Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivovary Braumeister

Do pivovaru napřesrok nejen na pivo

[úterý, 17. květen 2005]

Stavba, jakou náš region už dlouho nepamatuje, se už nějaký ten pátek poměrně nenápadně rozbíhá přímo v centru města Hradce Králové. Z areálu bývalého pivovaru v rohu Velkého náměstí nad zimním stadiónem (ZS) vzniká nové Administrativní centrum Královéhradeckého kraje.

Generálním dodavatelem stavby, jejíž hodnota přesáhne miliardu korun, je SKANSKA CZ a.s., která svoji dokonalou vizitku předložila např. při rychlé realizací Sazka Arény v Praze. Hradecké centrum buduje její divize Pozemní stavitelství Morava, generálním projektantem je firma 3Q PROJECT a.s. a investorem akce je společnost IMMORENT ČR s.r.o. Ta již loni v lednu uzavřela leasingovou smlouvu na celý objekt s Královéhradeckým krajem. Nové administrativní, ale i kulturní centrum tak posléze přejde do majetku našeho kraje.

Provoz pivovaru byl zastaven ke konci 20 století. Projekt řeší nedostatečnou kapacitu stávajícího sídla Kraje a zároveň citlivou rekonstrukci zachraňuje a oživuje chátrající areál nacházející se v městské památkové rezervaci. Některé budovy jsou dokonce zařazeny na listinu státem chráněných památek. Projekt je průběžně konzultován jak s místním Památkovým ústavem, tak i s Národním PÚ.

Vlastní rekonstrukce především odstraní z jinak architektonicky zajímavého komplexu historických budov bezcenné dostavby z dvacátého století. Všechny zajímavé části areálu ale budou zachovány a renovovány. Díky odstranění některých budov vznikne uprostřed areálu nové náměstí a tedy i nový prostor pro střetávání a život občanů.

Rozdílná výšková úroveň vnitřní části areálu (budoucího náměstí) a vnějšího okolí bude využita pro vytvoření 480 parkovacích míst v podzemních garážích, které částečně řeší i parkování aut v centru města. Rekonstruované dílo oživí a zpřístupní významnou historickou část města nad soutokem řek Labe a Orlice.

Na ploše cca 10.000 m2 vzniknou úplně nové prostory o rozloze více než trojnásobné (cca 34 000 m2). V nových i rekonstruovaných budovách nebude sídlit jen Krajský úřad. V části objektu směrem k ZS získá důstojné prostory Katedra výtvarné výchovy Univerzity HK, sídlit by zde měli také památkáři. V komerční části se předpokládá např. galerie, restaurace, i obchodní využití.

FUNKCE A VYUŽITÍ PLOCH:

Kanceláře a Univerzita - 7.500 m2

Sklady a archívy, technické prostory - 4.000 m2

Komerční plochy - 1.750 m2

Parkoviště - 14.000 m2

Víceúčelový objekt (sál, jídelna,..) - 1.330 m2

Ostatní (komunikace, veřejné plochy,...) - 5.400 m2

Přístup do nového centra bude kromě původního vstupu přes Velké nám. ještě po dvou nových schodištích, jedno z ulice ČSA, druhé přibližně na místě stávající, dost ošklivé trafostanice. Zmíněné pětipodlažní parkoviště bude umístěno pod budoucím náměstím, které vznikne z velké části na místě bývalé lahvovny. Po zbourání původního nevzhledného objektu zde bude nutno odtěžit tisíce tun materiálu až do hloubky 15m. Odvoz vytěžené hlíny i velkého množství suti ze zbouraných staveb bude probíhat v nejbližší době, a to "spodem", tedy spouštěním suti na úroveň záboru odstavného pruhu komunikace u ZS, nikoliv přes Velké nám., které bude v průběhu stavby "rušeno" jen nutnými přepravami čistého materiálu a pouze do 3,5 tuny.

Kvůli statice budov, které zůstanou zachovány, budou stavitelé muset jednak bourat postupně, jednak pomocí tzv. "milánské stěny" okolní stávající budovy zajistit. Stavba ale bude obsahovat i jiná zajímavá technická řešení.

Přestože oficiální termín dokončení a převzetí díla nájemcem by měl být nejpozději do 21.12.2006, zpoždění cca tři měsíce je už v tuto chvíli jasné díky nutným archeologickým průzkumům. Předpokládá se zde nález asi 1000 let starého jílového valu. V případě, že by došlo k nečekaným objevům, které se ale v dané lokalitě nepředpokládají, by se dokončení posunulo ještě dále. Čistou dobu stavby dodavatel, tedy Skanska CZ, garantuje a archeologický průzkum kompletně hradí.

Ačkoliv jako každá velká investice, i tato vyvolala a ještě asi vyvolá řadu dohadů, zaručených informací i představ, jak by to řešil někdo jiný, jedno je jisté. Rozsáhlá rozpadající se část starého města, kterou by sotva někdo zachránil účelněji, dostane svoji novou a funkční podobu. A nebude to ani trvat moc dlouho a do bývalého pivovaru budeme zase moci zajít i na to pivo. (HK)


Pět let se již vyrábí v Pivovaru Hols, a. s., ve Vratislavicích nad Nisou regionální pivo značky Konrad. V roce 2000 totiž po dvouleté odmlce začal opět pivovar s výrobou velmi oblíbeného vratislavické-ho piva, když areál Pivovaru Hols koupil od Pražských pivovarů. Oslavy vyvrcholí 25. června na pivních slavnostech Den Konrada, na němž vystoupí mimo jiné country skupina Sešlost a kapela Ready Kirken.

"Milovníci a příznivci liberecko - vratislavického piva tak získali před pěti lety s Konradem zpět svůj oblíbený tradiční nápoj. Již v dalším roce jsme získali sympatie i u pivovarských odborníků a vybojovali například prestižní ceny Zlaté pivní pečetě světlému ležáku Konrad 11 %, Stříbrné pivní pečetě tmavému ležáku 11 % a Bronzové pivní pečetě světlému ležáku 12 %," připomněl ředitel a sládek pivovaru Petr Hostaš.

V roce 2002 pivovar získává velmi ceněné ohodnocení pro světlý ležák Konrad 12 % - Pivo roku 2002 na výstavě v Českých Budějovicích. V roce 2003 je opět odborníky oceněn tmavý ležák Konrad 11 % Bronzovou pivní pečetí na výstavě značek v Táboře. "Získali jsme i první zahraniční ocenění - 12 % Konrad v soutěži pivovarů v polském Szcyrku," doplnil ředitel.

V roce 2003 rozšiřuje pivovar řadu svých výrobků o speciální polotmavý ležák Konrad Eso a vysokoalkoholické pivo Konrad Jocker 14 % a výjimečné červené pivo Konrad Červený král, který si získává nesmírnou popularitu. "Tento speciál dodáváme jak v lahvích, tak i v sudech při svátečních příležitostech, kterým bude i 5. výročí obnovení výroby piva ve Vratislavicích," přislíbil Petr Hostaš.

Pivovar exportuje své výrobky na švédský, polský, německý, španělský a italský trh. "V současné době připravujeme také export na východní trhy," prozradil Jaroslava Toman z obchodního oddělení pivovaru.

Pivovar disponuje vlastní sladovnou. Slad se stává taktéž vývozním artiklem do sousedního Německa či do Moldávie a vaří se z něho pivo i v soukromém pivovaru Čechoameričana Jiřího Maška na dalekém Hondurasu. "Aktivně se také podílíme na společensko kulturních a sportovních akcích v regionu. Jsme partnerem úspěšného ženského florbalového týmu Liberce, podporujeme činnost libereckých kuželkářů a šachistů, Klubu cyklistů pivovaru Vratislavice a dalších. Spolupracujeme s muzeem automobilových veteránů, které sídlí v našem areálu, " vypočítal namátkou ředitel.

Pro veřejnost byla v roce 2003 otevřena na vrátnici pivovaru podniková prodejna zvaná Pivní záchytka, kde si mohou příznivci piva Konrad zakoupit za velmi přijatelné ceny celý sortiment piv, na své si přijdou i sběratelé pivních suvenýrů, které prodejna nabízí. "Pořádáme Dny otevřených dveří s exkurzí pivovaru, přijíždějí sem návštěvy z ciziny, nedávno třeba až z Irska, k pronaj-mutí k oslavám je i Pivovarský šenk," podotkl Jaroslav Toman s tím, že letošní 5. výročí oslaví pivovar se svými příznivci v sobotu 25. června na pivních slavnostech Den Konrada. (Liberecký den)


Soukromý Pivovar Vratislavice v Liberci zkouší míchat nápoj, který je Německu populární mezi mladými lidmi a mezi milovníky motorek. Nápoj je vlastně směsí piva a většinou sladké limonády. Vratislavičtí zatím smíchali pivo s citronovou limonádou a s kolou. "O tento druh nápoje na našem trhu zájem sice není, máme ale odběratele ze sousedního Saska, který by chtěl, abychom ho pro něj vyráběli, zatím ale děláme jen vzorky," řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš.

"Českého pivaře bychom tím nenadchli, v Německu a hlavně v Sasku je to ale poměrně oblíbené," uvedl Hostaš. Zda ale budou tyto směsi pro Němce skutečně vyrábět, není podle něho zatím rozhodnuto. "Museli bychom mít víc odběratelů, vyrábět to pro jednoho se nevyplatí," vysvětlil Hostaš. Podobnou směs znají velmi dobře například i zemědělci na jižní Moravě, kteří v časech žní usedají do rozpálených kombajnů. "Piju to už léta. Je to sice horší než pivo, ale zase lepší než limonáda," říká například Jindřich Marek, který v létě s oblibou míchal znojemskou desítku s jakoukoli limonádou.

Zájem o tyto míchané nápoje přitom v Německu roste, za letošní první čtvrtletí vzrostl o pět procent, zatímco spotřeba běžného piva meziročně klesla. Podle Hostaše se pivo míchá s citronovou či malinovou limonádou nebo s "colou". "Výsledný nápoj smí mít maximálně 3,5 procenta alkoholu," dodal.

V konkurenčním Pivovaru Svijany zatím o ničem podobném neuvažují. "Máme takový odbyt našeho normálního piva, že podobné speciality dělat nemusíme," řekl ředitel František Horák. Na rozdíl od vratislavického pivovaru, který část své produkce vyváží nejen do Německa, ale i do Švédska, Itálie či Španělska, Svijanští prodávají své pivo hlavně v Česku. Největším odbytištěm je pro oba pivovary hlavně Liberecký kraj, kde se spotřebuje kolem 90 procent jejich produkce. (iDnes)


Legendární postavu z etikety velkobřezenského piva používají dokonce i v Itálii, Kostarice nebo Uruguayi. Slavné značky: Výrobky, které proslavily severní Čechy Bodrá tvář velkobřezenského poštmistra Zippicha trůní na pivní etiketě Březňáku už devadesát devět let. Tato obchodní značka dosáhla takové oblíbenosti, že ji používají i pivovary až v Uruguayi či v Kostarice. Samozřejmě bez svolení majitele původní ochranné známky, pivovaru Velké Březno.

Slavná pivařova tvář oslaví v příštím roce 100. výročí. Dobře živený a svátečně oděný padesátník s vysokým čelem a pečlivě upraveným plnovousem si nahýbá z plného půllitru, jehož dno lehce podpírá levou rukou se zapáleným doutníkem. To je hrubý popis legendárního portrétu ze současné etikety Březňáku.

"Vypadá jako správný piják, vyzařuje z něj pohoda a klid," vypočítává hodnoty této známky přední český historik pivovarnictví Petr Žižkovský.

Dnes jde o samozřejmou a ceněnou relikvii velkobřezenského piva. Ale za socialismu upadla téměř na 40 let v zapomnění. Její historie začíná roku 1906, kdy si pivovar Velké Březno registruje ochrannou známku 'tvář pivaře'. Značka začíná postupně dominovat etiketám piv s názvy Korunní, Výčepní, Svatojiřské a Březňák. Objevuje se i na táccích, reklamních plechových cedulích a na hlavičkovém papíře pivovarů. Vláda pana Zippicha se ještě utvrdila po vzniku Československa, kdy musel pivovar ze všech reklamních a úředních materiálů vymazat rakousko-uherskou orlici. Privilegium k jejímu užívání mu udělil v roce 1901 sám František Josef I. Březňák byl dvorním dodavatelem piva. Orlici tedy roku 1918 zastoupila pivařova tvář. Už před první světovou válkou pomáhala prodávat ústecká piva na zahraničních trzích. A to jak z velkobřezenského pivovaru, tak z majetkově spřízněného v ústecké čtvrti Krásné Březno.

"To byl naprosto kuriózní a v českých podmínkách ojedinělý případ výměny loga mezi pivovary. Zippich se objevuje na exportních etiketách Měšťanského pivovaru Ústí nad Labem -Krásné Březno a propaguje i Ústecké plzeňské, což byla značka povolená k prodeji v Německé říši," poukazuje na zahraniční angažmá značky Petr Žižkovský. Ústecké pivovary měly zastoupení až v Kapském Městě či v Daar es Salaamu, tam všude reprezentoval české země i Zippich. Ani 2. světová válka expanzi nezastavila. Pivovar dokonce dodával pivo pro německé jednotky Afrikakorps.

Zippich se usmívá také v Kostarice, Itálii či Uruguayi. Až znárodňování po roce 1945 znamenalo pro Zippicha nucený odpočinek. Zmizel z etiket na dvacet let. "Pak přišlo Pražské jaro, uvolnění poměrů a v pivovaře si někdo vzpomněl na zajímavou předválečnou etiketu. Jenže v roce 1969 už zase musela z lahví dolů. Někomu prý Zippich moc připomínal Lenina," popsal krátké intermezzo šéf pivovaru Jaroslav Rottenborn, stojící za znovuvzkříšením značky v 90. letech. Pár minut slávy, přesně řečeno 14 dní, bylo dopřáno Zippichovi ještě i uprostřed tvrdé normalizace. V roce 1981 se dočasně zvýšil odbyt piva a nedostávalo se etiket. "Byly tu právě zbytky z osmašedesátého, tak jsem je dal do oběhu. Bylo vidět, že to zákazníci vítali. Lahve se nám vracely bez etiket," vzpomíná Rottenborn na svůj partizánský čin. Plné restituce se značka dočkala až roku 1990. Ale to neznamená, že by Zippich čtyřicet let spal. Desítky let se usmíval a mnohde se i dodnes usmívá na pivaře v Uruguayi, Itálii, USA, Rumunsku či Kostarice. Druhý život Zippicha vypátral významný český sběratel pivních etiket Antonín Tupý, který na nápadně podobný obrázek ústeckého pivaře opakovaně narazil na zahraničních sběratelských burzách.

"Třeba v Itálii se začal Zippich používat už před válkou a okopírovali ho zřejmě z exportního Březňáku. Ovšem do Jižní a Střední Ameriky ho nejspíš přivezli s sebou odsunutí sudetští Němci," vysvětlil záhadu Petr Žižkovský. Inspiraci Březňákem tyto zahraniční etikety nijak nepopírají. Například na kostarickém pivu je obrázek takřka do detailu shodný. Na současném uruguayském pivě chybí Zippichovi jen doutník, tamní starší etikety obsahují ale i tento detail. Nynější majitel pivovaru, firma Drinks Union, si obchodní značky Zippich velmi cení, ale její nelegální používání za hranicemi ji příliš neznepokojuje. "V Kostarice či Uruguayi to naše zájmy neohrožuje, bereme to spíš jako kuriozitu. Kdyby to ale bylo třeba v Německu, kam vyvážíme desítky tisíc hektolitrů piva, to bychom se bránili. Evropské trhy si musíme hlídat. Proto se možná začneme brzo zabývat i situací v Itálii či Rumunsku," reagoval prokurista firmy Josef Vejlupek.

Je pan Zippich legendou nebo skutečně existoval? Pohled na portrét z etikety velkobřezenského pivovaru nevyvolává jen chuť na pivo. Tvář vyzařuje i určité tajemno. Jaroslav Rottenborn přiznává, že když v roce 1990 oživoval značku, neznal ani jméno dotyčného pivaře. V archivech o něm nebylo zmínky a lidé, kteří mohli něco pamatovat, už nežili nebo patřili k odsunutým českým Němcům.

"Na začátku 90. let přišel jeden důchodce, že by si chtěl prohlédnout pivovar, že tam pracoval jeho tatínek. Byl to sudetský Němec a uměl obstojně česky. Když viděl v pivovaru starou reklamní ceduli, vyřkl jméno Zippich a vyprávěl mi o něm legendu, která se prý v pivovaru za jeho dob tradovala," poodhlalil tajemství ředitel pivovaru.

Legenda tvrdí, že Zippich byl velkobřezenský poštmistr a za to, že na věčné časy propůjčil svou tvář etiketám, získal od pivovaru doživotní rentu 30 piv týdně. Drinks Union na legendu navázal a každý rok hledá Zippichova dvojníka, jemuž také udílí pivní rentu. Pivaři si kvůli tomu holí hlavy a pěstují plnovous.

Kdo ale byl pan Zippich a existoval vůbec? Teprve letos se pustil do pátrání po majiteli nejslavnější české pivní tváře Petr Žižkovský. "Ještě nejsem v bádání u konce, ale už teď můžu říci, že archivy potvrdily, že ten člověk žil ve Velkém Březně. Objevil jsem i detaily z jeho života, které legendu doplňují a částečně i opravují." (MF Dnes)


Chybějící vlastní pivovar v Karlovarském kraji zřejmě nedal spát krajským zastupitelům. Po zrušení pivovarů v Chebu na začátku 90. let minulého století a o několik let později i v Karlových Varech totiž žádný funkční pivovar v regionu nezbyl. Proto se krajští radní rozhodli podporovat vznik celkem tří malých rodinných pivovarů v regionu.

„Kraj nemá žádný svůj vlastní pivovar,“ uvedl hejtman Josef Pavel (ODS). „Proto se radní rozhodli podpořit vznik malých pivovarů v každém ze tří bývalých okresů kraje,“ dodal. Na otázku Práva, zda bude kraj podobně podporovat i vznik například vinic či vinných sklepů, první náměstek hejtmana Jan Zborník (ODS) s úsměvem reagoval: „O vinicích se zatím nejednalo.“ Narážku na možnou podporu vzniku palíren v regionu komentoval radní Luboš Orálek (ODS): „Možná se o tom poradíme v radě příště.“

Jeden pivovar by tak měl vzniknout obnovou původního na zámku v Chyších na Karlovarsku „Podepsali jsme s majitelem zámku panem Lažanským partnerskou smlouvu,“ uvedl náměstek hejtmana Jiří Behenský (ČSSD), podle kterého bude Lažanský shánět peníze na obnovu pivovaru z Evropské unie. „Partnerství je výhodné pro dobré ohodnocení žádosti o subvenci,“ vysvětlil Behenský.

Dalším pivovarem, který se může těšit podpoře krajských radních, je pivovar Loketský. „Zde by se mělo na loketském hradě vyrábět pivo Florián,“ podotkl hejtman. „Na Chebsku se zatím ještě nikdo založit nebo obnovit pivovar nerozhodl. Pokud se tak ale stane, tak jeho projekt opět podpoříme,“ konstatoval Pavel. (Právo)


Zhruba 20 hektolitrů speciálního piva se šampaňskými kvasinkami ročně vyrobí společnost Pivo Praha spolu s Měšťanským pivovarem ve Strakonicích. Mají ho v oblibě především Rusové a Britové, řekl Jan Šturáň ze společnosti Pivo Praha. Vedle nich pivo v jedné pražské restauraci, která je zatím jako jediná nabízí, bez rozdílu národnosti upřednostňují také ženy. „Není totiž tak hořké jako klasická piva, má lehkou chuť a šuměním šampaňské trochu připomíná,“ dodal Šturáň. Firma Pivo Praha vyrábí ještě například kávové pivo na bázi černého, banánové pivo, višňové, vanilkové, kopřivové nebo chilli pivo. V Evropě je obliba netradičních piv největší v Německu. Meziročně zde odbyt mixů piva s kolou či limonádou vzrostl za první čtvrtletí o pět procent na 50 miliónů litrů. Češi jsou naopak podle odborníků v pití piva konzervativní a upřednostňují tradiční chuť. (Právo)


Cena Budvaru pro Járu Cimrmana představuje kyprou dámu v dvoudílých plavkách, které údajně vynalezl právě český velikán. Když dnes večer Česká televize představí nominace na vítěze ankety pojmenované Největší Čech, budou jistě padat jména proslulých státníků, králů či umělců. Jedno ocenění je ale jasné již předem. Je to cena Budvaru pro největší český unikát – Járu Cimrmana.

"Dlouhodobě si ceníme poctivé práce, tradice, invence, českého umu, zkrátka všeho co je unikátní a ryze české," říká Daniel Jírovec, vedoucí marketingu českobudějovického pivovaru a dodává: "Proto jsme vymysleli a prosadili speciální ocenění pro Járu Cimrmana, který všechny tyto hodnoty představuje." Jára Cimrman se po prvním kole hlasování v anketě Největší Čech stal jasným favoritem. Česká televize však tohoto velikána z ankety vyřadila, protože pravidla nedovolují účast fiktivní osoby. Příznivci tohoto českého génia na jeho podporu sepsali petici, pod kterou nasbírali téměř čtyřicet tisíc podpisů.

Cenu zástupcům Járy Cimrmana – pánům Smoljakovi a Svěrákovi, předá známý český astrofyzik Jiří Grygar. Cena, kterou je unikátní soška, má velice symbolický význam. Představuje postavu ženy kyprých tvarů – ideál krásy z Cimrmanovy doby, která je oblečena do červených dvoudílných plavek. Cimrman podle svých propagátorů vynalezl dynamit, telefon, žárovku a další převratné technické vymoženosti. Bohužel ho pronásledovala nepřízeň osudu. Na patentovém úřadě ho vždy o chlup někdo předběhl. Stalo se tak, že jediným vynálezem patentovaným na jméno Jára Cimrman jsou právě dvoudílné plavky. (iDnes)


Pivní pěna chce čas, radil porotce

[středa, 11. květen 2005]

Jaká je správná teplota piva ve sklenici? I na takové otázky včera odpovídali účastníci soutěže Krušovické čepování, kterými byli studenti hotelových škol a učni oborů kuchař-číšník z celého Česka. Jejich hlavním úkolem ale bylo načepovat v časovém limitu vzorovou třetinku piva, u které porota hodnotila správnou míru, pěnu a celkový vzhled piva ve sklenici.

„Někteří jsou dost vynervovaní, je vidět, jak se jim klepou ruce. Přitom zbytečně moc pospíchají, na správnou pěnu to chce nechat si čas,“ sledoval výkony soutěžících porotce Lubomír Závora, dlouholetý pracovník Královského pivovaru Krušovice. Souhlasil s ním i další z porotců, Richard Kučera, student rakovnické Integrované střední školy, který se stal na jaře v celostátním finále Králem výčepních. Teď držel palce svým nástupcům. Rakovnické družstvo ve složení Petra Seinerová, Michal Prask a David Netušil ale letos skončilo páté. Nejlepší z nich, Petra, byla celkově desátá. Zvítězil Marek Prušák ze stochovského učiliště a v týmech učiliště z Třebíče.

„Ono je to hodně o štěstí, jak vám to vyjde. Vlastně jsme ani moc nemohli trénovat, protože někteří z nás byli například na praxi ve školní jídelně,“ shodli se soutěžící z Rakovníka. A jak dodali, v testu sice odpovídali, jak má být pivo správně vychlazené, ale realita bývá někdy jiná. „Už jsem se při praxi v restauraci setkal i s tím, že host si přál pivo teplé,“ podotkl Michal Prask. (MF dnes)


Málokterý pivovar se může pochlubit tím, že se v jeho areálu odehrává jeden z nejslavnějších českých filmů. Pivo z nymburského pivovaru dnes přitom znají pivaři nejen v Čechách, ale i v dalekém zahraničí. Jeho novodobá historie se začala psát před sto deseti léty. V roce 1895 totiž začala stavba nového pivovaru na okraji města. Moudré rozhodnutí postavit nový pivovar právě tam umožnilo v posledních letech minulého století modernizovat a rozšířit kapacitu na dnešních téměř 200 tisíc hektolitrů piva ročně.

Pivovar je úzce spjat se jménem spisovatele Bohumila Hrabala. Ten v nymburském pivovaru prožil jako syn správce pivovaru bezmála tři desítky let a prostředí a příběhy lidí jeho milého pivovárku neopakovatelným způsobem popsal ve svých knihách. Mistr souhlasil použít pro obchodní název motiv z nich, a tak se se zlatavý mok z Nymburka jmenuje již druhé desetiletí Postřižinské pivo. Pivovar Nymburk se účastní a podporuje řadu vzpomínkových akcí na tohoto génia české literatury.

Pivovar v současné době vyrábí pět druhů světlého piva, dva speciály a jedno tmavé pivo.

Mimo běžně dodávané sudové a lahvové pivo v klasických 0,5litrových lahvích si může spotřebitel vybrat i exkluzivní třetinkové balení nebo půllitrové plechovky. Většina značek byla na řadě degustací, kterých se pivovar každoročně účastní, oceněna. S postřižinským točeným pivem se můžete setkat nejen v okolí Nymburka, ale i v Krkonoších, severních Čechách a samozřejmě i Praze, ale i na Moravě. Lahvové i plechovkové pivo pak můžete nakoupit v síti několika obchodních řetězců po celé České republice.

Tradičními obchodními partnery jsou zákazníci ze SRN, kam je exportováno jak sudové, tak i lahvové pivo. Se značkou Gold Bohemia Beer, pod kterou je pivo převážně vyváženo se můžete střetnout i ve Švédsku, Dánsku, Itálii, Španělsku a Francii. Skutečnou exotikou byly však 2 kontejnery piva vypravené až k protinožcům do Austrálie.

Pivovar Nymburk pravidelně každou třetí sobotu v červnu pořádá mezi širokou veřejností velmi oblíbenou akci - Den otevřených dveří. V letošním roce toto připadá na 18. června. Vystupovat budou známí zpěváci a umělci, proběhne řada soutěží pro děti a dospělé. Bohaté občerstvení je samozřejmostí. (iDnes)


Generální ředitel Pivovaru Klášter Josef Špryňar přišel vést oblíbený pivovar před necelými dvěma lety. Od té doby se mnohé změnilo. Jeho marketingové a manažerské nápady jsou však velice zajímavé a přinášejí pozitivní výsledky. V poslední době lze třeba jmenovat dokončení náročných jednání o dodávkách klášterského piva do několika asijských zemí, ale především zajímavé kontrakty v Německu, a pak také i v jiných zemích. Rozjednané jsou další lukrativní zakázky, o kterých se zatím nahlas nehovoří. Do sféry Špryňarových aktivit lze bezesporu zařadit nový výrobek - nízkostupňové pivo Fitness Bier určené jako vhodný doplněk při cvičení fitness. Tváří tohoto piva se stal oblíbený herec Jiří Krampol. Pivovar se svým chutným pivem proráží i do pražských hospůdek a restaurací. Záměrem pivovaru však je udržet a doslova hýčkat i příznivce klášterského piva takzvaně kolem komína, tedy v nejbližším okolí pivovaru. A tady přišel další, doslova geniální nápad ředitele. Do party zkušených obchodních zástupců se mu podařilo zařadit známého místního zpěváka Luboše Odháněla. Právě jeho postava může přinést zajímavé kontakty, vždyť Odhánělova kapela Nastarýkolena, která vydala už čtyři cédéčka, plní sály na Semilsku, Jičínsku, Mladoboleslavsku, začíná prorážet i do dalších regionů. Kapela je častým hostem na vlnách rádia Jizera i dalších rozhlasových stanic. Obchodní zástupci tráví mnoho času péčí o stálé klienty i jednáním o nových odběratelích. Přesně to je i náplní práce Luboše Odháněla. Včetně vysvětlování, proč by měli ve své provozovně nabízet právě pivo z Kláštera. "Konkurence v této branži je obrovská. Já jsem ale v pohodě. Tohle pivo je dobré, kvalitní a chutná mi. Já nenabízím něco, čemu bych nevěřil. Je ale pravda, že není lehké prorazit. Na druhou stranu to, že jsem určitým způsobem známý, může někde otevřít vrátka trochu rychleji," dodal Luboš Odháněl. O neutuchajících marketingových nápadech generálního ředitele Špryňara hovoří i poslední aktivita pivovaru, která se pojí s dlouhodobým seriálem ve sjezdovém lyžování Česká pojišťovna Cup. "Jsou to závody v paralelním sjezdovém lyžování a my jsme tam jako sponzor, který pochopitelně dodává pivo," vysvětlil ředitel. (Boleslavský deník)


Mesto Martin vyrúbilo akciovej spoločnosti Heineken Slovensko daň z nehnuteľnosti 10 252 496 Sk, splatnú v štyroch splátkach. Primátor Stanislav Bernát zdôvodňuje konanie mesta tým, že Heineken nevyužíva svoje objekty na účely k tomu určené.

Mesto Martin sa rozhodlo postihovať týmto spôsobom podnikateľov, ktorí nepodnikajú na území mesta tak, ako by podnikať mali. Podľa primátora mu to ako správcovi dane umožňuje zákon. Prípadné odvolania budú podľa Bernáta "preskúmané tak, aby si niekto nemyslel, že tu niečo vymýšľame alebo porušujeme zákon". Zároveň vyjadril presvedčenie, že Heineken celú situáciu zváži. "Ponúkli sme im, že odkúpime pivovar za 50 miliónov korún. Nie mesto, ale firma, ktorá by vznikla v zmysle obchodného zákonníka," spresnil martinský primátor. Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a. s., zastavila výrobu vo svojom martinskom pivovare 6. novembra 2003. Dôvodom bola podľa PR manažéra spoločnosti Petra Šveca znižujúca sa efektívnosť produkcie a predaja piva, ktorá vyplýva z celkovo nižšej kúpyschopnosti ľudí.

V martinskom pivovare prišlo po zastavení výroby o prácu približne 120 zamestnancov. "Keď je v meste 110-ročná tradícia výroby piva, nevidím dôvod, prečo by sa nezačalo pivo variť znova," skonštatoval v tom čase Bernát, pre ktorého bolo zastavenie výroby piva nepochopiteľné. Heineken podľa jeho vyjadrenia znížil v prosperujúcom martinskom pivovare počas svojho pôsobenia ročnú produkciu piva z asi 330 000 hektolitrov (hl) o tretinu.

Pivo sa v centre Turca vyrába od roku 1893. V roku 1991 sa tunajší pivovar pretransformoval na súkromnú spoločnosť, v roku 1992 ho v privatizácii získal podnikateľ Karol Konárik a od roku 1999 vlastní martinský pivovar spoločnosť Heineken Slovensko. (hn online)


Spoločnosť Heineken Slovensko, a. s., sa odvolala voči rozhodnutiu mesta Martin, ktoré jej vyrubilo daň z nehnuteľnosti za pozemky a budovu bývalého martinského pivovaru v celkovej výške 10 252 496 Sk. Podľa PR manažéra spoločnosti Heineken Slovensko Petra Šveca sa daň z nehnuteľnosti zvýšila oproti roku 2004 desaťnásobne. "Pri príprave daňového výmeru mesto zrejme vychádzalo zo Všeobecného záväzného nariadenia o miestnych daniach, v ktorom je okrem iného uvedené, že správca dane môže zvýšiť daň až na desaťnásobok, ak sa podnikateľské stavby nevyužívajú na činnosť podľa kolaudačného rozhodnutia. Podľa nášho názoru však došlo k nesprávnej interpretácii tohto ustanovenia," povedal Švec.

Spoločnosť Heineken Slovensko argumentuje podľa Šveca tým, že k naplneniu tohto ustanovenia by došlo len v prípade, ak by Heineken priestory bývalého pivovaru využíval na iné účely, ako určuje kolaudačné rozhodnutie. "Skutočnosť je však taká, že Heineken uvedené nehnuteľnosti nevyužíva a nevyužíva ich z ekonomických dôvodov," skonštatoval Švec.

Ďalším argumentom je, že spoločnosť Heineken považuje rozhodnutie mesta Martin za protiústavné. Ústava SR ani žiadny platný všeobecne záväzný právny predpis SR podľa PR manažéra Heinekenu nehovorí, že vlastník je predmet vlastníctva povinný užívať. "Pokiaľ by totiž mesto Martin trvalo na takejto aplikácii spomenutého ustanovenia, znamenalo by to obmedzenie vlastníckeho práva. Zo strany mesta Martin by sme boli napriek ekonomickým podmienkam nútení robiť niečo, čo by pre nás znamenalo vytváranie straty," dodal Švec.

Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a. s., Nitra, zastavila výrobu vo svojom martinskom pivovare 6. novembra 2003. Dôvodom bola znižujúca sa efektívnosť produkcie a predaja piva, ktorá vyplýva z celkovo nižšej kúpyschopnosti ľudí. (HN.sk)


Lahvové pivo končí

[sobota, 23. duben 2005]

Starobrno přesouvá výrobu lahvového piva Hostan ze Znojma do Brna. Firma chce rozšířit prodej do celé země, což vyžaduje zvýšení trvanlivosti. Výrobu lahvového piva ve Znojmě nahradí točené limonády. Změny se nedotknou výroby sudového piva ve Znojmě. (MF Dnes)


Jedním ze dvou pivovarů, na které zapomněli tvůrci mapy vymezující pojem České pivo, byl i Zlatopramen a Březňák ze skupiny Drinks Union (DU). Vzhledem k silné exportní pozici pivovaru by toto opomenutí výrobci přineslo nemalé škody. Pokud by Evropská komise schválila registraci tohoto pojmu bez těchto pivovarů, nemohl by DU České pivo vařit. Přepracovaná verze mapy už s oběma pivovary, jak v rozhovoru potvrdil Jaroslav Lstibůrek, místopředseda představenstva Drinks Union, počítá.

Jste tím, že se na vás zapomnělo, překvapeni?

"Ne. Víme o tom od prosince 2004, kdy jsme obdrželi příslušnou mapku. Změnu šlo provést i přesto, že žádost je už v Bruselu odevzdaná."

Jaké škody by mohly vzhledem k exportním ambicím pivovaru, kdyby byl pojem České pivo v EU prosazen bez vás, vzniknout?

"Takový odhad škody by byl zatížen chybou, že by se šlo spíše o spekulaci."

Je pojem České pivo taková značka, která otevírá zahraniční trhy?

"Pro nás je pojem České pivo významný. Při prodeji piva je velice důležité, pokud se můžeme opřít u vhodné vjemy, které mají spotřebitelé již ve svých myslích. U Českého piva tomu tak skutečně je. U zlatavého moku byly nalezeny fyzikálněchemické charakteristiky, na základě kterých můžeme určit, zda bylo pivo vyrobeno v Čechách. Právě pitelnost piva je velice významnou vlastností "Českého piva". Je to tedy pojem, který jsme schopni poměrně přesně popsat a proto také věříme, že šance na jeho registraci na úrovni Evropské unie je poměrně vysoká." (Mojenoviny)


Pětatřicetiletý vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela pochází z jižní Moravy a tvrdí, že nikdo z jeho rodiny nikdy netíhnul ani k přílišné konzumaci vína, jak by se na jihomoravského patriota slušelo, ale ani piva. A on sám je v rodině první, kdo se dal na výrobu sladového moku. "Pivovarnictví jsem si vybral proto, že to naše národní tradice a jistota do budoucna," říká dnešní nejvyšší manažer Ostravaru. Od absolutoria vysoké školy pracuje pro Staropramen a vyzkoušel si tam například práci v laboratořích nebo technické zadání - optimalizaci práce stáčecích linek. V Ostravě působí jako vrchní sládek od roku 2001. "Jsem šéfem výroby a stáčení piva, moje zodpovědnost vlastně končí na rampě, kde začíná distribuce a obchod," tvrdí. Pivo sám pije rád a dokáže sugestivně přesvědčovat nepijáky o tom, proč by si je měli denně dopřát.

Jako reprezentant ostravského pivovaru je Kužela patřičně pyšný na úspěchy závodu. Ostravar je podle něj typicky domácí značka a účastní se s úspěchem většiny tuzemských soutěží. Z Tábora si pivovar letos přivezl zlatou Českou pivní pečeť za světlé speciální pivo Ostravar Strong nebo stříbrnou za desetistupňový Originál. Strong dostal také cenu českých sládků za rok 2004. "Víte, jsou ceny a ceny. Já osobně mám raději degustace spotřebitelské, protože pivo prostě musí mít zákazníky, kteří si je koupí. Pro ně vyvíjíme piva nová, a je to těžké - ujme se tak třetina, zbytek končí v šuplíku. S novým výrobkem jdeme na trh tak (iHNed)


Fotbalisté křtili nové balení piva

[čtvrtek, 21. duben 2005]

Spojit fotbal a pivo? Ve světě už to není nic neobvyklého a v Ostravě se taková spolupráce rozjíždí také. Tak jako například proslulý fotbalový FC Liverpool, za který mimo jiné hraje bývalý útočník Baníku Ostrava Milan Baroš, spolupracuje s pivovarem Carlsberg, oficiálním pivem ostravského Baníku je Ostravar. Proto včera současní hráči ostravského celku Radek Slončík, Martin Čížek, Peter Drozd a Martin Raška společně s vrchním sládkem Ostravaru Robertem Kuželou oficiálně vyslali do světa nové balení piva. To zdobí portréty fotbalistů a jeho součástí je také fotbalová soutěž pro spotřebitele. „Moc nás nefoťte. My pivo nemůžeme,“ usmívali se fotbalisté na křtu a popíjeli přitom nealkoholické pivo. „Pivo bychom neměli pít ani po zápase, ale to už záleží na každém z nás...“ poznamenal Radek Slončík. (MF Dnes)


Rozšíření prodeje lahvového piva Hostan do všech regionů České republiky je hlavním cílem projektu rozvoje této značky, který představila mateřská společnost Starobrno, a.s. Prvním krokem bylo umístění produktů Hostan do prodejních sítí nadnárodních řetězců. Nyní se připravuje rozšíření na další prodejní místa celorepublikových maloobchodních sítí.

Starobrno předpokládá, že se mu tak v příštích letech podaří výrazně zvýšit výstav lahvového piva této tradiční značky. Podle mluvčího Aleše Řiháčka je však podmínkou pro expanzi Hostanu zvýšení jeho chuťové stability a trvanlivosti na potřebných minimálních šest měsíců. Technologie výroby v pivovaru Hostan to neumožňuje, proto bylo rozhodnuto převést od července výrobu lahvového Hostanu do moderního pivovaru Starobrna v Brně.

Mateřská společnost se podle Řiháčka snaží zmírnit dopad přesunu výroby lahvového piva na zaměstnance ve Znojmě. Z 25 pracovníků, jichž se tato změna týká, dostalo 13 nabídku dalšího zaměstnání u společnosti Starobrno. Pro odcházející zaměstnance má firma připraveno nadstandardní odstupné až do výše pěti měsíčních platů v závislosti na délce pracovního poměru u společnosti. (Právo)


Pivo z Vyškova pluje za oceán

[středa, 20. duben 2005]

Až do státu Illinois míří v těchto dnech první várka dvanáctistupňového piva z vyškovského pivovaru. Kvůli přepravě po lodi a větším výkyvům teplot prošlo silnější filtrací a prodloužila se tak jeho trvanlivost na půl roku. Pivo pro USA pivovarníci z Vyškova stočili do speciálních třetinkových lahví. (MF Dnes)


Pivovar posílil prodeje i tržby

[středa, 20. duben 2005]

Meziroční zvýšení prodejů i tržeb ohlásil za první čtvrtletí Pivovar Černá Hora. „Odbyt vzrostl zhruba o jedno procento na 28 394 hektolitrů u piva a u limonád na 5 592 hektolitrů. Tržby posílily z 37 milionů na 40,5 milionů,“ řekl ředitel Ivo Štorek. (Agris)


Zvýšení prodejů i tržeb ohlásil letos v prvním čtvrtletí pivovar Černá Hora. Vstup do Evropské unie a zjednodušení podmínek umožnilo v daleko vyšší míře uvažovat o exportu. Zatímco loni vyvezl podnik 635 hektolitrů převážně na Slovensko, letos počítá s odbytem zejména v Německu, Itálii, Švýcarsku, Rakousku a Velké Británii. Ekonomický tlak přinutil pivovar k úvahám o zdražení, kterému se dříve vyhýbal. "Podle okamžité situace na trhu zvažujeme zdražení jen sudového, nikoli lahvového piva," upozornil Štorek. Zvýšení ceny by bylo v řádu desetihaléřů na půllitru. (Blanensko.info)


«« « Strana 877 z 896 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI