Zdá se, že jednapadesátiletému Josefu Krýslovi začíná tak trochu „švédské období“. Před pár týdny získala tahle živoucí pivovarnická legenda bronzovou medaili za své černé pivo Purkmistr, uvařené v malém pivovaru v Plzeňském dvoře v Černicích. Purkmistr bodoval právě ve Švédsku v soutěži, kde odborníci hodnotili skoro padesát tmavých piv. A také další plány nejspíš zavedou Krýsla na skandinávský poloostrov - příští rok chce stavět pivovar ve Stockholmu.

„Měl by to být pivovar, do kterého by si sládci z malých švédských pivovarů jezdili uvařit svoje recepty. Projekt má odstartovat v prvním čtvrtletí příštího roku,“ říká muž, který po více než čtvrtstoletí v Plzeňském Prazdroji odešel před pár lety na volnou nohu a od loňska má na pivovarské podnikání živnostenský list.

Sám o sobě Krýsl říká, že je profesí „nezávislý sládek“. V praxi to znamená, že v Česku i v cizině pomáhá na svět novým pivovarům. Především těm malým.

„Když mne oslovíte, že chcete postavit pivovar, zařídím úplně všechno. Seženu lidi, kteří jsou pro takové podnikání potřeba, naučím personál vařit pivo, pomůžu i s vytvořením loga a doporučím třeba i další vzdělávání, kdy se zájemce naučí pivo degustovat,“ vypráví Krýsl o svém byznysu.

Jen za poslední rok vyrostly v jeho stopách pivovary v Sokolově a Železné Rudě. Ještě před tím nechal loni svoji autorskou značku na pivovaru ve vietnamském Saigonu. A zanedlouho zasednou první hosté v novém malém pivovaru v Praze, který právě pomáhá budovat. „Celkem jsem se už podílel na projektech osmi pivovarů,“ vypočítává sládek. K pivu se dostal už v roce 1971, kdy začal studovat potravinářskou průmyslovku. Pak nastoupil do plzeňského pivovarského kolosu, kde se ale dlouho neohřál a pokračoval ve studiu na vysoké škole. Odtud se vrátil znovu k plzeňskému pivu a v Prazdroji pak pracoval bez přestávky dvaadvacet let, až do roku 2004. Jeho služebního passata znali hospodští skoro v celé republice - postupně se totiž vypracoval na šéfa technického servisu pivovaru. V hospodách, kde se točí plzeňské, kontroloval jeho kvalitu.

Z Prazdroje nakonec odešel podle vlastních slov proto, že se v obřím provozu cítil jako jeden z dílků stavebnice, který toho na konečném výsledku nemohl moc ovlivnit. „Takhle mi to vyhovuje víc -jsem vlastně zároveň sládkem, marketingovým i obchodním ředitelem. A hlavně svým vlastním šéfem,“ pochvaluje si Krýsl.

Vaření piva je pro otce tří dětí koníčkem i prací zároveň. Když občas zajde do společnosti, rozhodně se ale neomezuje jen na pití z pivního půllitru. „Studoval jsem kvasnou technologii a jak říká jeden můj kamarád, my vzdělanci v chlastu máme rádi pivo, víno i špiritus,“ prohlašuje s nadsázkou. Má velmi rád moravská i česká vína. „Na druhou stranu, dobré pivo si člověk zapamatuje na celý život,“ dodává obratem.

Za pravdu dává sládkovi rostoucí obliba minipivovarů, kam hosté chodí často právě za netradiční chutí podávaného pití. Třeba takovou, jakou měl ležák Joe's Garage, které Josef Krýsl před lety uvařil na vypůjčeném zařízení podle vlastní receptury skutečně doma v garáži. Poté s ním vyhrál soutěž o nejlepší podomácku vyráběné pivo v Čechách. (MF Dnes)

Plzeňský Prazdroj začal stavět novou čerpací stanici pitné vody za finančního přispění města Plzeň. Smlouvu o spolupráci dnes podepsali na radnici města Plzeň primátor Ing. Pavel Rödl za město a technický ředitel Tibor Kovacs za společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. Stanice zajistí dodávky vody pro pivovar, v případě mimořádné situace bude sloužit také jako nouzový městský zdroj pitné vody pro obyvatele Plzně.

Tlaková čerpací stanice pitné vody bude umístěna v areálu Plzeňského Prazdroje a za běžných situací bude upravenou vodou zásobovat centrální stáčírnu piva z pěti podzemních vrtů. Ty má Plzeňský Prazdroj vybudované v městské části Plzeň-Roudná. V případech krize, například při povodních, dlouhodobých výpadcích proudu nebo při vodohospodářské havárii, bude stanice spolu s Plzeňskou teplárenskou zásobovat pitnou vodou celou Plzeň. Za krizových situací je stanice schopna dodat až 380 m3 pitné vody za hodinu. „Čerpací stanice by svojí kapacitou měla stačit pro nejnutnější nouzové zásobování města, proto její výstavbu finančně podpoříme,“ říká Ing. Petr Liška z odboru krizového řízení Magistrátu města Plzně.

Celkové náklady na její vybudování jsou 5,5 milionů korun. Město Plzeň přispělo částkou 2,5 milionu korun. Stanice by měla být uvedena do provozu v březnu 2008, stavební povolení na ni již bylo vydáno. První fáze výstavby začala tento týden napojováním potrubních tras.

„Hlavním zdrojem vody pro plzeňský pivovar je historické prameniště na Roudné, do jehož rekonstrukce, včetně navazující úpravny vody, investoval Plzeňský Prazdroj v letech 2000 až 2007 přes 100 milionů korun. Díky moderním technologiím tak k výrobě piva může sloužit stejný zdroj unikátní vody z plzeňské pánve jako před 100 lety,“ dodává Vladimír Šťovíček, vodohospodář Plzeňského Prazdroje.

Společně s čištěním průmyslových vod, recyklací, úsporami energie a minimalizací emisí CO2 i ostatních emisí je péče o vodní zdroje v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Plzeňskému Prazdroji už dávno není jedno, kolik čeho spotřebovává a vypouští. Voda je nejen základ života, to dobře ví i Plzeňský Prazdroj a snaží se toho náležitě využít.

Na vlastní výrobu piva je vhodná podzemní voda z plzeňské čtvrti Roudné. Celý proces výroby piva začíná čištěním vody. Podzemní voda putuje z Roudné do areálu pivovaru potrubím a následně musí být vyčištěna složitým procesem, přičemž základem je odstranění nežádoucích látek (soli železa a manganu, kaly atd.) a minerálů.

Voda je základ

„Voda po provzdušnění musí být následně vyvločkována, projít pískovou filtrací, reverzní osmózou (což je proces, který dovoluje transport rozpouštědla membránou, zatímco rozpuštěné soli a nízkomolekulární složky zachycuje) a dále změkčena pomocí vápenatých a hořečnatých iontů,“ upřesňuje Mgr. Vladimír Šťovíček, vedoucí odboru životního prostředí Pilsner Urquell.

Pro sladovnu se voda upravuje jen nepatrně odlišným způsobem. Městská voda z vodárny a z Plzeňské teplárenské, a. s., se využívá pro technologické účely kupříkladu mytí lahví a sanitace.

Rekonstrukce trvala dva roky

Plzeňský pivovar se snaží o maximální snížení emisí oxidu uhličitého, za poslední dva roky klesly o celých 60 procent. Díky zjištění zdrojů vzniku oxidu uhličitého např. při kvašení piva, následném rozvozu, skladování apod., a také díky novým technologiím a principům, jako jsou anaerobní čistírny, jímací stanice nebo redukce transportu (díky licenční výrobě v zahraničí).

Během let 2004–2005 prošel komplex pivovaru rekonstrukcí. „Obnovili jsme mnohá zařízení a tím jsme zamezili vyšší spotřebě plynu,“ dodává Mgr. Šťovíček. Tím také došlo k úspoře plynu o více než polovinu.

Z těchto procesů vyplývá, že slovo ekologie není pro společnost Prazdroj cizí. Program Občanská volba přispěl na ochranu životního prostředí částkou 2,2 miliónu korun. (MF Dnes)

Tak jako mnoho jiných firem v České republice se i společnost Plzeňský Prazdroj snaží ukázat jako firma zajímající se o ochranu životního prostředí. Proto probíhají v jeho prostorách také prezentace o „eko-chování“ pivovaru.

Lidé většinou netuší, že než se pivo dostane na jejich stůl, musí projít náročným a dlouhým procesem kvašení, vaření, skladování, stáčení, převozem… Při každém z těchto kroků ale vznikají i odpadní látky a největší procento z nich tvoří oxid uhličitý.

Tento plyn zatěžuje životní prostředí a přispívá ke skleníkovému efektu. Nejvíce oxidu uhličitého se uvolňuje během dopravy a samotného vaření zlatého moku.

Plzeňský Prazdroj je pivovar, který se snaží dbát o ochranu přírody a zatěžovat okolní vzduch co nejméně. Právě proto proběhla například rekonstrukce varny v letech 2003 až 2005, po které firma zaznamenala snížení vypouštění emisí do ovzduší neuvěřitelných šedesát procent (z původních tisíc tun za rok 2004 na osmnáct tisíc tun za rok 2006).

Ale nová varna není jedinou ekologickou snahou pivovaru. Dalším důležitým prvkem při ekologičtější výrobě piva je užívání plynů s nízkou produkcí oxidu uhličitého pro výrobu tepelné energie.

Díky této snaze, zavádění nových technologií a výše zmíněné rekonstrukci se vypouštění oxidu uhličitého snížilo na minimum, což se dá pokládat za úspěch. (MF Dnes)

Třeboňský pivovar Bohemia Regent zakončil loňský rok se ztrátou 7,4 milionu korun. Podniku zároveň klesly tržby o téměř devět procent na 106,2 milionu korun. Většinu piva prodal pivovar v Česku, kde za něj utržil 91,3 milionu korun. V roce 2005 přitom firma ukončila své hospodaření s pětimilionovým ziskem. (MF Dnes)

Personální rošádu a zeštíhlení zažívá nyní Měšťanský pivovar ve Strakonicích. Nově je v jeho čele sedmatřicetiletý Jaroslav Tůma, který dosud vedl finanční úsek pivovaru. Radní dosavadního ředitele odvolali.

V čele strakonického pivovaru stál od roku 2005, kdy jej zprivatizovala radnice, tehdejší tajemník města Karel Seknička. K ruce měl ředitele pro obchod, finance i výrobu. To chtějí nyní radní změnit a jediný odpovědný za fungování podniku na břehu Otavy bude nový ředitel Tůma.

Proč ale výměna na postu šéfa? Radní, kteří jsou ze zákona členy valné hromady, to vysvětlují tím, že chtějí zeštíhlit management a zlepšit ekonomické fungování pivovaru.

„V čele pivovaru bude finančník. Byli jsme se podívat jak fungují obdobné pivovary. Veškeré naše kroky mají směřovat ke snížení nákladů a vylepšení výsledků. Čtyři ředitelské posty proto redukujeme a za chod pivovaru bude odpovědný jediný člověk,“ prohlásil starosta města Pavel Vondrys.

Práci po jednotlivých ředitelích převezmou jiní, kteří už nyní v pivovaru pracují, například za celou výrobu bude zodpovědný sládek.

Sedm desítek zaměstnanců pivovaru nemusí mít podle radních strach o práci. „Neplánujeme masivní propouštění, kdy bychom dali výpověď polovině zaměstnanců. Budeme ale u zaměstnanců hledat ještě větší potenciál,“ nastínil starosta Vondrys.

Zisk 95 milionů

Dosavadní ředitel podniku Karel Seknička odchází v okamžiku, kdy se podařilo pivovaru zastavit propad a po patnácti letech zvýšit výstav o tři tisíce hektolitrů na 76 tisíc.

Za loňský rok pivovar, který jako jediný v kraji stoprocentně kontroluje radnice, měl zisk 95 milionů korun a samostatně si splácí bezmála sedmdesátimilionový úvěr, který si na jeho koupi radnice vzala.

Své odvolání Seknička nechtěl moc komentovat. „Je to citlivá věc. Byl jsem odvolán, zatím ani nevím, jestli v pivovaru zůstanu na jiném postu, či nikoliv. Výsledky pivovaru ke konci září byly čtyři miliony korun zisku, což si myslím, že je slušné,“ konstatoval Seknička. (MF Dnes)

Pivo v jihočeských hospodách, restauracích a obchodech bude už za několik týdnů dražší. Ceny chtějí zvýšit všechny významné pivovary v regionu. Jako první oznámil jejich nárůst Budějovický měšťanský pivovar.

„Od 1. prosince zdražíme půllitr o jednu až dvě koruny dle druhu piva. Ceny vzrostou u lahvového i točeného,“ oznámil předseda představenstva společnosti Miroslav Leština.

Podobný krok chystá v nejbližší době také nejvýznamnější jihočeský pivovar Budějovický Budvar. O kolik a kdy pivo zdraží, ale zatím tají. „Je to jen otázka času. Výrazně, zhruba o čtyřicet procent, stouply ceny sladu. Sladovnický ječmen se prodává okolo šesti tisíc za tunu, loni stál 3,5 tisíce. Dražší budou i energie. Tak vysoké náklady musíme do ceny piva promítnout. V listopadu to ale ještě nebude,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Následují Prazdroj

I ostatní pivovary na jihu Čech chtějí dříve či později následovat největší českou pivovarnickou skupinu Plzeňský Prazdroj, která od včerejška prodává půllitr točeného piva Pilsner Urquell o jednu korunu dráž. Za nejprodávanější české pivo Gambrinus lidé zaplatí 12,20 koruny, jeho cena vzrostla o 70 haléřů.

„Čekali jsme na krok našeho největšího konkurenta. Předpokládáme mírné zdražení, ale až v novém roce,“ potvrdil ředitel protivínského Platanu Ladislav Rosmuller.

Naopak pivovar Regent zvýšil ceny už 1. září. Zákazníci za třeboňské pivo platí o několik desetihaléřů více. „Loni jsme nezdražovali vůbec, snažili jsme se držet ceny, ale už to nešlo. Další nárůst očekáváme příští rok na jaře,“ řekla obchodní ředitelka pivovaru Hana Hadačová. (MF Dnes)

Po pěti letech pomalu nekončícího martýria a vlastnických sporů se České Budějovice dočkají příští týden otevření své pivní katedrály - středověkých Masných krámů. Dalších 15 let je bude provozovat pivovar Budějovický Budvar. Ten je i jedním z patnácti vlastníků středověkého objektu, jehož historie sahá až do doby vlády Karla IV, který v roce 1364 zakázal řezníkům prodávat maso na budějovickém náměstí a přikázal postavit nový objekt. Nejdříve dřevěný, od 16. století pak zděný.

Ten po povodních 2002 ale hygienici zavřeli a dalších pět let trvalo, než se jeho dveře opět otevřou. Bylo k tomu potřeba zhruba 30 milionů korun. Přes 16 milionů vložilo město formou půjčky do obnovy domu, dalšími 14 miliony přispěl Budvar, který vybavil interiér a kuchyni.

Včera to bylo ještě staveniště, kde se dokončují podlahy, toalety, zařizuje kuchyně. Ale tvář, kterou turisté i štamgasti znali, Masným krámům zůstala. Dominuje jí centrální dlouhý prostor, připomínající loď. Postranní kóje, v nichž se kdysi prodávalo maso, zase nabídnou téměř dvě stovky míst u stolů. Všechno je ale modernější. Každý box bude třeba mít svou klimatizaci s filtrací vzduchu a ozvučení. To pro případ, že by sem lidé přišli na televizní sportovní přenos. Stoly i židle budou z dřevěného masivu, někde je kůže, jinde patina. "Masné krámy jsou symbolem Českých Budějovic. Jako památky byly v nabídkách cestovních kanceláří i v době, kdy byly zavřené. Proto nám na nich tolik záleží," vysvětluje budvarský sládek Josef Tolar. Budvar o jejich provozování velmi stál. Už proto, že od nepaměti se v nich netočilo jiné pivo než Budweiser Budvar. "A je to také jedna z nejznámějších restaurací v republice," připomíná mluvčí pivovaru Petr Samec.

V době, kdy to byla pomalu jediná významnější restaurace v historickém jádru, se v ní během zemědělské výstavy Země živitelka vypilo 200 hektolitrů piva za týden. Pro srovnání: když se nyní v některé pivnici vytočí za rok 500 hektolitrů, pivovar ji pokládá za velmi dobrou. Když tisíc, pak za excelentní.

Historická budova v Krajinské ulici pochází zřejmě z roku 1554. Plných pět set let se v ní prodávalo maso. Na pivnici byla přestavěna až po druhé světové válce počátkem 50. let. Pak už jejich popularita jen rostla. I proto se říkalo, že kdo nebyl v Masných krámech, jako by v Budějovicích nebyl. (iHNed)

Dvě důležité zásady současného marketingu říkají: zapojte zákazníka a přimějte lidi, aby o vás mluvili.

Někteří marketéři tyto požadavky na úspěšný moderní marketing znají, většinou jsou však jejich pokusy nanicovaté a polovičaté. Důvodem jsou obavy ze ztráty kontroly a moci vůbec. Připouští se tedy, že zákazník může být poradcem, ale určitě nesmí mít poslední slovo. Zrovna tak je možno použít šíření informací na veřejnosti a osobní doporučení, ale musí mít přece nějakou kontrolu, aby se nezvrtlo. A v jednom se pak většina marketérů shodne: Má-li se o produktu mluvit, pak to může zařídit jedině skvělá reklama.

Najdou se však i firmy a marketéři, kteří se nebojí. Výsledkem je pak obvykle pořádný krok dopředu a zápis do pomyslné knihy zlatých marketingových zkušeností. Jedním z takových odvážlivců je i Budějovický Budvar.

Když jihočeský pivovar přišel s nápadem vytvořit novou značku piva pro široký segment konzumentů, měl před sebou těžký úkol. Bylo zřejmé, že přijde-li na trh se značkou, která bude konkurovat zavedeným standardním pivům (například Gambrinus), a použije-li k tomu standardních postupů, bude to velmi nákladné a výsledek přitom nejistý. Proto zvolil jiný přístup: zapojili zákazníky do tvorby značky a využili toho při následné propagaci.

Zástupci Budvaru objeli hospody v jižních Čechách a vybrali více jak tři stovky zástupců "národa pivařů", kteří byli následně pozváni na degustace, spojené se zábavným programem. Nikdo z pivovaru neměl právo veta, a tak výsledné hlasování pro konečnou chuť i název Pardál bylo zcela demokratické - co si pivaři vybrali, to také je.

Jak se to promítlo do reklamy? Máte-li po ruce tři stovky tvůrců nového produktu, na nějž jsou náležitě pyšní, máte současně k dispozici skupinu nadšených a neúnavných šiřitelů zvěsti o značce a okolnostech jejího vzniku. Nedokáži si představit účinnější reklamu, která je současně téměř zadarmo - mnozí "autoři" se zdarma zúčastňují propagačních akcí pivovaru. (Intuitivní marketing)

Tmavý ležák Budweiser Budvar ocenilo Sdružení přátel piva. V hlasování 735 členů získal druhé místo v kategorii Tmavé pivo roku. Od uvedení na trh v roce 2004 prodej tohoto piva roste. Loni se meziročně zvýšil o 56 procent, výstav činil téměř 20 000 hektolitrů, v tomto roce se nárůst odhaduje na 50 procent. Letos získal ležák už třetí ocenění: v září dostal prestižní titul Nejlepší ležák světa v britském časopise Beers of the World, stříbrnou medaili má z Žatecké dočesné 2007. (MF Dnes)

Po dlouhých třech měsících, které strávil zráním v ležáckých sklepích pivovaru v Kutné Hoře, již putuje speciální Lorec 14° k milovníkům zlatavého moku. Pivovar jej uvařil speciálně pro vánoční trh, ale k dostání bude po celý příští rok. „ Jde o světlý čtrnáctistupňový ležák, který vaříme pouze jednou ročně. Je to jakési poděkování našim zákazníkům na konci roku za to, že si oblíbili piva z našeho pivovaru,“ řekl Jan Hejra, ředitel a zároveň vrchní sládek pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union. Pivo se v těchto dnech již rozváží do restaurací a obchodů.

Lorec 14° je lahodné, středně hořké speciální pivo s příjemně nasládlou chutí českého sladu. „Je ideální pro období, ve kterém se prodává. Zahřeje na těle a pohladí po duši,“ charakterizoval pivo Hejra. Pivovar poprvé tento typ piva uvařil před 30 lety v roce 1978

Letos v Kutné Hoře uvařili várku přibližně 400 hektolitrů. „Jako tradičně pivo stáčíme do lahví i do sudů. Naši zákazníci si jej tak budou moci odnést domů z obchodu, ale i vychutnat si ho ve své oblíbené hospůdce,“ doplnil ředitel pivovaru.

Vaření vánočního speciálu je podle Hejry pro pivovarské vždy určitým svátkem. „Protože se vánoční pivo vaří skutečně pouze jednou ročně, vždy ho hýčkáte přeci jen o něco víc než ostatní piva. I postup výroby je trochu odlišný než například u Dačického, kterého zde vaříme celý rok,“ uvedl ředitel pivovaru.

Lorec 14° pivovarští uvařili ještě za horkých srpnových dnů. „Z varny jsme jej nejprve sespílali, tedy přečerpali do kvasných kádí, kde zhruba deset dní kvasilo. Poté jsme jej sesudovali do ležáckých tanků ve sklepě, kde dokvašovalo a zrálo dalších přibližně 90 dní,“ doplnil. Nyní se již stáčí do sudů a lahví a putuje k zákazníkům.

Skupina Drinks Union, do které ještě patří pivovary Zlatopramen, Velké Březno a Louny, pro letošní Vánoce připravila také speciální Březňák jantarový ležák. Vánoční speciály připravuje také pivovar Louny. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivo NITRO BEER, které Pivovar Nymburk vyprodukoval po několika měsících vývoje s izraelským partnerem, může jít do košér obchodů. NITRO BEER, které je oproti prémiovému ležáku silnější, má 5,5 % alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost, je určeno pro izraelský trh. „Zároveň bude pivo dodáváno do Spojených států amerických a to i do košér obchodů, pro které bylo získání certifikátu podmínkou k prodeji,“ konstatoval ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Výrobu piva NITRO BEER v Nymburském pivovaru prověřoval jeden ze dvou rabínů, kteří mají v Evropě oprávnění k udělení košér certifikátu.

Pivo NITRO BEER mají zájemci možnost ochutnat v pivovarské prodejně v areálu Pivovaru Nymburk, kde je k dispozici v omezeném množství v 0,33litrových láhvích za cenu 15 korun.

Za první pololetí roku 2007 prodal Pivovar Nymburk celkem 95 tisíc hektolitrů piva, což představuje 6% nárůst oproti stejnému období v loňském roce. Velkou měrou se na těchto výsledcích podílel právě export do zahraničí, který činil téměř čtvrtinu z celkového prodeje a vzrostl o 5%.

Největší úspěchy má Postřižinské pivo v Německu, Francii a Švédsku, ale zájem o něj mají rovněž distributoři například z Austrálie, Izraele nebo USA. Nyní míří pivo z Nymburka také do Karibské oblasti, kde získal pivovar zakázku na speciální druh piva vařeného dle upravené receptury. (Tisková zpráva Pivovaru Nymburk)

Nymburský pivovar, výrobce Postřižinského piva, je nucen ještě letos zvýšit ceny. V těchto dnech se dokončují kalkulace nákladů. Sladovnický ječmen, základní surovina pro výrobu piva, byl zdražen o téměř sto procent.

Ceny chmele stouply přibližně o dvacet procent. Jestliže pivovar zdražoval v minulosti v průměru o 20 až 50 haléřů na půllitru piva ročně, tak letošní zdražení může dosáhnout až k jedné koruně. Ostatně k podobným cenovým úpravám už přistoupily i jiné pivovary. (MF Dnes)

Obyvatelé Vyššího Brodu na Českokrumlovsku se možná mohou začít těšit na úplně novou značku piva. A to paradoxně v souvislosti s církevními restitucemi. Pokud totiž projde aktuální návrh vládní komise na naturální a finanční vyrovnání státu a církve, cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě se znovu po šedesáti letech stane vlastníkem pivovaru.

A nejen to. Klášteru připadnou i minimálně stovky hektarů lesů a rybníků, které mu po válce zabavili komunisté. „Určitě bychom si s majetkem dokázali poradit. Z toho obavu vůbec nemám,“ říká převor Justýn z vyšebrodského kláštera.

Před válkou patřil vyšebrodský klášter k největším zaměstnavatelům v kraji. Spravoval čtyři tisíce hektarů lesa, desítky rybníků, vlastnil restauraci i klášterní pivovar. Cisterciáci vybudovali také vůbec první železnici na Lipno. Po sametové revoluci vrátil stát cisterciákům zatím jen klášterní budovu, zatímco ruina sousedního pivovaru se pomalu rozpadá a nedávno v ní dokonce hořelo.

„Pivovar spravuje pozemkový fond, který do něj kvůli nevyřešené otázce vlastnictví nemůže dát ani korunu,“ říká převor. Pokud by však vládní komise prosadila svůj návrh na církevní restituce, představený ministrem kultury Václavem Jehličkou, klášter by mohl po dlouhých desetiletích znovu podnikat v duchu starého hesla „modli se a pracuj“.

Navrhovaná novela zákona totiž počítá s tím, že řeholní řády by většinu svého majetku dostaly zpět. Církve a náboženské společnosti by pak stát za zabavený majetek odškodnil 83 miliardami, vyplácenými postupně po dobu 60 až 70 let. „Zatím nemáme o chystaných restitucích bližší informace, v klášteře totiž není televize. Jestliže ale dostaneme zpět hospodářské budovy, klášterní pivovar postupně obnovíme i s výrobou,“ tvrdí převor.

Jak funguje klášterní hospodaření se přitom čeští zájemci mohou přesvědčit na vlastní oči v nedalekém premonstrátském klášteře v hornorakouském Aigen-Schläglu. Klášter ke všeobecné spokojenosti místních obyvatel spravuje prakticky celou rakouskou část Šumavy, kromě lesů vlastní i známý lyžařský areál Hochficht, velkou restauraci, vinárnu, provozuje klášterní pivovar. „Podnikáme v oborech, které sice nevynášejí tolik jako spekulace na burze, zato jsou ale stabilním zdrojem příjmů a zajišťují našim pracovníkům zaměstnání v dlouhodobé perspektivě,“ říká Marcus Rubasch, druhý muž v hierarchii kláštera ve Schläglu a správce jeho financí. (Lidovky)

Až do soudní síně může dospět spor mezi dvěma českými provozovateli pivních lázní. Ty novější, harrachovské, provozuje od července Sklárna a minipivovar Novosad a syn. Proti nim se staví Pivovar Chodovar a jeho rok a půl staré Pravé pivní lázně v Chodové Plané nedaleko Mariánských Lázní.

„Vadí nám, že jsme něco vymysleli a teď nám to zkopírovali se vším všudy,“ stěžuje si ředitel pivních lázní v Chodové Plané Mojmír Prokeš. Navíc má obavy, že harrachovská konkurence může pivním lázním zkazit jméno. „S tím nemohu souhlasit. Naše lázně se sice nenacházejí v historickém hradním sklepení, ale prostředí nemáme o nic horší. A nyní dokonce rozšiřujeme provoz,“ říká František Novosad.

Chodovar doufá, že se mu podaří najít s harrachovskou konkurencí smírné řešení. „Chceme pana Novosada oslovit a domluvit se, jak vše urovnat. Pokud ale nebude respektovat naše podmínky, může se majitel Chodovaru rozhodnout bránit jinak. Třeba s pomocí právníků,“ připouští Prokeš. „Ať se s námi klidně soudí, jestli mají zbytečně moc peněz,“ vzkázal Novosad do Chodové Plané s tím, že napadený název Pravé pivní lázně nepoužívá a nepoužil. „Harrachov a Chodová Planá jsou od sebe vzdáleny kolem 300 kilometrů, pro mě je to spor o ničem,“ myslí si harrachovský podnikatel.

Pravé pivní lázně se nebrání možnému rozšíření služeb pivních lázní v Čechách, ale pouze v případě přidělení licence. Ta je mimo jiné podmíněna výhradním používáním piva z Pivovaru Chodovar. „To absolutně nepřipadá v úvahu. Naše a jejich pivo se nedá vůbec srovnávat. My vyrábíme pivo živé, nefiltrované a nepasterizované, zatímco konkurence musí přidávat do lázně pivní kvasinky,“ vysvětluje Novosad.

František Novosad připouští, že k provozování pivních lázní ho inspirovala konkurence. Hlavně v Německu a Rakousku. „Přiznávám, že i v Chodové Plané jsem co by turista byl. O žádném kopírování ale nemůže být řeč,“ uvedl Novosad. Harrachovským lázním je také vytýkáno používání plastových van oproti nerezovým. Vany jsou ale dělané na zakázku pro tento provoz a podle Novosada poskytují dostatečný komfort.

„Na prosinec připravujeme pro zákazníky, kterých harrachovskými lázněmi zatím prošlo přes tři sta, rozšíření provozu z deseti míst na čtrnáct. Přibude jedna společná dvouvana i s dvoulůžkem odděleným od zbylého provozu. Případný pár tak bude mít absolutní soukromí. Další dvě jednoduché vany budou dřevěné. Hygiena nám schválila použití buku,“ dodal Novosad.

Pivní lázně mají údajně příznivé účinky na pokožku i oběhový sytém. Po koupeli v 10 procentním roztoku piva ještě následuje relaxace v zábalu. (MF Dnes)

Pivovary Staropramen generálním partnerem Asociace hotelů a restaurací ČR

Společnost Pivovary Staropramen a Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) uzavřely smlouvu o generálním partnerství. Smyslem partnerské smlouvy je spolupráce při zvyšování kvality a úrovně českého pohostinství a gastronomie.

Partnerství bude mimo jiné spočívat také v přípravě vzdělávacích programů, spolupráci při pořádání společných odborných konferencí a seminářů, vzájemné výměně informací o potřebách zákazníků a problematice provozu gastronomických zařízení v podmínkách České republiky.

Členové AHR ČR získají výhodné podmínky pro využití široké škály produktů společnosti Pivovary Staropramen a možnost sdílet dosavadní zkušenosti společnosti s úspěšným konceptem značkových restaurací Staropramen. Pivovary Staropramen mohou využít možnosti komunikace s členy Asociace v otázkách průzkumu jejich potřeb a očekávání ze spolupráce s dodavatelem.

V oblasti vzdělávání se Podnikatelská akademie AHR ČR zapojí do programu První pivovarské školy pro management HORECA a naopak. Zkušenosti odborníků pivovaru budou zhodnoceny také v programu Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, kterou AHR ČR provozuje. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Robert Kužela řídí logistické operace společnosti Pivovary Staropramen

Novým manažerem logistiky společnosti Pivovary Staropramen se stal Robert Kužela. V nové funkci je zodpovědný za řízení veškerých logistických operací společnosti a vedení celého týmu oddělení logistiky. Robert Kužela působí ve společnosti Pivovary Staropramen na různých manažerských pozicích v oblasti výroby a zajištění kvality již od roku 1993, naposledy zastával pozici vrchního sládka pivovaru Ostravar.

Nový vrchní sládek pivovaru Ostravar bude oznámen do konce letošního roku. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Rok za pípou stačil servírce k mistrovství

Už dávno neplatí, že pivu nejlépe rozumí muži. Alespoň co se týče jeho čepování. Živým důkazem toho je Tereza Berlová, u níž si můžete objednat zlatavý mok v bystřické restauraci U Podkovy. Stala mistryní Česka a Slovenska v točení a servírování belgického ležáku Stella Artois.

„Mám z vítězství strašnou radost. Loni v záři jsem skončila v regionálním kole druhá, letos to už vyšlo,“ řekla Deníku mladičká servírka, která se tímto oborem zabývá teprve od ledna minulého roku. V rámci tréninku čepuje i mimo pracovní dobu. A sehnat dobrovolníky, kteří by cvičně natočené pivo konzumovali, prý není těžké. „Něco si vypil i náš vedoucí, kterému vděčím za to, že mi umožnil trénovat,“ zmínila Tereza Berlová.

Komu by se snad zdálo, že naplnit půllitr není žádná věda, ten se šeredně plete. Čepovaní a servírování má totiž svá pevná pravidla, jejichž, byť jen nepatrné, porušení znamená body dolů. Důležité je být soustředěný.

„Je to servírovací rituál, porota hodnotí moc kroků. Od oplachování sklenice, jejího točení na mycím kartáči a čistoty přes ochlazení, seříznutí pěny, ale i správné postavení před zákazníka. Za chybu se počítá už i nepatrné přehmátnutí se místo na stopku na sklenici,“ vyjmenovala některá kritéria mistryně, kterou na její práci baví hlavně kontakt s lidmi.

Díky úspěchu při mistrovství Čech a Slovenska ji čeká reprezentace na celosvětovém finále, které se koná 26. října v belgickém universitním městě Lovaň (nizozemsky Leuven, francouzsky Louvain, německy Löwen, valonsky Lovin).

„Tam bude ale hodně velká konkurence. Musím začít nejen pořádně trénovat točení, ale i pilovat angličtinu, kterou budu mluvit. Například při představování piva,“ dodala Tereza Berlová. (Benešovský deník)

Nová dvojice pro znalce: ústřice a ležák!

Plná chuť francouzských ústřic dokonale ladí s prémiovým belgickým pivem. Opravdoví znalci se o tom přesvědčili na gastronomické exkurzi v proslulé restauraci Les Flots v jihofrancouzském přístavu La Rochelle.

Jana Glazarová z Hořic, okr. Jičín, studuje čtvrtý ročník pedagogické fakulty v Hradci Králové. Letos v létě se na ni usmálo štěstí v soutěži se Stella Artois pod názvem „Znalec si všímá každého detailu“, když vyhrála let Private Jetem na ústřicovou večeři v La Rochelle. Prvním úkolem soutěžících bylo ohodnotit pomocí SMS barmana a nominovat ho tak na Mistrovství v točení a servírování Stella Artois. Každý takto hlasující znalec rituálu dostal k zodpovězení jednoduchou otázku: "Kolik natočených číší Stella Artois 0,5 l odpovídá pohotovostní hmotnosti Private Jet bez posádky?" Jana s přítelem Přemyslem hledali informace na internetu a přepočítávali.

Poslali hned několik odpovědí a podařilo se. Jejich odhad se lišil o pouhých osm sklenic! Výherní poukaz na cestu přebírala Jana osobně přímo na Mistrovství v točení a servírování Stella Artois, které se konalo 19. září v Praze.

První říjnový pátek odletěli soukromým letadlem na romantickou večeři.

Vyhlášený rodinný podnik Les Flots přímo v jihofrancouzském přístavu v La Rochelle nabídl mladému páru vynikající menu o 7 chodech, ve kterém pochopitelně hrály prim ústřice a mořské ryby.

„Uvědomila jsem si ještě více, jak moc záleží na správném dodržení servírovacího rituálu. Nejen u Stella Artois, ale také u ústřic a dalších gurmánských lahůdek. Když je všechno bez chyby, vychutnáte si každý doušek, každé sousto,“ libovala si Jana. Její přítel dodává: „Spojení piva a ústřic jsem si nedokázal moc představit. Ochutnal jsem je poprvé, ale byl jsem nadšen, jak spolu chutě dokonale ladí.“ Souhlasí také gastronomičtí specialisté. Všechny tři nejvíce ceněné druhy ústřic, pěstované „Fine“ de Claire a „Spéciale“ de Claire i ústřice přímo z hloubky oceánu podávané s citrónem jemně podtrhne svěží chuť Stella Artois. Tato kombinace uspokojí požadavky a chutě největších znalců a fajnšmekrů.

Ústřice se pro opravdové znalce chovají na atlantickém pobřeží Francie. Všechny tyto druhy maximálně po 20 kusech dozrávají ve speciálních bazénech, kde na ně čeká prostor ke koupání a bohatá a výživná planktonová strava, díky níž dostanou právě tu delikátní chuť, které vděčí za svoji reputaci. Na jižním pobřeží Francie mezi Morbihanem (jižní Bretaň), ostrovem Noirmoutier a ústím řeky Gironde se tyto bazénky zvané claires často nacházejí v někdejších solních pánvích, které jsou bohaté na minerálie a plankton a kde se v přírodním prostředí vyskytuje speciální mořská řasa navicule bleu. Tu mají zdejší ústřice obzvlášť v oblibě. Tloustnou, dostanou chuť minerálů a navíc hezkou zelenou barvu. Jsou vysoce kvalitní jak po stránce estetické, tak i chuťové.

Jana a Přemysl si výlet za gastronomií opravdu užili. “Byl to nádherný zážitek. Vzpomeneme si na něj vždy, když si objednáme číši Stella Artois,” dodali na závěr Jana a Přemysl. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Protimonopolný úrad SR (PMÚ) zastavil konanie voči spoločnosti Heineken Slovensko, a.s., týkajúce sa možného obmedzenia hospodárskej súťaže. V apríli tohto roku totiž PMÚ začal správne konanie vo veci preskúmania zmlúv spoločnosti Heineken Slovensko so zariadeniami s priamou konzumáciou piva, t.j. s hotelmi, reštauráciami či kaviarňami. Vyplýva to z informácií PMÚ zverejnených na jeho internetovej stránke. Úrad dospel k záveru, že časť zmlúv obsahuje obmedzenia vertikálneho charakteru, ktoré môžu mať za následok obmedzenie hospodárskej súťaže na vymedzenom relevantnom trhu, avšak tieto zmluvy zároveň spĺňajú podmienky pre vyňatie zo zákazu podľa zákona o ochrane hospodárskej súťaže. Nakoľko však podľa úradu nebol porušený zákon, bolo správne konanie zastavené. Rozhodnutie PMÚ nadobudlo právoplatnosť 10. októbra 2007.

Podľa generálneho riaditeľa spoločnosti Heineken Slovensko Dimitara Alexieva firma počas správneho konania maximálne spolupracovala s príslušnými orgánmi, pričom Heineken Slovensko dodržiava platnú legislatívu a "podniká férovo na silne konkurenčnom trhu". "Rozhodnutie Protimonopolného úradu SR sme preto prijali s uspokojením,“ uviedol Dimitar Alexiev.

Heineken pôsobí na Slovensku prostredníctvom firmy Heineken Slovensko, v ktorej je stopercentným vlastníkom. Heineken je najväčším pivovarníckym koncernom na slovenskom trhu, keď za minulý rok dosiahol 45,6-percentný podiel na predaji. Na Slovensku pôsobí desať rokov, od vstupu do hurbanovského pivovaru Zlatý Bažant. V súčasnosti má v ponuke aj pivá ako Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zo zahraničných značiek reprezentuje Heineken Starobrno a Desperados. (Etrend)

Spoločnosť Heineken Slovensko zrealizovala tento rok investície viac ako 470 miliónov Sk. Jej celkové investície na Slovensku tak vzrástli na hodnotu presahujúcu 6 miliárd Sk.

"Najdôležitejšie investície v roku 2007 smerovali do zvýšenia fľaškovacej ako i fermentačnej kapacity a do rekuperácie oxidu uhličitého," informovali TASR zástupcovia Heineken Slovensko, a. s.

V prvom polroku 2007 dosiahol podiel spoločnosti na slovenskom pivnom trhu 41,5 %. Odbyt piva Heinekenu Slovensko vzrástol oproti rovnakému obdobiu 2006 o viac ako 10 %. Celkový trh s pivom na Slovensku vzrástol počas prvých 6 mesiacov tohto roka o 6 %.

Heineken Slovensko je súčasťou svetovej pivovarníckej skupiny Heineken N. V. (Sme)

Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko plánuje v roku 2008 investície vo výške takmer 500 mil. Sk. "Našou ambíciou je pokračovať v posilňovaní pozície najväčšieho producenta piva na Slovensku aj v roku 2008.

Zámery spoločnosti Heineken Slovensko na slovenskom trhu majú dlhodobý charakter a my ich chceme potvrdiť tak v roku 2008 ako aj v budúcnosti.

Investície sú nevyhnutným predpokladom rastu, a preto Heineken Slovensko v nasledujúcom roku plánuje preinvestovať prostriedky vo výške takmer pol miliardy korún," povedal generálny riaditeľ spoločnosti Dimitar Alexiev počas utorkovej návštevy prezidenta SR Ivana Gašparoviča v Heinekene. Podiel Heinekenu na slovenskom pivnom trhu v prvom polroku dosiahol 41,5 %.

Investície pivovarníckej spoločnosti Heineken Slovensko dosiahli v tomto roku 470 mil. Sk. Celkové investície firmy sa počas jej desaťročného pôsobenia na slovenskom trhu tak už dostali cez hranicu 6 mld. Sk. Najdôležitejšie investície v tomto roku pritom smerovali do zvýšenia fľaškovacej a fermentačnej kapacity a do rekuperácie oxidu uhličitého.

Spoločnosť Heineken Slovensko, ktorej stopercentným vlastníkom je medzinárodná pivovarnícka skupina Heineken International, zastupuje na Slovensku holandskú firmu od roku 1998, značku Zlatý Bažant však do svojho portfólia holandský Heineken získal už v roku 1996. V súčasnosti má v ponuke aj pivá ako Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zo zahraničných značiek reprezentuje Heineken Starobrno a Desperados. Heineken Slovensko je zároveň najväčším domácim výrobcom a vývozcom sladu. (Etrend)

V předvečer svátku sv. Václava se v Praze na Svatováclavském večeru konalo slavnostní vyhlášení prestižní soutěže České pivo 2007. První i třetí místo v kategorii světlý ležák si odnesla piva z portfolia Starobrna – Starobrno Medium a Hostan Hradní.

Nejvyšší počet značek piv v dosavadní historii, celkem 77, přihlásily české pivovary do soutěže České pivo 2007. Letošní ročník měl navíc dvě nové kategorie – tmavá výčepní piva, kterých bylo přihlášeno 6, a nealkoholická piva, kterých bylo do soutěže přijato 12. Tradičně nejvíce přihlášených je světlých ležáků, 29 značek a v kategorii světlá výčepní piva bylo degustováno 20. Po loňské premiéře měla kategorie tmavé ležáky větší počet soutěžících piv, kterých pivovary přihlásily deset.

„Velký zájem pivovarů, od těch největších až po ty malé o tuto soutěž nepřekvapuje, protože jim nabízí možnost objektivního srovnání kvality piv ve stále širším spektru vyráběných piv,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „,Potěšitelný je vysoký počet přihlášených v kategoriích nealkoholických piv, což odráží i rostoucí zájem konečných spotřebitelů o tento druh piva“ dodal Jan Veselý.

Dvacet čtyři sládků a pivovarských odborníků, kteří jsou rozděleni do čtyř šestičlenných subkomisí hodnotili ve dvou kolech světlé a tmavé ležáky, tmavá a světlá výčepní piva, a nealkoholická piva. Zkoumány jsou senzorické vlastnosti piva, kontroluje se původní extrakt (stupňovitost), tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii a dále se vyhodnocuje, která piva nejlépe chutnají. Tuto nejprestižnější soutěž u nás jako jedinou akci mezi soutěžemi piv vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven.

Letos se soutěže v nejsilněji obsazené kategorii světlá výčepní piva zúčastnilo celkem 29 značek. Vítězem této kategorie se stalo pivo Starobrno Medium, jehož výrobcem je pivovar Starobrno. Třetí místo ve stejné kategorii pak obsadil Hostan Hradní, také z produktového portfolia společnosti STAROBRNO, a.s.

I v letošním roce předával ceny představitelům vítězných pivovarů MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky. Do Síně slávy byly za dlouholetý přínos pivovarské profesi uvedeni Jiří Šrogl a Miloslav Urbánek. (Tisková zpráva Starobrna)