Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Sexy beer aneb mládež navrhuje pivo

[úterý, 20. prosinec 2005]

Jste mladí, pijete pivo a víte, co vám chutná? Pak můžete ovlivnit, jaké pivo se bude vyrábět. Pro neobvyklý postup zavedení novinky na trh se rozhodl pivovar Černá Hora. Jediné, co o chystaném výrobku zatím sami pivovarníci ví, je název - Sexy Beer.

Nevyřešenou otázkou zůstává, jak bude „sexy pivo“ chutnat. „Rozhodli jsme se zaměřit na mládež. Po Novém roce chceme zahájit řadu degustací a anket, během nichž se lidé budou vyjadřovat k chuti nového piva a k tomu, co by změnili. My potom upravíme konečnou chuť výrobku,“ odhalil plány majoritní vlastník pivovaru Černá Hora Jiří Fusek.

Že by při vývoji novinky, jež se má objevit na pivních slavnostech 1. května 2006, podporoval alkoholismus mládeže, Fusek odmítá. „Já sám už jsem pán v letech. Mladý je pro mě každý od dvaceti do čtyřiceti let. Přesně pro ně bude Sexy Beer určen,“ bránil se majitel černohorského pivovaru. (MF Dnes)


"Kde se flákáš, panenko," zaburácí číšník oblečený do zašlé záplatované košile na zhruba šedesátiletou ženu, která právě vchází do Středověké krčmy v Dětenicích nedaleko Mladé Boleslavi.

V jedné větě tak vystihuje podnikatelský nápad, který měli manželé Ondráčkovi, když krčmu spojenou s pivovarem před třemi lety otevírali. "Chtěli jsme nalákat hosty na něco neobvyklého," říká majitel Pavel Ondráček, jehož obrovská krčma má bez letní zahrádky kapacitu 730 míst.

Obsluha chodí ve středověkých kostýmech a používá dobovou mluvu. I způsob vaření je staročeský. Jedním z receptů v nabídce krčmy je například kačena dokrmená šiškami. Čtvrtka přijde na 195 korun.

Právě díky netradiční atmosféře dávno uplynulých časů se Středověká krčma umístila na prvním místě v čerstvém vydání gastronomické ročenky Grand Restaurant v kategorii interiér.

Manželé Ondráčkovi vlastní v Dětenicích kromě krčmy s pivovarem zámek, před rokem otevřeli i hotel v rustikálním stylu. Ondráček se netají tím, že jejich cílem je nalákat do Dětenic co nejvíce turistů a návštěvníků a přimět je, aby pobyli co nejdéle. Nejvíce vydělají Ondráčkovi za pronájmy na zámku, kde se konají svatby nebo firemní školení. Zámek ale podle Ondráčka také spolyká nejvíce peněz.

Roční hrubá tržba krčmy se pohybuje kolem čtyřiceti milionů korun, náklady na provoz a platy zaměstnanců přijdou zhruba na třicet milionů. "Svítíme pouze svíčkami a vaříme na dřevěném uhlí, to stojí hodně. Když zaplatíme devatenáctiprocentní daň, která je vůči majitelům restaurací likvidační, zůstane nám na provoz a něco málo navíc," naráží Ondráček na to, že ještě před více než rokem platili restauratéři pětiprocentní daň z přidané hodnoty.

Podle Ondráčka je ideální, když do Dětenic přijede firma, pronajme si salonek na zámku, ubytuje zaměstnance v hotelu, ti si prohlédnou pivovar a večer stráví v krčmě.

Zdržet návštěvníky v Dětenicích je z pohledu Ondráčka nutnost. Dětenice jsou totiž poměrně odlehlá vesnice. I přes tento handicap si krčma svou klientelu našla.

Potvrzuje to i Vlaďka Martincová, která je již léta porotkyní restaurací v publikaci Grand Restaurant. "Líbí se mi tradice, která je v krčmě cítit. Člověk má dojem, že se ocitl někde úplně jinde," říká Martincová. A o to právě Ondráčkovým jde -přenést hosty o stovky let v čase zpátky, někdy i za cenu šoku: personál si totiž servítky nebere. "Asi jedno procento lidí to nerozdýchá," říká Petr Jindrák, který řídí finance.

Když hosté přistoupí na drsné slovní hry personálu, z běžného popíjení je malé herecké představení.

Občas do hostince nastoupí i historické seskupení hudebníků nebo středověkých tanečnic. "Na tyto akce si najímáme profesionální žebráky z řad divadelníků, kteří dojídají zbytky po hostech. Kosti se samozřejmě odhazují na zem," říká Jindrák. Silnější nátury si mohou u majitelů objednat i brutální přivítání tchyně nebo ji mohou rovnou nechat zavřít do klece u stropu.

Krčma má mimo sezonu kolem pětadvaceti zaměstnanců, v sezoně asi šedesát. Každý číšník musí mít podle Jindráka i dávku hereckého talentu, v rámci zaškolení obdrží personál i slovníček doporučených vět.

Součástí obchodní strategie Ondráčkových je také dětenické pivo, které vyrábí sládek v pivovaru, jehož je krčma součástí. Půllitr dětenického přijde na devětadvacet korun, což je cena typická spíše pro hlavní město. Kdo chce však zažít něco jedinečného, musí si zkrátka připlatit. (MF Dnes)


Soukromý Pivovar Svijany začal vyrábět nealkoholické pivo. "Dali jsme zatím na trh první várku, uvidíme, jaký bude o pivo zájem," řekl ředitel pivovaru František Horák. Svijanský pivovar je podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského čtrnáctý v zemi, kdo tento nápoj vyrábí."Zájem o nealkoholická piva v České republice každý rok stoupá, loni ho české pivovary na trh dodaly přes dvě stě dva tisíce hektolitrů," řekl Petr Brynych z výzkumného ústavu.

V celkové produkci pivovarů je však zatím podíl nealkoholických piv velmi malý - představuje jen něco málo přes jedno procento z celkových téměř 19 milionů hektolitrů. Výroba nealkoholického piva je podle odborníků složitější než výroba běžného piva.

Nealkoholické pivo se vyrábí dvěma způsoby - buď se z něj alkohol odstraňuje, nebo se vaří tak, aby mělo co nejnižší obsah alkoholu. Podle Horáka zvolili ve Svijanech jednodušší metodu, kdy se pivo vyrábí přímo s obsahem alkoholu do 0,5 procenta. Konkurenční Pivovar Hols Vratislavice zatím nealkoholické pivo nechystá, zkouší ho ale míchat s limonádou.

Pivovar Svijany má tradici od roku 1564 a se svými 80 zaměstnanci patří k nejmenším českým pivovarům. (iDnes)


Prestižní cenu Sládek roku 2005, kterou vyhlásilo Sdružení přátel piva, získala poprvé v historii žena

Není zcela obvyklé, aby kvalitu pěnivého moku hlídala něžná žena, ale oblíbené ústecké pivo Březňák z Pivovaru Velké Březno na Ústecku, který je součástí nápojářské skupiny Drinks Union, si už před lety zcela vzala pod svá křídla podle odborníků suverénně nejlepší sládková v zemi, Jana Rostová.

Jako vrchní sládková tohoto velkobřezenského pivovaru totiž získala cenu Sládek roku 2005 v soutěži, kterou vyhlásilo Sdružení přátel piva. Tuto prestižní a veskrze významnou cenu uděluje sdružení od počátku 90. let a vůbec poprvé v historii se tímto titulem může pochlubit žena. Cenu získala Jana Rostová u příležitosti vyhlášení nejlepších piv, pivovarů a dalších kategorií za rok 2005, které sdružení každoročně organizuje. "Také ona se velkým dílem podepsala pod skutečností, že i velký hráč na trhu s pivem se může držet tradiční technologie," komentovali důvod udělení titulu Janě Rostové zástupci Sdružení přátel piva.

"Cenu, kterou jsem získala, považuji za potvrzení kvality piva Březňák, na niž se svými spolupracovníky dohlížím jako sládková již 13 let," konstatovala velkobřezenská sládková. Také díky ní se Březňák v posledních letech umístil čtyřikrát na prvním místě v nejvýznamnější degustační soutěži PIVEX. "Celkem se ale můžeme pochlubit asi čtyřiceti oceněními," přiznala pivovarnice.

Podle Jany Rostové spočívá umění sládka především v dokonalé kontrole a organizaci výroby piva. "Postup výroby piva, především v pivovarech, kde se vaří tradiční metodou, je po dlouhá desetiletí jasně daný. Důležité ale je, aby se tyto postupy skutečně dodržovaly a důsledně kontrolovaly. To má na starosti právě sládek či sládková," dodala.

Ve Velkém Březně, stejně jako v ostatních pivovarech skupiny Drinks Union, se pivo vyrábí tradiční metodou. "To je právě to, co mě na mojí práci baví. Na pivo je totiž v průběhu jeho výroby stále vidět, můžete si ho téměř kdykoliv osobně zkontrolovat pohledem či ochutnávkou. Moderní výroba v některých jiných pivovarech je uzavřená a zcela řízená počítači, to už není ono. Klasika je klasika..." je přesvědčena hvězda letošní soutěže. Počítače sice řídí i část výroby ve Velkém Březně, například sušení sladu, ale podle Rostové nehrozí, že by zcela nahradily sládka. "Tradiční výroba prostě sládka potřebuje," konstatovala.

Jana Rostová se v pivovarnictví pohybuje již od roku 1968 a v České republice má v největších pivovarech pouze další dvě kolegyně. V pivovaru Velké Březno působí 24 let a v současnosti řídí 28 lidí. Je příznačné, že její profesní dráha byla bezpochyby předznamenána již od narození, ještě jako svobodná totiž nosila příjmení Chmelová. (Právo)


Vánoční pivní speciály, které tradičně připravuje ústecká pivovarská skupina Drinks Union, se již objevily na pultech místních obchodů.

"Pro letošní rok jsme v pivovaru ve Velkém Březně připravili vánoční polotmavý speciál Březňák. Jeho specialitou je, ze je uvařen přímo jako polotmavé pivo, bez řezání světlého a tmavého piva," řekla sládkova pivovaru Jana Roštová, která letos získala ocenění sládek roku.

Vánoční speciál Březňák je podle Roštové připravený právě pro štědrovečerní večeři a nadcházející svátky. "Má jiskřivě granátovou barvou, je jemně hořký s příjemně nasládlou příchutí a vysokou pěnivostí a řízem. Je to ideální kombinace pro sváteční dny," dodala. Vánoční Březňák je podle Martina Sklenáře z oddělení obchodu Drinks Union možné koupit v ústeckých super a hypermarketech, ale i u nezávislých prodejců.

Drinks Union připravil speciály i ve svých dalších pivovarech. "V Kutné Hoře to je Dačický - hořec, což je čtrnáctistupňový světlý ležák. Na Silvestra je pak připravený Novoroční polotmavý ležák speciál Louny," dodal Jan Sedláček z Drinks Union (Ústecký deník)


Studie Měšťanského pivovaru

[úterý, 13. prosinec 2005]

Získali jsme "pivního Oskara"

[úterý, 13. prosinec 2005]

„Pivo s mimořádným charakterem“ - to je závěr senzorického hodnocení piva z Rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané mezinárodní odbornou komisí. Ocenění „EVROPSKÁ PIVNÍ HVĚZDA 2005“ (EUROPEAN BEER STAR 2005; budeme-li se držet nabízejícího se přirovnání, jedná se o něco jako „pivního Oskara“) obdržel v Norimberku 15.11. 2005 Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. 12% polotmavý kvasnicový Skalní ležák Chodovar uspěl při odborné degustační soutěži v konkurenci 400 pivních značek Evropy a USA. O udělení tohoto ocenění rozhodla mezinárodní komise složená z pivovarských odborníků „Pivo s mimořádným charakterem“ - to je závěr senzorického hodnocení piva z Rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané mezinárodní odbornou komisí. Ocenění „EVROPSKÁ PIVNÍ HVĚZDA 2005“ (EUROPEAN BEER STAR 2005; budeme-li se držet nabízejícího se přirovnání, jedná se o něco jako „pivního Oskara“) obdržel v Norimberku 15.11. 2005 Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. 12% polotmavý kvasnicový Skalní ležák Chodovar uspěl při odborné degustační soutěži v konkurenci 400 pivních značek Evropy a USA. O udělení tohoto ocenění rozhodla mezinárodní komise složená z pivovarských odborníků (Web Chodovar)


Lucie Steinbachová pracuje jako archivářka Plzeňského Prazdroje. Kromě toho ale píše knihy. Jejím posledním počinem je kniha Plzeňský Prazdroj v historických fotografiích, pro jejíž sepsání použila archivní fotografie z pivovaru.

Kniha nabízí čtenáři ucelený obraz o tom, jak se pivo vyrábělo koncem devatenáctého století a pak třeba v padesátých letech minulého století.

"Archivní sbírka Plzeňského Prazdroje je velmi rozsáhlá a také zajímavá, což budou moci čtenáři sami posoudit. Práce na této knize se mi velmi líbila," řekla Steinbachová.

Staré fotografie zavedou čtenáře až do devatenáctého století a nabídnou mu pohled na starý pivovar a jeho kouzlo. Fotografie ukazují třeba výrobu sudů, kterých tu bednáři vyrobili ve třicátých letech minulého století ročně kolem čtyřiceti tisíc. Čtenáři mohou vidět, jak asi výroba vypadala a na skupinových snímcích si mohou prohlédnout i partu bednářů.

Velká většina snímků se v knize objevuje na veřejnosti poprvé. Nechybí v ní také nejstarší fotografie plzeňského pivovaru nebo snímek legendárního hostinského Martina Salzmanna. K vidění jsou v knize také letecké snímky pivovaru z dvacátých let minulého století.

Křest knihy se včera symbolicky uskutečnil ve sklepích Plzeňského Prazdroje. Jejím kmotrem je bývalý vrchní sládek Václav Berka.

"Jsem rád, že také ještě vycházejí knihy a že se najde někdo, kdo je umí napsat. Přeji knize, aby ji lidé četli a vydavatelům, aby takovýchto knížek vydali co nejvíc," řekl Berka. Knihu, která mapuje historii nejslavnějšího českého piva, vydalo nakladatelství Starý most. Navazuje tak na sérii knih, které mapují historii Plzně a pro nakladatelství je to již devatenáctá publikace.

Plzeňské vydavatelství a nakladatelství Starý most se zaměřuje na knihy s regionální tematikou a brzy oslaví šesté výročí svého vzniku.

Mezi starší publikace patří například kniha Škodovka v historických fotografiích nebo Plzeňané. (iDnes)


Plzeňský Prazdroj začal rozšiřovat výrobu ležáku Pilsner Urquell. V první fázi více než dvousetmilionové investice instaloval dva nové cylindro-kónické tanky. Těch bude celkem deset a kromě toho se počítá i s rozvojem sousední varny zprovozněné loni v září. Do ní už podnik dal 400 milionů korun.

Celý projekt se završí v květnu 2006. Roční kapacita výroby piva Pilsner Urquell pak přesáhne tři miliony hektolitrů, což je zhruba o šestinu více než v současnosti.

"Rozšíření výroby piva Pilsner Urquell je v souladu s nárůstem jeho prodeje na zahraničních trzích," dodal mluvčí pivovaru Alexej Bechtin.

Podle něj letos Prazdroji opět výrazně roste export tohoto piva, domácí prodej se zatím drží loňské úrovně. Export pivovaru loni dosáhl 1,7 milionu hektolitrů a meziročně se zvýšil o 13 procent, letos by měl být jeho růst ještě vyšší.

Prazdroj loni prodal 9,7 milionu hektolitrů piva, o 200 tisíc hektolitrů více než předloni. Letos by se měl přiblížit k hranici deseti milionů hektolitrů.

Cylindro-kónické tanky používá plzeňský závod ke kvašení a zrání piva od roku 1991 a nyní jich má 104. Pivo v nich deset až 12 dnů kvasí a poté zhruba 30 dnů leží a zraje.

Nových deset kvasných nádrží, do nichž podnik vloží desítky milionů korun, bude stát do konce roku. Každý tank bude mít objem 3240 hektolitrů. "Tanky se plní na 2400 hl, čtvrtina objemu je ponechána na tvorbu pěny během kvašení," uvedl Bechtin.

Kapacita varny se po rozšíření zvýší z 12 na 18 várek denně, tedy o 22 000 hektolitrů mladiny týdně. Instalace nových nádob je ojedinělým projektem ve skupině SABMiller, kam Prazdroj patří. Zejména díky uspořádání ventilů, které snižuje úniky piva a zajišťují vysokou stabilitu kvasnic a tedy i piva. Na příští rok chystá pivovar v Plzni téměř miliardovou stavbu nové stáčírny piv. "Měla by začít na jaře a skončit do konce roku," uvedl Bechtin. Podle něj půjde o historicky největší investici v plzeňském pivovaru. Podnik dnes produkuje 55 procent piva točeného, zbytek v lahvích.

Čtvrtou, poslední etapu rozšíření varny Pilsner Urquell pivovar na příští rok nechystá. Její zahájení bude podle Bechtina záviset na vývoji světové poptávky po prémiovém plzeňském pivě. Šéf Prazdroje Mike Short uvedl, že SABMiller má s pivovarem v Plzni velké plány. V prvním čtvrtletí 2006 bude mít hotový plán využití celého areálu 58 hektarů. Přestavba z něj bude vycházet. (iDnes)


Po půl století se může vrátit k tradičnímu označení

Budějovický měšťanský pivovar (BMP) zaznamenal průlomový úspěch ve známkoprávních sporech s Budějovickým Budvarem i americkým pivovarnickým gigantem Anheuser Buschem, neboť Úřad průmyslového vlastnictví České republiky měšťanským pivovarníkům zaregistroval ochrannou známku B. B. Budweiser Bürgerbräu.

„Náš pivovar se tak jako nejstarší průmyslový pivovar v Českých Budějovicích může vrátit po více než půl století ke svému tradičnímu označení piva Budweiser Bürgerbräu, které sice užíval a měl chráněno dávno před tím, než v roce 1895 vznikl Budějovický Budvar, ale které mu bylo dlouho odpíráno v důsledku, že všechny ochranné známky se slovem Budweiser byly v šedesátých letech minulého století převedeny na národní podnik Budějovický Budvar,“ řekl Právu generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština. Připomněl, že označení Budějovický měšťanský var (Budweiser Bürgerbräu) spolu s označením Budějovické pivo (Budweiser Bier) bylo uznáno jako chráněné zeměpisné označení v Evropské unii, a to přímo jako součást přístupové smlouvy ČR k EU v roce 2004. Nyní mu patentový úřad zaregistroval ochrannou známku B. B.

Budweiser Bürgerbräu bez možnosti odvolání. Pro označení piva zČeských Budějovic tak budou opět existovat dvě řady ochranných známek, stejně jako tomu bylo v minulosti. Na jedné straně to je pro Budějovický Budvar známka Budweiser Budvar a na druhé straně pro Budějovický měšťanský pivovar známka B. B. Budweiser Bürgerbräu. Jak v této souvislosti zdůraznil evropský patentový zástupce Jiří Sedlák zadvokátní, patentové a známkové kanceláře Kudrlička & Sedlák, posiluje registrace ochranné známky B. B. Budweiser Bürgerbräu pozice Budějovického měšťanského pivovaru na domácím i zahraničním trhu, a to zejména ve sporech s Budějovickým Budvarem i americkým pivovarnickým koncernem Anheuser Buschem, s nímž už nyní vede soudní spory v Izraeli, Maďarsku, Řecku, Dánsku. „Verdikt patentového úřadu ovšem paradoxně prospěje i Budějovickému Budvaru, protože spory, které dosud vedl s Anheuser Buschem, měly slabinu v tom, že AB užíval značku Budweiser v USA od roku 1876, ale Budějovický Budvar vznikl až v roce 1895. Pokud se tedy Budějovický Budvar odkazoval na historii, odkazoval se tak nikoli na historii vlastní, ale na historii Budějovického měšťanského pivovaru, který vyvážel budějovické pivo do USA již po roce 1800,“ konstatoval Sedlák

Podle zástupců Budvaru nemusí být rozhodnutí patentového úřadu o registraci ochranné známky „B. B. Budweiser Bürgerbräu“ definitivní. „Zvažujeme, zda podáme správní žalobu k Městskému soudu v Praze,“ sdělila právnička Budějovického Budvaru Helena Lejtnarová. (Právo)


Budvar se opět stal pivem roku

[pondělí, 12. prosinec 2005]

Časopis Pivní Kurýr včera vyhlásil Budějovický Budvar Pivem roku 2006. Pivovar získal cenu již posedmé za sebou. V soutěži nehodnotí piva odborníci, ale sami pivaři prostřednictvím anketních lístků.

Ocenění si Budvar cení více než vítězství v odborných soutěžích. „Při odborném hodnocení je to názor třeba dvaceti lidí s různou chutí, což je oproti spotřebitelům podstatně menší vzorek,“ vysvětlil ředitel Budvaru Jiří Boček.

Zákazníci podle Bočka od piva očekávají chuť a stabilní kvalitu. „Přitom pivovarská výroba není tak konzervativní, jak to vypadá. Každý rok se neurodí stejné suroviny, i kvasinky jsou živé, proto musíme se surovinami aktivně pracovat, abychom kvalitu udrželi na stejné úrovni,“ vysvětlil Boček.

Za Budvarem skončil na druhém místě Plzeňský Prazdroj. „To, že jsme se umístili před Prazdrojem, nás těší, je to vždy takové derby,“ zasmál se Boček. Celkem pivovar nasbíral již čtyři desítky ocenění doma i v zahraničí. Letos jeho tmavý ležák získal v Británii titul Nejlepší importované pivo.

Naopak v soutěži České pivo pořádané Výzkumným ústavem pivovarským, kde piva hodnotí právě odborníci, letos neuspěl. Jiných českých soutěží se pivovar neúčastní.

Letos pivovar pro své příznivce nachystal dvě překvapení - v říjnu vyměnil hnědé lahve za zelené a na předvánoční období nachystal do obchodů speciální pivní balení. „Na příští rok chystáme další novinky, ale zatím se k nim nebudu vyjadřovat,“ dodal Boček. (MF Dnes)


Budějovický Budvar změnil po třech letech reklamní agenturu. Propagační služby, monitoring cen, ochutnávky a částečně i zážitkový marketing svěřil společnosti 6production z komunikační skupiny 6promotion Group 2005.

Budějovický Budvar, n.p. změnil po třech letech reklamní agenturu. Propagační služby, monitoring cen, ochutnávky a částečně i zážitkový marketing svěřil společnosti 6production z komunikační skupiny 6promotion Group 2005. Informovala o tom Radka Spiesová z mediální agentury Hauska&Partner.

Firma 6production převzala reklamní aktivity, jež se netýkají televize a rozhlasu, po PPD Services, s níž Budvar spolupracoval od roku 2003.

"Hlavními faktory byla prezentovaná kvalita řešení požadavků podle našeho zadání, kvalita a flexibilita reportingu. V neposlední řadě též rozpočet, který odpovídal nabídce za jejich komplexní služby," uvedla marketingová analytička pivovaru Pavlína Jandová. Podotkla, že spolupráce bude zahájena co nejdříve. Bližší podrobnosti kontraktu pivovar nezveřejnil.

Reklamu v médiích zajišťuje českobudějovickému pivovaru agentura Kaspen, která kromě jiného pracuje i pro Oskar Vodafone či Kofolu. Nejznámější reklamou je série televizních spotů, v nichž Budvar vychvalují svérázní angličtí padesátníci Bob a Dave.

Budějovický Budvar loni vyrobil 1,112 milionu hektolitrů piva. Výstavem patří mezi čtyři největší pivovary v zemi. Celkové výnosy Budvaru dosáhly loni 2,3 miliardy korun. Budvar patří též mezi přední domácí exportéry. Minulý rok vyvezl téměř 510.000 hektolitrů piva do 60 zemí světa, například do Austrálie, Japonska, Kanady a nově jako první český pivovar do Turecka. (MaM)


Pivovar Velké Popovice, který je součástí skupiny Plzeňský Prazdroj, letos zvýšil výstav o víc než 17 procent a blíží se k historické hranici 1,5 milionu hektolitrů. Po Plzni a Radegastu je třetím největším českým pivovarem.

Ke zlepšení výsledků přispělo mimo jiné rozšíření portfolia výrobků se značkou Velkopopovický Kozel o jedenáctistupňové pivo Medium nebo zahájení licenční výroby v Maďarsku. Díky rostoucímu exportu a licenční výrobě je Velkopopovický Kozel nejprodávanějším českým pivem v zahraničí. Letos získal tituly České pivo roku, Tmavé pivo roku a medailová ocenění v mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Bruselu, řekl manažer pivovaru Pavel Šemík.

Pivovar Velké Popovice letos vystavil 70.000 hektolitrů černého piva a v tomto segmentu má vedoucí, 46procentní pozici na českém trhu. V porovnání s rokem 2002 se tohoto výrobku v současnosti prodá v průměru o čtvrtinu víc.

Firma letos například opravila historické pivovarské nádvoří podle původních výkresů a otevřela novou návštěvnickou trasu. Do čistírny odpadních vod investovala už kolem 50 milionů Kč.

Plzeňský Prazdroj, je přední českou pivovarnickou společností a největším exportérem českého piva. Jeho hlavními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel.

Plzeňský Prazdroj je lídrem českého trhu a s vývozem do 50 zemí celého světa je zároveň největším exportérem českého piva. Patří do mezinárodní pivovarnické společnosti SABMiller plc, jedné z největších na světě. (MaM)


Pivovar Velké Popovice, který je součástí skupiny Plzeňského Prazdroje, letos zvýší výstav piva o více než 17 procent a blíží se k hranici 1,5 miliónu hektolitrů. Upevnil si tak pozici třetího největšího tuzemského pivovaru po Prazdroji a Radegastu.

Ke zlepšení výsledků přispělo především rozšíření portfolia o jedenáctistupňové pivo Velkopopovický Kozel Medium, ale i zahájení licenční výroby v Maďarsku. Dík růstu exportu a licenční výrobě se Kozel stal nejprodávanějším českým pivem v cizině.

Pivovar letos vystavil 70 000 hektolitrů černého piva a v tomto segmentu má vedoucí, asi 46procentní podíl na českém trhu.

Kozel letos získal tituly České pivo roku, Tmavé pivo roku a medailová ocenění v mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Bruselu, sdělil Právu manažer pivovaru Pavel Šemík. (Právo)


Husovo náměstí se včera v deset hodin dopoledne stalo terčem nájezdu desítky Mikulášů. Ti všem procházejícím jako koledu rozdávali krušovický jubilejní ležák. Šlo o marketingovou akci královského pivovaru. Kromě Rakovníka autobus s Mikuláši vyrazil i do Nového Strašecí. Nejenom rakovnický okres měla parta Mikulášů ve svém pondělním itineráři, jubilejního ležáku se dočkali i občané Berouna, Slaného a dalších středočeských měst. (Rakovnický deník)


Williama Lobkowicze, který s Rainerem Schrotem vlastní Lobkowiczký pivovar, jsme požádali o rozhovor.

Co pro vás znamenal rok 2005?

V letošním roce se nám podařilo prolomit magickou hranici a při roční výrobě piva se náš malý pivovar dostal nad 100 tisíc hektolitrů. Těší mne, že v posledních třech letech jsme navýšili stav zaměstnanců, tedy z původních 54 na 71. Za dva poslední roky jsme také zvýšili průměrné mzdy zaměstnancům o dvacet procent. Nebylo to pod tlakem odborů, ale z naší vůle. Už dvakrát po sobě se stalo, že jsme při vyjednávání o mzdách odboráře předběhli. Naposledy to bylo asi před třemi týdny.

Vaší rodině patří také zámky v Nelahozevsi a Roudnici. Jak pokračuje jejich rekonstrukce?

V Roudnici děláme nové fasády. Velikou letošní investicí byla oprava hlavní věže, v interiérech jsme zcela rekonstruovali tři místnosti, včetně starých kachlových kamen, upravovali jsme podlahy. V Nelahozevsi jsme například udělali novou restauraci a zdvojnásobili též prostory kuchyně. Objekty vylepšujeme už devět let a spolupracujeme při tom s památkáři. Postupujeme podle projektů. Hlavní věc je, že se nám podařilo dát do pořádku střechy, což bylo velmi finančně nákladné.

Kde strávíte letos Vánoce?

Tentokrát budeme o Vánocích v USA. Svátky strávíme společně v rodinném kruhu a s přáteli. Těším se, že závěrem roku s mými příbuznými i příbuznými mojí ženy budeme lyžovat, trochu cestovat, ale hlavně si chceme užít klidu a rodinné pohody a samozřejmě, že budeme popíjet naše pivo. Rodina je pro mne nesmírně důležitá. Nechci ji šidit na úkor svého zaměstnání. Důležité je, abych se dětem věnoval právě teď, jak při studiu, tak při jejich hrách. Nechci nic promeškat. Uvědomuji si, že až budou dospělé, tak mne nebudou tolik potřebovat. (Benešovský deník)


V příštím roce oslaví Lobkowiczký pivovar 540 let od doby, kdy se v něm začalo vařit pivo. "Ve spolupráci s obcí a starostou Vysokého Chlumce Františkem Chlastákem jsme požádali kraj o dotaci na akci, která má pracovní název Kulturní léto. Do té bychom chtěli včlenit i oslavy pivovaru," uvedl ředitel Lobkowiczkého pivovaru Petr Peniaštek. "Znamená to, že nechceme v létě už dělat na statku Rockfest. Byla to přechodná akce v době, kdy pivovar navyšoval výrobu a nemohl se tak kultuře věnovat. Vrátit zábavu chceme do areálu a program budeme vybírat takový, aby byl příjemný pro všechny generace. Nepůjde o žádnou mega akci, ale tak pro 1000 až 1500 návštěvníků," plánuje ředitel. (Příbramský deník)


Pivovar začne vyrábět exotické pivo

[neděle, 11. prosinec 2005]

Pivovar Nymburk chce počátkem příštího roku rozjet výrobu speciálního pivního nápoje s šesti procenty alkoholu a exotickými přísadami, který bude určen především na export.

Na této výrobě bude spolupracovat s monackou společností Propaganda Products, která vlastní příslušnou licenci. Novinka sice obohatí nabídku pivovaru, ale bude se vyrábět jen v malých objemech a neměla by zásadně zvýšit celkový výstav, který se již několik let drží pod 150.000 hektolitrů ročně.

Nový nápoj na bázi piva, který se bude stáčet do speciálních lahví, nemá podle ředitele pivovaru Pavla Benáka mnoho společného s původními recepty klasického nymburského piva. "Je vařen trochu jinak, je méně chmelený a je i silnější," řekl Benák. Bude obsahovat přísady povzbuzujícího prostředku guarana, ibiškový sirup a kofein a mělo by posilovat imunitní systém a také povzbuzovat organismus například při déletrvající námaze.

Podle Benáka se bude tento nápoj prodávat především v různých barech a na diskotékách. Bude také zřejmě podstatně dražší než běžné pivo. "Pokud se tam třetinka piva prodává třeba za 15 až 20 korun, tak tohle se bude prodávat u konečného spotřebitele třeba za 50 i 80 korun," řekl Benák. Neočekává proto, že by pivovar produkoval tuto specialitu ve velkých objemech. Hodlá zatím i do budoucna uchovat roční výstav pod 150.000 hektolitry, aby nemusel platit vyšší spotřební daň.

Výroba se rozjede počátkem příštího roku, pokud dopadnou dobře všechny potřebné zkoušky nápoje. Monacká strana by měla podle Benáka finančně přispět na potřebné technologické úpravy linky. (Aktuálně)


Podobně jako v jiných českých královských městech, tak i v Nymburku vařili měšťané pivo prakticky od založení města.

„Prvním dokladem, kdy se tato skutečnost nepřímo uvádí, je obnova práv a výsad města Nymburka z rozhodnutí krále Jana Lucemburského ze dne 26. prosince 1328. K mnoha privilegiím patřilo i právo mílové, které městu umožňovalo udržet si monopolní postavení ve výrobě a prodeji piva,“ uvádí František Sýkora v publikaci Historie a současnost podnikání na Nymbursku. Doklad o vaření zlatého moku se také nachází ve zlomcích nejstarší knihy zdejšího městského soudu. V písemnosti figuruje hostinský Jindřich a sladovník Jan. Produkce a prodej piva patřily ve středověku k nejdůležitějším položkám v hospodaření města. Nymburské pivo se prodávalo v širokém okolí a přispívalo k bohatnutí měšťanů. Tuto skutečnost zvrátila účast Nymburských na neúspěšném povstání českých stavů proti císaři Ferdinandu I. v roce 1547. Město poté ztratilo mnoho venkovských majetků, odkud pocházelo levné obilí pro výrobu piva.

„V druhé polovině 16. století ovládly regionální trhy s pivem tři pivovary, dva měly sídlo v Poděbradech, jeden v Dymokurech. Roztříštěné nymburské měšťanské pivovary této konkurenci těžko čelily. Proces proměny měšťanského pivovarnictví vyvrcholil v době třicetileté války. Roku 1629 koupila nymburská obec na náměstí nemovitost, kde byl zřízen pivovar, který později padl za oběť požáru,“ dodává František Sýkora.

Novým místem, kde se začalo vařit pivo, byly prostory vedle Kamenného domu u fortny v Soudní ulici. Reorganizaci nymburského pivovarnictví přinesla prusko-habsburská válka, město utrpělo značné škody a samo nebylo schopno řešit svoji hospodářskou situaci. Kromě jiného byla v roce 1743 založena Společnost váreční a pivovar jí byl pronajat. Později došlo k založení firmy Měšťanský pivovar. O pronájem projevovali zájem různí sládkové.

Vdalších letech byl pivovar několikrát upravován a modernizován, přesto všechno majitelé počátkem devadesátých let 19. století poznali, že se nymburské pivo na trhu těžko prosazuje.

K výstavbě nového pivovaru došlo v roce 1895 na Zálabí při železniční trati Nymburk-Poříčany. Jeho poloha umožnila skvělý rozvoj do budoucna. Instalované zařízení bylo ve své době na špičkové úrovni a umožnilo vysokou pracovní produktivitu. Období 1. světové války přetrhlo nadějnou novodobou existenci pivovaru, protože nastal nedostatek chmele a ječmene. V dobách první republiky se pokračovalo v modernizaci. Bez zajímavosti není skutečnost, že na rozvoji nymburského pivovaru se podílel František Hrabal, otec známého spisovatele Bohumila Hrabala. V pivovaru pracoval v letech 1919-1929 jako účetní, v letech 1929-1948 jako správce. Od roku 1948 do roku 1953 zde pak působil jako národní správce. (MF Dnes)


Pivovar, který proslavil především Hrabal, si nemůže letos stěžovat na nepřízeň osudu. Kromě toho, že nymburská piva získala několik ocenění na celostátních degustátorských soutěžích, projevila zájem o spolupráci s pivovarem monacká společnost Propaganda Products. V lednu by mělo být jasné, zda se Monačané budou podílet polovinou na investici do nové výrobní linky. Rozsah investice odhadl ředitel pivovaru Pavel Benák na dva až tři miliony korun. "Chtějí po nás, abychom pro ně stáčeli nápoj s exotickými přísadami na bázi piva s obsahem šesti procent alkoholu. Pokud se zkušební produkty osvědčí, budou se podílet na výstavbě nové stáčecí linky. Nápoj má být určený především pro mladé spotřebitele mezi 18 a 25 lety," nastínil Benák. Roční výstav nymburského pivovaru se pohybuje stále pod 150 tisíc hektolitrů a společnost se podařilo stabilizovat. Ředitel Benák prozatím o zvýšení výstavu neuvažuje s ohledem na spotřební daň. Zvýšení by se vyplatilo až při dalším nasmlouvání zakázek o objemu 20 tisíc hektolitrů. (Nymburský deník)


«« « Strana 779 z 810 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň