Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Ležák Holba uspěl ve Švédsku

[čtvrtek, 21. říjen 2004]

Světlý ležák Holba Premium z produkce hanušovického Pivovaru Holba získal stříbrnou medaili na podzimním mezinárodním Stockholmském festivalu piva a whisky ve Švédsku. Navázal tak na loňský úspěch sesterského pivovaru Přerov, který si tehdy odvezl ze Švédska stříbro za tmavé výčepní pivo Zubr Classic. "Je to velký úspěch. Stockholmský festival patří mezi čtyři největší přehlídky piva na světě,"uvedl ředitel hanušovického pivovaru Vladimír Zíka. (Rovnost)


Výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka:

Pivovar Holba z Hanušovic dodává nejoblíbenější mok národa na český trh již 130 let. Jaká byla v jeho historii nejúspěšnější období a kdy zažíval krizi?

Podnik založil Josef Müllschitzky, rodák z nedaleké Kopřivné, kde měl v té době svůj soukromý pivovar, který byl technicky zastaralý. Již 28. prosince 1874 se uvařila v Hanušovicích první várka piva. Počítalo se s výchozí produkcí 22 tisíc hektolitrů.V prvním roce provozovatelé zhruba ze dvou třetin kapacitu naplnili. Startovní období slavilo úspěchy, později však docházel kapitál a vedení podniku hledalo další společníky. Pivovar začal po překonání propadu s výstavem stoupat. V roce 1906 se spojily vlastníci pivovaru na Třemešku, v Šumpersku a v Hanušovicích a vznikl jediný spolek v regionu. V období první republiky patřil hanušovický pivovar mezi tři největší pivovary na Moravě, spolu s brněnským a přerovským. Během obou válek pivovar jako jeden z mála zachoval výrobu, i když poklesla. V roce 1960 se stal součástí Severomoravských pivovarů a tak fungoval až do roku 1989.

Hanušovické pivo se zúčastňuje prestižních soutěží a sklízí řadu cen. Jaký význam pro pivovar tyto soutěže mají?

Zúčastňujeme se pravidelně obou dvou celostátních hodnotitelských soutěží, které v tuzemsku existují, a to Pivexu a České pivo. Pak ještě regionálních, které mají celorepublikový význam a vybraných zahraničních. Nejvýznamnější úspěchy zaznamenala naše vlajková loď pivo Šerák, který v roce 1997 a opět loni vyhrál zlatý pohár Pivexu. Dobře se umísťují i Holba Premium a Holba Classic. Ocenění mají dvojí význam, jednak přináší publicitu a jednak je to informace pro zákazníka, že konzumuje kvalitní pivo. Degustace mají samozřejmě význam i pro nás pivovarníky, protože jsme schopni pravidelně srovnávat jakost námi vyrobeného piva.

Kvalitu piva ovlivňují suroviny i prostředí, v němž se vyrábí. Co konkrétně v horském prostředí působí na zdejší produkt?

Velkou úlohu hraje zdejší horská voda. Máme to štěstí, že přímo v areálu jsou zdroje podzemní vody, kterou čerpáme z hloubky 50 metrů a vydatnost je více než dostačující pro stávající produkci pivovaru. Její kvalita má parametry kojenecké vody. (Právo)


Švédové ocenili hanušovické pivo

[čtvrtek, 21. říjen 2004]

Stříbrnou medaili získal v těchto dnech světlý ležák Holba Premium na mezinárodním festivalu piva a whisky ve švédském Stockholmu. Jedná se o jednu ze čtyř největších přehlídek piva na světě, která každoročně přitáhne až dvě stě tisíc návštěvníků. "Náš pivovar se tohoto festivalu zúčastnil letos vůbec poprvé,"uvedl výkonný ředitel hanušovického Pivovaru Holba Vladimír Zíka. Jak dodal, oceněný ležák Holba Premium tvoří asi deset procent z celkové produkce pivovaru. Na stockholmské přehlídce se prezentovalo zhruba šest set značek piv z celého světa. Jednotlivé druhy rozdělené do více než dvou desítek kategorií hodnotila porota složená z nezávislých odborníků. Pivovar Holba loni vyprodukoval 469 hektolitrů piva. Část jeho produkce směřuje právě do Švédska, ale i do Maďarska nebo Polska. (Olomoucký den)


O oblibě litovelského piva nejlépe svědčí skutečnost, že nedávné 111. výročí založení " svého" pivovaru dorazilo do Litovle oslavit více než 7 tisícovek lidí. Pro návštěvníky byl připraven bohatý program v podobě hvězdných interpretů jako jsou Vladimír Mišík, Jana Kirschner, Laura a její tygři, Fleret s Jarmilou Šulákovou a další. Na své si přišly i děti. Dva tisíce zúčastněných nakoukly pod pokličku litovelského sládka, aby viděly na vlastní oči jak se vaří " skutečná klasika". Oslava vyvrcholila krásným ohňostrojem za pivovarským komínem.

Na to, zda má kvalitní, poctivé české pivo budoucnost, zda může pivovar s ryze českým kapitálem čelit konkurenci nadnárodních koncernů a spoustu dalších otázek jsme se zeptali ředitele Pivovaru Litovel a. s. Miroslava Koutka.

-Pane řediteli, čím se vlastně litovelské pivo liší od desítek dalších druhů piv nabízených na našem trhu?

Je třeba vyzdvihnout, že litovelské pivo si zachovává svůj osobitý charakter. Je to díky dodržování klasického technologického postupu ( vaření na stupňovitost, studené hlavní kvašení a dlouhé zrání - dokvašování). Naše pivo uměle nedobarvujeme, neředíme vodou a uměle nedosycujeme.

Mnohá piva se v současnosti přibližují unifikovaným evropským značkám, a tím se stávají bezcharakterními. Jsou si pak velmi chuťově podobná a téměř ničím se od sebe neodlišují. S hrdostí sice říkáme, že české pivo je nejlepší, ale mnohdy tomu tak už není. Hodně pivovarů totiž přešlo na jiné, urychlené technologie.

-Ve vašem pivovaru probíhají neustále modernizace. Umožní tyto nové technologie v plné míře zachovat tradiční chuť litovelského piva?

Velmi pečlivě jsme zvažovali, jakým směrem se vydáme. V první řadě nám šlo o zachování charakteru, který dělá české pivo českým pivem. Neodchýlili jsme se proto od klasických postupů vaření. Modernizace provozů spočívá například v tom, že jsou nahrazovány ocelové nádoby za nerezové, jsou instalovány automatické čisticí stanice apod. A právě zachování klasických technologických postupů v nových zařízeních zaručuje nejen původní nezaměnitelnou chuť, ale také lehkou stravitelnost.

-Jakým způsobem se ryze českému Pivovaru Litovel daří čelit konkurenci pivovarnických gigantů podporovaných zahraničním kapitálem?

Především stojíme nohama pevně na zemi a velmi intenzivně pracujeme. Úzce spolupracujeme s dalšími pivovary, a to s přerovským pivovarem Zubr a hanušovickým pivovarem Holba. Naše vzájemné spojení nám přináší určitá pozitiva jak po ekonomické, tak po technologické stránce. Například plechovky stáčíme v Přerově, zatímco v Litovli se stáčí prakticky veškeré exportní dodávky a hanušovické lahvové pivo.

Pivovarnictví je pro nás velkým koníčkem. Věnujeme se mu především kvůli tradici a snaze o udržení klasického českého piva na trhu.

-Litovelské pivo získalo již řadu ocenění odborné veřejnosti v nejrůznějších soutěžích. Kterých z těchto úspěchů si vy sám nejvíce ceníte?

Zpravidla se zúčastňujeme tří celostátních anonymních degustací Pivo České republiky, Zlatá česká pivní pečeť a Pivex, kde získáváme ocenění každý rok. Největším oceněním pro nás však je, že si litovelské pivo žádají naši zákazníci.

-V úvodu jsme zmínili export. Kde všude mají lidé možnost litovelské pivo vychutnávat?

Velké oblibě se litovelské pivo těší u našich nejbližších sousedů v Maďarsku a Polsku. Naším tradičním odběratelem je také Finsko. Hodně litovelského piva putuje do Anglie, převážně přímo do Londýna, kde se odbyt stále zvyšuje. Na naše pivo ale narazíte i ve Španělsku, Kanadě, v Chorvatsku nebo v Ekvádoru a dalších zemí. V současnosti navíc připravujeme export do Kolumbie.

-Kromě důrazu na vaření klasických piv je Pivovar Litovel známý tím, že se nebojí vyzkoušet ani nejrůznější " speciály", jako je například Pí- pivo.

Speciální piva jsme v Litovli vařili vždy a máme v této oblasti velmi dobré zkušenosti. Nabyli jsme přitom bohatých technologických poznatků, takže v této tradici pokračujeme dodnes. Zákazník si v dnešní době žádá a v budoucnu bude žádat stále bohatší sortiment, rád ochutná i něčím zvláštní piva. A musím zdůraznit, že i speciální druhy v Litovli vaříme na klasické bázi. Jedním z těchto speciálů je Pí- pivo, které vaříme na objednávku. Toto pivo je velmi zajímavé svou chutí a pozitivním působením na organismus.

-Kontrolují pracovníci pivovaru kvalitu piva v hostincích, kde se Litovel točí?

Kultura čepování piva se po roce 1989 výrazně zvýšila. Máme celou řadu servisních pracovníků, kteří na kvalitu čepovaných piv dohlížejí. Pokud zjistíme nějaké nedostatky, snažíme se na ně hostinské upozornit. Často je pozveme k nám do pivovaru. Ukážeme jim, jak se má pivo správně čepovat a především je seznámíme s celou technologií vaření piva. Díky tomu si uvědomí souvislosti mezi čepováním piva a jeho výrobou.

-Sotva se Pivovar Litovel vyrovnal s následky ničivých povodní, zasáhla ho další rána - červnové tornádo. Přesto však prakticky nedošlo k přerušení vaření a distribuce litovelského piva zákazníkům.

Litovelský pivovar postihly v krátkém časovém sledu dvě živelné katastrofy. V roce 1997 náš areál zasáhla velká povodeň. Letos v červnu se přes objekt pivovaru navíc přehnalo epicentrum tornáda. Nejenže jsme obě tyto přírodní pohromy přežili, ale téměř okamžitě po jejich skončení jsme dokázali dál zásobovat naše zákazníky. To svědčí o tom, že se v litovelském pivovaru sešla vynikající parta lidí, která dokáže táhnout za jeden provaz. Obě zmiňované nepříjemné události tak pouze posílily naši vnitřní sílu. A naše zákazníky to utvrdilo v tom, že nás jen tak něco nepoloží a že se na nás mohou spolehnout.

-Jak vidíte budoucnost Pivovaru Litovel?

Litovelský pivovar je velmi rozumně a dlouhodobě zainvestován. V letošním roce navíc budou ukončeny investice do technologií, které jak jsem dříve zmiňoval, naprosto ctí klasický postup při vaření piva. Máme také zrekonstruované a nově vybudované energetické celky, jako jsou strojovna chlazení, kotelna nebo vlastní vrt vody. Velký důraz klademe na reklamní aktivity. V našich hlavách a v hlavách našich spolupracovníků se rodí spousty nových nápadů, kterými oslovujeme zákazníky. Ačkoliv se zdá, že v celém světě je piva dostatek, klasicky vařené, osobité pivo na mnohých trzích citelně chybí. (Olomoucký den)


Potápěči lovili z moře pivo

[čtvrtek, 21. říjen 2004]

Druhý ročník netradičního závodu Zubr Open World Cup 2004, při němž potápěči vytahují z mořských hlubin láhve piva, se o víkendu uskutečnil u jadranského ostrova Pag. "Kritériem hodnocení byl počet vylovených piv z mořského dna, v co možná nejkratším čase. Soutěže se zúčastnilo více než padesát závodníků z ČR, Slovenska, Maďarska, Chorvatska a Španělska, kteří se utkali ve dvou kategoriích - potápění s přístrojem a freedivingu," řekla Právu v pondělí mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová.

V silné konkurenci zvítězila mezinárodní dvojice tvořená Čechem Romanem Fajgelem a Chorvatkou Nikolou Peraničovou, kteří v čase 29 minut a 11 sekund vylovili celkem 28 piv a překonali tak loňské vítěze o 10 piv ve stejném čase. Šampionem v kategorii potápění na nádech bez přístroje se stal Marek Gottlieb s desíti vylovenými pivy.

"Lahve s pivem umísťují na dno profesionální potápěči těsně před závodem s tím, že počet potopených i vylovených piv musí vždy sedět. Ne všechny lahve jsou na dně ihned vidět, takže to není jen o sbírání jako při nákupu v obchodě, ale taky o hledání. To vše v čase a hloubce až 40 metrů," přibližuje přípravu hlavní organizátor akce, zkušený potápěč Jan Pokorný z klubu ESK Krnov. (Právo)


Pivní stezka Petra Bezruče

[středa, 20. říjen 2004]

Osmadvacetikilometrovou cyklistickou trasu z Brna do Černé Hory na Blanensku otevřel v rámci svých turistických programů černohorský pivovar v sobotu 25. září. Pivní stezka Petra Bezruče začíná u nádraží v Brně-Řečkovicích a nejnáročnější stoupání má na vrch Jedle ve výšce 561,5 metru nad mořem. Propagační jízda začala hromadným startem zájemců a vyvrcholila v černohorském Centru Sladovna. (Právo)


Pivovar Starobrno byl dvojnásobně úspěšný v prestižní soutěži České pivo roku 2004. Obsadil se svými produkty druhá místa v kategorii světlé ležáky a světlá výčepní. Vítězem soutěže v kategorii světlé ležáky se v konkurenci 31 přihlášených značek stal Radegast Premium z Pivovaru Radegast, který patří Plzeňskému Prazdroji. Třetí místo obhájil Velkopopovický Kozel Premium z Pivovaru Velkopopovický Kozel. Mezi světlými výčepními pivy zvítězil mezi 26 přihlášenými značkami Janáček Patriot z uherskobrodského Pivovaru Janáček. Na třetí příčce se umístil Velkopopovický Kozel. Výsledky soutěže vyhlásil Český svaz pivovarů a sladoven. U přihlášených vzorků se vyhodnocovalo, která piva nejlépe chutnají. Součástí testování jsou i analytické rozbory. Ty zjišťují například původní koncentraci, obsah alkoholu, barvu a obsah oxidu uhličitého v nápoji. Posuzuje se také pěnivost, hodnota kyselosti pH a další parametry. (Rovnost)


Pivovary většinou buď letos prodávají stejné množství piva jako loni, nebo méně. Včetně jihomoravských. Skupina Starobrno snížila prodej na tuzemském trhu o necelé jedno procento. Další dva výrobci v regionu, Pivovar Černá Hora a Pivovar Vyškov, vykazují stejný vývoj. Snaží se však víc exportovat a také vyrábět nealkoholické nápoje. Na skutečnost, že se v ČR prodá méně piva, poukazoval již na jaře Antonín Kratochvíle, známý odborník v oboru. "Česká kuchyně byla a je postavená na pokrmech, pro které je odpovídajícím nápojem právě pivo. Jenže projevují se další vlivy, které mohou snížit jeho prodej,"podotkl. Producenti piva k letošnímu poklesu prodeje piva uváděli, že se na této skutečnosti podepsalo chladnější počasí, které skončilo zhruba v polovině července. To je samozřejmě pravda. Projevují se však další vlivy. V této souvislosti je zajímavé srovnání s Německem, tedy také zemí s velkou oblibou pěnivého moku. Tamní obyvatelé i letos omezili pití piva. Jeho odbyt klesl o 1,4 procenta. Spotřeba piva klesá v Německu postupně od roku 1995. Podle odborníků je to vliv stárnoucí populace i ekonomická síla obyvatelstva. Mladá generace je pak vystavena dalším lákadlům. Z alkoholických nápojů mimo jiné vínu, a v Německu je tradičně v oblibě i tvrdý alkohol. Německo nicméně ve světové spotřebě piva na hlavu zůstává třetím největším světovým konzumentem, a to za Českou republikou a Irskem. V ČR loni činila 162,4 litry na osobu a rok. Českou bilanci však velmi vylepšují turisté. Největší společnost v regionu, Starobrno, patří k pětici největších tuzemských pivovarů. Jeho tržní podíl dosahuje zhruba pěti procent v ČR. Celkový výstav pěnivého moku ve skupině Starobrno a Hostan, 392 000 hektolitrů se v polovině roku udržel na stejné meziroční úrovni. Je to dané tím, že tato skupina zvýšila vývoz. Pivovar Černá Hora na Blanensku registroval největší pokles v květnu, kdy necelých 12 650 hektolitrů výstavu piva znamenalo ve srovnání s loňskem propad o více než 2600 hektolitrů. Obdobně na tom byl výstav i v červnu, zatímco červencových 17 244 hektolitrů se již blížilo loňské úrovni. V srpnu však produkce piva spadla zase na 16 700 hektolitrů a zůstala opět za loňskou úrovní. "Kolísání se ale s nepatrnou výjimkou v červnu nijak netýkalo limonád,"upozornil Ivo Štorek, obchodní ředitel firmy. Výstav limonád naopak přes léto stále rostl a na konci srpna dosáhl téměř 24 00 hektolitrů, což bylo téměř o pětinu více než v roce 2003. Přesně před deseti lety firma dodávala na trh jen 540 hektolitrů nealkoholických nápojů. Zhruba stejný vývoj ohlásil i Pivovar Vyškov, který měl na konci srpna o pětinu nižší odbyt 42 000 hektolitrů piva. Výroba limonád, zejména kvůli zařazení produktů bez cukru, však stoupla o 1000 hektolitrů na celkových 34 000 hektolitrů. (Rovnost)


Po více než půl století má Velké Meziříčí od letošního roku znovu svůj pivovar. Je součástí hotelu a restaurace, které patří k aktivitám firmy Aqueko podnikatele Lubomíra Jurka, zabývající se stavbami a rekonstrukcemi rybníků a rybníkářstvím. Firmu Aqueko založili na začátku roku 1992 původně dva společníci. O dva roky později už společnost převzal pouze Lubomír Jurek. Nosným programem firmy je odbahňování a stavby nových rybníků. Protože ve firmě pracuje většina rybářů, rozhodl se majitel zaměřit se i na rybníkářství.

V současné době už má devět rybníků o výměře asi čtyřicet hektarů. Hotel, restaurace a pivovar jsou umístěné v bývalé Jelínkově vile na břehu řeky Balinky. Nový pivovar nese jméno Malostránský podle mlýna, který kdysi na témže místě stával. "Objekt jsme koupili a museli nutně opravit. Hledali jsme pro něj nějaký vhodný podnikatelský záměr. Pivovar nám umožnil využít sklepů, které ve vile už byly. Navíc jsem minipivovar viděl už v jiných městech a zalíbil se mně. V roce 2002 jsme zahájili stavbu a po dvou letech byly hotel s restaurací a minipivovar dokončeny," uvedl Lubomír Jurek.

Ležák Harrach. Pivo se ve Velkém Meziříčí vařilo do února roku 1939. Produkci zlatavého moku ve městě obnovil Lubomír Jurek letos devátého dubna, kdy začal vyrábět první várku meziříčského ležáku. Pivo se muselo uvařit, i když okolo bylo ještě staveniště. "Pivo se musí uvařit předem, aby mohlo vykvasit, uležet a vyzrát," vysvětlil Lubomír Jurek.

Malostránský pivovar vaří tmavý a světlý dvanáctistupňový ležák a vedle toho ještě čtrnáctistupňový speciál. Roční výstav minipivovaru je čtyři tisíce hektolitrů za rok. V současné době se produkce odhaduje asi na tisíc hektolitrů ročně. Nejvíce piva se spotřebuje přímo v restauraci hotelu, menší množství dodává pivovar do několika restaurací v Meziříčí a okolí. Stáčet pivo do lahví majitel pivovaru nehodlá. To proto, že je velkomeziříčské pivo kvasnicové a nepasterizované, takže se může při špatném uchovávání kazit. "Když by někdo nechal lahve v teple, pivo by začalo kvasit, zkazilo by se a mohlo by být reklamováno. I v hospodách, kam pivo dodáváme, uplatňujeme podmínku, že musí být sudy do určité doby vytočené, aby se pivo nekazilo," vysvětlil Jurek.

Pivo z Velkého Meziříčí nese jméno Harrach podle šlechtického rodu sídlícího kdysi na velkomeziříčském panství. Název vzešel z ankety, kterou pivovar udělal mezi veřejností. Sešlo se na dvě stě šedesát návrhů, které se z velké většiny pojily se jménem města. "Byly mezi nimi názvy Velmezák, Velmez, Mezek a podobně. To se nám ale příliš nezdálo, a proto jsme zvolili název Harrach, který navrhovali tři respondeti. Chtěli jsme to trošku spojit s historií," řekl Lubomír Jurek.

S ohledem na to, že se společnost majitele hotelu a pivovaru zaměřuje i na rybníkářství a chov ryb, naleznou hosté v jídelním lístku restaurace většinu rybích specialit. Ty jsou hlavně ze sladkovodních ryb a výhradně čerstvých. "Soustřeďujeme se na sladkovodní ryby, protože v České republice je hodně dobrých receptů. V nabídce nám chybí pouze candát. To proto, že chceme vařit zásadně z ryb živých a čerstvě zpracovaných. Z mořských ryb nabízíme pouze zmraženého lososa a krevety," konstatoval Lubomír Jurek.

Podle jeho sdělení se v restauraci prodá rybích jídel asi čtyřicet procent. Zákazníci si mohou vybrat z opravdu nezvyklých specialit. Jednou z nich je třeba kapr na kysaném zelí. "Může se to zdát opravdu divné. Měl jsem k tomuto receptu také nedůvěru a dával jsem rybu takto upravenou jako poslední. Je ale opravdu vynikající. Ochutnal jsem všechny ryby a osobně preferuji lína, který má maximálně čisté a zdravé maso," doplnil majitel meziříčského pivovaru Lubomír Jurek. (Právo)


170 let pivovaru zavazuje

[úterý, 19. říjen 2004]

Slavnostmi piva Rebel oslavil 4. září Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. 170. výročí své existence. Pro návštěvníky byl na Havlíčkově náměstí připraven atraktivní program a pivo Rebel za lidové ceny. Letošní slavnosti proběhly v duchu středověkých trhů - k vidění byla rytířské středověké ležení, ukázky řemesel a jiné zajímavosti. Celý slavnostní den byl protkán soutěžemi, velký zájem byl především o Den otevřených dveří přímo v pivovaru, který otevřel své brány široké veřejnosti po dlouhých čtrnácti letech. Jeho moderní provozy shlédlo více než 700 návštěvníků, kteří měli možnost ochutnat na nádvoří pivovaru skvělé kvasnicové pivo. Havlíčkovo náměstí pak hostilo do nočních hodin bohatý program plný hudby, vystoupení skupiny historického šermu, ale také dobrého piva za pouhých 12 Kč. (Pivní kurýr)


Rebel zahájil vývoz na Slovensko

[úterý, 19. říjen 2004]

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod zahájil vývoz na Slovensko. Do okolí Bratislavy, Trenčína a Žiliny dodal zhruba během měsíce asi 200 hektolitrů sudového piva. Podle ředitele Jiřího Huška se havlíčkobrodský Rebel čepuje v několika desítkách slovenských restauracích. (Pivní kurýr)


V posledních dvou letech si malé východočeské pivovary nemohou stěžovat na nedostatek zájmu o svá piva. "Jedeme v podstatě na doraz," říká předseda představenstva Pivovaru Polička Karel Witz. A určitě to není jenom tím, že pivovarům hrálo do karet příznivé letní počasí.

Opravdu tak souvisí pěkné počasí s množstvím vypitého piva?

Vztah mezi počasím a množstvím vypitého piva bez diskuze existuje. Letos byl prodej o 3 % lepší než vloni. Nejlepší výstav jsme měli v červenci a srpnu, málo se toho prodalo v červnu. Dohromady se to vlivem počasí zlomí zhruba o tři procenta nahoru nebo dolů.

Neplánujete do budoucna rozšiřování?

Určitě ne, zůstaneme malým pivovarem. Velký i malý pivovar mají podobné starosti, liší se to pouze nulami v objednávce. Když se ale narodíte jako malý, musíte malý i zůstat.

Jakým způsobem konkurujete velkým pivovarům?

Velké pivovary si mohou dovolit rozsáhlejší reklamní akce. My sázíme především na tradici a patriotismus. V každém případě nemůžeme nijak pospíchat s cenami. Navíc musíme spoustu věcí dělat zdarma. Dodneška například zdarma pucujeme trubky v hospodách. Za tohle si už velké a střední pivovary dávno účtují.

Jak vidíte budoucnost regionálních pivovarů?

Myslím, že bude dobrá, perspektivní. Nesmějí se ale dělat žádné chyby. Jak to budou dělat ti po nás, to nevím, ale jsem přesvědčen, že lidé na značku nedají dopustit. Jestli tady za deset let bude stát pivovar se stejně velkým výstavem, jaký máme teď, tak to bude dobře. (Mladá fronta DNES)


Revoluce v pivovarnictví

[neděle, 17. říjen 2004]

Nejmenší a přesto první přichází Pivovar RAMBOUSEK na náš trh s naprosto ojedinělou technologií, která dává jeho pivu novou nezaměnitelnou dimenzi chuti.

Objemově nejpodstatnější složkou piva je voda, tudíž jí věnujeme největší pozornost. Voda registruje škodlivé emisní vlivy z našeho okolí, které nelze lidským okem ani postřehnout (např. z radiových a satelitních záření, vysokonapěťových vedení atd.), ale především je i nosičem a předavačem kladných přírodních informací, tudíž ji můžeme bez nadsázky označit za jakousi „Krev Země“. Komunikuje se Sluncem, Měsícem i celým vesmírem a vzájemně si tak předávají energii – informace.

Rakouský badatel dokázal v laboratorních podmínkách takovouto „kosmicky živou“ vodu izolovat a založit na ní svoji technologii úpravy vody, kterou začal pivovar RAMBOUSEK jako první u nás ve spolupráci s ním používat. Základem této technologie je navrácení optimálního stavu struktuře vody a tím zajištění její stability a schopnosti samočištění.

Takto upravená voda tyto informace dokáže přenášet dále i na člověka, se všemi jejími blahodárnými účinky, čímž dochází ke zlepšení harmonizace celého lidského organismu. Na našem pivu se tyto vlastnosti projevují především ve výrazném zjemnění chuti, příjemnou a lahodnou hořkostí, zlepšením stability a zvýšením trvanlivosti. Využitím této nové, převratné technologie tak chce náš pivovar podstatnou měrou přispět k realizaci programů směřujících k ochraně lidského zdraví a přírody. Touto technologií upravovaná piva se dají nazvat pivy nového tisíciletí. (Milan Rambousek - sládek a majitel pivovaru RAMBOUSEK)


"Táhnete se jak smrad, holoto líná!" Rázná krčmářka mě strká po schodech do chmelem provoněných, nebo možná zapáchajících místností. Trochu drsný úvod. Člověk by čekal "dobrý den", nebo alespoň "pozdrav pánbůh". Několik zcela šokovaných tváří naznačuje, že někteří z této výpravy ani netuší, oč v Dětenicích jde. Právě jsme totiž vstoupili do středověku.

Malá ves nedaleko podstatně slavnějšího Českého ráje a jeho pomyslného centra, Jičína, na první pohled ničím zajímavá. Vlastně byste ji mohli minout a myslet si, že se nic nestalo. Uprostřed ničeho přece není o co stát. Tahle mýlka by vás však asi nejspíš mrzela. Dětenice si zasluhují pozornost. Je to příkladná ukázka toho, jak se dá v Česku podnikat. Je to také ukázka toho, co dokáže změnit soukromé vlastnictví. Ale zejména je to ukázka dokonalé iluze středověku, která bere dech a tahá ve chvílích naprostého nadšení značné sumy z kapes.

Všechno začíná v malém, ale zcela soběstačném pivovaru. Průvodkyně ve fortelně tkané sukni, s řádně hrubým a nepřístupným výrazem nás provede zdejší zrekonstruovanou a obnovenou budovou, kterou ještě před několika lety, stejně jako vedlejší dětenický zámek, zřejmě čekala propastná záhuba. Zachráněný a znovu zprovozněný klenot nyní dává světlý i tmavý mok. Ten černý, nebezpečně sladký, je takzvané pivo lásky. Podle tajného receptu, který v roce 1307 získal dle pověsti zdejší panovník Beneš z Dětenic aValdštejna od loupeživého rytíře Artura, připravovaly pivo vždy za úplňku po staletí pěkné panny. Při prohlídce je dovoleno téměř vše. Člověk se dotýká starodávných přístrojů a nástrojů, nahlédne do varny, kde se pivo několikrát v týdnu vaří, zasněně hledí na kvasící mok v příjemně nevelkých kádích. A hlavně - nemůže se dočkat, až pivo lásky, zázračný nápoj pro zvýšení potence, ochutná.

Dětenice jsou mimo hlavní dopravní tahy, uprostřed oblasti, již svírají silnice mezi Jičínem, Mladou Boleslaví, Nymburkem a Poděbrady. Leží přibližně 30 kilometrů od jižního okraje Českého ráje, jejich návštěvu můžete proto spojit například s poznáváním Prachovských skal. Za prohlídku zámku i pivovaru zaplatí dospělí 130 korun, mládež od 12 do 18 let a důchodci 90 korun, děti od 6 do 11 let 70 korun. Samostatná prohlídka pivovaru stojí 65 korun, respektive 45 pro důchodce, 35 pro mládež a 30 korun pro děti. O něco málo dražší je samostatná prohlídka zámku. V září je otevřeno od úterý do neděle od 10 do 17 hodin (pivovar do 18 hodin), v říjnu v tytéž hodiny, ale pouze o víkendech a o svátcích.

Rozhodně nevynechejte středověkou krčmu. Je to gurmánský zážitek, kterému se jen tak leccos nevyrovná. Věrohodně vytvořená iluze středověku dovedená do nejmenších detailů stojí za vidění i ochutnání. Připravte se však na to, že vás v hostinci nebude nikdo oslovovat pane. Krčma je zpřístupněna celoročně, denně od 11 do 23 hodin. S neuctivostí nejdál dojdeš. To pivo se podává nadosah rozpálených ohňů. V temné, zádumčivé místnosti s lebkami po stěnách a krvavými hlavami napíchnutými na ostré kůly usedáme ke kamenným stolům. "Co budete chlastat, loupežníci?" Bodrá šenkýřka s moderním objednacím přístrojem v ruce nás nemůže zmást. Jsme připraveni. Neuctivost je tady jediným způsobem komunikace. Právě přišedší skupinka naproti je však zcela paralyzována. Ústa otevřená dokořán a němé přikývnutí - pro zaměstnance středověké krčmy, kteří v dobových kostýmech obsluhují méně i více vykulené hosty, je to jistě velké pobavení. Stejně tak pro nás. Zvenku je krčma nenápadná, prostě jen opravená, vybarvená do červených tónů. Za dveřmi však čeká jiný svět. Svět drsných chlapíků, hořících plamenů a dávné, nenasytné krutosti.

Přesná kopie středověku uprostřed jedenadvacátého století. Jdeme až úplně dozadu. Do světa temnoty a násilné smrti, který ostře kontrastuje s jasným a slunečným dnem za jeho zdmi. Klopýtáme v příjemných předních místnostech o návštěvníky, kteří po esteticky i kulturně přínosné prohlídce zámku konečně dosáhli vrcholu dne. Usazeni na dřevěných stolicích s rukama hluboce zabořenýma do masa připraveného na horkých plamenech vychutnávají svoji hodinu pravdy.

Mohou se tady chovat tak, jak byli stvořeni. Přirozeně. Dokonalá iluze

Pivo lásky stéká do hrdel, čerstvě upečený chléb mizí z mísy za zvuku strhujícího rytmu. Zážitek je silný. Chtělo by se zůstat do noci a propít nerozvážnou hlavu, která černému moku nedokáže odolat. Iluzi lze snadno podlehnout. Do té doby, než elektronicky zpracovaný účet zchladí svou výší zjitřené city. A ještě dodatek - nezapomeňte se zastavit na toaletách. Středověk je středověk, ale teprve tady oceníte možnosti třetího tisíciletí. Ovšem tajuplně ukryté v hávu dní, kdy se čarodějnice pálily na hranicích. (iDnes)


Zlatopramen 11 podepsal sponzorskou smlouvu s prvoligovým fotbalovým klubem FK Chmel Blšany. Stává se tak generálním sponzorem. Smlouva byla podepsána na podzimní část sezóny 2004/2005 nejvyšší fotbalové ligy. "Jsme v roli generálního sponzora prvoligového fotbalového klubu. Nejvýznamnějším reklamním nosičem je nápis Zlatopramen 11 na prsou dresů hráčů", uvádí Boris Rajdl, manažer značky Zlatopramen.

Od sponzorství očekává docílení vyšší známosti značky Zlatopramen 11 díky v Čechách nejpopulárnější hře s nejvyšší sledovaností. "Chceme oslovit nejširší cílovou skupinu konzumentů piva - diváky a příznivce fotbalu. Navíc, po úspěšném vystoupení naší reprezentace na EURU 2004 se popularita fotbalu nyní ještě zvýšila. Chceme podporovat klub, aby hrál atraktivní fotbal a zůstal trvale v nejvyšší fotbalové soutěži" dodává Rajdl.

Pro spojení s fotbalovým klubem FK Chmel Blšany vidí Rajdl mnoho důvodů. "Menší regionální klub hraje nejvyšší celorepublikovou soutěž. Zde je podobnost se značkou Zlatopramen 11. Z původně regionální značky postupně budujeme celorepublikovou značku nejvyšší třídy. Kromě toho zakladatelem fotbalového klubu je družstvo, které pěstuje chmel. Pro nás je chmel více než důležitý, protože do Zlatopramenu 11 se přidává chmel, který pěstujeme na vlastních chmelnicích. V neposlední řadě nejvíce konzumentů piva je právě mezi diváky a příznivci fotbalu", uzavřel Rajdl.

"Jde o regionální spojení v ústeckém kraji. Regionálního fotbalový klub a významná regionální firma. Oba subjekty mají stejné ambice. Oba původně malí chtějí prorazit a být velcí. Jde o vzájemně výhodné spojení. Naši hráči budou mít na dresech logo Zlatopramenu a Drinks Union bude mít k dispozici plakáty na nadcházející sezónu s fotografií mužstva a s logem pro své obchodní využití. Součástí vzájemné spolupráce jsou i soutěže pro fotbalové diváky a zákazníky Zlatopramenu", dodává Lubomír Trnka, manažer fotbalového klubu. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivovar Louny letos plánuje výstav 300 tisíc hektolitrů piva. Pětinu v Lounech uvařeného piva vyveze do zahraničí. "Prakticky veškerý export je určen do Německa, letos tam vyveze lounský pivovar téměř 60 tisíc hektolitrů piva. Zhruba tisíc hektolitrů vyvezeme do Španělska," sdělil Josef Vejlupek ze společnosti Drinks Union. Pivovar vyváží do zahraničí především pivo Louny světlý ležák a tmavý ležák, okrajově Louny světlé výčepní.

Pivovar Louny je součástí skupiny Drinks Union, která sdružuje pivovary Louny, Kutná Hora a ústecké Krásné a Velké Březno. Skupina zaměstnává 620 pracovníků, z toho v Pivovaru Louny jich pracuje 170. Drinks Union v poslední době úspěšně proniká na německý trh a z českých pivovarů tam vyváží ze všech nejvíc piva. Za první pololetí tam vyvezl Drinks Union 107 tisíc hektolitrů piva. Na druhém místě mezi exportéry českého piva do Německa je Pilsner Urquell s vývozem zhruba o 12 tisíc hektolitrů nižším. Na německý trh jde asi 38% celkového exportu českého piva. Následuje Slovensko s 16%.

ČR je jedenáctým světovým exportérem piva. Je pravděpodobné, že v dohledné době dosáhne na desátou příčku. V Evropě je ČR na osmém místě. Česká republika vyváží kolem 10% celkové produkce. Největším českým vývozcem piva je Pilsner Urquell před Budějovickým Budvarem a Staropramenem. Skupině Drinks Union patří čtvrtá příčka, páté jsou Krušovice. (Deník Lučan)


V Žatci má být další obří sud

[středa, 13. říjen 2004]

Symbol pivovarnictví a pěstování chmele by měl stát na kruhovém objezdu pod papírnami V Žatci zřejmě v nejbližší době přibude další obří sud na kruhovém objezdu. Od května stojí dřevěný sud s objemem 11 tisíc litrů na Kruhovém náměstí, počátkem příštího roku by se mohl objevit také na kruhovém objezdu nad hlavní poštou pod papírnami.

"Existuje myšlenka, že tak jak sud na Kruhovém náměstí propaguje Žatecký pivovar, mohly by být i na dalších kruhových objezdech ve městě sudy. Ty by nesly loga pivovarů, které vaří pivo ze žateckého chmele," uvedl včera Vladimír Valeš ze sdružení Chrámu chmele a piva, které za myšlenkou stojí. Sdružení dosud podle něj jednalo o umístění loga na sud s Pivovarem Krušovice. "Záměr umístit sud na kruhovém objezdu pod papírnami jsme už projednali se správci sítí, další jednání nás čekají. Byli bychom rádi, kdybychom jej mohli slavnostně odhalit na Chmelfestu 2005, který se bude konat první květnový víkend příštího roku," dodal V. Valeš. Kruhový objezd pod papírnami v Žatci leží křižovatce silnic II/225 Louny - Kadaň a II/227 Žatec - Rakovník. Motoristům slouží od listopadu roku 2000. V současné době se nacházejí další kruhové objezdy ve městě pod domovem důchodců a u čerpací stanice Benzina a připravují se jejich stavby u Chmelařského institutu a u kostela pod muzeem.

Sud na Kruhovém náměstí nechal vyrobit a instalovat Žatecký pivovar a městu jej předal darem. "Výroba sudu a jeho instalace stála zhruba sedmdesát tisíc korun," uvedl včera Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru. Sud propaguje pivo, ale ve skutečnosti je to sud na víno. Je dlouhý 2,8 metru a u dna má průměr dva a půl metru. (Deník Chomutovska)


Pivo se uvaří přímo v Chyši

[středa, 13. říjen 2004]

Už v příštím roce by měl v Chyši začít fungovat jediný pivovar v Karlovarském kraji. Historickou budovu rekonstruuje majitel zámku v Chyši Vladimír Lažanský.

"Bude se zde vařit pivo se značkou z Chyše, půjde však vlastně o pivo, které se vyrábí v Ústeckém kraji," řekl starosta Chyše Miroslav Dorňák. Pivovar si budou moci prohlédnout i zájemci z řad veřejnosti. "Lidé budou díky proskleným interiérům moci nahlédnout pod pokličku procesu vaření piva. Přiznám se, že se tady v Chyši na pivovar moc těšíme," dodal starosta Dorňák. (Karlovarské noviny)


Zlatavý mok, vařený z chmele podle receptury ze začátku minulého století, by se měl začít vařit na podzim příštího roku v chyšském historickém pivovaru. Ten na své náklady rekonstruuje potomek šlechtického rodu Lažanských Vladimír Lažanský. Jeho zásluhou už prošel gigantickou rekonstrukcí chyšský zámek a park, ve kterém proběhne zanedlouho kolaudace dvou rybníčků.

Jak vás napadlo obnovit pivovarnickou výrobu v Chyši? Vždyť zde se prý pivo přestalo vařit už někdy v třicátých letech minulého století?

Moje původní idea byla vybudovat zde spíše galerii. Navázat na historickou tradici chyšského pivovarnictví, o níž jsou první záznamy někdy z druhé poloviny 16. století, mě napadlo později. V budově bude otevřena i restaurace a celý objekt bude kromě jiného sloužit tak trochu i jako ekonomické zázemí zámku, který je nevýdělečnou záležitostí. Pivovar i restaurace by měly zámku prostě pomoci.

Jak další, už prakticky třetí rekonstrukci v pořadí financujete? Využíváte nějakých dotací?

Zatím ne, oprava je hrazena ze soukromých zdrojů. Víte, říkal jsem si, že už jsem využíval dotace při rekonstrukci zámku a parku, a chci být slušný a nechat příležitost zase dalším žadatelům. A upřímně řečeno, ani se nedomnívám, že by mě zachránily dotace ze strukturálních fondů EU.

Máme informace, že interiéry pivovaru budou přístupné i exkurzím, že lidé budou moci vidět, jak se pivo vaří.

Je to pravda, některé části budou i celé prosklené. Vaření piva je zajímavý proces a věřím, že lidé budou na něj zvědaví. Vše by mělo být ukončeno ochutnávkou, samozřejmě.

Říkáte, že se bude vařit chyšské pivo podle tamější původní receptury. Budete však v rámci technologií spolupracovat s nějakým stávajícím výrobcem?

Ano, know-haw a technologie nám dodá jeden z renomovaných výrobců piva, s nímž spolupracujeme.

Kdy bude rekonstrukce hotova a kdy by se mělo začít vařit pivo?

Jestli vše půjde dobře, mělo by to být na podzim příštího roku. Nechceme otevřít dřív, než budeme moci rovnou nabídnout i hotovou první várku piva. (Karlovarské noviny)


Chodovar zamířil do Bavorska

[středa, 13. říjen 2004]

Chodovoplánský rodinný pivovar Chodovar dne 29.9.2004 načal další stránku kroniky své bohaté historie. V bavorském Störnsteinu (pět kilometrů severně od Weidenu) slavnostně otevřel obchodní zastoupení. Po více než šedesáti letech se tak vrátil se svým pivem do teritoria, kam ho v minulosti hojně dodával. Byla tím také uzavřena jedna z etap po léta rozvíjené příhraniční spolupráce české a bavorské strany směřující k podpoře cestovního ruchu. "Využili jsme možnosti vrátit se do dříve tradičního regionu pivovaru, a tím uzavřeli kruh odběratelské oblasti kolem komína, kterému dříve bránila hranice uzavřená železnou oponou," sdělil Jiří Plevka mladší, spolumajitel a jednatel pivovaru. "Společně jsme propagovali staletou historii a tradici výroby piva v oblasti Českého lesa a Horní Falce. Každoročním vrcholem naší spolupráce s německou stranou je koulení pivního sudu z Chodovaru do německého Störnsteinu na trase dlouhé 60 kilometrů, kterého se aktivně účastní kouleči z německé i české strany," dodal Jiří Plevka. Letošním vstupem České republiky do Evropské unie padly poslední administrativní bariéry, které bránily Chodovaru uskutečnit svůj záměr. Ve výběrovém řízení na vybudování obchodního zastoupení byla vybrána firma BEKA Gastro GmbH z už zmiňovaného Störnsteinu, zaměřující se na pořádání pivních slavností a zábav a rovněž na dodávky piva do gastronomie v daném regionu. Tato spolupráce je jednou z prvních aktivit v tomto regionu, kdy český podnikatelský subjekt aktivně začne podnikat v oblasti Horní Falce. Slavnostního otevření obchodního zastoupení se zúčastnili starostové obci Chodová Planá a Störnstein, pánové Vopat a Damzog, a také hejtman kraje Neustadt a.d.W. Wittmann. Za rodinný pivovar Chodovar pronesl slavnostní přípitek Chodovarem, 13 Zámeckým ležákem, Jiří Plevka ml., za firmu BEKA Gastro, GmbH promluvil majitel Berthold Kappl. (Tachovský deník)


«« « Strana 801 z 810 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň