Pivo za kilo brambor nabízí svým hostům v době, kdy řada z nich má hluboko do kapsy, hospůdka ve východoanglickém Edgefieldu. Návštěvníci hospůdky The Pigs (Prasata) mohou také žízeň zahánět za králíky z vlastního chovu, čerstvě zastřelené bažanty nebo holuby.

"Pokud jste vypěstovali, vykrmili, zastřelili nebo ukradli něco, co se může hodit do našeho jídelníčku, přineste to k nám a dohodneme se," stojí na tabuli u vchodu do hospůdky. "V čím horší situaci lidé jsou, tím jsou naše výměnné obchody oblíbenější," vypráví hostinská Cloe Waseyová. "Od začátku úvěrové krize zažíváme boom," dodává.

Podle současného kurzu "pivní měny" stojí pinta (o něco více než půllitr) zlatavého moku například kilo brambor, kilo čerstvého ovoce, 12 vajíček nebo tři makrely. "Nejčastěji nám lidé nabízejí zboží z vlastní produkce, které je daleko čerstvější a chutnější než to z velkoobchodu," říká hostinská.

"Takto se v hospůdce cítíme ještě více jako doma," pochvaluje si jeden za štamgastů.

Zdroj: Týden.cz

Výrobca belgického piva Stella Artois rozbehol kampaň, ktorou chce Britov prilákať na webovú súťaž. Píše o tom marketingový server Brandrepublic.

Paradoxne, pri uvedení svojej internetovej kampane LeCourage v septembri 2007 spoločnosť uviedla, že prestane produkovať tradičné výpravné TV spoty a základ svojej komunikácie na britskom trhu presunie na Stellaartois.com. Do televízie sa vracia len preto, aby na tento web upozornila.

Minuloročné uvedenie webového dobrodružstva LeCourage sprevádzala intenzívna televízna a printová kampaň. Návštevníci môžu prežiť príbehy "bájneho" sveta, v ktorom vznikalo pivo Stella Artois.

Nová TV kampaň má za cieľ podporiť práve návštevnosť stránky mužmi vo veku 18 až 34 rokov. Spot bude ladený v duchu hľadania ingrediencií piva v mýtickom 14. storočí.

Webovú stránku pripravila pre majiteľa piva InBev reklamná agentúra Lowe Worldwide. Aktuálnu kampaň spúšťa Stella už spolu s agentúrou Mother.

Minuloročný spot Le Courage

Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Petra Dzurovčinová

Od září 2008 bude obměněna půllitrová NRW-láhev na pivo Bitburger. Uvedení nové láhve na trh předcházely testy spotřebitelů, kdy byla jako vítěz byla vybrána láhev, která odpovídala všem požadavkům. Nový typ láhve byl porovnáván se standardní láhví s dlouhým krkem a spolu s dosavadní NRW-láhví. Na základě výpovědí testujících osob se dalo přednost typu láhve, která padla lépe do ruky. Pozitivně byl rovněž hodnocen zvláštní reliéf těsně pod hrdlem láhve s nápisem “Bitte ein Bit”. Podle hodnocení byla nová láhev pokládána za stylovou, moderní a velice vhodnou. Celková hmotnost jedné přepravky je o jeden kilogram lehčí, a proto se dá snadněji přenášet a převážet.

Vývoj nové láhve na pivo Bitburger trval jeden rok. Tři návrhářské agentury vyvinuly dohromady 250 rozdílných tvarů a 100 prototypů. Ke konečnému testování bylo předloženo pouze sedm různých druhů láhví. Nový obal na pivo je návrhem agentury “Ropelius. Marke und Design”, vznikl za podpory jejich výrobního návrháře. Zavedení nové láhve na trh proběhne od září 2008 a bude doprovázeno komplexní komunikační kampaní v televizi a tisku pod heslem “Požitek v jeho nejkrásnější formě”.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Hospoda Kozlovna slavnostně zahájila provoz v centru Havlíčkova Brodu. V originálních prostorách se může usadit až 150 lidí, letní zahrádce pak 40 lidí, vychutnávat široký sortiment čepovaného piva a vybírat z tradiční minutkové kuchyně nejrůznější pivní pochutiny.

„Interiér havlíčkobrodské Kozlovny dbá zejména na detaily. Hosté zde mohou posedět na originálních židličkách u stolů s kopýtky, bar zdobí reliéf s kozlím motivem, světla na stěnách mají tvary půllitrů a majestátně působící socha kozla jako by dohlížela na veškeré dění uvnitř. K úpravám bylo využito dřevo, kov, mosaz a přírodní barvy, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry“, informoval Tomáš Vrána z tiskového servisu projektu Kozlovna.

V hospodě mohou hosté sledovat televisní přenosy na velkoplošných obrazovkách a současně nebudou rušit další, kteří budou hrát šipky či kulečník.

V Kozlovnách je pro náštěvníky připraven široký výběr čepovaného Velkopopovického Kozla: Velkopopovický Kozel 11° Medium a Premium (ležáky) a Velkopopovický Kozel Černý. Speciální sortiment jídel a chuťovek k pivu vychází z tradiční národní i regionální české kuchyně a přináší její moderní varianty.

"Testovací Kozlovna v Bystřici nad Pernštejnem, která byla otevřena v květnu loňského roku, se těší veliké oblibě, proto chceme tento koncept rozjet naplno. Věřím, že havlíčkobrodská Kozlovna bude v úspěchu pokračovat," uvedl Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel, a dodává: "Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Byla by škoda, kdyby si zákazníci nemohli vychutnat Velkopopovického Kozla v originálních hospodách."

Zdroj a foto: Regionalist.cz | Autor: Eva Šinkovská

Zámecký park v Chyši se dnes večer promění v dějiště rokového koncertu. Ve 20 hodin tady odstartuje velká revivalová show s názvem The Beatles Night, jejíž hlavní hvězdou bude košická kapela The Backwards. Na scéně působí od roku 1995 a po původní tvorbě se členové rozhodli, že se budou věnovat hudbě své nejoblíbenější skupiny, tedy The Beatles. V roce 1998 tito slovenští hoši vyhráli Světový Beatfest v New Yorku, a nechali tak za sebou konkurenci třiceti šesti kapel z celého světa. Po pěti letech toto vítězství úspěšně obhájili. Jako předkapely se představí Jam & Bazar, kteří zahrají písně legendárních kapel, jako ABBA nebo třeba Boney M. Na vystoupení budou vypraveny zvláštní spoje z Karlových Varů, Sokolova a Chebu. Vstupné na koncert stojí 250 korun.

Zámek láká k prohlídce Pokud by diváci toužili spojit koncert s prohlídkou zámku, musí v pátek počítat s omezením jeho provozu. Úplně o ni ale nepřijdou. Zámek bude otevřen do 15. hodiny. Prohlídky budou v tento den probíhat po třiceti minutách a poslední začne ve 14 hodin.

Velkým lákadlem by se pro návštěvníky mohl stát chyšský pivovar, který vaří zdejší pivo podle staročeských receptur s použitím českých a moravských sladů a žateckého chmele. Chyšské pivo není filtrované a pasterizované a také neobsahuje chemické přídavky.

Prohlídková trasa zámku má tři části a návštěvníci si mohou prohlédnout zámecké interiéry, sklepení a expozici věnovanou pobytu Karla Čapka v roce 1917. Interiéry nabídnou podívanou na zrekonstruované sály, které jsou vybaveny převážně barokním zařízením. Zámecké sklepení zase reprezentuje nejstarší část zámku a jeho prohlídka je doplněna o zajímavosti z historie objektu. Expozice Karla Čapka ukazuje odraz jeho pobytu v Chyši a na Karlovarsku, který se promítl do jeho literární tvorby.

Zámecký park zase nabízí příklad krajinářské architektury z poloviny 19. století. Návštěvníci zde najdou například čtyři sta let starou lípu. Nejstarší historické zprávy o Chyši pocházejí z druhé poloviny 12. století.

Vstupné na zámek je pro dospělé 50, pro studenty, důchodce a držitele karty ZTP 40, děti od 6 do 15 let zaplatí 30 korun.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jana Plechatá

Zdraží jeden a automaticky zdraží i ostatní. Tak trochu davová psychóza, kdy stádo následuje prvního, který se k něčemu takovému vůbec odhodlá. Ale bylo tomu tak vždycky?

Co třeba za Rakouska-Uherska? Kdo tehdy určoval kdy a o kolik se vlastně může zdražovat? Přiznám se, že do této části pivovarské historie zas až tak moc nevidím. Najde se tady nějaký Rosťa Kloubek, který nám to ozřejmí? :-)

Při přemýšlení nad tím, jak tomu vlastně kdysi mohlo být, jistě napomůže také tato dobová listina - viz foto. Písečtí právovárečníci v ní oznamují, že "musejí" zdražit, protože i ostatní pivovary zdražují. Nikde žádná zmínka o tom, proč je zdražení nezbytně nutné. Je snad důvodem pro zdražení to, že tak učinil někdo jiný? A proč vlastně všichni zdražují v jeden a týž den? Že by nějaká kartelová dohoda, která předběhla dobu?

Belgická skupina InBev zlepšila svůj hospodářský výsledek navzdory stagnaci tržeb a růstu nákladů. Pivovaru pomohla nižší daňová zátěž.

Pivovarnická skupina InBev, která působí i na našem trhu prostřednictvím značek Staropramen, Braník a Ostravar, zvýšila ve druhém čtvrtletí zisk o 8,6 procenta na 542 milionů eur (více než 13 miliard korun). Podle agentury Bloomberg tak firma vydělala na jednu akcii 90 centů.

Tržby společnosti poklesly o 0,3 procenta, v západní Evropě dokonce o 5,5 procenta. Za celkové lepší hospodářské výsledky vděčí firma nižší daňové zátěži.

Společnost doufá v lepší výhled svého hospodaření především v souvislosti s fůzí s americkým pivovarem Anheuser-Busch, která byla oznámena minulý měsíc. Transakce by měla být dokončena ještě letos.

InBev operuje v Čechách díky vlastnictví pivovarů Staropramen, Braník a Ostravar. Na našem trhu drží přibližně 15procentní podíl. Mezi nejznámější značky pivovaru patří Stella Artois, Beck's a brazilské pivo Brahma. Skupina Inbev byla až do loňského roku celosvětově největším producentem piva, letos ji ale překonal SABMiller, který vlastní mimo jiné Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Václav Voseček

Rekordní množství zlatavého moku letos vyrábí jak ve Svijanech, tak ve Vratislavicích nad Nisou

Rekordní množství piva vyrábějí v letošním roce oba pivovary na Liberecku. Za velkým zájmem o zlatavý mok stojí mimo jiné ideální počasí.

„Oproti loňskému červenci jsme v tom letošním zaznamenali 21ti procentní nárůst. Loni jsme za měsíc udělali 27 tisíc hektolitrů, letos jich bylo dvaatřicet tisíc. Rekordní měsíce však zažíváme již od dubna,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany, který patří mezi deset největších pivovarů v zemi, Roman Havlík.

Historický měsíční rekord překonal svijanský pivovar poprvé v dubnu.

„Tehdy jsme uvařili skoro 29 tisíc hektolitrů, čímž jsme překonali zatím vedoucí loňský srpen. Rekord jsme však překonali hned v červnu, což bylo 30 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Ani tento rekord však neplatil dlouho, v červenci ho pivovar znovu překonal.

„Důvod je jednoduchý, máme výborné pivo. Ale také nám nahrává počasí. Vždycky je lepší, když je teplejší léto, ale nesmí být zase moc horko, lidé pak pivo moc nekonzumují. Letos je počasí zatím ideální,“ vyjmenoval důvody úspěchů ředitel Roman Havlík.

Výroba nejstaršímu pivovaru Libereckého kraje roste již od roku 1998.

Tehdy pivovar vyprodukoval 35 tisíc hektolitrů, loni jich bylo už 266 tisíc. „A vypadá to, že letos překročíme magickou hranici 300 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík.

Úspěchy v letošním roce zažívá také Pivovar Hols, který sídlí ve Vratislavicích nad Nisou.

„Letos se nám vede opravdu dobře. V loňském roce jsme vyrobili 110 tisíc hektolitrů, letos to prozatím vypadá, že bychom to mohli překonat, ale nechci to zakřiknout,“ uvedl ředitel vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš s tím, že v první polovině letošního roku pivovar vyrobil šestapadesát tisíc hektolitrů piva.

Nárůst zaznamenal vratislavický pivovar Hols jak v rámci tuzemského prodeje, tak v rámci vývozu do ciziny. Export tvoří plných šedesát procent jeho celkové výroby a stálé zákazníky má například v Německu, Itálii, Francii, Portugalsku, Španělsku nebo Finsku.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra

Kým za prvých sedem mesiacov roku 2007 v Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vyexpedovali 96 631 hektolitrov (hl) piva, za rovnaké obdobie roku 2008 to bolo až 126 274 hektolitrov. STEIGER za obdobie január až júl 2008 zaznamenal 31-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva (predanej produkcie), čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Celkovo vyrobili za 7.mesiacov slovenské pivovary 2,167 mil. hl piva, čo predstavuje medziročný pokles o 5 percent.

Vystaveným pivom si STEIGER udržiava stabilné tretie miesto medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred ním sú veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. (1,1604 mil. hl za 7.mesiacov 2008) a Pivovary Topvar, a.s. (840 172 hl). Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

"Napriek medziročnému nárastu, s vývojom predaja nie sme celkom spokojní. Leto je pre všetky pivovary obdobím žní a tohtoročný nepriaznivý priebeh letného počasia nám, aj väčšine ostatných pivovarov, ubral z očakávaného predaja. Striedanie daždivých dní a tropických horúčav negatívne ovplyvnilo predaj piva. V daždivých dňoch ľudia nenavštevujú kúpaliská a bufety pri vode, ktoré v lete tvoria značnú časť predaja. Horúčavy nad 30 stupňov zas spôsobujú, že ľudia prudko znižujú konzumáciu nápojov s obsahom alkoholu, pretože im to nerobí dobre. Na odbyt sice vtedy idú nealkoholické a nízkostupňové pivá, ale to výpadok predaja ležiakov nenahradí. Ideálne pivárske počasie predstavuje 28 C v tieni a polojasno", konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo štyroch percent za 7 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných necelých 6 percent. Medziročný nárast výstavu

piva bol akcelerovaný aj varením fľaškového Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu aj české importované značky Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád, predovšetkým vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Túto zmenu podporil pivovar jednou z najväčších marketingových kampaní vo svojej histórii. Zlatým klincom kampane bolo turné legendárnej skupiny OLYMPIC v deviatich slovenských mestách.

Veľkú technickú zmenu priniesla inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície STEIGRA dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk.

Vyhniansky pivovar patrí medzi najstaršie spoločnosti na Slovensku a nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. K jeho prednostiam patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Proces varenia prebieha od roku 2004 v novej, počítačmi riadenej varni. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne je najväčším z malých slovenských pivovarov. Vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva cca 200 pracovníkov. Nová filozofia dôrazu na kvalitu prišla s nástupom nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Väčšinovým akcionárom v pivovare STEIGER Vyhne je od júla 2006 investičná finančná spoločnosť Endemit Londýn. Menšinovým akcionárom STEIGRA sa vtedy stala moravská pivovarnícka skupina PMS, ktorej prínos je predovšetkým v oblasti know-how a ktorá presadzuje tradičnú českú pivovarnícku školu.

Zdroj: Tisková zpráva Steigra Vyhne

Pivo se dříve v kraji vařilo skoro všude, dodneška zbylo pivovarů jen několik

Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A jak by chutnalo jablonecké pivo? Nebo pivo z Grabštejna, České Lípy, případně z Mimoně?

Těžko říct. Zatímco dříve fungoval pivovar skoro v každém městě, během uplynulých let jich v kraji zbylo jen pár. Některé už lidé zbourali, jiné zase slouží třeba jako sklady. Zbyly jen reklamní cedule a staré, otlučené půllitry a pivní tácky ve starožitnictvích.

Frýdlant v Čechách

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektrolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina.

„Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ uvedla před časem kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení je prý ale dokonce stále ještě uvnitř.“

Grabštejn

Vyhlášeným pivem byl kdysi v okolí hradu Grabštejna nedaleko Hrádku nad Nisou nápoj, který se rodil v místním panském pivovaře. Pivo se pod hradem vařilo šest století, některé kroniky dokonce píší, že panský pivovar byl nejstarší budovou v obci.

Pivovar tu původně postavili hradní páni jako menší dřevěnou stavbu s několika varnými pánvemi. Grabštejnské pivo se tehdy pilo v celém panství, oblíbili si jej zejména poddaní. Jeho chuť ocenili i vojáci, kteří se zde objevili během prusko - rakouské války v roce 1866. Pivovaru se ale od počátku dvacátého století přestávalo dařit, postupně upadal a během hospodářské krize ve třicátých letech minulého století se Grabštejnské pivo přestalo vařit definitivně.

Lomnice nad Popelkou

Už z roku 1492 pochází první zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou. Ke stavbě pivovaru, v němž se zároveň vyrábělo i víno, došlo v roce 1660 a od té doby se zde nepřestalo pivo vařit až do konce padesátých let minulého století.

Zlatými lety pro výrobu chmelového nápoje bylo zejména období před první světovou válkou, kdy se tu ročně vyprodukovalo více než šest tisíc hektolitrů piva. Několikasetletá tradice skončila až prvního dubna 1958.

Českolipsko

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, pivovary byly například ve Cvikově, Holanech, Horní Libchavě, Horní Polici, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Novém Berštejně, Pihelu, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Nejstarším pivovarem byl českolipský, nejdéle se pivo vařilo ve Cvikově. Osudy pivovarů byly všelijaké – například ten mimoňský dnes slouží jako přestavěné kino.

Jablonec nad Nisou

Ještě poměrně nedávno, na počátku devadesátých let minulého století, bylo možné koupit si v obchodě láhev piva z Jablonce nad Nisou.

První várky v místním novém pivovaru, který leží na cestě do Kokonína, vznikly v roce 1835. Na konci devatenáctého století se tu už vařilo šedesát až sedmdesát tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar opravdu prosperoval: zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a dvacet bednářů, třicet pivovarských chasníků, osmnáct kočích, dva strojníky a kováře.

Po druhé světové válce byl jablonecký pivovar dokonce čtvrtým největším českým pivovarem, během dalších let však začalo jeho vybavení zastarávat a chátrat. Pivovar skončil před třinácti lety. Dnes už by se zde výroba piva obnovit rozhodně nemohla, některé stavby spadly, jiné drží pohromadě jen silou vůle a areál se začíná ztrácet v plevelu, keřích a stromech.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Mikulička

Míchané nápoje na bázi piva a pivo bez alkoholu jsou rostoucími segmenty na klesajícím trhu s pivem.

Prostřednictvím propagační kampaně zameřené na inovované varianty míchaných nápojů na bázi piva se pivovarským výrobcům podařilo zaujmout mladé spotřebitele, kterým se přiblížili i demograficky. Tímto novým způsobem byl kompenzován úbytek spotřebitelů. Pivní výrobky bez alkoholu mají stále větší úspěch. Byly zaznamenány nové trendy, v souvislosti se změnou spotřebitelských zvyklostí a požitků u konzumentů nealkoholických nápojů. Bylo docíleno zvýšení tlaku na uspíšení vývoje nových obchodních značek. Proto pivovary rozšiřují svou propagační aktivitu a stále více se soustřeďují ná výrobu nových značek nápojů bez alkoholu.

Mezi nápoje na bázi piva, které byly nejčastěji uváděné do oběhu během roku 2007, patří s nejvyšším podílem na trhu Radler (36,8 %), Colabier (25,1 %) a nápoj s příchutí citronu (20,3 %).

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Aktuální celoplošná televizní reklama na pivo Březňák rozvířila mezi znalci debaty o postavě pana Cibicha, muže z etikety. Kdo to vlastně byl, když je mu prokazována taková úcta?

Victor Cibich se narodil 11. prosince 1856 v Hustopečích u Brna. Jeho vzdělání není známo, celý život byl zřejmě drážním úředníkem, díky čemuž se často stěhoval. Oženil se roku 1884 v Praze s Auguste Bunzelovou, se kterou měl dva syny, Bruna a Paula. Ve Velkém Březně se Cibichovi trvale usadili 12. března 1891. Bydleli v prostorném bytě v budově nádraží. V roce 1901 byl Victor Cibich kontrolorem soukromé rakouské severozápadní dráhy. O šest let později zažádal u obce Velké Březno o udělení domovského práva. V protokolu následného jednání obecního výboru je poprvé zaznamenána jeho funkce přednosty stanice Velké Březno.

Victor Cibich byl proslulý svou láskou k pivu Březňák nejen ve Velkém Březně, ale i okolí. V roce 1906 ho proto oslovila správní rada s nabídkou stát se tváří piva Březňák a Cibich rád souhlasil. Jeho portrét se od té doby objevoval na etiketách, reklamních cedulích, inzertních a propagačních materiálech všeho druhu. Jako protihodnotu dostal doživotní rentu 30 piv týdně, kterou si vychutnával v restauraci Tivoli ve Velkém Březně.

Pan Cibich zemřel v 59 letech. Záznam o jeho pohřbu vypovídá o jeho postavení ve společnosti a oblíbenosti. Na hřbitov ve Valtířově, kde má svůj hrob dodnes, se s ním přišli rozloučit členové hraběcí rodiny Chotků, úředníci a zřízenci státních drah, představitelé a členové místních spolků a korporací.

U příležitosti stého výročí ochranné známky s panem Cibichem se konala v Ústí nad Labem dvoudenní konference na téma „Muž, který dal pivu tvář“, na které se sešlo na čtyřicet historiků ze čtyř zemí Evropy. Přednášky pak byly vydány ve sborníku „Pivo lepších časů“. U stejné příležitosti byl nákladem pivovaru obnoven zapomenutý hrob Victora Cibicha na hřbitově ve Valtířově osazením epitafní desky. Současně bylo oficiálně pozměněno jméno muže z etikety, které bylo do té doby nesprávně známo jako pan Zippich, k čemuž přispěl patrně nepřesný fonetický přepis. O panu Cibichovi se rozepisuje také Martin Krsek ve své knize Šedesát ústeckých NEJ, jako o nejznámějším českém pivaři na světě.

Dokladem úspěšnosti motivu pana přednosty stanice je fakt, že postupem času používaly a stále používají Cibichův portrét na svých etiketách pivovary v Itálii, USA, Kostarice, Uruguayi, Rumunsku, Francii nebo ve Vietnamu – samozřejmě bez souhlasu mateřského velkobřezenského pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Video: YouTube.com

Letos poprvé dojde k propojení soutěže o nejlepšího barmana s festivalem belgických speciálů a vybraných gurmánských lahůdek.

Mistrovství České republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů Hoegaarden White a Leffe Bruin se znovu rozbíhá. Již šestý ročník navazuje na úspěšnou tradici celorepublikových mistrovství, letos bude ale obohacen o zcela nový rozměr. Ke každému typu piva se budou prezentovat i na míru šité gurmánské lahůdky připravené pod taktovkou šéfkuchaře karlovarského Grandhotelu Pupp Jana Pípala.

Obchodní sládek Pivovarů Staropramen Libor Vávra nejprve zasvěceně představí specifické vlastnosti belgických speciálů v rámci své prezentace pivního someliérství. „Stella Artois, Hoegaarden White a Leffe Bruin jsou typově odlišná piva a poznávání jejich nuancí je opravdový chuťový zážitek,“ říká Libor Vávra.

Jan Pípal, držitel titulu Kuchař roku 2003/04, následně připraví speciální gurmánské lahůdky na míru ke každému ze tří typů piv. „Hledání optimálních kombinací má několik pravidel. Například k aromatickému jídlu je vhodné chuťově výrazné pivo, jako Hoegaarden,“ objasňuje Pípal.

Vše bude probíhat během slavnostního finálového klání o Mistra České a Slovenské republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois, které se bude konat 18. srpna v nádherném prostředí Trojského zámečku v Praze. Celkový vítěz pojede v říjnu obhájit své zkušenosti na celosvětové finále Stella Artois Draught Master 2008 do belgického Leuvenu.

V rámci Mistrovství změří své schopnosti v co nejrychlejším a nejdokonalejším natočení prémiového ležáku Stella Artois profesionální číšníci a barmani napříč Českou a Slovenskou republikou. „Nominovány jsou ty provozovny, které nejlépe plní kritéria dokonalé prezentace Stelly Artois a dalších našich značek,“ osvětluje princip nominací Martin Jahoda, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Odborná porota pod vedením režiséra Jana Hřebejka se soustředí především na správné dodržování servírovacího rituálu Stelly Artois, který má celkem devět kroků. „Při prezentaci jednotlivých barmanů klademe mimo jiné důraz na správný sklon sklenice při čepování, výšku pěny, její správné seříznutí, ale i kvalitu a rychlost provedení jednotlivých kroků servírovacího rituálu,“ poznamenává Jahoda.

Vloni zvítězila v Mistrovství České republiky Tereza Berlová z restaurace U Podkovy v Bystřici u Benešova. Letos se Česká republika zapojuje do Mistrovství již šestým rokem, v Belgii proběhne již po jedenácté.

Historie mistrovství STELLA ARTOIS WORLD DRAUGHT MASTER

Mistrovství světa v servírování belgických piv pořádá společnost InBev již od roku 1997. V této soutěži měří své dovednosti v čepování a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů číšníci a barmani z celého světa. V soutěži je kladen velký důraz na proces čištění sklenice, správnou pozici kohoutku při čepování piva (nesmí se dotýkat piva, pěny, ani sklenice), výšku pěny (ne vyšší než dva prsty) a závěrečné ponoření sklenice do studené vody. Každý krok bedlivě sleduje a hodnotí odborná porota.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Měření velikosti zákalu při výrobě nefiltrovaného piva je důležitým krokem při řízení kontroly kvality v této oblasti pivovarství. V současné době se pracuje s kalibrovanými fotometry, které jsou schopné přesně stanovit míru zákalu piva podle EBC (European Brewery Convention). Díky těmto měřením je poskytován stálý obraz přítomného zákalu. V omezeném rozsahu se sleduje jeho dlouhodobá stabilita. Měření velikosti částeček probíhá podle EBC za použití laseru. Výsledky přítomnosti stálého zákalu jsou uváděny v procentuálním zastoupení. S určitostí lze předpokládat, že nesedimentující zákal bude mít podíl velikosti částeček přibližně 1 μm. Prostřednictvím uvedené metody lze úplně přesně rozdělovat počty částeček v jednotlivých velikostních třídách. V případě, že je známa hustota a velikost přítomných částeček, mohou se získané údaje použít k odhadu následujícího stavu systému. Při využití měření hodnot před a po dekantování (podle EBC) je možné stanovit významný podíl zákalu s velikostí částeček kolem 1 μm. Tato hodnota slouží jako nepřímý parametr, od něhož se dá předpovědět, zdali se bude vyskytovat stálý zákal. Za použití měřicího systému Helos a Sucell jsou prováděna měření takovým způsobem, aby byla zajištěna kvalita u různých druhů zakalených piv. Stanovení se může provádět velice rychle v laboratoři nebo také přímo na výrobní lince bez rušivého vlivu bublinek oxidu uhličitého. Při tomto způsobu zpracování výsledků se mohou měnit parametry procesu, který může být následně rychle regulován.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Na ovlaženie tela i duše sa už pred tisíckami rokov zrodil bior, inde peor, pier či bier

Pramienok nápoja z kvaseného obilia začal vytekať už v Mezopotámii. Akkadi, Babylončania i Asýrčania varili pivo z jačmeňa, pšenice aj prosa, Sumeri pozývali na „kaš“ zo sladu. V Egypte bdela nad výrobou piva bohyňa lásky Hathor a robotníci na pyramídach dostávali denne dva džbány ako povinný prídel k chlebu, cesnaku a cibuli.

Starodávna Gália obohatila pivo rascou, starí Slovania ho varili aj z raže a ovsa. V Ázii mu dala inú chuť ryža.

Amerika uprednostnila kukuricu a cukrovú trstinu, Indiáni v strednej časti kontinentu zase rastlinu aloe a javorový sirup. To všetko dalo pivu storaké farby a chute.

Už v jedenástom storočí sa na Slovensku začali variť takzvané chmelené pivá, o osemsto rokov neskôr vznikali pivovarnícke fabriky. Pivo sa vtedy najviac pilo na Vianoce, Veľkú noc, ale aj v bežné piatky i stredy a počas pôstnych dní namiesto zakázaného mlieka.

V súčasnosti sa aj slovenský zlatý mok blíži k takzvanému europivu. Trh si rozdelili veľkí pivovarnícki hráči a z dvadsiatich siedmich pootváraných malých slovenských pivovarov napokon ostalo iba osem.

„Pred troma rokmi sme sa doteraz ako jediní rozhodli pre varenie špeciálov a ich fľašovanie,“ hovorí riaditeľ Kalteneckeru v Rožňave Ladislav Kovács. Najťažšie je vraj odhadnúť, na akú špecialitu je slovenský zákazník už pripravený.

A tak iba pomaly a postupne varili pšeničný Weizen, neskôr polotmavý Jantár, banánové a kávové pivo, pivo s výťažkom z tokajského vína, višňové a vanilkové pivo, tmavý šestnásťstupňový Brokát, údený Rauchbier, čili pivo a novinku – tmavé pšeničné Dunkel Weizen.

Zdroj: Trend Víno.sk | Autor: Soňa Hudecová-Podhorná

Společně s dalšími osmi porotci zvolil Josef Tolar, sládek a výrobně technický ředitel Budějovického Budvaru, na festivalu "Great British Beer Festival (GBBF)" nejlepší pivo Velké Británie, který pořádá spotřebitelská organizace CAMRA. Z více než dvou tisíc značek, které se celkově přihlásily do soutěže, zvítězila Alton´s Pride z hrabství Hampshire. Vítěze český sládek volil mimo jiné s členem britského parlamentu či odborným redaktorem britské televize BBC.

"Vítězné pivo bylo mým favoritem. Je to zlatohnědé pivo velice čisté chuti se zakouřeným nádechem. Obsahuje asi 3,8 procenta alkoholu a musím říci, že se velice příjemně pilo. Jsem přesvědčen, že zvítězilo nejzajímavější pivo, které přesvědčilo prakticky všechny porotce," uvedl k vítěznému pivu Tolar.

Britský způsob hodnocení při pivních soutěžích je odlišný od toho českého, kdy se hodnotí například plnost či hořkost. Kromě klasického anonymního hodnocení, kdy porotci jednotlivé vzorky bodují ve čtyřech kategoriích - chuť, vůně, vzhled a dojem - jsou piva hodnocena i v diskusi mezi porotci a na jejím základě je určen vítěz.

"Bylo to velice působivé a pro mě, jako Čecha, i nezvyklé. Je to takový systém dle anglického práva, kde se o všem debatuje. Kromě bodového hodnocení porotci o jednotlivých pivech diskutují a až na základě této diskuse a vzájemného přesvědčování vzejde vítěz. Debata byla místy velmi bouřlivá, zvláště v ní vynikal právě redaktor BBC, který ale, stejně jako všichni členové poroty včetně poslance britského parlamentu, pivu opravdu rozuměl. Myslím, že je to velice spravedlivé a tímto způsobem lze odpovědně zvolit nejlepší pivo i mezi naprosto rozdílnými typy piv, jako tomu bylo na této soutěži," vysvětlil Tolar.

V modelu soutěže na GBBF jsou totiž ve finálovém kole hodnocena piva velice odlišných typů, která se do závěrečného klání kvalifikuji vítězstvím v šesti pivních kategoriích: Bitter, Best Bitter, Dark & Light Mild, Golden Ale, Speciality Ale a Strong Bitter. Na GBBF se v nich utkalo 73 značek, které hodnotilo 33 porotců. Ti určili vítěze jednotlivých kategorií a poslali je tak před hlavní porotu, která rozhodla o celkovém vítězi. K šesti vítězům je pak automaticky přiřazen vítěz soutěže o zimní speciál, která se koná v zimním období.

"Britský pivní trh je v porovnání s naším velice rozmanitý a nabízí opravdu širokou nabídku různých druhů piv. Tomu odpovídá i rozsah soutěže a kategorií. Posledních sedm piv je pak hodnoceno bez jakýchkoli rozdílů a záleží na tom, jak pivo dokáže porotce zaujmout. Myslím, že je to takový spotřebitelský výsledek. Ale rozhodně se nedomnívám, že by hodnocení bylo laické. Britové jako národ jsou velkými znalci piva a porotci jsou mistři svého řemesla. Velmi si vážím toho, že jsem mohl být členem této poroty," podotkl Tolar.

Kromě soutěže o nejlepší pivo byla součástí GBBF dražba různých předmětů, jejíž výtěžek je tradičně určený na charitativní účely. Vrcholem této soutěže pak byla dražba nazvaná "Brewer for a Day", tedy možnost stát se na jeden den sládkem vybraného pivovaru. Pro letošní rok byl cenou jeden den v roli sládka v Budějovickém Budvar. Značka Budweiser Budvar je ve Velké Británii dlouhodobě jednou z nejpopulárnějších importovaných značek, a proto byl o možnost vařit zde jeden den pivo velký zájem. Vítězem se nakonec stal sedmdesátiletý Ian Dobson, jeden ze zakladatelů sdružení CAMRA a v období 90. let i jeho předseda. V dražbě zvítězil nejvyšší nabídkou v historii GBBF, když za roli sládka pro jeden den nabídl 1250 anglických liber, tedy téměř 39 tisíc korun.

"Měl jsem velkou radost, když jsem od naší královny dostal Řád britského impéria, ale možnost být sládkem v Budějovickém Budvaru toto ocenění zastiňuje. Řídit výrobu v jednom z nejikoničtějších pivovarů Evropy, byť jen na pár hodin, je splněním mých snů," řekl ke svému vítězství Ian Dobson. Ten má k Budějovickému Budvaru dlouholetý vztah. Poprvé jej navštívil před rokem 1989 a podle jeho slov byl tehdy motivován hlavně snahou vyzkoušet dobré pivo.

Pro Dobsona je v pivovaru připraven náročný program, který mu poskytne komplexní představu o náplni činnosti sládka v Budějovickém Budvaru. Vítězstvím získá přístup na všechna místa, která sládek v průběhu jednoho pracovního dne při své práci navštíví. Ve výrobě bude s Tolarem přebírat suroviny pro výrobu piva či testovat jednotlivé fáze procesu vaření piva. V průběhu dne pak společně naplánují výrobu Budějovického Budvaru pro další období nebo zkontrolují průběh stavebních prací a budou jednat se stavebními dodavateli. Kromě návštěvy v pivovaru je pro Iana Dobsona připraven jednodenní pobyt v Praze a v Českém Krumlově.

"Mám opravdu radost, že vítězem je právě Ian, který má k Budějovickému Budvaru dlouholetý vztah. Chceme mu připravit opravdu realistickou zkušenost, a proto spolu začneme hned v šest hodin ráno," dodal s úsměvem Tolar.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová

Malý, ale známý březnický pivovar Herold změnil majitele. Po amerických investičních fondech vstoupil do firmy tuzemský majitel - pražská investiční a konzultační společnost Ballena podnikatele Marka Šoltése.

Američany ovládaná společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA prodala Herolda po třech letech svého působení.

Na půl plynu

Podle informací HN je důvodem ekonomická situace pivovaru, který je už několik let ve ztrátě a vyrábí přes 14 tisíc hektolitrů ročně - tedy ani ne polovinu toho, jakou má kapacitu.

Američané prodali březnický pivovar se značkami, jako je Herold, Bastard, Porter či Kameňák. Pivovar sice vyváží podstatnou část své produkce do zahraničí, především USA, Anglie a Finska, ale na domácím trhu a ve svém regionu byly jeho speciály k vidění a k ochutnání stále méně. Klesaly i prodeje v síti obchodních řetězců.

Nový vlastník chce vybudovat silnou regionální značku, obnovit českou distribuční síť i některé chátrající objekty.

"Obchodní politika orientovaná na vývoz do Spojených států amerických a Velké Británie byla díky neustálému posilování kurzu české koruny pro malý pivovar neudržitelná," vyjádřil se včera nový ředitel Miroslav Abrahám, který vystřídal na tomto postu Američana Davida Porteouse. Prodeje piva podle ředitele Abraháma klesaly i přesto, že pivovar vybudoval v minulých letech v devíti státech USA síť šedesáti odběratelů. Cenu za pivovar firmy tají.

"Herold je vynikající pivo. Ale tím, že využívá jen menší část své kapacity, se výrobní náklady prodražují," vyjádřil se nedávno pro HN Karel Košař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), pod který Herold až do privatizace v roce 1997 patřil.

Bývalý ředitel pivovaru David Porteous od počátku sázel na tradiční českou technologii a pivo, zejména speciální značky, které vyhrávají nejednu degustační soutěž. A odmítal prodávat doma i v cizině lacino. Tradiční česká kvalita má být podle něj k mání za odpovídající cenu. "Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv," tvrdil Porteous.

Vlastnické rošády

Před společností Pivovar Herold Breznice Holdings USA patřil pivovar Američanovi Charlesi Corrymu, jenž má stejně jako Porteous českou manželku a který Herolda v roce 1997 koupil od VÚPS.

Dva roky před Corrym řídil pivovar na základě pronájmu Kazach Alexej Samik a jeho firma S-Progres.

Prodej březnického Heroldu je další z několika změn vlastníků tuzemských pivovarů, ke kterým došlo v poslední době.

Poté, co světová pivovarnická čtyřka Heineken loni koupila Královský pivovar Krušovice a letos k němu přidala i Zlatopramen a další značky ze skupiny Drinks Union, následovaly další vlastnické rošády.

Česká společnost K Brewery rozšířila počet ovládaných pivovarů o další značky - o protivínský Platan, jihlavského Ježka nebo Klášter Hradiště.

O prodeji svého pivovaru jedná i město Náchod.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Jen třikrát do roka najdou fajnšmekři na prodejních pultech oblíbené sváteční pivní speciály – na Vánoce, Velikonoce a třetí várka piva s vyšších obsahem alkoholu se vaří na tradiční pivní slavnosti. Ty vypuknou již tuto sobotu v areálu litovelského pivovaru.

Při Litovelském otvíráku si návštěvníci budou moci kromě piva kvasnicového, černého, s lavinovým efektem a dalších sedmi druhů klasicky vařeného piva vychutnat i bohatý kulturní doprovodný program. Kralovatmu letos stejně jako loni bude Fleret s Jarmilou Šulákovou.

„Kromě řízných lidovek v Litovli zazní i hanáčtina v podání rockové kapely Stracené Ráj, vrcholem večera pak bude dvouhodinový koncert legendární skupiny Turbo. Kromě ní na slavnostech zahrají i revivalové kapely Abby a Robbieho Williamse či Rock'n'Roll Band MarcelaWoodmana,“ přibližuje hudební program jeden z organizátorů Miroslav Slaný. V půl jedenácté večer pestrou směsici kapel i žánrů zpestří ohňostroj.

Bavit se na slavnostech ale kromě pivařů budou i sportovci a děti. „Litovelský otvírák se snaží nalákat za kulturou, dobrým pivem i zábavou celé rodiny. Pro ty nejmenší jsme připravili program na Malé scéně, kde vystoupí historické skupiny,“ dodává Slaný. Přespolní návštěvníky na slavnosti, na kterých loni osm tisíc lidí vypilo kolem tří set sudů piva a spořádalo přes tři tisíce šest set porcí jídla, bude z olomouckého Horního náměstí zdarma vozit kyvadlová doprava.

Zájemci mohou od devíti do sedmnácti hodin také nahlédnout do procesu výroby klasicky vařeného piva a vydat se na exkurzi pivovaru. Musí se ale nahlásit předem, zájem o komentované prohlídky je totiž velký. Jen loni se do spilek, varny a ležáckých sklepů vydalo na dva tisíce lidí. Vstup na pivní slavnosti je zdarma.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Lenka Strnadová

O tom, že Humpolci pivní festival přirostl za ta léta k srdci, se o tomto víkendu přesvědčili všichni, kteří na Hudební festival Bernard dorazili. Alkoholické, ale i nealkoholické pivo teklo proudem a Horní náměstí zaplnili jak milovníci zlatavého moku, tak milovníci muziky pod širým nebem. Letos poprvé se zraky návštěvníků festivalu obrátily na jinou stranu náměstí a u desítek stánku se zaručeným zahnavačem žízně bylo živo. Na pestrém programu si našli své vyznavači dechovky, popu, rock and rollu i country. Ten správný šmak k pivu dodal v sobotu odpoledne oblíbený Vlasta Redl. Nadšené fanynky zase rozvlnil Michal Hrůza se svojí kapelou.

Podle tradičních pivních návštěvníků neměla akce chybu, organizace ale přece jenom malé mouchy měla. Nečekaná změna totiž zklamala nemálo fanoušků Petra Koláře. Ten zahrál o dvě hodiny dřív než bylo uvedeno v programu, a tak ti, co se vydali na festival speciálně za ním, měli smůlu. Troška zklamání vládla u vstupu na náměstí také kvůli stejně vysokému sobotnímu vstupnému i v sedm hodin večer.

Tradičně potěšila kapela Žlutý pes, která vedle rádiových hitů nezapomněla ani na ty své nejstarší. Atmosféra největší humpolecké akce se nezapřela a završil ji skvostný ohňostroj za doprovodu písně od skupiny Pink Floyd. Ani na závěr festivalu se nepolevilo v rytmu a Rock & Roll Band Marcela Woodmana doslova roztančil celé humpolecké náměstí. Pivo, dobrá muzika, klobáska a správná letní nálada - sečteno a podtženo, stálo to za to.

Zdroj a foto: i-vysočina.cz

Německý sport čelí hrozbě obrovských ztrát z reklamních příjmů. Spolková vláda totiž plánuje drasticky zredukovat i reklamu na pivo, která přináší německým klubům ročně přes 800 milionů eur (téměř 20 miliard korun). Nejvíce by tento krok postihl fotbal. Sportovní svazy i pivovary se zkoušejí s vládou dohodnout, konečné rozhodnutí padne na jejich jednání 15. září.

Německý fotbal přitom prosperuje jako nikdy předtím a ještě vloni byl nejziskovějším v Evropě. Teď ale přichází jedna rána za druhou. Na konci července zakázal německý antimonopolní úřad bundeslize šestiletou televizní smlouvu, která měla fotbalu přinášet půl miliardy eur ročně. Důvodem byla údajně nedostatečná ochrana spotřebitelů. Vadil především zákaz vysílat sestřihy na veřejnoprávní televizi před osmou hodinou.

Tentokrát se dostal německý sport do střetu se spolkovou vládou. Ta již v minulosti výrazně omezila reklamu sázkových společností ve sportu, teď chystá totéž i na výrobce piva. Reklama na cigarety a tvrdý alkohol je přitom omezena již v rámci evropské legislativy, dodatečný zákaz pivní reklamy by mohl platit už od ledna příštího roku.

Nový zákaz by se měl týkat veškeré reklamy na pivo na dresech, televizních spotů i názvů arén. Prostor pro loga výrobců piva by měl být jen minimální. S nápadem na zákaz pivní reklamy přišla třiatřicetiletá vládní zmocněnkyně pro drogové závislosti Sabine Bätzingová. "I kdyby to byla reklama na pivo bez alkoholu, mladí ten rozdíl nemohou poznat," prohlásila Bätzingová ze socialistické SPD.

Ani jedné z dotčených stran se to ovšem pranic nelíbí a už si s ní dohodly na 15. září společné jednání. "Když vidím, jak se politici při fotbalových šampionátech mohou s fotbalisty i funkcionáři samou láskou umačkat, pak si říkám, kam se ta jejich láska poděla teď. Zrovna teď, kdy je nejvíc potřebujeme," prohlásil předseda představenstva Bayernu Mnichov Karl-Heinz Rummenigge.

Německý sport už bije na poplach a počítá škody. Kluby by podle agentury SID přišly o 300 milionů eur ročně, dalších 557 milionů by prý sport ztratil na příjmu z televizní reklamy. "Proboha, to si vážně někdo myslí, že se kvůli logu na dresu budou mladí upíjet do němoty?" prohlásil Hans Jürgen Grabias z marketingu pivovaru Krombacher.

Zdroj: iHNed.cz