Novinky a aktuální dění
Co se píše o pivovarech a pivu
Pivovar Nymburk se představuje
[čtvrtek, 11. květen 2006]
Kořeny pivovarnictví v Nymburce
Počátky pivovarnictví jsou v našem kraji velmi úzce spjaty se samostatným založením města Nymburk v roce 1275. První oficiální, i když nepřímou zmínku o vaření piva ve městě, obsahuje listina krále Jana Lucemburského z roku 1327. V ní král městu vrací některá privilegia po zničení města Janem Birbrštejnem. Jedním z nich bylo právo mílové, které zaručovalo Nymburským monopolní postavení, neboť šenkovat a vařit pivo bez souhlasu městské rady bylo zakázáno v okruhu jedné míle (11,25 km).
Bývalo obvyklé, že várečníci -stejně jako bohatí měšťané - se stávali představiteli města. A tak je v historických pramenech v 60. letech 14. století zmíněn patrně první nymburský pivovarník Jan, řečený sladovník. Je také známo, že v 16. století ve městě pracovalo nejméně 15 sladoven a 10 pivovarů, které vařily více než 15 tisíc hektolitrů piva! Ránu prosperitě nymburskému pivovarnictví však přinesla konfiskace městského majetku v roce 1547 jako odplata za účast města ve stavovském povstání proti Habsburkům. Další ranou byla třicetiletá válka, po ní v Nymburce zůstal pouze jeden pivovar. Ten však při velkém požáru města v roce 1686 shořel. Byl opraven, ale v roce 1706 bylo rozhodnuto postavit nový na příhodnějším místě, v dnešní Soudní ulici. Tento pivovar zde vydržel 2 století.
Historie našeho pivovaru
Novodobá historie nymburského pivovarnictví se začala psát v roce 1785 s ustanovením Měšťanského pivovaru a posléze založením s.r.o. Nymburský pivovar s.r.o. 29. dubna 1895 a pak stavbou nového pivovaru. V něm byl první výstav proveden 19. března 1898.
Již první sezonu byl dosažen výstav přes 21 000 hl. Nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Uspěšné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce však zastavila 1. světová válka. Teprve v roce 1925 se množství vyrobeného piva ustálilo na předválečné úrovni. Přišla rekonstrukce, modernizace a v roce 1928 poprvé pivo rozváží první automobil. Výroba roste. V době hospodářské krize (1929 - 1933) se pivovaru dobře daří. 2. světová válka hrubě zasáhla do pivovarnického podnikání. Došlo k omezení stupňovitosti piva a k omezení množství výroby (pod 80 % předválečné výroby) atd.
Po válce se pivovar dostal v rámci znárodnění do národní správy. Funkci správce vykonává až do roku 1948 František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala, který v Nymburce prožil dětství. Po roce 1948 byla cesta pivovaru velmi klikatá. Nejdříve se pivovar stal součástí sdružení místních podniků, pak byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín a po několika měsících byl založen národní podnik. Nymburské pivovary sdružující i další pivovary v okolí (pivovary v Mělníce, Brandýse n/Labem apod.). Toto spojení se v roce 1955 nezdálo příliš výhodné, a tak náš pivovar přešel opět do Polabských pivovarů Kolín. Na počátku 90. let 20. století je pivovar zařazen do Pivovarů Bohemia a.s. Praha. 7. 12. 1972 bylo poprvé dosaženo 100 tisíc hl. ročního výstavu.
Největší pábitel
Dnes - se stále rostoucí konkurencí a přílivem kvalitních značek ze zahraničí - si nymburský pivovar stále drží velmi dobré jméno doma i v cizině. Do povědomí národa se naše pivo dostalo především díky úzkému spojení s jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů, Bohumilem Hrabalem.
Prostředí a lidi „milého pivovárku“ neopakovatelným způsobem popsal ve svých knihách. Postřižiny, dílo, ve kterém spisovatel popisuje své dětství v našem pivovaru, byly také jedinečně natočeny. Mistr, jak byl spisovatel nazýván, také dovolil použít své motivy pro obchodní název a registrovanou ochrannou známku. Zlatavý nápoj z Nymburka se tak jmenuje Postřižinské pivo.
Pivovar dnes
Na počátku 90. let je pivovar zařazen do Pivovarů Bohemia a.s. Praha a je modernizován. 1. ledna 1993 vznikla Pivovar Nymburk, spol. s r.o., jako 100% dceřiná společnost. O tři roky později dochází k úplnému osamostatnění. V posledních deseti letech pivovar prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Přestože bylo investováno do moderních technologií, zůstává pivovar věrný klasickému způsobu výroby piva - vaření na dva rmuty z kvalitní pramenité vody, sladovnického ječmene a žateckého chmele. Kvašení a dokvašování probíhá na spilce a ve sklepě. Kapacita pivovaru činí 200 000 hl. ročně. Pivovar vaří 6 druhů světlých piv. 2 piva tmavá a speciální. Na tuzemský trh je vystavováno pod názvem Postřižinské pivo, na export pak pod registrovanými značkami Gold Bohemia Beer a Nymburk Lager Beer. Pivo je stáčeno do 30 l a 50 l sudů, 0,33 l a 0,5 l lahví, 0,5 l plechovek a cisterny. Podle způsobu výroby a konečné úpravy má pivo trvanlivost od 30 dnů do 1 roku.
Více než jedna pětina z celkového prodeje je exportováno především do Německa, Švédska, Dánska, Maďarska, Francie, Slovinska, Itálie, Velké Británie, Polska a Austrálie. Každým rokem, vždy třetí sobotu v červnu, pivovar pořádá DNY POSTŘIŽINSKÉHO PIVA.
Bohatý program pro celou rodinu. Vystoupení řady známých umělců a skupin. Jízdy parních vlaků, mnoho soutěží pro děti a dospělé o hodnotné ceny.
***
Ocenění Postřižinského piva
2000
Cena českých sládků, Praha - 3. místo - Bogan, 13% světlý speciál
2001
Pivtest Trutnov - 3. místo - Francinův ležák, 12% světlý ležák
Cena českých sládků, Praha - 3. místo - Bogan, 13% světlý speciál
2002
Česká pivní pečeť, Tábor - 2. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák
Pivo České republiky, České Budějovice - 3. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák
Cena českých sládků, Praha - 2. místo - Bogan, 13% světlý speciál
2003
Česká pivní pečeť, Tábor - 2. místo - Postřižinské tmavé pivo
2004
Pivo České republiky, České Budějovice - 1. místo - Postřižinské tmavé pivo
Novinářská cena, České Budějovice - 3. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák
Sdružení přátel piva - 3. místo - Pepinova desítka
2005
Česká pivní pečeť, Tábor - 2. místo - Postřižinské tmavé pivo
Pivo České republiky, České Budějovice - 3. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák
Pivo České republiky - 1. místo - Postřižinské tmavé pivo
Pivtest Trutnov - 2. místo - Francinův ležák
***
NABÍDKA
-
Postřižinské pivo lahvové
Postřižinské světlé pivo lehké - 3,1% alk.
Postřižinské světlé pivo výčepní - 3,5% alk.
Postřižinské pivo světlé výčepní - Pepinova desítka - 4,0% alk.
Postřižinské pivo světlý ležák - Zlatovar - 4,5% alk.
Postřižinské pivo světlý ležák - Francinův ležák - 5,0% alk.
Postřižinské pivo tmavý ležák - 4,3% alk.
Postřižinské pivo speciální - Bogan - 5,5% alk.
-
Sortiment - Vývozní
Gold Bohemia Beer - 3,5% alk.
Gold Bohemia Beer - 4,5% alk.
Gold Bohemia Beer - 5,0% alk.
(MF Dnes)
[Postřižinský pivovar Nymburk] 08:55 [permalink] [reaguj]
Klášterské pivo upevňuje svoji pozici
[čtvrtek, 11. květen 2006]
Horní hranice technologických možností v klášterském pivovaru je 140 tisíc hektolitrů vystaveného piva za rok. Vše nasvědčuje tomu, že se letos k této hranici v Klášteře přiblíží. Už loňský nárůst výstavu na téměř 100 tisíc hektolitrů piva signalizoval, že pivo jde dobře na odbyt. Našla se nová odbytiště, na těch původních si klášterské pivo uchovalo přízeň zákazníků. To, jak významně poroste výstav, záleží v tuto chvíli podstatným dílem na rozjetí kontraktu s čínským odběratelem. Smlouva sice byla podepsána v závěru loňského roku, ale vše nejde tak rychle, jak by si mnozí třeba představovali. Vzdálenost čínského trhu a s ním spojené administrativní záležitosti popohánějí vzájemnou spolupráci stále kupředu, nicméně vše se musí pečlivě doladit a dojednat. Obchodní ředitel společnosti Ecoholding Josef Špryňar, která pivovar provozuje, věří, že v polovině roku by k prvním dodávkám klášterského piva na čínský trh mělo dojít. Po klášterském pivu je ale "hlad" i v jiných končinách. Horečně se jedná o uvedení na trh ve Švédsku a v Itálii. Jako velký klad uvádí Josef Špryňar smlouvu s řetězcem supermarketů Norma na českém obchodním poli. Důraz na český trh dokládá i fakt, že se klášterskému pivu daří třeba v rekreačních zařízeních v Krkonoších. Na Mladoboleslavsku se pivo s nálepkou Klášter objevilo v dalších restauracích. Daří se prorazit i v zajímavých zařízeních v Praze. (Boleslavský deník)
První český pivovar začne vyvážet do Číny
[čtvrtek, 11. květen 2006]
Od června se v Číně začne prodávat ve velkém první české pivo. Pivovaru Klášter se totiž podařilo po roce příprav prosadit na čínském trhu, který spotřebuje 17 procent světové produkce piva. "Podepsány jsou dvě smlouvy, vždy s jinou oblastí. Zbrzdila nás jen registrace ochranné známky Klášterský ležák, protože s podobnou přišla i německá konkurence," říká Jiří Žwak, ředitel společnosti Ekoholding, která pivovar vlastní.
Klášter, který obchod připravuje s pomocí čínské ambasády v Praze, hodlá do země vozit pětilitrové "párty" soudky a třetinkové láhve. Smlouva rovněž předpokládá technologickou pomoc jednomu z místních pivovarů.
Dosud zástupci tuzemských pivovarů vozili do Číny pouze vzorky svých výrobků, sondovali trh, průlomovou smlouvu se jim podepsat nepodařilo. Ani nyní velké pivovary nepočítají s tím, že by se o příchod na tamní trh pokoušely.
Ústecká společnost Drinks Union o Čínu ztratila zájem kvůli složité legislativě. "Trh jsme sondovali, ale nakonec jsme se rozhodli tam aktivně nepůsobit," přiznává prokurista firmy Josef Vejlupek.
O registraci své české verze ochranné známky se v Číně snaží Budějovický Budvar, neboť známka Budweiser tam patří americkému pivovaru Anheuser Busch. Ale i tak Budvar, opírající svou prosperitu o silný export, ještě vyčkává. "Ten trh je velmi roztříštěný. Spotřebu hodně ovlivňuje ekonomická vyspělost regionů. V průmyslových, hospodářsky silných částech je podstatně vyšší než v těch zemědělských," říká ředitel pivovaru Jiří Boček.
Číňané zatím nemohou pít ani piva z Plzeňského Prazdroje. "Rozhodnutí o zařazení prémiové značky Pilsner Urquell do portfolia dceřiné firmy SABMiller v Číně leží právě na ni. Zatím to nebylo rozhodnuto," říká Alexej Bechtin, mluvčí Prazdroje.
Velcí hráči již přišli
Na čínském trhu zatím dominují vesměs levná místní piva nebo piva vyráběná v licenci. Nadnárodní pivní skupiny investují v zemi miliardy dolarů. Dánský Carlsberg má v zemi podíl už ve dvaceti pivovarech, hlavně na západě země, a se svými partnery už ovládá na 63 procent trhu. Dvojkou za ním je skupina SABMiller. Ta přišla do Číny v roce 1994. Nyní vlastní 49 procent firmy China Resources Snow Breweries, která provozuje 41 pivovarů. Největší světový výrobce piva Inbev zase zaplatí 18,3 miliardy korun (614 miliónů eur) za čínský pivovar Fujian Sedrin Brewery. Po dokončení transakce v roce 2007 bude patřit mezi největší producenty piva v zemi s ročním prodejem téměř 35 miliónů hektolitrů.
Náklady? Jako do USA
"Podnikat v Číně není jednoduché," říká Petr Peniaštek, šéf Lobkowiczkého pivovaru. "I proto zahraniční firmy kupují místní pivovary a vaří v nich své licenční pivo. To jim podnikání v zemi usnadňuje," říká. Podle Žwaka ze společnosti Ekoholding ale pro tuzemské pivovary nemusí být vývoz do Číny nepředstavitelně nákladný. Podle něho dopravní náklady nejsou vyšší než při vývozu do USA. Ani přes známá ochranářská opatření čínských úřadů firma zatím u piva na mimořádné administrativní nebo celní bariéry nenarazila. I ona ale ví, že pro české pivovarníky jde o neprobádané území.
"Poptávkou po našem pivu jsme si jistí. Ale jak se nám nakonec podaří prosadit - to je věc jiná," uvědomuje si rizika Žwak. (iHNed)
Slavnosti Staropramen
[středa, 10. květen 2006]
Slavnosti Staropramen, na které Vás každoročně rádi zveme, se v letošním roce neuskuteční. Důvodem je rozšiřování kapacity našeho pivovaru Staropramen a s ní související stavební úpravy areálu. Pevně věříme, že se za rok společně znovu skvěle pobavíme a vychutnáme si výborný Staropramen. (Web Staropramen)
[Staropramen Smíchov] 13:34 [permalink] [reaguj]
Starobrněnské perličky
[neděle, 23. duben 2006]
Společnost STAROBRNO v roce 2005 s rekordním ziskem Provozního zisku ve výši téměř 150 milionů Kč dosáhla v roce 2005 společnost STAROBRNO. Takto dobrého výsledku bylo dosaženo i přes nepříznivé počasí v letních měsících loňského roku, které se výrazným způsobem negativně odrazilo v celkové spotřebě piva i nealkoholických nápojů. Celkový prodej nápojů dosáhl v roce 2005 objemu 963 tisíc hl, což znamená 1,8% pokles oproti roku 2004. Tento pokles byl způsoben kromě snížení objemu exportu také nižším prodejem doplňkového sortimentu obchodního zboží. V porovnání s loňským rokem prodej piva zůstává na stejné úrovni. Tuzemský prodej vlastního piva a značek skupiny Heineken dosáhl přes jednoprocentní pokles trhu přibližně stejné hodnoty jako v loňském roce, tj. 819 tisíc hl.
***
Odbyt v tis. hl 2005 2004 2003 2002
Starobrno tuzemsko 517 529 552 530
Starobrno export 39 50 47 36
Hostan tuzemsko 193 202 208 203
Hostan export 2 3 2 5 Zlatý
Bažant tuzemsko 93 79 0 0
Heineken tuzemsko 7 1 0 0
Pivo ostatní 13 14 12 12
Zulu 7 0 0 0
Nealko a ost. nápoje 92 103 123 116
Celkem 963 981 944 902
***
Podíl společnosti STAROBRNO na domácím trhu se v roce 2005 zvýšil z 5 % na 5,1 %. Z hlediska meziročního růstu na domácím trhu je STAROBRNO druhou nejúspěšnější pivovarnickou skupinou v České republice. Na jižní Moravě a zejména v Brně je stále značka Starobrno dominantní značkou, což platí rovněž pro značku Hostan na jihu jižní Moravy. Významný nárůst byl zaznamenán v prodeji značky HEINEKEN v České republice, který dosáhl výše 7 tis. hl, což znamená průlom v segmentu superpremiových piv. Pozitivní vývoj na dosažené výsledky mělo rovněž zvýšení objemu licenční výroby značky Zlatý Bažant v pivovaru Starobrno. Své místo na trhu si nachází také vlastní přírodní limonády ZULU Kola a ZULU Citron, jejichž výroba byla zahájena v polovině loňského roku v pivovaru Hostan a do konce roku bylo prodáno přes 7 tisíc hl. Tržby za prodej vlastního a koncernového piva v tuzemsku se ve srovnání s rokem 2004 zvýšily o 37 milionů Kč na celkových 1,204 miliardy Kč. To představuje meziroční nárůst o 3,2 %.
V zahraničí prodalo STAROBRNO 128 tisíc hl piva, z čehož 87 tisíc hl představuje licenční výroba piva Starobrna pro slovenský trh ve společnosti Heineken Slovensko. Dalšími nejvýznamnějšími odběratelskými zeměmi byly v pořadí podle množství Švédsko, Rakousko, Německo a Velká Británie. (Brněnský deník)
Milí příznivci Starobrna
[neděle, 23. duben 2006]
vítejte na stránkách jarního vydání Starobrněnských novin. Že se vám to jaro nějak nepozdává? Tak si zazpívejte s Jarkem Nohavicou " To mokre bile svinstvo pada mi za limec, čtvrty měsic v jednym kuse furt prosinec, večer to odhažu, namažu zada, rano se vzbudim a zas , píp` pada."
Ale věřte, že ladovská zima už odeznívá, přichází jaro a bude překrásné a plné báječných zážitků. Rád bych vás už nyní pozval na ty starobrněnské. Na Farmě Bolka Polívky v Olšanech, na Šiklově mlýně i Ranči v Kostelanech vás rádi přivítáme, občerstvíme a napojíme naším pivem po celý rok. Navíc tu máme na sezonu opět připravenu celou řadu zábavných akcí, show, přehlídek i klání. Nejen zarputilí sportovci, ale i hobbíci a teoretici jízdy závodní se mohou přihlásit na cyklistickou Starobrno Tour, která startuje 8. května na brněnské přehradě. Jste- li milovníky vlnobití stovek wattů kvalitní živé muziky, pak jste těmi správnými potenciálními návštěvníky HOSTAN pivních slavností ve Znojmě v prvním červnovém víkendu. Na léto připravujeme již tradičně STAROBRNO Festival slunce ve Strážnici a Starobrněnskou lávku v Říčanech. Pro motocyklové příznivce máme dobrou zprávu. STAROBRNO je opět oficiálním dodavatelem závodu mistrovství světa silničních motocyklů Gauloises Grand Prix Brno. Na závěr netopné sezony se otevřou brány Starobrněnského pivovaru a zvesela se za doprovodu skvělé muziky, soutěží a ohňostrojů rozloučíme se sluníčkem.
Abych nezapomněl, máme pro vás také řadu inovací, ale ty už vlastně dobře znáte. Byť někteří máme pocit, že jde o přirozenou evoluci, jsme podezíráni z malé revoluce. Týká se totiž obalů. Pro výrobky našich pivovarů jsme zvolili vlastní tvar lahve zvané long neck, tedy dlouhý krk. Ty mají ostatně i labutě a jak jsou přirozeně elegantní a důstojné. Také Heineken v půllitrové vratné lahvi značně zamíchal kartami na trhu mezinárodních značek u nás. Rok po uvedení na trh bude pravděpodobně nejprodávanější mezinárodní značkou v obchodech v České republice. A navrch vytahujeme další trumf z rukávu, tentokrát pro gastronomii, revoluční výčepní systém David. A přídavkem zelené pivo na Zelený čtvrtek. Doufám, že už vás teď hlodá zvědavost až na konečcích prstů. . a na závěr, " věřte velevážení porotci a degustátoři, že si toho opravdu nesmírně vážíme, ale už je to fakt nuda jmenovat všechna ta ocenění" a vrchní sládek opět mává dalšími diplomy.
Takže, na zdraví se zcela a určitě nejlepším pivem na Moravě. Cheers! Ege segedre! Na zdorovie! Prost! . a hlavně na brzké otevření zahrádek. (Brněnský deník)
Heineken investuje v Hurbanove za dva roky 1 mil. eur
[sobota, 22. duben 2006]
Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. Nitra začala v hurbanovskom pivovare s rozsiahlou investíciou do technológií. Hodnota investície dosiahne viac ako 1 mil. eur a spoločnosť ju plánuje ...
Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. Nitra začala v hurbanovskom pivovare s rozsiahlou investíciou do technológií. Hodnota investície dosiahne viac ako 1 mil. eur a spoločnosť ju plánuje ukončiť za dva roky. Investičnú akciu smeruje pivovar do celkovej modernizácie linky plechovkového piva a kúpy novej baliacej linky. Súčasná kapacita podniku 16 tis. plechoviek piva za hodinu by sa tak mala v priebehu dvoch rokov zvýšiť na dvojnásobok. K tomuto rozhodnutiu pristúpila spoločnosť kvôli rýchlemu rastu odbytu v segmente plechovkového piva. Ako ďalej uviedol Roman Krajniak so spoločnosti Heineken Slovensko, nová baliaca linka bude schopná baliť pivo do plnofarebnej fólie, čo zvyšuje atraktívnosť balenia pre spotrebiteľa. Napriek skutočnosti, že trh s pivom na Slovensku vo všeobecnosti klesá, kľúčové značky Zlatý Bažant a Corgoň majú podľa R. Krajniaka v segmente plechovkového piva rastúci trend.
Heineken je s podielom nad 40 % najväčším pivovarníckym koncernom na slovenskom trhu s pivom. Na Slovensku pôsobí desať rokov, od vstupu do pivovaru Zlatý Bažant v Hurbanove. V súčasnosti už má v portfóliu aj značky Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zahraničné značky reprezentuje Heineken, Starobrno a Desperados. Okrem pivovaru v Hurbanove, kde vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej Európe, varí v súčasnosti pivo aj v Rimavskej Sobote. Kumulatívne investície spoločnosti presiahli v roku 2005 hodnotu 5 mld. Sk, čo je zhruba 70 % celkových investícií do tohto odvetvia na Slovensku. Podľa rebríčka TREND Top 2005 je Heineken Slovensko najväčším podnikom v odvetví potravinárskeho a tabakového priemyslu. (24hod.sk)
[Zlatý Bažant Hurbanovo] 23:08 [permalink] [reaguj]
SABMiller zvýši kapacitu Topvaru na 1 mil. hl ročne
[sobota, 22. duben 2006]
Juhoafrický pivovarnícky koncern SABMiller plánuje investovať do modernizácie technológií a do zvýšenia výrobnej kapacity topoľčianskeho pivovaru Topvar. Kapacita Topvaru by tak mala vzrásť po vstupe zahraničného investora zo súčasných 700 tis. hektolitrov (hl) na milión hektolitrov (hl) ročne. Uviedli to na stretnutí s novinármi predstavitelia SABMilleru a Topvaru. Ako ďalej skonštatoval generálny riaditeľ pivovaru Šariš Imrich Havriš, výška investícií ešte nie je upresnená a bude predmetom ďalších analýz. Mike Short, generálny riaditeľ plzenského Prazdroja, ktorý tiež patrí do juhoafrickej pivovarníckej skupiny, zároveň ubezpečil, že cieľom spoločnosti SABMiller je upevniť a posilniť značku Topvar na slovenskom trhu. Topvar si dlhé roky udržiaval pozíciu slovenského pivovaru s čisto slovenským kapitálom. Generálny riaditeľ topoľčianskeho pivovaru Peter Vendelín preto na margo vstupu zahraničného investora uviedol, že vedenie podniku s týmto krokom súhlasilo kvôli dlhšie trvajúcej stagnácii Topvaru, ako aj celého slovenského trhu s pivom.
Topvar vyrobil v roku 2005 celkom 521 tis. hektolitrov piva. V tomto roku plánujú zvýšiť objem výroby na 550 tis. až 560 tis. hektolitrov. Podľa Vendelína však výroba závisí od letnej sezóny a počasia. SABMiller pôsobí na slovenskom trhu prostredníctvom pivovaru Šariš od roku 1997. Šariš vyrobil vlani 1,25 mil. hektolitrov piva, v tomto roku by mal vyprodukovať približne rovnaké množstvo.
Nadnárodná pivovarnícka skupina SABMiller uzavrela akvizíciu 48,4-percentného podielu v slovenskom pivovare Topvar 22. marca tohto roku. Spoločnosť týmto krokom reagovala na schválenie transakcie Protimonopolným úradom (PMÚ) SR 13. marca. Na základe kúpneho kontraktu predajú súčasní majoritní akcionári do konca septembra ďalšie akcie Topvaru spoločnosti SABMiller, čím sa podiel juhoafrickej firmy v slovenskom pivovare zvýši minimálne na 67 %. Následne by mal SABMiller v priebehu ďalších 18 mesiacov získať zostávajúce akcie Topvaru na základe rôznych put a call opcií.
Pivovarnícka spoločnosť SABMiller zaznamenala vo finančnom roku 2004/2005 nárast zisku o 33 %. Skupina dosiahla zisk pred zdanením, úrokmi, odpismi a amortizáciou (EBITDA) zhruba 72 mld. Sk. Topvar ukončil rok 2004 s výrobou v hodnote 816 mil. Sk a s čistým ziskom 8,68 mil. Sk. Z celkovej produkcie pivovaru odoberajú domáci obchodní partneri približne 95 %, zvyšok smeruje na export. V súčasnosti Topvar vyváža pivo alebo slad do viac ako 18 štátov sveta. (hnonline.sk)
[Topvar Topoľčany] 23:03 [permalink] [reaguj]
V Olomouci se oživuje tradice vaření piva
[pátek, 21. duben 2006]
Místní podnikatel koupil dům v centru města a to v Riegrově ulici. Donedávna zde sídlil Vinný restaurant u Matěje. Nyní se zde buduje minipivovar s restaurací. Restaurace by měla být třípatrová a měli by se zde vařit i některá speciální piva např. banánové. Nyní se nakupuje 70 stolů a nabírají se číšníci a kuchaři. Kdy bude pivovar otevřen se mi nepodařilo zjistit, ale asi tak za 2 až 3 měsíce. (Petr Melichárek, http://web.quick.cz/petruvsvet)
[Svatováclavský pivovar Olomouc] 10:43 [permalink] [comments: 2]
Zubr investuje miliony, brigádníci přijdou o práci
[pátek, 21. duben 2006]
Brigádníci, kteří si přes léto přivydělávali u linky na plnění plechovek v přerovském pivovaru Zubr, zřejmě přijdou o práci. Nahradí je nová plnicí linka za pětadvacet milionů korun. Už z ní sjíždějí první plechovky s pivem, které poputují do Řecka.
Ředitel pivovaru Pavel Svoboda tvrdí, že je k nákupu vedla hlavně snaha zachovat co nejdéle kvalitu piva. "Nový plnič umožňuje výrazné snížení obsahu kyslíku v pivu a tím dlouho uchová jeho chuťové vlastnosti," řekl Svoboda.
S novou linkou ušetří nejen na mzdách. "Má také nižší energetické ztráty a vyšší spolehlivost. Úspora by měla činit až dva miliony korun ročně," odhadl Svoboda.
Na modernizované lince stáčí pivo do plechovek také sesterské pivovary Holba a Litovel. Loni se prodalo celkem 59 tisíc hektolitrů piva v plechu, z toho zhruba polovina patřila Zubru.
Do konce roku 2010 chce vedení firmy investovat do úprav podniku 300 milionů korun. Zhruba stejnou částku investoval pivovar od modernizace v posledních pěti letech.
Nový investiční plán pivovaru zahrnuje mimo jiné stavbu centrální stáčírny a skladu. Akci za zhruba 80 milionů korun chce vedení závodu zahájit začátkem příštího roku. Zubr má dále v plánu koupi nového chladiče mladiny a tanků, což jsou velkoobjemové sudy na pivo. "Chceme si pořídit stojací tanky, které eliminují negativní vliv kyslíku na kvalitu piva," doplnil Svoboda.
Výčet investic zahrnuje rovněž řešení technologie ležáckého sklepu. "V případě této akce zatím nemohu být konkrétní. Existuje několik variant řešení. Zřejmě ale půjdeme cestou nového know how, které bude šité na míru našemu pivovaru," uvedl Svoboda. Další peníze si vyžádá například systém automatického chlazení na spilce.
Přerovští pivovarníci uspěli v posledních letech na několika prestižních soutěžích. Dvakrát po sobě například získali titul Evropská pivní hvězda. Se světlým výčepním pivem bodovali také v letošním ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex.
Pivovar Zubr je také v Evropě výjimečný tím, že jako hlavního sládka zaměstnává ženu.
Přerovský pivovar je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel. Skupina loni stejně jako v roce 2004 vyrobila téměř jeden milion hektolitrů piva. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách. (iDnes)
[Zubr Přerov] 08:53 [permalink] [reaguj]
Zelené pivo už večer nebylo
[čtvrtek, 20. duben 2006]
Pivaři, kteří se včera večer těšili na speciální zelené Starobrno, měli smůlu. Ve většině hospod totiž došlo už odpoledne. „Už kolem šesté nikde nebylo. Procestovali jsme půlku Brna a nic. V jedné hospodě dokonce došlo hned po našem příchodu. To je fakt k vzteku,“ postěžoval si Čeněk Pospíšil.
Radost neměli ani v hospodách, kde zelené pivo točili. „Dostali jsme z pivovaru jen malý sud, za čtyřicet minut bylo všechno pryč. Přišlo snad tisíc lidí a když zjistili, že už není, vynadali nám a šli jinam,“ řekla výčepní restaurace U Kormidla Věra Kliková. Pivovar totiž záměrně vyrobil jen velmi omezené množství netradičního nápoje a rozvezl po celé republice jen 100 hektolitrů. (MF Dnes)
[Starobrno Brno] 14:37 [permalink] [reaguj]
Bernard: „První na Vysočině, čtvrtí v České republice.“
[středa, 19. duben 2006]
Rodinný pivovar Bernard se stal v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2006 čtvrtou nejobdivovanější firmou České republiky v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“. Současně s tím již popáté za sebou obhájil 1. místo v kraji Vysočina.
„Na českém trhu jsme se dokázali prosadit především kvalitou a odlišností od dnešní takřka shodné chuti tzv. europiv.“ hodnotí výsledek soutěže marketingový a obchodní ředitel pan Vladislav Němec a dodává: „Bernard je dnes vnímán jako tradiční český ležák, který má svůj charakter. Setkáte se s ním po celé České republice, stále více se prosazujeme i v zahraničí. “
Žebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje CZECH TOP 100 na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.). (Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec)
[Bernard Humpolec] 09:25 [permalink] [reaguj]
Bernard: Snažíme se bojovat vlastními zbraněmi
[středa, 19. duben 2006]
O českém trhu a těžkých podmínkách pro malé pivovary jsme si povídali se Stanislavem Bernardem, spolumajitelem pivovaru a tvůrcem myšlenky diferencované daně pro malé pivovary.
*** Dobrý den. Jak vůbec člověk dostane nápad otevřít pivovar?
Po revoluci jsem se rozhodl, že začnu podnikat. To byl první impuls. Nebyl jsem hned rozhodnut, že otevřu pivovar. Pak jsem se seznámil se svým současným společníkem Ing. Vávrou, který byl v té době podsládkem v Ostravě. V Humpolci se dražil pivovar v aukci malé privatizace a kolega Vávra odtud pocházel. Proto právě pivovar v Humpolci.
*** Z předešlé odpovědi vyplynulo, že vy nepocházíte z Humpolce. Z jaké části republiky jste se do Humpolce přestěhoval?
Já jsem původem z Háje ve Slezsku.
*** Takže na začátku to pro vás byl krok do neznáma. Ať už v oblasti pivovarnictví, nebo v tom, že jste se musel přestěhovat. To určitě chtělo hodně odvahy?
Nebo hlouposti.
*** Každopádně se vám to vyplatilo. Vy jste také byl zakladatelem Svazu malých pivovarů a dlouholetým předsedou. Jste také znám jako hlavní tvůrce myšlenky snížené spotřební daně pro malé nezávislé pivovary. Jak vzpomínáte na toto období?
Bylo to období od roku 1993 do roku 1995. Myslím tím období od myšlenky založit svaz a sdružit tím malé pivovary do okamžiku, kdy se mi podařilo prosadit tuto daňovou úlevu. Ta se prosadila do zákona o spotřební dani koncem roku 1994 a začala platit tuším v červenci roku 1995. Na toto období vzpomínám velice rád. Jednak si myslím, že mám jisté schopnosti přesvědčovat lidi, a tenkrát se mi to potvrdilo, protože situace vypadala úplně beznadějně. Byl to čistý lobbing. Nebyla tam žádná zákulisní jednání, žádné úplatky. Abych mohl tuto myšlenku prosadit, musel jsem mít za koho jednat, a proto jsem založil svaz.
*** Můžete nám trochu přiblížit celý proces?
Svůj nápad jsem nejprve začal prosazovat u pana Bělohrádka, který byl předsedou Antimonopolního úřadu. Ten to ovšem jednoznačně odmítl. Pak jsem jednal s panem ministrem zemědělství Luxem, který sice sliboval, ale nic neudělal. Nakonec jsem se spojil s tehdejším ministrem financí Kočárníkem, který moji myšlenku pochopil, ale byl za to tvrdě kritizován.
*** Naštěstí pouze u úvahy nezůstalo...
Nakonec se podařilo prosadit nižší daně díky lobbingu v Parlamentu. Tehdy jsem se snažil přesvědčit pravicové poslance tehdejší vládní koalice, že by byla škoda, kdyby malé pivovary zanikly. Návrh jsme implementovali přímo do zákona o spotřební dani. Ani jsme to nemuseli přilepit k nějakému nesmyslnému zákonu, jak se to děje v současné době. Takovou perličkou byla naše taktika. V tehdejší opozici byla strana Levý blok, ve které působil celkem schopný ekonom, který podal danou úpravu. Kdyby tak učinil kdokoliv z koalice, neprošla by, protože opozice by byla proti. Takto byla pro celá opozice a ve vládní koalici se našlo dost lidí, které jsem přesvědčil já, nebo se pak přesvědčovali mezi sebou navzájem.
*** A jak jste na daný nápad vůbec přišel? Co stálo za myšlenkou jiného daňového zatížení?
Jednalo se především o záchranu všech těch malých pivovarů, který jsou tady od středověku. Česká republika, společně s Bavorskem, je kolébkou pivovarnictví. Přitom proslavenost českého piva nevznikla existencí jednoho velkého pivovaru, ale plzeňským spodně kvašeným pivem a stovkami malých pivovarů. Po revoluci pak nastala situace, kdy volný trh tyto malé pivovary ohrožoval. Myšlenka byla, vzít si příklad z Německa, kde v současnosti působí asi tisícovka malých pivovarů. Zde daňová diferenciace trvá už sto let a jenom díky ní stále působí na trhu tolik pivovarů. A právě i v Čechách díky této zákonné úpravě v současné době přežívá něco nad 30 průmyslových malých nezávislých pivovarů, nepočítáme-li restaurační pivovary, které jsou v podstatě koníčkem svých majitelů. Cena piva je České republice dost nízká. Kupujete technologie za evropské ceny a prodáváte pivo za ceny české. Proto mikropivovary vnímám jako potřebnou turistickou atrakci.
*** Jaká čeká budoucnost malé nezávislé pivovary?
Podmínky na trhu posledních 11, 12 let jsou velice složité. Solventní pivovary neustále zvyšují finanční nabídky, kterým malé pivovary jen stěží mohou konkurovat. Není dobré, když Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolí skupině, která má více než 50 procent trhu, stanovovat smluvně minimální odběr piva.
*** A jak bojujete proti těmto silným konkurentům?
Snažíme se bojovat vlastními zbraněmi. Naše cesta je cestou inovace. Chuťová zajímavost, kvalita piva, lahve s patentními uzávěry – to je ta naše vlastní cesta. Pod tímto názvem (tj. Vlastní cestou) také vydáváme náš magazín. Organizujeme soutěž Top 100 Gastro, jejím cílem je zlepšit kvalitu piva v restauracích. Mnohé restaurace se nestarají o pivo tak jak by měly. Nechávají pivo v trubkách, které tím ztrácí na své kvalitě a nejhorší je, že toto pivo dokonce pak točí svým zákazníkům. Jedná se při nejmenším o velice neprofesionální jednání.
*** Čím je charakteristické pivo Bernard?
Pivo musí být chuťově zajímavé. Děláme poctivý český ležák. Určitě se nám to vyplatí. Nejlepším důkazem jsou reakce spotřebitelů. Denně nám chodí dopisy či emaily od spokojených zákazníků.
*** Znáte pojem „pivní lokální patriotismus“? Myslíte si, že se zakládá na pravdě? Preferují lidé opravdu místní piva?
Myslím, že ano. Lidé, kteří pivo pijí často, mají sklony k pivní setrvačnosti. Při časté konzumaci si zvyknou na chuť včetně vad „svého“ piva. Proto i do budoucna upřednostňují tuto chuť. Tento trend je však značně potřen velkými pivovary. Díky masivní reklamě a prosazováním se do místních restaurací se průměrný produkt dostává do povědomí spotřebitelů a tvoří tak standard.
*** V loňském roce vývoz piva stoupl o 17 %. Vyvážíte také? Na jaké trhy se soustřeďujete?
V České republice máme největší obchodní tým. Obdobná situace je i na Slovensku. Je to ovšem finančně náročné. Slovensko ale považujeme za takový „poloexport“. Na tento trh jsme se znovu vrátili před dvěma lety. Dříve tomu bránily velice významné bariéry dovozu. Nyní ale zde prodáváme až 8 % produkce. Z ostatních států se soustředíme na Evropu. Velice zajímavý je pro nás ruský trh, na kterém jsou příznivé podmínky. Postupně také oslovujeme další země. Snažíme se rozšiřovat exportní týmy v Řecku, Anglii, Německu nebo Dánsku. Takovou zajímavostí je Austrálie. Začínáme rozvíjet export v USA. Už máme seriózního importéra, americký trh je však velice administrativně náročný.
*** Mluví se o předpokládaném zvýšení cen piva. Plánujete také zdražovat v letošním roce?
Ceny piva se budou zvyšovat především z důvodu růstu cen vstupů. Největším viníkem je nyní drahá energie. Udivuje mě, že ČEZ, i přesto, že se jedná o jednu z nejziskovějších společností, neustále zvyšuje ceny svých služeb.
*** A kolik si myslíte, že je český pivař ochotný respektovat rostoucí cenu piva?
Největší světovou spotřebu piva v ČR určitě podporuje jeho poměrně nízká cena. Pokud by ceny piva rostly podobně pomalu či pouze mírně nad inflaci, s poptávkou nebude problém, v této branži si nikdo nedovolí zvyšovat ceny skokově. Velkou hrozbou do budoucna by mohlo být zrušení systému vratných lahví.
*** A co alternativní obaly?
Jedná se o podřadné obaly, které nesedí pivu. Ani plech ani PET lahve nejsou vhodné pro udržení kvality piva. Jedině obaly PEN splňují nároky na trvanlivost, ale jedná se o velice drahý obalový materiál.
*** Jaký sortiment v současné době nabízíte? Připravujete nějaké novinky?
Nyní nabízíme sedm druhů piv. Nově začínáme nabízet polotmavý Jantarový ležák s přídavkem jemných kvasinek. Celkově tři piva točíme do lahví s patentním uzávěrem, ve kterých probíhá sekundární dokvašení. V současnosti také připravujeme zavedení na trh bezalkoholního piva Bernard Free.
*** Nakonec by mě ještě zajímalo, zda také pijete pivo?
Ano, jsem pivař. Pokud si chci pochutnat dám si vlastní pivo, ale nevyhýbám se ani konkurenčním výrobkům u kterých hlavně vnímám jak na mě tyto piva působí. V zahraničí dávám přednost pšeničním pivům, která jsou pro mě chuťově zajímavější.
Ing. Stanislav Bernard se narodil před 50 lety v Opavě, kde také vystudoval gymnázium. Po střední škole nastoupil na VŠDS v Žilině, kterou v roce 1980 úspěšně ukončil. Spolumajitelem Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci se stal koncem roku 1991. K jeho zásluhám patří i založení Českého svazu malých pivovarů, kterému předsedal až do roku 1999. O rok později mu byl udělen titul Pivovarská osobnost století, za prosazení diferencované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary. (Finance.cz)
[Bernard Humpolec] 09:23 [permalink] [reaguj]
Novinky z pardubického Pernštejna
[úterý, 18. duben 2006]
Pivovar Pardubice, a.s. pro své zákazníky letos připravil několik novinek, a tak mi dovolte, abych Vás o některých z nich informoval.
Tou největší událostí letošního roku je oslava 135 let od založení pardubického pivovaru. Všichni jsou zváni na oslavu s názvem „Pernštejn 2006“, která se koná 10.6.2006 od 15,00 do 22,00 hod. na Pernštýnském náměstí v Pardubicích. Součástí programu bude např. kapela Pernštejnka, Těžkej Pokondr, ohňostroj a další bohatý program.
Další velkou událostí spojenou s výročím, je výroba 13-ti stupňového světlého kvasnicového ležáku „Arnošt z Pernštejna“. Oproti běžným ležákům bude u tohoto piva výrazná změna jak ve vzhledu – bude se jednat o nefiltrované „panenské“ pivo, tak i v ostatních senzorických vlastnostech tj. hořkosti, vůni a plnosti. Protože nebude filtrované, bude zdrojem většího vitamínu B. Toto pivo bude stáčeno výhradně do 50l sudů a distribuce začne 1.6.2006. Vyrobeno je jen omezené množství – 250 Hl.
Rozšířili jsme ale i stálou nabídku našich výrobků. Od letošního jara dodáváme na trh nové balení multipacku, tentokrát obsahující 10 ks piva Pernštejn světlé výčepní a před letní sezónou bude prodej podpořen plakáty A2.
U nealkoholických výrobků je novinkou točená limonáda s příchutí maliny. (Beers.cz)
[Pardubický pivovar] 19:15 [permalink] [reaguj]
V Dětenicích vaří zámecký pán pivo
[pondělí, 17. duben 2006]
V 19 stol. vlastnili zámek v Dětenicích Wesenberkové, předkové dnešní majitelky Dariny Ondráčkové.
„Když jsme se v roce 1998 dozvěděli, že ho chce stát prodat, rozhodli jsme se ho odkoupit. Původně jsme zamýšleli mít zámek jen pro soukromé účely. Po rekonstrukci se nám ale zdálo, že by byla škoda neotevřít ho veřejnosti,“ říká majitelka. Vybavení interiéru se shánělo po nejrůznějších aukcích, hledalo se v uměleckých pokladech sběratelů, mnoho věcí je zapůjčených z depozitářů. Nejvzácnější je ale sbírka zbraní maltézských rytířů, kterou do Dětenic vrátil stát.
Rozmístění nábytku, doladění interiérů - závěsy, květinovou výzdobu a doplňky - si zařizovala Darina Ondráčková sama. Majitelé se vše snažili vybavit tak, aby to odpovídalo stavu před rokem 1948, jak je zachyceno na dochovaných fotografiích.
Později Ondráčkovi odkoupili od pozemkového fondu pivovar a začali znovu vařit pivo. Navázali tak na tradici, která sáhá hluboko do minulosti. Tomu se také přizpůsobil prohlídkový okruh Zámeckým pivovarem. Unikátnost místního černého piva spočívá ve vaření na otevřeném ohni v měděných nádobách, kvašení v dubových kádích a zráním v dubových vysmolených sudech.
Otevřena byla i unikátní středověká krčma. Má několika sálů a je vybavena dobovým nábytkem, jídlo se připravuje na otevřeném ohni a jí se převážně rukama. Personál je oděn v dobových kostýmech a jeho chování k hostům je neurvalé: huláká se tu a tyká. Iluze středověku je tak téměř dokonalá. (Právo)
[Zámecký pivovar Dětenice] 21:37 [permalink] [reaguj]
Domažličtí patrioti se mohou těšit na pivo značky Písař
[čtvrtek, 13. duben 2006]
Domažlický pivovar obnoví výrobu piva a milovníci pěnivého moku budou moci už příští rok v květnu ochutnat značku Písař. Pivovar před 11 lety uzavřel Plzeňský Prazdroj kvůli malému zájmu o regionální značky. O minipivovar se bude starat známý pivovarnický odborník Josef Krýsl.
Pražská developerská firma Bohdalecká obchodní, která areál bývalého pivovaru od města odkoupí, bude do jeho přestavby na hotel se 120 lůžky, minipivovar, restauraci a kongresové centrum až se 250 místy investovat až 80 milionů korun.
"Koncem tohoto měsíce požádáme o územní rozhodnutí. Pokud všechno půjde ideálně, chceme otevřít už na sezonu v příštím roce v květnu," uvedl Jiří Kappel, majoritní vlastník Bohdalecké obchodní, kterou ovládá pět českých fyzických osob.
Radnice, která koupila objekt od Prazdroje před čtyřmi lety za 2,8 milionu korun, sháněla investora velmi těžce. Naposledy jednala s mexickým investorem, který měl stejný záměr jako pražská firma, ale po půldruhém roce odstoupil.
Místostarosta Domažlic Jaroslav Bauer míní, že městu velmi chybí větší a kvalitní hotel. V Domažlicích je pouze Koruna a Chodský hotel se zhruba 30 lůžky; 52 jich má dvouhvězdičkový hotel Kalous u nádraží.
Tříhvězdičkový hotel Pivovarský dům bude mít 48 dvoulůžkových pokojů a 11 apartmánů. Jeho provozovatele nyní investor hledá. Minipivovar s roční kapacitou 1000 hektolitrů, kterou lze v případě poptávky až zpětinásobit, bude vařit tři druhy piva.
Provozovat ho bude známý pivovarský odborník Josef Krýsl z Plzně, jehož bratr Lubomír je jednatelem firmy LUKR servis, výrobce výčepních zařízení, jenž s investorem spolupracuje. Josef Krýsl podle Kappela už odkoupil původní značku Písař, pod níž se domažlická piva vyráběla. Josef Krýsl se v posledních letech zasloužil o nové systémy chlazení a propaguje také nový způsob čepování.
Nápoje půjdou do hotelové restaurace se 140 místy, která bude prodávat pivo i "přes ulici". Variabilní konferenční sály mají mít kapacitu 140 až 250 míst. V Pivovarském domě bude také velký bowling.
Domažlický pivovar zavřel brány v roce 1996. Radnice dlouhodobě turisticky využít sedmisetletou tradici vaření místních piv Písař a Purkmistr. (iDnes)
Domažlický pivovar ožije
[čtvrtek, 13. duben 2006]
Po jedenácti letech budou v Domažlicích opět vyrábět vlastní pivo. Začnou příští rok v květnu.
Domažlický pivovar obnoví příští rok v květnu výrobu vlastního piva. Stane se tak jedenáct let poté, kdy ji ve městě ukončil Plzeňský Prazdroj kvůli malému zájmu o regionální značky. Pražská developerská firma Bohdalecká obchodní, která areál od města odkoupí, bude do jeho přestavby na hotel se 120 lůžky, minipivovar, restauraci a kongresové centrum se 250 místy, investovat až 80 milionů korun.
„Koncem tohoto měsíce požádáme o územní rozhodnutí. Pokud všechno půjde ideálně, chceme otevřít už na sezonu v příštím roce v květnu,“ uvedl Jiří Kappel, majoritní vlastník Bohdalecké obchodní, kterou ovládá pět českých fyzických osob.
Stavba Pivovarského domu by měla začít v říjnu. Plánované termíny mohou ohrozit případná odvolání nebo správní řízení památkářů. Areál se nachází v městské památkové zóně.
Radnice, která koupila objekt od Prazdroje před čtyřmi lety za 2,8 milionu korun, sháněla investora velmi těžce. Aktivitu Bohdalecké obchodní, s níž už podepsala smlouvu o budoucí koupi budov a pozemku, proto velmi vítá.
Naposledy jednala s mexickým investorem, který měl stejný záměr jako pražská firma, ale po půldruhém roce odstoupil. „Bohdalecká obchodní odkoupí nemovitosti za 7,2 milionu korun po vydání územního rozhodnutí,“ uvedl místostarosta Domažlic Jaroslav Bauer. Podle něj městu velmi chybí větší a kvalitní hotel. V Domažlicích je pouze Koruna a Chodský hotel se zhruba 30 lůžky; 52 jich má dvouhvězdičkový hotel Kalous u nádraží. Tříhvězdičkový hotel Pivovarský dům bude mít 48 dvoulůžkových pokojů a 11 apartmánů. Jeho provozovatele nyní investor hledá. Minipivovar s roční kapacitou 1000 hektolitrů, kterou lze v případě poptávky až zpětinásobit, bude vařit tři druhy piva. Provozovat ho bude známý pivovarský odborník Josef Krýsl z Plzně. (MF Dnes)
Bude se ve Staňkově někdy vařit pivo?
[čtvrtek, 13. duben 2006]
Letos v srpnu to bude přesně 25 let, co se ve Staňkově přestalo vařit pivo. A zatímco v jiném, před časem zavřeném pivovaře na okrese v Koutě na Šumavě, se schyluje k obnovení provozu, návrat staňkovského piva na scénu je momentálně velice málo pravděpodobný. Provoz ve staňkovském pivovaru byl zahájen v 70. letech devatenáctého století, záhy přešel do rukou hraběte Trauttmansdorffa. Po komunistickém převratu byl takzvaně znárodněn a stal se součástí Západočeských pivovarů. Staňkov byl jeden čas i sídlem tohoto národního podniku. Roční výstav piva šel v průběhu 50. a 60. let za sládka a pozdějšího ředitele Bohuslava Wimmera postupně nahoru, například v roce 1971 pivovar poprvé překročil hranici šedesáti tisíc hektolitrů piva za rok. V té době se ve Staňkově vařila světlá a tmavá desítka, práci tam mělo přes šedesát lidí. Ranou do vazu však byl pro podnik rok 1977, kdy se stal provozovnou domažlického pivovaru. Pár dalších let se v objektu sladovalo a vařila mladina, 1. srpna 1981 byl staňkovský pivovar definitivně zrušen a budova se začala využívat jako sklad národního podniku Zelenina. "Konec byl naplánovaný, mluvilo se o údajně závadné vodě, ale to byla jen záminka," vzpomíná Jiří Výrut, který ve staňkovském pivovaru léta pracoval. "Tu vodu později zavedli například do mateřské školy, takže to byl nesmysl. Všechno se to dělalo pro domažlický pivovar, nejprve zavřeli Kout, pak Staňkov a nakonec i Stod." Když se staňkovský pivovar zavíral, pivaři ve městě a okolí to nesli těžce. "Pivo bylo výborné, právě díky měkké vodě, což je pro vaření piva vynikající," dodává Jiří Výrut. "Moc mě mrzí, jak to všechno dopadlo." Paradoxem bylo, že pivovar skončil v době, kdy měl vysoký výstav a provozovna byla po modernizaci. Po revoluci byl pivovar k mání v rámci malé privatizace, zájemce ale odrazovala vysoká cena. Později pomalu chátrající objekt připadl městu, které ho prodalo firmě Zollner a od ní přešel do vlastnictví firmy Magu Bohemia. Před několika lety prošla rozlehlá stavba rekonstrukcí. "V 90. letech jsem byl v kontaktu se dvěma lidmi, kteří projevovali zájem ve Staňkově vařit pivo, bohužel z toho sešlo," lituje Jiří Výrut. "A jestli se pivovar někdy obnoví? Šance bude jedině tehdy, když se se současným majitelem někdo domluví." V pivovaru dnes sídlí firma Magu Bohemia a její jednatel Pavel Bogner na téma vaření piva ve Staňkově říká: "Před časem jsme uvažovali o zřízení minipivovaru, ale teď je něco takového mimo naše finanční možnosti. Naše firma vede určitá jednání ohledně pivovaru v zahraničí. Je to tedy otázka investora, který by do toho chtěl jít. Momentálně k tomu ale nic konkrétního nelze dodat." Jiří Výrut sleduje dění v Koutě na Šumavě, kde měl pivovar podobný osud. "Přál bych si, aby se jim dařilo, lidé v Koutě mohou být rádi, že se pivovar dává dohromady." Určitě ho ale mrzí, že podobnou větu zatím nelze vyslovit v souvislosti se Staňkovem. (Domažlický deník)
[Plzeňský kraj] 11:52 [permalink] [reaguj]
Plzeň by chtěla ještě více propojit areál Prazdroje s městem
[čtvrtek, 13. duben 2006]
Město Plzeň by chtělo ještě více propojit pivovar s turisty i obyvateli Plzně. Kromě současné historické brány navrhuje otevřít ještě jeden vstup do areálu, například od soutoku Radbuzy se Mží ve Štruncových sadech. Plzeňský Prazdroj těsnější propojení turistických aktivit s městem vítá a vedení plzeňského závodu proti druhému vstupu není.
Rozhodnutí ale padne nejdříve po dokončení první etapy rozlehlé stáčírny, kterou chce firma zprovoznit letos v říjnu. Další rozšíření plzeňského závodu bude záviset na poptávce po prémiovém ležáku Pilsner Urquell. Areál pivovaru je pro turisty v Plzeňském kraji největším tahákem. Zatímco majitelům hotelů, penzionů a kempů v regionu loni klesl počet turistů o desetinu na 469.000 hostů, pivovar a pivovarské muzeum navštívilo loni 157.000 lidí, o 12 procent více než o rok dříve. "Navrhujeme u soutoku lávku do spodní části areálu k pivovarské věži, odkud by se lidé dostali do návštěvnického centra," řekla náměstkyně ředitele městského útvaru koncepce a rozvoje Irena Vostracká. Už letos na podzim chce město začít budovat na břehu Radbuzy až k soutoku vycházkovou trasu. Podobnou plánuje také na řece Mži, s níž začne příští rok. Úpravy břehů nebudou nákladné, také s ohledem na to, že jde o záplavová území. Investice se mají pohybovat od statisíců do jednotek milionů korun podle toho, jaký mobiliář město na březích instaluje. Podle Vostracké tam určitě budou lavičky, na soutoku maják nebo socha. "Vedení pivovaru chce určitě areál ještě více otevřít veřejnosti," uvedl manažer plzeňského závodu Jaroslav Gubiš. Podle něj je přístup návštěvníků od řeky reálnější než třeba branou Gambrinus, kudy nyní jezdí nákladní vozy s pivem. Podle Gubiše je Prazdroj jediný velký pivovar na světě, který pouští návštěvníky až do výroby - do nové varny a stáčírny. Pivovar už má studii rozvoje areálu s rozlohou 58 hektarů, který se má v příštích letech zásadně změnit. "Studie je hotová. Úpravy budeme provádět postupně, nejdříve po ukončení první etapy stáčírny v říjnu," řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Studie vytypovala další objekty, které by se daly využít pro návštěvníky. Jde o bývalé učiliště a správní budovu pivovaru Gambrinus, která je pracovně označena jako Pub. Dále o památkově významnou budovu bývalé odželezovací stanice, elektrocentrálu a starou sladovnu II. Turistům zatím zůstane uzavřena vysloužilá vodárenská věž. "Stáli bychom o její zpřístupnění, je to turistická dominanta města," uvedla starostka centrálního městského obvodu Jaroslava Maříková. Budovaná stáčírna i vyšší počty turistů si podle Gubiše vynutí novou logistiku pivovaru. Denně jezdí do areálu až 5000 automobilů. Nyní je tam ale necelá stovka parkovacích ploch. "Zatím bude stále vjezd spodní hlavní branou," uvedl Gubiš. Studie předpokládá změnu dopravního systému v podniku - od osazení dopravních značek po velké parkoviště. (Atlas)
[Prazdroj Plzeň] 09:10 [permalink] [reaguj]
Výstavba nové stáčírny plzeňského pivovaru je v plném proudu
[čtvrtek, 13. duben 2006]
Zabetonováním poslední piloty pro nosnou konstrukci dnes vstoupila výstavba nové stáčírny v plzeňském pivovaru do své další etapy. Po získání příslušných povolení začátkem března 2006 zahájil investor - Plzeňský Prazdroj, a. s. - stavební část historicky největší investiční akce v pivovaru Plzeň. Tato stavba je součástí komplexního projektu zaměřeného na zvýšení chuťové stability piva Pilsner Urquell, v návaznosti na úsilí globální pivovarnické společnosti SABMiller vytvořit z této vlajkové lodi svého mezinárodního portfolia skutečně světovou značku.
Celá investiční akce je rozdělena na tři etapy, z nichž zatím jen ta první – v hodnotě 1 miliardy korun - má konkrétní faktické i časové obrysy: Další etapy se budou přistavovat postupně v budoucnu, v závislosti na růstu poptávky po pivu Pilsner Urquell. Ukončení první etapy se předpokládá na konci roku 2006, se zahájením zkušebního provozu nové stáčírny a souvisejících technologických provozů počítá Plzeňský Prazdroj v říjnu letošního roku.
Tento termín má rozhodně vliv na mimořádně rychlé tempo výstavby. Dodavatel stavebních prací, akciová společnost Metrostav, provedla během posledních pěti týdnů potřebné přípravné a zemní práce. Zabetonováno je již všech 244 pilot a vrtaných patek potřebných pro založení objektu a probíhá montáž nosných ocelových konstrukcí haly. Souběžně s tím pracuje Metrostav také na přeložkách inženýrských sítí (vodovodní řady, kanalizace, kabelové vedení) a v současné době dokončuje monolitickou konstrukci kolektoru, který probíhá v hloubce 1,0 – 1,8 m pod celou halou stáčírny.
Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, uvedl: „Receptura výroby Pilsner Urquell je unikátní a naše firma ji udržuje neměnnou více než 160 let. Stejně tak používáme pro výrobu výhradně tradiční suroviny nejvyšší kvality. Nejmodernější technologie ovšem mají své nezastupitelné místo při dosažení standardů ve všech fázích výroby. Proto musíme výrazně investovat do zvyšování kapacity a zlepšení procesů výroby, stáčení a přepravy našeho piva. Současná investice do nového technologického zařízení, universální stáčírny a skladů distribuce na dosud nevyužitém území plzeňského pivovaru zaujímá klíčové místo v našich plánech na růst exportu piva Pilsner Urquell. Přispěje ke zvýšení jeho chuťové stability a zachování původního chuťového profiu, zejména při dlouhých cestách piva na vzdálenější trhy po celém světě.“
René Hermann, ředitel divize 6 Metrostavu, která pro Plzeňský Prazdroj zakázku realizuje, je přesvědčen, že navzdory velmi krátkému termínu firma dokončí veškeré práce včas a v kvalitě odpovídající náročným technickým i hygienickým normám EU. „Své kvality a přednosti Metrostav prokazuje již 35 let. Mnohé domácí i zahraniční investory jsme již přesvědčili, že dokážeme najít vhodná technická řešení i pro náročné průmyslové celky, jejichž budoucí provoz vyžaduje přesnost a důslednost v každém detailu. Také tento projekt je pro nás velkou výzvou a myslím, že jsme již v prvních dnech realizace předvedli, že pro úspěšné dokončení této zakázky uděláme maximum.“
V nové budově stáčíren, ke které bude patřit také sklad distribuce, najdou své místo dvě stáčecí linky: na lahve (vratné i nevratné) a na plechovky. Budova pojme rovněž kanceláře, sklad etiket, prázdných plechovek a nových lahví, údržbářskou dílnu, laboratoř. Nové prostory se stanou součástí prohlídkové trasy pro návštěvníky pivovaru. Investiční akce zahrnuje také výstavbu objektu filtrace piva – dvou nových filtračních linek a přetlačných tanků. Špičkové technologie filtrace i pasterizace, výkonné stáčecí linky a ihned navazující distribuční prostory – to vše má za cíl omezit vstup kyslíku do piva, zachovat co nejdéle jeho pozitivní vlastnosti a urychlit jeho cestu k zákazníkům tak, aby chutnalo stejně v pivovaru Na Spilce a na Times Square v New Yorku. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)
[Prazdroj Plzeň] 09:09 [permalink] [reaguj]
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088