Novinky a aktuální dění
Co se píše o pivovarech a pivu
Nejen u nás, ale i v Maďarsku vaří „jiná“ piva
[pátek, 1. duben 2011]
Redakce Prvnizpravy.cz v rozhovoru s majitelem minipivovaru v Miskolci György Vaskem hovořila o pivovarnictví v Maďarsku.
V Maďarsku před rokem 1989 bylo možno na rozdíl od tehdejšího Československa soukromě podnikat. Jeden z mnohých, který tuto možnost využil byl György Vasko z Miskolce.
„Ano, mohlo se podnikat v různých oblastech. Já jsem v roce 1983 skončil pracovní poměr ve státní restauraci a začal podnikat v restauračních službách soukromě,“ říká Vasko.
V současnosti jste majitelem minipivovaru Serforrás v Miskolci, jak to bylo s pivovary v Maďarsku před rokem 1989, po pravdě řečeno v Čechách nebyla známá žádná maďarská piva?
„Už před rokem 1989 se v některých maďarských pivovarech vyráběla licenčně piva zahraničních značek, například Tuborg, Spaten a jiné. Dovoz piva z okolních zemí byl ale značný,“ objasňuje György Vasko.
Po roce 1989 se také do Maďarska dostaly velké obchodní řetězce a s nimi „europivo“. I když se v Maďarsku tolik nepije pivo jako v Čechách, jak si Maďaři zvykali na obchodní „eurodiktát“?
„Až privatizací velkých pivovarů nadnárodními giganty se tyto pivovary dostaly k moci, kterou si dnes užívají. Následně se začaly zvyšovat podíly náhrad sladů na 25-30% v pivě a modernizací výrobních procesů se začala vyrábět známá „europiva“", vysvětluje Vasko.
Jak se rozvíjelo minipivovarnictví v Maďarsku a jaká je jeho současnost?
„Rozvoj minipivovarů nastal v roce 1990, v té době podle tehdejší legislativy bylo nefiltrované pivo osvobozeno od spotřební daně, považovalo se za potravinu. Polovina minipivovarů vznikla s vizí této výhody a druhá jako nutnost, neboť se rušila mnohá pracovní místa v potravinářství a v této době ještě velké pivovary nebyly zprivatizované a na pivním trhu byla velká volnost. Rok 1995 byl vrcholem v minipivovarnictví, bylo zde 350 minipivovarů. Po změně legislativy, zavedení spotřební daně a privatizace velkých pivovarů klesl počet minipivovarů během dvou let na polovinu. V roce 2010 bylo v provozu v Maďarsku už jenom 50 minipivovarů“, říká majitel minipivovaru György Vasko.
Proč jste se stal propagátorem „jiného“ piva v Maďarsku?
„Jako podnikatel jsem chtěl využít mezery na trhu, kterou nám nechaly velké pivovary a od začátku proto vaříme „jiné“ pivo. Pivní speciály jsme začali vyrábět po navázání kontaktů s některými slovenskými, českými, německými a belgickými pivovary. Vyrábíme i sezónní piva, které naši klienti vždy netrpělivě očekávají. Zároveň organizujeme v pivovarské restauraci i týdny hostujících pivovarů. Pivo dodáváme kromě vlastní pivovarské restaurace i do dalších restaurací v Miskolci a jeho okolí,“ říká Vasko.
Jaké máte ekonomické výsledky, budete rozvíjet výrobu?
„Nyní v důsledku dopadů hospodářské krize je hlavním cílem přežití a udržení se na předkrizových číslech, ale v případě změny ekonomické situace jsme připraveni expandovat,“ těší se Vasko.
Jste prezidentem Sdružení malých pivovarů v Maďarsku, spolupracujete také s českými a slovenskými minipivovary?
„Ano, máme nadstandardní spolupráci s některými slovenskými a českými malými pivovary. Jedná se hlavně o výměnu zkušeností, vývoj nových receptur, zabezpečení surovin a v neposlední řadě účast na různých odborných i komerčních akcích,“ říká o spolupráci György Vasko.
A co pomoc Evropské unie, využíváte ji k pomoci v podnikání?
„Sice máme možnost si posílit přes různé evropské projekty pozici na trhu, ale získat evropské peníze vyžaduje hodně námahy, štěstí a kontaktů, ale často s nejistým výsledkem,“ dodává majitel minipivovaru Serforrás v Miskolci a prezident Sdružení malých pivovarů v Maďarsku György Vasko.
Děkuji za rozhovor.
Zdroj: Prvnizpravy.cz | Autor: Radomír Pekárek
[Ostatní pivní dění] 13:06 [permalink] [comments: 1]
Ve středních Čechách se pije méně piva. Lidem začalo chutnat víno
[pátek, 1. duben 2011]
Ve Středočeském kraji přibývá pivovarů, hlavně těch malých. Piva se tu ale poslední dobou pije méně než dřív. Odborníci tvrdí, že za to může vyšší daň a také fakt, že lidé začali přicházet na chuť vínu. Nižší spotřeba piva je podle nich dána i tím, že do středních Čech jezdí méně zahraničních turistů.
Jestli jsou Češi v něčem dlouhodobě neporazitelní, tak je to spotřeba piva na hlavu. Ta se dlouhodobě pohybuje okolo 150 litrů piva za rok na jednu osobu, nemluvňata nevyjímaje.
České prvenství je ale ohroženo. Český svaz pivovarů a sladoven totiž právě vydal čísla, která vedou k zamyšlení nejen skalní pivaře, ale hlavně pivovary.
Menší žízeň v Česku má vyrovnat zahraničí
V minulém roce se vyrobilo o 7,9 procenta piva méně než v předchozím roce, poptávka po výčepních pivech klesla dokonce o 12,8 procenta. Pivovary ve Středočeském kraji na úbytek domácích i zahraničních příznivců reagují zejména vývozem.
Rakovnický pivovar vyváží dokonce 60 procent své výroby. Světlý ležák ze středočeského města si oblíbili zákazníci v Rusku, Austrálii i ve Spojených státech.
Úspěch v zahraničí zaznamenala i piva z Krušovic. Přestože export všech českých pivovarů meziročně klesal, Krušovice vlastněné společností Heineken o šest procent rostly.
"Největší odbytiště pro krušovické pivo stále představuje ruský trh, který zaujímá aktuálně čtyřicetiprocentní podíl našeho vývozu. V Rusku každoročně pořádáme tradiční Královský festival Krušovice Mušketýr, který se letos v únoru uskutečnil už posedmé," říká mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová.
Velkopopovický Kozel je v cizině nejoblíbenější
Tradičně oblíbené je v zahraničí pivo Kozel z Velkých Popovic. "Velkopopovický Kozel je nejoblíbenější českou značkou v zahraničí vůbec. Tmavého Kozla si oblíbili Finové, vyvážíme ho do Skandinávie, ale i do Pobaltí," vyjmenovává mluvčí pivovaru ve Velkých Popovicích Jiří Mareček. Nové kontakty v zahraničí hledají i menší výrobci piva.
"Minulý rok jsme začali dodávat do Maďarska a na Slovensko. Podíl exportu je asi dvacet procent z celkové výroby. Děláme, co můžeme, abychom mezi konkurencí uspěli," říká ekonomický náměstek pivovaru Nymburk Josef Janoušek.
Podle odborníků je vývoz často jedinou možností, jak zajistit růst. "Pivovary opravdu prožívají horší roky. Doma už příliš expandovat nelze, 150 litrů piva na osobu za rok je hranice, kterou lze jen stěží překročit. Export může trh nastartovat," říká ředitel českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.
Pivovary nabízejí i speciální lahůdky
Dalším esem v rukávu středočeských pivovarů jsou pivní speciály. Ty jsou oblíbené jak v zahraničí, tak v Čechách.
"V nabídce máme například třináctistupňové pivo nebo speciál Něžný barbar, pojmenované po stejnojmenné knize Bohumila Hrabala. Je to polotmavé pivo s přídavkem speciálního sladu, s karamelovým nádechem," popisuje Janoušek z Nymburského pivovaru.
Novou řadu speciálů připravuje i první jmenovaný pivovar z Rakovníka. "Už v červnu vyjedeme na trh se zcela novými druhy piv i s novými etiketami. Budete překvapení," slibuje ředitel Gregorič.
Pivo je dražší
"Hlavní důvod je ekonomická krize. Ubylo turistů, kteří zkonzumují až 20 procent tuzemské výroby. Méně dnes pijí i Češi. Zvedla se daň a pivo podražilo." ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý
Víc lidí pije víno
"Pokles spotřeby piva je logickým důsledkem zvýšeného zájmu o víno. Pivo už zlatou éru zažilo a někdy je považováno za sprostý nápoj." odborná učitelka gastronomie Romana Niklová
Zdroj: Praha iDnes.cz | Autor: Jan Charvát
[Ostatní pivní dění] 12:08 [permalink] [reaguj]
Sběratel zmapoval historii pivovaru Redagast s pomocí pivních sklenic
[pátek, 1. duben 2011]
Pivovar Radegast má novou atrakci. Návštěvníkům svého zákaznického centra nyní nabízí unikátní sbírku sklenic, do kterých se jeho pivo v různých dobách čepovalo. Sbírku pivovaru zapůjčil sběratel Ivo Ševčík z Frýdku-Místku.
Jedinečná sbírka sklenic mapuje prakticky celou historii nošovického pivovaru. "Sbírku zhruba sedmdesáti kusů sklenic nám sběratel zapůjčil. Jeho sbírka je obdivuhodná právě tím, že kromě několika mála kousků, které byly například vyrobeny jen v malé sérii, obsahuje všechny sklenice, do kterých se Radegast kdy čepoval," popsal originalitu sbírky manažer pivovaru Ivo Kaňák.
Na vystavených kusech sklenic, do kterých se nošovické pivo čepovalo, je dokonale vidět, jak se během posledních čtyřiceti let změnil jak vkus lidí, tak možnosti pivovaru a skláren.
Vedle moderních půllitrů obsahuje sbírka i jednoduché sklenice ze 70. let, které zdobí nápisy ve stylu "ZV ROH (Závodní výbor Revolučního odborového hnutí - pozn. red.)", ale i raritní kousky připravené pro české olympijské domy při hrách v roce 2000 a 2004.
"Mám rád pivo a sběratelství přišlo tak nějak samo od sebe, vzpomíná na své začátky majitel sbírky Ivo Ševčík. Brzy se to dozvěděli sousedi, příbuzní, a každý něco přinesl. Teta pracovala přímo v Radegastu, tak se také k nějakým kouskům dostala, další mi donesl tatínek souseda," dodal sběratel.
V jeho sbírce ještě několik kousků chybí, většinou jde ale o sklenice vyráběné v hodně malých sériích. "Chybí mi jedna sklenice - ručně dělaná, které se prý vyrobily jen tři kusy. Jednu má mít nějaký sládek v Praze, jednu měl majitel jedné hospody pod Rubikovou křižovatkou ve Frýdku, ale nikdo neví, kde se poděla a ještě měl být vyroben jeden kus. Ale o něm nikdo neví," dodal sběratel.
Spolu s jeho sbírkou byla včera v návštěvnickém centru vystavena i sbírka více než dvaceti soch boha Radegasta, kterou shromáždil Petr Typovský.
Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autor: Darek Štalmach
[Radegast Nošovice] 11:32 [permalink] [reaguj]
České pivo je v Německu stále oblíbenější
[pátek, 1. duben 2011]
Pivo, které se vaří v Čechách, je jedním z nejznámějších a nejžádanějších na celém světě. Exportní zemí číslo jedna zůstává pro české pivovary Německo. Pivovary tam loni vyvezly, co se celkového objemu deklarovaného vyvezeného piva týče, zhruba 90 miliónů lahví – více než kdykoliv předtím.
Dvacet let od pádu železné opony chutná české pivo Němcům stále více. Zatímco celkový konzum piva v Německu klesl od roku 1990 o více než 30 procent, objem vývozu českého piva do sousední SRN se za stejnou dobu více než zdvojnásobil. Dva velké české tradiční pivovary, Plzeňský Prazdroj, a. s. a jihočeský Budějovický Budvar, loni samy vyvezly do Německa více než 450 000 hektolitrů piva – více než kdykoliv předtím. Pro české pivovarnictví je SRN dnes exportní zemí číslo jedna.
„České pivo již není jen národním nápojem, ale je stále úspěšnějším exportním artiklem,“ uvádí výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Jan Veselý. Některé z menších českých pivovarů dnes exportují do zahraničí dokonce přes 80% své produkce. Heineken s pivem „Březňák“ vytvořil dokonce českou pivní značku, která se téměř výhradně a velice úspěšně prodává právě v Německu. Podle agentury The Nielsen Company byl jihočeský ležák Budvar loni vůbec nejžádanější zahraniční značkou piva v německých maloobchodech. Západočeský prémiový Plzeňský ležák byl zase vyhlášen za prodejně nejúspěšnější značku roku 2010 v segmentu zahraničních piv v anketě časopisu Getränke, nejvýznamnějšího magazínu o nápojovém trhu v Německu. Pilsner Urquell od roku 2007 zvítězil již počtvrté.
Co se konzumu piva týče, zůstávají Češi světovými mistři: v žádné jiné zemi na světě se nevypije tolik piva (155 litrů na hlavu ročně) jako právě v Česku. Pro srovnání: zatímco v roce 1990 vypili Němci průměrně 142 litrů piva na hlavu, předloni už to bylo jen 106 litrů. Významné značky českého piva – Pilsner Urquell, Budvar, Staropramen, Gambrinus, Radegast či piva bývalého Královského pivovaru Krušovice – dnes dosahují světového ohlasu. Řadu svých značek vyvážejí české pivovary na Slovensko, do Velké Británie, Ruska, Skandinávie, USA. Vzhledem k tomu, že jen Plzeňský Prazdroj šíří slávu českého piva ve více než 50 zemích po celém světě, těžko překvapí, že mezi exportními zeměmi se najdou i relativně exotické destinace, jako je Peru či Arménie, či dokonce arabské země, např. Sýrie či Emiráty.
Ačkoliv se počet exotických zemí, kam české pivo putuje, postupně rozrůstá, nejvýznamnějším zahraničním odběratelem česko-moravských piv zůstává nadále Německo: podle aktuálně přístupných údajů Českého svazu pivovarů a sladoven jde téměř 40% exportu do SRN. S velkým odstupem pak následuje Slovensko (zhruba 15%), Rusko a Velká Británie (zhruba 10%).
Vedoucím výrobcem piva ve střední Evropě a největším vývozcem českého piva do zahraničí je s celkovým ročním prodejem více než 9,9 milionů hektolitrů na domácím i zahraničním trhu již tradičně Plzeňský Prazdroj, a. s., dnes člen druhé největší pivovarnické společnosti na světě SABMiller plc. Světoznámý Pilsner Urquell, starý více než 160 let a první zlaté pivo světa, které dalo jméno novému typu „tekutého chleba“, jak se v Čechách i v Německu nápoji odedávna říká, se stalo mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek piva této skupiny.
Plzeňský Prazdroj během roku 2010 vyvezl celkem 664 tisíc hektolitrů piva Pilsner Urquell a meziročně tak zvýšil export tohoto vyhlášeného ležáku o 5 procent. Zvýšený zájem o plzeňské pivo v roce 2010 zaznamenalo tradičně Německo, které i zde s velkým náskokem zůstává největším exportním trhem české pivovarnické jedničky – do sousední země loni „nateklo“ 240 000 hektolitrů slabého alkoholického nápoje: meziroční nárůst o 4,8 %. Balené pivo po celé SRN je dnes k dostání ve zhruba 20 000 obchodech. Prémiový ležák Pilsner Urquell je díky silné distribuční síti dostupný také ve 1 400 německých restauracích. Na vývozu české pivní kultury se nově podílí také designová pivnice v Düsseldorfu.
Celkově však statistiky o exportu českého piva za hranice republiky nemluví příliš pozitivně: za rok 2009 vyvezly všechny české pivovary jen 3,3 milionu hektolitrů z celkové produkce 18,6 milionu hektolitrů. Český svaz pivovarů a sladoven závěrem loňského roku odhadl, že celkový vývoz českých pivovarů za rok 2010 klesne meziročně zhruba o 12 procent.
Světlou výjimkou je vedle Prazdroje také jihočeský Budějovický Budvar, který se stal druhým největším českým exportérem piva s podílem na celkovém českém vývozu 21,4 procenta. Loni vyvezla společnost do Německa, které je i jejím nejdůležitějším exportním teritoriem, rekordní množství piva – na německý trh putovalo 214 408 hektolitrů budějovického piva, meziročně o 4,7 procenta více. „V Německu máme mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva i v nejisté době doznívající recese vyšší cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ vysvětluje Dominika Kovaříková, prodejní manažerka Budějovického Budvaru pro Německo. Budvar zároveň byl nejdražší značkou českého piva v německém maloobchodě s průměrnou cenou zhruba 80 eurocentů za láhev. Běžné německé pivo domácí výroby se přitom dá koupit za asi poloviční cenu, doplňuje agentura Nielsen.
Na německém trhu se vedle západočeské a jihočeské „klasiky“ řadí k prémiovým importovaným značkám také oblíbená krušovická piva – enormní zájem v Německu je zejména o černé pivo.
Zdroj: Profit.cz
[Ostatní pivní dění] 11:25 [permalink] [comments: 4]
Výčepní se utkali nejen v točení piva
[čtvrtek, 31. březen 2011]
Všude dobře, tak co doma, šup do hospody. Výletní zámeček Větruše hostil třetí ročník soutěže Hvězda výčepu.
„Regionálního kola na Větruši se účastní šestadvacet soutěžících z východních a severních Čech. Deset nejlepších z každého regionu postoupí do Prahy, kde vzejde nejlepší Hvězda výčepních,“ řekl Svatopluk Vrzala, oblastní sládek společnosti Heineken, která soutěž v čepování piva pořádala.
Jedním ze soutěžících, který se o titul Hvězda výčepu 20011 utkal, byl domácí Karel Knobloch z Ústí nad Labem. „Tréma je znát. Čepování jsem trénoval a také si nastudoval něco o pivu,“ řekl soutěžící.
Správná čepice
Soutěžící se utkali ve třech dovednostních a dvou vědomostních soutěžích.
„Na kohoutu nostalgie musí každý natočit ležák Krušovice na jeden zátah. U vedlejšího stojanu piva premium Heineken zase musí výčepní za pomocí pravítka správně seříznout pěnu. U třetího stojanu Zlatopramen je to naopak, hodnotí se nejlepší čepice,“ řekl k dovednostním soutěžím Svatopluk Vrzala.
„Každý správný výčepní by měl nejen umět pivo natočit, ale měl by o něm také něco vědět,“ dodal závěrem sládek.
Vítěz regionálního kola Hvězda výčepu 2011, Luděk Matoušek z restaurace U Matoušků na růžku v Hořici, získal od společnosti Heineken pět tisíc korun.
Celý článek a fotogalerii naleznete zde...
Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Petr Sochůrek
Skupina Kabát si pochvalovala prohlídku plzeňského pivovaru Gambrinus
[čtvrtek, 31. březen 2011]
V polovině koncertní šňůry čítající 17 vystoupení se nachází rocková skupina Kabát a ve středu její členové využili přestávku k návštěvě plzeňského pivovaru Gambrinus. Kabáti si pod dohledem sládka Václava Berky prohlédli pivovar i nové návštěvnické centrum a ochutnávali pivo.
"Člověk zná to pivo jen z té finální stránky, jak se to otevře, ono to zasyčí a pak se to vypije. Teď jsme na vlastní oči i viděli, jak se pivo vyrábí," komentoval návštěvu pivovaru frontman skupiny Kabát Pepa Vojtek. Kabáti se nejvíce zajímali o to, zda je kvalitnější pivo v lahvi nebo v plechovce, či v sudu. Dostalo se jim od sládka Berky odpovědi, že nejlepší je pivo z tanku. "Do šesti hodin se pivo v tanku dostane z pivovaru do jakékoliv hospody v Česku. Pokud se takto čepuje, chutná úplně nejlépe a je nejčerstvější," uvedl Berka. Kabáti se pak dožadovali prodeje piva v menších tancích, aby si ho mohli užít i doma.
V nově vybudovaném návštěvnickém centru pivovaru Gambrinus si Kabáti vyzkoušeli fotbalový trenažér nebo souboj kytaristů, kteří hrají proti sobě na speciálně upravené kytary a sbírají body za zvládnuté akordy. Kytaristé si to rozdali na vlastní písničku Kabátů a v soutěži obstáli. Ve finále návštěvy si všichni členové skupiny vyzkoušeli práci výčepního a jako vůbec první se podepsali na novou zeď V.I.P. návštěvníků centra.
"Zatím máme za sebou sedm koncertů z celkového počtu 17 a bylo to fakt dobré. Asi nejlepší to bylo zatím v Košicích, kde se hala rozjela úplně od začátku a duněla až do konce. V Ostravě byl rozjezd o něco pomalejší," uvedl kytarista Milan Špalek. Do Plzně přijedou Kabáti 12. dubna a jak uvedli členové kapely, plzeňské publikum je prý velmi náročné. "Když něco zkazíme v Košicích, tak si lidi řeknou, že to tak asi mělo být, když něco pokazíme v Plzni, tak si toho lidi hned všimnou," řekl s humorem kytarista Ota Váňa.
Na turné hraje Kabát pouze šest nových písní z aktuálního alba vydaného na sklonku loňského roku. „Celkem hrajeme na koncertu 29 skladeb, na fanoušky musíme opatrně, báli jsme se, aby to měli lidé naposlouchané, abychom je nezahltili novými písničkami, které ještě neznají jako ty staré," uvedl Pepa Vojtek. Z nového alba se prý zatím fanouškům nejvíce líbí Ebenový hole.
Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax
[Prazdroj Plzeň] 21:28 [permalink] [comments: 2]
Pivovaru Havlíčkův Brod loni mírně klesly tržby i zisk
[čtvrtek, 31. březen 2011]
Měšťanskému pivovaru Havlíčkův Brod loni vlivem krize mírně klesly tržby i zisk. Tržby dosáhly 155 milionů korun, což je o pět procent méně než o rok dříve, čistý zisk se snížil o 11 procent na 8,33 milionu korun. Výstav ale pivovar v době poklesu celého pivního trhu v tuzemsku o osm procent naopak zvýšil o dvě procenta na 85 tisíc hektolitrů.
„Meziroční pokles tržeb o osm milionů korun byl způsoben především poklesem tržeb za zboží, tedy nealko nápojů. Samozřejmě, že úměrně tržbám poklesly i náklady na nákup tohoto zboží. Tato skutečnost se také projevila na mírném poklesu zisku mezi roky 2010 a 2009,“ řekla deníku E15 ekonomka pivovaru Jan Ambrožová.
Na distribučních centrech pivovaru ale pokles prodejů nealka kompenzovala firma vyšším výstavem piva „S ohledem na celorepublikový pokles spotřeby piva v roce 2010 je nárůst výstavu o dvě procenta docela slušný výsledek,“ podotkla.
Zdroj: Zprávy E15.cz | Autor: Dušan Kütner
[Rebel Havlíčkův Brod] 21:15 [permalink] [reaguj]
Martin Šourek postupuje z Prazdroje do SABMiller Europe
[úterý, 29. březen 2011]
Martin Šourek (34), dosavadní manažer právních služeb společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s., a člen představenstva SABMiller Brands Europe a.s. se stal vedoucím právníkem SABMiller Europe, vlastníka Plzeňského Prazdroje.
V pozici vedoucího právníka SABMiller Europe bude Martin Šourek řídit právní oddělení 11 zemí Evropy a bude podřízen finančnímu řediteli SABMiller pro Evropu, Jamesi Wilsonovi a z odborného hlediska bude úzce spolupracovat s ředitelem právních služeb pro celou společnost SABMiller, Stephenem Shapirem.
Do Plzeňského Prazdroje nastoupil Martin Šourek před osmi lety po předchozí advokátní praxi. V roce 2006 se stal manažerem právních služeb Plzeňského Prazdroje a aktivně se podílel na práci finančního úseku i celoevropského úseku právních služeb.
Martin Šourek bude mít i nadále kancelář v České republice, ačkoliv jeho nová role si vyžádá časté zahraniční služební cesty po celém regionu. Novou pozici přebírá s okamžitou platností, nicméně až do kompletního předání agendy svému nástupci, který bude včas oznámen, bude i nadále vykonávat část předchozích povinností v rámci České republiky. Zároveň zůstává členem dozorčí rady společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s.
Martin Šourek pochází z Plzně, absolvoval právnickou fakultu Západočeské Univerzity v Plzni. Je ženatý a má dvě děti. Hovoří anglicky, německy a rusky. Ve volném čase se nejraději věnuje rodině, golfu a nohejbalu, k jeho zájmům patří samozřejmě plzeňské pivo a astronomie.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
[SABMiller] 15:41 [permalink] [comments: 5]
Bude Bud patřit jen Budvaru? Zatím ne
[úterý, 29. březen 2011]
Lucemburský soudní dvůr dnes zrušil klíčové části předchozího rozsudku ve prospěch Budějovického Budvaru ve vleklém sporu s americkým Anheuser-Busch o registraci známky "Bud". Unijní rozsudek tehdy znemožnil americkému pivovaru značku registrovat mimo jiné i pro pivo v celé Evropské unii. Ovšem podle dnešního verdiktu nejvyššího soudu v evropské sedmadvacítce tehdy soud udělal několik zásadních chyb, které celý spor prakticky vrací na startovací čáru a do rukou soudu nižší instance.
K soudní při mezi Budějovickým Budvarem a společností Anheuser-Busch v tomto případě došlo už v roce 1996. V tomto roce a v následujících čtyřech letech Američané požádali Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) o zápis označení "Bud" jako ochranné známky pro pivo a další výrobky v celé Evropské unii. OHIM jejich žádosti vyhověl, ale český pivovar proti tomuto rozhodnutí podal hned několik námitek, které se staly i základem budoucího soudního sporu.
Budějovický Budvar má "Bud" zaregistrovaný ve Francii, Itálii a Portugalsku
Podle námitek Budějovického Budvaru nemůže harmonizační úřad registrovat označení "Bud", protože je již chráněno ve Francii, Itálii a Portugalsku na základě takzvané Lisabonské dohody a v Rakousku na základě dvoustranných smluv uzavřených mezi Rakouskem a bývalou Československou socialistickou republikou. S touto obranou nakonec český podnik uspěl i u soudu v Lucemburku, který mu dal zapravdu a zrušil rozhodnutí registračního úřadu.
Nakonec ale Anheuser-Busch celý spor nevzdal a znovu jej rozporoval u Soudního dvora EU, tedy nejvyššího soudu v unii. Ten mu dnes přitom dal částečně zapravdu a v předchozím rozsudku nalezl celkem tři vady, z nichž pro vývoj sporu mezi Budvarem a americkým pivovarem může mít význam především první vada. Soud uvedl, že na rozdíl od prvního rozsudku nestačí k prokázání toho, že označení "Bud" není pouze místní, pouhá ochrana tohoto označení v několika státech. Soudní dvůr EU tak v podstatě odmítl hlavní argument Budějovického Budvaru.
Soudní dvůr EU v Lucemburku
"Soudní dvůr v tomto ohledu podotýká, že i když je zeměpisný rozsah ochrany dotčeného označení větší než místní, může tato ochrana bránit zápisu ochranné známky Společenství (EU) pouze tehdy, když je označení skutečně užíváno dostatečně významným způsobem v obchodním styku v podstatné části území, kde je chráněno."
Soudce našel v konečném rozsudku i další dvě chyby, které jsou podle něj pro vývoj případu natolik zásadní, že se celý spor musí opět vrátit k předchozí instanci: "Vzhledem k tomu, že stav sporu nedovoluje, aby Soudní dvůr vydal sám konečné rozhodnutí, vrací věc zpět Tribunálu (první instanci soudu v Lucemburku) k novému rozhodnutí."
Celý článek a videokomentář naleznete zde...
Zdroj: ČT24.cz
[Budějovický Budvar] 14:15 [permalink] [comments: 1]
Horská dráha U Medvídků
[úterý, 29. březen 2011]
Posezení v proslulém minipivovaru vzbuzuje chvílemi chutě a vzápětí budí noční můry.
Ač v Praze nacházíme přes tucet minipivovarů, do obecného povědomí lidu pražského se jich probilo jen několik. Vedle Pivovarského domu či hostince U Fleků mezi ně patří také pivovar U Medvídků nedaleko Národní třídy. V budově se nachází také známá pivnice, hotel, pivní obchůdek či pivní bar.
Pivnice nabízí především piva českobudějovické provenience, vybrali jsme si však posezení přímo v prostorách, kde rodí „medvídkovské“ pivo. Do pivovaru se dostanete nejsnáze pasáží paláce Metro, kde je umístěn vskutku decentní vícebarevný neonový poutač.
Cesta je krkolomná, z pasáže totiž projdete chodbou kolem zátiší s mopem a kbelíkem nikoli do lokálu, ale k pivnímu suvenýr shopu. Pořídíte zde takřka vše, trička „Kozel“, zástěry „Staropramen“ či lahve od všemožných výrobců, malých i největších. Přidat beranice s rudými hvězdami a trička s Che Guevarou, obchod by byl k nerozeznání od turistických krámků v Karlově ulici. Tak nějak očekávaná opozice minipivovarů vůči velkovýrobcům dostává U Medvídků těžce na frak, snad to může být zajímavé jen pro zahraniční sběratele.
Znuděná obsluha obchůdku neskrývala překvapení, že v časném odpoledni hledáme vstup do pivovaru. Poslala nás po schodech do lokálu (nekuřáckého), ve kterém jsme si kromě našich milovaných měděných kádí všimli též dubových sudů. V nich kvasí a dokváší se místní polotmavé pivo Oldgott, jak jsme seznali z informačních letáků rozložených po stolech.
Překvapený vrchní a překvapivý Oldgott
Hostinec byl dokonale prázdný, a museli jsme se tudíž optat lelkujícího vrchního, zda nás obšťastní trochou piva a nějakou tou pochutinou. Odpověděl pozitivně, hned jsme si tedy objednali tři kousky proslulého místního Oldgottu. Během překvapivě dlouhého čekání jsme měli možnost obdivovat technologické „útroby“ pivovaru, kde ve světle průmyslové svítilny protéká pivo skrz zelené hadičky. Takřka dojemně působila polička s nářadím a čisticími prostředky. Pak nám již vrchní, jenž se podle všeho ještě nevzpamatoval z šokující skutečnosti, že má v podniku hosty, přinesl místní chloubu, za níž si účtují plných padesát korun za půllitr.
Ač oceňujeme, že U Medvídků oprášili dávno zapomenuté techniky výroby piva, jako štokové chlazení, užívání otevřených kvasných kádí či dřevěných ležáckých sudů, přiznejme, že polotmavý ležák Oldgott nám prostě nechutnal. Ani hustá pěna a pěkná sklenice nezastřely pocit kyselé chuti. Podotýkáme, že se neřadíme mezi tradicionalisty, kteří za jediné správné pivo uznávají plzeňský ležák, ale popravdě nám dělalo potíž dostat do sebe celý půllitr.
Rekordní a nákladné
Obvykle by předkrmy měly tvořit jakýsi chuťový polštář, který krásně doplní chuť piva. V tomto případě jsme doufali, že pokrmy chuť Oldgottu přebijí. Pražská šunka od kosti přistála na stole na prkénku, velkorysou porci doplňoval dostatek křenu, másla a kyselých okurek. Nebylo co vytknout. Podobně nás uspokojila i tlačenka, z níž čněly velké kousky masa. V kuchyni k ní přiložili několik snítek cibule a naštěstí ji nezalili hektolitry octa, jak velí jeden typický hospodský nešvar. Záplava octa má většinou za úkol zamaskovat jakoukoli chuť či pachuť.
Za poslední předkrm jsme zvolili vuřty na pivu Oldgott, pokrm v pivovarských hospodách takřka obligátní. Kromě listu salátu, jehož přiložení k pokrmu nám nedává pražádný smysl ani s časovým odstupem, nám zachutnaly. Na rozdíl od jiných podniků bylo uzenek dost, stejně tak sósu zbylo právě na vytření talíře chlebem. Naše obavy z překyselení se nenaplnily, doufáme, že nikoli proto, že Oldgott při přípravě vůbec použit nebyl.
Světlý nefiltrovaný a nepasterovaný ležák stál za to, kromě úžasně husté pěny nabídl i lahodnou chuť, fenomenální říz a opravdu výraznou hořkost
Liknavý vrchní se k našemu stolku odvážil zřídkakdy, zato jeho mladší kolega se činil. Zatímco jsme totiž zkoumali přednosti místních předkrmů, donesl k našemu úžasu spolu se světlým pivem i hlavní chody. Uvažovali jsme, že je pošleme ještě na chvilku odpočívat kamsi do konvektomatu, nakonec jsme raději urychleně dojedli předkrmy. Nově donesené pivo nám přišlo k duhu, alespoň bylo přeplněná hrdla čím prolévat. Světlý nefiltrovaný a nepasterovaný ležák stál za to, kromě úžasně husté pěny nabídl i lahodnou chuť, fenomenální říz a opravdu výraznou hořkost, dosažené dvojitým chmelením. Jeho název 1466 je odvozen od roku založení pivovaru a udává též stupňovitost – 14,66°.
Vedle světlého a polotmavého je v nabídce též pivo dosti drahé. Jestliže už padesát korun za Oldgott je značná suma, za lahvičku piva X-BEER 33, údajně nejsilnějšího tradičně vyráběného piva na světě s téměř třinácti procenty alkoholu, žádá podnik 122 korun. Mimochodem, vůbec nejsilnější pivo na světě Tactical nuclear penguin bylo uvařeno ve Skotsku, ale metodou kdy vyššího obsahu alkoholu se dosahuje vymražením vody.
Mezi sněním a realitou
Co se hlavních chodů týče, nejprve budeme chválit. Pečené kančí na česneku se špenátem považujeme za jedno z podařenějších jídel, které jsme za naší pouti ochutnali. Maso se takřka rozpadalo na jazyku, omáčka byla chutná a dobře mastná. Špenát sice nevypadal nejvábněji, nicméně chutí to bohatě vynahradil. Bramborový knedlík bohužel zklamal, zakoupen byl zřejmě hned naproti „v Máji“. A jelikož námi objednaný guláš doplňoval též prefabrikovaný knedlík houskový, připadáme si už jako poutníci hledající ztracenou archu. Kéž naše cesta za domácím knedlíkem co nevidět skončí a budeme moci na homogenní prefabrikáty vzpomínat jen jako na hodně ošklivé halucinace. Konec snění, zpět se do reality.
Z guláše sice spíše než dokonalé kousky kližky trčely lehce ohřáté cibulové proužky, jejichž délka mnohonásobně převyšovala obvod běžné cibule, za omáčku nicméně kuchař zaslouží uznání. Ale proč se guláš jmenoval „Budvar“? Pokud se připravuje s použitím stejnojmenného piva, pak se naskýtá otázka, proč pivovar nepoužije výrobek vlastní?
Vše zalévala omáčka, jejíž agresivní sladce citrusová chuť ostatní složky pokrmu dokonale přebila
Nyní však opusťme i snesitelnou realitu a vzhůru do prostředí nejtemnějších nočních můr. Kachna s pomerančovou omáčkou a bramborovými tolárky nás zlákala díky hezké fotografii v jídelním lístku. Dle webových stránek dokonce tento pokrm doporučuje i sám šéfkuchař Eduard Kolda. Těch dvě stě padesát korun nechť vezme čert, chtěli jsme si pochutnat. Výsledek byl opravdu tristní. Chutných tolárků, tedy opečených bramborových plátků, bylo snad až příliš, pokrývaly takřka polovinu talíře. V koutku se krčila obligátní obloha a ve vedlejší roli se ocitla i kachní prsa. Nakrájeli je však příliš natenko, kůže zůstala nedobře tučná a maso samo bylo tuhé a suché. Vše pak zalévala omáčka, jejíž agresivní sladce citrusová chuť ostatní složky pokrmu dokonale přebila. Bylo nám bohužel líto nechat větší část porcí na talíři, a tak jeden z autorů protrpěl celý večer s žaludečními obtížemi.
Hořké pivo naštěstí odporně sladkou chuť omáčky neutralizovalo, takže jsme odcházeli domů aspoň bez pachuti v ústech, zato s útratou lehce přes tisíc korun. Jak velká byla naše očekávání, tak velké byly taktéž výdaje. Za tu cenu však musíme považovat výkony zejména kuchyně a obsluhy za dosti nevyrovnané. A vůbec už nefandíme managementu, který nasadil tak vysoké ceny piva i některých jídel. Padesát korun za půllitr je možná fajn na ochutnání, ale nebudí chuť se pravidelně, či jen občas vracet.
U Medvídků
www.umedvidku.cz
Praha 1, Na Perštýně 7
tel. 224 211 916
Výběr piv
Oldgott 13° polotmavý - 50,- Kč (0,5l)
1466 14,66° světlý - 50,- Kč (0,5l)
X-BEER 33° - 122,- Kč (0,33 lahev)
Výběr jídel
Topinky s roastbeefem a tatarskou omáčkou - 88,- Kč
Domácí tlačenka s octem - 58,- Kč
Cibulačka - 35,- Kč
Bažantí stehýnka na divoko - 222,- Kč
Vepřová plec po selsku se zelím a knedlíkem - 129,- Kč
Uzená krkovička s lepenicí - 115,- Kč
Plněná vepřová panenka s kroketami a žampiony - 270,- Kč
Karlštejnský jablečný závin - 40,- Kč
Zdroj: Česká pozice.cz
[U Medvídků Staré Město] 07:51 [permalink] [comments: 8]
Výrobcovia piva sú proti plánom zvýšiť spotrebnú daň z piva
[úterý, 29. březen 2011]
Slovenské združenie výrobcov piva a sladu pripustilo, že ak rezort financií nezmení svoj názor na zvýšenie spotrebnej dane z piva, zvážia aj nepopulárne kroky z minulosti, akými boli petície a protesty.
Slovenské združenie výrobcov piva a sladu podľa jeho výkonného riaditeľa Romana Šustáka nerozumie, prečo sa ministerstvo financií opätovne vrátilo k myšlienke zvýšenia spotrebnej dane z piva. Združenie si uvedomuje, že štátu chýbajú peniaze, no podľa Šustáka treba hľadať komplexné riešenie. „Cena piva už teraz rastie, keďže cena jačmeňa, ako kľúčovej komodity, stúpla vlani o 40 %. Ak sa k tomu pridá aj zvýšenie spotrebnej dane zo strany štátu, pivovarníkov to výrazne zaťaží,“ uviedol pre agentúru SITA Šusták.
Ministerstvo financií v návrhu východísk rozpočtu verejnej správy na roky 2012 až 2014 opätovne oprášilo myšlienku zvýšenia spotrebnej dane z piva, ktoré by do štátneho rozpočtu mali v nasledujúcich troch rokoch priniesť celkovo takmer 37 mil. eur. Rezort uvažuje o zvýšení sadzieb na približne rovnakej úrovni, ako vlani, keď chcela vláda zvýšiť spotrebnú daň pri malých pivovaroch o 22 % a pri veľkých o 27 %. Tento návrh však parlamentom neprešiel, keď sa hlasovania zdržali štyria poslanci KDH.
Slovenské združenie výrobcov piva a sladu taktiež očakáva, že k ohlasovanému zvyšovaniu spotrebných daní ešte prebehne diskusia. „Určite chceme rokovať. Už teraz však musím povedať, že nie sme nadšení. Z nášho hľadiska nevidím veľký priestor na kompromis,“ upresnil Šusták. Podľa neho je navyše otázna aj výška sadzieb, keďže podľa prepočtov združenia by muselo ministerstvo zvýšiť spotrebnú daň o 17 až 18 %, aby v budúcom roku získalo do štátneho rozpočtu avizovaných 8,2 mil. eur. Pripustil taktiež, že ak rezort financií nezmení svoj názor, zvážia aj nepopulárne kroky z minulosti, akými boli petície a protesty.
Slovensko by podľa Šustáka nemalo ísť cestou zvyšovania daní, keďže to so sebou prináša zníženie spotreby a celkový prepad príjmov do rozpočtu. Ako príklad uviedol radikálne zvýšenie spotrebnej dane z roku 2003, ktoré spôsobilo prudký prepad spotreby. „Spotrebná daň na pivo je na Slovensku 2,5-krát vyššia ako minimálna sadzba v EÚ. Aj v porovnaní s Českou republikou je takmer dvojnásobne vyššia, a to sme v roku 1989 začínali na rovnakej úrovni,“ dodal Šusták.
Zdroj: O peniazoch Zoznam.sk | SITA
Poslední měšťanský pivovar pod lupou
[úterý, 29. březen 2011]
České pivovarnictví prožívá v současné době „krizi“, kdy se do výroby piva promítá nejen celkový ekonomický vývoj trhu, ale i legislativa a levný dovoz piva. Spotřebitelé upřednostňují cenově výhodnější zboží a pivo. Mnozí z oboru museli změnit obchodní taktiku a přístup k zákazníkovi. Malé a minipivovary ale slaví oproti těm velkým úspěch a statečně bojují s negativními vlivy.
Jak si stojí české pivo
Podle nejnovějších statistik Češi pijí menší množství alkoholu než dřív. Klesá zejména spotřeba oblíbeného piva, které mírně zdražilo, a Češi začali upřednostňovat piva balená a méně chodili do hospod. Tuzemské pivovary v roce 2009 vyrobily zhruba o šest procent méně piva než v roce 2008. Čísla za rok 2010 naznačují menší propad, než se očekávalo. Významné snížení spotřeby a změnu její struktury zaznamenal i Měšťanský pivovar Strakonice.
Menší pivovary, které jsou více závislé na lokální konzumaci piva, se i v době recese svou produkcí pohybují nad procentuálním propadem velkých pivovarských společností. Měšťanský pivovar Strakonice se snaží reagovat na podmínky, které trh nabízí. V čase poklesu je nutné hledat nové příležitosti a nevyužité trhy. Zákazníkům proto nabízí nové typy balení a přichází na trh s inovovanými a „moderními“ produkty. Za velmi důležité je považována věrnost zákazníka. Opětovný nákup, návštěva oblíbené hospůdky či restaurace jsou v této složité situaci balzámem.
Rok 2010 ve strakonickém pivovaru
Rok 2010 v Měšťanském pivovaře Strakonice byl ve znamení zvyšování kvality. Významným krokem byla výměna stáčírny. Modernizace stáčírny byla dlouhodobě plánována. Byl zvolen takový termín, aby stáčení a dodávky byly ohroženy co nejméně. Výhodou nové linky je plná automatika, což usnadní práci zejména výrobnímu personálu. Zavedením moderní technologie se zlepšila chuťová složka piva v láhvích a doba trvanlivosti se prodlouží na čtyři měsíce.
V květnu se veřejnosti představil nový ležák Otavský zlatý, který téměř okamžitě bodoval. Ve Strakonicích se vyrábí světlý a tmavý ležák Strakonický Dudák Premium, Nektar a Black, světlé výčepní pivo Strakonický Švanda. Pivní speciály zastupují „Šamp“ – pivní sekt, polotmavý ležák Klostermann, Velkopřevor 14º, světlý kvasnicový ležák a Král Šumavy.
Rok 2011, zn. „Nové možnosti“
Za prioritu roku 2011 jsou považovány další investice. Pro zákazníka jsou připraveny různé zajímavosti
Měšťanský pivovar Strakonice je posledním měšťanským pivovarem v České republice. Pivo vaří tradiční metodou. Objevuje se mezi podporovateli kulturních akcí, jako je Mezinárodní dudácký festival, nebo samostatně pořádá pivní slavnosti a poutě.
jako soutěž o hodnotné ceny nebo vstup nového produktu na trh. Pivovar také plánuje oslovit nové potenciální trhy a rozhodně se nechce spokojit s lokální působností. Průnikem do větších měst se daří zdárně budovat síť nejen restaurací, ale povědomí o strakonickém pivu.
Více informací naleznete na www.pivovar-strakonice.cz.
Zdroj: Český kutil.cz
[Dudák Strakonice] 07:37 [permalink] [comments: 2]
Dobrý sládek se učí celý svůj život
[pondělí, 28. březen 2011]
Podnikatel Libor Čech pozval do pokračování Štafety Strakonického deníku sládkovou strakonického pivovaru Dagmar Vlkovou.
Pověz nám pro začátek něco o sobě.
Mým rodištěm jsou severní Čechy. Vyrůstala jsem s rodiči, babičkou a starší sestrou na vesnici nedaleko Loun. Vzpomínám na každoroční dovolené, můj tatínek dokonce postavil karavan, abychom nemuseli spát ve stanu. Mé dětství bylo pohodové a šťastné. Navštěvovala jsem výběrovou základní školu s rozšířenou výukou jazyků v Lounech a po škole jsem často zacházela za svou maminkou, která pracovala v místním pivovaře. Tam se začala utvářet láska k mému současnému povolání. Vnímala jsem vůni čerstvě uvařené mladiny, umění a vůli sládků uvařit to nejlepší pivo, na které mohou být pyšní, vždyť je to živý organismus od začátku do konce.
Poté se mi podařilo zvládnout přijímací zkoušky na pivovarskou průmyslovku v Praze. Tam jsem strávila příjemné čtyři roky. Mezi školou a praxemi v pivovarech obklopena přáteli, s některými se stýkám dodnes. Nebyla jsem nejlepším studentem, ale ani nejhorším. Můžu dnes s odstupem času říct, že jsem si studentská léta užívala.
Kdy jsi se poprvé setkala se skutečnou praxí?
Po maturitě jsem nastoupila do lounského pivovaru. Musela jsem absolvovat povinné kolečko ve výrobě jako technolog výroby podnikového ředitelství Severočeských pivovarů. Tam jsem se také poprvé setkala přímo s realitou práce v pivovaře. A už tenkrát jsem pochopila, že jestli chci být jednou dobrý sládek, musím tomu dát kus srdíčka a vůli vzdělávat se celý život.
Ve strakonickém pivovaru jsem začínala zase od začátku. Laboratoř, podsládek, manažer kvality - na tuto pozici mě ještě na několik měsíců dosadil současný ředitel společnosti, abych se zdokonalila v legislativě, sládek. Před deseti lety mě do pivovaru přijímal pan Vondřička, dlouholetý sládek. Tehdy mi dal šanci pracovat v pivovaře, aniž by mě vlastně znal, ale důvěřoval mi, toho si dodnes velice vážím.
Máš spokojenou rodinu, předpokládám, že je pro tebe velmi důležitá?
Rodina je velmi důležitá. Mám dobrého manžela, domov pro naše děti a své rodiče. Vzájemná pomoc je skutečným přínosem. S manželem jsme spolu 19 let, je mezi námi obyčejné lidské štěstí, podpora. Dceru a syna bych ráda naučila lásce, toleranci, umět vážit si sami sebe, ale také trochu pokoře.
Řekni nám, jak jsi se ocitla u nás na jihu?
V jižních Čechách mám své kořeny z otcovy strany. Starší sestra se provdala do Mladějovic. Tady jsem poznala svého manžela Pavla. Postavili jsme si zde domov. Ten jsme po čase rozšířili, aby v něm mohli bydlet i moji rodiče s babičkou.
Pocházíš z Lounska. Vidíš rozdíly mezi tamními lidmi a Jihočechy?
Rozdíly jsem nejvíc vnímala po svatbě. Myslím si, že Jihočeši mají pevnější osobní vztahy, více si vzájemně pomáhají, ale pomaleji mezi sebe přijímají. Je to jistě individuální a rozdíl mezi městem a vesnicí je také patrný. Sever byl více průmyslový a snadněji se vydělávaly peníze. Jihočeši se v zemědělství museli více nadřít. To byla léta 1992. Dnes již nová generace má širší možnosti a rozdíly se vyrovnávají.
Jak přijmuli konzervativní strakoničtí pivovarníci ženu jako svého sládka?
Žena jako sládek. Myslím, že je úplně jedno, jestli sládek nosí sukni nebo kalhoty. Dobrý sládek se učí celý život. Mám kolem sebe kolektiv lidiček, kteří dávají pivu kus toho srdíčka a záleží jim na tom, abychom vařili dobré pivo. Respekt si získávám tím, co umím a kolektivní spoluprací. Pracovník, který vnímá svůj přínos a poctivě pracuje, je tím nejpevnějším základem a já si vážím každého z nich. Samozřejmě musím jít příkladem. Flákač u mě zelenou nemá a umím to dát zřetelně najevo.
Nestalo se mi, že by někdo špatně nesl, že sládek je žena. Ženy mají mnohdy citlivější prahové vnímání chutí a vůní. Odkaz, který mi dlouholetý sládek pan Vondřička předal, byl jasný: ,,Zachovat charakter a kvalitu strakonického piva“… a mladý sládek poslouchat musí, už z úcty k tradici a patriotům našeho piva. V pivovarství platí takové staré pravidlo: ,,Kvasnice a sládek se nemění a nástupce se musí vychovat a žezlo pěkně předat“, pak to funguje dobře. Odtud i pramení určitá hrdost pivovarských na toto povolání.
Často se zúčastňuješ různých přehlídek pivovarů v roli degustátora. Co je potřeba, aby byl člověk degustátorem?
Degustátor musí mít v první řadě degustační zkoušky a hlavně schopnost rozlišovat i nízké koncentrace chutí a vůní. Je to částečně takový dar od boha. Každý tuto schopnost nemá.
Se strakonickými pivy se účastníme pravidelně dvou degustačních soutěží ze zhruba šesti pořádaných. Je tam velká konkurence a každý pivovar chce vyhrát. Na degustace jezdím ráda proto, že mohu reprezentovat strakonické pivo a dostanu možnost porovnat naše piva s ostatními. Ta třešnička na dortu je pak medailové umístění. V posledních letech se nám daří. Při vyhlašování výsledků, když slyšíte medailové příčky - strakonický pivovar, zahřeje to a myslím na ty lidičky v pivovaře, že jsme společně odvedli kus poctivé práce.
Ráda úspěšně experimentuješ v nových recepturách piva. Máš pro nás tento rok připravenou nějakou novinku?
Nedá se říct, že moje nové receptury - Klostermann, Král Šumavy či Otavský Zlatý byly experimenty. Receptury jsem nastavovala řízeně. Z dřívějška jsem měla základ - ležák Premium jako střed, začala jsem vařit jako kmenovou várku bez ředění Švandu a Nektara. To jsou piva, která tvoří základ. Otavský Zlatý je charakterem lehčí pivo než Premium a více vyniká vyšší chmelení - to pro pivaře, kteří mají rádi vyšší hořkost. Král Šumavy je naopak těžší pivo s přídavkem karamelového a bavorského sladu, je to pivo pro chuť, pro sametové pohlazení a dobré spaní. A Klostermann je vymazlený polotmavý ležák. Hledala jsem hranici, aby bylo příjemné pro muže i ženy. Každý pivovar má jedno pivo, které je nejlepší. Máme dnes zastoupenu většinu kategorií piv, chci jen udržet kvalitu. Nad novinkami se musíme zamyslet spolu s ředitelem společnosti.
Taky si zajdeš na pivo do nějaké oblíbené hospůdky?
Do hospůdky ráda zajdu. Sládek pivo vaří a hospodský ho dělá. U nás v Mladějovicích je hospodský třída, stará se o čistotu výčepu a pivo má jak křen. Vím, že je spousta hospodských, co to umí. Pivo pak popouzí k dalšímu napití a když je dobrá parta, nechce se domů.
Jednou jsi mi říkala, že tvým snem je mít malý pivovar, nepřešlo tě to ještě?
Mým snem skutečně byl malý pivovárek. Přešel mě ve chvíli, kdy jsem vešla do strakonického pivovaru. Na první pohled jsem si ho zamilovala. Není ani velký ani malý, je v něm čisto a útulno. Řeka mu dává velké kouzlo a patří k tradici města a dudácké muziky. Co nejvíc obdivuji, je patriotismus lidí ke strakonickému pivu. Mají ho rádi a vnímají jeho originalitu.
Vím, že trávíš spoustu času v pivovaru, máš čas na své záliby? Jestli ano, na jaké?
Mým životem je rodina a děti. Zálibou pivovar. Ráda čtu. Mám vše, co si jen můžu přát.
Na závěr bych ráda poděkovala městu Strakonice za práci, kterou mám ráda, Strakonickému deníku a jeho redaktorům za možnost vyjádřit se a čtenářům posílám pivovarský pozdrav: ,,Dej bůh štěstí“, zdraví a veselou mysl.
Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Lucie Kotrbová
[Dudák Strakonice] 09:42 [permalink] [comments: 3]
Prodeje Staropramenu loni kvůli krizi klesly o sedm procent
[pondělí, 28. březen 2011]
Pivovary Staropramen loni prodaly v Česku a v zahraničí bez započtení licenční výroby 2,8 milionu hektolitrů piva, což je o sedm procent méně než o rok dříve. Na výsledcích se tak podle mluvčího Pavla Barvíka podepsaly dopady krize a zvýšení spotřební daně u piva o třetinu od loňského Nového roku. Pokles u Staropramenu je zhruba o procento nižší než pokles celého pivního trhu v Česku, který podle údajů Svazu pivovarů a sladoven činil 7,9 procenta.
Výsledky druhého hráče na tuzemském trhu jsou ale podle pivovaru nakonec lepší, než avizoval vývoj v loňském prvním pololetí. „Zhoršené makroekonomické údaje včetně rostoucí nezaměstnanosti zmenšily příjem obyvatel, což v kombinaci s nedůvěrou spotřebitelů v ekonomiku vyvolalo přirozenou reakci v omezení zbytných výdajů, mezi které spotřeba piva patří,“ řekl k vývoji na trhu generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen Zbyněk Kovář.
„Nejsilnější zbraní na tuto situaci se ukázaly investice do našich klíčových značek a oživení spotřeby zavedením novinek” dodal. To se týká především nového jedenáctistupňového Staropramenu a piva Braník, který pivovar začal prodávat v dvoulitrové PET lahvi.
Domácí prodeje společnosti klesly o necelých sedm procent. Pokles se týká především značek z levnější nabídky, konkrétně se značek Vratislav a Sládkův Měšťan. Značka Staropramen, která je vlajkovou lodí společnosti, zaznamenala loni pokles o necelá tři procenta.
Celkový export Staropramenu se loni snížil o devět procent. Pivo vozí Staropramen do 30 zemí světa, mezi největší trhy patří Velká Británie, Německo, Švédsko, Slovensko, Ukrajina a Rusko; od loňska mohou Staropramen ochutnat také v Chorvatsku a Srbsku. Licenční výroba naopak stoupla o 17 procent.
Jednička tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj prodal loni v Česku a v zahraničí 9,9 milionu hektolitrů piva, což znamená meziroční pokles o šest procent. Co se týče pouze českého trhu, prodeje celé skupiny Prazdroj se snížily na sedm milionů hektolitrů piva, což bylo meziročně o osm procent méně.
Zdroj: Zprávy E15.cz
[Molson Coors Central Europe] 09:39 [permalink] [comments: 1]
Prazdroj končí s tradicí, pivovarský povoz vyjede do ulic Plzně naposledy
[sobota, 26. březen 2011]
Jedna z plzeňských rarit, pivovarský koňský povoz brázdící město, definitivně končí. Posledního března vyjede z brány Prazdroje na poslední pravidelnou vyjížďku centrem města. Pivovar tvrdí, že dnešní doba už tradičnímu rozvážení piva nepřeje, navíc se prý bojí o bezpečnost povozu na rušných silnicích.
"Pivovar nám neprodloužil smlouvu," říká smutně kočí Jana Míčová ze slavného rodu plzeňských povozníků Šůsů. Bývalá ekonomka vystřídala na kozlíku svého otce, legendární postavu Jana Šůse, který před pěti lety zemřel.
"Dnešní doba není vhodná pro pokračování tohoto historického druhu dopravy piva každodenně," vysvětluje mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.
Připomíná, že koně vyjíždějí z pivovaru na jednu z nejfrekventovanějších komunikací. "Máme obavy, aby nedošlo k neštěstí," dodává Mareček.
S renovovaným povozem taženým kobylkami Barnou a Bajkou zavážela Jana Míčová ještě před pár lety hospody v centru Plzně. Od roku 2009 ale vyrážela už jen na propagační jízdy, historický povoz vozil také svatebčany, zúčastnil se Svatováclavské nebo Tříkrálové jízdy.
"Vůbec nevím, co mám dělat. Skončím s koňmi na pracáku," krčí rameny povoznice.
To, že jí Prazdroj smlouvu od dubna neprodlouží, ví teprve pár dní. A stále nechce uvěřit, že by měla být posledním povozníkem z rodu Šůsů. Tím prvním byl její pradědeček. Podle slov Jiřího Marečka ale pivovar ani město o raritu zcela nepřijdou.
"Zvažujeme, jak povoz i nadále návštěvníkům představovat. Například při slavnostních událostech, při Pilsner Festu nebo Historickém víkendu, kdy je doprava v okolí pivovaru regulována," prozradil mluvčí Prazdroje.
"Nárazové akce nás neuživí," namítá Míčová. Od pivovaru dostala nabídku na odkoupení povozu - bez koní. "Barnu a Bajku bych stejně nedala. Před osmi lety je kupoval ještě můj táta. Jsou členy naší rodiny," říká rozhodně Jana Míčová.
Letitá tradice
Prazdroj používal koňské povozy k dopravě piva od svého založení. Po druhé světové válce do roku 1957 jezdily už jen po areálu pivovaru.
V plzeňských ulicích se znovu objevily až po roce 1990. Z pěti spřežení nakonec vydrželo jen jedno, kočírované Janem Šůsem. Před třemi lety prodělal jeho historický vůz z roku 1942 kompletní ozdravnou kúru za bezmála 400 tisíc korun.
Zdroj: Plzeň iDnes.cz | Autor: Jaroslava Šašková | Foto: Daniel Beran
[Prazdroj Plzeň] 21:00 [permalink] [comments: 11]
Čápi hnízdícící na pivovarském komínu jsou už doma
[pátek, 25. březen 2011]
Ve čtvrtek 24. března přiletěli čápi do Březnice. Párek vyvádějící mláďata na komínu březnického pivovaru zpozoroval v 18.30 podsládek Alois Blahna.
„Čáp přilétl na hnízdo, samice posedávala na komínu sladovny,“ řekl Deníku František Trantina z Pivovaru Herold Březnice. Díky čapímu páru, který přilétl letos společně, se mohou někteří lidé těšit na prohlídku pivovaru spojenou s ochutnávkou. Pivovar totiž poněkolikáté pořádal soutěž v tom, kdo nejlépe odhadne datum příletů čápů na komín.
Už hrabě Jan Nepomuk Pálffy, majitel zámku a pivovaru, vždy odměnil sudem piva toho zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín zámeckého pivovaru v Březnici.
Přílety čápů ze zimovišť se každoročně těší velké přízni mnoha obyvatel. Mnozí si zapisují přílety i odlety už řadu let a březnické čápy sledují ornitologové, nyní z České ornitologické společnosti, od roku 1930, kdy zde čápi na komínu staré kotelny zahnízdili. Čápům se věnuje i pivovar na svých webových stránkách, kde je vyhlašováná soutěž. „Ze záznamů se můžeme dočíst, že nejčasnější přílet byl v roce 1988, to se čáp objevil už 29. února. Byl to výjimečný rok, ze snůšky pěti vajec se čapí rodince podařilo odchovat čtyři mláďata. Nejpozději čápi přilétli v roce 2005, až 24. dubna. V loňském roce přiletěl čáp 2. dubna,“ dočteme se na webu březnického pivovaru.
Zdroj: Příbramský deník.cz
[Herold Březnice] 14:12 [permalink] [comments: 1]
Koláč z černého piva a další netradiční pivní recepty
[pátek, 25. březen 2011]
Pivo je český národní nápoj a v jeho spotřebě jsme na světové špičce. Zlatý mok je ovšem skvělý nejen k zapíjení oběda, ale můžete ho použít i při přípravě masitých či sladkých pokrmů, které díky němu dostanou specifickou a lahodnou chuť.
Pivo není příliš vhodné jako přísada do zeleninových jídel, ale pro masité pokrmy je naprosto ideální. Nepřebije chuť masa, činí ho křehčím a zvýrazní jeho specifika. Pivo je sice přirozeně hořké, ale obsahuje i slad, který mu přidává nasládlou chuť a tím pádem vytváří harmonickou kombinaci.
Pivo lze použít při pečení, dušení, podlévání, marinování, ale dokonce se z něj dají dělat i pomazánky, polévky nebo dezerty. Obecně je vhodnější používat v kuchyni sladší piva, ale můžete zkoušet různé druhy a najít si to, které vám bude nejvíc vyhovovat. Pamatujte, že čím déle se pivo vaří, tím výraznější chuť jídlo získává. Chuťově se velmi dobře doplňuje s kořením, vhodný je třeba bobkový list, zázvor, badyán, anýz nebo nové koření.
Pořádná pivní cibulačka
Množství: pro 4 osoby
6 cibulí, 5 dl černého piva, olej a kousek másla, 4 stroužky česneku, ½ kávové lžičky cukru, 6 dl silného kuřecího vývaru, sůl a pepř, ½ badyánu a špetka drceného kmínu, chleba na opečení, petrželka
1) Oloupeme cibuli a česnek nakrájíme na plátky. Poté orestujeme na oleji s máslem do lehké zlaté barvy.
2) Přidáme cukr a necháme trochu zkaramelizovat. Zalijeme pivem, vývarem, přidáme koriandr a pomalu vaříme asi 15 minut.
3) Podle potřeby dochutíme solí, pepřem a drceným kmínem. Zdobíme nasekanou zelenou petrželkou a kostkami opečeného nakrájeného chleba.
Vepřový medailonek pečený v alpském špeku s jemným bramborovým koláčkem
Množství: pro 4 osoby
800 g vepřové panenky, 120 g tence krájeného jihotyrolského špeku, 800 g oloupaných brambor, 2 vejce, 30 g hrubé mouky, sůl, čerstvě mletý pepř, čerstvý tymián nebo rozmarýn, 150 g zakysané smetany, 200 g mražených lesních brusinek, 1dl piva
1) Vepřovou panenku rozdělíme na jednotlivé medailonky, které opepříme a důkladně zabalíme do plátků špeku a necháme v chladu odpočinout.
2) Uvařené a vychladlé brambory rozmačkáme, přidáme vejce, mouku, tymián nebo rozmarýn, sůl a pepř, promícháme a dáme péct buď do jedné formy (vymazané a vysypané), nebo do jednotlivých formiček. Pečeme při 170 °C po dobu 20 až 30 minut.
3) Brusinky svaříme spolu s pivem a necháme odpařit většinu tekutiny. Můžeme dosladit třtinovým cukrem.
4) Maso opečeme zprudka na grilu (pokud použijeme grilovací pánev s vroubky dosáhneme mřížkového efektu) a servírujeme s bramborovým koláčkem. Dekorujeme zakysanou smetanou a rozvařeninou z lesních brusinek.
Koláč z černého piva s pomerančovou polevou
4 vejce, 250 g cukru krystal, 100 g kukuřičné mouky, 200 g hladké mouky, 2 dl černého piva, 0,5 dl kysané smetany, 1 lžíce měkkého másla, 1 prášek do pečiva, strouhaná kůra z 1/2 chemicky neošetřeného pomeranče
Na potírání: 3 lžíce pomerančové marmelády, šťáva z jednoho pomeranče
1) Ve šlehači ušleháme vejce, cukr krystal a kousek měkkého másla do husté pevné pěny. Pak přidáme černé pivo, kysanou smetanu a obě mouky s práškem do pečiva. Nakonec strouhanou pomerančovou kůru a promícháme.
2) Kulatou dortovou nebo koláčovou formu vymažeme máslem a dno i boky vyložíme pečicím papírem. Těsto nalijeme do formy a pečeme při teplotě 180 °C asi 45 minut. Vpichem špejle zjistíme, zda je těsto propečené.
3) Hotový koláč vyndáme z trouby a necháme 20 minut chladnout. Mezitím svaříme pomerančový džem s pomerančovou šťávou na hustý sirup. Tímto sirupem potřeme povrch koláče a necháme zcela vychladnout.
Zdroj: Ona iDnes.cz | Autorka: Dagmar Dandová
[Ostatní pivní dění] 14:05 [permalink] [comments: 1]
Přehlídka pivovarů nabídne kromě skvělých nápojů i Žlutého Psa
[pátek, 25. březen 2011]
Akce se koná v Karlových Varech od 26. dubna do 4. května a zahraje řada kapel
Už za pár týdnů se v Karlových Varech rozezní první koncerty pod širým nebem. Stane se tak v rámci akce České pivovary v Karlových Varech, která se bude konat na prostranství u hlavní pošty.
„Účast přislíbilo třináct pivovarů, takže lidé si pochutnají na nejrůznějších značkách piv a možná ochutnají i některá, co zatím neměli,“ uvedl Vladimír Suchan z agentury Vlny.
V rámci této akce se lidé dočkají pravidelných odpoledních koncertů, které zahájí v úterý 26. dubna. Vrcholem bude určitě víkend. „V pátek 29. dubna se mohou lidé těšit na vystoupení Milana Schelingera. Společně s ním vystoupí také populární karlovarská kapela Proměny,“ nastínil Suchan.
O den později – v sobotu 30. dubna zahraje v odpoledním programu skvělý Uriah Heep Revival, který patří k oblíbeným kapelám tohoto typu, zvlášť proto, že přehrává písničky z nejslavnějšího období skupiny. Sobotní program dále doplní Shadows Revival.
V neděli 1. května si přijdou na své příznivci Ondřeje Hejmy a jeho kapely Žlutý Pes. Ta nabídne průřez svými hity, které určitě velmi zpříjemní popíjení piva a pobaví lidi. Společně se Žlutým Psem vystoupí kapela Bernard Blues Band v čele s kytaristou Mílou Froňkem.
Kromě zmíněných kapel si na své přijdou i další hudební fanoušci. „Kromě jmenovaných vystoupí například rockové trio Tajfun a některé další oblíbené kapely, program ještě dolaďujeme a lidé se ho včas dozvědí,“ slíbil Suchan.
Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Jan Havelka
[Ostatní pivní dění] 11:58 [permalink] [comments: 7]
Pivovar Černá Hora od dubna zdraží pivo
[čtvrtek, 24. březen 2011]
Se začátkem jara má pro pivaře Pivovar Černá Hora dvě zprávy. Ta špatná je, že od prvního dubna zdraží téměř všechny druhy točených piv. Ta dobrá, že na trh přichází s novými nopálovými pivy. Nopálové pivo, tedy pivo s výtažkem z opuncie, se nikde jinde v Česku koupit nedá.
Obchodní ředitel Pivovaru Černá Hora, který je od loňska součástí pivovarnické společnosti K Brewery, Bořivoj Bartoněk tvrdí, že černohorské pivo naposledy zdražovalo před dvěma lety. „Jen na začátku loňského roku byla cena upravena o zvýšenou spotřební daň. Teď je hlavním důvodem pro navýšení ceny piva zejména zdražení sladu až o pětadvacet procent. Dále má vliv zvýšení ceny energií, hlavně za plyn, který pivovar používá při vaření piva na varně,“ vysvětlil Bartoněk.
Zdraží hlavně piva v sudech, a to v průměru o šedesát haléřů na půllitr. Ze sudových zůstanou na stejné ceně pouze pšeničný ležák Velen a tmavý ležák Granát, která podražila už loni v říjnu. „I přesto však černohorská piva ve srovnatelné kategorii piv zůstávají mezi těmi nejlevnějšími,“ zdůraznil obchodní ředitel. Naopak hlouběji do peněženky nebudou muset sáhnout ti, kteří kupují lahvová piva z černohorské produkce. Z těch totiž bude zdražovat pouze nealkoholické pivo Forman a pivní speciály Black Hill a 1530. Na stejné ceně zůstávají všechny druhy limonád.
V nových nerezových ležáckých tancích v Černé Hoře v těchto dnech dokvašuje první várka nových nopálových piv. Ta budou ve variantách nealkoholické, pšeničný ležák a světlé výčepní. „Výtažek z opuncie dodává pivu exotickou vůni květu, která je podpořena nasládlými tóny v chuti. Ta zvýrazňuje plnost piva a zjemňuje hořkost,“ popsal sládek pivovaru Vlastimil Zedek. Opuncie, která má mít i léčivé účinky, se do piva bude přidávat ve formě extraktu.
Poprvé příští neděli
Lidé nopálové pivo budou moct poprvé ochutnat příští neděli při zahájení turistické sezony na Blanensku. Program plný zajímavých akcí kromě pivovaru pořádají města Blansko a Boskovice.
Nopálová piva budou k dostání pouze v sudech. „Je to premiéra. Trh si sám řekne, a pokud nové pivo půjde na odbyt, začneme ho dodávat i v lahvích,“ doplnil obchodní ředitel. Pivy s opuncií černohorský pivovar rozšíří nabídku vyráběných piv na dvacet.
Pivovar Černá Hora je součástí skupiny K Brewery od dubna loňského roku, kdy mu svůj podíl prodal tehdejší šéf a poloviční majitel firmy Jiří Fusek. Podle Bořivoje Bartoňka se pivovaru podařilo za loňský rok prodat o pět procent více piva než v roce 2009. „Přitom obecně došlo na českém pivním trhu k poklesu prodeje piva asi o deset procent. Nám se podařilo rozšířit i distribuci, uvedli jsme na trh nové značky a získali jsme řadu ocenění z degustačních soutěží. Máme za sebou úspěšný rok,“ pochlubil se obchodní ředitel. Pivovar loni také investoval, pořídil například šestnáct nových ležáckých tanků či dva nové roboty na paletování sudů a přepravek. Letos chtějí do podniku koupit mimo jiné kotel, který umožní energeticky využít kaly z čističky odpadních vod a mláto k výrobě páry pro potřeby pivovaru.
Podle Radka Pavlíka z oddělení marketingu se nenaplnily obavy, že by nový majitel omezil podporu různých akcí, na kterou byli pořadatelé v regionu zvyklí. „Nadále podporujeme fotbalové kluby, dětské domovy, kulturní akce, podílíme se na zahájení turistické sezony, pokračuje i tradice vyhlášených pivních poutí,“ doplnil Pavlík.
Zdroj: Blanenský deník.cz |Autorka a foto: Leona Paroulková
[Černá Hora] 18:51 [permalink] [comments: 11]
Prazdroj má 22 nových speciálních nápojářských ještěrek
[středa, 23. březen 2011]
Pivovar obdržel nových 22 manipulačních vozíků Hyster v unikátní nápojářské úpravě od společnosti Phoenix-Zeppelin. Upravená verze má kabinu řidiče umístěnou o 300 mm výše, což zajišťuje lepší výhled strojníka z kabiny a tím pádem i bezpečnější manipulaci s nákladem. Plzeňský Prazdroj používá celkem 148 vozíků Hyster různých typů a nosností.
Po uzavření dlouhodobého kontraktu s firmou Phoenix-Zeppelin na dodávku vysokozdvižných vozíků značky Hyster následovalo vyhodnocení zkušeností z provozu a praktického používání a obě firmy spolupracovaly na technických modifikacích.
"Na dvaadvaceti nových vozících Hyster oceňuji zejména redukci vibrací a hluku v kabině řidiče a vynikající výhled, který zásadním způsobem ovlivňuje bezpečnost práce
i manipulace. Ta je absolutní prioritou ve všech našich provozech,“ řekl Jakub Nový, specialista flotily manipulační techniky Plzeňského Prazdroje.
"Do plzeňského závodu jsme dodali šest vozíků Hyster S7.0FT v nápojářské verzi, přičemž dalších šestnáct stejného označení jich pracuje v pivovarech ve Velkých Popovicích, Nošovicích a v obchodně distribučních centrech Plzeňského Prazdroje po celé republice,“ řekl Michal Beneš, ředitel prodeje Hyster ze společnosti Phoenix-Zeppelin.
Nově dodané stroje Hyster S7.0FT s plynovým pohonem tak mají oproti předchozím modelům řadu vylepšení – např. třístupňovou převodovku DuraMatch™ 3, která šetří motor při dlouhých cestách s nákladem, nebo automatický systém snižování rychlosti (ADS), s nímž řidič minimalizuje opotřebení brzdy a zvyšuje životnost svého stroje. Vozík dokáže vyzvednout až čtyři palety s pivem o váze až 3 600 kg do výšky 3,8 metru při vyložení těžiště 1,2 metru.
Spolupráce obou společností začala již před třemi lety, kdy Phoenix-Zeppelin zvítězil ve výběrovém řízení na dodavatele manipulační techniky. V současné době dochází k plnění smluvních podmínek. "Všechny vozíky jsme dodali v rámci operativního pronájmu. Pořizování vozíků za pomoci operativního pronájmu je trendem, který se na českém trhu zabydlel a v dalších pěti letech bude pokračovat,“ řekl Michal Beneš.
S vozíky Hyster jsou při manipulaci s pivem a obalovým materiálem už od první dodávky v roce 2008 celkově spokojeni i řidiči a skladníci Plzeňského Prazdroje. "Servis a reakce techniků na potřebné údržbové zásahy jsou také velmi rychlé,“ říká Josef Procházka, manažer logistiky a služeb v Plzeňském Prazdroji, a dodává: "Díky sběrnici dat v každém vozíku můžeme snadno například vyhodnocovat efektivitu manipulační techniky a optimalizovat potřebný počet vozíků nebo sledovat náklady na zmanipulování jedné palety.“
Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz
[SABMiller] 14:41 [permalink] [comments: 5]
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088