmínil se uprostřed svého vyprávění. V něm se zmínil například i o tom, že za první světové války se v pivovaru dokonce vyrábělo i pětistupňové pivo. Zavzpomínal i na to, že v pivovaru bylo kdysi mnohem více ruční práce než dnes.

Na slova Jindřicha Vondřičky navázala současná sládková Měšťanského pivovaru Strakonice Dagmar Vlková. Jednou z jejích priorit je to, aby bylo pivo i v tak malém pivovaru, jako je ve Strakonicích, vařeno poctivě ze sta procent žateckého chmele. Podle jejího názoru je pivo živý organizmus. „Od začátku do konce v tom musí být kus lásky nejen od sládka, ale i od celého kolektivu,“ poznamenala. Sama ze Strakonic nepochází. S pivovarnickým řemeslem začínala v Lounech. „Sem jsme ale jezdili a Strakonicím jsem jejich pivovar tehdy záviděla,“ svěřila se přítomným.

Jedním z necelé osmdesátky hostů byl i Václav Šavrda z Řepice. Zmínil se o tom, že ochutnávka piv, které ještě ani neznal, nebyly jediným důvodem jeho příchodu. „Chtěl jsem se také podívat do tohoto sálu, poslechnout si vyprávění o historii vaření piva ve Strakonicích a také prostě přijít mezi lidi,“ konstatoval.

Celá akce byla spojená i s degustací strakonických piv. Jak uvedla sládková Dagmar Vlková, chtěli znát názory i širší veřejnosti. Taková akce se v tomto rozměru podle jejích slov ve Strakonicích konala poprvé.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Jana Štroblová

http://strakonicky.denik.cz/zpravy_region/st_20110814_pivobrani.html


Pivo čepovali zadarmo z tanku

[neděle, 14. srpen 2011]

Několik tanků dorazilo v pátek 12. 8. odpoledne na náměstí před Obchodní centrum Forum. Pivovar Heineken přivezl ochutnat Ústečanům nepasterizované pivo Zlatopramen 11 přímo z tanku.

O akci jsem vůbec nevěděla. Jdu z nákupu a koukám, co to tady je,“ řekla Eva Malinková, která využila ochutnávky piva zdarma.

Na Kostelní náměstí přijelo v tanku z pivovaru mezi Ústečany dva tisíce piv. Každý návštěvník měl možnost ochutnat maximálně dvě piva, která se zanedlouho budou čepovat ve vybraných ústeckých restauracích.

Každý dostane razítko při každém načepování půllitru. Je to kvůli tomu, že dvě piva jsou denně doporučována. Také jde o to, aby pivo ochutnalo co nejvíce lidí,“ řekla mluvčí společnosti Heineken Ludmila Čechová.

Půvabné tankistky lákaly na soutěž, která spočívala v tom, aby se s modely tanků na vysílačku projela závodní dráha. Kdo vyjel z dráhy méně než třikrát, odnesl si od tankistky poukaz na pivo Zlatopramen ve vybraných restauracích zdarma. Všichni soutěžící si pak ještě navíc odnášeli talíř na freesbee.

Pivo lákalo

Soutěž lákala především děti ze sociálně slabších rodin, jejichž tatínkové a maminky zatím popíjeli pivo zadarmo u stolků na Kostelním náměstí před OC Forum.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Petr Sochůrek

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110812_soch_pivo_cepovali_zadarmo_tank.html


Za první pololetí roku 2011 zaznamenal Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. nejlepší hospodářský výsledek ve své historii, když dosáhl zisku 7 mil. Kč.

Přestože celkové tržby poklesly o 8 500 000 Kč zejména kvůli snížení tržeb za zboží (nealkoholické nápoje jiných výrobců), ale i kvůli nižším průměrným cenám piva, u kterého při růstu výstavu o 8,8 % proti stejnému období loňského roku vzrostly tržby jen o 3 300 000 Kč, podařilo se nám dosáhnout odpovídajících úspor i v nákladech, které klesly o 8 900 00 Kč. Vliv na oba poklesy mělo především správné rozhodnutí změnit způsob distribuce piva Rebel v Brně,“ vysvětluje Josef Racek, člen představenstva zodpovědný za investice.

Nárůstu výstavu dosáhli v brodském pivovaru za zcela výjimečných podmínek, kdy v těsné blízkosti vyrostl nedávno úplně nový průmyslový pivovar, nikoli minipivovar. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod se tak dostal do daleko náročnějšího konkurenčního prostředí, než je v Česku obvyklé. Navýšení odbytu piva bylo rozhodující pro dobré hospodářské výsledky.

Pivovar v Havlíčkově Brodě systematicky investuje do své budoucnosti. Věnuje značné finanční prostředky do nových technologií, které zpětně přinášejí záruku vysoké kvality výrobků, ale i úspory výrobních nákladů.

Nemalá část prostředků je věnována na eliminaci negativních vlivů na životní prostředí. V průběhu prvního pololetí tohoto roku jsme rekonstruovali chlazení ležáckých sklepů a spilek ve finančním rozsahu téměř 7 mil. Kč. Nahradili jsme více než 6.000 kg nebezpečného chladiva, čpavku, za naprosto bezpečné chladivo, které neohrožuje zdraví lidí při eventuální havárii, ale ani neohrožuje životní prostředí. Zároveň nový řídící systém chlazení umožňuje v automatickém režimu řídit kvasný proces s přesností jednoho stupně Celsia. Za 5 mil. Kč jsme uvedli do provozu nový informační systém akciové společnosti, který pracuje s využitím nejnovějších produktů jak v oblasti programového vybavení, tak i v oblasti hardwarového zajištění. Při snížení pracnosti zároveň umožňuje daleko rychlejší a podrobnější analýzu aktuální situace společnosti tak důležitou pro přehled a rozhodovací proces vedení pivovaru. Důležitý je i velice pozitivní vliv na řízení kvality vyráběného produktu,“ dodává Josef Racek.

Ještě v tomto roce chtějí v Brodě zavést vyšší a modernější stupeň automatizace řízení výrobních procesů na varně a kvašení piva. Dojde tak k vyloučení faktoru chyb člověka, který jiným způsobem vyloučit zcela ani nelze.

Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě vyrábí piva značky Rebel v širokém sortimentu. Základem je používání těch nejkvalitnějších surovin, zejména sladu, ale i ostatních přímých vstupů. To spolu s tradičním způsobem výroby a moderními investicemi zajistí další rozvoj pivovaru.

Zdroj: Tiskovky.info

http://www.tiskovky.info/tiskove-zpravy/nove-investice-podporuji-hospodarsky-rust-havlickobrodskeho-pivovaru


Sladká přírodní aromata a pivo

[pátek, 12. srpen 2011]

Stejně jako jiné nápoje, mohou i míchané nápoje na bázi piva, využít základní vlastnosti přírodních složek a tím obohatit nabídku současných moderních potravin.

V rozmanité oblasti výroby nápojů má zvláštní místo pivovarský průmysl, který navazuje na stoletou tradici, co se týče výrobních postupů a schválených složek. V posledních letech ale kreativita vývojářů přináší na trh celou řadu nových míchaných nápojů na bázi piva, u nichž se projevuje tolik fantazie, kolik je chutí v nově vznikající generaci spotřebitelů.

K vlastní chuti tradičního nebo pšeničného kvasnicového piva nyní přistupují ještě svěží-nakyslé, resp. sladko-ovocné, chuťové tóny limetek, citronů, fíků, třešní, bezinek, banánů, brusinek, koly, kiwi, pomerančů, sladu nebo alkoholové zakončení přídavkem tequily nebo vodky. V celkovém senzorickém zážitku hrají zcela novou roli sladivé a aromatizující složky jako je med, zahuštěná šťáva z agáve a lékořicový extrakt.

Tvůrčí schopnosti skupin vývojářů prakticky neznají mezí. Přírodní složky, jako je zmíněný med, šťáva z agáve a lékořicový extrakt, nabízejí velké množství možností využití, protože jejich přirozená funkcionalita má i široké senzorické spektrum, které je zajímavé pro výrobce míchaných nápojů na bázi piva, jimž otevírá nové cesty.

Dojem úžasného lehkého letního osvěžení budí výjevy na reklamních plakátech německých pivovarů, lákající na nový pivní produkt s přídavkem limetky. Vizuální vjem nové kombinace aromat s jednoduchým sloganem vyvolává pocit příjemné chuti nového míchaného nápoje a vybízí kolemjdoucí k jeho ochutnání. Přitom nejde jen o reklamu, ale o vytvoření nové generace nápojů s větší fantazií, širokou škálou příchutí a dokonalou kvalitou.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Anita Bénech | Kráceno | Překlad: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=113055&ids=173

http://fzarchiv.de/index.php?pdf=Zeitschriftenarchiv/Getraenke-Fachzeitschriften/Brauindustrie/2011/07_11/BI_07-11_28-29_Natuerlich_-_Suessend_Aromatisch.pdf


Projekt Brána do Čech, který prezentuje Ústecký kraj jako turistickou destinaci a bude v budoucnu sdružovat čtyři destinační agentury (České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory a Dolní Poohří), získává stále více příznivců.

Jeho nositel, internetové stránky www.branadocech.cz, se pomalu, ale jistě dostává do povědomí veřejnosti.

Chci vás srdečně pozvat k návštěvě oblasti Dolní Poohří, která se návštěvníkům při plánování výletu zatím možná nevybaví jako jedna z prvních destinací v Čechách, ale podle reakcí mnohých turistů, kteří k nám každoročně zavítají, si dovolím tvrdit, že budete naší nabídkou mile překvapeni,“ říká místostarosta Žatce Jan Novotný.

Co tedy očekávat od návštěvy Dolního Poohří?

Páteří další z turisticky zajímavých míst v Ústeckém kraji je řeka Ohře, na níž leží historická města Klášterec, Kadaň, Žatec a Louny.

Ti, kdo rádi poznávají krásy Česka na kole, mohou využít cyklotrasu Klášterec nad Ohří – Kadaň – Nechranická přehrada – Žatec – Louny – Lovosice.

Zastávkou, kterou by nyní v létě rozhodně neměli vynechat, je Nechranická přehrada. Vodní dílo Nechranice leží na řece Ohři mezi městy Kadaň a Žatec. Vyznačuje se nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě dlouhou 3 280 metrů. Samotná vodní plocha má rozlohu přibližně 1 300 hektarů.

Jižní břeh Nechranické přehrady v lokalitě Vikletice nabízí v současné době 7 kempingových zařízení s možností ubytování v bungalovech a chatkách, ale i ve vlastních stanech a karavanech s veškerým zázemím.

Jsou tu bohaté možnosti rekreace, rybolovu a vodních sportů. Vodní hladina je z důvodů mimořádně příznivých povětrnostních podmínek vyhledávána zejména jachtaři a surfaři.

Tradice chmelařství a pivovarnictví

Chmelařství na Žatecku ovlivňuje ráz krajiny i obyvatelstvo již 800 let. V Žatci se téměř 800 let pěstuje a zpracovává nejkvalitnější aromatický chmel na světě. Žatecký chmel (Zatec Hops, nebo také Saaz Hops) se stal základem pro piva světových značek, jakými jsou např. Pilsner Urquell, Budweiser Budvar, Stella Artois, Guiness, Žatec, Zlatopramen a další.

S trochou nadsázky lze říct, že kdekoliv na světě si budete vychutnávat vynikající pivo, tak je vysoce pravděpodobné, že obsahuje alespoň malé množství žateckého chmele. Žateckému chmelu byl udělen statut chráněného označení původu „Protected Designation of Origin“ Evropské unie, právě jako klíčovému elementu pro výrobu mnoha nejlepších světových piv. V rámci Ústeckého kraje se jedná o jediné takové chráněné označení původu,“ zdůrazňuje jedinečnost místostarosta Žatce.

V současnosti v oblasti fungují tři pivovary: Žatecký pivovar (založen 1801) s produkcí 8 druhů piv a výstavem 30 000 hl ročně, minipivovar U Orloje v areálu Chrámu Chmele a Piva se třemi druhy piv včetně piva Žatecký samec a minipivovar v Chmelařském institutu.

Nová mekka všech pivařů

Tradice chmelařství a pivovarnictví totiž dala vzniknout celé čtvrti centra města Žatce, kde se zpracovával a skladoval chmel. Tato zóna technických památek chmelařství v současnosti kandiduje na zařazení na seznam památek UNESCO.

Projekt Chrám Chmele a Piva, který vznikl v autentických prostorách této zóny, představuje historii i současnost světoznámé Žatecké chmelařské oblasti. Najdete zde restauraci a pivovar s produkcí regionálních pivních a gastronomických specialit, vyhlídkovou věž, orloj s chmelovou tematikou i naučnou a relaxační část expozice.

Chrám Chmele a Piva v Žatci se stává mekkou pivařů, kterou by tudíž měl každý milovník zlatavého moku alespoň jednou za život navštívit,“ je přesvědčen Jan Novotný.

Návštěvnická karta 3K

Dalším produktem, který dokazuje, jak lze vyjít turistům v oblasti Dolního Poohří vstříc, je Návštěvnická karta 3K. Jejím držitelům umožňuje čerpání volných vstupů i slev ve vybraných turistických místech severozápadních Čech i saského příhraničí. Existuje v zimní (listopad-březen) a letní variantě (duben-září). Dále je připravena pro individuální i organizované turisty s platností dva až šest dní. Kartu lze využít vždy v době platnosti, která začíná první návštěvou libovolně zvoleného cíle, pouze pro jednu návštěvu dané atraktivity. Opakovaný vstup není možný.

Spojením této nabídky byla dosažena součinnost mezi městy a podnikatelskými subjekty. 3K kartu lze zakoupit na všech vyznačených prodejních místech (infocentra, hrady, zámky, muzea), které navíc v drtivé většině kopírují místa akceptační,“ informuje zástupce žateckého starosty.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Ivo Chrástecký | Kráceno

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110812_ich_brana_do_cech_program.html


História značky Zlatý Bažant je pevne spätá s históriou pivovaru v Hurbanove. Čím všetkým prešiel pivovar i značka za viac ako štyri desaťročia svojej existencie, aké inovácie priniesla a čo z nej robí aj dnes obľúbené pivo Slovákov?

Z histórie pivovaru

História pivovaru v Hurbanove sa začala písať v šesťdesiatych rokoch minulého storočia. Pri rozhodovaní o umiestnení nového pivovaru bola rozhodujúca výhodná poloha a priaznivé klimatické podmienky, ako aj dostupnosť kvalitných základných surovín na výrobu piva – jačmeňa a vody. Hurbanovo je najteplejším miestom v bývalom Československu s úrodou vysoko kvalitného jačmeňa a zároveň so zdrojmi veľmi kvalitnej vody. Výstavba pivovaru a sladovne bola dokončená v roku 1967 a v roku 1969 začala výroba piva. Malé desaťtisícové mestečko Hurbanovo sa tak vďaka svojej výhodnej polohe a ideálnej klíme stalo pomyselným centrom slovenského pivovarníctva.

Úspechy doma aj v zahraničí

Svoje prvé pivá vystavoval pivovar pod značkou Hurbanovské svetlé a Hurbanovské tmavé, po nejakom čase to bol Hurbanovský bažant, potom Hurbanovský Zlatý a Čierny bažant, až sa nakoniec ustálila značka Zlatý Bažant. Pivo bolo pomenované podľa vysokého výskytu bažantov v okolitých poliach a hovorí sa, že nájsť bažanta v poli zrejúceho obilia bolo vždy znakom dobrej úrody. Prívlastok zlatý dostal od zlatistej farby typickej pre pivo a stal sa zároveň synomymom najlepšej kvality. Pivovar bol od začiatku budovaný ako vzorový a Zlatý Bažant sa mal ako jediné slovenské pivo vyvážať aj do zahraničia. Moderné technológie výroby piva a sladu a vysoká kvalita umožnili v relatívne krátkom čase preniknúť na svetové trhy a stať sa zaujímavým vývozným artiklom. Už desať rokov po svojom vzniku bolo pivo Zlatý Bažant exportované do 12 krajín: ZSSR, NDR, Poľska, Rumunska, Maďarska, ale aj do Afganistanu, Dánska, na Island, do Tunisu, Ugandy, Rakúska a Grécka.

Ocenenia kvality

S úspechmi na domácom aj zahraničných trhoch nasledovali aj mnohé ocenenia kvality piva Zlatý Bažant. Už v roku 1974 Zlatý Bažant získal ocenenie Zlatá Salima, neskôr pohár Ex Plzeň ako aj najvyššie ocenenie Slovak Gold. Medzi ďalšie významné ocenenia patrí zlatá pivní korunka z Agrokomplexu v roku 2006 v kategórii 12-stupňových pív. Zlatý Bažant zároveň dlhodobo získava uznanie od pivných expertov u našich českých susedov. V rokoch 2006 a 2007 získal ocenenie Strieborná česká pivní pečeť v kategórii nealkoholických pív, v roku 2009 strieborné ocenenie v súťaži Pivo Českej republiky opäť pre Zlatý Bažant Nealko. V roku 2011 získal Zlatý Bažant 12 % Bronzovú pivnú pečať na najväčšej prehliadke pív v Českej republike – Slavnosti piva Tábor.

Modernizácia pivovaru a ďalšie úspechy vo svete

Vráťme sa však opäť na chvíľu do histórie hurbanovského pivovaru, ktorý počas svojej histórie prešiel mnohými zmenami a technologickými inováciami Pre veľký úspech piva a sladu z Hurbanova bola v roku 1987 rozšírená výrobná kapacita závodu na 63-tisíc ton sladu. Najväčšie investície však nastali v roku 1995 po vstupe holandskej spoločnosti Heineken. Vďaka týmto investíciám je v súčasnosti pivovar v Hurbanove najväčším a najmodernejším pivovarom na Slovensku s ročnou kapacitou až dva milióny hektolitrov. Sladovňa v Hurbanove s kapacitou viac ako 145 tisíc ton sladu ročne je zároveň najväčšou a najmodernejšou sladovňou v strednej a východnej Európe. Úspech piva Zlatý Bažant aj za hranicami Slovenska bol v roku 1998 podnetom na začatie licenčnej výroby piva Zlatý Bažant v Maďarsku, a v súčasnosti sa pivo Zlatý Bažant licenčne vyrába aj v Českej republike, Rusku a Bielorusku. Zlatý Bažant vyvážame až do 14-tich krajín sveta, najviac do Poľska, Švédska, Kanady a USA. Na celom svete sa tak ročne vypije až dvesto milónov veľkých pív značky Zlatý Bažant!

Pionier v plechovke

Zlatý Bažant od svojho vzniku až doteraz priniesol viacero inovácií, ktoré významne ovplyvnili slovenský trh s pivom. Jednou z prvých bolo spustenie plniacej linky na pivné plechovky v roku 1971, ktorá bola celkom prvou nielen v bývalom Československu, ale aj v celej východnej Európe. Pivo Zlatý Bažant v plechovkách bolo primárne určené na export, až neskôr sa dostalo na domáci trh. Ročná produkcia piva Zlatý Bažant v plechovkách v tom čase dosiahla približne 2 milióny kusov. Inovatívna bola v tých časoch aj reklamná podpora piva Zlatý Bažant v plechovkách. Plechovky s charakteristickým logom Zlatý Bažant sa stali súčasťou rôznych československých expedícií, ktoré preverili ich kvalitu v extrémnych podmienkach. V roku 1972 prežilo hurbanovské plechovkové pivo test na plachetnici moreplavca Richarda Konkolského, ktorý sa zúčastnil na jachtárskych pretekoch cez Atlantik a neskôr oboplával celý svet. Pivo si aj po vyše 60 000 kilometroch plavby udržalo vynikajúce chuťové vlastnosti. Stalo sa aj súčasťou stravy horolezcov počas výprav na himalájske osemtisícovky Nanga Parbat, Makalu, Mount Everest alebo na snehy afrického Kilimandžára. Vydržalo extrémne teploty od - 40 do + 40 stupňov Celzia.

Inovácie pokračujú dodnes

Ďalšie významné inovácie priniesol Zlatý Bažant najmä po vstupe holandského koncernu Heineken do pivovaru. V roku 2001 uviedol svoju vlastnú embosovanú 0,5 l fľašu s typickým tvarom hrdla a embosovaným znakom bažanta v hornej časti fľaše. Bol to práve Zlatý Bažant, ktorý na slovenský trh priniesol balenie piva v 0,33 fľašiach s praktickým otočným uzáverom twist-off v roku 2001. V roku 1997 priniesol Zlatý Bažant na trh svoje nealkoholické pivo Zlatý Bažant Nealko, ktoré sa vďaka svojej chuti, kvalite a marketingovej podpore postaralo o výrazný rozvoj segmentu nealkoholických pív na Slovensku. Od roku 2007 Zlatý Bažant odštartoval tradíciu sviatočných špecialít, ktorou už pravidelne obohacuje stôl počas koncoročných sviatkov. Po dvoch rokoch pšeničného piva si veľký obdiv spotrebiteľov a pivných fajnšmekrov získal Zlatý Bažant Porter v roku 2009 a v roku 2010 Zlatý Bažant Bock. V roku 2011 prišiel Zlatý Bažant s poslednou významnou produktovou inováciou – novinkou Bažant Radler, osviežujúcim nápojom z piva a prírodnej citronády, ktorý si už v prvých týždňoch po uvedení na trh získal doslova srdcia Slovákov.

Zlatý Bažant prináša inovácie aj segmente Horeca. V roku 2008 ako prvá slovenská značka predstavila systém čapovania extra vychladeného piva Extra Cold. V roku 2010 Zlatý Bažant priniesol na trh unikátny plne automatizovaný systém tankového piva s riadiacou jednotkou CLEVER, ktorá konzumentom umožňuje vychutnať si to najčerstvejšie pivo priamo z pivovaru. V roku 2009 začal svoje nealkoholické pivo Zlatý Bažant Nealko ponúkať aj v najobľúbenejšej čapovanej forme. Od začiatku roku 2011 prichádza ako jediná slovenská značka piva s inovatívnym čapovacím zariadením David pre 20-litrové sudy so zabudovaným chladiacim zariadením, ktoré umožňuje aj prevádzkam s nižším predajom piva ponúknuť zákazníkovi čapované pivo v najlepšej kvalite až 21 dní po narazení sudu. V súčasnosti sú na trhu zariadenia typu Green David, ktoré poskytujú úsporu elektrickej energie o 35 % oproti štandardnému David systému a až okolo 60 % oproti štandardnému výčapnému zariadeniu.

Značka Zlatý Bažant a pivovar v Hurbanove prešli za viac ako štyri desaťročia svojej existencie dlhou cestou. Dnes je Zlatý Bažant obľúbeným slovenským pivom, exportuje sa do 14-tich krajín sveta, licenčne sa vyrába v ďalších štyroch krajinách, prináša inovácie, ktoré menia slovenský trh s pivom, získava ocenenia u pivných expertov. Všetky inovácie, prvenstvá a ocenenia, ale predovšetkým skvelá chuť piva Zlatý Bažant potvrdzujú, že slovenský Zlatý Bažant bol a je skutočne svetový...

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Heineken Slovensko

http://www.heinekenslovensko.sk/sk/tlacove-centrum/tlacove-spravy/2011/159


Už sú to štyri desaťročia, odkedy sa v bývalom Československu prvýkrát objavilo slovenské pivo balené v plechovkách. A bol to, ako inak, Zlatý Bažant, ktorý už v týchto časoch razil cestu inováciám. Zlatý Bažant sa štyridsiate výročie piva v plechovkách na Slovensku rozhodol osláviť s retro plechovkou Zlatý Bažant s dizajnom z roku 1971, ktorú prináša v limitovanej edícii od augusta 2011. Retro plechovka Zlatý Bažant 12% je súčasťou multibalenia v štýlovom retro dizajne s tromi 0,5 l fľašami piva Zlatý Bažant 12 %. V limitovanom počte 55 tisíc kusov bude určite hitom pre zberateľov či tých, ktorí si chcú len jednoducho zaspomínať.

1971: Prvé pivo v plechovkách

Prvé pivo v plechovkovom balení sa na Slovensku objavilo v roku 1971 a bolo jednou z prvých významných inovácií značky Zlatý Bažant. Plniaca linka na plechovkové balenie piva v pivovare Hurbanovo bola prvou plechovkovou linkou nielen vo vtedajšom Československu, ale aj v celej východnej Európe. Plechovky s typickým dizajnom a výrazným logom značky Zlatý Bažant boli primárne určené na export a stali sa veľmi rýchlo úspešným exportným artiklom. Odvtedy prešla plechovka Zlatý Bažant mnohými zmenami z hľadiska dizajnu aj samotnej technológie a dnes patrí k najpredávanejším typom balenia piva na Slovensku.

2011: Retro plechovka „Made in Czechoslovakia“

Na prvé plechovky piva na Slovensku si Zlatý Bažant rozhodol po 40-tich rokoch zaspomínať a retro plechovkou potešiť slovenských spotrebiteľov. „Retro plechovka Zlatý Bažant je pre nás príjemnou spomienkou nielen na veľmi významnú inováciu značky Zlatý Bažant a prvé plechovkové pivo na Slovensku vôbec, ale aj na bohatú históriu piva Zlatý Bažant a pivovaru v Hurbanove, s ktorým je spätá,“ hovorí Hana Šimková, manažérka pre korporátne vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko. Retro plechovka prichádza v pôvodnom dizajne z roku 1971 a v objeme 0,33 l. „Pri dizajne retro plechovky sme sa snažili skutočne o autentickosť. Na plechovke nájdete dokonca pôvodný nápis Made in Czechoslovakia,“ dodáva H. Šimková.

Štyri desaťročia kvality a inovácií

Plechovkové balenie piva Zlatý Bažant bolo jednou z prvých inovácií značky Zlatý Bažant, no inovatívna bola v tom čase aj jeho reklamná podpora - plechovky Zlatý Bažant sa stali súčasťou rôznych československých expedícií, ktoré preverili ich kvalitu v extrémnych podmienkach. Ďalšie inovácie Zlatého Bažanta nasledovali najmä po vstupe koncernu Heineken do hurbanovského pivovaru a pokračujú dodnes – v roku 2001 Zlatý Bažant priniesol balenie piva s twist-off uzáverom a uviedol svoju vlastnú embosovanú fľašu, v roku 2007 odštartoval tradíciu sviatočných špecialít, v roku 2010 uviedol na trh nový, plne automatizovaný systém tankového piva a v roku 2011 veľmi úspešnú produktovú novinku Bažant Radler.

Multibalenie piva Zlatý Bažant 12 % 3x0,5 l s retro plechovkou 0,33 l Zlatý Bažant 12 % je dostupná od začiatku augusta 2011 v limitovanej edícii v počte 55 tisíc kusov v našich obchodných sieťach. Zaspomínajte si aj vy...

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Heineken Slovensko

http://www.heinekenslovensko.sk/sk/tlacove-centrum/tlacove-spravy/2011/160


Čtvrtý ročník pivních slavností se v sobotu bude konat v Bohumíně. Nabídne k ochutnání zhruba 45 druhů piv, informovala agenturu Mediafax mluvčí města Lucie Balcarová.

"K ochutnání budou piva světlá, tmavá i kvasnicová. Letošní novinkou budou i piva višňová a mandlová. Letos bude o 15 druhů piv více než loni," uvedla Balcarová s tím, že akce odstartuje ve 14 hodin v Hobbyparku v parku Petra Bezruče.

Slavnosti doprovodí několik koncertů i speciální pivní soutěže.

Loni navštívily pivní slavnosti v Bohumíně 4 tisíce lidí, kteří vypili dohromady 8,5 tisíce piv. Výběr byl přitom hned ze třiceti druhů piva.

"Letos jsme pivní menu ještě rozšířili. Lidé se mohou těšit na skutečně bohatý výběr chutí a druhů piva z Čech i Moravy. Momentálně máme domluveno 44 druhů čepovaného piva a jeden nečepovaného. Ale možná se nabídka ještě rozšíří. Na čepu budou piva osmi, deseti, jedenácti, dvanácti i třináctistupňová a dokonce i jedno osmnáctistupňové,“ řekla Radana Vozňáková z pořadatelské organizace K3 Bohumín.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Ivana Gračková

http://www.mediafax.cz/regiony/3265935-V-Bohumine-se-uskutecni-pivni-slavnosti-bude-se-na-nich-pit-pivo-visnove-i-mandlove


Názvy některých piv vnímáme už automaticky, přitom se za nimi skrývá zajímavý příběh. Při pátrání po jejich původu se většinou dostanete hodně hluboko do historie.

Rampušák (Pivovar Dobruška; Rampušák kvasnicový 12° ležák)

Dobruška je jednou z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor, jak uvádějí oficiální webové stránky města. Pivovar patří k místním dominantám, a proto asi nikoho nepřekvapí, že název Rampušák úzce souvisí s nejbližším horským masivem, Orlickými horami a s pověstí, která se k nim váže. Rampušák je patronem Orlických hor, obdoba Krakonoše v Krkonoších.

Název se užívá od roku 1969. V polovině šedesátých let se uměle vytvořila tradice, podle níž se v průvodu masek při loučení se zimou objevoval právě Rampušák jako představitel místního folkloru. Samotné slovo Rampušák není však jednoduché historicky dohledat. Proto uvádíme pouze jednu teorii, která nám připadala nejlepší. Jméno mohlo totiž vzniknout z obecného slova "rampuše", což znamená pivní nádoba. Pak by byl i název piva logicky návazný. Pivovar byl od roku 1969 několikrát uzavřen, aby se nakonec v roce 2008 znovu otevřel pod hlavičkou Staročeského pivovárku, s.r.o. v Dobrušce.

Zubr (Pivovar Zubr; Zubr Classic, Zubr Classic tmavé, Zubr Gold, Zubr Premium, Zubr Free)

Název je úzce spjat s historií Přerova. Toto město v roce 1252 získalo od Přemysla Otakara II. právo vařit pivo. Na přelomu 14. a 15. století byli v čele obce páni z Pernštejna. Jejich rodový erb zdobí i černá zubří hlava se zlatou houžví v nozdrách. Souvisí s pověstí o předku tohoto rodu, uhlíři Vaňkovi.

Uhlíř přemohl v lese statného zubra tak, že prostrčil jeho nozdrami houžev vytvořenou ze svých sandálů. Potom nebezpečné zvíře dovedl na knížecí dvůr a před zraky knížete mu jednou ranou usekl hlavu. Kníže uhlíře povýšil do šlechtického stavu, přičemž mu dal do erbu onu zubří hlavu.

Pivo tedy dostalo název hlavně dle erbu pánů z Pernštejna. Pivo Zubr bylo vyznamenáno titulem Pivo roku 2011.

Lotr (Minipivovar Groll Plzeň; Lotr 11° polotmavý ležák, Lotr 11° světlý ležák)

Sídlo pivovaru bylo postaveno v první polovině 18. století Jakubem Augustonem. Po mnoha majitelích ho roku 1804 zakoupil rod Lautensacků, který tady mimo jiné provozoval hostinskou činnost. Jan, poslední z rodu Lautensacků, zbohatl na uhlí a nechal postavit nejkrásnější klasicistní zahradu v Plzni. K sobě si zval přátele, jeden z nich byl i Josef Groll, který přispěl k zavedení technologie spodního kvašení. Právě on se pustil do odvážného vaření piva z žateckého chmele, plzeňské vody a světlejšího sladu připravovaného anglickou technologií. Pivo sklidilo velký úspěch. Po smrti Jana Lautensacka rod vymřel a panství připadlo městu. Pod jeho správou ale chátralo. Dnes už pivovar opět funguje.

Na památku sládka experimentátora Josefa Grolla je po něm pojmenován pivovar. A pivo? V restauraci u pivovaru visí portrét Lothara Lautensacka, v jehož pohledu je jakási ďábelská jiskra. To však vysvětlení není. Název piva Lotr vznikl zkrácením jména tohoto pána (LOThaR).

Mušketýr (Pivovar Krušovice, Mušketýr 11°)

Možná čekáte příběh o udatných a hrdinných mušketýrech jako z knih Alexandra Dumase. Avšak název Mušketýr je odvozen od žoldáckých saských vojsk, která procházela v době třicetileté války Krušovicemi na cestě z Prahy do Karlových Varů a dále do Saska. Název Mušketýr je odvozen od zbraní, které pro ně byly typické. Dlouhé palné zbraně s doutnákovým zámkem se nazývaly muškety, proto název mušketýři. Tito statní muži se mnohokrát na své cestě zastavovali a "ochutnávali" místní pivo. Mušketýrskými hrdly proteklo tolik piva, že se pivovar rozhodl, že si zaslouží, aby se toto pivo jmenovalo po nich.

Povstalec (Pivovar Svatý Ján, světlý nefiltrovaný ležák Povstalec 12°)

I když se právě zde zdá – víc než u jiných pivovarů – že pivo dostalo název z historie, není tomu tak. Pivovar Svatý Ján byl založen roku 1996. Po deseti letech se musel přestěhovat o kilometr dál a provoz se tedy na delší dobu zastavil. S jeho "znovuzrozením" POVSTALO i nové pivo.

Dobřanský sekáč (Pivovar Modrá hvězda, Dobřanský sekáč 17°)

Vzhledem k tomu, že pivo má 17°, mysleli jsme, že sekáč je nadnesený výraz pro silné pivo. Nakonec jsme se ale dozvěděli, že název je poctou místním žencům pracujícím na úrodných polích a lukách kolem řeky Radbuzy.

Kocour (Varnsdorf, Pivovar Kocour, Kocour ležák, Kocour tmavý ležák)

Pivovar se snaží jít cestou pivních speciálů – od silných ležáků po různá svrchně kvašená piva typu weizen, stout, saison či pale ales.

Název piva tentokrát nemá historický základ, zajímavou historku ale přináší také. Když jeden ze dvou "vrchních kocourů" hledal jméno pro pivovar, uvažoval o jménech Luž, Varnsdorfák a dalších. Nakonec se vybralo jméno Kocour, protože je to přezdívka právě tohoto "vrchního kocoura". Jmenuje se Honza Kočka...

Velkopopovický Kozel (Pivovar Velké Popovice, Kozel světlý, Kozel Černý, Kozel Medium 11°, Kozel Premium)

Zde se opět zanoříme do historie, ze které se pak vynoří původ názvu Kozel. Dolnosaské město Einbeck proslulo starou německou tradicí výroby piva spodním kvašením. Jejich pivo se proslavilo i za hranicemi, kde se zkomolil název rodného města. Z města Einbeck se stalo město Ein Bock, tedy Kozel. Pod tímto názvem se pak šířilo pivo do mnoha zemí, k nám nevyjímaje. Kozel (pivo vařené způsobem dolního kvašení) se v Čechách vařil na různých místech. Velké Popovice a jejich pivovar se začaly rozrůstat a pomalu zahubily většinu menších pivovarů. A tak se v roce 1922 stal Kozel oficiální značkou velkopopovického piva.

Klášter (Pivovar Klášter, Klášter světlý ležák Premium, Klášter světlý Ležák kvasnicový 11°, Klášter ležák 11°, Klášter Světlé výčepní)

Jak uvádí stránky pivovaru, Klášter dostal své jméno podle kláštera řádu cisterciáků. Ve své době patřil k nejvýznamnějším církevním objektům. Do současné doby se dochovala pouze brána s portálem, jež stojí na nádvoří dnešního pivovaru.

Ke klášteru také patří legenda. Roku 1420 dobyli husité klášter a nenávratně ho vyplenili. Říká se, že přežil pouze opat a čtyři mniši. Tajnou chodbou utekli na nedaleký hrad Bezděz a s sebou si vzali část pokladu nevyčíslitelné hodnoty. Zbytek pokladu byli nuceni nechat na místě, a tak ho zasypali do jedné ze studní. Dodnes se nenašel, musí být někde pod zdmi pivovaru.

Stejně jako pivovar Zubr, i Klášter po výměně několika majitelů zůstal v rukách pánů z Valdštejna. Ti se o tento historický unikát starali až do konce druhé světové války.

Mezi zážitky při návštěvě pivovaru patří veselé veverky. Při exkurzích je oblíbenou zastávkou také hromada odpadní suroviny z varny – mláto. Běžně se prodává místním zemědělcům jako hodnotné krmivo pro domácí zvířectvo. Oblíbily si ho i místní veverky. Především v létě, kdy ho zemědělci nestačí urychleně odvézt, začne kvasit. Okamžitě se na něj sbíhají veverky, které pak přiopile pózují turistům a exkurzím. Mají také odlišné proporce od lesních – jsou mnohem vypasenější.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Dominika Benešová

http://hobby.idnes.cz/nazvy-ceskych-piv-mapuji-historii-i-humor-svych-zakladatelu-pr5-/hobby-domov.aspx?c=A110810_125208_hobby-domov_dob


I v Japonsku točí české pivo

[čtvrtek, 11. srpen 2011]

České pivo je ve světě uznávaným pojmem, ostatně jinak by se jistý americký pivovar tak dlouho nesoudil o jednu jihočeskou pivní značku. Narazit na pultech obchodů ve všelijakých koutech zeměkoule na české pivo není nic mimořádného. Ovšem dopřát si z orosené sklenice jeho točenou verzi na druhém konci světa v naprosto odlišném kulturním prostředí, to vyžaduje soustředěné pátrání. Anebo je třeba mít trochu štěstí a toho správného průvodce.

Samotného by mě při návštěvě Jokohamy ani nenapadlo dojet městským vlakem do stanice Tennocho a vydat se do zdejších tuctových uliček běžné zástavby. Jenže s moravským průvodcem Přemyslem Máčelem, který v Japonsku žije už 11 let, jdeme najisto.

Urazíme sotva dvě stě metrů a po pravé straně nás vítá vývěsní štít o čtyřech velkých písmenech, která dohromady tvoří Čechům srozumitelný nápis PIVO. „Tenhle podnik zvaný PIVOja jsem objevil díky panu Onedovi, který žije dlouhá léta v Praze a je expert přes české pivo,“ vysvětluje můj průvodce.

Dříve jsem bydlel ve Fukuoce, což je asi 1300 kilometrů odsud, takže jsem neměl možnost se sem dostat. Ale od té doby, co mne přeložili do této oblasti, sem zajdu poměrně často. A když přijede nějaká vzácná návštěva z Česka – třeba z Českého rozhlasu – tak ji sem zavedu,“ žertuje profesor univerzity v Tokiu a uvnitř skromného lokálu mi představuje majitele hospůdky.

V letadle se pivo chladí samo

Poprvé jsem ochutnal české pivo, když jsem před dvaceti lety prvně navštívil vaši zemi. Byl jsem z jeho chuti naprosto unešený. Strávil jsem v Praze dva měsíce a z českého piva se za tu dobu stala moje vášeň,“ popisuje své první setkání s českou pivní pěnou Rjosuke Jonehara.

Foto

Nenápadný jokohamský výčep o jedné místnosti s několika prostými stoly a lavicemi nejen provozuje, ale sám v něm pivo z českých sudů točí do originálních sklenic českých pivovarů.

„Dřív jsem využíval chladicí kontejnery a vozil pivo z Česka lodí. To však trvalo měsíc, což bylo trochu na úkor chuti. Jakmile se snížily náklady na leteckou dopravu, začal jsem dopravovat sudy vzduchem,“ vypráví.

S chlazením není problém, zima je ve výšce letu dostatečná. Zásilka je tu vždy během jednoho dne a já dám sudy hned do ledničky, takže pivo nemá šanci zteplat a k zákazníkům se dostane v původní kvalitě,“ prohlašuje pyšně pan Jonehara.

Plzeňské pivo uprostřed Jokohamy čepuje skoro za 1000 jenů, tedy za více než 200 korun. Ani pro Japonce to není nejlevnější, pivo tu seženete i za čtvrtinovou cenu, ale svou cestu k zákazníkům si nápoj uvařený kdesi v Evropě našel.

Pivo, zelí a okurky

Jednou za dva měsíce objednávám 900 litrů piva, ale kolik stojí doprava jednoho sudu, to přesně nevím. Vozím totiž všechny české produkty najednou. Mám taky becherovku, znojemské okurky nebo zelí,“ předvádí japonský výčepní výslovnost svého českého zboží a hrdě ukazuje k pípě, že zdaleka nejen plzeňského piva si v jeho podniku můžete loknout.

Rjosuke Jonehara sní o velké pivnici českého typu, která by mezi Japonci šířila slávu českého piva. Ovšem ve skutečnosti zatím provozuje malý výčep s netradičním zbožím spíš pro své vlastní potěšení.

Japonci sem jezdí na české pivo i z daleka. Najdou si internetové stánky mé hospůdky a vyrazí za zážitkem. A pak sem chodí samozřejmě i místní, kteří zjistili, jaká je české pivo dobrota. Dřív o něm nevěděli nic, ale jakmile ho u mě vyzkoušeli, chodí pravidelně,“ říká.

Ve srovnání s Českem je v Japonsku pivní kultura na nižší úrovni. Když Japonec poprvé ochutná plzeňské pivo, většinou mu šmakuje, ale často je také šokovaný. Není zvyklý na tak silnou chmelovou chuť. Mou strategií je lákat sem pivní znalce a ti pak přivedou a zasvětí i své známé, kteří se v pivu tolik nevyznají, a naučí je, co je dobré,“ uzavírá Rjosuke Jonehara, misionář českého piva v Japonsku.

Jokohama je po Tokiu druhé největší město Japonska, ale obě města v podstatě tvoří město jediné. „Jde o konurbaci neboli souměstí, takže obě sídla plynule přechází jedno do druhého a na první pohled se v podstatě neliší,“ vysvětluje autor reportáže Jan Kaliba. Zbylo v Jokohamě něco z původního rybářského přístavu? Proč Japonci raději platí hotově než platební kartou a je Japonsko skutečně zemí nebývalého technického pokroku? I to prozradil Jan Kaliba posluchačům v rozhovoru pro Zápisník zahraničních zpravodajů.

Audionahrávku k tomuto článku si můžete poslechnout zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Foto: Jan Kaliba

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/933055


Deštivé léto zajistilo mimořádně dobrý chmel, důležitou surovinu pro výrobu piva. Tropických dnů, které chmelu nesvědčí, bylo minimum a chmelnice na jindy suchém Žatecku měly dost vláhy. Úterní předsklizňové zkoušky ukázaly, že kvalita chmele letos bude mimořádná.

"S obsahem alfa kyselin, tedy pivovarsky cenných látek, by letos neměl být problém," konstatoval po kontrole chmelnic ředitel Chmelařského institutu - výzkumného ústavu v Žatci Jiří Kořen.

Letos se tak obrací situace z minulých let, kdy pěstitelé chmele bojovali s nedostatkem vláhy. Nyní naopak mohou mít potíže se sklízením. Na chmelnicích totiž stojí louže, půda je rozbahněná a to bude česačům a traktorům ztěžovat práci.

"Většinou je to obráceně, snažíme se dostat vodu na pole. Letos bychom naopak uvítali, kdybychom mohli vodu z polí dostat do řeky," komentoval situaci na Žatecku Kořen.

Na množství i kvalitě letošní úrody se příznivě podepsalo i to, že proti jiným rokům kroupy či vichřice povalily jen několik málo hektarů chmelnic.

"Podle mých informací spadlo minulý týden asi sedm hektarů, převážně v oblasti lounského Podlesí," poznamenal předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler. V minulých letech přitom pěstitelé napočítali i více než stovku spadlých hektarů.

Dobrá úroda může přinést nižší zisky

Chmelaři se však ocitli v paradoxní situaci. Očekávají bohatou úrodu kvalitního chmele, přesto se můžou dostat do problémů.

"Jsme rádi, že se nám daří chmel vypěstovat a sklízet. Ale potřebujeme udělat i druhý krok, tedy dobře ho prodat. Jenže s tím můžeme mít opět potíže," předpověděl Pázler.

Stejně jako v Česku se totiž velmi dobrá úroda čeká i v dalších zemích. A přebytek chmele, který ve světě trvá už delší dobu, snižuje jeho cenu. I to je důvod, proč proti loňsku klesl počet hektarů, na kterých zemědělci chmel pěstují.

"Rozlohy klesly na celém světě o pět a půl procenta, u nás to ale bylo o deset procent," poznamenal Pázler.

Loni patřila sklizeň k rekordním, průměrný výnos byl téměř 1,5 tuny z hektaru. Letošní sklizeň by měla být jen o něco málo nižší.

Mezi prvními začnou chmel sklízet na Stekníku, a to už v úterý 16. srpna. Ve stejnou dobu otevře své sklady a servisní střediska družstvo Chmelařství, které zemědělcům pomáhá s údržbou česaček a sušáren, ale také od nich chmel odebírá a zpracovává ho před prodejem.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

http://usti.idnes.cz/dest-zajistil-kvalitni-chmel-je-ho-ale-tolik-ze-bude-potiz-ho-prodat-1f9-/usti-zpravy.aspx?c=A110809_185811_usti-zpravy_alh


Je pivo opiát?

[středa, 10. srpen 2011]

Poslední léta přinesla podivuhodná zjištění o biochemii alkoholu.

Kromě známého a dobře prozkoumaného katabolického řetězce, kterým se alkohol štěpí na acetaldehyd a vodu, může být katabolizován také morfin; tedy konečným článkem tohoto řetězce je opiát.

Uvedené zjištění poskytuje klíč k řadě záhad. Zmiňme se alespoň o některých z nich:

Předně je lépe vysvětlen vliv na náladu – tj. vyvolání euforie neboli radostné, veselé a povznesené nálady po požití alkoholu. V této náladě jsme uvolnění, nevázaní, snad i trochu tvořivější, ovšem také méně pečliví, opatrní, pozorní, máme zvýšený práh a vnímání bolesti. Ale pozor: takto uměle dodávané opiáty tlumí produkci přirozených opiátů – endorfinů, které vytváří naše tělo. Takže výsledkem alkoholické euforie je kocovina po jednorázovém opojení a bohužel i chronická deprese při popíjení dlouhodobém. (zdalipak víte, že obětí této alkoholické deprese se stal světoznámý spisovatel Hemingway?)

Vysvětleno se zdá být i to, proč se osobami závislými na alkoholu stávají častěji osoby úzkostné a depresivní – nezřídka lidé, kteří se za své pití stydí a pijí v ústraní. Alkohol působí jako velmi účinné anxiolytikum a antidepresivum – tedy proti depresi a úzkosti, dodává jim odvahu a rozhodnost, usnadňuje společenský kontakt a vyvolává iluzi vyšší výkonnosti.

Není ani příliš odvážná hypotéza, že poměr obou zmíněných katabolických pochodů, kterými se rozkládá alkohol v našem těle, je rozdílný u různých osob. To poskytuje vysvětlení známého faktu: kromě pijáků, kteří konzumovali značná kvanta alkoholu téměř denně po řadu desetiletí, a přesto zůstali sociálně „únosní“, existují osobnosti, které rozkladnému vlivu alkoholu podléhají během několika málo let nebo dokonce měsíců. Tato druhá skupina zřejmě katabolizuje alkohol ve větší míře na opiáty. Vysvětlena je také patologická tendence k tzv. problémovému pití – alkohol otupuje frustrační reakci.

Úryvek z knihy: Umění žít; P. Havránek, K. Koubek, Z. Štěpánek

Zdroj: Sportvital.cz

http://www.sportvital.cz/zdravi/alkohol-a-zdravi/je-pivo-opiat/


«« « Strana 532 z 839 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň