Produkce pivovarů je letos nejnižší za poslední čtyři roky. V "tragickém" červnu některým poklesla až o desítky procent.

Tuzemské pivovary nemají za sebou dobré pololetí a zřejmě je nečeká ani dobrý rok. Výroba piva už druhý rok klesá. Tentokrát ne o desetiny procent jako loni, ale už o víc než šest procent a část výrobců má hodně velký problém.

Podle údajů, které mají HN k dispozici, klesla například v červnu produkce některých pivovarů až o několik desítek procent. Meziročně více piva uvařilo jen několik málo - především středních a menších - pivovarů.

Červen, který spolu s únorem ovlivnil celkové půlroční objemy prodeje nejvíce, postihl z velkých pivovarů především pražský Staropramen - jeho výroba klesla oproti loňskému červnu o 22 procent. Z menších třeba pardubický Pivovar Pernštejn uvařil v tomto srovnání o téměř padesát procent méně piva. Protivínský Platan vykázal pokles o více než 44 procent, krumlovský Eggenberg o skoro 41 procent.

Počasí i úbytek turistů

Letošní propad ovlivňují především nižší čísla prakticky všech velkých pivovarů a záchranou pro celkovou statistiku tak nejsou přibývající hektolitry u pivovarů, jako je například březnický Herold, jihlavský Ježek nebo i humpolecký Bernard.

Český svaz pivovarů a sladoven zveřejní svá kompletní čísla za první pololetí až koncem srpna, ale už nyní je podle výkonného ředitele Jana Veselého téměř jisté, že celkový propad produkce za první letošní pololetí dosáhne 6,5 procenta. A celý rok neskončí možná lépe.

"Není to ani v rozdělení podle velikosti pivovarů. Ani podle toho, že některá piva jsou drahá a jiná levná. Ukazuje se zkrátka, že některé pivovary dokáží čelit nepříznivé situaci lépe, jiné hůře," říká Veselý.

Hlavním důvodem poklesu produkce je podle něj počasí, které letos přálo pivovarníkům víc snad jen v dubnu. Veselý připomíná také negativní vliv výrazně ubývajících zahraničních návštěvníků, kteří se podle odhadu svazu podílejí na spotřebě piva v Česku 15 až 20 procenty.

"Na letošním poklesu českého trhu se podílí jak krize, tak chladné a velmi proměnlivé počasí. Do jaké míry se jednotlivé faktory na poklesu projevily, je však těžké odhadnout," přidává názor za velké pivovary mluvčí Staropramene Pavel Barvík. Počasí nikdo neovlivní, ale s vlivem krize chce dvojka trhu podle mluvčího bojovat mimo jiné i podporou podnikání svých obchodních partnerů - třeba poradenstvím při provozování značkových restaurací Staropramen Potrefená husa.

Jsou tu ale i další důvody obrovského propadu výroby, jaký zaznamenal v červnu například protivínský Platan z uskupení K Brewery. "Zastavili jsme pro nás nevýhodný export, nechceme vyvážet velké objemy za každou cenu. A v Platanu jsme to zatím nenahradili vyšší produkcí pro domácí trh, jako se nám už povedlo například v Jihlavě," reagoval manažer K Brewery Otakar Binder.

V Evropě stále první

Produkce českých pivovarů rostla až do rekordního roku 2007, kdy za první pololetí uvařily všechny pivovary celkem 9,9 milionu hektolitrů. Loni už pololetní číslo kleslo, ale tehdy ještě jen o půl procenta.

V Česku se už také dávno nemůžeme "chlubit" číslem 160 vypitých litrů piva na hlavu. V roce 1992 sice ještě tahle statistika uváděla údaj 166,8 litru, přepočtených na obyvatele včetně kojenců, ale za loňský rok už jde o průměr kolem 154 litrů. Přesto se ale stále jedná v Evropě o první místo.

Pokles spotřeby se přitom netýká jen Česka. Další pivní velmoc, Německo, hlásí za pololetí propad spotřeby o čtyři procenta na 49,3 milionu hektolitrů, což je podle Spolkového statistického úřadu nejnižší úroveň od znovusjednocení země.

Zdroj: HN Ihned.cz | Autor: Miroslav Petr

Letní víkendové odpoledne. Vedro k padnutí. Půllitry se rosí stejně jako čela soutěžících. V Okrouhlé na Blanensku se v sobotu pivaři propíjeli v desátém ročníku Okrouhleckého tupláku.

„Připravili jsme pro ně tři kategorie. Soutěžící musí zdolat půllitr, tuplák či máz na ex v co nejkratším čase,“ uvedl jeden z organizátorů soutěže Alois Hložek, starosta obce.

Počasí Okrouhleckým přálo a tak pivo teklo opravdu proudem. Kdo ze soutěžících se během Okrouhleckého tupláku rozpil a chtěl si zlepšit svůj čas, dostal ještě dvě možnosti.

Pro ženy pořadatelé připravili speciální třetinkovou kategorii Okrouhlecký bavorák. Mnohé odvážné ženy se však vrhly do klání s přítomnými muži. Třeba Pavla Mačálová zdolala půllitr za téměř dvanáct vteřin. Rekord sice netrhla, zato vzbudila u mužské části publika bouřlivý ohlas. Letos poprvé se jedna ze soutěžících žen odvážila postavit mužům v litrovém tupláku.

Nápad o zpestření léta pitím napěněného moku se zrodil v hlavě místního hospodského, Bohumila Kováře. „Sjíždí se tu lidé z širokého okolí, proto myslím, že akce už za ta léta získala ohlas. Sám také soutěžím, půjdu i do mázu,“ řekl Kovář. Dřív Kovář pil úspěšně pivo na čas v soutěžích po celé republice. „Jednou jsem ale vypil na ex podchlazené pivo, od té doby mám poškozený krk a už nevyhrávám,“ posmutněl hospodský. Soutěžícím ale přeje. Pro všechny zúčastněné dal ušít originální ponožky s logem soutěže.

O to, aby pivní klání nepřineslo jen bolavou hlavu, ale i plné žaludky, se postarala klepačovská kuchařská skupina Vaříme netradičně. Už rok úspěšně lidi na Blanensku sytí odvážnými masovými pokrmy. Na Okhrouleckém tupláku to byli grilovaní papoušci. „Jsme proti diskriminování určitých druhů zvířat. Chceme ukázat, že jíst se dá všechno,“ prohlásil jeden ze členů skupiny, Tadeáš Daněk. Sám už ochutnal například potkany nebo akvarijní rybičky.

Největší zájem téměř padesáti soutěžících byl o tradiční půllitr, ke dvaceti jich dostalo odvahu na tuplák a slabá desítka se vrhla do mázu.

Video z této akce zde

Zdroj: Deník.cz | Autor: Vladěna Šebelová

Centrum Palačova, místní části Starého Jičína, ožilo i tento rok Pivními slavnostmi.

Šestnáctý ročník Palačovského Pivního posezení přilákal v neděli 2. srpna množství soutěživců se slabostí pro zlatavý mok. Mimo jiné se zde totiž konala vyhlášená Pivní štafeta mužů a žen. Muži se zde snažili překonat rekord ve vypití jednoho sta půllitrových piv na čas. Ženy pak překonávaly rekord o padesáti kusech třetinkového piva.

„Štafeta vznikla jako recese a postupem času se z toho stal regulérní den. Užijí si tady dospělí, ale i děti,“ sdělil jeden z organizátorů Tomáš Charvát. Užít si volného nedělního odpoledne si totiž přišly i děti, které mohly soutěžit v limo štafetě, zaskotačit si ve skákacím hradě nebo vyhrát maličkost v kole štěstí.

Hlavním bodem celoodpoledních soutěží je mužská štafeta na sto piv. Princip byl jednoduchý. Jakmile první dopije svůj půllitr, ťukne sklenicí o sklenici svého souseda, který začíná ihned pít. Bohužel, letos se palačovským mužům nepodařil překonat rekord. „Pivo bylo teplé, ale dobré. Ten jeden kousek můžu dát tak do deseti vteřin,“ pochvaloval si jeden ze soutěžících. Výsledný čas palačovské mužské štafety byl 13 minut a 5 sekund. Ženy se vypořádaly s padesáti kousky piva za 6 minut a 32 sekund, čímž překonaly stávající rekord o deset sekund.

V mužské soutěži o nejrychleji vypitý tuplák piva vyhrál Petr Raška s časem 6,01 sekundy, v ženách se se stejným množstvím piva nejrychleji vypořádala Miriam Geržová s časem 11,49 sekundy.

Pořádání soutěží si vzali na starost členové palačovského klubu Norex. „Vesnička má asi dvě sta dvacet obyvatel. Štafeta potřebuje sto mužů a padesát žen, takže počítáme i s účastí z okolních vesnic,“ dodal. Ženy si mohly taktéž uspořádat malou soutěž, a to o největší obvod hrudníku. Pánové si zase protáhli svaly při hodu špalkem v podobě tupláku a válečku.

Zdroj: Novojičínský deník | Autor: Věra Růčková

Jezdíte-li rádi na výlety po českých krajích spjaté s příběhy známých osobností, zkuste navštívit Kersko u Hradišťka na Nymbursku. Můžete se zde vydat po stopách známého českého spisovatele Bohumila Hrabala a poznat místa, která ho inspirovala k většině jeho knih.

V Kersku spisovatel Bohumil Hrabal žil a literárně tvořil po značnou část svého života. O zajímavá místa zde není nouze, život spisovatele však nejvíce přiblíží Hrabalova stezka.

Jedná se o pátnáctikilometrový úsek sledující červenou turistickou značku. Vhodný je nejen pro pěší turistiku, ale i pro cyklisty. Výchozí objekt představuje restaurace Hájenka, která byla stejně jako celá osada v roce 1983 dějištěm filmu Slavnosti sněženek. Sem chodíval Bohumil Hrabal na pivo a i dnes si zde můžete dát kance se šípkovou omáčkou nebo se zelím a zapít ho nymburským Postřižinským pivem.

Kousek od Hájenky je Lesní ateliér u Kubů. Pravidelně se tu koná slavnost Hrabalovo Kersko. Letos se uskutečnil již 11. ročník.

Dále cesta vede k minerálnímu Josefskému prameni a pokračuje až k Hrabalově chatě s popisným číslem 0315, kde vznikala mnohá jeho díla. Od chaty směřuje žlutozelené značení k pískovcovému Menhiru, který zřejmě býval v minulosti hraničním kamenem.

V osadě Hradišťko objevíme i Hrabalovo místo posledního odpočinku. Jde o bílý pomník s otvorem „tunelem podle Moodyho“ a podepřený kamennou rukou.

"Kam čůrají psi"

Stezka končí přesně před vraty nymburského pivovaru. Postřižinský pivovar – jak se také Pivovaru Nymburk říká – je místo, kde spisovatel prožil své dětství a ranou dospělost (1919-1947). Sem zasadil Hrabal děj svého snad nejznámějšího románu Postřižiny.

Výlet můžete stylově zakončit v pivovarské pivnici, která je hned u vjezdu do areálu. Ochutnat můžete světlou Pepinovu desítku, Francinův ležák či třináctistupňový pivní speciál Bogan.

Na vrátnici lze navíc požádat o umožnění zhlédnutí Hrabalovy pamětní desky, která je umístěna na budově sladovny v netradiční výšce "kam čůrají psi".

V případě zájmu je možné ještě navštívit městké muzeum se stálou expozicí Bohumila Hrabala a získat tak ucelenou představu o životě tohoto výjimečného spisovatele.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Kateřina Šmídová

Za pouhých šest minut po požití začíná alkohol ovlivňovat mozkové buňky: klesá množství chemických látek, které je obvykle chrání.

Zjistili to němečtí vědci. Na lékařském skeneru sledovali mozek pokusných osob, jež skoro metrovým brčkem vypily množství alkoholu odpovídající dvěma sklenkám vína nebo třem sklenicím piva. Do krve se jim tak dostalo pět až šest promile alkoholu.

Na testech se podílelo osm mužů a sedm žen. Jejich mozky reagovaly na alkohol úplně stejně. Testy ukázaly, že negativní účinky alkoholu jsou po jednom pokusu krátkodobé a že mozkové buňky se pak rychle zotaví. Vědci ale varovali, že opakovaná konzumace může omezit nebo zcela zničit tuto regenerační schopnost.

Zdroj: Právo.cz

Sběratelská vášeň má mnoho podob, rovněž sběratelů různých sklenic, skleniček či pohárů je mnoho. Málokdo se však zaměřuje pouze na pivní a navíc české sklenice, tzv. krýgly a výšky. V Moravském Berouně takový sběratel je...

...a my si jej i jeho sbírku na následujícím, i když mírně postarším, videu krátce představíme.

Sbírka českých pivních sklenic

Zdroj: TV Portály.cz

Konaly se v sobotu 25. července v areálu místní sokolovny, za pořadatelství TJ Sokol a kulturní komise obecního úřadu. V nabídce bylo 12 druhů piva (od 8 pivovarů) a 12 pivních soutěží (6 pro děti, 6 pro dospělé).

Slavností se zúčastnilo téměř 900 platících návštěvníků, vypilo se 37 beček piva.

Součástí byla také pivní anketa o nejchutnější pivo. Tu vyhrálo pivo Šerák. Dále muži nejvíce pili Plzeň 12 a Budvar 12. Ženy upřednostnily Budvar 12 a černého Kozla.

Výsledky ankety:

1. Šerák z Hanušovic

2. Budvar 12

3. Plzeň 12

Atmosféra slavností ve videoreportáži, kterou naleznete

zde.

Zdroj: TVZ - Infokanál Zábřeh

P.S. Pokud vám tato videoukázka jakožto nástin pivního "žití" na Zábřežsku nestačila, doporučuji shlédnout i další níže uvedená videa. Stojí to vážně za to. :-)

Pivní slavnosti Zábřeh 2008

Pivní slavnosti Postřelmov 2008

Pivní slavnosti Postřelmov 2007

V rámci seriálu Deníku V Kůži... jsem si vyzkoušel práci v Plzeňském Prazdroji.

„Ochutnávat se nesmí!“ říká mi vedoucí stáčírny Přemysl Škapa těsně před tím, než poprvé vstoupím do provozu. Bortí se tím moje představa o tom, že si několikahodinovou práci v pivovaru zpestřím degustací zlatavého moku. Pít v pracovní době smí totiž ze směny jen dva lidé: operátor plniče a mistr stáčírny. Ani jedním z nich jsem, bohužel, včera nebyl. „Obsluha plnícího aparátu musí vždy po určité době pivo ochutnat. Dohlíží tak na to, aby se v něm neobjevila nějaká nepatřičná příchuť,“ vysvětluje Škapa.

Já ale po bezpečnostním školení mířím úplně jinam. V popisu práce budu mít přípravu kartonů pro balící linku na export. Než do haly vstoupím, musím si vzít nejprve ochranné brýle, rukavice a také špunty do uší. Použít jsem navíc musel desinfekci na ruce. „Toho se nebojte, je to jenom alkohol,“ směje se ´můj´ vedoucí.

Uvnitř mě přivítá pořádné vedro. Začínám být rád, že jsem si ještě nahoře v kanceláři dal alespoň sklenici minerálky. Zároveň se mi naskytne poměrně impozantní pohled na tisíce pivních láhví proudících na pásech. „Při plném výkonu jich může za hodinu projet až šedesát tisíc,“ sdělil mi už před tím Škapa.

Mým dočasným parťákem bude Jakub Novotný, který v pivovaru pracuje přes rok. „Když tohle bílé tlačítko svítí, může se jít na plošinu, je totiž vypnutá,“ říká a začne do prostoru vkládat archy tvrdého papíru. Na pásu se pak společně s láhvemi promění v tradiční balení Plzeňského Prazdroje. Zásilka, na níž se podílím, míří do Francie.

Činnost, kterou jsem dostal za úkol, je poněkud monotónní. Sehnout se, vzít papír, položit ho. A takhle pořád dokolečka. A to prý mám ještě štěstí, že tahle zásilka je jedna z nejjednodušších. „Když pak jedou stroje dva, člověk se má co ohánět,“ dodává Jakub.

Ale to ještě není všechno. Musíme totiž provádět kontrolu. „Je to velká zodpovědnost. Pokud by byl třeba špatný formát data a takové balení by prošlo až k výstupní kontrole, muselo by se vrátit, rozbalit a projít linkou znovu,“ říká kolega.

Každou hodinu pak musí namátkově jedno balení, které z linky vyjede, rozbalit a zkontrolovat, zda mají láhve neporušené etikety. Podobnou kontrolu pak děláme i přímo na pásu. Hned na první pohled odhalím jednu láhev, která má porušenou etiketu u zátky. Nemilosrdně ji vyjmu z pásu a dávám do přepravky. Její osud nebude příliš veselý. Stejně jako ostatní, u nichž se odhalí byť sebemenší odlepení, se na linku už nevrátí a pivo se z ní vyleje.

Na otázku, jestli se v tom vedru, které všude kolem panuje, může Jakub občas piva napít, odpovídá naprosto rezolutně: „V žádném případě. Za prvé je to zakázané a za druhé, když vidím ty láhve celou směnu, ani nějak nemám chuť,“ svěřuje se. Mimo práci si ale pivo dá rád.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz

Pivovar Strakonice zve příznivce dobrého piva, místní občany i širokou veřejnost na oslavu založení pivovaru pod názvem 360 let jsme tady pro vás.

Oslava bude zahájena v sobotu 1. srpna ve 14 hodin na Podskalí a bude trvat do 22 hodin. Celodenní oslavu doprovází bohatý kulturní program.

Po zahájení se uskuteční módní přehlídka, kterou připravila Pavlína Brunclíková v podání dívek ze soutěže Dívka Šumavy 2009. Návštěvníci oslav se také mohou těšit na jihočeskou premiéru vystoupení revivalové kapely U2 revival (14.30), rockovou smršť skupiny HAMR (16.30) a vystoupení Michala Šindeláře v pořadu Hořely, padaly hvězdy (18.30). Šindelář se na pódium vrátí ještě jednou, a to ve 20.30 hodin, kdy zahraje písničky známé kapely Katapult.

V průběhu dne budou vylosováni také tři výherci soutěže Basy plné dárků. Soutěž probíhala celý rok v prodejním stánku u pivovaru.

Příznivci kuriózních plavidel jsou zváni na Neckiádu, která bude v tomto náhradním termínu uskutečněna podle stejných pravidel, jako tomu každoročně bývá o pivovarské pouti.

Zdroj: Strakonický deník.cz

Produkce piva s minimálním obsahem alkoholu vloni vzrostla o šestinu. Na trhu je už 23 značek. Trhu dominuje Birell. Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Lahvové, točené, s minimálním obsahem alkoholu nebo i stoprocentně lihuprosté. Nealkoholické pivo táhne vítězně českým pivovarnickým trhem a každým rokem jeho produkce trhá rekordy. Loni už dodaly tuzemské pivovary na trh skoro 580 tisíc hektolitrů.

Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Doby, kdy v Česku existovalo jediné Pito, jsou dávno pryč. Ze 47 průmyslových pivovarů v zemi už vyrábí nealko téměř polovina z nich a na výběr mají konzumenti z 23 značek. Ještě v roce 2000 dodaly pivovary na trh 117 tisíc hektolitrů. Jen v loňském roce vzrostla produkce meziročně o 16 procent. Pouze menší část z toho putovala za hranice.

Nealko pivo je nutností

Zájem o nealko roste postupně už řadu let, největší boom ale zaznamenaly pivovary v posledních dvou letech - v souvislosti s novými a přísnějšími pravidly pro řidiče. "Původně šlo o poměrně nevýznamný doplněk, teď už se ale většina producentů rychle přizpůsobuje tomuhle velmi rostoucímu trendu. Mít nealko pivo v portfoliu je dnes skoro nutnost," připomíná předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

"Výrazný nárůst spotřeby nealko piva souvisí se změnou životního stylu a odpovědností řidičů," uvedl brand manažer značky Radegast Birell Vladimír Vaněk z Plzeňského Prazdroje. Prazdroj loni vyrobil přes 320 tisíc hektolitrů Birellu, což jsou tři procenta jeho celkové produkce. Tahle značka je tak jednoznačně jedničkou na trhu. Patří jí dvě ze tří nealko piv, prodaných na domácím trhu.

Na nealko už sázejí velké i menší pivovary. Třeba v případě Pivovaru Náchod dělá už nyní jeho Primátor Nealko na 15 procent z celkové produkce 130 tisíc hektolitrů. "Ještě před platností nového silničního zákona jsme byli druzí na trhu. Dodnes je nealko pivo pro nás veledůležitá značka. A je jisté, že význam tohoto segmentu piv dál poroste. To je jedna z mála jistot na pivovarnickém trhu u nás," potvrdil ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Hospody berou nealko pivo po sudech

Poptávka po zlatavém moku s minimálním množstvím alkoholu už narostla natolik, že ho hospody ve velkém berou už v sudech a čepují přímo z pípy. Mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek upozorňuje, že varianta točeného pivního nealka ale není řešení pro každou hospodu. "Hospodské nebo restauratéry vybíráme s větší péčí. Naše nealkoholické pivo je méně prokvašené, a to chce větší starost a zaručený odběr," uvedl Mikulášek.

Podobně mluví i spolumajitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. "Záleží na spotřebiteli. Malý motorest dá přednost lahvím. Má-li vyšší obrat, pak vezme i nealko pivo v sudech. Je to prostě služba," říká muž, který šéfuje i Svazu malých nezávislých pivovarů.

Černohorský pivovar prodává nealkoholické pivo s "čistou nulou". Klasické pivo totiž díky speciální technologií rozdělí na dvě frakce: pivo a alkohol. Vedle čistého pivního nealka zůstane i lihovina, prodávaná jako Pivní režná.

Přísnější silniční zákon plus nové trendy v konzumaci alkoholu už přinesly nealkoholické varianty i do výroby vína. V nabídce nealka se například utkávají prakticky všichni přední výrobci a dovozci sektů a šumivých vín.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

CVC Capital zůstal jediným zájemcem v soutěži, ale koupi části pivovarů AB Inbev ještě nemá jistou.

Dvojka českého pivovarnického trhu Pivovary Staropramen možná míří do rukou jedné z největších investičních skupin na světě. V termínu pro podávání přihlášek zájemců o balík celkem jedenácti pivovarů skupiny Anheuser Busch - Inbev se totiž přihlásil jen jeden zájemce - lucemburský CVC Capital Partners.

Podle informací listu Financial Times nabídla tato private equity společnost za pivovary v celkem sedmi zemích střední a východní Evropy až 1,5 miliardy eur.

To ale ještě neznamená, že nakonec skutečně k dohodě dojde. AB Inbev původně s prodejem spěchal, získané prostředky potřeboval na první splátku z celkem 52 miliard dolarů, které musí zaplatit za loňskou akvizici amerického Anheuser Busche. Podle listu je ale nyní vše jinak. "AB Inbev může nyní i zastavit celý proces, protože snížit dluh pomohl prodej jiných aktiv," uvádí list s odkazem na zdroje, seznámené s průběhem postupující transakce.

Sami aktéři k věci mlčí. "Do diskusí o prodeji naší společnosti se nenecháváme vtahovat a toto téma nekomentujeme," vyjádřil se včera k situaci mluvčí Staropramene Pavel Barvík a podobným způsobem už dříve reagovali zástupci AB Inbev v belgické centrále Lueven.

"Inbev chce sice prodávat za dobrou cenu celý blok pivovarů ve střední a východní Evropě, ale na celý blok se shání kupec těžko. Zvlášť v tomhle čase ekonomické krize a když všichni ví, že Inbev s prodejem spěchá. Vyloučen tedy ještě není prodej některých regionů zvlášť," komentoval nedávno situaci jeden z odborníků, který s ohledem na kontakty se Staropramenem nechtěl zveřejnit jméno.

AB Inbev jedná o prodeji skupiny svých evropských pivovarů víc než půl roku. K dispozici je celkem produkce 15 milionů hektolitrů, tedy zhruba čtyř procent světové produkce AB Inbevu. Mezi zájemci původně byly i další soukromé investiční skupiny jako TPG Capital nebo společnost Kohlberg Kravis Roberts. Samostatně o Staropramen má dosud zájem podle informací HN i česká pivovarnická skupina K Brewery.

Největší pivovarnické uskupení AB Inbev vzniklo poté, co se Belgičané loni dohodli na koupi americké společnosti Anheuser Busch za 52 miliard dolarů. Uskupení loni vydělalo 5,3 miliardy eur při tržbách převyšujících 16 miliard eur.

CVC Capital Partners za svou existenci od roku 1981 investovala do 250 společností z nejrůznějších průmyslových odvětví a má zastoupení v 19 zemích Evropy, USA a Asie. O pivovary AB Inbev usiluje od počátku vyhlášeného záměru prodeje.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Půl milionu nových sklenic se objeví v hospodách během roku

Do zbrusu nového skla budou čepovat hostinští pivo Radegast. Na trh postupně zamíří půl milionu pivních půllitrů a třetinkových sklenic, jejichž podobu navrhl uznávaný český designér Jan Čapek. Dominantou je pohanský bůh Radegast reprezentující mužnost a sílu charakteru.

Nové sklo pro nejoblíbenější pivo na Moravě se na trhu objeví v podobě tradičního půllitrového krýglu, který doplní ještě třetinková sklenice. Hlavní význam nového designu skla odhaluje manažer značky Radegast Pavel Kmínek: „Dominantním prvkem na novém skle je symbol značky, tedy pohanský bůh Radegast reprezentující mužnost a sílu charakteru. Je to pravé sklo pro pravé pivo pro pravé chlapy.“

Autorem designu sklenic Radegast je uznávaný český designér Jan Čapek*, který je držitelem celé řady českých i světových ocenění. „Nápad profilu sklenice musí vycházet ze značky a samozřejmě je důležité odlišit ji od ostatních. Při tvorbě jsem přemýšlel nad tím, že pivo Radegast spojuje Moravu, přírodu a takové to opravdové chlapáctví. Proto u sklenice Radegast nešlo použít minimalistický design se strohými křivkami. Chtěl jsem, aby měla sklenice pohanskou atmosféru, kterou dokonale vystihuje bůh Radegast,“ vysvětluje designér.

„Nové sklenice plně vystihují profil piva Radegast, jeho tradici a zároveň svým vzhledem respektují krajové zvyklosti. Inovačním řešením výroby došlo ke zlepšení ergonomických vlastností nových sklenic. Nové půllitry přispějí k lepšímu vyniknutí všech chuťových vlastností piva Radegast. Těší nás, že i výčepní hodnotí nové sklenice velmi pozitivně, protože první dojem je velice důležitý,“ dodává obchodní sládek Zdeněk Baszczynski.

Nová série skla postupně nahradí tu stávající ve všech hospodách a restauracích, kde je na čepu značka Radegast. Na trh se postupně dostane půl milionu půllitrů a třetinek. Původní sklo ale z pultů nezmizí najednou, z důvodu šetrného vztahu k přírodě v hospodách a restauracích doslouží. Odhadem za rok by ale již většina skla v provozovnách měla být nová.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Strategickou krajinou pre export Pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne sa stalo Maďarsko, kde vlani pivovar predal 3200 hl piva. Za prvých 7 mesiacov tohto roka tam pivovar exportoval už cca 3000 hl piva. Z portfólia vyvážaných produktov sa u slovenských južných susedov teší veľkej obľube tmavé pivo STEIGER 11% a pozitívne ohlasy sú aj na nealkoholické pivo STEIGER FREE. Tento rok sa STEIGER v Maďarsku čapoval okrem iného aj na športovom podujatí Formula 1. Informoval o tom vedúci marketingu Emil Mihálik.

,,Novinkou je zalistovanie plechovkového piva značiek STEIGER a STEIN do obchodného reťazca CORA, čím sa dosiahol celoplošný predaj piva z Vyhní po celom území Maďarska. Pretože viac ako 60% maďarského trhu tvorí práve plechovkové pivo, máme z takéhoto postupu radosť“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že objem vyváženého piva zo STEIGRA za hranice Slovenska má stúpajúcu tendenciu, lebo v roku 2007 exportoval pivovar len symbolických 47 hl. STEIGER však vlani celoročne vyviezol už 3671 hl piva a v tomto roku očakáva ďalší nárast, keďže vlaňajšie čísla dosiahol už za prvých 7 mesiacov. V súčasnosti vyhniansky pivovar exportuje do Maďarska, ČR, Rakúska, Litvy, Fínska, Ruska a Francúzska.

,,Na raste exportu si vážime najviac skutočnosť, že je výsledkom záujmu o naše pivá, aj keď v uvedených krajinách nepôsobíme aktívne na propagáciu značky. Naše pivo si podľa informácií importérov získava priazeň hlavne z dôvodu pravosti chuti piva vyrábaného klasickými prírodnými postupmi a nezávislosti pivovaru od svetových producentov“, zhodnotil E.Mihálik.

Pivovar STEIGER si už dva roky s prehľadom udržiava v SR tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami. Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Budějovický Budvar poslal do Dubaje 105 hektolitrů světlého ležáku. Jde o jeho první zásilku do Spojených arabských emirátů.

Budějovický Budvar expanduje na nové trhy. České pivo tak zamířilo na Arabský poloostrov. Budvar se tu bude prodávat především v luxusních restauracích a pětihvězdičkových hotelích.

"Trh Spojených arabských emirátů považujeme za velmi perspektivní. Existuje tam stabilní prostředí, které je relativně tolerantní ke konzumaci alkoholu a především dynamicky rostoucí skupina solventních zákazníků – tedy turistů. Jen v samotném Dubaji se má počet turistů během tří let zvýšit trojnásobně a podobně se zvýší i počet restaurací,“ řekl Jiří Pokorný, exportní manažer Budějovického Budvaru pro Blízký Východ.

Cena za láhev světlého ležáku o objemu 0,33 litru se bude pohybovat kolem 26 až 36 dirhamů, což je v přepočtu zhruba 150 až 180 korun.

Téměř polovina produkce Budvaru je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. V roce 2008 zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně o 4,5 procenta a dosáhl objemu 1 312 580 hektolitrů.

Hrubý zisk pivovaru se v roce 2007 meziročně zvýšil o 13 procent na celkových 302 milionů korun. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3,5 miliardy korun.

Zdroj: TN.cz

V mé ledničce nenajdete jiné pivo než z našeho portfolia, říká generální ředitel Staropramenu.

Teprve pětatřicetiletý Zbyněk Kovář šéfuje Pivovarům Staropramen právě jeden rok. Poslední zprávy nasvědčují tomu, že bude posledním českým generálním ředitelem pracujícím pro pivovarnickou skupinu Anheuser-Busch InBev.

Světová jednička chce prodat "dcery" v sedmi zemích střední a východní Evropy, Českou republiku nevyjímaje.

"Omlouvám se, ale toto téma nebudeme komentovat," reaguje Kovář na dotaz, kdo by se mohl stát novým majitelem smíchovského pivovaru.

"Staropramen funguje naprosto normálně a vůbec se nenechávám vtahovat do diskusí o tom, jestli jsme, nebo nejsme na prodej," dodává generální ředitel.

Přitom právě nynějšímu majiteli vděčí za to, že se v tak mladém věku stal nejvyšším šéfem tuzemské pivovarnické dvojky.

"Není to ale nic výjimečného. Na vedoucích místech ve skupině jsou i lidé mladší než já, například v Chorvatsku se stal generálním ředitelem člověk ve dvaatřiceti," říká Kovář.

Staropramen je druhý největší producent piva v Česku. Chcete nebo věříte, že můžete být jedničkou?

Věřím, že ve spoustě věcí už jedničkou jsme. Co se týká prodaného nebo vyrobeného piva, máme k pozici jedničky před sebou ještě velkou cestu. Ale v životě se věci neměří jen velikostí, ale také kvalitou.

Když si trh "rozsekáte" na různé spotřebitelské příležitosti, tak jednou z těch, kde se za jedničku považujeme, je mezinárodní segment prémium, kde dominujeme s naší značkou Stella Artois.

Mezi značkami, které dávají dobrý poměr mezi cenou a hodnotou, je jednoznačným číslem jedna náš Braník.

Jsme také součástí skupiny Anheuser-Busch InBev, největší firmy na světě v této oblasti. Takže jsme největší, i když v Česku to tak úplně neplatí.

Je to znát na exportu?

Určitě to pomáhá, protože prodeje Staropramenu v zahraničí rostou, mezi roky 2004 a 2008 se téměř ztrojnásobil prodaný objem.

Pomáhá v cizině i to, že jste české pivo?

Samozřejmě, protože má ve světě velkou tradici.

České pivo, to je jako německé auto

S tím souvisí i ochranná známka České pivo, kterou nedávno zavedla Evropská komise. Máte ji?

My jsme se rozhodli, že ji využívat nebudeme. Parametry, které bychom museli splňovat, jsou dokonce nižší, než jsou naše parametry na kvalitu.

Paradoxně by mohlo dojít k extrémním situacím, kdy by se muselo vařit z méně kvalitních surovin.

Má to, že jste součástí největší pivovarské společnosti na světě, i nevýhody? Netlačí na vás, abyste více prodávali mezinárodní značky?

Rozhodně nejde o nátlak k prodeji určité značky. Například když jsme uváděli na trh Stellu Artois, tak nás od toho spíše zrazovali, že v Česku je potenciál v místní značce.

Vždy záleží na tom, jaká je poptávka na trhu. Kdybych byl v zemi, kde Českou republiku nikdo nezná, možná bych vsadil spíše na Stellu Artois.

V zemi, kde má Česko velké renomé, bych v prémiovém segmentu vsázel na Staropramen.

Jak už to bývá, doma je Staropramen považován za standard, kvalitní střední proud. V zahraničí je vnímán jako prémiové pivo. Je to pivo z Prahy, ze země, která je proslulá kvalitou piva. České pivo se kupuje podobně, jako se kupují německá auta.

Upřednostňují se v různých zemích různé typy piva?

Závisí na povědomí o pivu. Český spotřebitel má točené pivo za jedno z těch nejkvalitnějších, protože prostě chutná nejlépe.

Naopak třeba v Rumunsku je točené pivo vnímáno kvalitativně jako horší než lahve i plechovky.

Podle statistik ale v souvislosti s krizí přibývá i v Česku toho lahvového...

Když to vztáhnu k roku 2008, pořád platí, že více se pije v hotelech, restauracích, hospodách než doma. Je to zhruba 51:49.

Vámi zmíněný trend je ale dlouhodobý a více než s krizí souvisí se změnou životního stylu. Lidé nemusejí pivo pít jen doma, mají více příležitostí - třeba při grilování.

Krize se pivu vyhýbá, jde o národní kulturu

Jak vidíte hospodářské výsledky společnosti pro letošní rok, ať už v souvislosti s hospodářskou krizí nebo se špatným počasím?

Naše výsledky předběžně nekomentujeme. Když se podíváte na pivo jako kategorii v České republice, pak za prvních pět měsíců letos celková spotřeba klesla někde mezi čtyřmi až pěti procenty. To se dá počítat spíše jako korekce než důsledek krize, protože pivo je v Česku stále dostupná záležitost. Pořád je to součást národní kultury.

Jak se bude vyvíjet konkurence na českém trhu?

Před deseti lety se spekulovalo, že mnoho malých pivovarů zanikne. Dneska jsou naopak na vzestupu a daří se jim. Zvolily dobrou strategii a snaží se bojovat na těch frontách, kde měly šanci a nepřetlačovaly se s velkými pivovary. V České republice je pořád prostor, malé pivovary se udrží.

Uvažujete o rozšíření portfolia značek?

Nebudeme konkurenci prozrazovat, co chystáme. V poslední době jsme přišli s novým druhem piva pod naší regionální značkou. Jde o Ostravar Bazal, fotbalové pivo, a naše prvotní výsledky svědčí o velkém úspěchu v restauracích i doma.

To je jeden z nástrojů v krizi, kdy všichni pociťujeme nějaký výpadek příjmů. Snažíme se se zákazníky aktivněji pracovat a přicházet s věcmi, které nás odliší od konkurence.

A když se podíváte na naši strukturu, na naše hospody a restaurace, jsou některé úspěšnější než loni. A to se bavíme o desítkách procent.

Celé to spočívá v tom, že musíte investovat. Když neinvestujete, nemůžete čekat, že se k vám lidé budou vracet.

Prosazujete společenskou zodpovědnost pivovarů - není to pokrytecké? Vždyť čím více se vypije, tím více prodáte a vyděláte.

Není. Pracuji v pivovaru deset let a budu moc rád, když tu budu moct pracovat i za deset let a říct, že se za to nestydím.

Je tady spousta kategorií a produktů, které jsou různě regulovány a špatně vnímány. A není v zájmu nikoho z nás, aby se tam dostalo pivo.

My investujeme spoustu času, lidí i peněz, abychom podporovali tři základní trendy. Máme kampaň "Nech ty klíčky v kapse", která prezentuje, že alkohol za volant nepatří. Pak kampaň "Přibrzdi - nezletilým nenaléváme". Třetím je snižování nadměrné konzumace.

Kolik piv při jedné příležitosti je dost?

Myslím, že jedno pivo denně po jídle nebo jedno dvě piva s kamarády v hospodě je bezproblémová záležitost.

Pro mě osobně záleží na situaci. Někdy vypiju jedno po obědě, jindy zase žádné. Když chci s kamarády posedět v hospodě, tak si ty dvě dám.

Pijete pivo i od konkurence?

Nemůžu říct, že bych ho nikdy neochutnal. Spíše se podívám, s čím novým konkurence přišla.

Ale nikdy u mě v ledničce ani u mých rodičů nenajdete jiné pivo než z našeho portfolia. Souvisí to i s určitou hrdostí na to, kde pracuji.

Odmítáte jít i do restaurace, kde točí pivo konkurence?

Přátelé mě respektují a nechodíme tam. Pokud se to stane, dám si jiný nápoj a ne konkurenční pivo.

Máme i mladší šéfy, než jsem já

Ve Staropramenu jste od roku 2000. Proč jste si vybral Staropramen? Nebo si on našel vás?

Asi to bylo oboustranné. Předtím jsem pracoval v poradenství, a když jsem odcházel, chtěl jsem někam, kde se vyrábí něco hmatatelného.

Když přišla nabídka dělat pro pivovar, dlouho jsem se nerozmýšlel. Pocházím ze Žatce, což je kraj hodně spojený s chmelem.

Více než značka mě táhlo to, že jde o pivovar. Cestu ke značce jsem si našel až tady.

Generálním ředitelem druhé největší pivovarnické skupiny v Česku jste se stal velmi mladý, bylo vám teprve čtyřiatřicet let...

Jak se říká, štěstí přeje připraveným. Nicméně tady hodně napomáhá kultura, která v Anheuser-Busch InBev je. V podstatě říká, že si zakládáme na rozvoji lidí.

Ne, že by se do nich investovaly obrovské částky, ale dává možnost růst, posouvat se a ne celý život pracovat v jednom oddělení.

Na vedoucích místech ve skupině jsou i lidé mladší než já, například v Chorvatsku se stal generálním ředitelem člověk ve dvaatřiceti. Šedesát až sedmdesát procent mých kolegů bude ve věku pětatřicet až sedmatřicet let. Takže to není nic výjimečného.

Na druhé straně to vyžaduje určitou časovou investici, protože když měníte oddělení, tak se na začátku musíte hodně učit. Ale když zkoušíte nové věci, učíte se.

Je výhodou, když má firma mladé vedení? Je například flexibilnější, dynamičtější?

To není mládím. Je to trochu klišé, ale záleží na přístupu. Jsme hodně orientováni na výsledky a neznamená to, že by se vyžadoval určitý věk. Záleží spíše na nátuře.

Má to i negativa? Neříkáte si, že kdybyste byl o deset let starší, šlo by něco lépe?

Nyní si říkám, že to neplatí. Když se ale podíváte pět let zpátky, tak si říkáte, že vědět to, co vím dneska, šlo by něco udělat jinak.

Takže určitý handicap to může být. Čím je člověk starší, tím více má zkušeností.

Raději konkurenti než černá díra

Co budete dělat poté, až s ředitelováním skončíte?

Já v té pozici nejsem nijak dlouho a pořád mi to dává hrozně moc, protože se neustále setkávám s novými věcmi.

V zaměstnání je pro mě důležitá kombinace několika věcí.

Musí jít o zajímavou práci, která mě uspokojuje, pro firmu, která je pro mě inspirativní a vyznává stejné hodnoty jako já.

Pak je pro mě důležitý tým, ať už nade mnou nebo vedle mě. Protože vždycky se nejvíc naučíte od lidí.

Třetí faktor je, jestli mi to pomůže v nějakém dlouhodobém rozvoji.

Vždy se mi splnily minimálně dvě z těchto kritérií. V jednom jsem ochoten udělat kompromis, pokud vidím, že mi to dlouhodobě prospěje.

Teď je to, řekl bych, podruhé v mé kariéře, kdy platí všechny tři.

Co je pro vás největší úspěch v pozici šéfa Staropramenu?

Největším úspěchem je, že firma pokračuje v trendu, který byl nastaven, ještě než jsem přišel. Že si z podílu na trhu ukrajuje kontinuálně více a více.

Jedna z věcí je tým, se kterým pracuji. Máme program nabírání nových talentů z řad vysokoškolských studentů, které připravujeme na to, že jednou převezmou zodpovědnost za tuto firmu.

I na tomto poli se nám podařilo několik akvizic, na které jsem pyšný. Že se nám do firmy dostávají zajímaví lidé, s kterými se bezvadně pracuje.

A vy víte, že kdyby se s vámi něco stalo, jsou v tom trychtýři dva tři lidé, kteří vás mohou hned zítra zastoupit, a nezbude po vás jen černá díra.

To je pěkný přístup, ale nemáte obavy, že by vás mohli ohrozit?

Jsem přesvědčen o tom, že cestou k úspěchu jsou právě lidé. Úspěch přinesou lidé, kteří jsou lepší než vy. Čím úspěšnější, tím lepší. Kromě toho rád jedu na dovolenou, vypnu mobilní telefon a vím, že jsem zastupitelný.

Takže je to naopak. Čím více lepších lidí, než jste vy, pod sebou máte, tím dál se dostanete, protože i od nich se učíte.

U nás je to dokonce jeden z parametrů hodnocení zaměstnanců. Jestli si buduje nebo vybudoval nástupce.

Je to kultura, kterou přinesl Anheuser-Busch InBev? V české společnosti to obvykle bývá jinak...

To je pravda. Ale to je přesně ten důvod, proč pracovat ve společnosti, která je vám v těch základních principech blízká. A tady jde o to, že chceme pracovat s dobrými lidmi, aby byli ještě lepší, než jsme my.

Stejně jako se snažíte se svými dětmi, aby byly jednou lepší než jste vy.

Zbyněk Kovář (35)

Vzdělání

- Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se specializací na finance.

- Absolvoval Global Exchange Program v Brazílii.

Kariéra

- Profesní kariéru zahájil v poradenské firmě Arthur Andersen.

- Do společnosti Pivovary Staropramen nastoupil v roce 2000.

- Prošel různými pozicemi v odděleních financí, marketingu, trade marketingu a obchodu. Byl ředitelem oddělení pro prodej klíčovým zákazníkům.

- Od 1. srpna 2008 je generálním ředitelem pivovarnické skupiny pro Českou i Slovenskou republiku.

Rodina

- Původem ze Žatce.

- Je ženatý, má dvě děti.

Záliby

- Jeho nejoblíbenějšími značkami piva jsou Staropramen, Stella Artois a Ostravar.

- Vedle piva má rád zábavu s přáteli a sport.

Pivovary Staropramen

- Druhý největší producent piva v Česku. Člen skupiny Anheuser-Busch InBev.

- Zisk za loňský rok činil 289,6 milionu korun. Tržby z prodeje 4,05 miliardy. Export se zvýšil o tři procenta a značka se vyvážela do 32 zemí. Celkem loni pivovary prodaly 3,3 milionu hektolitrů piva, z toho v Česku 2,6 milionu.

- Mezi značky firmy patří Staropramen, Braník, Ostravar, Velvet, Stella Artois a Hoegaarden.

- Vlastník konceptu restaurací Potrefená Husa a základající člen Iniciativy zodpovědných pivovarů.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Jakub Křešnička, Aleš Vojíř

Za použití údajů o termodynamických vlastnostech látek bylo zřetelně ukázáno, že obvyklý způsob tepelného zpracování surovin poskytuje ohromný potenciál úspor spojený s poměrem snížení opařování. Přitom při tvorbě tepla z poskytované primární energie není zmenšena specifická pivovarská efektivita.

Zevšeobecnělé zjednodušené vztahy jsou použity takovým způsobem, aby ukázaly stupeň, při kterém může být energie ušetřena. To se může týkat každého pivovaru, kdy je funkce každoročního objemu výroby snížena o celkové odpařování na hektolitr mladiny, který nebyl odpařen. Během sledování efektivnosti hospodaření s energií byly zahrnuty veškeré technické a technologické možnosti.

Zvláštní pozornost provedeného hodnocení byla věnována rozdílům, které jsou výsledkem zabudování vybavení ke zpětnému získávání tepla, jako například parních kondenzátorů nebo parních kompresorů. Vynikajícím faktem je skutečnost, že úspory primární energie jednoduše rostou. Jsou výsledkem toho, že se může do výrobního procesu dodávat teplo vzniklé odpařováním. V případě přivedení mladiny k bodu varu s nižším celkovým odpařeným množstvím jsou dodatečné úspory primární energie nezanedbatelné. Tato skutečnost by neměla být opomíjena při hodnocení potenciálu celkových úspor.

Během sledování se projevilo, že největší potenciál úspor byl přirozeně nalezen v systémech bez opětovného využívání tepla.

Tudíž v případech, kdy se použijí takové systémy, které celkové odpařování přednostně sníží pod běžný rozsah, je stále ještě poskytováno dostačující množství energie pro ohřev mladiny. V tomto případě je mladina zahřívána přímo.

Zdroj: Agronavigátor.cz

K zahradnímu posezení patří sud piva. Abyste ho dokázali čepovat jako profesionálové, sud neválejte, nechte ho 24 hodin stát ve sklepě. Pivo čepujte na jeden zátah, aby se s ním "co nejméně hýbalo".

Pivo čepuje a zároveň tlakuje sud. Pokud máte větší sud a je opravdu velké horko, takže hrozí, že pivo rychle zteplá, vyplatí se půjčit si i chladicí zařízení. Jeho součástí bývá vzduchový kompresor. Pak potřebujete ještě narážecí hlavu, k níž chladicí zařízení s výčepním kohoutem připojíte.

Natočit pivo podle všech pravidel ale chce cvik. Mistr republiky v čepování z roku 2006 Lukáš Svoboda radí: "Pivo vždy čepujte na jeden zátah, co nejméně s ním hýbejte."

Propláchnout, nekoulet

Než začnete čepovat, měli byste vše důkladně propláchnout. "V zařízení se usazují kvasinky, a pokud je pořádně nevypláchnete, začnou hned pracovat na svém rozmnožení," upozorňuje Lukáš Svoboda. Platí to nejen u zařízení, které má někdo přes zimu uložené ve sklepě, ale i u zapůjčeného. Podle něj by bylo ideální přivézt si sud z hospody den předem a nechat ho 24 hodin v klidu někde ve sklepě, kde je teplota kolem 4 °C. Pak byste měli sud opatrně přenést na místo a dávat pozor, abyste s ním co nejméně třásli.

Realita však bývá taková, že si sud na zahradu přivezete a obvykle ho hned narazíte. V takovém případě radí Svoboda omezit manipulaci na minimum: "Čím více se sudem manipulujete, tím víc vám bude pivo pěnit. Takže nekoulet!" Pokud pivo i přesto pění, zkuste přitáhnout kompenzátor, kterým se mění tlak piva. Je to malá páčka na kohoutu.

Jak na čepování

"Pivo se má čepovat na jeden zátah, aby se jím co nejméně hýbalo," radí Lukáš Svoboda, mistr v čepování z roku 2006. Tak se podle něho dosáhne ideální hladinky.

Pro čepování na hladinku je ideální otočný kohout. Ten nejprve otevřete jen na zhruba 45° a jemně do sklenice napustíte trochu pěny. Sklenice držte zpočátku v úhlu 45° vůči pípě, pivo zprvu pouštějte‚ "po skle". U "zmrzlináře", tedy kohoutu, který nejspíše dostanete s výčepním zařízením, první fázi vynechejte, náklonem sklenice můžete regulovat množství piva a pěny.

V závěru sklo narovnejte a dočepujte pod pěnu. Ta by měla být krémově smetanová, homogenní a pevná. Nesmí se v ní objevovat menší či větší díry a rozhodně by neměla připomínat bublinky, které se tvoří přípravky na mytí nádobí.

Čepování skončíte prudkým zavřením kohoutu. Můžete udělat i malý kopeček a vůbec nevadí, když trochu pěny přeteče ven ze sklenice.

Po dopití by mělo pivo vytvořit na stěnách krupici a kreslit kroužky, takzvané "hladinky".

Jak zacházet s kohoutem

Existují různé druhy kohoutů. Nejčastější je pákový kohout, takzvaný zmrzlinář, který je v řadě hospod a budete ho zcela jistě mít i při domácím čepování u vypůjčeného zařízení, má dvě polohy. Dáte-li páčku směrem k sobě, poteče vám pivo, směrem od sebe pěna.

Kohout má takzvaný kompenzátor, kterým se mění tlak piva a ovlivňuje, jak bude pivo nasycené. "Lidé se často diví, že jim pivo moc pění. To však zpravidla není chyba piva. Aby výsledek byl žádoucí, musí se správně nastavit optimální teplota sudu, správný tlak a co nejlepší průtok," radí Lukáš Svoboda.

Podle něj je nejlepší způsob čepování takzvaná hladinka. Tak se pivo v Česku tradičně čepuje. Další způsoby však také mají své příznivce.

Chyby poznáte podle pěny

Všechny prohřešky proti hygieně se poznají podle pěny. "Jestliže bylo sklo, do kterého jste pivo načepovali, zaprášené, poznáte to podle toho, že se ode dna zvedají bublinky, což spousta lidí zcela mylně považuje spíše za plus. Zkušený pivař však s vámi vyběhne. Dalším znakem nedostatečné hygieny je, že pěna rychle padá, tvoří se v ní trhliny a její struktura připomíná růžičky květáku," vysvětluje Svoboda.

Na závěr připomíná: "Zákazník by měl dostávat pivo vychlazené na 6 až 8 °C. Teplota piva při čepování by tedy měla být asi o stupeň nižší."

Jak čepovat pro fajnšmekry

Mlíko

"Kohout pootevřete jen na 45 ° a na jeden ráz načepujete sklenici, po okraj naplněnou hustou smetanovou pěnou. Po napití cítíte překvapivě především pivo. Kouzlo "mlíka" se naplno projeví, je-li vypito ihned po načepování. Mlíko je svérázný, atypický, svým způsobem podmanivý styl čepování. Pokud jej neznáte, vyzkoušejte si ho," vysvětluje Svoboda.

Čochtan

Je to přesně opačný způsob než ten předchozí. "Čochtan je pivo bez pěny pro skutečné znalce. Má silný říz, protože je v něm hodně přírodního oxidu uhličitého," podotýká Svoboda. Čepuje se na jeden zátah, kohout musí být otevřený na maximum. Takové pivo by se mělo co nejdříve vypít, protože kvůli absenci pěny rychle zvětrává.

Nadvakrát

"Jde o nejrozšířenějsí způsob čepování u nás a bohužel ne ten nejlepší," tvrdí Lukáš Svoboda. Z čepování nadvakrát se totiž často stává čepování "navícekrát". Pivo tím ztrácí chuť a sytost. Čepování nadvakrát má ale jinak podle něj své opodstatnění, protože když se pivo načepuje na jeden zátah má příliš velké množství kysličníku a nadýmá.

Šnyt neboli košt

"Tenhle způsob je pozůstatek doby, kdy hospodští při každém naražení sudu nové pivo koštovali," zabrousí do historie Svoboda. V tomto případě není míra tak důležitá. Pivo má bohatou pěnu a přitom si uchovává všechny své nejlepší vlastnosti. Je to velice oblíbený způsob pití u znalců. Jim v tomto případě nezáleží na tom, kolik piva vlastně ve sklenici je.

Zdroj: Hobby iDnes.cz

V polovině července vyvrcholil 11. ročník Velkého Moskevského Mezinárodního pivního festivalu, který se konal již tradičně ve sportovním areálu Lužniki. Dle pořadatelů letošní pivní festival navštívilo okolo 100 000 lidí. Gambrinus od návštěvníků získal ocenění za ‚Nejlepší dovážené pivo Velkého Moskevského Mezinárodního pivního festivalu 2009‘.

V letošním roce byl vytvořen rekord festivalu v počtu předložených vzorků piva. Degustovalo se přibližně 160 značek od domácích i zahraničních výrobců. České pivo mohli návštěvníci ochutnat díky společnosti Interportfolio, která dováží do Ruska v současné době exkluzivně tři evropské značky: německý Duckstein, český Gambrinus a Tatranský Zámok.

Obrovský rozruch vznikl kolem značky Gambrinus. Ruští milovníci piva ocenili jeho chuť na výbornou a udělili mu čestný titul za nejlepší pivo festivalu.

„Pro nás je to opravdu čestné ocenění, protože je uděleno skutečnými milovníky piva. Jsou to lidé, kteří sem přicházejí relaxovat a objevovat nové pivo,“ řekla manažerka značky Gambrinus v Rusku Jkaterina Smolkova.

"Značku Gambrinus v Rusku aktivně podporujeme a držíme ji vysoko. Za krátkou dobu jsme byli schopni zavést ji do maloobchodních řetězců a začít spolupracovat se sítí značkových hospod a restaurací v Moskvě. Nyní plánujeme spuštění interaktivní webové stránky, a do budoucna mnohem víc", řekl PR manager společnosti Interportfolio Ilja Bereznyuk a dodává: „Gambrinus se vyznačuje pravou ‚českou chutí‘, proto pro mě získání tohoto čestného titulu nebylo takovým překvapením.“

Příklad zahraničních značek, které se festivalu zúčastnily:

• Gambrinus (Česká republika)

• Tatranský Zamok (Česká republika)

• Kaiser (Rakousko)

• Birra Moretti (Itálie)

• Krušovice (Česká republika)

• Hofbrau (Německo)

• Duckstein (Německo)

• Engel (Německo)

• Bakalář (Česká republika)

• Green King (Velká Británie)

• Spaten (Německo)

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Reklamní spot, který pomůže s prodejem žateckého piva v Rusku, se včera odpoledne natáčel v centru Žatce. Za natáčení spotu, který nese pracovní název Žatěckij Gus (Žatecká husa - pozn. red.), dostala radnice 60 tisíc korun. Právě tolik si řekla za pronájem veřejné plochy filmařům.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Hektolitry vytočeného piva se výrazně navýšily. Vyšší odbyt se týkal hlavně piva v lahvích a také nealkoholického moku. Jak potvrdil tiskový mluvčí pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek, dobře se prodával i nový sladový nápoj s příchutí švestky.

Švestkové je letošní novinkou a v prvním pololetí se ho prodalo necelých 1500 hektolitrů. „Pivovaru se zatím daří překonávat loňskou produkci, která byla rekordní. Za celý rok představovala 188 tisíc hektolitrů stočeného piva,“ doplnil Mikulášek. Značka Bernard se začíná dostávat i do povědomí zahraničních spotřebitelů, a to hlavně ve Skandinávii.

„Pivovar získal nové trhy například v Norsku a rozšířil distribuci i ve Švédsku,“ odhalil úspěchy pivovaru Mikulášek. Kromě Skandinávie se pivovaru podařilo prorazit i u jednoho z obchodních řetězců ve Velké Británii. Tamní zákazníci tam konzumují hlavně jantarové nealkoholické a také černé pivo.

Největším zahraničním odběratelem je tradičně sousední Slovensko. Humpolecký pivovar zvýšil meziročně v prvním pololetí výstav o 5,2 procenta.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Lukáš Pihávek