Jen tři dny neodváděl tržby za prodané pivo zaměstnanec pivovaru Holba Hanušovice. Poté zaměstnavatel jeho machinace odhalil. Peníze místo uložení do firemní pokladny použil pro svou potřebu. Pivovaru způsobil škodu za dvaadevadesát tisíc korun. Teď je stíhán pro trestný čin zpronevěry. (MF Dnes)

Exkluzivní speciální pivo s lavinovým efektem Maestro je nyní zbrusu nové. Originální receptura se zvláštním poměrem chmelu, sladu a vody, díky které má Maestro velmi jemnou magickou chuť, kompaktní bělostnou pěnu a jantarovou barvu, zůstává stejná. Změnila se ale tvář Maestra. Nový atraktivní vzhled na první pohled naznačuje, že jde o čertovsky dobré pivo, které probouzí pekelně svůdné pokušení.

Vyžádejte si u našich obchodních zástupců nové sklenice a kompletní sadu reklamních materiálů, které vám přivedou nové spokojené zákazníky! Nová reklamní sada odhalí vašim zákazníkům legendu o vzniku Maestra a představí jeho samotnou výrobu, díky které má Maestro svou magickou chuť.

Přichystali jsme pro vás a vaše zákazníky také žhavou letní soutěž s Maestrem. Za každá dvě půllitrová piva Maestro získává váš zákazník originální hříšný dárek v podobě kondomu a navíc šanci zapojit se do hry o 3 romantické víkendy. Ke každému sudu piva Maestro (od 22.6. do 22.7. nebo do vydání zásob kondomů) dostanete od našeho obchodního zástupce tolik kondomů, kolik je v sudu litrů piva. Upozorněte, prosím, vaše zákazníky, že uvnitř balíčku s kondomem najdou hrací kód. Odesláním tohoto kódu prostřednictvím SMS se mohou zapojit do hry o 3 víkendy pro dvě osoby v penzionu V koutě v nádherném prostředí chřibských vrchů v srdci slováckého regionu ve Zlechově. (Web Litovel)

Příjemné místo pro posezení u sklenice piva, restauraci, hotel i sály pro kongresovou turistiku má do budoucna vzniknout v areálu znojemského hradu. Důvodem je touha radních oživit atraktivní lokalitu historického centra, která však bývá turisty často opomíjena.

K uskutečnění záměru znojemské radnici a Starobrnu - majiteli tamního pivovaru Hostan, který se v areálu hradu nachází, chybí jediné: domluvit se na detailech a sehnat potřebné finance. „Již je hotový projekt, který se týká obnovy horní části znojemského pivovaru. Bývala tam stáčírna lahví a to jsou provozy, které pivovar už nepoužívá. Máme tedy připraven projekt na restauraci, pivnici a malý hotel,“ nastínil Tomáš Pluháček ze Starobrna. Podle něj má projekt odstartovat příští rok.

Znojemská radnice chce zase v prostorách hradu kongresový sál a zázemí pro kongresovou turistiku. K tomu ale potřebuje sehnat 120 milionů korun. Radní proto původně chtěli vytvořit se Starobrnem obecně prospěšnou společnost ke získání evropských dotací.

Nyní však zjistili, že by tato společnost musela nejprve dva roky fungovat, aby měla na dotace právo. A to je moc dlouhá doba. „Žádost o dotace tedy zřejmě podáme za samotné město a vytvoříme se Starobrnem určitou formu partnerství,“ popsal místostarosta Marian Keremidský (ČSSD).

Pomohou odborníci

Znojemská radnice už sestavila skupinu tvořenou památkáři a dalšími odborníky, kteří nastíní, co by bylo pro historický komplex i pro město nejvhodnějším řešením.

„Chceme vytvořit studii atraktivity znojemského hradu, kde by bylo přímo řečeno, co by v kterém poschodí bylo nejideálnější,“ podotkl místostarosta.

Znojemský hrad láká dosud návštěvníky zejména na nejvýznamnější památku města, která v jeho areálu sídlí. Tou je světoznámá románská rotunda svaté Kateřiny. Budova z 11. století v sobě ukrývá cenné nástěnné malby.

Hrad samotný pak tvoří hlavně barokní zámek, na který byl někdejší hrad přestavěn. V zámku jsou k vidění historické muzejní předměty. (MF Dnes)

Chcete poznat tajemství výroby piva a přitom třeba překvapit přátele něčím opravdu výjimečným? Jedinečnou příležitost k takovému kousku budete mít v pivovaru v Černé Hoře, kde si můžete uvařit pivo podle vlastní chuti. Stačí poslat mail nebo zavolat do pivovaru a dohodnout si termín.

"V našemu šenku si může každý člověk uvařit pivo podle vlastní receptury přímo pod dohledem podsládka. Určit si přitom lze nejen sílu piva a množství alkoholu, který bude obsahovat, ale i druh přidávaného koření a celkovou příchuť piva," láká Hubert Adámek z černohorského pivovaru.

Jedna várka obsahuje třicet litrů piva, domů si ji ale návštěvníci-pivovarníci hned neodnesou. "Pivo po uvaření musí projít spilkou a ležáckým sklepem, výrobci jej dodáváme zapečetěné až po dokončení všech potřebných technologických procedur na jím udanou adresu," vysvětluje Hubert Adámek s tím, že doba dodání je přímo úměrná tomu, jak silné pivo si amatérští pivovarníci vyrobí.

Pronájem minipivovaru, v němž je započítaná i cena za dodaný mok, přijde na tři a půl tisíce korun a zájemci se mohou objednat emailem na adrese sladovna@pivovarch.cz nebo na telefonu 516 482 470.

Zkrátka nepřijdou milovníci piva, ale ani ti, kteří třeba při cyklovýletech volí raději nealkoholické nápoje. Pivovar totiž nově nabízí i na našem trhu vůbec první nealkoholické pivo s nulovým obsahem alkoholu. "Jen v prvním měsíci výroby piva Forman jsme prodali 100 hektolitrů," chlubí se Adámek.

Novinka čeká i na ty, kteří zvolí přece jen raději alkohol, prohlídku pivovaru spojenou s ochutnávkou anebo večer v místních hospůdkách, jenž se ale protáhne více, než původně plánovali. Pivovar totiž v červenci otevře vlastní ubytovnu s kapacitou 34 lůžek. Právě z ní pak lze podnikat výlety do okolí. Jednoduše zařízené pokoje s umyvadlem a společným sociálním zařízením doplní i úschovna kol. (iDnes)

Postřižinské slavnosti, které se uskutečnily v Pivovaru Dalešice na Třebíčsku od čtvrtka 28. června do neděle 1. července, jsou minulostí. Zakončil je recitál herce Jiřího Schmitzera, který si ve filmu Postřižiny natáčeném v místě zahrál roli pana správce. Jako hosty si pozval kolegu Jaromíra Hanzlíka, nezapomenutelného upovídaného strýce Pepina. Dalším byl režisér kultovního snímku, Jiří Menzel.

Oba hosté už odpoledne pokřtili na Dalešické přehradě loď Vysočina. Celou akci v pivovaru zhodnotila Jitka Tichá, spolupořadatelka kulturních akcí v pivovaru.

"Máme velikou radost, že se slavnosti vydařily. Všichni umělci, kteří u nás vystupovali, byli jedineční. Přálo nám počasí, což je pro akce pod širým nebem to nejdůležitější," shrnula to nejpodstatnější. Pochválila Jaromíru Hanáčkovou, která do pivovaru nastoupila letos a podařilo se jí celou akci úspěšně dotáhnout ku zdárnému konci.

Co plánuje Tichá do budoucna? "V pořádání víkendových akcích hodláme pokračovat. Jejich rozšíření na celý týden by ale pro nás bylo neúnosné," přemítala.

Kdo projížděl v neděli v podvečer Dalešice a byl neznalý věci, určitě ho překvapila hudba a stovky lidí sedících a postávajících na návsi. V Dalešicích nejen vrcholily Postřižinské slavnosti, ale také pouť svatého Petra a Pavla.

Na závěr perlička, v pivovaru se v neděli večer po promítnutí filmu Postřižiny udělovaly ceny podobné americkým Oscarům. Hodnotily se všechny filmy, které během čtyř dnů mohli diváci zhlédnout - Rozmarné léto, Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále a "domácí" Postřižiny. Ceny v pivovaru se jmenovaly Pivovarské komíny. Pořadatelé Postřižinských slavností nic neponechali náhodě a všechny ceny zůstaly "doma". Získal je totiž ve všech kategoriích film Postřižiny. (Jihlavské listy)

S historií pivovaru v Dalešicích, který proslul natáčením filmu Postřižiny, jsou úzce spjaty osudy celých rodin v regionu. Svůj život spojil s pivovarem i pamětník Bohumil Krejča.

Seděl s hůlkou v ruce na lavičce uprostřed plného parkoviště. Před dalešickým pivovarem s potěšením pozoroval, jak moc lidí přijíždělo na sobotní část Postřižinských slavností. Bezmála osmdesátiletý Bohumil Krejča je chodící kronikou slavného pivovaru i filmu Postřižiny. Narodil se v místní hospodě a v obci žije celý život. Do pivovaru nastoupil po pádu Hitlera.

A teď má velkou radost, že dalešické puzzle do sebe začíná hezky zapadat. V pivovaru se o víkendu otevřel hotel a hladinu blízké přehrady brázdí výletní loď. Takovou kombinaci by ještě před deseti lety považoval za čiré fantazírování.

Tři generace v pivovaru

„V pivovaru jsem dělal třicet let jako zástupce třetí generace naší rodiny. Můj táta v něm pracoval 42 let a můj děda třicet let. A při natáčení Postřižin jsem byl u každého záběru,“ začal s vyprávěním Krejča.

V pivovaru, jenž byl založen koncem šestnáctého století, zažil pěkné časy. Hlavně tenkrát, když v něm byl sládkem František Nikodém. Za jeho působení se místní branou odváželo zákazníkům skvělé pivo. Nikodém ale odešel začátkem sedmdesátých let do důchodu a jeho nástupce neudržel nastavenou laťku.

„Už za rok po odchodu Nikodéma stálo pivo za pendrek. Hostinští si to řekli a přestali objednávat,“ říká pamětník. Pak už to šlo s pivovarem dolů jako na tobogánu. Pád do studené vody přišel v roce 1977. Přestalo se vyrábět.„Já tam vydržel ještě o rok déle do roku 78, protože jela sladovna. Pak se zavřelo načisto,“ popisuje černý rok.

Frajery na blátě zrušil prach

To už se ale kdesi v Praze rodil v hlavě režiséra Jiřího Menzela film Postřižiny. Jak se později ukázalo - klíčový moment pro pivovar zarůstající plevelem. „Pan Menzel už tady začátkem sedmdesátých let točil na stavbě přehrady film Kdo hledá zlaté dno - v hlavní roli s Janem Hrušínským. Původně se to mělo jmenovat Frajeři na blátě, jenže bylo sucho, prášilo se, tak to přejmenovali,“ pokračuje muž s kronikou pod čepcem.

Dnes už zapomenutý snímek Kdo hledá zlaté dno mělo premiéru v roce 1974. Nesmrtelné Postřižiny přišly do kin v roce 1981. Krejča byl i u natáčení scény s Magdou Vášáryovou, když se koupala v pivu. Tehdy bylo okolí hermeticky uzavřeno a ke kameře mohli jen vyvolení. Koupel se točila do čtyř hodin ráno.

Sklenice pro režiséra Menzela

Krejča dal po letech Menzelovi jeden ze dvou vzácných pohárků s nápisem Dalešické pivo, které zdědil po tátovi. Rodina pivovarníků uchovávala cenné sklínky od roku 1925. „Menzel mi říkal a co dám já vám? Řekl jsem mu, že už nám dal - Postřižiny.“

A Krejča stočil své vyprávění zpátky ke sládkovi Nikodémovi a svému tátovi, kteří pro pivovar dýchali. „Táta dělal mistra a přišel kolikrát až večer, musel tam být. Maminka mu mnohokrát nadávala. Já to pak přebral po něm.“ Když sládek Nikodém přebíral pivovar po válce, vařilo se v něm 6 tisíc hektolitrů piva ročně. A když šel do důchodu, bylo to 32 tisíc za rok.

„Za Nikodéma se dělaly opravy budovy každý rok. Na půdách byl všude slad, tak střechy musely být v naprostém pořádku,“ uzavírá Krejča.

A velmi jej těší, že se podařilo na přelomu století zažehnat smrt pivovaru a vrátit ho do plných sil. „Lidi, co tady kdysi dělávali a už nežijí, by jen zírali,“ nepochybuje pamětník. (MF Dnes)

Prázdniny odstartovaly v Havlíčkově Brodě další Pivní slavnosti Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. S jejich průběhem je ředitel Jiří Hušek spokojený, ale už nyní přemýšlí, jak ty příští udělat lépe.

„Letošní slavnosti piva REBEL přilákaly opět více návštěvníků. Výtoč byla o více než třicet sudů vyšší v porovnání s loňským rokem. Pivovar navštívilo více než 2000 lidí a počet návštěvníků slavností překročil 5000 lidí. Největším překvapením byla scéna v parku Budoucnost, kde bylo po většinu dne zcela plno. Velmi dobrým rozhodnutím byla instalace profesionálního podia do dolní části náměstí, neboť bylo možné, aby se na havlíčkobrodské náměstí vtěsnalo o mnoho více diváků. Velký úspěch měly tradičně exkurze pivovarem.“

Co se Vám během slavností nejvíc líbilo, co Vás zaujalo?

„Michal Pavlíček se skupinou, který rozehřál svou hudbou i přes teplé počasí celé Havlíčkovo náměstí. Příjemná byla nálada na nádvoří pivovaru, kde se lidé začali shromažďovat už dopoledne, aby tu strávili, věřím, že příjemně, část dne.“

Už nyní přemýšlíte nad půběhem slavností v příštím roce, co uděláte příště jinak?

„Změníme rozvržení jízdního řádu, neboť na některé směry se museli autobusy otáčet i třikrát, takže návštěvníci dorazili až po půl třetí odpoledne. Letos se nám nepodařilo dodržet časový harmonogram programu, musí být lepší komunikace s kapelami. Pro příští rok zvažujeme, zda den otevřených dveří nebude už od pátku, tedy po oba dva dny, aby se dostalo skutečně na každého, případně i na ty, kterým v sobotu čas na exkurzi nevyjde.“ (Web Rebel)

Ve Svijanském Újezdu vyvrcholí 14. července přípravy na jednu z největších letních akcí v Libereckém kraji. Slavnosti svijanského piva tradičně přilákají do areálu tamního koupaliště na 15.000 návštěvníků nejen z Libereckého kraje, ale z celé republiky i ze zahraničí.

Akce se letos uskuteční už poosmnácté, a je tak nejstarší svého druhu v České republice. "Po zkušenostech z minulých let, kdy se nedostávalo míst k sezení, jsme letos podstatně rozšířili část k sezení," řekl František Horák, ředitel Pivovaru Svijany, jenž je spoluorganizátorem akce. V areálu tak podle něj bude k dispozici dalších 3000 míst pro sedící diváky, takže se celková kapacita zhruba zdvojnásobí.

Slavnosti se uskuteční 14. července a pro vesnici s 370 obyvateli jsou slavnosti největší akcí, na jejíž přípravě se podílí prakticky všichni její obyvatelé. "Pivo se bude letos čepovat ze 120 píp, loni jich bylo 80. Točit budou nejen naši smluvní partneři, ale také místní fotbalový klub, hasiči nebo myslivci," řekl Horák. Pivovar se podle něj na akci připravuje dlouho dopředu a připraveny má stovky sudů.

Spotřebou piva i vysokou návštěvností se svijanské slavnosti řadí k největším svého druhu v České republice. Milovníky piva na ně tradičně láká nejen dobré pivo, ale i bohatý kulturní program. Letos se ve Svijanském Újezdu představí kapela Žlutý pes, Anna K nebo Děda Mládek ilegal band a další dvě desítky kapel včetně country skupin nebo dechovek.

Už druhý rok se musí akce obejít bez tradičních pivních soutěží v rychlosti pití piva a podobně. Organizátoři je zrušili už loni kvůli obavám z možných pokut za porušení zákona. Navíc podle Horáka zájem o soutěže v posledních letech klesal a rok od roku měli organizátoři větší problémy sehnat pro ně dostatek soutěžících.

Hlavním organizátorem slavností je soukromý Pivovar Svijany. Podnik, ve kterém se vaří pivo od roku 1564, se svým výstavem loni zařadil mezi deset největších pivovarů v zemi. Firma s 80 zaměstnanci dodala na trh 227.000 hektolitrů piva a letos počítá s dalším růstem výroby na 250.000 až 260.000 hektolitrů. Firma kvůli tomu opět zvýšila kapacitu svých ležáckých tanků. (i-noviny)

Rekordní množství piva se vytočilo na sobotních Slavnostech svijanského piva ve Svijanském Újezdu. Návštěvníci tu během tropického dne a teplé noci vypili celkem šedesát devět tisíc půllitrových piv a dvanáct sudů nealkoholického piva.

"Je to rekordní množství," řekl ředitel Pivovaru Svijany František Horák. Na slavnostech se vytočilo ze sto dvaceti píp šest set devadesát padesátilitrových sudů piva. "A navíc ještě dvanáct sudů nealkoholického piva pro řidiče," uvedl Horák.

Největší zájem měli návštěvníci akce o jedenáctistupňové pivo a pak o desetistupňové.

"Dvanáctek a třináctek se vypilo méně," upřesnil ředitel. Rekordnímu odbytu možná pomohlo i to, že lidé na pivo nemuseli čekat. Stánků bylo hodně a fronty se stály nejčastěji před toaletami.

Podle jednoho z prodavačů se limonády prodávaly mnohem méně. "Dnes točím teprve druhou. Lidé kupují spíše džusy," řekl jeden z nich tři hodiny po zahájení slavností.

Akci si vedle milovníků piva užívaly i děti. Atrakce, stánky se sladkostmi a hračkami, kolotoče a houpačky. To vše byla lákadla, kterým ti nejmenší nedokázali odolávat. Mezi hity patřila bobová dráha nebo jakási modernější, divočejší a rychlejší verze centrifugy.

Na akci vyrazily tisíce lidí z širokého okolí. Organizátoři napočítali čtrnáct tisíc platících diváků, takže slavnosti navštívilo celkem patnáct tisíc turistů. Už v sobotu ve čtyři hodiny odpoledne bylo parkoviště z velké části zaplněné, a to ještě v tu dobu sem najížděly desítky dalších aut, takže se na silnicích tvořily kolony.

Odpoledne hrála v areálu kromě moderních kapel i dechovka. Večer svijanských slavností pak patřil hlavně posluchačům rockových kapel. "Vyšlo nám výborně počasí. Lidem se líbily nejvíce koncerty skupin Děda Mládek Illegal Band, Žlutého psa a také Kabát revival," zmínil Horák.

Podle Horáka hosté ocenili také rozšíření areálu. Na slavnostech tak nebyla hlava na hlavě a každý mohl najít místo k sezení. "Letos jsme přidali asi tři tisíce míst k sezení. Posunuli jsme o kus dál lunapark a zvětšili jsme prostor pro slavnosti," upřesnil starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl. "Také máme nový zrekonstruovaný bazén v areálu," upozornil starosta.

Letos se konal již osmnáctý ročník Slavností svijanského piva. Postupem času se staly jednou z největších letních akcí regionu. (iDnes)

Tisíce rozbitých lahví od piva včera zablokovaly jednu z hlavních dopravních tepen v Ústí nad Labem. Na sjezdu z Mariánského mostu ve směru na Krásné Březno se vysypaly z plně naloženého návěsu kamionu přepravky s lahvovým pivem značky Březňák. „Byla to hloupá náhoda a únava materiálu.

V zatáčce prostě nevydržela bočnice a velká část nákladu se vysypala. Je to velká škoda,“ řekl závozník Petr Bečka. Zástupce firmy Drinks Union, jíž pivo patří, Josef Vejlupek, uvedl, že definitivní výši škody ještě nebylo možno spočítat. „Předběžně však odhadujeme, že jsme přišli zhruba o 4 tisíce piv za přibližně 70 tisíc korun.“ Podle Vejlupka pivo přepravovala firma Četrans. Ta se ale k nehodě nevyjádřila. (Ústecký deník)

Ve 26. čísle odborného časopisu Modern Brewery Age Weekly ze dne 25. června 2007 vycházejícího ve Spojených státech bylo kromě jiného podrobeno testování pivo Žatec, které do Spojených států dováží společnost Merchant du Vin ze Seattlu. Degustační komise složená ze šesti členů, převážně novinářů má možnost ohodnotit každý výrobek body od 1 do 5, přičemž obdrží-li pivo všech pět bodů, znamená to: „Skvělé v každém ohledu. Má opravdu styl, oceněno každým členem komise.“ A právě to se povedlo pivu Žatec. V degustaci dne 25. 6. 2007 obdrželo všech 5 bodů a zařadilo se mezi nejlépe hodnocená piva ve Spojených státech. Článek s tímto hodnocením obsahuje mimo jiné fotku láhve piva Žatec s následujícím popisem: „Žatec je pikantní český ležák nově importovaný společností Merchant du Vin ze Seattlu, WA. Myslíme si, že je to jedno z nejlepších piv ve své kategorii.“ (Web Žatecký pivovar)

Kdo přijede do Lokte, měl by ochutnat pivo z tamního rodinného pivovaru Svatý Florian. A k tomu si objednat nějakou specialitu, připravenou jak jinak, na pivě.

„Je to rubínové, poločerné jedenáctistupňové pivo. Ani sladké, ani hořké, vhodné pro pány i dámy,“ říká manžel provozovatelky pivovaru, Václav Lojín.

Vaří podle klasické české receptury

Dodává, že pivo se vyrábí výhradně z přírodních surovin. „Je to klasická česká receptura, žádná cizina,“ dodává.

Při zvláštních příležitostech je možné uvařit i speciální várku. „Například o Vánocích,“ poznamenal Lojín. Velké pivo stojí 45 korun, malé 35 korun.

Návštěvníci pivovaru, který zároveň funguje jako restaurace, si mohou k jídlu vybrat prakticky cokoliv - od ryb až po klobásu. Ta je ale samozřejmě v pivním těstíčku.

„Lidé si často dávají naši specialitu, a tou je bůček plněný kyselým zelím,“ prozradila výčepní. Podle ní jdou na odbyt ale i další jídla vhodná k pivu. Kachna, žebírka a vepřová kolena.

Zlatá pivovice

Kromě piva se v pivovaru vyrábí i Zlatá pivovice. „Je to destilát zlatavé barvy chuťově podobný slivovici,“ vysvětlila výčepní.

Malý pivovar je umístěn v hotelu Císař Ferdinand.

„Navázali jsme na projekt Antona Thuna, který zde chtěl už v roce 1910 udělat zájezdní hostinec. Vlastně jsme to dokončili po sto letech,“ připomněl historii Lojín.

Pivovar s nádherným klenbovým stropem se nachází v místech, kde kdysi byla sladovna. Při jejím čištění a vyklízení odkryli dělníci i několik metrů hlubokou kamennou nádrž, takzvanou cisternu. Ta je z části vytesaná ve skále a podle pivovarníků zřejmě sloužila k namáčení ječmene.

V pivovaru je i kopie udělení pivovárečného práva, které Lokti udělil Karel IV. v roce 1352. Právo městu udělil poté, co původní listinu, udělenou městu jeho otcem, zničil požár. (Právo)

Nový minipivovar v Železné Rudě už uvařil svá první piva. Hosté ležák prvně ochutnají na konci pracovního týdne. V pátek v 17 hodin a 17 minut majitelé pivovar v hotelu Belveder slavnostně otevřou. V regionu se originálním pivům daří, je to už šestý minipivovar.

Tři druhy železnorudských piv už samozřejmě mají svá jména. Jedenáctistupňové světlé je Belveder, třináctistupňové tmavé Grádl a dvanáctistupňové polotmavé Belgrad.

"Dlouho jsme vymýšleli, jak tohle pivo pojmenovat, až kamarád přišel s nápadem dát dohromady názvy našich hotelů Belveder a Grádl," říká hoteliér František Strnad.

Pivo uvařil někdejší sládek Plzeňského Prazdroje Josef Krýsl, který ve vaření zaučuje syna Františka Strnada. Železnorudský ležák už ochutnali první lidé. To aby majitelé minipivovaru nenabízeli hostům zajíce v pytli.

"Včera ho ochutnali echt pivaři. Prohlásili, že takhle dobré pivo nepili. Je mi jasné, že nás chtěli pochválit, ale když by pivo nestálo za nic, tak by pochvalné řeči na něj nebyly takové," míní hoteliér.

Pivo ze Šumavy bude jiné než to od velkých výrobců. "Specializujeme se jen na ležák, minimálně tři týdny musí ležet. Nebude pasterizované a v první fázi zvažujeme, že bude i nefiltrované. Veškeré živiny, včetně kvasnic, budou tedy v pivu," vysvětluje František Strnad. Lidé ležák zatím dostanou v železnorudských hotelích Belveder a Grádl.

V Železné Rudě kdysi pivovar byl. Pivo se tam začalo vařit v r. 1787, tedy o 55 let dříve než v Plzni. "Nejdříve jsme chtěli mít pivovar v hotelu Grádl, kde se dříve pivo také vařilo. Ale rozbor vody ze studny ukázal, že je lepší na Belvederu. A protože pivo mimo jiné dělá voda, tak jsme založili pivovar právě tam," vysvětluje Strnad. (iDnes)

Podporovat rozvoj města a propagovat ho jako významný turistický cíl, a to titulem Plzeň–hlavní město piva se dnes dohodli představitelé Plzeňského Prazdroje a vedení města Plzně. Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short podepsal společně s primátorem Pavlem Rödlem prohlášení o spolupráci.

Dokument a jeho přílohy se věnují takovým tématům, jako je rozvoj turistického ruchu a prezentace města, pořádání významných kulturních a společenských akcí nadregionálního významu, výměna informací v oblastech společného zájmu, ochrana životního prostředí a také řešení mimořádných situací. V rámci dohody o spolupráci byly rovněž ustaveny pracovní orgány, které se budou konkrétně zabývat realizací projektů uvedených v textu prohlášení.

Příkladem počínající spolupráce byla například výstava fotografií na téma trvale udržitelného rozvoje „Země krásná neznámá“, která je k vidění v Křižíkových sadech v Plzni.

"Náš historický pivovar v Plzni se stal jedním z nejvýznamnějších symbolů města i regionu, patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR a je také živým kulturním a společenským centrem. Plzeňský Prazdroj proto zcela přirozeně sdílí společné cíle, zájmy a potřeby Plzeňanů", zdůraznil Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. "Věříme, že se nám společným úsilím podaří vytvořit a upevnit v české i světové veřejnosti povědomí o Plzni jako skutečném hlavním městě piva."

Plzeňský primátor Pavel Rödl při podpisu deklarace uvedl: „Plzeňský Prazdroj je jednou z nejvýznamnějších společností, se kterou město spolupracuje. Nyní to bude na základě deklarace dlouhodobějšího charakteru se zaměřením na spolupráci v oblasti cestovního ruchu a vzájemnou podporu významných akcí. Věřím, že se plán společně podporovaných aktivit podaří naplnit ke spokojenosti obou subjektů, ale především ke spokojenosti občanů města Plzně i jeho návštěvníků.“

Některé společné projekty uvedené v příloze Prohlášení o spolupráci:

• Zpracování společné strategie a plánů pro rozvoj turistiky

• Součinnost při tvorbě prezentačních materiálů a vzájemná přiměřená propagace v prezentačních materiálech obou subjektů

• Spolufinancování vybraných prezentací pro české i zahraniční novináře a odborníky v oblasti cestovního ruchu; společná propagace turistických cílů v českých i zahraničních médiích

• Společná účast na vybraných výstavách a veletrzích cestovního ruchu v ČR a zahraničí

• Příprava záměru k propojení prohlídek Pivovarského muzea s prohlídkovou trasou plzeňského historického podzemí

• Koordinovaný postup Plzně a Plzeňského Prazdroje při rozvoji okolí pivovaru a průmyslově nevyužívaných historických částí areálu

• Rozvoj odpočinkové zóny ve Štruncových sadech

• Přítomnost Plzeňského Prazdroje na důležitých turistických akcích města a přítomnost Plzně na důležitých turistických akcích pivovaru

• Využití areálu Plzeňského Prazdroje pro významné akce Plzně – např. Slavnosti svobody

• Možnost slavnostního zakončení významných akcí v prostorách Pivovarského muzea a pivovaru

• Propojení obou internetových prezentací – Plzeňského Prazdroje a města Plzně

• Zajištění volného přístupu k informacím o Plzni v areálu pivovaru a v Pivovarském muzeu (např. letákový servis na propagačních stojanech Plzně, vysílání spotů o Plzni v návštěvnickém centru – Plzeňský Prazdroj začlení informace o Plzni na počátek svých prohlídkových tras)

• Společné oficiální zahájení Pilsner Festu

• Usilování o zařazení historických objektů - symbolů Plzeňského Prazdroje na seznam kulturních památek

• Součinnost při řešení silničních a drážních projektů, které mohou ovlivnit chod pivovaru a města.

• Spolupráce při rozvoji dopravy a logistiky na území Plzně včetně řešení přístupu do pivovaru (křižovatka - přechody).

• Vzájemné doplňování informací v legislativním monitoringu EU, ČR a Plzeňského kraje, především v oblasti nových možností získávání finančních zdrojů, a zprostředkování kontaktů k tomu potřebných. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Do Plzeňského historického podzemí se možná už nebude vstupovat Perlovou ulicí jako dosud, ale přímo z Pivovarského muzea ve Veleslavínově ulici. Plzeňský Prazdroj totiž požádal město o převod provozu podzemí na svou společnost s tím, že prohlídkový okruh by začínal právě v Pivovarském muzeu a navazoval by na jeho činnost. O možnosti tohoto záměru bude ve čtvrtek rozhodovat městská rada.

„Zatím budeme jednat o prověření této možnosti. Osobně se domnívám, že je to dobrý nápad. Vstup do podzemí je totiž nyní z domu v Perlové ulici, který není ve vlastnictví města, a platíme tu nájem,“ uvedla náměstkyně primátora Marcela Krejsová (ODS). Pokud se město s pivovarem domluví, proboural by se nyní zazděný vchod do historických podzemních chodeb z muzea a současný by se naopak zazdil. Celá akce je předem spočítána na zhruba 800 tisíc korun. „Kdo by ji zaplatil, je otázkou dalších jednání,“ dodala Krejsová.

Manažerka Prazdroje Jindřiška Eliášková uvedla, že rozšíření pivní expozice by mělo v podzemí svoje opodstatnění. „Pivovarské muzeum sídlí ve středověkém domě a má omezenou kapacitu. Přesunutím části expozice do okolních sklepů není od věci, souvisí s várečným právem,“ vysvětlila Eliášková.

Odbor kultury plzeňského magistrátu však se změnou provozovatele nesouhlasí a doporučuje zachovat současný stav, kdy podzemí provozuje městská příspěvková organizace Esprit. „Vlastně by se sloučily dvě turistické atrakce pod jednu adresu a to není pro podporu cestovního ruchu příliš dobré,“ míní vedoucí odboru kultury Roman Černík. Krejsová to však nepovažuje za argument. „Nezměnil by se vlastník, tím by dál bylo město. Expozici podzemí by to naopak zatraktivnilo,“ dodala. (Plzeňský deník)

Až o čtyřicet procent vyšší prodej zaznamenal o letošním létě také pivovar Platan. „Turistická sezona začala opravdu hodně brzy proti jiným rokům. To má samozřejmě vliv i na konzumaci nápojů. Prodej piva v těchto měsících od května do září tvoří rozhodující podíl celoročního prodeje,“ řekla obchodní ředitelka Městského pivovaru Platan Helena Vlachová.

I rekreanti si už zvykli, že podniková prodejna hned vedle pivovaru je otevřena také o víkendech. Výrobce nezapomíná ani na motoristy, kteří se nechtějí spoléhat jen na minerálky a limonády. Pro ně je v sortimentu připraveno i pivo Platan Alcohol Free, balené do lahví o obsahu 0,5 a 0,3 litru, o které je v těchto parnech opravdu velký zájem.

Lékaři v takových dnech, kdy teplota vystoupá ke třiceti stupňům nebo ještě výš, radí vypít denně nejméně tři litry tekutin. Pití kávy prý ale jejich množství v organismu snižuje. “Samozřejmě se piva rád napiju. Jenže ve svém zaměstnání jezdím často autem, takže ponejvíce piju obyčejnou vodu v pet lahvi, kteroumámv chladničce v autě. Občas si také dopřeju pivo bez alkoholu, ale to musí být správně vychlazené,“ říká Karel Sedlický z Písku. (Písecký deník)

V zahraničí roste zájem o pivo z Budějovického Budvaru. Za první pololetí letošního roku pivovar vyvezl téměř 292 tisíc hektolitrů piva, tedy o jednáct procent více než loni.

„Na pozitivních výsledcích se podílí hlavně nárůst prodeje na našich top trzích v Rusku, Německu, Rakousku a Slovensku,“ uvedl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. V zahraničí jde nejvíce na odbyt světlý a tmavý ležák. Výjimku tvoří pouze Slovensko, kde lidé hodně pijí i výčepní a nealkoholické pivo.

Stoupl prodej v US

Celkem pivovar vyvezl 48 procent z 611 tisíc hektolitrů vyrobeného piva. Prodává ho ve více než padesáti zemích světa.

Kromě evropských států pijí Budějovický Budvar například na Novém Zélandu, v Austrálii, Afgánistánu nebo Mongolsku. Letos v květnu poprvé ochutnali světlý ležák také v Jižní Koreji.

Budvaru se začalo dařit i ve Spojených státech, kde distribuci piva převzal konkureční pivovarnický koncer Anheuser-Busch. Prodej ležáku, který Budvar do Států dodává pod značkou Czechvar, zde oproti loňskému roku vzrostl o 58 procent. „O prodeji ve druhém pololetí letošního roku budeme jednat s naším americkým partnerem v srpnu. Očekáváme, že se jeho nárůst bude pohybovat kolem padesáti procent,“ řekl ředitel pivovaru Jiří Boček.

Spojené státy se tak pravděpodobně dostanou mezi deset nejvýznamnějších exportních trhů Budvaru, kde ještě loni chyběly.

Budějovický pivovar začal pivo vyvážet už od svého založení v roce 1895. (MF Dnes)

Budějovický Budvar prodal v prvním poletí tohoto roku na domácím trhu o 10,85 procenta piva více než ve stejném období roku 2006. Podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven přitom český trh s pivem ve sledovaném období vzrostl jen o 3 procenta. Celkem vystavil Budějovický Budvar pro tuzemský trh 319 737 hektolitrů piva.

Obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt ve zprávě zaslané serveru iHNed.cz celkový nárůst prodeje přičetl lepší marketingové a obchodní politice společnosti "Projevily se výsledky naší aktivní obchodní a marketingové politiky, zlepšila se práce obchodního týmu a efekt začaly přinášet další projekty, které jsme připravili v minulých letech," řekl. "Nejlepších výsledků jsme dosáhli v prodeji nealkoholického piva. Tam bylo meziroční zvýšení o 55 procent" dodal Chrt. Nealkoholické pivo však stále zůstává spíše "popelkou", tvoří totiž jen zhruba dvě procenta produkce budějovického pivovaru. (iHNed)

Zahájení spolupráce Budějovického Budvaru s americkou společností Anheuser-Busch se projevilo výrazným zvýšením prodeje piva, které se v zahraničí prodává pod názvem Czechvar. I když je zatím předčasné hodnotit celkovou ekonomickou bilanci pro rok 2007, během prvního pololetí zaznamenal pivovar zvýšení exportu svého piva do USA o téměř šedesát procent.

„Jsme velice spokojeni, že se podařilo dosáhnout tak pozitivních výsledků, které předčily naše očekávání,“ komentuje výsledky obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt a dodává: „Naši partneři dále usilovně pracují na propagaci a dalším zvýšení prodejů Czechvaru.“

Czechvar se v USA nejvíce prodává ve třetinkových láhvích balených po šesti kusech. Nyní se začal zvyšovat počet restaurací, které nabízejí točený Czechvar a prodej sudového Czechvaru tak za první pololetí stoupl o 32 procent, je tedy vyšší než jeho prodej za celý minulý rok 2006.

Pivo značky Czechvar bylo také v březnu vybráno jako jeden z nových klíčových produktů, které společnost Anheuser-Busch propagovala na své výroční obchodní konferenci v New Orleans, které se účastnilo přes šest tisíc velkoobchodníků. „Podle ohlasů, které jsem slyšel, je naše pivo přijímáno velmi příznivě díky jeho jemné chuti,“ sděluje dojmy z konference Robert Chrt.

Spekulace některých médií, která uzavření importní smlouvy mezi pivovary Budějovický Budvar a Anheuser-Busch zpochybňovaly, se ukázaly jako neopodstatněné. „Rozhodně se nejedná o dohody, které by ohrožovaly hodnotu známky nebo předurčovaly cestu privatizace. Já osobně považuji za úspěch, že se nám podařilo využít distribučních kanálů firmy Anheuser-Busch,” konstatoval ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Podle analýzy ministerstva zemědělství je smlouva standardní obchodní smlouvou a nelze z ní vyvozovat jakékoliv jiné nároky AB vůči Budvaru nebo České republice. Uzavření smlouvy nemůže mít za následek jakékoliv spojení obou podniků. (Euro)

Budějovický Budvar, n.p. realizoval významnou investici do systému páteřní přepravy lahvového a sudového piva. V těchto dnech byly do provozu nasazeny tři nové tahače pro velkokapacitní kamionové návěsy, tzv. Budvar Expresy. Flotila Budvar Expresů se v současné době skládá ze 14 návěsů, každý s kapacitou 33 paletových míst a nosností 26 tun. Úkolem Budvar Expresů je zajištění základní přepravy piva z pivovaru do jednoho z osmi obchodních středisek rozmístěných po celé České republice, nebo přímo k významným odběratelům. Budvar Expresy převážejí mimo jiné i speciální kontejnery s nepasterovaným pivem. Budvar Expresy jsou celoročně vybavené „termoplachtami“, které v létě chrání pivo před přehřátím a v zimě před mrazem. Lokální dopravu piva z obchodních středisek k zákazníkům zajišťují menší skříňové automobily.

„Nové tahače značky Scania nahradily opotřebovaná vozidla, která byla v nepřetržitém provozu od roku 2000 a 2001. Každý z tahačů za tu dobu najezdil kolem 1 350 000 km. Náklady na jejich provoz již však byly nepřiměřeně vysoké a hlavně se začala snižovat jejich spolehlivost,“ říká Ing. Vlastimil Němeček, vedoucí dopravy Budějovického Budvaru.

Nové tahače jsou technicky dokonalejší, splňují emisní limity EURO 5 a mají úspornější provoz. Spotřeba motorové nafty se u těchto tahačů při plném vytížení a jízdách po České republice pohybuje okolo 33 litrů/100 km. Tahače jsou vybaveny klimatizací i nezávislým topením pro ulehčení náročné práce řidičů. Hodnota investice je přes 6 mil. Kč. Zvláště ve vrcholící letní sezóně budou nové tahače zárukou plynulých dodávek piva do distribučních středisek Budějovického Budvaru v celé České republice. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)