Pivovar a hrad na soutoku Otavy a Volyňky budou jedněmi z největších chloub tohoto okresního města. Strakoničtí zastupitelé totiž chtějí jak pivovar, tak hrad zpřístupnit lidem a turistům, a tím zvýšit atraktivitu města proslaveného především mezinárodními dudáckými festivaly. Strakonická radnice odkoupí státní pivovar od vlády za bezmála sedmdesát milionů korun. Hrad získala před zhruba rokem, když vyhrála soud nad Zdeňkem Havránkem, který si na kulturní památku činil restituční nároky. Vedení města ihned začalo plánovat, co s objekty dál.

„Hrad chceme více otevřít veřejnosti, existuje už i studie, jak by měla jednotlivá nádvoří vypadat, co kde bude,“ řekla ředitelka Muzea Středního Pootaví, jež v hradu sídlí, Ivana Říhová. Kromě toho kulturní komise města chce také jednotlivá nádvoří pronajímat k soukromým akcím. „Tím by se na hradu nekonalo jen několik akcí města či jeho příspěvkových organizací, ale i třeba módní přehlídky, humanitární akce či koncerty,“ řekla ředitelka městského kulturního střediska Eva Dresslerová.

K tomu chce radnice lidem zpřístupnit i pivovar, kde by se dále vařilo pivo, ale turisté i občané města by měli možnost podívat se, jak vlastně takový podnik funguje. Tedy dostat se do prostor, kam je možné chodit pouze na objednané exkurze. „Chtěli bychom pivovar využívat i z hlediska cestovního ruchu, ale k tomuto okamžiku je ještě daleko, ačkoliv vláda nám privatizaci pivovaru již odsouhlasila. Nicméně myšlenky na zpřístupnění pivovaru tady existují,“ řekl starosta Strakonic Pavel Vondrys.

Obyvatelé a především podnikatelé myšlenku na zpřístupnění pivovaru vítají. Tvrdí, že tím by do města mohlo jezdit mnohem více turistů. „Vždy, když je ve městě nějaká větší akce, je to vidět na tržbách,“ řekl majitel baru v centru města Jiří Kotroun. Radní už přitom jednali i o možnosti spolupráce mezi strakonickým pivovarem a italským lihovarem, který by s městem vyměňoval víno za pivo. Strakonické pivo by se tak točilo i v italské třicetitisícové Matelice. „Italům i nám se spolupráce zamlouvá, uvidíme, jak vše dopadne,“ řekl starosta Pavel Vondrys. (MF Dnes)

Ochrana místních evropských specialit jako budějovické pivo nebo parmská šunka je ohrožena. Světová obchodní organizace (WTO) dala za pravdu Spojeným státům a Austrálii, které protestovaly proti evropské ochraně pochoutek, jako je normandský camembert, řecká feta či marcipán z německého Lübecku. Podle organizace poškozují výrobce stejného zboží ze zemí mimo Evropu a odporují pravidlům volného obchodu.

WTO zároveň rozhodla, že Evropská unie nesmí v rámci ochrany názvů uplatňovat pravidla na jejich překlady. Tak je tomu například v případě budějovického piva, jež se překládá jako Budweiser od německého názvu pro jihočeské město. Český pivovar Budějovický Budvar, který v zahraničí používá název Budweiser, vede v desítkách zemí světa soudní spory s americkým gigantem Anheuser-Busch, jenž své pivo prodává pod shodným názvem Budweiser.

"Předběžný nález WTO se nedotkne ochrany udělené zeměpisnému označení Budějovické a Českobudějovické pivo v rámci EU. V žádném případě nebude mít vliv na naše registrované ochranné známky kdekoliv ve světě," říká šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček. Rozhodnutí WTO je zatím předběžné, ale lze očekávat tuhý odpor evropských výrobců. "Kdyby chtěli Francouzům sebrat exkluzivitu na Champagne, pravděpodobně povstanou," říká profesor pražské VŠE zabývající se mezinárodním právem Martin Boháček. "Konkrétní spory v jednotlivých zemích řeší soudy podle místních zákonů. Navíc i přes snahu sjednotit právní normy je to v každé jinak. Doporučení WTO tedy na ně nemohou mít zatím přímý vliv," míní profesor Boháček.

Současná pravidla ochraňující názvy zhruba šesti set druhů ovoce, sýrů, masa a ryb, olejů, piva, chleba, oliv nebo minerálních vod zavedla Evropská unie v roce 1992. Evropská unie je chtěla přes WTO navíc "uzákonit" i pro celý svět. To však Američané odmítli a přešli do protiútoku.

"Evropské země jsou mnohem více ochranářské, co se týče jmen odvozených od místa původu produktů. A chtěly tento princip rozšířit do celého světa," uvedl pro agenturu Bloomberg Albert Tramposch, právník americké firmy Burns, Doane, Swecker & Mathis. "Evropský systém uznává právo místních výrobců na určitá jména odvozená z historie, tradic a znalostí," uvedl naopak David Thual, generální tajemník mezinárodní organizace ORIGIN, která zastupuje miliony zaměstnanců v potravinářství a sídlí v Ženevě. "Jde o zcela unikátní způsob ochrany, protože na rozdíl od obchodní známky platí navěky," dodal Thual. (iDnes)

Výroba piva ve středočeském pivovaru Velké Popovice přesáhla letos hranici 1 200 000 hektolitrů. Tento úspěch přichází přesně po 130 letech od založení pivovaru. První várka 60 hektolitrů piva byla ve Velkých Popovicích uvařena 15. prosince roku 1874. Stabilní růst produkce při dodržení nejpřísnějších standardů kvality je odrazem rostoucí poptávky po velkopopovickém pivě: značka Velkopopovický Kozel patří mezi nejpopulárnější doma i v zahraničí.

Jaroslav Gubiš, manažer pivovaru Velké Popovice, říká: „V minulých letech jsme investovali 120 milionů korun do dalšího zvýšení kapacity, o půl milionu hektolitrů ročně. Vybudovali jsme – poprvé v historii pivovaru - cylindro-kónické tanky pro kvašení, nové systémy pro přípravu kvasnic a nová zařízení pro šrotování sladu a pro chlazení mladiny. Čekají nás nové investice v řádu stamilionů korun. Zajistí další nárůst celkové kapacity pivovaru, povedou ke zkvalitnění výroby a k tomu, aby splňovala nejpřísnější ekologické požadavky. Zásadní rekonstrukce čistírny odpadních vod za 60 milionů korun už začala. V příštích letech plánujeme zvýšit výkon varny z 10 na 12 várek denně, nárůst kapacit kvašení a ležení piva i flexibility stáčení. Nezapomínáme ani na zaměstnance a na návštěvníky pivovaru. Postavíme centrální šatnu se sociálním zařízením a nádvoří pivovaru proměníme na jaře v malý park.“

Ideální poloha z hlediska distribuce piva po celé ČR i v Evropě, stejně jako rostoucí popularita značky Velkopopovický Kozel předurčují další vývoj pivovaru Velké Popovice. Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Steve Woodward zdůrazňuje: „Pivovarnická skupina SABMiller, do které pivovar patří, stále více pohlíží na Velkopopovického Kozla jako na značku se skutečně mezinárodním potenciálem. Důkazem toho je mimořádně úspěšná licenční výroba na Slovensku a v Rusku a také rostoucí export značky.“ (Marketingové noviny)

Krušovický pivovar na rozdíl od plzeňského Prazdroje v nejbližší době zdražovat nebude. "Letos určitě zdražovat nebudeme," řekl mluvčí Královského pivovaru Krušovice Vlastimil Bradáč. Podle něj je cenová politika firmy naplánována daleko dopředu a na zvyšování cen Prazdroje nikdy nereaguje. "Ceny jsme zvyšovali naposledy v první polovině roku a k dalšímu zvyšování cen nemáme žádný důvod," dodal. Nynější ceny piva zachová do konce roku většina českých pivovarů. Nenapodobí tak Plzeňský Prazdroj, který od listopadu zdraží točené i lahvové pivo. Zvláště zástupci menších pivovarů tvrdí, že přes rostoucí náklady nemají zatím ke zdražení důvod. Zdražení do konce roku připustili kromě Staropramenu jen zástupci pivovarů na Vysočině. (Rakovnický deník)

Teď zdražovat rozhodně nebudeme. Tak reaguje nymburský pivovar na krok Plzeňského Prazdroje, který v minulém týdnu zveřejnil záměr od listopadu zdražit lahvové i točené pivo. "Zvedat ceny budeme nejdříve na jaře," řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. (Nymburský deník)

Dvanáctistupňové pivo z Pivovaru Klášter bylo v minulých dnech odborníky ze Strany přátel piva vyhodnoceno jako nejlepší pivo roku. Ocenění převezmou zástupci pivovaru 18. listopadu v Brně. (Boleslavský deník)

Po úspěchu v loňském roce přichází i letos společnost Pivovary Staropramen na trh se speciálním dárkovým balením piva Staropramen Granát. Dárkové balení má netradiční tvar diamantu a obsahuje osm půllitrových láhví piva Staropramen Granát a originální dárkovou sklenici Granát o objemu 0,4l. „I v letošním roce jsme připravili pro spotřebitele atraktivní dárkové balení piva Staropramen Granát. Zvolili jsme neobvyklý tvar diamantu stejně vybroušeného, jako je chuť Granátu,“ říká Petr Dvořák, manažer marketingu společnosti Pivovary Staropramen. „V loňském roce jsme získali s trojhranným dárkovým balení Granátu ocenění v soutěži Obal roku“, dodává Petr Dvořák.

Speciální tvar multipacku umožňuje zajímavé vystavení výrobku na prodejní ploše. Autorem designu dárkového multipacku je agentura Unity GDG. Staropramen Granát je polotmavý ležák granátové barvy, chmelové vůně a plné chuti s jemně nahořklým dozníváním. Jeho originální barva a jedinečná chuť jsou dány odlišným způsobem vaření, při němž dochází k míchání světlých a speciálních sladů. Příjemně nahořklou chuť dodává pivu karamelový slad, bavorský slad zase chuť jemně nasládlou. Při výrobě Granátu se přísně dbá na výběr těch nejkvalitnějších surovin. V pivovaru Staropramen byl Granát uvařen poprvé již v roce 1884. (Tisková zpráva Staropramen)

Pivovarnická skupina Drinks Union zatřešující pivovary v Krásném Březně, Velkém Březně, Lounech a v Kutné Hoře, dosáhla dle auditovaných výsledků za loňský rok tržeb ve výši přes 1,082 miliardy korun. Skupina hospodařila se ziskem v řádech milionů. Zvýšila svůj dlouhodobý hmotný majetek z 99 milionů na 137 milionů korun. Dlouhodobý finanční majetek se rozrostl z 59 milionů na 61 milionů korun. Základní kapitál zůstal nezměněn ve výši 120 milionů korun.

„Údaje z naší účetní závěrky zveřejněné ve výroční zprávě nejsou plně srovnatelné s údaji za předešlý rok, protože došlo ke změně v délce účetního období. Předešlé účetní období trvalo 18 měsíců, toto účetní období trvalo 12 měsíců“, dodal k výsledkům Miroslav Bretšnajdr, finanční ředitel Drinks Union.

Podíl skupiny na trhu se už blíží pěti procentům a patří k je nejrychleji rostoucím producentem piva v České republice. Celkově pivovary uvařily a prodaly v roce 2003 přes 887 tisíc hektolitrů piva. Oproti předešlému roku to představuje nárůst 42 procent. Z loňského celkového výstavu 887 000 hektolitrů vyvezla skupina téměř 180 000 hektolitrů. Nárůst exportu oproti předcházejícímu roku činil 181 % (v roce předcházejícím byl nárůst v meziročním srovnání 171 %).

Nejvíce piva vyvezla společnost do Německa, Velké Británie a Austrálie. Drinks Union je největším exportérem českého piva do Německa. Skupina sídlící v Ústí nad Labem s 550 zaměstnanci plánuje, že se objem ročního výstavu přiblíží jednomu miliónu hektolitrů. I nadále chce pokračovat v další expanzi na zahraničních trzích. Za první pololetí 2004 zaznamenala skupina Drinks Union 6% nárůst celkového výstavu v porovnání se stejným obdobím roku 2003, zatímco dle dostupných dat celkový trh piva stagnuje až mírně klesá. (Euro)

Za první pololetí vyvezl Drinks Union do sousedního Německa 107 413 hektolitrů piva a stal se tak českou jedničkou na zdejším trhu. Na druhém místě je mezi exportéry českého piva do Německa Pilsner Urquell s vývozem zhruba o 12 tisíc hektolitrů nižším. Následuje Budvar s odstupem asi pět tisíc hektolitrů za plzeňským výrobcem a dále Staropramen, který do Německa vyvezl téměř 56 tisíc hektolitrů pěnivého moku.

"Když jsme před několika lety začínali na německý trh vyvážet, byli jsme jedním z mnoha českých pivovarů, které se snaží v Německu prodat svoje pivo. Dnes jsme na německém trhu první mezi českými výrobci," informoval Právo Milan Hagan, generální ředitel Drinks Union. Skupina Drinks Union dosáhla rapidního nárůstu exportu, když se dostala během šesti let z téměř nuly na sto osmdesát tisíc hektolitrů. Trend rychlého nárůstu exportu pokračuje i v letošním roce. Díky dosavadním úspěchům očekává exportní oddělení Drinks Union další dynamický nárůst. Proto přistoupilo k úpravě exportního plánu pro rok 2004. Plán byl upraven z původních 219 000 hektolitrů na nyní očekávaných 240 000 hektolitrů piva. (Právo)

Podle známého kritika kvality popradského piva, českého expremiéra Miloše Zemana, nazval zdejší pivovar svou novou značku - Edelmann, což ve volném překladu z němčiny znamená zeman. Vedení pivovaru pozvalo Zemana na křest nové značky jako kmotra, ale ten nepřijel.

Zeman se kdysi o popradskému pivu vyjádřil, že je vhodné leda na čištění zubních protéz. Nyní přiznal, že dopis od vedení popradského pivovaru dostal. „Požádal jsem slovenského velvyslance Ladislava Balleka, když byl u mne na návštěvě, aby mým jménem poděkoval za dopis,“ cituje deník Nový čas Zemana. „Pevně věřím, že nové popradské pivo bude lepší a chutnější než to staré. Horší už to být nemůže,“ dodal. (Právo)

Uherskobrodský Pivovar Janáček plánuje v letošním roce růst vývozu. Podnik, jenž dosud převážnou většinu produkce prodával v tuzemsku, se v květnu vrátí na polský trh. V současné době rovněž vede jednání o zahájení dodávek s německými a holandskými odběrateli. Pokud uzavře kontrakty, plánuje letos zvýšení výstavu až o 25%. V letošním roce se Janáček zaměří i na Slovensko, jež bylo před rozpadem společného státu jeho hlavním vývozním odbytištěm. Pivovar chce využít znalosti tamního trhu a také povědomí slovenských spotřebitelů, kteří si pivo z Uherského Brodu z dob federace pamatují. (Pivní kurýr)

Dalším zaslíbeným městem pivařů se už příští rok stane Štramberk na Novojičínsku. Zatímco dosud lákal hlavně dřevěničkami či hradem Trúba, brzy přivábí i pěnivým mokem. Naposledy se ve Štramberku vařilo pivo v roce 1854. Pivovar stojící uprostřed náměstí zbourali o čtrnáct let později a na místní pivo zbyly jen vzpomínky a studna. Nyní se do vaření chce pustit ostravský podnikatel Pavel Šmíra. Ten si městečko zamiloval, koupil a opravil několik domů, organizuje řadu kulturních akcí a své další plány nijak neskrývá. „Do tří týdnů budu mít jednání s dodavateli technologie pivovaru. Plánuji název Štramberské pivo, ale ještě nevím, kolikastupňové bude. Slibuji však kvalitu,“ uvedl podnikatel.

Jak prozradil, malý pivovar vybuduje v suterénu domu na náměstí, kde je nyní restaurace Apolo. „Ve sklepě zůstala ladem zasypaná studna. Obnovím ji a pak využiji k odebírání pitné vody,“ dodal Šmíra s tím, že první várku by lidé mohli ochutnat už příští rok. Nejdříve mu však musí zastupitelé povolit užití názvu Štramberské pivo. „A kdo nám zaručí, že jméno propůjčíme opravdu dobrému výrobku, který bude šířit čest a slávu Štramberka?“ ptali se zastupitelé. Nakonec se shodli, že vaření piva s tímto názvem povolí, ale na dalším jednání zastupitelstva přidají některé podmínky souhlasu. „Pokud se vše podaří, určitě si na Štramberské pivo zajdu,“ slíbil štramberský starosta Jan Socha. (Právo)

Vítězem soutěže České pivo roku 2004 v kategorii světlé ležáky se stal Radegast Premium. Na druhém místě se umístilo Starobrno Ležák a třetí místo obhájil Velkopopovický Kozel Premium. Výsledky ve čtvrtek večer vyhlásil Český svaz pivovarů a sladoven. Značka Radegast Premium uspěla v konkurenci více než tří desítek značek.

Mezi světlými výčepními pivy zvítězil mezi 26 přihlášenými značkami Janáček Patriot z uherskobrodského Pivovaru Janáček. Na druhém místě skončil loňský vítěz Starobrno Tradiční, na třetí příčce se umístil světlý výčepní Velkopopovický Kozel.

U přihlášených vzorků se vyhodnocovalo, která piva nejlépe chutnají. Součástí testování jsou i analytické rozbory. Ty zjišťují například původní koncentraci, obsah alkoholu, barvu a obsah oxidu uhličitého v nápoji. Posuzuje se také pěnivost, hodnota kyselosti pH a další parametry.

Novým vítězem novinářské ankety Naše pivo 2004, které se letos zúčastnilo rekordních 102 redakcí novin, časopisů, rozhlasových a televizních stanic, internetových médií i nezávislých novinářů, se stal Gambrinus z Plzeňského Prazdroje. Bombastická reklama zapůsobila na "objektivní" novináře. (pozn. Chody)

Druhé místo obsadil Pilsner Urquell od stejného výrobce. O třetí místo se podělil Bernard z Rodinného pivovaru Bernard a Budweiser Budvar z Budějovického Budvaru. Redakce nominovaly celkem 41 značek piv z tuzemské produkce. Pořadí se stanovilo prostým součtem jednotlivých nominací.

"České pivo jako národní nápoj se stalo pojmem doma i v cizině, je součástí naší historie i kultury a patří k tomu nejlepšímu, co reprezentuje naši zemi v zahraničí," uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Soutěž České pivo navazuje na předchozí ročníky a akce pořádané v rámci zaniklého veletrhu Pivex. Soutěž se vyhlašuje pro piva vyrobená v ČR a stejně jako anketa Naše Pivo 2004 je součástí projektu České pivo. Tento projekt vyhlásil svaz pivovarů a sladoven v prosinci 1999. Základním úkolem projektu je seznámit veřejnost s historií i současností výroby piva, s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organizmus. Dalším cílem projektu je rovněž zlepšení image piva, uvedl svaz pivovarů a sladoven. (iDnes)

Světlý ležák Holba Premium z produkce hanušovického Pivovaru Holba získal stříbrnou medaili na podzimním mezinárodním Stockholmském festivalu piva a whisky ve Švédsku. Navázal tak na loňský úspěch sesterského pivovaru Přerov, který si tehdy odvezl ze Švédska stříbro za tmavé výčepní pivo Zubr Classic. "Je to velký úspěch. Stockholmský festival patří mezi čtyři největší přehlídky piva na světě,"uvedl ředitel hanušovického pivovaru Vladimír Zíka. (Rovnost)

Výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka:

Pivovar Holba z Hanušovic dodává nejoblíbenější mok národa na český trh již 130 let. Jaká byla v jeho historii nejúspěšnější období a kdy zažíval krizi?

Podnik založil Josef Müllschitzky, rodák z nedaleké Kopřivné, kde měl v té době svůj soukromý pivovar, který byl technicky zastaralý. Již 28. prosince 1874 se uvařila v Hanušovicích první várka piva. Počítalo se s výchozí produkcí 22 tisíc hektolitrů.V prvním roce provozovatelé zhruba ze dvou třetin kapacitu naplnili. Startovní období slavilo úspěchy, později však docházel kapitál a vedení podniku hledalo další společníky. Pivovar začal po překonání propadu s výstavem stoupat. V roce 1906 se spojily vlastníci pivovaru na Třemešku, v Šumpersku a v Hanušovicích a vznikl jediný spolek v regionu. V období první republiky patřil hanušovický pivovar mezi tři největší pivovary na Moravě, spolu s brněnským a přerovským. Během obou válek pivovar jako jeden z mála zachoval výrobu, i když poklesla. V roce 1960 se stal součástí Severomoravských pivovarů a tak fungoval až do roku 1989.

Hanušovické pivo se zúčastňuje prestižních soutěží a sklízí řadu cen. Jaký význam pro pivovar tyto soutěže mají?

Zúčastňujeme se pravidelně obou dvou celostátních hodnotitelských soutěží, které v tuzemsku existují, a to Pivexu a České pivo. Pak ještě regionálních, které mají celorepublikový význam a vybraných zahraničních. Nejvýznamnější úspěchy zaznamenala naše vlajková loď pivo Šerák, který v roce 1997 a opět loni vyhrál zlatý pohár Pivexu. Dobře se umísťují i Holba Premium a Holba Classic. Ocenění mají dvojí význam, jednak přináší publicitu a jednak je to informace pro zákazníka, že konzumuje kvalitní pivo. Degustace mají samozřejmě význam i pro nás pivovarníky, protože jsme schopni pravidelně srovnávat jakost námi vyrobeného piva.

Kvalitu piva ovlivňují suroviny i prostředí, v němž se vyrábí. Co konkrétně v horském prostředí působí na zdejší produkt?

Velkou úlohu hraje zdejší horská voda. Máme to štěstí, že přímo v areálu jsou zdroje podzemní vody, kterou čerpáme z hloubky 50 metrů a vydatnost je více než dostačující pro stávající produkci pivovaru. Její kvalita má parametry kojenecké vody. (Právo)

Stříbrnou medaili získal v těchto dnech světlý ležák Holba Premium na mezinárodním festivalu piva a whisky ve švédském Stockholmu. Jedná se o jednu ze čtyř největších přehlídek piva na světě, která každoročně přitáhne až dvě stě tisíc návštěvníků. "Náš pivovar se tohoto festivalu zúčastnil letos vůbec poprvé,"uvedl výkonný ředitel hanušovického Pivovaru Holba Vladimír Zíka. Jak dodal, oceněný ležák Holba Premium tvoří asi deset procent z celkové produkce pivovaru. Na stockholmské přehlídce se prezentovalo zhruba šest set značek piv z celého světa. Jednotlivé druhy rozdělené do více než dvou desítek kategorií hodnotila porota složená z nezávislých odborníků. Pivovar Holba loni vyprodukoval 469 hektolitrů piva. Část jeho produkce směřuje právě do Švédska, ale i do Maďarska nebo Polska. (Olomoucký den)

O oblibě litovelského piva nejlépe svědčí skutečnost, že nedávné 111. výročí založení " svého" pivovaru dorazilo do Litovle oslavit více než 7 tisícovek lidí. Pro návštěvníky byl připraven bohatý program v podobě hvězdných interpretů jako jsou Vladimír Mišík, Jana Kirschner, Laura a její tygři, Fleret s Jarmilou Šulákovou a další. Na své si přišly i děti. Dva tisíce zúčastněných nakoukly pod pokličku litovelského sládka, aby viděly na vlastní oči jak se vaří " skutečná klasika". Oslava vyvrcholila krásným ohňostrojem za pivovarským komínem.

Na to, zda má kvalitní, poctivé české pivo budoucnost, zda může pivovar s ryze českým kapitálem čelit konkurenci nadnárodních koncernů a spoustu dalších otázek jsme se zeptali ředitele Pivovaru Litovel a. s. Miroslava Koutka.

-Pane řediteli, čím se vlastně litovelské pivo liší od desítek dalších druhů piv nabízených na našem trhu?

Je třeba vyzdvihnout, že litovelské pivo si zachovává svůj osobitý charakter. Je to díky dodržování klasického technologického postupu ( vaření na stupňovitost, studené hlavní kvašení a dlouhé zrání - dokvašování). Naše pivo uměle nedobarvujeme, neředíme vodou a uměle nedosycujeme.

Mnohá piva se v současnosti přibližují unifikovaným evropským značkám, a tím se stávají bezcharakterními. Jsou si pak velmi chuťově podobná a téměř ničím se od sebe neodlišují. S hrdostí sice říkáme, že české pivo je nejlepší, ale mnohdy tomu tak už není. Hodně pivovarů totiž přešlo na jiné, urychlené technologie.

-Ve vašem pivovaru probíhají neustále modernizace. Umožní tyto nové technologie v plné míře zachovat tradiční chuť litovelského piva?

Velmi pečlivě jsme zvažovali, jakým směrem se vydáme. V první řadě nám šlo o zachování charakteru, který dělá české pivo českým pivem. Neodchýlili jsme se proto od klasických postupů vaření. Modernizace provozů spočívá například v tom, že jsou nahrazovány ocelové nádoby za nerezové, jsou instalovány automatické čisticí stanice apod. A právě zachování klasických technologických postupů v nových zařízeních zaručuje nejen původní nezaměnitelnou chuť, ale také lehkou stravitelnost.

-Jakým způsobem se ryze českému Pivovaru Litovel daří čelit konkurenci pivovarnických gigantů podporovaných zahraničním kapitálem?

Především stojíme nohama pevně na zemi a velmi intenzivně pracujeme. Úzce spolupracujeme s dalšími pivovary, a to s přerovským pivovarem Zubr a hanušovickým pivovarem Holba. Naše vzájemné spojení nám přináší určitá pozitiva jak po ekonomické, tak po technologické stránce. Například plechovky stáčíme v Přerově, zatímco v Litovli se stáčí prakticky veškeré exportní dodávky a hanušovické lahvové pivo.

Pivovarnictví je pro nás velkým koníčkem. Věnujeme se mu především kvůli tradici a snaze o udržení klasického českého piva na trhu.

-Litovelské pivo získalo již řadu ocenění odborné veřejnosti v nejrůznějších soutěžích. Kterých z těchto úspěchů si vy sám nejvíce ceníte?

Zpravidla se zúčastňujeme tří celostátních anonymních degustací Pivo České republiky, Zlatá česká pivní pečeť a Pivex, kde získáváme ocenění každý rok. Největším oceněním pro nás však je, že si litovelské pivo žádají naši zákazníci.

-V úvodu jsme zmínili export. Kde všude mají lidé možnost litovelské pivo vychutnávat?

Velké oblibě se litovelské pivo těší u našich nejbližších sousedů v Maďarsku a Polsku. Naším tradičním odběratelem je také Finsko. Hodně litovelského piva putuje do Anglie, převážně přímo do Londýna, kde se odbyt stále zvyšuje. Na naše pivo ale narazíte i ve Španělsku, Kanadě, v Chorvatsku nebo v Ekvádoru a dalších zemí. V současnosti navíc připravujeme export do Kolumbie.

-Kromě důrazu na vaření klasických piv je Pivovar Litovel známý tím, že se nebojí vyzkoušet ani nejrůznější " speciály", jako je například Pí- pivo.

Speciální piva jsme v Litovli vařili vždy a máme v této oblasti velmi dobré zkušenosti. Nabyli jsme přitom bohatých technologických poznatků, takže v této tradici pokračujeme dodnes. Zákazník si v dnešní době žádá a v budoucnu bude žádat stále bohatší sortiment, rád ochutná i něčím zvláštní piva. A musím zdůraznit, že i speciální druhy v Litovli vaříme na klasické bázi. Jedním z těchto speciálů je Pí- pivo, které vaříme na objednávku. Toto pivo je velmi zajímavé svou chutí a pozitivním působením na organismus.

-Kontrolují pracovníci pivovaru kvalitu piva v hostincích, kde se Litovel točí?

Kultura čepování piva se po roce 1989 výrazně zvýšila. Máme celou řadu servisních pracovníků, kteří na kvalitu čepovaných piv dohlížejí. Pokud zjistíme nějaké nedostatky, snažíme se na ně hostinské upozornit. Často je pozveme k nám do pivovaru. Ukážeme jim, jak se má pivo správně čepovat a především je seznámíme s celou technologií vaření piva. Díky tomu si uvědomí souvislosti mezi čepováním piva a jeho výrobou.

-Sotva se Pivovar Litovel vyrovnal s následky ničivých povodní, zasáhla ho další rána - červnové tornádo. Přesto však prakticky nedošlo k přerušení vaření a distribuce litovelského piva zákazníkům.

Litovelský pivovar postihly v krátkém časovém sledu dvě živelné katastrofy. V roce 1997 náš areál zasáhla velká povodeň. Letos v červnu se přes objekt pivovaru navíc přehnalo epicentrum tornáda. Nejenže jsme obě tyto přírodní pohromy přežili, ale téměř okamžitě po jejich skončení jsme dokázali dál zásobovat naše zákazníky. To svědčí o tom, že se v litovelském pivovaru sešla vynikající parta lidí, která dokáže táhnout za jeden provaz. Obě zmiňované nepříjemné události tak pouze posílily naši vnitřní sílu. A naše zákazníky to utvrdilo v tom, že nás jen tak něco nepoloží a že se na nás mohou spolehnout.

-Jak vidíte budoucnost Pivovaru Litovel?

Litovelský pivovar je velmi rozumně a dlouhodobě zainvestován. V letošním roce navíc budou ukončeny investice do technologií, které jak jsem dříve zmiňoval, naprosto ctí klasický postup při vaření piva. Máme také zrekonstruované a nově vybudované energetické celky, jako jsou strojovna chlazení, kotelna nebo vlastní vrt vody. Velký důraz klademe na reklamní aktivity. V našich hlavách a v hlavách našich spolupracovníků se rodí spousty nových nápadů, kterými oslovujeme zákazníky. Ačkoliv se zdá, že v celém světě je piva dostatek, klasicky vařené, osobité pivo na mnohých trzích citelně chybí. (Olomoucký den)

Druhý ročník netradičního závodu Zubr Open World Cup 2004, při němž potápěči vytahují z mořských hlubin láhve piva, se o víkendu uskutečnil u jadranského ostrova Pag. "Kritériem hodnocení byl počet vylovených piv z mořského dna, v co možná nejkratším čase. Soutěže se zúčastnilo více než padesát závodníků z ČR, Slovenska, Maďarska, Chorvatska a Španělska, kteří se utkali ve dvou kategoriích - potápění s přístrojem a freedivingu," řekla Právu v pondělí mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová.

V silné konkurenci zvítězila mezinárodní dvojice tvořená Čechem Romanem Fajgelem a Chorvatkou Nikolou Peraničovou, kteří v čase 29 minut a 11 sekund vylovili celkem 28 piv a překonali tak loňské vítěze o 10 piv ve stejném čase. Šampionem v kategorii potápění na nádech bez přístroje se stal Marek Gottlieb s desíti vylovenými pivy.

"Lahve s pivem umísťují na dno profesionální potápěči těsně před závodem s tím, že počet potopených i vylovených piv musí vždy sedět. Ne všechny lahve jsou na dně ihned vidět, takže to není jen o sbírání jako při nákupu v obchodě, ale taky o hledání. To vše v čase a hloubce až 40 metrů," přibližuje přípravu hlavní organizátor akce, zkušený potápěč Jan Pokorný z klubu ESK Krnov. (Právo)

Osmadvacetikilometrovou cyklistickou trasu z Brna do Černé Hory na Blanensku otevřel v rámci svých turistických programů černohorský pivovar v sobotu 25. září. Pivní stezka Petra Bezruče začíná u nádraží v Brně-Řečkovicích a nejnáročnější stoupání má na vrch Jedle ve výšce 561,5 metru nad mořem. Propagační jízda začala hromadným startem zájemců a vyvrcholila v černohorském Centru Sladovna. (Právo)

Pivovar Starobrno byl dvojnásobně úspěšný v prestižní soutěži České pivo roku 2004. Obsadil se svými produkty druhá místa v kategorii světlé ležáky a světlá výčepní. Vítězem soutěže v kategorii světlé ležáky se v konkurenci 31 přihlášených značek stal Radegast Premium z Pivovaru Radegast, který patří Plzeňskému Prazdroji. Třetí místo obhájil Velkopopovický Kozel Premium z Pivovaru Velkopopovický Kozel. Mezi světlými výčepními pivy zvítězil mezi 26 přihlášenými značkami Janáček Patriot z uherskobrodského Pivovaru Janáček. Na třetí příčce se umístil Velkopopovický Kozel. Výsledky soutěže vyhlásil Český svaz pivovarů a sladoven. U přihlášených vzorků se vyhodnocovalo, která piva nejlépe chutnají. Součástí testování jsou i analytické rozbory. Ty zjišťují například původní koncentraci, obsah alkoholu, barvu a obsah oxidu uhličitého v nápoji. Posuzuje se také pěnivost, hodnota kyselosti pH a další parametry. (Rovnost)