Všichni příznivci dobrého piva a zábavy se již nyní mohou těšit na pivovarské veselí, které Holba uspořádá poslední prázdninový víkend.

Jako každý rok se otevřou brány pivovaru pro veřejnost a začne Pivovarská slavnost s hudebním koktejlem v podání známých kapel. Pro tuto příležitost se vaří také slavnostní Šerák Speciál. „ Již tradičně pro návštěvníky připravujeme i nějakou pivní lahůdku navíc. Také letos budou mít možnost připít si světlým speciálem z hor, se symbolickou stupňovitostí 13,51," říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel hanušovického pivovaru. 164 hl slavnostního Šeráku teď už 4 týdny pomalu dozrává v ležáckých sklepích, aby získal svoji typickou chuť a zůstane tam až do konce srpna. „ Speciál chce svůj čas, jen tak lze docílit výjimečných chuťových vlastností, které má. Do jeho kvality se dále promítá vyšší podíl sladu i chmele a speciální receptura chmelení. Co se týká chmele, používáme pouze Žatecký poloraný červeňák, jde o nejkvalitnější český chmel proslulý svým typickým aroma," říká Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba. Díky němu má Šerák Speciál lahodnou hořkost a jemnou chmelovou vůni. „ Je to pivo s vysokou pitelností, tedy po každém doušku máte chuť na další, " dodává Reichl. Na slavnostech bude v provozu na 40 výčepních zařízení, ze kterých poteče nejen Holba včetně speciálu, ale také Zubr, Litovel a slovenský Steiger.

Během slavností do pivovaru zavítají také známí hudebníci a jejich kapely. V pátek bude v pivovaru hostovat Viktor Sodoma a sobotním tahákem se jistě stane večerní vystoupení Support Lesbiens. Pozvání dále přijaly např. Ready Kirken, Confession O5& Radeček, Bludověnka, Holátka a přijede také cimbálovka z Kyjova. Vstupenky budou v prodeji přímo na místě nebo v informačních centrech v Šumperku a okolí od začátku srpna a stejně jako loni každý návštěvník podpoří svojí účastí regionální charitu, na kterou půjde část výtěžku ze vstupného. Program Pivovarské slavnosti a prodejní místa vstupenek budou uvádět plakáty umístěné v celém regionu.

Zdroj: Czecot.cz

Evropská komise by mohla potvrdit chráněné zeměpisné označení České pivo. Půlroční lhůta, během které čeká na případné námitky z ostatních zemí unie, končí právě dnes. Tuzemské pivo je podle odborníků jedinečné, a to jak díky použitým surovinám, tak i technologií výroby.

Prestiž a ochrana před konkurencí, která by mohla být v pokušení využít k marketingu nějaké dobře zavedené značky - to je hlavní přínos chráněných označení původu a zeměpisného označení, které Evropská unie zavedla v roce 1992 jakou záruku kvality.

Podle výkonného ředitele Svazu českých pivovarů a sladoven Jana Veselého pivo označené jako české bude muset být vyrobeno výhradně na území Čech a Moravy, z předepsaných surovin a podle stanovené technologie.

"Státní zemědělská a potravinářská inspekce ta piva bude kontrolovat, jestli - a to se dá laboratorně zjistit - jsou podmínky dodrženy. Pokud ne, tak to bude klamavá reklama se všemi pokutami, průšvihy, obchodními dopady a tak dále. Takže to je taková možnost marketingově se prosadit zejména v zahraničí, ale i na tuzemském trhu pro ty, kteří do toho půjdou a budou o toto označení bojovat," řekl Veselý.

Ochrannou známku původu, kterou uděluje Evropská komise, už v minulosti získaly třeba Hořické trubičky, Budějovické pivo, Štramberské uši, Třeboňský kapr nebo Žatecký chmel.

S Janem Veselým o zeměpisném označení České pivo hovořili v dnešním Ranním interview Radiožurnálu. Jeho záznam najdete v Rádiu na přání zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Skalický, Marika Táborská

Místní pivovar v Domažlicích město neprodá. Správa města se naopak rozhodla investovat do jeho rekonstrukce. Do dvou let ho za 40 milionů korun přebudují na sál, divadlo a galerii. V sousedním menším objektu bude minipivovar a restaurace, které radnice dlouhodobě pronajme. Nájemce budovu buď sám opraví a vybaví, anebo stavbu za osm milionů korun uhradí město. Podle starosty Domažlic Miroslava Macha pivovar zůstane městu.

Radnice po desetiletém jednání s různými investory vypověděla tři roky starou smlouvu pražské developerské firmě Bohdalecká obchodní, která plánovala pivovar a hotel. Město jí čtyřikrát posunulo vydání stavebního povolení. Firma, která pak měla objekt získat zdarma, nestihla podle Macha ani poslední termín 30. června.

Koncem srpna město obdrží studii, kterou zpracovává Regionální rozvojová agentura. V pivovaru vznikne kulturní sál, multifunkční divadlo, galerie a knihovna. "Na podzim požádáme o 40 milionů korun z fondů Evropské unie. Do dvou let bude komplex stát," řekl Mach. Nájmy z pivovaru budou dotovat kulturu, která nebude potřebovat podporu města. Pivovar bude obrovskou propagací Domažlic, dodal Mach.

V objektu bude částečně obnovena i tradiční výroba piva. O výstavbu minipivovaru a restaurace mají zájem tři firmy. Jednou je například skupina kolem Pivovarského dvora Plzeň. Minipivovar má stát osm milionů korun a ročně vyrobit 3000 až 4000 hektolitrů nepasterizovaného piva. Prodávat ho bude jen místní restaurace se 100 místy.

"Pivovar nikomu neprodáme, bude trvale městský," uvedl Mach. Výroba v něm skončila v roce 1996. Plzeňský Prazdroj, který jej vlastnil dva roky, si veškeré zařízení odvezl a areál prodal městu. Z pivovaru zbyla jen spodní třípodlažní budova u silnice a za ní pětipodlažní objekt, kde byly varna a tanky.

Z bývalé spilky vznikne sál pro 400 až 500 lidí, nad ní bude divadlo a galerie, na komíně rozhledna. "Komplex by si na sebe určitě vydělal," řekl Mach. Kulturní centrum má provozovat nezisková firma.

Město chce rekonstrukci dokončit do konce roku 2010, kdy začne s přestavbou kulturního střediska u radnice a kina ve Vodní ulici. Do obou budov, které budou propojeny, vloží město 55 milionů korun. Město využije sklepy pod radnicí, kde obnoví vinárnu a klubové hudební scény. Kapacita sálu zůstane na 300 místech, kino se zmenší ze 400 na polovinu.

Historie pivovaru v Domažlicích sahá do roku 1341, což ho činí jedním z nejstarších pivovarů v Evropě.

Zdroj: iHNed.cz

Pivársku vášeň v sebe už dlhé roky pestuje 58 ročný učiteľ ekonomiky v Spojenej strednej škole v Rimavskej Sobote Július Slovenčák. Svoj koníček však spojil aj so zberateľstvom.

V jednej z izieb bytu, kde býva, sa všetko točí okolo piva, pivných suvenírov, odbornej literatúry, plechoviek a fliaš. Ale najmä etikiet z pív od slovenských, českých a maďarských výrobcov. Má ich dokopy takmer 32-tisíc.

"Zberateľstvu som podľahol už dávno, no na pivné suveníry som sa zameral až v roku 1979. Popri plechovkách, táckach, či perách s pivnými motívmi som zbieral najmä etikety, vtedy ešte z celého sveta. Získaval som ich najmä poštou. Pre mňa najzaujímavejšia boli etikety, ktoré som dostal z exotického Tonga. Spolu sa mi podarilo nazhromaždiť okolo 50-tisíc etikiet," loví Július Slovenčák v minulosti.

Po Nežnej revolúcii a zdražení poštovného sa zberateľ z Gemera rozhodol, že sa už bude orientovať len na získavanie pivných etikiet zo Slovenska a okolitých krajín. Ostatné etikety zo zbierky, a bolo ich asi 40-tisíc kusov, predal. "Asi od roku 1993 teda zbieram len etikety troch štátov. Českých mám vyše 21- tisíc, Slovenských zhruba 5,5-tisíc a maďarských necelých štyri tisíc," sumarizuje Slovenčák. Radí sa tak k najväčším slovenským zberateľom pivných etikiet. No nezostal len pri nich. "Zbieram aj pohľadnice s pivným motívom. Tých mám asi 3 500. Ďalej zbieram zápaľkové krabičky a nálepky, samozrejme s pivným vyobrazením, kalendáriky s pivným námetom, ale aj kreslené a písané vtipy s námetom pivo a pivári. Tých mám vyše dvoch tisíc," poznamenáva ďalej vášnivý zberateľ.

"Etikety mám buď polepené v albumoch, alebo poodkladané v obálkach," pokračuje učiteľ - zberateľ, ktorý je predsedom Klubu zberateľov pivných suvenírov v Rimavskej Sobote. Pivní klubisti z Gemera sa však stretávajú v Rožňave, kde ich stretnutia zastrešuje miestny pivovar Kaltenecker. Jeho majiteľ pripravil nedávno členom klubu pri pätnásťročnom výročí existencie aj milé prekvapenie. "Bolo ním navarenie jednej várky špeciálneho jubilejného piva Rauchbier. Bolo to nadymené polotmevé kvasničkové pivo," vysvetľuje Slovenčák.

A čo ho na zbierke pivných suvenírov a vôbec na pive fascinuje najviac? "Zaujíma ma jeho vyše štyritisícrokov stará história, jeho rôznorodosť, no aj samotný vývoj v grafickej úpravy etikiet. Práve preto ich zbieram," dodal Slovenčák.

Zdroj: Pravda.sk | Autor a foto: Števo Rimaj

– Dobrou zprávu pro všechny, kdo míří na olympijské hry do Pekingu, má Český olympijský dům (ČOD), v jehož prostorách bude k dispozici pivo Pilsner Urquell čepované předními plzeňskými odborníky. O nedostatek piva nemusí mít návštěvníci Českého olympijského domu strach, do Číny putovalo 120 sudů. Plechovkové pivo Pilsner Urquell se podařilo prosadit i přímo do olympijské vesnice, kde budou ubytováni naši sportovci a jejich realizační týmy. Pro úspěšné sportovce navíc slibuje Jan Kovář, sportovní manažer Plzeňského Prazdroje, příjemné překvapení.

„Už na minulých olympiádách jsme se setkali s obrovským zájmem o naše pivo, a tak jsme pro sportovce a návštěvníky ČOD i letos připravili možnost připít si na sportovní výkony pivem Pilsner Urquell. Pro úspěšné reprezentanty máme navíc jedno příjemné překvapení – a to soudky piva s přenosným výčepním zařízením. Celkem s sebou vezu 30 pětilitrových soudků a věřím, že je všechny rozdáme našim olympionikům na oslavu jejich medailí,“ říká Jan Kovář, sportovní manažer Plzeňského Prazdroje.

Celkově odjelo lodí z Hamburku kromě 120 sudů a 150 kartonů plechovek také spousta vybavení potřebného pro správné načepování plzeňského piva včetně výčepní technologie a dalších nezbytných náležitostí (skleničky, podtácky, ubrusy atd.). Ještě předtím, než odplulo do přístavu Xiang, musely se vyřídit nezbytné formality a povolení. Velkou zásluhu na jejich zajištění má i český velvyslanec v Číně pan Vratislav Grepl.

Sídlem Českého olympijského domu bude Gloria Plaza v Pekingu, třicetipatrový hotel, v němž česká výprava zabere dvě patra. Označení ČOD a jejich partnerů bude již před hotelem, uvnitř i na recepci. Ve třetím patře bude velký bar se dvěma výčepními místy, kde bude hostům a sportovcům k dispozici čepovaný ležák Pilsner Urquell, který je generálním partnerem Českého olympijského týmu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vláda do roku 2010, kdy jí vyprší funkční období, podle premiéra Mirka Topolánka nestihne dokončit privatizaci národního podniku Budějovický Budvar. MZe chce nyní Budvar nejprve transformovat na akciovou společnost, což by mělo umožnit jeho budoucí prodej. Budvar je třetím největším domácím výrobcem piva a posledním státním pivovarem.

Topolánek dnes po jednání s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem novinářům řekl, že o transformaci Budvaru na akciovou společnost lze uvažovat nejdříve letos na podzim, kdy bude mít vláda k dispozici právní analýzu případné privatizace pivovaru a také garanci zachování nynější pozice Budvaru v rámci známkoprávních sporů s americkou skupinou Anheuser-Bush.

"Vzhledem k termínům a lhůtám, které takový proces vyžaduje, tak se obávám, že už to nebude tato vláda, která tento podnik dá k privatizaci. A i kdyby to udělala, tak určitě ten proces nedokončí. My nemíníme dělat kroky, které jsou nestandardní, a je to vidět na všech těch privatizacích, které jsme zatím dělali," prohlásil Topolánek.

Zdroj: Finanční noviny.cz

Dva nepříjemné incidenty provází festival Summer in the City, který v pátek obsadil českobudějovický Měšťanský pivovar.

Hlavní tahák, kapela Mig 21, nedostala od pořadatele zaplaceno. Po zvukové zkoušce sbalila aparaturu a odjela. Navíc museli policisté kvůli více jak třiceti telefonním stížnostem festival v půl jedné v noci předčasně ukončit.

„Několik měsíců před koncertem jsme s pořadatelem sepsali řádnou smlouvu, kde stálo, že kapela dostane zaplaceno hned po zvukové zkoušce. Na místě však pořadatel prohlásil, že nemá peníze,“ řekla Dana Skalová z agentury Live Production, která Mig 21 zastupuje.

Divákům, z nichž většina přišla hlavně na Mig 21, se z pódia omluvil za zrušení koncertu osobně zpěvák Jiří Macháček. Řadu rozhořčených fanoušků musela při odchodu z areálu hlídat desítka městských strážníků. Zprávu jako první přinesl Deník.

„Navíc nám organizátor tvrdil, že akce je zdarma a pořádá ji pivovar. Pak jsme se dozvěděli, že to nebyla pravda. Budeme požadovat právní postih,“ dodala Skalová. Pořadatel festivalu Marek Toman z agentury 4 People Production včera celý den nebral telefon.

Z noci na sobotu přijali strážníci okolo třiceti telefonických stížností kvůli rušení nočního klidu. „Hlídka několikrát vyzvala pořadatele, aby zvuk ztišil. Tvrdil, že tak učinil, ale rozdíl v hluku nebyl žádný. V půl jedné strážníci akci ukončili,“ popsala mluvčí budějovických strážníků Kateřina Schusterová.

„Byl to hrozný řev, nedalo se vůbec spát,“ stěžovala si Miroslava Urbánková, která poblíž Měšťanského pivovaru bydlí.

Zdroj: MF Dnes.cz

Přeměna Budějovického Budvaru z národního podniku na akciovou společnost zřejmě nebude tak jednoduchá, jak se zdálo. Možná k ní bude potřeba i zvláštní zákon. Samotný prodej pivovaru by tak mohl trvat roky.

„Teprve na podzim bychom měli mít konečný návrh řešení, který bude třeba dál projednat. Ještě zvažujeme, zda nebude nutné navrhnout Sněmovně samostatný zákon k převedení Budvaru na akciovou společnost. Celý proces by se tím významně prodloužil,“ řekl při návštěvě jižních Čech ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Není tedy jasné, kdy bude pivovar k mání a zda ho stihne prodat ještě současná vláda. Zájem o Budvar, jehož hodnota se odhaduje na miliardy korun, mají velké pivovarnické koncerny.

Hráčem číslo jedna je jeho konkurent Anheuser-Busch, jehož převzetí nedávno oznámila belgická pivovarnická skupina InBev. Koupí Budvaru by vyřešila vleklé známkoprávní spory.

„Spekulace ohledně budoucího strategického partnera jsou předčasné. Jsem ale přesvědčen, že se Budvar musí s někým spojit. Na současném trhu nemůže ani s tak významnou značkou fungovat osamoceně,“ zdůraznil Gandalovič.

Zdroj: MF Dnes.cz

Hostinští či majitelé barů mohou pomocí hudby měnit chování svých zákazníků. Experiment v reálných podmínkách ukázal, že v lokálech, kde hraje hlasitá hudba, pijí muži pivo rychleji a po větších doušcích. Snaha vychovat si dobré pijáky však nemusí být efektivní. Ze starších výzkumů totiž plyne, že v podnicích, kde žádná hudba nehraje, setrvají zákazníci delší dobu. Vědci pozorovali tři sobotní noci po sobě, vždy ve dvou barech, čtyři desítky pijáků piva ve věku 18 až 25 let. Výzkumníci s pomocí majitelů barů zeslabovali a zesilovali hudbu a přitom průběžně zaznamenávali množství a rychlost vyprázdnění sklenic. Muži nevěděli, že jsou sledováni. „Ukázalo se, že intenzita hudby v baru souvisí se zrychlením pití,“ řekl francouzský odborník na lidské chování Nicolas Gueg, který výzkum vedl. Rozdíl se dá kvantifikovat - po zesílení hudby vypijí muži pivo v průměru o tři minuty rychleji než předtím, uvádí studie francouzských výzkumníků, kterou zveřejnil britský odborný list Alcoholism: Clinical &Experimental Research. Sami autoři připouštějí, že závěry vycházejí z málo rozsáhlého experimentu a nemohou být automaticky uplatňovány na všechny ostatní bary. Také poznamenali, že nevědí přesně, proč se zesílením hudby zvyšovala konzumace alkoholu. Možná to podle nich bylo tím, že hlasitá hudba ztěžovala konverzaci a nutila muže méně mluvit a více pít.

Zdroj: Lidovky.cz

Spekulace o tom, kdo se v budoucnu stane novým vlastníkem Budějovického Budvaru, jsou předčasné. V pátek tak reagoval ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) na otázku Práva, zda se horkým kandidátem na privatizaci podniku stane belgický InBev, který před několika dny ovládl americkou pivovarnickou skupinu Anheuser Busch (AB) největšího rivala Budvaru v boji o značku Budweiser.

„Prvním krokem je transformace národního podniku na akciovou společnost, pak teprve bude možné hledat případného zájemce,“ uvedl Gandalovič. Dle jeho vyjádření tedy bude Budvar na prodej. Kdy? To zatím není jasné.

„Pivovar potřebuje strategického partnera,“ zdůraznil ministr, který ale současně nedokázal specifikovat termín převodu pivovaru na akciovku. Se stejným otazníkem nechal i odpověď na otázku, zda bude pivovar prodávat už současná Topolánkova vláda.

Celá operace, která má vést k odstátnění, je na svém začátku. Konsorcium právních a auditorských firem Kříž & Bělina a Delloit & Touche nyní zjišťuje, jak Budvar transformovat tak, aby nebyla porušena jeho práva k ochranným známkám. Řešením by mohl být i speciální zákon, který by tuto problematiku ošetřil. Jeho příprava by ovšem celý proces prodloužila.

Přes jakékoli odmítání spekulací o možných favoritech privatizace je zřejmé, že už nyní jsou minimálně dva. Už zmíněný InBev, nynější držitel dohody Anheuser Busch s Budvarem, na jejímž základě prodává AB na svém trhu v USA budějovické pivo pod neutrální značkou Czechvar. Druhým pak může být dánský Carlsberg, s nímž obdobnou dohodu uzavřel Budvar pro trh ve Skandinávii a Chorvatsku.

„InBev nemusí být nutně jediným zájemcem. Budvar může být zajímavý i pro konkurenty této skupiny,“ zdůraznil Gandalovič. Podle dřívějších prohlášení ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) má značka Budvaru hodnotu až 30 miliard korun.

Zdroj: Právo.cz

Pivní kuriozity. Správné chlazení. Jak často čistit trubky... Hostem našeho ON-LINE rozhovoru byl pivní expert.

Na vaše otázky odpovídal v neděli večer majitel Pivovarského domu a klubu Aleš Dočkal.

Říká, že "pivní pupek" nevzniká díky pivu, ale jídlem, které k pivu sníte. "Pupek dělá jídlo. Zkuste se měsíc živit pivem (bez jídla) bez jakéhokoliv omezení, určitě Vám pupek nenaroste - pokud už ho nemáte", píše doslova.

Prozradil také, jaká by měla být správná teplota: "Ideální je 7°, méně by to opravdu být nemělo - pivo se pak ochuzuje o spoustu chutí a vůní."

V Česku seženete na 480 druhů piv. Náš host ví, že se dá načepovat i pivo, které má grády. Třiatřicetistupňové pivo se jmenuje X-BEER. S pivem se dají provádět i další alotrie. Takový pivní sekt zatím věhlasu šampaňského nedosáhl. Co není, může být!

Už od rozpadu Československa jsme v pití piva rekordmany. Se spotřebou zhruba 160 litrů na osobu za rok s náskokem vedeme před druhými Iry se 130 litry a třetími Němci se spotřebou 115 litrů.

Karel, Příbram:

Které pivo vám nejvíc chutná a proč?

Dobrý večer všem. Této otázky jsem se obával, ale čekal jsem ji. Opravdu mám nejradši našeho světlého Štěpána z Pivovarského domu, ale to zní jako reklama. Z Českých piv je jenom jedno, kterému se pokud možno vyhýbám. Jinak mám obecně raději ležáky (11-12) než výčepní piva (9-10), občas rád ochutnám nějakou polotmavou 13 - těch je naštěstí hodně, z cizích nějakého belgičana nebo pravý ale.

Pavlína, Cheb

Je pravda, že mě po pivu mohou narůst větší prsa?:-)

Budete-li pít pivo, budete mít nejspíš hlad. budete-li hodně jíst, nejšpíš přiberete. Když přiberete, nejspíš i v žádané partii. Jinak ale souvislost mezi pitím piva a bujným poprsím neexistuje, to patří do říše pivních pověr.

Helmut:

Chutná vám Radler, tj. pivo se Spritem?

Za horkých letních dnů, obzvláště při putování na kole nebo v práci občas piju "kyselého radlera", t. j. se sodovkou. Limonády ale nepiji, tudíž si je nedávám ani do piva. Pivním mixům všeho druhu ale fandím a nad milovníky radlera neohrnuji nos.

Česťa z Prahy:

Kolik piv jste vypil ze den?

Za bujarého mládí jsem občas vypil i víc piv na jeden zátah, ale to mne už dávno přešlo, nepiji pivo na počet.

masterbeer:

Chci se zeptat na jaké místě v pití piva je USA.

Přesné pořadí nevím, nejspíš to bude někde na internetu. Ale pije se tam piva hodně, bohužel drtivá většina piva "výrobně levného", ačkoliv se v USA dá najít obrovské množství opravdu úžasných piv.

bruchy:

Dobrej den, kolik jste vypil druhů piv? A které je nejlepší?

Záznamy si nevedu, ale určitě jsem už ochutnal již stovky druhů, koneckonců jich v jedné z našich restaurací, v Pivovarském klubu, máme minimálně 200. Které je nejlepší - viz předchozí odpověď.

Tom Kropil

Tloustne se po pivě nebo ne?

Po pivě ne. Po jídle, které k pivu sníte.

alfonsblecha

Nejlepší pivo bývá když teče! Ale jinak asi čepované tj. jasné ... !

Nerozumím přesně otázce. Ale u nás samozřejmě platí, že čepované je nad láhvové. V jiných zemích to ale může být jinak. V USA "znalci" upřednostńují lahvové před točeným

Ladislav B.

Dobrý den, dá se chmel nahradit i jinou surovinou?

To se zkoušelo odpradávna, včetně netopýřích křídel. Píseň "Pijme pivo s bobkem" také nevznikla jen tak. Ale chmel je chmel, to se koneckonců uzákonilo již v r. 1516 (Reinheitsgebot).

Kocour:

Dobrý den, chtěl bych se vás zeptat, jestli už jste zkusil Varnsdorfského Kocoura, kterého vaří nejmladší sládková v České republice.

Nejen pil, ale dokonce jsme ho točili v Pivovarském klubu v Karlíně. Ta mladá dáma má opravdu slibnou budoucnost...

Zdroj: TN.cz

Tak pivovar je na prodej? Obyvatelé Náchoda nechápou: Vždyť městu vynáší peníze!

Zatímco ve čtvrtek radní rozhodovali, že pivovar nabídnou k prodeji, z lidí, jichž se v tu dobu ptala MF DNES, nikdo si prodej nepřeje.

„Blbouni,“ uleví si František Hofman odpočívající na lavičce. „Proč ho chtějí prodat, když není ztrátový? To nechápu. Vždycky to byl náchodský pivovar a dobře se mu dařilo,“ říká starší muž. Zda náchodské pivo nejen brání, ale také pije? „Když mám žízeň a mám chuť na pivo, tak si nevybírám.“ „Jsem proti prodeji. Ať pivovar zůstane městu, však mu vydělává. Proč se ho zbavovat?“ říká Jarda, který s několika dalšími chlapy nakládá nedaleko hlavního náchodského náměstí uhlí. Jeho kolega u nákladního auta se k pivu Primátor také hrdě hlásí: „Abych pravdu řekl, nepiju nic jiného než náchodskou desítku.“

Když pivo, tak Primátor!

tvrdí náchodští patrioti V nedalekém krámku přebírá Ivana Dusbabová pivní sudy se značku jednoho velkého pivovaru, v sudech však není pivo, ale víno. „Pivovar by neměli prodávat. Nevěřím, že až ho někdo koupí, že ponechá značku a že pivovar udrží. Je to to poslední, co ještě radnice má, jen ať pivovar pěkně zůstane městu! A rozhodně by o tom radní neměli čachrovat tajně. Měla by k tomu být velká diskuse,“ říká rozhodně žena.

Nad otázkou, zda náchodské pivo pije, se jen směje: „Vidíte to víno? Samozřejmě, že mám raději to, ale když si dám pivo, tak Primátora!“

Jiří Drbohlav žije v Náchodě od roku 1953 a od té doby také pije Primátora. „Beránka ať prodají, jen pivovar zatěžuje. Pivovar ať zůstane městu!“ rozčiluje se muž s narážkou na hotel, který pivovar provozuje. Také František Doležal míní, že Beránek pivovar moc zatěžuje. „Radnice by to měla vyřešit tak, aby pivovar zůstal městský,“ říká.

Heineken? To není ono Devatenáctiletý Vilém Matyáš studuje v Praze a o snaze města prodat pivovar doposud nevěděl. „To mne překvapuje. Já bych ho neprodal. Je to znak Náchoda. Je to pivo známé po celé republice. V Praze sice není moc v hospodách, ale vídávám ho v obchodech,“ říká mladík.

Prodej pivovaru se nelíbí ani Vladimíru Galbovi. „Je to blbý,“ říká spíše smutně než zlostně.

„Jsem starý domorodec a kdyby do Náchoda přišli třeba Holanďani Heineken, tak by to nebylo ono. Jenom jak dlouho pivovar budovali, kolik do něj nastrkali peněz, a teď by ho prodali skoro za hubičku,“ říká Galba a ukazuje cestu k pivovaru. Když se ptám, jestli pije náchodské pivo, pochválí ho: „Náchodské pivo? Výborné. Stopro výborné.“

Miroslav Šrutek sice nemá trvalé bydliště v Náchodě, ale je tady podle svých slov prakticky pořád. Tomu se prodej nelíbí z jiných důvodů: „Je to moc podezřelé. Vůbec nerozumím tomu, proč se město snaží pivovar prodat. Je to neprůhledné a myslím, že v tom hraje roli něčí zájem. Rozhodně jsem proti prodeji.“

A náchodské pivo pije. „Nevyhledávám ho tak, že bych chodil do hospody jen na Primátora. Ale když ho někde točí, bez problémů ho piju,“ říká muž.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

Ležák Pivovaru Náchod zachutnal mezinárodní porotě v Británii. Pivo Primátor Exkluziv 16% ocenili degustátoři jako nejlepší ležák. Vybírali z více než dvou set značek. Pivovar přesto nevěří, že by ocenění časopisu Beers of the World zvýšilo odbyt piva v Česku.

"Tento mezinárodní úspěch jen podporuje názor, že kvalitní pivo může vyrobit i malý, regionální pivovar a vyplácí se sázka na výběr kvalitních surovin a používání tradiční technologie," uvedl generální ředitel pivovaru Josef Hlavatý.

V kategorii piv typu Ale zvítězil belgický Tripel Karmeliet, za nejlepší pivo typu stout/porter vybrala porota složená z odborníků a novinářů anglický Rouge Shakespeare Stout a pšeničným pivem číslo jedna je německý Kaltenberg König Ludwig Weissbier.

Soutěže se zúčastnilo 250 značek. Hlavatý ale příliš nevěří, že by cena zvýšila odbyt na domácím trhu. "Je to spíš o prestiži značky," řekl iDNES.cz. "Myslíme, že v zahraničí by nám to přeci jen mělo pomoci. Především ve vztahu k největším partnerům hlavně v Anglii, kam se dlouhodobě snažíme prosadit se speciály, a také ve Švédsku," sdělil.

Pivovar Náchod exportuje pětinu své produkce. Spoléhá se především na speciální piva, jako je pšeničné kvasnicové pivo Weizenbier nebo tmavý ležák Primátor Dark.

I přes poměrně nízkou produkci (130 tisíc hektolitrů ročně) je největším pivovarem v hradeckém kraji. Město se nyní pokouší napoduhé pivovar prodat soukromému majiteli za 90 milionů. Od dříve avizovaného prodeje skupině LIF nakonec sešlo, ukázalo se totiž, že Náchod o prodeji jednal jen s touto firmou.

Zdroj: iDnes.cz

V posledním období zhruba dvou let došlo poměrně k razantním změnám v pivovarském odvětví a souvisejících dodavatelsko odběratelských vztazích. To způsobilo, že se pivovar po letech relativní stability a prosperity ocitl v poměrně komplikované situaci.

Lze s velkou pravděpodobností předpokládat , že pivovar bude v nadcházejících několika letech procházet velice složitou obchodní i hospodářskou situací, troufám si říci jedním z nejproblematičtějších v období jeho více než 136leté existence.

Pivovarský průmysl

Pivovarské prostředí je charakterizováno jako vysoce konkurenční, s výrazným nadbytkem výrobních kapacit a s jedním dominantním subjektem na trhu. Velké tuzemské společnosti s významnějším podílem na trhu jsou dnes vesměs ve vlastnictví největších nadnárodních pivovarských společností s ohromným zázemím a podporou mateřských společností. Ekonomickou efektivitu odvětví ovlivňuje obchodní politika lídra trhu, především nastavením jeho cenové politiky a dále množstvím prostředků směřovaných do podpory prodeje. Vedle toho dochází k dalšímu posilování postavení nadnárodních pivovarských společností, zejména akvizicemi do konkurenčních pivovarů a dochází k poměrně rychlé konsolidaci odvětví. Především pak na tuzemském trhu zvyšující se aktivita jednoho z nejsilnějších mezinárodních hráčů pivovarského průmyslu, společnosti Heineken, zvyšuje do určité míry nejistotu v očekávání budoucího vývoje hlavně u menších pivovarů. Jeho akvizice do Pivovaru Krušovice a severočeské skupiny pivovarů Union Drinks zřejmě nebudou jeho posledními kroky v tomto směru. Dá se usuzovat, dle jeho počínání na jiných zahraničních trzích a jeho podnikatelské filozofii, že se nespokojí s pozicí čísla 3 na trhu a bude se snažit v průběhu krátkého období dalšími akvizicemi zvětšit svůj podíl na trhu. Pokud tohoto cíle dosáhne, pak bude trh významně ovlivňován z hlediska fungování dvěma dominantními subjekty (vše ostatní nebude z hlediska funkčnosti trhu podstatné) a lze se jen dohadovat jakým způsobem se bude trh dále vyvíjet a jaký to bude mít vliv na zbylé malé soutěžící pivovary na trhu.

V posledním období lze sledovat na trhu zajímavý jev, a tím je vytváření se skupiny menších nezávislých pivovarských subjektů, ve které participují relativně obchodně i ekonomicky silné pivovary. Pravděpodobně i z deklarovaných prohlášení je to z důvodů určitých obav z vývoje koncentrace v odvětví, posílení pozic obchodní spoluprací ve větším celku a využití synergických efektů podobné skupiny.

Obchodní situace

Obdobné globalizační trendy jaké probíhají ve výrobním pivovarském odvětví lze pozorovat i v obchodních sítích. Stále větší úspěšnosti diskontních typů prodejů čelí tradiční typy supermarketů a hypermarketů remodelingem dosavadních prodejů, přeskupováním, tlakem na zvýšenou efektivitu a hlavně dochází k pohlcování méně úspěšných subjektů na trhu a dalšímu posilování pozic největších hráčů. Tato situace vytváří velké napětí na trhu a ohromný tlak v rámci dodavatelsko odběratelského řetězce. Samozřejmě nejvíce touto situací trpí především subjekty s méně významným, či mizivým podílem na trhu. Tlak na dodavatelské marže je rok od roku větší a v mnoha případech začíná být především pro malé firmy problém udržet některé prodeje v ekonomicky aktivní rovině. Kvalita produkce bez dostatečně profilované značky a významné finanční podpory prodeje dnes již nestačí k udržení podílu na trhu a především výrobci, kteří se v uplynulém období zaměřili na levnou produkci a dodávky privátních značek řetězců, začínají mít velké problémy s udržením se na trhu. Tato situace v off trade sektoru stojí pivovar v průměru cca 2,5 procenta úbytku trhu a dále cca 2-3 procenta snížení obchodních marží ročně.

V on trade segmentu trvá nepříznivý vývoj několik posledních let. Trh je více méně rozdělen a probíhá nelítostný souboj o každou, dnes již i malou, gastro provozovnu. Boj o gastro trh navíc probíhá ne zcela rovnou podnikatelskou soutěží na trhu, ale systém je deformován různými formami přeplácení jednotlivých provozovatelů gastro zařízení ze strany pivovarských subjektů. Navrch samozřejmě mají společnosti, které pro tyto účely disponují s dostatečnými zdroji a postupně tak krok za krokem ukrajují podíl na gastro segmentu slabším subjektům na trhu. Jeden z mála dřívějších prvků obrany, lokální patriotismus pod tíhou peněz a masivních reklamních kampaní zvolna slábne a zejména mladší generace je výrazně ovlivňována především televizní reklamou. Díky nutné „investiční“ podpoře se také výrazně snižuje oproti minulosti efektivita on trade segmentu trhu. Roční pokles odbytu v on trade sektoru na tuzemském trhu v posledních letech činil okolo pěti procent a pivovar Náchod zatím nenašel cesty jak tomuto poklesu čelit.

Export je jedním z potenciálních kanálů jak sanovat pozvolný propad tuzemského obchodu. Je však nutné si uvědomit, že obdobná situace jako je u nás je i v celé Evropě tzn. přebytek výrobních kapacit a pozvolný pokles trhu s pivem (v Německu je předpověď pro tento rok pokles 4 procenta). Projevuje se to přetlakem piva v nabídce na trhu a samozřejmě jej provází cenový pád a výnosnost obchodu. Situaci navíc umocňuje poměrně dramatické posilovaní koruny v posledním období (až o 25 procent za rok). A tak namísto v minulosti určitého zlepšování výnosových marží tuzemského obchodu se export v některých případech stává spíše určitou přítěží. Pro obchodování mimo kontinent je pivo problematická komodita z hlediska dopravních nákladů, nese sebou zvýšené náklady na budování prémiové značky a není to cesta malých společnosti, pokud nemají v daném regionu strategického silného partnera. Do loňského roku se pivovaru vcelku dařilo nahrazovat propad tuzemského trhu právě nárůstem exportu (nyní již 20 procent z celkového odbytu). Bohužel situace s posilováním koruny tuto cestu výrazně zkomplikovala a spíše se jeví, že pokud trend posilování Kč bude dále pokračovat začne pivovar zvažovat u některých, i dlouhodobých kontraktů, jejich další pokračování z hlediska efektivity.

Dodavatelé

Globalizace se nevyhnula ani dodavatelskému řetězci, především pak u energií a materiálů. Výroba klíčové suroviny, tuzemského sladu, je u nezávislých subjektů (nepivovarských sladoven) z velké části koncentrována do rukou jednoho výrobce (83 procent), který výrazně svoji obchodní politikou ovlivňuje dění na trhu s touto komoditou. Cena právě této suroviny zkomplikovala finanční situaci pivovaru v konci loňského roku, kdy došlo k nárůstu o více než 70 procent. V kombinaci s pohybem cen ostatních surovin a energií to obnáší meziroční nárůst na nákladech cca osm procent, které lze jen těžko jednorázově nahradit nárůstem tržeb, či vnitřními úsporami. Zatím se bohužel nedá očekávat ani návrat k původní úrovni cen sladů (vlivů na cenu je víc a jsou globálního charakteru), ale spíše lze vzhledem k vývoji očekávat další i když snad už pozvolnější nárůst.

Vývoj pivovaru

Ze současných znalostí trhu a vývoje cen lze pro další období předpovědět zhruba čtyři základní cesty vývoje situace v pivovaru do budoucnosti. Všechny tyto varianty vychází z nějakých předpokladů a samozřejmě je možná případná i jejich kombinace. Je nutné si uvědomit, že ve všech variantách je zmiňován provoz a vlastnictví Hotelu U Beránka (resp. přístavby), ale to není podstatou problému. Jádro je v uzavírajících se nůžkách mezi náklady (viz. zmíněný skokový posun u klíčové komodity) a reálně možnými dosaženými výnosy z provozu pivovaru, problém hotelu jen celou věc urychluje v horizontu relativně krátkého časového období. Z hlediska dlouhodobého vývoje lze v určité fázi asi předpokládat nárůst zájmu a výnosnosti tradiční konzervativní produkce popřípadě speciálních piv související s vývojem životní úrovně a pokračující globalizace. Problém je, že si dnes nikdo netroufne odhadnout časový horizont a význam těchto dopadů na profitabilitu. Jedno je ale asi poměrně jednoznačné a to, že toto období bude spíše delší (cca 10-15 let) a je nutné právě nadcházející roky nějakým způsobem nejen doslova přežít, ale využít jej právě k budování potenciálu pro budoucnost (budování značky a trhů). To se ale nedá dost dobře dělat bez dostatečného finančního zázemí a stability společnosti.

Ve všech variantách je navíc nutno kalkulovat jako poměrně velké riziko případnou havárii strojního zařízení většího rozsahu (lahvárenská linka) a nutnosti rychlého a finančně náročného (v řádech i desítek mil. Kč) řešení, pivovar v současné době nemá akumulovány zdroje na podobný typ investice, díky úhradám ztrát vytvořených v letech 1997-1998

I. Pokračování dosavadního stavu

Při stávajícím držení a provozování Hotelu U Beránka dojde poměrně rychle ke komplikacím v peněžním toku (vlastně již reálná situace), které mohou vést v určitém poměrně krátkém časovém horizontu ke finančnímu kolapsu. Pokud by se měl pivovar vydat touto cestou nutně na ni musí reagovat níže zmíněnou variantou č. II., ale s tím, že problém provozování hotelu celou situaci urychlí. Asi nejhorší možná varianta bez dostatečné perspektivy.

II. Cesta redukce nákladů

Jedno z potenciálních řešení, které by snad vedlo k přežití pivovaru v delším horizontu má však několik základních předpokladů. Znamená to minimalizovat veškeré možné náklady (obchodní činnost, údržba,…) tak, aby se podařilo zachovat pokud možno vyrovnaný peněžní tok. Varianta předpokládá jako samozřejmost zbavení se břemene provozování hotelu.

mínusy:

-rychlé snížení objemu odbytu přechodem na pivovar vysloveně regionálního charakteru (cca 50 – 60.000 tis. hl)

-v určitém časovém horizontu redukce stavu personálu v řádech spíše desítek procent, snížení kvality personálu

-redukce nákladů na údržbu a snížení kvality technického stavu zařízení a následně i kvality produkce, v dlouhodobém horizontu pak zvýšené náklady na investiční činnost

plusy:

-zachování nezávislosti

III. Odtížení od břemene hotelu

Varianta předpokládá odprodej Ubytovacího zařízení U Beránka (majiteli Městu Náchod) a zbavení se provozování hotelu. Tato varianta je řešením na určité období k překlenutí finančních problému resp. svým způsobem odkladu budoucích objektivních potíží. Pivovaru se v počáteční fázi finančně uleví a část prostředků z výnosu případného prodeje a splacení závazků z úvěru může posloužit k jednorázové podpoře prodeje. Objem takovýchto prostředků je však vzhledem k vývoji trhu a potřebám pivovaru z dlouhodobého pohledu nedostatečný a je otázka, zda by to nebylo spíše plýtváním bez dlouhodobějšího efektu.

mínusy:

-nedostatečné množství k razantnější podpoře obchodní činnosti, po čase návrat k postupné redukci domácího trhu

-postupný propad do ztrát, pokles výkonnosti s následné finanční problémy

plusy:

-bezprostřední oddálení problémů v peněžním toku

-zachování nezávislosti

-objem prostředků z výnosu prodeje (po vypořádání závazků), které bude možné použít k obchodní podpoře

-soustředění se pouze na vlastní činnosti související s pivovarským sektorem

-omezená podpora obchodní činnosti

IV.Posílení finanční síly společnosti

Varianta A

Varianta předpokládá odprodej Ubytovacího zařízení U Beránka a zbavení se provozování hotelu stejně jako v předcházejícím případě a dále investování finančních prostředků do společnosti pro dlouhodobý rozvoje obchodní činnosti (budování značky, podpora gastro sektoru,…) ze strany majitele.. Je nutné si uvědomit, že v případě podpory obchodní činnosti se jedná o poměrně dost velkou částku, která pokud takováto cesta má mít smysl musí být v řádech spíše desítek mil. Kč (vychází se z aktuálních znalostí situace na trhu). Samozřejmě je tato cesta dosti riziková vzhledem k dynamickému rozvoji trhu. Vzhledem k určitým omezením spojených s podnikáním pod veřejnoprávním subjektem jakým právě město je, má tato cesta do určité míry trochu svazující charakter a je určitě náročnější na celkový objem finanční podpory. Dále tato varianta neřeší příslušnost k větší pivovarské skupině na trhu se všemi synergickými pozitivy (vyjednávací síla). U veřejnoprávního subjektu navíc hrozí problém komunikace na veřejnost (vložení prostředků do společnosti vers. ztrátové hospodaření)

mínusy:

-velký objem finačních prostředků v řádu několika desítek miliónů do obchodní podpory

-vysoké riziko z hlediska návratnosti prostředků

-odčerpání (odčerpávání) značných prostředků z rozpočtu města

-problematická komunikace dlouhodobějších ztrát vně společnosti

plusy:

-dlouhodobé budování značky na trhu s budoucností pro pivovar

-stabilní finanční zázemí

-zachování nezávislosti

-zachování kontroly ze strany města

Varianta B

Varianta předpokládá aktuálně diskutovaný prodej strategickému partnerovi. V této variantě je předpoklad odprodeje Ubytovacího zařízení U Beránka a zbavení se provozování hotelu tak, že město ze získaných prostředků prodeje akcií společnosti odkoupí část podniku.

mínusy:

-v případě odprodeje ztráta nezávislosti a ztráta možnosti jakékoli další kontroly vývoje společnosti, účast v orgánech společnosti má pouze hodnotu toku informací

-riziko pohlcení společnosti velkým subjektem a ztráta nezávislosti

plusy:

-dlouhodobé budování značky a trhu s budoucností pro pivovar

-stabilní finanční zázemí

-synergie z příslušnosti k velké pivovarské skupině

-zisk prostředků pro město.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Josef Hlavatý, generální ředitel Pivovaru Náchod

S koupí americké pivovarnické skupiny Anheuser-Bush vyrábějící pivo Budweiser zdědí belgická společnost InBev více než sto soudních pří ve 30 zemích světa s českým pivovarem Budějovický Budvar, který značku Budweiser nebo Bud registruje ve více než 60 státech.

Dá se očekávat, že ve snaze vyhnout se vysokým soudním nákladům by InBev mohl státem vlastněný Budvar koupit, napsal list Wall Street Journal. Jestliže se tak InBev nerozhodne, může bez potíží zvýšit prodej Budweiseru na nových trzích, jako jsou Čína, Indie nebo Latinská Amerika, kde je právní postavení Budvaru slabší.

Nový gigant Anheuser-Bush InBev ale nebude moci svou hlavní značku globálně propagovat. Místo toho by musel uvádět na trh směsici značek Budweiser, Bud, Anheuser-Bush nebo dokonce AB-B. Takový přístup by pravděpodobně zlatokopy z InBevu nepotěšil, domnívá se list.

Kdyby Anheuser-Bush InBev svého českého dvojníka koupil, mohl by velmi dobře zavedenou značku Budweiser zachovat pro své americké pivo a propagovat Budvar jako český export pod značkou Czechvar. Pod ní se Budvar prodává v USA už nyní za pomoci distribuce poskytované Anheuserem. Tato symbióza je výsledkem dohody, že Budvar se na americkém trhu vzdá předpony Bud výměnou za to, že se bude jeho pivo prodávat jako prvotřídní import v největší americké distribuční síti.

Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její obměny přes století. Většina sporů ale spadá do nedávných let, kdy Budvar zvýšil export. Práva na značku Budweiser a Bud má Budvar ve 28 evropských a 37 dalších zemích, zatímco Anheuser prodává své pivo pod značkou Budweiser v 16 zemích a pod značkou Bud v 15.

Koupě Budvaru by mohla přijít na dvě miliardy dolarů (asi 30 miliard korun), uvedl deník. Odkazuje přitom na českého ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který tuto sumu předběžně zmínil jako hodnotu ochranné známky Budweiser. Česká vláda chystá prodej Budějovického Budvaru ještě před tím, než jí v roce 2010 vyprší funkční období. Její spěch je pochopitelný. Opoziční ČSSD již nyní vyhlašuje do světa, že když vyhrají volby, tak Budvar prodávat nebudou, proti jsou samozřejmě i komunisté.

Zdroj: Haló noviny.cz

Stesky hospodských štamgastů nad drahým pivem mají své opodstatnění. Alespoň v případě, že dávají přednost točené desítce. Její cena totiž roste ve srovnání s ostatními potravinami výrazně rychleji.

Zatímco v roce 1997 jste si mohli za průměrný měsíční plat poručit 1 172 piv, nyní si jich objednáte pouze o osm více. To je ve srovnání s vývojem cen jiného zboží velký rozdíl.

Kdyby stejným tempem zdražovalo třeba máslo, stojí nyní čtvrt kila na pultech obchodů kolem padesáti korun a za litr mléka bychom platili třicet korun.

Znamená to, že pivovary zdražují, protože vědí, že pivaře od popíjení jejich oblíbeného moku neodradí ani stále rostoucí účet při placení?

Točené zachraňuje zisky

Ne tak docela. Výrobci si spíše vynahrazují mizivé zisky, které mají z prodeje lahvového výčepního piva, dříve označovaného jako desetistupňové.

"Zisky přinášejí ležáky a speciální piva. Na lahvové desítce jsou marže minimální," potvrzuje Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Do lahví pivovary stočí zhruba 49 procent své produkce, v sudech skončí 44 procent. Zbytek připadá na plechovky a cisterny. Ačkoliv jde o stejné pivo se stejnými náklady, nůžky mezi cenou lahvové a sudové desítky se stále více rozevírají.

Podle analýzy MF DNES, která srovnávala vývoj cen piva za posledních 14 roků, zdražila lahvová desítka od roku 1994 o 45 procent, cena točené však stoupla o 160 procent. Důvodem je především obrovská síla obchodních řetězců, které se snaží držet cenu nejprodávanějších druhů piv co nejníže.

"Levné pivo je hlavní lákadlo, na které natáhnou lidi do krámu. A když už je tam obchodníci mají, zákazníci zpravidla nakoupí i spoustu jiných věcí," říká k taktice řetězců Veselý.

U restaurací je situace opačná. "Zdražit pivo pro restaurace je mnohem jednodušší, u řetězců je obrovský tlak na cenu. Někdy se nepodaří vyjednat její zvýšení ani několik let po sobě," vysvětluje šéf Pivovaru Náchod Josef Hlavatý.

Podíl na rychlejším zdražování piva pro hospody však mají i vysoké investice pivovarů do jejich vybavení. "Za posledních deset let vzrostl počet restaurací zhruba o 70 procent. Stoupají tak náklady na rozvoz piva, výčepní zařízení i další zařízení pro restaurace," uvedl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Ani největší český pivovar, který ovládá téměř polovinu trhu a za loňský rok měl čistý zisk téměř čtyři miliardy, se nevymyká pravidlu, že cena sudového piva stoupá rychleji než lahvového.

Dobrým příkladem je vývoj ceny u nejprodávanějšího českého piva Gambrinus: v roce 1994 stál lahvový Gambrinus ve velkoobchodech zhruba o padesátník víc než jedno pivo ze sudu. Aktuální cena lahvového Gambrinusu pro obchodníky je však téměř o dvě koruny nižší než u piva v sudech.

Ti největší odběratelé z řad velkoobchodů však nakupují ještě výrazně levněji. Zatímco obvyklá velkoobchodní cena za lahev Gambrinusu se pohybuje kolem 8,70 Kč bez daně, největší řetězce za něj platí jen něco málo přes sedm korun.

Když pak hypermarket dá pivo do akce, koupí ho spotřebitel i s daní za nižší cenu, než za něj zaplatí třeba majitel malé prodejny ve velkoobchodě bez daně.

Vzorovým příkladem je současná nabídka jednoho z řetězců, který prodává výčepní Gambrinus za 7,90 Kč. A zákazníci na takto sníženou cenu dobře slyší – podle mluvčí tohoto prodejce stoupá zájem o pivo v akci více než trojnásobně.

Přestože zástupci pivovarů již několik měsíců upozorňují na nevyhnutelnost zdražení, s největší pravděpodobností k němu nedojde dříve než před Vánocemi.

Nahrává tomu několik okolností: v tu dobu už bývá jasná cena klíčové suroviny – sladovnického ječmene – z nové úrody, výrobci také vědí, o kolik se zvýší ceny energií pro další rok.

Plzeňský Prazdroj, podle kterého se ostatní pivovary obvykle řídí, navíc v posledních čtyřech letech třikrát zdražoval právě v listopadu nebo v prosinci.

Prazdroj se navíc nemusí bát ani přílišného poklesu poptávky. Vánoční období bývá navzdory chladnému počasí jedním z vrcholů sezony, protože lidé si na svátky často dopřávají klasické značky, jako je Pilsner Urquell či Budějovický Budvar.

Zda se ke zdražení chystá, či nikoliv, však Prazdroj odmítá komentovat. Jeho prohlášení by totiž mohlo být antimonopolním úřadem vnímáno jako návod pro ostatní výrobce.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Druhý pokus bude mít v létě město Náchod na to, aby prodalo svůj pivovar Primátor. První pokus skončil na konci června fiaskem.

Rada města Náchod se ve čtvrtek dohodla, že se napodruhé pokusí prodat místního Pivovar Náchod, který vaří piva značky Primátor. Na rozdíl od prvního pokusu, který na konci června skončil krachem, se do prodeje budou moci zapojit i další zájemci. Město už na svých stránkách zveřejnilo výzvu k podání nabídek.

"Město Náchod nabízí k prodeji 100 % akcií akciové společnosti Pivovar Náchod. Zájemci mohou zasílat své písemné nabídky do 29. 7. 2008 do 13:00 hodin," stojí na webových stránkách města. Případní uchazeči tak mají k podání nabídek 12 dní.

Ačkoliv je podle majitele stránek svetpiva.cz Jana Kočky lhůta u tak velkého majetku nestandardní, nevidí v ní žádný problém. "Bylo to hodně medializované, takže o prodeji vědí všechny subjekty na trhu, z tohoto pohledu je to asi dostatečná lhůta," uvedl pro server iHNed.cz. Pro Kočku je krok rady překvapením, protože měl informace, že se zastupitelstvo vůbec nemohlo dohodnout na dalším postupu.

Ani pro náchodského zastupitele Jiřího Maršíka (KDU-ČSL) není 12denní lhůta problémem, ačkoliv by si sám představoval 2 až 3 měsíce. Vzhledem k tomu, že je prodej již hodně medializován, to ale podle něj nevadí. "Já jsem měl problém ze začátku, že to bylo nabídnuto jedné společnosti, se kterou se hned uzavřela smlouva, která šla do zastupitelstva," uvedl pro server iHNed.cz Maršík.

Druhý pokus asi vyjde

"Dnešní jednání rady bylo korektní," řekl zastupitel a dodal, že souhlasí se starostou Oldřichem Čtvrtečkou (ODS), že město těžko může udržet pivovar ve stávající konkurenci na trhu piva. Teď jde podle Maršíka jen o to, vybrat nejlepší nabídku, se stávajícími podmínkami už souhlasí. "Myslím si, že většina zastupitelstva bude pro prodej," odhadl šance na úspěch prodeje. Rozhodnutí o případném prodeji by mělo učinit zastupitelstvo 8. září.

Město na konci června stáhlo projednávání prodeje pivovaru z programu jednání zastupitelstva, protože s ním nesouhlasila většina zastupitelů. Jedinou firmou, se kterou Náchod jednal byl Liberecký investiční fond (LIF), který za největší pivovar v královéhradeckém kraji nabídl 90 milionů. Na poslední chvíli pak nabídl o 25 milionů korun více pivovar Holba.

Pivovar Náchod má roční výstav přes 130 000 hektolitrů a tržby přes 180 milionů korun. Podle nedávného vyjádření starosty Oldřicha Čtvrtečky (ODS) je pivovar na vrcholu a potřebuje silného partnera, aby se v zostřující konkurenci mohl rozvíjet. Hlavním impulzem k prodeji byl podle něj letošní nástup nizozemského Heinekenu na český trh a razantní zdražení sladu, chmelu a energií. Město podle starosty nemá kapacity na to, aby mohlo v rizikovém pivovarnickém oboru podnikat.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Cvrček

Lidé ve městě, které proslavila právě výroba piva, jsou v šoku a stále nevěřícně kroutí hlavou. Král mezi americkými pivy - Budweiser - bude patřit Evropanům.

August A. Busch IV., potomek slavné rodiny pivovarníků, která začala vyrábět pivo ještě před válkou Jihu proti Severu, kdysi přislíbil, že on firmu neprodá. Tradice a láska ke společnosti se však nakonec nevyrovnaly nabídce 52 miliard dolarů, které za odkup nabídl belgický gigant InBev. Lidé v celém St. Louis, které proslavila právě výroba piva, stále kroutí nevěřícně hlavou.

Král mezi americkými pivy - Budweiser - bude patřit Evropanům

Rolety v baru v Pestalozziho ulici v St. Louis jsou už stažené, aby bránily v průniku prvním paprskům ranního slunce. A Dave Liszewski, který si právě odpracoval noční směnu v pivovaru Anheuser-Busch, s láskou a pýchou chová své "děcko" - láhev piva Bud Light.

"Zradili nás," říká Liszewski, který stále ještě nemůže uvěřit zprávě, že jeho zaměstnavatel souhlasil s prodejem firmy. "Ježíše prodali za 30 stříbrných. Nás prodali za 70 dolarů za akcii," cituje list The New York Times Liszewského.

Konec jedné americké "šlechty"

Nad budovou slavného pivovaru, pevnosti vystavěné z červených cihel a tepaného železa, stále vlaje americká vlajka. A vzduch v celé čtvrti Soulard je cítit kvasnicemi. Dynastie Anheuserů a Buschů prostě neodmyslitelně patří k historii města a jeho obyvatel. Místní o pivovarnících hovoří někdy jako o šlechtě, jindy jako o členech své rodiny. Magnáta Augusta A.

Busche mladšího, který zemřel v roce 1989, nazývali familiérně Gussie, a Augusta A. Busche III. častovali přízviskem Augie.

Pro St. Louis, které se neumí moc dobře "prodat", byl slavný pivovar a vše, co je s ním spojené, velkou chloubou.

"St. Louis má velký komplex méněcennosti," říká Susan Katmanová, která odpočívá v kavárně v luxusní saintlouiské čtvrti Central West End. "Nejsme totiž ani sever, ani jih, ani východ ani západ (Spojených států)," dodává.

Jediné lákadlo na turisty: pivovar

Centrum St. Louis sice v poslední době prošlo velkou rekonstrukcí, město se může chlubit bohatou kulturní a architektonickou minulostí, má své baseballové hrdiny jako Stana Musiala a Alberta Pujolse, ale jeho největší pýchou byl vždycky pivovar. Právě ten do města lákal většinu turistů. A také kdykoliv obyvatelé St. Louis někam vycestovali, lidé se je neopomněli zeptat na Anheuser-Busch a třeba i na jeho maskota - slavné clydesdalské koně.

Společnost InBev slíbila, že neuzavře ani jednu z 12 poboček firmy Anheuser-Bush ve Spojených státech. Mnoho lidí se ale stejně obává, že věci nebudou takové, jaké bývaly. "Proč jen nemůžou ti cizinci zůstat doma a nechat nám, co máme?" ptá se zoufale osmasedmdesátiletý majitel autošrotu Opal Henderson.

Starosta Francis Slay má ale jiný názor. "Jeden z mých prvních cílů bude přesvědčit InBev, který jde za nízkými náklady, aby přešel do St. Louis, kde je všechno levnější než v Belgii," uvedl Slay v prohlášení. To se ale zřejmě nestane. Na 6000 saintlouiských zaměstnanců firmy se obává, že nový majitel buď sníží platy nebo začne propouštět.

Dave Liszewski pracuje u stroje, který lepí na láhve etikety s nápisem Bud Light. Za svou práci dostává 27 dolarů za hodinu. Díky své mzdě splatil hypotéku na dům a koupil si pozemek v jižní části státu Illinois, kde loví jeleny. "Nebyl to jen dobrý život," tvrdí. "Byl to skvělý život".

Podle saintlouiské bankovní úřednice Alexis Littlejohnové budou chtít noví majitelé dotlačit firmu k větším ziskům. "Kdyby to pro ně nebylo ekonomicky výhodné, nedělali by to," dodává na adresu firmy InBev.

Loajalita nade vše

Lidé posedávající v barech a hospodách ve čtvrti, kde stojí pivovar, se v posledních dnech netají obavami z budoucnosti. A loajální jsou i ti, kteří přímo ve firmě A-B, jak jí zde říkají, nepracují.

Když si host objedná pivo třeba v baru Crabbyús, nemá šanci dostat jiné než právě místní značku. Majitelka podniku, Stephanie Hafertebeová, totiž z loajality ani jiné nečepuje. A rozhodně nenabízí Stellu Artois, kterou vaří InBev. "Není to tak dlouho, co by třeba odboráři z podniku odešli, pokud bychom jim načepovali jiné pivo než od Anheusera-Busche," říká Hafertebeová.

V baru panuje ospalá atmosféra, dva hosté hrají kulečník, pod stoly šmejdí kokršpaněl a z jukeboxu si brouká Frank Sinatra výstižný popěvek "šampaňské mě nedostane do nálady". U baru sedí jednapadesátiletý automechanik Tom Lucas a kouří. V St. Louis totiž ještě lidé mohou v podnicích kouřit. Ale to je asi tak jediné, co se nemění.

Fakt, že pivovar patří zahraničnímu investorovi, je pro valnou většinu lidí nemyslitelný. Lidé jako Lucas si na něj časem zvyknou, ale nelíbí se jim to.

"Smrdí to," říká Lucas. "Augie se musí otáčet v hrobu, jestli o tom už ví."

Zdroj a foto: iHNed.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne za 1.polrok 2008 zaznamenal 35-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva (predanej produkcie), čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Prejavilo sa to aj na ekonomike pivovaru, ktorý za prvý polrok vykázal zisk pred zdanením 10,2 milióna Sk, pri celkových tržbách 220 miliónov Sk.

Kým za prvých šesť mesiacov roku 2007 v STEIGRI vyexpedovali 75 993 hektolitrov (hl) piva, za rovnaké obdobie roku 2008 to bolo až 102 468 hektolitrov. Vzhľadom na symbolický vlaňajší polročný export na úrovni 43 hl, tohtoročných vyvezených 2512 hl predstavuje 58-násobný nárast. Množstvom vystaveného piva si STEIGER upevnil za prvý polrok 2008 tretiu priečku medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred ním sa umiestnili veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. (933 600 hl) a Pivovary Topvar, a.s. (601 085 hl). Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo štyroch percent za prvý polrok roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných takmer 6 percent. Úspešný polrok STEIGRA je o to výraznejší, že celkovo došlo na Slovensku za prvý polrok 2008 opäť k poklesu trhu a to až o 6 percent. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením iných značiek. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar v prvom polroku tohto roka na slovenskom trhu predal viac ako 40-tisíc hektolitrov importovaných značiek Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád s objemom 20.133 hl, predovšetkým vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.“, povedal J.Vysloužil.

Pod úspešnosť predaja sa podpísala aj vysoká kvalita produkcie pivovaru, ktorá bola ocenená v uplynulom polroku na troch podujatiach. Najprv začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. Druhý raz zabodoval pivovar v piatok 5.mája 2008 na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“. Jeho 10-percentný svetlý ležiak STEIGER (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice poctili novinári na tohtoročnom Junifeste spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Manažér marketingu Emil Mihálik poukázal na to, že prvý polrok 2008 bol obdobím veľkých zmien v STEIGRI: ,,Profesionálnu komunikáciu s verejnosťou prevzala public relations agentúra PAPER LIFE, čo sa okamžite prejavilo v masmédiách na desiatkach pozitívnych správ o pivovare. STEIGER v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Túto zmenu podporil pivovar jednou z najväčších marketingových kampaní vo svojej histórii. Verejnosť bola oslovená 150 bilbordami, 110 rozhlasovými spotmi, viac ako 700.000 výtlačkami grafickej kampane v printových médiách a zlatým klincom bolo turné legendárnej skupiny OLYMPIC v deviatich slovenských mestách.

Veľkú technickú zmenu priniesla inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície STEIGRA dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk.

Zdroj: Tisková zpráva Steigru Vyhne

Stále větší množství smrtelných nehod na našich silnicích dokazuje, že problematika pití alkoholu za volantem je opravdu vážná. Společnost Plzeňský Prazdroj se jednoznačně staví za nulovou toleranci alkoholu a podporuje to i svými aktivitami – v pětitýdenní letní kampani na 200 místech celé ČR rozdají hostesky 150 tisíc chlazených plechovek nealkoholického piva Radegast Birell.

Radegast Birell je nejoblíbenější a nejprodávanější českou značkou nealkoholického piva v ČR (2 ze 3 prodaných nealko piv jsou Radegast Birell) a jako taková se snaží apelovat na zodpovědnost řidičů. Proto vyjedou do 200 míst ve více než 90 městech a obcích České republiky týmy hostesek, které budou v pětitýdenní kampani upozorňovat řidiče na nebezpečí alkoholu za volantem a rozdají jim 150 tisíc chlazených plechovek nealkoholického piva Radegast Birell.

Kampaň pořádá Radegast Birell již třetím rokem, spotřebuje při ní cca 2 tuny suchého ledu a promotýmy pokaždé celkem najedou téměř 100 000 km. Pohybují se po všech krajích ČR, především na parkovištích hypermarketů, ale potkáte je i na letních hudebních festivalech (Benátská noc či Sázava Fest), čerpacích stanicích, autokempech, cyklostezkách nebo hodně frekventovaných místech českých měst.

Přestože spotřeba nealko piva mezi řidiči vzrůstá, najdou se stále takoví, kteří se před jízdou napijí alkoholu, byť i malého množství. „Nevidíme jediný důvod pro to, aby se v tomto smyslu zákon změkčoval,“ říká manažer komunikace Plzeňského Prazdroje Marek Hlavica. „Jsme přesvědčeni, že i průmysl se může podílet na řešení tohoto společen-ského problému a současně hledat způsoby, jak negativním důsledkům nezodpovědného pití bránit. Veřejnost by měla vědět, že Prazdroj je jednoznačně pro nulu. Řidiči by neměli zodpovědnost vůči sobě samým a vůči svému okolí brát na lehkou váhu. Pokud pijete alkohol, na řízení motorového vozidla ani nepomýšlejte,“ zdůrazňuje Hlavica.

Plzeňský Prazdroj je zakládajícím členem Iniciativy odpovědných pivovarů, která stanoví pravidla samoregulace reklamy pro výrobce alkoholu a iniciuje osvětové kampaně. Sám pak podporuje unikátní službu Promile INFO, která poskytuje informaci o aktuální hladině alkoholu v krvi a o čase, kdy může řidič bezpečně zasednout za volant.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje