Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivovary Braumeister

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, začal v máji expedovať svoju desiatku ,,STEIGER CLASSIC“ 10% (objem alkoholu 4,1%) do veľkoobchodných reťazcov aj v novom balení, ktorým sú 1,5 litrové PET fľaše. Predchádzalo tomu od začiatku roka 2010 testovanie v regióne, ktoré sa stretlo s pozitívnym ohlasom. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Zákazník si obľúbil aj tento druh obalov a tak sme mu vyšli v ústrety svojim produktom. Pred imidžovou fľašou a adjustážou sme uprednostnili a vyvinuli úžitkové hodnoty ako pevnú, nedeformovateľnú etiketu, možnosť kvalitného uchopenia fľaše a praktickej manipulácie s ňou. Stavili sme pritom na overenú a odskúšanú kvalitu obalu. Naše PET fľaše sú z kvalitného plastu, neprepúšťajú kyslík, lámu slnečné žiarenie, sú odolné voči pádom a majú dobrú stabilitu. Zákazníci majú istotu, že aj v novom obale dostanú svoj kvalitný produkt a práve v obsahu je naša najväčšia výhoda. Aj pri tomto obale ponúkame vysokú kvalitu klasicky vareného a dobre uležaného piva za prijateľnú cenu“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že cieľom predaja piva STEIGER v PET fľašiach nie je dobíjanie nových trhov, ale snaha vyhovieť zákazníkovi a povinnosť byť na trhu s kvalitným produktom v kvalitnom obale, ktorý si žiada.

,,Prinášame pokročilým pivárom kvalitné pivo aj v tomto praktickom obale určenom hlavne na konzumáciu v kolektíve mimo domov, skôr v exteriéri a prírode. Prínosy PET balenia pre zákazníka sú už dostatočne overené – či už ide o opätovnú uzatvárateľnosť, nerozbitnosť, alebo väčší objem. V prípade nášho piva je tu ešte pridaná hodnota piva vyrobenými klasickými výrobnými postupmi z najkvalitnejších surovín a s dostatočne dlhým ležaním. Náročná klasická výroba varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a hlavne dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľná. Takáto výroba spája všetky pivá ktoré STEIGER vyrába vo Vyhniach, ale aj dováža a distribuuje vo svojej sieti. Kvalita pri zachovaní rozumnej ekonomiky by sa mala z dlhodobého hľadiska vyplatiť“, uzavrel E.Mihálik.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Objem predaja všetkých týchto pív za prvý štvrťrok 2010 dosiahol spolu 51 623 hektolitrov (hl), čím sa v porovnaní s rovnakým obdobím roku 2009, zvýšil na 102 percent, ziskovosť firmy sa zvýšila ešte viac.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. STEIGER si aj vo vlaňajšom krízovom roku udržal ziskové hospodárenie a dokonca zvýšil celkové tržby zo 14,07 mil. eura na 14,14 mil. eura, pri výstave 180-tis. hl piva z vlastnej produkcie.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Požár v areálu pivovaru v Třeboni

[čtvrtek, 6. květen 2010]

Dnes v půl šesté ráno vyráželi třeboňští hasiči k požáru v restauraci v areálu pivovaru v Třeboni. Výše škody a příčina vzniku požáru jsou v šetření.

Zdroj: Sedmička.cz


Kozel dostane stlačený vzduch od ČEZ

[čtvrtek, 6. květen 2010]

V závěru loňského roku podepsaly společnosti ČEZ Energetické služby a Plzeňský Prazdroj smlouvy o vybudování centrální kompresorovny a náhrady kompresorů zajišťujících dodávku stlačeného vzduchu pro pivovar Velké Popovice. Společnost ČEZ Energetické služby modernizovala kompresorovou stanici a od 1. dubna 2010 zajišťuje dodávku stlačeného vzduchu pro pivovar.

Cílem celé investiční akce je nahradit kompresory v pivovaru ve Velkých Popovicích. Nové zařízení zajišťuje s využitím nejmodernějších technologií dodávku stlačeného vzduchu v požadovaných kvalitativních parametrech. Hlavním motivem výměny kompresorů jsou snížené nároky na spotřebu energie a s nimi související šetrnější přístup k životnímu prostředí.

Jsem rád, že naše společnost udržuje úzký pracovní vztah s Plzeňským Prazdrojem. Ten započal již v roce 2008, kdy jsme v Pivovaru Plzeň realizovali studii proveditelnosti přemístění energetického centra, rozvodů a technologií mimo tehdejší budovu a území. Naši partneři se tak přesvědčili, že s kvalitním energetickým poradenstvím lze nastartovat podstatné úspory elektrické energie. Kompresorovna ve Velkých Popovicích je důkazem, že na výpočty úspor dokážeme navázat i realizací plánovaných opatření a následnou správou nových částí energetického hospodářství“ uvedl Daniel Morys, obchodní ředitel ČEZ Energetické služby.

Pivovar Velké Popovice je tradiční místo vaření českého piva. Výrobní postupy a původní receptury piv jsou pro nás neměnné. Důležité je vařit pivo tak, jak odjakživa chutnalo pivařům. Suroviny, které při vaření piva používáme, jsou čistě přírodní – slad, chmel a voda. Proto se také maximálně snažíme o ochranu přírody a trvale udržitelného rozvoje. Už nyní jsme schopni recyklovat takměř všechny druhotné produkty z výroby i odpady. Úspora energií je jednou z našich priorit a jsme rádi, že spolupráce s ČEZ Energetické služby k nim přispěje,“ říká Jaroslav Gubiš, manažer speciálních projektů Plzeňského Prazdroje.

ČEZ Energetické služby zajistila výstavbu nové kompresorovny – komplexně. Dodávka začala získáním stavebního povolení, pokračovala výstavbou včetně technologií a byla zakončena instalací ovládací techniky. Pivovar Velké Popovice bude následně investici splácet v ceně dodávky stlačeného vzduchu po dobu deseti let.

Zdroj: Tisková zpráva ČEZ


Spolupráca Futbalového klubu a pivovaru vo Veľkom Šariši je oficiálne potvrdená aj na sezónu 2010/2011. Pivovar sa so začiatkom jarnej časti futbalovej ligy zaviazal podporiť futbal vo Veľkom Šariši aj v tejto hernej sezóne, a to sumou takmer 20 tis. eur. Začne sa tak už trinásty rok spoločnej spolupráce. Podpora športu nie je jedinou aktivitou, ktorou Pivovar Šariš podporuje miestne komunity. V spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš realizuje každoročne už od roku 2004 aj grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš.

Pivovar a futbal vo Veľkom Šariši už jednoducho patria k sebe

Od roku 1998, kedy spolupráca začala, stojí pivovar pri úspechoch aj výzvach Futbalového klubu v meste Veľký Šariš. Nebude tomu inak ani tento rok. Pivovar Šariš sa aj v tejto hernej sezóne zaviazal finančne podporiť futbal vo Veľkom Šariši. Tohtoročná podpora dosiahne sumu takmer 20 tis. eur.

Róbert Oros, primátor mesta Veľký Šariš, pokračovanie spolupráce víta: „Som rád, že spolupráca futbalového klubu a Pivovaru Šariš má už takú dlhú a stabilnú tradíciu. Aj vďaka tejto podpore nemusí naše futbalové mužstvo čeliť problémom, s ktorými sa v súčasnosti stretáva veľa mestských športových klubov.

Zuzana Lošáková, hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar pri príležitosti oficiálneho potvrdenia spolupráce s Futbalovým klubom vo Veľkom Šariši uviedla: „Dôležitou súčasťou stratégie spoločnosti Pivovary Topvar je aj podpora miestnych komunít. Preto každoročne vynakladáme prostriedky aj na podporu projektov, ktoré zlepšia život obyvateľov v regiónoch. Príkladom toho je aj podpora futbalového klubu vo Veľkom Šariši, ale tiež grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš, ktorý naša spoločnosť tiež uz dlhodobo na východnom Slovensku zastrešuje.

Pivovar Šariš podporuje miestne komunity

Podpora športu nie je jedinou aktivitou, ktorou Pivovar Šariš podporuje miestne komunity. V spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš realizuje každoročne už od roku 2004 aj grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš, ktorý je určený mimovládnym organizáciám z okresov Prešov, Sabinov a Vranov nad Topľou. Jeho hlavným cieľom je podporiť projekty zamerané na zlepšenie zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu alebo ochrany životného prostredia a je špecifický tým, že o víťazných projektoch rozhodujú vo verejnom hlasovaní samotní obyvatelia. V rámci tohto programu bolo doposiaľ prerozdelených cca 157 000 eur a podporených 54 projektov.

O spoločnosti Pivovary Topvar

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell.

Zdroj: Media Infoservis.sk | Pivovary Topvar


Skupina získala majoritu v čínskom pivovare Hebei Si´hai Beer

Šiesta najväčšia pivovarnícka skupina na svete kanadsko-americká Molson Coors Brewing oznámila, že získala majoritný podiel v čínskej spoločnosti Hebei Si´hai Beer.

Za 51 percent jej akcií zaplatí 40 miliónov dolárov. Cieľom akvizície amerického pivovarníka je zvýšiť expanziu na čínskom trhu a pomôcť v predaji vlajkovej značke piva Coors Light na tamojšom trhu. V súčasnosti sa táto pivná značka predáva v štyridsiatich čínskych mestách. Na trh prišla v roku 1993.

Skupina Molson Coors Brewing bola akvizične aktívna aj v posledných rokoch. Najvýznamnejšou bola kúpa spoločnosti Adolph Coors, ktorá jej v roku 2005 pomohla zaradiť sa medzi najväčšie pivovarnícke skupiny. Dovtedy bola 14 najväčšou vo svojej branži. V minulom roku Molson Coors Brewing vyrobil bezmála 50 miliónov hektolitrov piva, jej tržby v roku 2009 presiahli tri miliardy dolárov a čistý zisk 729 miliónov dolárov. Skupina zamestnáva viac ako 14-tisíc pracovníkov.

Vo svetovej pivovarníckej branži vládne silná štvorka. Podľa údajov výskumnej spoločnosti Plato Logic sem patria belgicko-americký Anheuser-Busch Inbev, juhoafrický SABMiller, holandský Heineken a dánsky Carlsberg. Podiel veľkej štvorky na globálnom trhu s pivom odhaduje Plato Logic na 50 percent.

AB Inbev uvaril v minulom roku približne 350 miliónov hektolitrov piva, SABMiller 250 miliónov, Heineken viac ako 200 miliónov a Carlsberg približne 125 miliónov hektlolitrov piva. Päticu uzatvára čínsky pivovar Tsingtao Brewery, ktorý uvaril 50 miliónov hektolitrov. V minulom roku predaj piva stagnoval, v tomto roku podľa odhadov spoločnosti Plato Logic ožije a medziročne porastie objem predaja o približne tri percentá.

Zdroj: ETrend.sk


Spolupráca Futbalového klubu a pivovaru vo Veľkom Šariši je oficiálne potvrdená aj na sezónu 2010/2011. Pivovar sa so začiatkom jarnej časti futbalovej ligy zaviazal podporiť futbal vo Veľkom Šariši aj v tejto hernej sezóne, a to sumou takmer 20 tis. eur. Začne sa tak už trinásty rok spoločnej spolupráce.

Pivovar a futbal vo Veľkom Šariši už jednoducho patria k sebe. Od roku 1998, kedy spolupráca začala, stojí pivovar pri úspechoch aj výzvach Futbalového klubu v meste Veľký Šariš. Nebude tomu inak ani tento rok. Pivovar Šariš sa aj v tejto hernej sezóne zaviazal finančne podporiť futbal vo Veľkom Šariši. Tohtoročná podpora dosiahne sumu takmer 20 tis. eur.

Róbert Oros, primátor mesta Veľký Šariš, pokračovanie spolupráce víta: „Som rád, že spolupráca futbalového klubu a Pivovaru Šariš má už takú dlhú a stabilnú tradíciu. Aj vďaka tejto podpore nemusí naše futbalové mužstvo čeliť problémom, s ktorými sa v súčasnosti stretáva veľa mestských športových klubov.

Zuzana Lošáková, hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar pri príležitosti oficiálneho potvrdenia spolupráce s Futbalovým klubom vo Veľkom Šariši uviedla: „Dôležitou súčasťou stratégie spoločnosti Pivovary Topvar je aj podpora miestnych komunít. Preto každoročne vynakladáme prostriedky aj na podporu projektov, ktoré zlepšia život obyvateľov v regiónoch. Príkladom toho je aj podpora futbalového klubu vo Veľkom Šariši, ale tiež grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš, ktorý naša spoločnosť tiež uz dlhodobo na východnom Slovensku zastrešuje.

Podpora športu nie je jedinou aktivitou, ktorou Pivovar Šariš podporuje miestne komunity. V spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš realizuje každoročne už od roku 2004 aj grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš, ktorý je určený mimovládnym organizáciám z okresov Prešov, Sabinov a Vranov nad Topľou. Jeho hlavným cieľom je podporiť projekty zamerané na zlepšenie zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu alebo ochrany životného prostredia a je špecifický tým, že o víťazných projektoch rozhodujú vo verejnom hlasovaní samotní obyvatelia. V rámci tohto programu bolo doposiaľ prerozdelených cca 157 000 eur a podporených 54 projektov.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar


Všichni brněnští pivaři se mohou těšit na jedenáctý ročník Pivovarských dnů na Staré radnici v Brně, který se bude konat už za čtrnáct dní. Zájemci se tak dostanou k dvaadvaceti různým druhům piva ze sedmi moravských pivovarů.

Letošní ročník je plný novinek. „Ukončili jsme spolupráci se Svazem malých a nezávislých pivovarů, takže se návštěvníci nedočkají některých oblíbených značek jako jsou například Svijany. Na druhou stranu ochutnají například pivo Vévoda nebo Démon z pivovaru Vysoký Chlumec nebo tmavá piva, ležáky i kvasničáky z Pivovaru Klášter,“ uvedla mluvčí Brněnského kulturního centra Jana Fantová.

K ukončení spolupráce přispěla výměna vedení v pivovaru Černá hora. „Nebyli jsme si vůbec jistí, jestli pivovarské dny letos budou. Nakonec se nám podařilo domluvit spolupráci s českou společností K Brewery, která pod sebou sdružuje sedm českých regionálních značek. Právě výrobky těchto pivovarů ochutnají návštěvníci pivovarských dnů,“ vysvětlila Fantová.

Do skupiny K Brewery patří Pivovar Vysoký Chlumec, Janáček, Klášter, Protivín, Rychtář, Černá hora a Platan. „Na Radnické ulici bude v pátek 21. května a v sobotu 22. května postavených patnáct stánků, kde se budou piva točit. Připravené jsou i stánky s občerstvením. Čekáme, že se vytočí asi třicet tisíc hektolitrů piva,“ uvedl marketingový ředitel K Brewery Libor Navrátil.

K pivu kultura

Pivovarské dny nejsou jen o ochutnávání a popíjení piva. Pořadatelé připravili také bohatý kulturní program. „V pátek od čtyř hodin odpoledne vystoupí na nádvoří Staré radnice například skupina Lidopop nebo Luis Armstrong revival. V sobotu bude hrát folková kapela Sakrapes nebo Johnny Cash revival,“ popsala program Fantová.

Pivo se bude v pátek točit už od jedné hodiny odpoledne. Pípy se zavřou kolem deváté hodiny večer. V sobotu bude pivo k mání od deseti hodin dopoledne do šesti hodin večer.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Helena Čtvrtečková


Postřižiny. To byl první vjem při příchodu do sklípku rodinného domu u Lužnice manželů Jamrichových. Na návštěvníka tam dýchne kouzlo starých časů v podobě již historických kousků pivních píp a sudů, ale především unikátní sbírky půllitrů, třetinek, tupláků – prostě pivního skla. Příjemné posezení v chladném sklípku s Mariánem Jamrichem je umocněno rozhovorem o zajímavých exemplářích. A že tam těch kousků má....

Foto

Proč jste se rozhodl stát se sběratelem?

Začínal jsem hned po střední škole. Dostal jsem se na vysokou, kde jsem se seznámil s jednou rodinou. Ten dotyčný sbíral pivní etikety a nálepky od zápalek. Ukázal mi svou sbírku s tím, zda mě to také nebude bavit. Rozhodl jsem se pro pivní etikety, něco jsem dostal, něco jsem odlepil z lahví a začal jsme psát do pivovarů. Mezi tím jsem si občas koupil nějakou tu skleničku. Takže jsem vlastně začal sbírat první kousky od roku 1987.

První byly tedy pivní etikety?

Ano. Skleničky byly totiž přeci jen větší a méně skladné. Jezdívali jsme na čundry, takže jsem si mohl dovézt spíše etikety, tácky nebo zátky od piva. Občas jsme chodívali do hospod, nějaká ta sklenička byla hezká, tak jsem si ji nenápadně vypůjčil a když jsem končil vysokou, měl jsem prvních dvacet skleniček.

Pocházíte z Tábora?

Ne, jsem rodák od Trenčína, ale přišel jsem do Čech. Tady sloužím v armádě. Začínal jsem ve Vlašimi, kde jsem měl svou první poličku se sklínkama. Postupem času jsme se dostal sem do Tábora, a to už jsem přicházel asi z osmdesáti skleničkama.

Navázal jste tady kontakt s místními sběrateli? Je tu velice známý Parkán klub...

Hned na prvních pivních slavnostech, které jsem tu zažil v roce 1996. Přihlásil jsem se právě do Parkán klubu, hned jsem dostal takový přehled o tom, kde se konají burzy, jak se co vyměňuje a tak. To jsem ještě zároveň sbíral i pivní etikety, ale postupem jsem přišel na to, že se mi skleničky líbí více. Rozhodl jsem se, že dál budu pokračovat už jen v těch skleničkách. Nejdříve jsme bydlel na Starém městě, kde jsem si vybudoval svou první poličku třířadovou přes celou stěnu. Postupně jsem měl dvě stě sklenic. Ale jak jsem se musel v rámci své profese stěhovat, vždycky nějaká ta sklenička to schytala. Nejhorší bylo to balení a uložení do krabic. Když jsem se stěhovali zpět do Tábora, tentokrát už nastálo, tak už jsem měl asi čtyřicet velikánských krabic.

Podle jakého klíče svou sbírku třídíte?

Skleničky sbírám s logy českých pivovarů, to znamená, že až tak nerozlišuji velikost sklenic, i když se snažím, aby to byly nejlépe půllitry. Ale něco je na štucu, něco s uchem, něco je třetinka, prostě podle toho, jaké sklo si pivovar nechá vyrobit. Mně se ale hlavně jedná o ten emblém. Takže sbírám české sklo, pár jich mám ze zahraničí. To je ale malá část, spíše když nějakou sklenku dostanu. Nahoře nad pecí je pak slovenské sklo. A protože pivovary mají i keramické půllitry, tak ty pak dělím na keramické pivovarské a suvenýry. V Táboře se pokaždé snažím na pivních slavnostech získat do sbírky pivní pečeť.

Měníte na burzách, dostáváte sklenice, oslovujete pivovary. Jak složité je získat unikátní sklenici?

V dnešní době nejdražší kousky získávám přes Aukro na aukci na internetu. Jsem tam sice dost často, ale také se nás tam pohybuje více. Předháníme se, kdo dá více peněz. Měním sklenky s kamarády, které mám v různých koutech republiky. Třeba v Hodoníně a ještě další na Moravě a každý něco sbírá. Meilujeme si a když se sejdeme, tak měníme. Ona také sklínka z pivovaru vyjde třeba na čtyřicet korun, ale na Aukru už na devadesát korun. Je to také o penězích. Samozřejmě něco seženu na burzách. Jsou téměř každý týden všude možně po republice. Vybírám si jen takové, kam stihnu zajet. V Táboře bohužel nic, protože tady sbírám sklo jenom já. Manželka má rodinu na Moravě, takže při návštěvě stihnu i nějakou tu zajímavou burzu.

To tedy znamená, že nakupujete více skleniček od jednoho druhu, abyste je mohl měnit?

Když už nakupuji, tak více. Ale pokud nakupuji nějakou tu raritku, tak jen pro sebe. Mým koníčkem je objíždět pivovary. Většinou o dovolené. Když jsem byli mladší, jezdívali jsme s kamarádem vlakem. Pohodička – od pivovaru k pivovaru. Teď už není tak snadné se tam dostat. Soukromé pivovárky mívají restaurace, tam se člověk dostane snadno. Jinde ale mají třeba ochranku, bývá to složitější. Okoštovat pivo většinou ani nemohu, protože teď už obvykle řídím. A také přibylo různých pivních slavností, dá se pivní sklo lépe sehnat přímo na těchto akcích.

Zásadní otázka: kolik jich vlastně máte?

Mám přesnou evidenci. Rozdělené jsou po pivovarech. K dnešnímu dni mám 1 340 českých sklenic, plus Slovensko a keramika, tedy dohromady 1 600 kusů.

To už je malé jmění. Co s tím dál?

Zdaleka nemám všechno české sklo, ale pořád přibývá. Tak rok a půl jsem připravoval tady ten sklep. Dům jsme koupili v roce 2006, nejprve jsem zařídil bydlení pro rodinu, pak jsem se pustil do sklípku. Když jsem před čtyřmi roky zaplnil police, ještě mi zbývaly prázdné police. Postupem času to stále doplňuji, zase už jsem letos přidával police. Ještě mám pivní soudky, které jsem tam chtěl dát původně. Jenomže asi tam půjdou ty police. Každý měsíc mi dvacet sklínek přibude.

Jak často sklenice myjete? To dá asi zabrat taková várka?

To se mě ptá každý. Naposledy jsem je myl, když jsem je sem dával. Občas některé přeleštím hadrem. Ale to se pořád nedá, když jsem jich měl jen osm set, tak jsem je myl čtyři hodiny denně tak pět dní. Tady ve sklepě se na ně zase až tak moc nepráší.

Kdybyste mohl svou sbírku zhodnotit, patří mezi největší?

Jsou i větší sbírky. Znám kluky, kteří mají kolem dvou tisíc kousků. To už je takový ten strop. pak už se ti sběratelé začínají nějakým způsobem vymezovat. Třeba přestanou brát minipivovary, nebo někdo se zaměří na sbírání skla jen do určitého roku. Zatím jsem v té fázi, že beru všechny pivovary, které tady existují. Tady mám sklínky 177 pivovarů, které byly nebo ještě jsou. A pak také pivovary sklo obměňují, pořád je co sbírat.

Která pivní sklenice je nejstarší, nebo které si nejvíce ceníte?

Historicky nejstarší bude asi ta z první republiky, ta je ještě smaltová. Zajímavé je, že před časem mě na základě jiného článku oslovil jeden pán a nabídl mi skleničku z Vietnamu s emblémem Gambrinusu. Funguje tam nějaký minipivovárek a čepují tam tohle pivo. Podíváte-li se blíže, tak ten chlapík na emblému je náš Březňák, ale obráceně, stejně jako písmeno S v nápisu. To je skutečně rarita. Mimo to přinesl asi dalších deset sklenic. Z těch jsem měl také velikou radost, protože mezi nimi byla další z první republiky. Pyšný jsem ještě na sklínky od jednoho známého z Moravy, které sice nebyly příliš levné, ale je to moc hezká sbírka starých moravských pivních sklenic. Mně se ale líbí, mají své kouzlo, vím, jak jsem každou sehnal.

Co na to říká vaše žena?

Už si mě s tou sbírkou brala. Ale nechtěla ji mít v obýváku. Takže když jsme nakonec v Táboře vybírali dům, tak tady v tom sklípku jsme oba mou sbírku shodně viděli. Myslím, že se jí to tady líbí a snad i to, že mám svého koníčka. A když jedeme na dovolenou, třeba i po těch pivovarech, tak už se střídáme a já můžu občas koštnout.

Máte následovníka?

Máme čtyřletého syna Olivera, tak věřím, že v tom pokračovat bude. Když ne, tak to prodá a i tak z toho něco bude mít.

Marián Jamrich

Narodil se v roce 1969, pochází od Trenčína, konkrétně z Nového Města nad Váhom, studoval na Slovensku, ale pracovat přišel do Čech.. S manželkou má čtyřletého syna Olivera a všichni společně už jezdí na burzy.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Alena Řezáčová


Martin Grygařík (38) přechází v obchodním týmu Plzeňského Prazdroje na pozici National Off-trade* manager. Ve své nové funkci bude řídit celý trh s lahvovým a plechovkovým pivem Plzeňského Prazdroje v České republice. Ve funkci nahradí Martina Mináře, který odchází do Londýna podílet se na speciálním projektu mateřské společnosti SABMiller.

Foto

Má dosavadní patnáctiletá pracovní kariéra je úzce spjata s obchodními řetězci, kde Plzeňský Prazdroj patří mezi TOP největší dodavatele. K mým hlavním cílům v nové pozici proto bude patřit prosazování strategických obchodních cílů Plzeňského Prazdroje, zajištění růstu a rozvoje kategorie piva a rovněž pokračování v dlouhodobých dobrých vztazích s našimi zákazníky,“ říká .

Po absolvování Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity se zaměřením na marketing a management nastoupil Martin Grygařík do Pivovaru Radegast, kde založil a poté vedl oddělení klíčových zákazníků. Následně se podílel na fúzi s Plzeňským Prazdrojem (1999–2000), kde v dalších letech pracoval v oddělení klíčových zákazníků na pozicích National Key Account manager (00), Category manager (01–07) a Customer business development manager (07–10).

Martin Grygařík je ženatý, má dvě děti. Hovoří anglicky a německy. Rád poznává nové lidi. Ve volném čase se věnuje cestování, fotbalu a volejbalu.

*Off-trade = výraz označující prodej lahvového nebo plechovkového piva v obchodech, supermarketech a hypermarketech.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Tradiční pochod za ryzím pivem z hor, v pořadí již 13. Pivovarská čtvrtka letos odstartuje v sobotu 22. května. Čtvrtka je ojedinělou turistickou akcí, kterou pořádá pivovar Holba. Každoročně se na ní sjíždějí příznivci turistiky a ryzího piva z hor z celé republiky, aby absolvovali pěší túry na vyznačených trasách a současně zavítali do hanušovického pivovaru.

Kromě očekávaných kilometrů přináší letošní ročník několik novinek. 13. Pivovarská čtvrtka nabídne celkem 6 tras v délce 10 až 22 km, to je o jednu tůru více než loni. Nová trasa přes „Zámeček“ patří k těm méně náročným, její délka je 12 km. Stejně jako ostatní vede krásnou krajinou a navíc nabízí příjemnou zastávku v malebném penzionu na okraji lesa.

Největší zájem je o kratší nenáročné vycházky, proto jsme se rozhodli jejich počet rozšířit,“ k organizaci vyjadřuje Lenka Krellerová z pivovaru Holba.

Další novinkou letošního pochodu je možnost on line registrace prostřednictvím internetu na www.holba.cz. Ta by měla přispět k rychlejšímu odbavení účastníků, kteří se budou hlásit přímo na startovních místech. Loni Pivovarskou čtvrtku absolvovalo více než 1.800 lidí, a proto letos pivovar posílí odbavení účastníků. „Je to skutečně jedinečná akce v rámci republiky a i letos počítáme s vysokou účastí, kterou zatím potvrzují on line rezervace. Chceme zajistit nejen plynulý start, ale také odbavení v cíli,“ dodává Krellerová.

Pochod končí na nádvoří pivovaru, kde jeho absolventi obdrží malovanou pivní sklenici z limitované série. Motivy na sklenicích na sebe navazují, takže pravidelní účastníci akce mohou dát dohromady celý seriál. Na nádvoří pivovaru bude připraveno příjemné posezení s hudbou a občerstvením a pro zájemce prohlídky provozu s průvodcem.

13. Pivovarská čtvrtka nově přináší také zvýhodnění seniorů ve věku 70 let a více, kteří mají letos startovné zdarma, dodává Lenka Krellerová.

Trasy podle náročnosti

Nejnáročnější

Hanušovice - Hanušovice 22 km (Pivovar HOLBA - Hynčice – Potůčník – Prameny - Křížový vrch – Lužná – Nový Hrad - Pivovar HOLBA)

Králíky – Hanušovice 22 km (náměstí Králíky – Hedeč – sv. Trojice - Počátky - Pivovar HOLBA)

Šumperk – Hanušovice 22 km (Šumperk SOU - Nové domky - Městské skály – Smrk - Nový hrad)

Střední náročnost

Hanušovice - Hanušovice 16 km (Pivovar HOLBA - Hynčice – Křížový vrch – Lužná – Nový Hrad - Pivovar HOLBA)

Příjemná procházka

Hanušovice – Hanušovice10 km (Pivovar HOLBA - Nový hrad - Pivovar HOLBA)

Hanušovice – Hanušovice 12 km (Pivovar HOLBA – Zámeček - Pivovar HOLBA)

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


V rámci kompletního vylepšení produktového portfolia uvádí v těchto dnech pivovar Krušovice na trh novou desítku. Milovníci pěnivého moku ocení především její vyšší stupňovitost, která, což není na českém pivním trhu běžné, přesahuje deset stupňů (10,20). K přípravě desítky si pivovar přizval bývalého sládka Václava Klouba a o její chuti se radil s těmi, pro které je pivo určeno – se zákazníky a konzumenty. Pivovar přistoupil ke kvalitativním změnám i u dalších druhů piv ve své nabídce, Mušketýra a Ležáku. V Krušovicích také připravili nový třináctistupňový speciál nazvaný Staročeský Malvaz.

Foto

Jedním z důvodů rozsáhlých změn byl záměr vrátit se zpět k chuti, kterou Krušovice prosluly před více než dvaceti lety . „Krušovické pivo bývalo vyhlášené pro svou plnou nahořklou chuť, příjemnou vůni i sytou barvu. Novou desítkou chceme vyjít vstříc preferencím a poptávce konzumentů, kteří se v průzkumech jednoznačně vyjádřili pro pořádnou poctivou desítku, která má vynikající pitelnost a plnost.,“ uvedl Jiří Daněk, obchodní ředitel společnosti Heineken, která nyní pivovar Krušovice vlastní.

Cestu k nové desítce naznačili pivovaru sami zákazníci – hostinští, štamgasti i obyčejní milovníci pěnivého moku. Z kvantitativních i kvalitativních spotřebitelských výzkumů a ze stovek rozhovorů, které se týkaly především vnímání značky, kvality a produktu jasně vyplynulo jakou desítku zákazníci a hostinští vyhledávají.

Zárukou poctivého piva připravovaného podle tradičních receptur je bývalý ředitel pivovaru a sládek Václav Kloub, kterého pivovar nyní přizval také ke spolupráci na nové Desítce. „Pan Kloub si pamatoval základní chuťové vlastnosti a technologický postup z dob největší slávy pivovaru, jinak ale pivo vznikalo týmovou prací. Zkušební várky jsme dávali ochutnávat zaměstnancům i odborné veřejnosti a postupně tak došli až k výsledné podobě nové Desítky,“ přiblížil Tomáš Kosmák, současný vrchní sládek krušovického pivovaru. Václav Kloub doplňuje: „S bývalým německým majitelem pivovaru jsem se kdysi rozešel ve zlém, nabídka spolupráce od nového vedení byla pro mě příjemným zadostiučiněním a bez váhání jsem ji přijal. S Tomášem Kosmákem a celým týmem je velmi příjemné spolupracovat.

Na rozdíl od dřívějšího postupu se sládci rozhodli snížit stupeň prokvašení, aby v nové desítce zůstalo více neprokvašeného extraktu. Dominantní hořkost a tělo piva tak dosahují ideální rovnováhy. Zásadní změnou je i stupňovitost nové Desítky, která má nyní 10,20. Stupňovitost pivovar zvýšil i u piva Mušketýr, drobné změny doznala také výroba Ležáku.

Nová Desítka je v prodeji od 1. května 2010 v obchodních řetězcích Tesco, Interspar, Kaufland a na dalších obchodních místech ve vratných lahvích 0,5 l a ve speciálním promomultipacku s dárkovou sklenicí, následovat bude standardní nápojový karton a půllitrová plechovka. Kromě obchodních řetězců je Desítka distribuována i do restauračních zařízení v KEG sudech 50 l.

Také ostatní vylepšené produkty z krušovického portfolia se dostanou na trh v průběhu května.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Díky silnému prodeji v Jižní Americe vzrostl čtvrtletní zisk před zdaněním o pět procent na 3,09 miliardy dolarů. Nezabránila tomu ani menší poptávka v USA.

Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev v prvním čtvrtletí zvýšil zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) o pět procent na 3,09 miliardy dolarů (zhruba 62 miliard Kč) díky silnému růstu prodeje v Brazílii. Firma však varovala před pomalejším růstem zisku ve druhém čtvrtletí.

Zisk překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali na 2,98 miliardy dolarů. Celkový objem prodeje stoupl o 0,8 procenta. V Brazílii se zvýšil o 16 procent, zatímco ve Spojených státech se propadl o sedm procent. USA a Brazílie jsou hlavními trhy podniku.

"Měli jsme dobrý vstup do roku 2010 navzdory obtížnému ekonomickému prostředí a očekáváme solidní provozní výkony v celém roce," uvedla společnost. "Nadále předpokládáme, že růst objemu prodeje a zisku EBITDA ve třetím čtvrtletí překoná tempo z prvního pololetí a že ve čtvrtém čtvrtletí opět zrychlí," dodala.

AB InBev vznikl v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal amerického konkurenta Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů. Společnost loni prodala Pivovary Staropramen a další aktivity ve východní Evropě firmě CVC Capital Partners za 2,2 miliardy dolarů. Transakce zahrnovala rovněž pivovary na Slovensku, v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku.

Zdroj Finweb iHNed.cz


České pivo boduje v Británii

[středa, 5. květen 2010]

Překvapivý vývoj prodělává trh s pivy ve Velké Británii, na ostrovech stoupla spotřeba černého piva o těžko uvěřitelných 42 procent. Na nečekaném zájmu o tmavý mok se výrazně podílely i české značky.

Čtveřici nejpopulárnějších černých piv v Anglii vedou bezkonkurenčně české značky,“ říká Peter Bexton z obchodního oddělení Tesco ve Velké Británii.

V zahraničí již tedy netáhne pouze Pilsner Urquell, který se během uplynulých let stal jednou z nejvyhledávanějších značek piva v západní Evropě a ve Spojených státech, ale obrovské oblibě, alespoň za kanálem, se čerstvě těší Bernard Dark (Speciální černé pivo Bernard) nebo Budweiser Budvar Dark (Budvar tmavý ležák), přičemž prvně jmenovaný vede neoficiální žebříček obliby černého piva ve Velké Británii.

Navzdory pokračující krizi prodejci letos očekávají rostoucí spotřebu piva.

V roce 2010 černé pivo z ČR ještě více posílí své pozice na britském trhu. S blížícím se létem a zejména světovým fotbalovým šampionátem očekáváme zvýšený zájem o tento nápoj,“ říká Peter Bexton.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jaroslav Matějka


Až třicet samoobslužných restaurací sítě The Pub by mohlo za několik let fungovat po celém Česku. Plánují to jejich zakladatelé Martin Šampalík a Jaroslav Stuna. Míří především do velkých měst, v budoucnu by se však tato síť restaurací, kde si hosté sami točí pivo, mohla rozrůst i do sousedního Německa.

Foto

Pivní bary The PUB se od ostatních restaurací liší jednou podstatnou věcí: hosté si zde mohou sami načepovat pivo z pípy zabudované přímo do jejich stolu. S obsluhou se zde komunikuje prostřednictvím malého počítačového displeje umístěného nad pípou, kterým se dá objednat třeba jídlo a brzy také oblíbená písnička. Řetězec samoobslužných pivnic chystá jako novinku elektronický jukebox.

"Bude to takový e-shop na muziku. Host si vybere album a písničku pak zařadí do playlistu," říká spolumajitel řetězce The PUB Martin Šampalík.

Na podobném principu funguje také elektronický účet. Každý host si na displeji zvolí vlastní podkonto, a když chce načepovat pivo, jednoduše se přihlásí pod svým číslem. Při placení pak stačí uvést číslo stolu a účtu. Jednotlivé stoly a provozovny pak mezi sebou mohou soutěžit v tom, kolik vypijí. Jejich výtoč se zobrazuje na velkoplošném plátně.

Martin Šampalík otevřel s kamarádem Jaroslavem Stunou první samoobslužnou pivnici před pěti lety v Plzni, kde oba žijí. Dnes je jich v Česku deset a většina z nich funguje na principu franšízy. Dvě nové provozovny se chystají v Opavě a v Praze, o dalších se jedná. Majitelé plánují, že by v budoucnu mělo v zemi fungovat kolem třiceti pivnic.

Foto

"Zájem o franšízy je. Výhledově je připravujeme ve Zlíně, Chomutově, Teplicích, Děčíně nebo v Mladé Boleslavi. Máme pravidlo, že nepůjdeme do měst pod 50 tisíc obyvatel," říká Šampalík.

Stále častěji se ozývají zájemci ze zahraničí. První expanze se chystá zanedlouho v Německu, jednání probíhají také v Maďarsku, na Slovensku nebo v Rusku. "V Německu jsme našli partnera, který rozjede pilotní projekt. Když se na trhu bude dařit, bude plnit roli naší tamní centrály," říká Šampalík.

Léto barům nesvědčí

První pivnice se otevře na přelomu května a června v Berlíně, další zanedlouho poté. "Pak bude následovat šestiměsíční období, kdy budeme sledovat výsledky a rozhodovat se dál."

Pro německý trh nebude fungovat univerzálně jedna značka piva jako v Česku, kde si lidé mohou načepovat výhradně ležák Pilsner Urquell. Řetězec bude spolupracovat s domácí skupinou Radeberger Gruppe, která je s patnáctiprocentním podílem největší na trhu.

"Skupina má v každém regionu silnou značku. Německý trh je hodně odlišný od toho českého, v podstatě tam neexistuje značka, která by fungovala plošně," popisuje Šampalík.

Loňskou expanzi zpomalila krize, která zastavila dva připravované projekty v Ústí nad Labem a další v Praze. Šetření lidí se projevilo také na tržbách, které sice vzrostly na zhruba 100 milionů korun, ale podle Šampalíka hlavně díky předchozímu růstu provozoven. "Loňský rok navíc ukázal, že ne všechny provozovny fungují tak, jak bychom chtěli."

Pivnicím se pomalu blíží okurková sezona. Paradoxně ji zažívají v době, kdy mají pivovary největší žně – v létě. Většina barů je totiž v suterénech bez letní zahrádky. "Prodeje jednotlivých provozoven co do objemu se dost liší. Obzvláště v letním období mají velký výkyv směrem dolů," říká Vojtěch Kleistner, specialista gastrořetězce z Plzeňského Prazdroje.

Na trubky vlastní specialista

Značné ztráty mají pivnice i kvůli složité sanitaci, při níž podle Šampalíka přijdou větší provozovny, kde je kolem dvaceti stolů, každý týden až o 50 litrů piva. Do píp na stole proudí mok z ocelových tanků a čištění potrubí zabere několik hodin.

Sanitace se navíc prodraží, firma si proto najala vlastního sanitéra, čímž chce ročně ušetřit několik set tisíc. Šampalík odhaduje, že se v pivnicích vypijí řádově stovky hektolitrů piva měsíčně. Prý se proto objevily i úvahy začít vyrábět vlastní pivo. "Napadlo nás to, ale zatím nic takového nechystáme," dodal.

Podle Jana Veselého ze Českého svazu pivovarů a sladoven může být firma do budoucna úspěšná. Rozvíjí se totiž v době, kdy se restaurace snaží odlišit a nabídnout hostům něco originálního. "Je to koncept, který se odlišuje od ostatních a tím přináší potenciální úspěch," myslí si Veselý.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Veronika Němcová


Znojmo odkoupí od společnosti Heineken areál bývalého pivovaru Hostan v centru města. Zaplatí za něj 26 milionů korun. Na odkoupení areálu se znojemští zastupitelé dohodli už loni na podzim, od té doby vyjednávali podmínky, za jakých město pivovar převezme. Koupě pivovaru je pro město klíčová. Pokud by areál získal někdo jiný, Znojmo by jen těžko zajišťovalo přístup k hradu a známé rotundě svaté Kateřiny.

Jednou z původních podmínek pivovarského koncernu bylo, že se v areálu pivovaru a na přilehlém hradě bude následujících deset let prodávat pouze pivo skupiny Heineken. To se ale zástupcům města podařilo zmírnit. Podmínka se bude týkat pouze areálu pivovaru a lhůta se zkrátila na polovinu. „Pět let není zase tak dlouhá doba vzhledem k tomu, jak je to rozsáhlý areál a v jakém stavu se nyní nachází,“ uvedl starosta Petr Nezveda (ODS).

Lhůtu si Heineken určil i pro případnou budoucí výrobu piva. Pokud by Znojmo dostalo během následujících deseti let od někoho nabídku na výrobu piva, osloví nejdříve společnost Heineken, která bude mít přednostní právo. „Pokud nabídku nebude Heineken akceptovat, budeme mít volné ruce a budeme moct spolupracovat s kýmkoliv jiným,“ vysvětlil podmínku Nezveda.

Požadavkem města bylo, aby daň z převodu nemovitosti zaplatilo Znojmo a Heineken napůl. I na tom se s nynějším majitelem pivovaru zástupci města domluvili. Nejasný osud teď čeká už jen část vybavení bývalé varny piva.Ta se totiž možná stane kulturní památkou, a proto v pivovaru stále zůstávají měděné kotle a je na ně uvaleno věcné břemeno. I když bude pivovar patřit Znojmu, kotle zůstanou majetkem Heinekenu a budou umístěny v areálu. „Dokud nebudeme znát verdikt řízení o udělení statusu kulturní památky, necháme tuto technologii stát na místě a až potom se rozhodneme, jak s ní naložíme,“ uvedla mluvčí skupiny Heineken Kateřina Eliášová.

Budoucí využití areálu ještě není určeno. Město má k dispozici studii, ve které památkáři určili jednotlivým budovám pivovaru památkovou hodnotu. Pivovar je umístěn v historickém centru města v areálu hradu a v těsné blízkosti nejvýznamnější znojemské památky, rotundy svaté Kateřiny. Podle starosty Petra Nezvedy by se v areálu mohlo postavit například muzeum výroby okurek, muzeum dějin Znojma nebo výroby piva. Částku šestadvaceti milionů korun musí město Heinekenu zaplatit do konce října.

Znojemský pivovar postavilo město počátkem 18. století v sousedství hradu. Pivo se tam začalo vařit v roce 1720. Pivovar patřil pod skupinu Heineken od roku 2003.

Původní článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Pražská pomsta Ostravákům

[úterý, 4. květen 2010]

Pivovar Ostravar mění vizuální styl svých hospod, etiket a spolu s tím i půllitrů čili krýglů. Při pohledu na ně mě však jako první blesklo hlavou, že jsou tak nějak pražsky zženštělé.

Poprosil jsem tedy jednu svou kolegyni z Moravy, aby vyslovila svůj názor. Aniž znala můj názor bez přemýšlení potvrdila to, přesně to, co jsem si myslel. K ní se přidali i další kolegové v redakci a všichni do jednoho použili slovo „zženštělé“. Vše završila kolegyně, která má své kořeny přímo v ostravského regionu. Když pohlédla na novou sklenici, jen ucedila, „ty pičo, to jsem zvědavá, jak z toho teď ti havíři budou pít“.

Představuji si, že se to celé seběhlo takhle: majitel Ostravaru, tedy pražské Pivovary Staropramen, usoudil, že je třeba dodat trochu toho lesku mourem zapadané značce. Manažeři s vizáží metrosexuálů začali zjišťovat, jaké jsou aktuální trendy a zjistili, že v designu vládne jednoduchost, decentnost, tenké sklo atd. I pověřili agenturu, aby přesně takhle trendy vypadal ten nový krýgl. A stalo se. Dost možná, že došlo i na nějakou tu „fokus grupu“, pochopitelně v Praze. Na ní parta holobrádků a možná i slečen dosvědčila, že takhle je to fakt „cool“, a že by jim to pivo hned víc chutnalo.

Tak, Ostraváci, a máte to! Konečně jste nás dohnali a i vy budete pít ze stejně vystajlovaných půllitrů, z jakých už léta chlemtáme pivo u nás v Praze.

PS: Budu moc rád, pokud dáte nové sklenici svůj palec nahoru nebo dolů v rámci diskusního fóra, i když je mi jasné, že mezi čtenáři se mnoho tradičních pijáků Ostravaru asi neobjeví. (vlevo starý krýgl, vpravo nový)

Foto

Zdroj: Blogy MaM iHNed.cz | Autor: Bohuslav Bohuněk


Petr Žáček, ekonomický ředitel pivovaru Budějovický Budvar, n. p., dnes (29.4.2010) předá při příležitosti vyhlášení cen Jihočeské Thálie 2009 Jihočeskému divadlu sponzorský šek na 750 tisíc korun. Pivovar spolupracuje s Jihočeským divadlem již od roku 1994. Pivo vyráběné v Budějovickém Budvaru se objevuje jako rekvizita i v některých hrách Jihočeského divadla a samozřejmě je možné zakoupit ho i v divadelní restauraci a bufetu.

Budějovický Budvar, n. p., pokračuje i v letošním roce jako generální sponzor v dlouholeté spolupráci s Jihočeským divadlem. Při dnešním slavnostním vyhlášení cen Jihočeské Thálie 2009, které proběhne od 19 hodin v kulturním domě Metropol, předá ekonomický ředitel pivovaru Ing. Petr Žáček darovací šek na částku 750 tisíc korun Mgr. Jiřímu Šestákovi, řediteli Jihočeského divadla. Výrobce tradičního českého piva je partnerem této prestižní regionální kulturní instituce již sedmnáct let.

Jihočeské divadlo patří mezi nejdůležitější kulturní instituce v regionu jižních Čech a díky krumlovské točně získalo i velký mezinárodní věhlas. Protože Budějovický Budvar patří k významným jihočeským podnikům, považuje za samozřejmost podporovat i rozvoj kultury v našem kraji. Věříme, že námi věnovaná částka pomůže Jihočeskému divadlu k tomu, aby tisícům Jihočechů přinášelo i nadále špičkové kulturní zážitky,“ uvedl Petr Žáček, ekonomický ředitel pivovaru Budějovický Budvar.

Pivo z Budějovického Budvaru si jako rekvizita „zahrálo“ i v některých inscenacích Jihočeského divadla. Pochutnávali si na něm herci například ve hře „Odcházení“ od Václava Havla nebo ve hře „Sajns Fikšn“. Návštěvníci divadla si samozřejmě mohou dopřát výjimečnou chuť ležáku Budweiser Budvar v restauraci Divadelní klub i v divadelním bufetu.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Ležák Budweiser Budvar již šest let splňuje přísné požadavky na kvalitu, výrobní postup a místo výroby, které jsou definovány pro Chráněné zeměpisné označení (CHZO) „Českobudějovické pivo“. Proto se na etiketách tohoto prémiového ležáku od května 2004 objevuje logo s tímto symbolem. Evropská unie tím uznala jedinečnost a výjimečnost ležáku Budweiser Budvar a zařadila ho do prestižního klubu nejkvalitnějších evropských potravinářských výrobků. Chráněné zeměpisné označení „Českobudějovické pivo“ bylo zároveň prvním označením tohoto druhu, které získaly potravinářské výrobky z nově přistoupivších členů EU v roce 2004 ve střední a východní Evropě. Budějovický Budvar své zkušenosti z procesu registrace později poskytl i Českému svazu pivovarů a sladoven při získání stejného chráněného označení pro pojem „České pivo“. Podmínky chráněného zeměpisného označení „Českobudějovické pivo“ jsou ještě přísnější než v případě názvu „České pivo“.

Podmínky pro udělení CHZO „Českobudějovické pivo“ jsou velmi přísné. K výrobě piva s tímto označením musí být přesně dodržen technologický postup, místo výroby a mohou se používat jen přesně definované suroviny:

Voda: čerpá se výlučně z jediného konkrétního zdroje, tedy z artéských studní, které jsou hluboké přes 300 metrů. Tyto studny poskytují ekologicky nezávadnou vodu z podzemního jezera pod povrchem přesně vymezené oblasti Českobudějovické pánve. Stáří vody, která je ukryta v horních křídových vrstvách, se odhaduje na sedm až osm tisíc let. Tvrdost této vody dosahuje nízké úrovně, maximálně 1 mval/l, a její minerální složení je rozhodující pro typický a nenapodobitelný chuťový charakter vyrobeného piva. Voda se mimořádně hodí pro proces výroby piva bez jakékoliv chemické úpravy.

Slad: může pocházet pouze z ječmene vypěstovaného v geograficky přesně vymezené oblasti Moravy, který splňuje vysoká kritéria kvality.

Chmel: při výrobě lze použít jen odrůdu Žatecký poloraný červeňák, nakupovaný a dávkovaný výlučně ve formě lisovaného hlávkového chmele (nikoliv pelet nebo extraktů). Chmel musí být pěstován ve vymezených katastrálních územích obcí v okresech Chomutov, Kladno, Louny, Plzeň – sever, Rakovník a Rokycany.

Kvasinky: Pro výrobu „Českobudějovického piva“ se používá kmen kvasinek pro spodní kvašení (Saccharomyces cerevisiae var. uvarum), jehož vlastnosti dávají pivu Budweiser Budvar charakteristickou vůni a chuť. Tento kmen byl izolován počátkem 20. století přímo v pivovaru.

Při výrobě ležáku Budweiser Budvar tedy nepřipadá v úvahu použití glukózového nebo maltózového sirupu, sladu z kukuřice nebo rýže ani dalších přísad a aditiv typu chmelových extraktů nebo přípravku Tetrahop.

Zásada výroby pouze v místě původu také neumožňuje vaření piva Budweiser Budvar licenčně mimo České Budějovice. „Tato skutečnost je zdánlivě konkurenční nevýhodou, ale pro nás je kvalita na prvním místě. Díky našim originálním postupům, specifickým výrobním podmínkám a produkci pouze v našem pivovaru máme celý proces bezprostředně pod kontrolou a zaručujeme tak, na rozdíl od licenčních výrobců, neměnnou a vysokou kvalitu našeho piva. Náš zákazník kdekoliv na světě má jistotu, že si zakoupil originální produkt, nikoliv napodobeninu,“ říká Ing. Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru.

Dodržování všech předepsaných parametrů průběžně kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Ležák Budweiser Budvar v sobě spojuje specifické geografické podmínky Českých Budějovic, pivovarský fortel, po staletí předávané zkušenosti místních lidí, pečlivě dodržovaný výrobní postup a nejkvalitnější suroviny. To vše společně vytváří jeho nezaměnitelnou chuť s jemnou hořkostí, kterou oceňují zákazníci na celém světě.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Pivo, které vaří strakonický Měšťanský pivovar pro Otavskou plavbu, ponese jiný název, než se původně uvažovalo.

Podle slov mluvčí radnice Marie Kotlíkové se těsně před tiskem etiket ukázalo, že název zlaťák už je registrovaný. „A tak přišla změna na Otavský zlatý,“ dodala.

Tento světlý ležák, označovaný jako prácheňské pivo, vyrobený speciálně pro již jmenovaný společný projekt měst Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek bude veřejně pokřtěn a poprvé ochutnán koncem května v Písku při akci Cipískoviště. Křest se odehraje v pátek 21. května od 11 hodin na plovoucím pódiu na Otavě u Kamenného mostu.

Cipískoviště nabídne v Písku o víkendu od 21. do 23. května návštěvníkům široký program, kde se kromě již populárních soch z písku objeví mezi mnoha jinými akcemi i závody dračích lodí. Těch se pravidelně zúčastňují také posádky z měst Otavské plavby.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Jana Štroblová


Domažlice se nemohou smířit se stavem vyhlášeného pivovaru a bojí se, co z něj bude.

Ukázat veřejnosti zajímavé a využitelné prostory, které zůstaly v areálu starobylého pivovaru založeného roku 1341 – to byl hlavní záměr prvních domažlických pivních slavností. Cílem bylo poukázat na poměrně dobrý stav historických objektů zapsaných mezi památky a také příchozím ukázat, jak by bylo možné pivovar oživit.

Představení návrhu na využití

Pan architekt Vorel, který je místní rodák, studoval na Baarově gymnáziu a má k městu vztah, nám zpracoval tuto studii na využití prostor pivovaru,“ uvedl několikrát za sobotní odpoledne návštěvníkům starosta Miroslav Mach. Poté na plátně postupně představil návrhy Jiřího Vorla, který podle jeho slov ´dělal´ i plzeňský pivovar Spilku.

Město Domažlice se soudí s investorem, se kterým podepsalo smlouvu minulé zastupitelstvo. Oprava pivovaru a záměr vybudovat malý pivovar a hotel měly časově navazovat na stavbu vedle stojícího Kauflandu, avšak nestalo se tak. Město proto odstoupilo od smlouvy – investor se jejího dodržení domáhal u soudu a nyní věc leží na odvolacím Krajském soudu v Plzni.

Bude na místo pivovaru rozšířeno parkoviště?

Proslýchá se, že investor jednal s vedením Kauflandu, prý by bylo možné pivovar zbořit a rozšířit parkoviště před hypermarketem,“ uvedl Deníku zdroj, který si nepřál být v souvislosti s touto neoficiální zprávou jmenován.

V této historické budově by mohl vzniknout nejen pivovárek, ale i jakési kulturní centrum, což jsme si ostatně vyzkoušeli už dvakrát. Poprvé při křtu desky Chodské vlny, podruhé dnes. Líbí se mi myšlenka architekta Vorla, který do míst současného pivovarského komína umístil prosklený výtah jako dopravní prostředek na vyhlídkovou věž,“ vysvětlil starosta Mach, který si pro tuto příležitost oblékl tričko s nápisem mluvícím za vše: SPMD.CZ Sdružení pro město Domažlice.

Uvedení návrhu architekta Vorla v život je závislé na výroku krajského soudu

V případě, že by soud Domažlice vyhrály, měly by další historický objekt se smysluplným využitím. Říkám to proto, že se nemohu dívat na areál staré domažlické nemocnice, který už roky chátrá a dělá ostudu,“ prohlásil senior Václav D. a dodal:

Moje jméno není tak důležité jako to, co se dokáže s pivovarem udělat. Dnes jsem slyšel, že z ulice by měly – pokud se to podaří – být vidět pivní tanky. Ukazovali je na obrázku, je to dobrý nápad a byla by to další zajímavost.

Zeptali jsme se

Co říká možnému zbourání pivovaru a jak se mu líbí nápad architekta, jsme se zeptali regionálního historika Zdeňka Procházky.

Slyšel jsem to také, ale vypadá to jako fáma. Sdružení Tusta i já osobně jsme se prali za to, aby byl pivovar prohlášen za kulturní památku, což se podařilo. Věděli jsme, jak to předtím dopadlo s Destou a dalšími historickými budovami ve městě. Myslím si, že nebude jednoduché památku zbourat. Každopádně se mi líbí myšlenka pivovar opravit. Vyhlídková věž nad varnou, zamýšlené muzeum i sklářská výroba by byly jen přínosem,“ odpověděl Procházka.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autorka: Milena Cibulková


«« « Strana 614 z 847 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň