Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Teplejšie počasie a rast vývozu pomohli nemeckým pivovarom zvrátiť v 1. polroku tohto roka doterajšie dlhé obdobie poklesu produkcie. Oznámil to tento týždeň Spolkový štatistický úrad.

Nemecko vyrobilo v prvých šiestich mesiacoch celkovo 4,946 miliardy litrov piva, čo medziročne znamená rast o 1 % a zároveň prvý medziročný rast za šesť mesiacov od roku 2007. "Jednoznačne sa na tom podieľalo počasie," povedal Jürgen Hammer zo štatistického úradu, poukazujúc na teplý apríl a máj, v ktorých sa dopyt zvýšil najviac.

Objem piva určeného pre domáci trh vzrástol za 1. polrok prvýkrát od horúceho leta 2006, keď sa v Nemecku konali Majstrovstvá sveta vo futbale. Produkcia pre domáci trh vzrástla medziročne o 0,2 %.

Aj keď priemerný Nemec stále ročne vypije okolo 120 litrov piva, čo na deň predstavuje zhruba jeden pohár, spotreba v posledných rokoch klesala. Dôvodom je rast popularity vína a iných nápojov. Situáciu aspoň čiastočne začínajú vylepšovať ostatné krajiny. Objem piva určeného na export, ktorý však predstavuje len asi 10 % z celkovej produkcie nemeckých pivovarov, vzrástol medziročne o 5,3 %. V prípade krajín mimo Európskej únie však vývoz vzrástol až o 13,6 %.

Zdroj: TASR | Reuters


O Chýnovu (původně též Chejnov) je známo, že je jedním z nejdéle trvale osídlených míst v Čechách. Zmínky o něm jsou již v Kosmově kronice a vztahují se k roku 981. Původně ho vlastnili Slavníkovci, kteří tu vybudovali tvrz, která byla později za Arnošta z Pardubic přestavěna na malý hrad. V 15. století získali Chýnov Malovcové z Malovic a nastal postupný rozmach obce. Zasloužil se o něj především Jakub Krčín z Jelčan, který zde vybudoval první moderní vodovod. Voda se přiváděla otevřenou strouhou z více než ze dvou kilometrů vzdáleného rybníka a byla rozvedena sosnovými rourami do několika městských kašen a studní.

Současně s vodovodem byl roku 1581 postaven i pivovar, který sloužil místní šlechtě. Nejprve Malovcům, pak Vencelíkům, Eggenbergům a nakonec Schwarzenbergům, podle nichž se někdy nazýval také Schwarzenberský. Poslední pivo bylo v Chýnově uvařeno tři dny před koncem roku 1948. Pivovar tehdy vyráběl zhruba pět tisíc hektolitrů zlatavého moku ročně (říká se že vynikající kvality) a jeho provoz se po znárodnění prý již nevyplatil. Byl proto přeměněn na sklad třeboňského piva a jeho stav se začal zhoršovat. Po roce 1989 zůstaly z kdysi výstavného pivovaru už jen smutné zbytky, které dál chátraly.

Právě v srpnu letošního roku ale otevírá současný majitel malou předzahrádku s výčepem (zatím dováženého piva) s cílem vrátit pivovaru život. Otevření má sloužit i jako předzvěst před otevřením pivovarského klubu (na přelomu příštího roku). Stavte se u nás na jedno (nebo i na víc) za velmi velmi osvěžující cenu... Přispějete tím i na rekonstrukci této skvostné památky...

Dr.Valek, Walboria s.r.o.

Chýnovský pivovar: otevření předzahrádky s výčepem

[pi] 07:38 [permalink] [reaguj]


Slávu plzeňského pivovarnictví šíří už několik let po celém světě sládek Josef Krýsl. Nejenže pomáhá při stavbě minipivovarů, ale zároveň učí, jak správně pivo čepovat a starat se o ně.

Foto

Kde všude už jste pivo vařil?

Moje první zahraniční pivovary vyrostly ve Vietnamu. Tam jsem nebyl dodavatelem, ale sládkem a šéfmontérem v jedné osobě. Chvilku jsem se motal v Kalifornii a v severním Mexiku po pivovarech, které tam stavěly české a slovenské firmy. První vlastní dodávku do ciziny jsem měl do Kalugy v Rusku, shodou okolností se tam vyrábí škodovky a licenčně pivo Prazdroj. Další pivovar byl na Slovensku v Prievalech a potom následovalo Švédsko.

Máte na svém kontě nějaký obzvláště exotický minipivovar?

Asi největší kuriozitou bylo zpracování nabídky restauračního pivovaru do Palestiny pro jediný tamní pivovar. Jeho majitelé jsou křesťané, a proto mohou vařit a pít pivo. Vesnice se jmenuje Taybeh a je několikrát vzpomenutá v Bibli. Majitelé mě navštívili v Plzni, společně jsme byli v Chrámu chmele a piva v Žatci. Navštívili několik mnou postavených malých pivovarů. Byli nadšeni, tak uvidíme, jak to celé dopadne.

V České republice v poslední době vzniká jeden malý pivovar za druhým. Myslíte, že to bude pokračovat i nadále?

Perspektiva výstavby malých pivovarů je zatím velká, ale všichni cítíme, že za pár let přijde nasycenost trhu. Ta přinese určité oddělení zrna od plev. Mnoho lidí má představu, že vaření piva je pomocí moderní techniky snadná záležitost. Technologie samozřejmě využívají řízené procesy tak, aby várky byly vždy ve stejném standardu, ale zkušený sládek je pořád nutností.

Čím to je, že se pivaři dnes ve větší míře přiklánějí k malým výrobcům?

Myslím, že vznik minipivovarů, ale nejen jich, je vlastně reakce na globalizaci všeho, co je kolem nás. Mnozí si začínají chodit nakupovat výrobky k malým pekařům, řezníkům, zelinářům. Proto se najednou objevila obliba farmářských trhů. Určitá část lidí přestala věřit v kvalitu prodávanou v mnohých supermarketech.

Kolik pivovarů se u nás vůbec může uživit?

Česká republika má před sebou možná ještě dalších 60 až 80 minipivovarů, to je asi odhad, jaký jsem udělal po návštěvě Anglie, Belgie a USA. Kolik se jich udrží, nevím, že ale všechny, co vzniknou, to se předpokládat nedá.

Jak se změnila česká pivní kultura po pádu komunismu?

Myslím, že velmi razantně, konečně začíná být pivo, vyjma laciných dryjáků, vnímáno jako nápoj mající svou gastronomickou hodnotu, a ne způsob jak dopravit do krve nějaké to promile alkoholu.

Jaký máte názor na laciná piva, která se dovážejí především z Polska?

Jsou jasnou ukázkou toho, že pro určitou skupinu lidí, a zatím je jich málo, je jedno, co piju, hlavně když se motám. Nijak se tím dovozem neznervózňuji, protože se to mě a ani mých zákazníků netýká. Je to stejné jako s krabicovým vínem. Než bych si ho koupil, tak si víno raději odpustím.

Váš syn Petr je sládkem v plzeňském pivovaru Purkmistr, u jehož zrodu jste byl. Radíte mu v jeho práci?

Ve své sládkovské praxi v Purkmistru se velmi dobře vyprofiloval. Radit mu moc nemusím, ale diskuze vedeme neustále. Dá se říci, že naše spolupráce je profesně dána, a tak si máme každý den co říci. Pomáháme si, radíme se a občas s dalšími sládky vyjíždíme na zkušenou. Vařili jsme třeba v Anglii, v Belgii, ve Švédsku nebo na Slovensku.

Zdroj: Deník | Autor: Ladislav Vaindl

http://www.denik.cz/ekonomika/plzensky-sladek-mozna-postavi-pivovar-v-palestine.html


Výběrová piva a pivní speciály "od Kocoura" znají hlavně pivní znalci z degustací a specializovaných pivoték. Piva se značkou Kocour jsou ale přístupná i v poněkud zastrčeném varnsdorfském pivovaru.

Foto

Produkce Kocoura se nese v duchu široké pivní rozmanitosti. Díky tomu tu narazíte na velmi pestrý sortiment, kde se spodně kvašené ležáky ocitají v drtivé menšině. Ať už jsou to piva typu IPA (India Pale Ale), APA (American Pale Ale) nebo třeba pšeničná piva Weizen, buďte si jistí poctivou technologií s důrazem na co nejbohatější projev piva ve sklenici.

A i když se pivovar Kocour snaží o pivo ve světovém kontextu, nedělá z něj cenově nedostupnou záležitost.

Pivovar Kocour má na Scuku první doporučující recenzi. Přečtěte si, jak na pivní průzkum do Varnsdorfu vyrazil Scukař Gerbill:

Na tenhle špendlík jsem fakt pyšný, stál mě totiž dost času a sebezapření. Varnsdorf není zrovna turistický tahák, notně otrhané pohraniční městečko by se skvěle hodilo jako kulisa hollywoodského postapokalyptického trháku a penzion, kde jsem se ubytoval, zase pro příští díl Varnsdorfského masakru motorovou pilou. Cestu do pivovaru jsem hledal pěšky pomocí navigace v mobilu a za asistence vietnamského trhovce, jinak bych totiž snadno zabloudil kamsi do pole, případně skončil v nejbližším německém lesíku.

Umístění v areálu bývalé keramičky skýtá každopádně spoustu možností pro rozvoj. Velkorysé vnitřní prostory byly rekonstruovány tak, aby podtrhly industriální ráz budovy, a přesto nepůsobí chladně. Středobodem pivnice je skvostná, v mědi vyvedená varná technologie, jíž sekunduje vymazlený bar a spousta drobných designových legrácek v interiéru.

Křídou psaná aktuální nabídka čepovaného piva čítala 8 kousků vlastní provenience a dvě piva z pivovaru Bergquell-Brauerei v blízkém lužickém Löbau.

Odhodlán ochutnat vše dostupné, aby se tak následný a neodvratitelný nocleh stal o něco snesitelnějším, začal jsem zostra svrchně kvašeným, 14º pivem IPA Samurai (0,3 l za 19 Kč) s nádherně hořkou a plnou chutí. To do mě klouzalo bezkonkurenčně nejlépe, a tak jsem se k němu během večera ještě několikrát vrátil. Jedenáctistupňové svrchně kvašené speciály EPA a APA (0,3 l za 19 Kč) také nezklamaly a připomněly mi mou první cestu do Anglie a historické setkání s pivy typu ale, které jsem tenkrát, coby sedmnáctiletý bloud, považoval za špatný vtip.

Chutě se mění a dnes jsem rád, že se tato piva sporadicky objevují už i u nás, konzervativní baště plzeňských ležáků. Patnáctistupňový polotmavý Ken, opět svrchně kvašené pivo, uzavřel kapitolu imperiálních piv k mé bezpodmínečné spokojenosti.

Pak už se zbývalo vrhnout na piva středoevropská, pšeničný 11º Weizen zrovna došel, a tak jsem přešel ke klasickým, 12º spodně kvašeným ležákům ve tmavé a světlé variantě (0,3 l za 15 Kč). Na cestu do hotelu a domů jsem ještě přikoupil pár lahvovaných kousků (v chladničce u baru mají slušný výběr lahvovaných piv), z nichž vyzdvihnu senzační nakouřený Weizen (0,5 l za 44 Kč), mimořádně zajímavé a chutné pšeničné pivo, jakých se moc nevidí.

Menu na A4 zastrčené ve fólii budilo dojem, že kuchyně je tu jaksi do počtu. Ani ve všech směrech průměrná obsluha neměla moc přehled o jídelním repertoáru a k pivům jsem dostal pouze tištěný výklad. I přes stručné menu kuchyně mé první dvě volby neměla, takže jsme se s obsluhou shodli na pečeném vepřovém koleně. Předvařené a dopékané kolínko (118 Kč) bylo nicméně výtečné, šťavnaté s křupavou kůrkou, doprovázené chlebem, nakládanou zeleninou a obligátní plnotučnou hořčicí.

Podnik považuji spíš za pivnici, takže slabší úroveň kuchyně lze tolerovat. Pokud bych jej ale mohl přenést někam do civilizace, přidat výkonnější servis a dobrou kuchyni, zřejmě by se stal mým oblíbeným útočištěm.

Hodnocení a doporučení na Scuku jsou nezávislá a pocházejí od prověřených neanonymních hodnotitelů. Scukaři si hradí útratu sami, Scuk zná jejich identitu a při svých hodnoceních jsou vázáni dodržovat etický kodex Scuku.

Zdroj: iHNed.cz | Scuk

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-52352940-radikalni-pivni-osveta-v-ospalem-varnsdorfu?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed


Zakázka přinese nová místa

[pátek, 29. červenec 2011]

Desítky lidí by mohly v nejbližší době v Hradci Králové získat práci díky stavbě pivovaru v gruzínském Saguramu.

Nová pracovní místa pro desítky lidí se v Hradci Králové vytvoří v nejbližší době.

Strojírenská společnost ZVU Potez a.s. totiž v uplynulém týdnu uzavřela kontrakt na dodávku pivovaru do Gruzie o kapacitě 600 tisíc hektolitrů ročně v hodnotě téměř 130 milionů korun.

Zajištění zakázky v požadovaných termínech vyvolá rovněž potřebu doplnění některých dělnických profesí, především kotlářů, zámečníků a svářečů,“ uvedl finanční ředitel ZVU Potez Michal Králík.

Pivovar vyroste ve městě Saguramo, zhruba dvacet kilometrů od hlavního města Tbilisi. „Náročný zákazník požaduje dodat zařízení do konce letošního roku tak, aby bylo možné během zimních měsíců provést montáž, zaškolení obsluhy a uvést zařízení do provozu od začátku dubna příštího roku,“ dodal Michal Králík. Společnosti se tak podařilo po předchozích dodávkách pivovarů do ruského Jakutska, bulharského Plevenu, gruzínského Natachtari a albánské Korci opět uzavřít smlouvu na dodávku kompletního investičního celku, při které dodavatel zajišťuje kompletní inženýring, výrobu, přepravu, montáž a uvedení zařízení do provozu.

Na této akci se bude podílet svými dodávkami řada hradeckých firem: při zpracování projektu vypomůže společnost DIO s.r.o. a při dodávce měření a regulace společnost ProjectSoft HK a.s.

Na místě byl při závěrečných obchodně technických jednáních i zástupce posledně jmenované firmy Tomáš Kulhánek, který Gruzii nenavštívil poprvé.

Rovněž i on potvrdil, že zájem gruzínských investorů o dodávky typicky českých technologií je značný. „Těší nás velký obchodní úspěch našeho dlouholetého obchodního partnera ZVU Potez. Jsme rádi, že po mnoha úspěšných zakázkách z oblasti automatizace velkých astronomických teleskopů, které nás podržely v období krize, se vracíme k pro ProjectSoft tradičním oborům z oblasti potravinářství, kde právě v pivovarnictví máme s řízením výroby piva dlouhodobé zkušenosti a vlastníme řídicí know-how. Věříme, že budeme dobře reprezentovat Českou republiku,“ sdělil Deníku Tomáš Kulhánek.

V současné době se Královéhradecký kraj dostal na druhou „nejlepší příčku“ v nezaměstnanosti. Lidí bez práce je v kraji jen 6,6 procenta. Lépe na tom jsou jen v Praze.

V našem kraji hodně nabírají zaměstnance ve Škodovce v Kvasinách. Ve větších firmách přes léto moc nové zaměstnance nyní nepřijímají, protože mají například letní odstávku provozu,“ uvedla Mária Paclíková z Úřadu práce v Hradci Králové.

Zdroj: Hradecký deník | Autor: Jan Pruška

http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/zakazka-prinese-nova-mista20110726.html


Přerovský pivovar Zubr bude v sobotu 30. července 2011 hostit špičky evropského hokeje. Do pivovaru totiž zavítá nejbohatší hokejový klub Evropy SKA Petrohrad, který je v Přerově na dvoutýdenním přípravném soustředěním.

Tým SKA Petrohrad přivezl do Přerova zkušený trenér a místní rodák Miloš Říha, držitel titulu Trenér roku v KHL. Mužstvo zde zůstane až do 6. srpna a v rámci přípravného soustředění odehraje hned několik zápasů, mezi nimi také s Oceláři Třinec, jejichž dnes obléká odchovanec HC Zubr Přerov Martin Vojtek.

Kromě toho je pro hokejisty připraven i odpočinkový program, mimo jiné právě návštěva přerovského pivovaru. Miloš Říha je totiž přerovským patriotem a na Zubra nedá dopustit, proto svým svěřencům zprostředkuje i trochu osvěty. Do pivovaru se svým manšaftem zavítá tuto sobotu v 18 hodin. Na hráče SKA Petrohrad čeká prohlídka varny, nové stáčecí linky, navštíví sklep a ochutnají kvasnicové pivo přímo z tanků. „Jsme přece bojovníci, takže ZUBR je náš oblíbenec. Zavítat do pivovaru je určitě ta příjemná část našich příprav,“ vyjádřil Miloš Říha.

V týmu SKA Petrohrad působí kromě Čechů brankáře Jakuba Štěpánka a útočníka Petra Průchy například i Tony Martensson, Dmitrij Kalinin, Maxim Afinogenov nebo Alexej Jašin – všechno někdejší hokejisté z NHL. V kádru má Petrohrad také Jevgenije Arťuchina.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov


Experimentátoři se v poslední době stali z plzeňských pivařů. Neholdují už pouze světlé desítce, jako tomu bylo ještě před nedávnem, ale dopřávají si klidně pivo višňové, pšeničné nebo kokosové.

Jsem rád, že je teď k dostání tolik druhů piv. Mám rád ochucená. Ta se dřív sehnat nedala v podstatě vůbec. V současné době už to takový problém není,“ říká Plzeňan Martin Svaček.

Plzeňské hospody se zájmu zákazníků přizpůsobily a často mají na čepu hned několik druhů piva. „Čepujeme jich osmnáct. Od deseti po osmnáctistupňové. Kromě klasických máme i ochucené speciály, například limetové nebo malinové,“ sděluje provozovatel Řemeslnické besedy Vít Noha.

Ovocná piva lidé většinou ochutnají a pak se vrátí ke klasičtějším. „Čtyřicet procent piv, která vyčepujeme, jsou světlé ležáky. Ale některá ochucená se občas prodávají na jejich úkor. Například, když máme v nabídce belgické višňové, je o něj obrovský zájem,“ konstatuje Petr Strnad z Klubu malých pivovarů. Tady mají vždy čtyři druhy piv, které každý den obměňují. Na čepu tu jsou piva z malých pivovarů z České republiky, Německa a Belgie.

Foto

Stále více prý jde na odbyt také pšeničné pivo, které je běžné v sousedním Bavorsku. To potvrzuje i majitel Staré koruny Jan Šmrha. „Mezi hosty je velmi oblíbené. To platí i o jeho limetkové variantě, kterou nabízíme teď. Lidé, co chodí na pivo pravidelně, si dávají většinou klasickou desítku. Jiné druhy zkoušejí spíše mladší zákazníci,“ dodává. Vyzkoušet tu lze dvanáct typů piva.

Na netradiční druh zlatavého moku vsadila i nová plzeňská restaurace PI.JEZ.PI. „Čepujeme šest druhů včetně našeho svrchně kvašeného piva s příchutí hořkého pomeranče. O ně je největší zájem. Zákazníci jsou zvědaví a chodí ho ochutnávat,“ uvedla vedoucí Vendula Zlatníková.

Na klasiku zase spoléhají v restauraci Na Libušíně. Z pěti čepovaných piv jsou čtyři světlá. Výjimkou je polotmavé. „Je dobré mít více druhů. Chtěli jsme dát hostům na výběr,“ doplňuje Jiří Vitvera z restaurace.

Podle plzeňského sládka Josefa Krýsla je dobře, že hospodští výběr rozšiřují. „Vždycky je dobré mít možnost výběru a porovnání. Co člověk, to originální chuť. Je až s podivem, že vlna zájmu o různé druhy piva nedorazila už dříve,“ říká Krýsl. Podle něho speciální ochucená piva lákají spíše sváteční pijáky. „Pravidelní pivaři ovocná piva ochutnají a pak se vrátí ke své desítce nebo dvanáctce,“ dodává.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/pivari-experimentuji-piji-visnove-i-kokosove.html


Dvaašedesát let bez piva

[středa, 27. červenec 2011]

Nechce se ani věřit, ale letos je tomu 62 let, co je posázavské město Ledeč bez piva. Naštěstí jen bez piva vyráběného přímo ve městě.

Foto

Začátkem roku 1949, když se z důvodu hospodárnosti rušily malé provozy, byl také zrušen bývalý panský pivovar v Pivovarské ulici, v němž se pivo vařilo více než tři století. Poslední várka se zde uskutečnila v lednu 1949.

Stojí za připomenutí i to, že právo vařit pivo mělo město již o 200 let dříve, ale měšťanský pivovar na náměstí neodolal v 17. století konkurenci pivovaru panského a zanikl.

Jak pamětníci uváděli, voda k vaření piva se čerpala z hluboké studně ve vápencovém podloží přímo u pivovaru. Tak nejen voda, ale následně i ledečský zlatavý mok z bývalého panského pivovaru měl správný říz a lahodnou chuť.

Zdroj: Třebíčský deník | Foto: Jaroslav Švanda

http://trebicsky.denik.cz/podnikani/20110727pivo-f3b0.html


Ministerstvo dopravy ČR a Plzeňský Prazdroj usilují o větší bezpečnost na silnicích. Obě strany proto podepsaly memorandum o spolupráci na zlepšení situace v oblasti bezpečnosti silničního provozu na území České republiky. Plzeňský Prazdroj jako dlouhodobě odpovědný výrobce piva klade důraz především na prevenci problematiky řízení v opilosti. V rámci spolupráce poskytne BESIPu 1,2 milionu pivních tácků na téma nepřijatelnosti řízení pod vlivem alkoholu a osvětu v oblasti viditelnosti na silnicích.

O tom, že mezi hlavní problémy na našich silnicích patří řízení pod vlivem alkoholu a viditelnost chodců, vypovídají statistiky Policie České republiky, podle nichž např. za letošní první pololetí přibylo nehod zaviněných pod vlivem alkoholu o 7 procent. „Na viditelnost jsme pak spolupráci nasměrovali proto, že jde o nejsnáze dosažitelný a nejefektivnější způsob zvýšení bezpečnosti chodců. Reflexní materiál na oblečení je totiž vidět podle podmínek až na 200 metrů,“ říká vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Kateřina Budínová a dodává: „Memoranda se společností Plzeňský Prazdroj si velmi vážíme, protože rozšiřuje vějíř aktivit ve prospěch bezpečnosti silničního provozu. Jeden každý život, který se nám touto cestou společně podaří zachránit, má svou cenu.

Deklarace mezi Plzeňským Prazdrojem a Ministerstvem dopravy ČR, podepsaná na dobu neurčitou, zahrnuje v nynější etapě plány do poloviny roku 2012. Prazdroj bude distribuovat do více než 20 tisíc hospod a restaurací po celé České republice celkem 1,2 milionu pivních tácků s informací BESIPu o nebezpečí alkoholu za volantem a se sdělením pro chodce o nutnosti být dobře vidět v silničním provozu. Plzeňský Prazdroj přidal na pivní tácky odpovědnostní vzkaz „Alkohol za volant nepatří“, který umisťuje na všechny marketingové materiály, a také odkaz na stránky zabývající se účinky alkoholu na lidský organizmus, www.napivosrozumem.cz.

Dlouhodobě propagujeme odpovědnou konzumaci alkoholu, proto vítáme možnost spolupráce s Ministerstvem dopravy a BESIPem. Myslím, že právě pivní podtácky jsou velmi vhodným nástrojem ke komunikaci odpovědnosti přímo v místech konzumace piva. Nejedná se ale o ojedinělou aktivitu Prazdroje v oblasti prevence řízení pod vlivem alkoholu. Mezi naše dlouhodobé aktivity patří například služba pro řidiče Promile INFO na zjištění zbytkového alkoholu v krvi. Doufáme, že veřejnost také vnímá odpovědnostní vzkaz „alkohol za volant nepatří“, který dobrovolně umisťujeme na všechny marketingové kampaně a reklamní materiály. Věřím, že spolupráce s Ministerstvem i BESIPem přiměje řidiče i chodce k větší odpovědnosti,“ uvedla k problematice Drahomíra Mandíková, ředitelka oddělení vnějších vztahů Plzeňského Prazdroje.

Novinkou je také spolupráce Ministerstva dopravy na již zavedené službě Promile INFO, kterou za podpory Plzeňského Prazdroje dlouhodobě provozuje občanské sdružení SANANIM.

Bezpečnost silničního provozu (BESIP)

BESIP je samostatné oddělení Ministerstva dopravy ČR. Zabývá se metodikou dopravní výchovy dětí ve školách a preventivně informačními kampaněmi zaměřenými na všechny věkové kategorie účastníků silničního provozu. Aktuálně jsou připraveny dvě prázdninové kampaně BESIP. První z nich nese název „Je to na Tobě“ a zaměřuje se na problematiku alkoholu a drog za volantem. Snaží se s touto problematikou oslovit mladé lidi na letních hudebních festivalech. V druhé kampani se BESIP zaměřuje na řidiče motocyklů prostřednictvím výuky bezpečné jízdy na motorce a první pomoci na vybraných motosrazech. Od roku 2004 BESIP koordinuje přípravu vládou schválené Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, jejímž cílem bylo do roku 2010 snížit počet usmrcených osob na silnicích o polovinu.

Plzeňský Prazdroj jako odpovědný výrobce piva

Společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. se aktivně podílí na prevenci negativních důsledků nadměrné nebo nevhodné konzumace alkoholu a pomáhá prosazovat odpovědný přístup ke konzumaci alkoholu, ať už samostatně nebo v rámci Iniciativy zodpovědných pivovarů. S celkovým prodejem 9,9 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2010 (včetně licenčních výrob v zahraničí) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva. Plzeňský Prazdroj je členem společnosti SABMiller plc, jedné z největších světových pivovarnických společností.

Zdroj: E-Auto.cz | PR

http://www.e-auto.cz/ostatni/ministerstvo-dopravy-podepsalo-s-pivovarem-memorandum-o-vetsi-bezpecnosti-na-silnicich.htm


Letní hudební festival Colours of Ostrava představuje další zářez pivovarnické skupiny Pivovary Staropramen, která v Česku vlastní značku Staropramen či Ostravar. A právě Ostravar se stal pro letošní rok oficiálním pivem této události, na kterou přišlo kolem 25 tisíc lidí. Přitom ještě před rokem se tam točil konkurenční Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj.

Podobně se Pivovaru Staropramen už loni podařilo přebrat festival Rock for People, který má z podobných akcí největší návštěvnost. Letos ho navštívilo přes 28 tisíc lidí.

Staropramen také letos sesadil ze Sázavafestu konkurenční Krušovice. "Sázavafest jsme v minulosti opravdu partnersky podpořili, letos jsme se rozhodli ve spolupráci nepokračovat, důvodem je právě strategie spojení s domácím regionem," řekla LN Kateřina Beute, PR manažerka Heinekenu, kterému Krušovice patří.

Infografika

Krušovice se však staly oficiálním pivem nového pražského festivalu Prague City Festival. Podle organizátorů festivalů probíhá mezi jednotlivými pivovary tvrdý boj, kdy se předbíhají v nabídkách a dodatečných službách, pivovarnické firmy dokonce festivaly i sponzorují.

Festival jako reklama

"O festival ze strany pivovarů rozhodně je zájem," řekl Jiří Sedlák, mluvčí Colors of Ostrava. I přes špatné počasí se na festivalech vytočí rekordní množství piva.

Například na festivalu Mighty Sounds se letos vytočilo přes sto tisíc piv, spotřeba překonala i loňský rok. Pivovary se na festivaly nezaměřují jen kvůli tisícům protočených hektolitrů piva, ale především kvůli marketingu.

Zdroj: Lidovky | Autor: Petr Švihel

http://byznys.lidovky.cz/boj-pivovaru-jak-si-rozdelily-letni-festivaly-f4s-/firmy-trhy.asp?c=A110726_125724_firmy-trhy_apa


Na letní sezonu přijal Plzeňský Prazdroj do svých řad deset studentů převážně z Vysoké školy ekonomické v Praze. Zájem byl opravdu velký, ze 150 zaslaných životopisů do užšího výběru postoupilo 25 studentů, spolupráci Plzeňský Prazdroj nakonec uzavřel s nejlepšími. Stážistům, kteří se osvědčí, Prazdroj nabídne po ukončení jejich studia práci na plný úvazek.

"Spolupráce s vysokými školami je pro nás důležitá a umožňuje nám identifikovat největší talenty z řad studentů. Těm nabízíme cenné pracovní zkušenosti, zároveň si ale hledáme budoucí zaměstnance. Najít na pracovním trhu ty správné lidi bude do budoucna stále obtížnější a pravděpodobně nejefektivnější formou bude spolupráce s potřebnými zaměstnanci již od vysoké školy. Při výběru studentů hraje podstatnou roli to, že zájemce hledá renomovaná společnost Prazdroj, proto máme z čeho vybírat,“ říká Vojtěch Zuzaňák z oddělení lidského kapitálu Plzeňského Prazdroje.

V prvním kole výběrového řízení si Plzeňský Prazdroj ze 150 zaslaných životopisů a motivačních dopisů vybral sto zajímavých studentů, kteří v dalším kole prošli testy intelektových schopností. Z nich 25 postoupilo k ústním pohovorům s manažerem a zástupcem oddělení lidského kapitálu. S deseti nejúspěšnějšími uchazeči se Plzeňský Prazdroj dohodl na 3měsíční spolupráci. Tři stážistky a pět stážistů bude pracovat v Praze, a to v komerčních týmech, jako je marketing značek, prodej a distribuce, obchodní finance, oddělení klíčových zákazníků nebo channel marketing. Dva studenti se budou v pivovaru v Plzni podílet na projektu efektivního využití chlazení a znovuvyužití tepla.

Prazdroj přijímá studenty především z vyšších ročníků VŠ, kteří uplatňují své ekonomické nebo technické znalosti v praxi. Každý stážista pracuje na vlastním projektu, který má přinést konkrétní výsledky. Ty budou studenti na konci projektu prezentovat nejvyššímu vedení společnosti.

"Jsem velmi ráda, že jsem dostala možnost pracovat v Plzeňském Prazdroji. Věřím, že prostřednictvím stáže získám cenné zkušenosti, které budou dobrým základem do mého profesního života,“ uvedla Markéta Machová, studentka VŠE.

Sezonní spolupráce prověří nejen profesní kvality talentovaných studentů, ale i další dispozice pro práci v pivovaru a například také to, jak se uchazeči hodí do firemní kultury Plzeňského Prazdroje. Stážistům, kteří pro práci splňují ty nejlepší předpoklady, nabídne Plzeňský Prazdroj po ukončení studia práci na plný úvazek. Jako noví zaměstnanci projdou v rámci firmy takzvaným kolečkem v jednotlivých částech společnosti, a vyzkouší si tak mimo jiné práci na stáčírně nebo jako obchodní zástupci.

Plzeňský Prazdroj jako významný zaměstnavatel rozvíjí spolupráci s několika vysokými školami. Letos na jaře například formalizoval dlouholetou spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) a podepsal smlouvu o vzájemné spolupráci v oblasti vzdělání, pivovarského výzkumu a vztahů s veřejností.

Zdroj: Plzeň.cz

http://zpravodajstvi.plzen.cz/clanky/V-pivovaru-v-lete-sbiraji-zkusenosti-vysokoskolaci-11564


Plzeňský Prazdroj dnes v 17 hodin slavnostně předal Hospůdce U Kovárny ve Zlíně certifikát za vynikající péči o čepované plzeňské pivo. Akce se kromě regionálních zástupců Plzeňského Prazdroje zúčastnil také Lukáš Svoboda, historicky první český vítěz mezinárodní soutěže v čepování piva Pilsner Urquell Master Bartender, který předvedl své znalosti a um ohledně čepování piva. Na Zlínsku je aktuálně 50 restaurací a hospod, které splňují přísné podmínky řádné péče o pivo a jejich stěny zdobí plaketa s osvědčením kvality od Plzeňského Prazdroje.

Foto

Certifikát za skvělou péči dnes za Plzeňský Prazdroj Hospůdce U Kovárny předali Petr Kusák, manažer obchodně distribučního centra ve Zlíně, Leopold Duda, regionální manažer pro Moravu, a Stanislav Filípek, šéf technického servisu ve Zlíně. Slavnostního aktu se zúčastnil také Lukáš Svoboda, který se aktivně věnuje se svou školou čepování rozvoji pivní osvěty a který je svým způsobem synonymem kvality servírování plzeňského piva, jeho plzeň „na hladinku“ představuje skutečný pojmem.

Jsme sice pivní národ a umíme uvařit dobrá piva, spousta hospod si ale piva nehledí, tak jak by si zasloužilo, a potom vinu přičítají samotnému pivu. Mým snem je nadchnout výčepní pro tu práci, aby pivo skladovali a ošetřovali přesně podle pokynů pivovaru, protože tam nejlépe vědí, jak s pivem zacházet. A k servisu patří samozřejmě i vřelý kontakt se zákazníkem. Já mám vždy radost, když hospodu, která pro kvalitu piva dělá maximum, mohu blíž poznat,“ řekl Lukáš Svoboda.

Hospůdka U Kovárny byla založena jako rodinná firma v roce 1993 a od začátku si potrpí na podávání dobrého piva, i proto podle své majitelky Zuzany Baťové zvolili vyhlášený plzeňský ležák Pilsner Urquell. Kromě něj nabízejí také výčepní Radegast, černý Velkopopovický Kozel a nealkoholický Birell. Logickým pokračováním v úsilí nabízet skvělé pivo byla snaha o získání certifikátu Plzeňského Prazdroje. „Je nám pochopitelně jasné, že certifikát sám o sobě na posílení dobrého jména nestačí, proto se tu snažíme všichni o maximální péči jak o pivo, tak o hosty. V naší hospůdce dostanete čepovaný Pilsner Urquell na jeden zátah na takzvanou hladinku. Na Moravě je tento styl stále ještě velice málo rozšířený. Jedná se přitom o nejlepší a nejšetrnější způsob čepování piva a výsledkem je pivo s krásnou pěnou podobnou mléku,“ zdůraznila Zuzana Baťová, majitelka Hospůdky U Kovárny.

Komplexní program péče o kvalitu piva v restauracích čepujících jeho značky po celé České republice spustil Plzeňský Prazdroj v roce 1999. Počet restaurací a hospod, které získaly certifikát kvality, se vyšplhal už na 1025.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1002


Harrachov ožil při pivních slavnostech

[neděle, 24. červenec 2011]

Osmé pivní slavnosti ozvláštnili pořadatelé 23. července odhalením skleněné fontány. „Návštěvníci měli možnost ochutnat pivo roku 2011," prozradil majitel minipivovaru a nejstarší fungující sklárny František Novosad.

Celou akci provázela živá muzika od Krkonošské dechovky, přes country skupinu Johny Walker Band až po rockovou kapelu Kurtizány.

Milovníci piva si užili i spoustu různých soutěží, mezi které patřilo držení tupláku a pití piva na čas, jízda na opilém kole nebo hod sudem do dálky. Na programu byla dokonce i travesti show. Během celého dne si účastníci slavností mohli koupit lístky do tomboly, vyhrát různé skleněné ceny vyrobené ve zdejší sklárně nebo třeba reklamní polštář. Každý měl možnost si vyzkoušet foukání skla a svůj výtvor si pak odnést domů. Hostům pořadatelé umožnili také navštívit zdejší muzeum a pivní lázně.

Hlad tu lidé zaháněli například grilovaným seletem, kuřetem, klobáskou nebo kynutými bramboráčky. K pití prodávali kromě medoviny samozřejmě zdejší pivo, ale nechyběly i stánky s pivem odjinud. „Letos jsme vyhráli zlatou pivní pečeť za nejlepší pivo roku, kterým je náš kvasnicový ležák František," řekl Novosad.

Hosté měli zajištěnou dopravu zvláštními vlaky s ozubenou motorovou lokomotivou. Od nádraží se projeli dopravním vláčkem. „Přijíždí nám sem každoročně okolo tisíce návštěvníků," dodala za minipivovar Margita Tothová s tím, že příští pivní slavnosti budou spojené s třístým výročím založení sklárny.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Naše Jablonecko

http://www.nasejablonecko.cz/jablonecko-aktualne/harrachov-ozil-pri-pivnich-slavnostech/?aktualitaId=8961


Také hvězdy muzikálů se přesvědčily o tom, že nové pivo Gril je prostě skvělé… Blesk, který se na vzniku piva podílel, se zeptal na názor zpěváků Mariána Vojtka (38) a Ladislava Spilky (38). Oba se v grilování, tedy v činnosti, ke které je pivo Gril přímo zrozené, vyznají!

Foto

Ladislav Spilka, zpěvák a herec vystupující v muzikálu Kat Mydlář, anebo na koncertních pódiích po boku Daniela Landy, má k pivu i grilování vřelý vztah.

Pivo mám moc rád. Co se týká grilování, tak to mám snad ještě radši. Nedávno jsem dostal od přítelkyně recepty Zdeňka Pohlreicha a zkoušíme podle nich nakládat maso a zeleninu,“ přiznal Spilka.

I Marián Vojtko, držitel letošní ceny Thálie v oboru opereta a muzikál za roli Barona Prášila v Divadle Hybernia, ochutnal…

Pivo miluju. Nejlepší je to na terásce. Ale třeba v zimě ho nepiju. Teď je můj velký koníček grilování. Krkovice a křídla, to je moje specialita,“ chlubí se Vojtko.

Dejte si i vy pivo Gril z jihlavského pivovaru. Najdete ho ve vybraných obchodech po celém Česku a na víkendové grilování si ho odnesete v balení po deseti lahvích! Blesk pivo Gril doporučuje!

Zdroj: Blesk.cz


Kam na pivo poslední červencovou sobotu? Každý správný pivař z regionu má už teď jasno. Třicátého se totiž koná druhý ročník Litoměřických pivních slavností.

V loňském roce se premiéra povedla, a tak Městská kulturní zařízení Litoměřice (MKZ) a Velkoobchod s nápoji Huml jako pořadatelé neměly důvod úspěšnou letní akci nezopakovat.

V roce 2002 město přišlo o pivovar...

Proč ale vznikla právě v Litoměřicích, kde zdejší pivovar ukončil činnost v roce 2002?

Na počátku obnovení pivních slavností v Litoměřicích stál v roce 2010 záměr upozornit na nevyužité objekty pivovaru a smutná skutečnost, že Litoměřice o svou výrobnu zlatého moku přišly. Dalším impulsem pak byla vzpomínka na zmizelou akci – v době provozu litoměřického pivovaru se totiž tyto slavnosti na jeho nádvoří několikrát odehrály,“ vysvětluje ředitelka MKZ Věra Kmoníčková. A podnětem byl také fakt, že před rokem uplynulo 290 let od vzniku Měšťanského pivovaru v Litoměřicích.

Přitáhnout pozornost litoměřické veřejnosti a případných investorů na myšlenku obnovení vaření piva si podle Věry Kmoníčkové klade za cíl i letošní druhý ročník slavností.

A samozřejmě nejen to, nabídka kulturně – společenského vyžití v Litoměřicích, zábavy a odreagování, která se rok od roku rozšiřuje, je naším posláním, vnímáme tuto akci také jako příležitost zatraktivnění našeho krásného města pro turisty, kteří, pokud pivní slavnosti nezvolí přímo jako svůj cíl, mohou si jejich návštěvou zpříjemnit pobyt v Litoměřicích či blízkém okolí,“ pokračuje ředitelka.

Pro malé a středně velké pivovary

Akce je zaměřená na prezentaci malých a středně velkých pivovarů z České republiky, v letošním roce to jsou pivovary Nymburk, Holba, Podkováň, Žatec, Svijany, Rohozec, Kocour, Konrád, Koutské pivo a také litoměřický Minipivovar Labuť.

Ten nabídl svá přírodní nefiltrovaná piva ve vlastní pivnici milovníkům zlatavého moku poprvé 28. ledna letošního roku.

Pořadatelé 2. Litoměřických pivních slavností zajistili atraktivní program tentokrát na dvou pódiích – na Tyršově náměstí a na parkovišti u Hvězdárny, na nichž se vystřídá celkem 11 kapel.

Řev, tanec a pití piva na čas

Chybět nebudou ani zajímavosti, jako je soutěž v pití piva na čas, soutěž o nejúžasnější rockový řev nebo nejromantičtější pivní tanec. Připraveno je i taneční vystoupení, potulný harmonikář a atrakce pro děti.

Program začíná v sobotu 30. července v 11 hodin dopoledne a končíme o půlnoci. Pro druhý ročník slavností máme jednotné vstupné 50 Kč,“ přidává poslední důležité informace Věra Kmoníčková.

Zdroj: Litoměřický deník | Autor: Ivo Chrástecký

http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/20110722_ich_litomericke_pivni_slavnosti_dve-416a.html


Staropivo hitem u sousedů?

[neděle, 24. červenec 2011]

Tři pivovary z Mühlviertlu začaly nabízet velmi speciální „ročníková piva“. „Byla uvařena koncem roku 2009, zrála perfektně uložena (jak, to je podnikové tajemství) a jsou určena přátelům piva, kteří hledají něco neobvyklého,“ píší OÖN.

Foto

Do kolekce nabízené pod společnou značkou „Bierviertel Selection“ se dostala jen nejlepší speciální piva pivovarů Hofstetten, Schlägl a Freistadt. Podle Ewalda Pöschka z Freistadtu má být toto pivo konzumováno asi jako zralé víno. Klášterní komoří Markus Rubasch ze Schläglu míní, že on sám si taky s chutí dá půllitr sudového. „Je někdy čas k jednoduchému pití piva a někdy k vychutnání si v klidu speciálního produktu, jakým jsou tahle tři piva.

„Bierviertel-Selektion Mühlviertel“ tvoří tři nová piva: Hofstettner Granitbock Reserve (7,3 procenta alkoholu), Schlägl Abtei (7,5 procenta) a Freistädter Elixier (7,5 procenta). Piva momentálně nejsou v prodeji, v sadě tří láhví a sklenice navržené mistrem světa sommeliérů Karlem Schiffnerem jsou v limitované sérii 1500 kusů k dostání v zúčastněných pivovarech za 15,90 eura.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Vladimír Majer | Kráceno

http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/staropivo-hitem-u-sousedu20110722.html


Pošumavské pivovary

[sobota, 23. červenec 2011]

Počátkem července vyšlo druhé vydání encyklopedické publikace Pošumavské pivovary autora Mgr. Tomáše Cihláře, která zachycuje detailní historii 50 pivovarů a pivovárků, které na Klatovsku a Sušicku vařily ještě po zrušení propinačního zákona v roce 1869. První vydání v roce 2003 bylo téměř okamžitě rozebráno. Druhé vydání má upravenou textovou část, obměněnou fotodokumentaci a rozšířenou barevnou obrazovou přílohu. Součástí je samozřejmě i aktualizovaný katalog starých pivních lahví s litými nápisy. Skutečnou lahůdkou je především 36 detailních barevných fotografií těch nejvzácnějších pivních lahví nasnímaných originální technikou. Kniha je určena nejen zájemcům o historii pivovarnictví či sběratelům různých pivovarských předmětů, ale i široké laické čtenářské veřejnosti. Cena publikace je 399,- Kč (+ poštovné a balné). Kniha bude zaslána v bezpečné bublinkové obálce.

Objednávky na těchto kontaktech: Samot44@seznam.cz, 606 494 996

Zdroj: Anonce knihy | Mgr. Tomáš Cihlář autor a vydavatel publikace

Pošumavské pivovary

[pi] 13:20 [permalink] [reaguj]


Poté co výrobu Vyškovského piva převzala společnost CBIC (CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY a.s.) se již více a to kladně začíná mluvit o kvalitě vyškovských piv. Jedním z cílů bylo skutečně úzkostlivě dbát na kvalitu.

Pravidelní vyznavači vyškovského piva to ví, ale je ještě stále velká skupina lidí, kteří dlouho místní pivo nepili. Aby i oni měli možnost zkusit, jak si na kvalitu hledí nový provozovatel, uskutečnily se oslavy 100 let od postavení pivovarských sklepů přímo na náměstí. Oslava se konala 13.7.2011 ve spolupráci s Městským kulturním střediskem za doprovodu místní kapely Lament.

Pod heslem „Slavte s námi“ byly ceny piv více jak symbolické. Vyškovská desítka za 10,- Kč, oblíbený Džbán za 11,- Kč a Vyškovský Březňák logicky za 12,- Kč. Nabídku doplnilo povedené a chuťově vyvážené nealkoholické pivo Alkostop a točená limonáda, taktéž z produkce pivovaru.

Při té příležitosti byl mezi návštěvníky, kterých se odhadem sešlo okolo 300 uskutečněn průzkum. Z něj vyplynulo, že současná chuť vyškovského piva je výborná, což označilo 98% dotázaných! Jediné výhrady se týkaly dlouhé fronty na pivo a to, že pivo bylo teplejší než by bylo vhodné. Organizátor Roman Holoubek z nové společnosti se tímto dotyčným omlouvá a slibuje, že se příště polepšíme.

Až nevídaně pozitivní výsledek průzkumu nás utvrzuje, že jsme se v kvalitě piva vydali správným směrem a dává nám naději, že místním není jedno, co se stane s pivovarem a že se začíná projevovat hrdost na staronové Vyškovské pivo. A tak doufáme, že jedinou zásadní výtku uslyší i provozovatelé restaurací. Tou výtkou je malá dostupnost Vyškovského piva ve Vyškově a okolí.

Navazujeme na to nejlepší z tradice vyškovského pivovarnictví … okoštujte, CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY, a.s.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov | Autor: Roman Holoubek


Pivní stezkou po Krkonoších

[čtvrtek, 21. červenec 2011]

Zajímavým cykloturistickým tipem může být takzvaná Pivní stezka se startem i cílem v turistickém centru západních Krkonoš.

Začátek je na Novém Světě, u hotelu Motejlek. Odtud vede přes Anenské údolí kolem sedačkové lanovky na Čertovu horu, přes řeku Mumlavu a po zelené k rozcestí na Ručičkách. Pokračuje se na Dvoračky, sjezdem do Sedla pod Dvoračkami a na Rezek.

Odtud Pivní trasa pokračuje stále po zelené. Za Hejlovem na rozcestí dojde ke změně, po fialové vlevo až na hlavní silnici u řeky Jizery. Dále opět vlevo a za Hradskem - leží vpravo za řekou - se dejte vpravo přes starý most. Po úzké silnici krátce vystoupáte a napojíte se na žlutou, která účastníky zavede ke zřícenině hradu Nístějka, postaveného ve 13., nejpozději ve 14. století.

Po prohlídce pokračujte dále po žluté. Kamenitá cesta není v dobrém stavu a kola možná z části povedete. Prudké stoupání však vzápětí vystřídá lepší cesta a výše můžete odbočit vpravo k Dykově skále - je značeno. Cestou pak, již mírným stoupáním, pokračujte až do Vysokého nad Jizerou.

Tady je možné zastavit se v místním Vlastivědném muzeu se zajímavými expozicemi, věnovanými místnímu divadlu, zdejšímu rodákovi Vincencu Kramářovi i lyžařství na Vysocku. Přes náměstí pak vede trasa přímo, kolem lyžařského areálu v Šachtách až do Pasek nad Jizerou. Zde lze navštívit Památník zapadlých vlastenců, který je věnovaný písmákovi a houslaři Věnceslavu Metelkovi. Zpět do výchozího bodu se jede po modré, takzvanou Planýrkou, až k rozcestí na Mýtě. Do centra Harrachova je pak jen kousek.

Délka trasy je 45 kilometrů s převýšením 865 metrů. Z mnoha míst poskytuje krásné výhledy do okolní krajiny, po cestě je i dostatek příležitostí k občerstvení. Podrobný popis naleznete na www. harrachov.cz

Zdroj: Krkonošký deník | Autor: Aleš Vaníček

http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/pivni-stezkou-po-krkonosich20110721.html


Perun: nové pivo z Uherského Brodu

[čtvrtek, 21. červenec 2011]

Uherskobrodský pivovar Janáček přichází s letošní druhou novinkou – poctivou desítkou PERUN, která jistě potěší všechny milovníky tradičně vyráběných piv. Počínaje dneškem mohou toto nové pivo ochutnat konzumenti ve dvou stovkách hospod a restaurací ve Zlínském kraji.

Výčepní pivo PERUN vaří uherskobrodští sládci na výslednou stupňovitost 10,2 %, obsah alkoholu činí 4,3 % obj. Zatím se stáčí pouze do sudů a stejně jako ostatní sudová piva z tohoto pivovaru neprochází pasterizací.

Při výrobě piva PERUN používáme metodu tzv. studeného chmelení. To znamená, že kromě standardního trojitého chmelení na varně přidáváme ještě speciální čtvrtou a pátou dávku hlávkového chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák v pozdější fázi výroby za studena. Pivo tím získává výraznější, přesto stále lahodnou hořkost a jemné chmelové aroma,“ uvádí Lukančo Trifončovski, sládek Pivovaru Janáček. Dodává, že PERUN se vyrábí tradiční technologií, kdy pivo kvasí na otevřené spilce a dozrává v ležáckých tancích, za použití moravského sladu a českého chmele. Pivovar Janáček nepoužívá cylindrokonické tanky (jednofázové kvašení), ani technologii HGB (ředění piva vodou na výslednou stupňovitost).

Název piva je odvozen od nejmocnějšího boha ve staroslovanské historii, kdy byl PERUN označován za boha bouře a deště, hojnosti a úrody.

Pro Pivovar Janáček je PERUN již druhou letošní novinkou ve vyráběném sortimentu, na jaře uvedl na trh tmavý ležák PATRIOT. Velkému úspěchu se těší také vídeňský ležák KOUNIC, který pivovar vaří od podzimu 2009 a který si od dubna tohoto roku mohou spotřebitelé zakoupit také v lahvích.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery Trade


«« « Strana 506 z 810 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň