Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Briti zakázali reklamu na pivo

[středa, 15. duben 2009]

Britský výrobca piva Wells & Young’s musel pozastaviť svoju najnovšiu reklamnú kampaň. Dôvodom je slogan, ktorý tvrdí, že pitie piva dodáva mužom guráž.

Podľa britskej rady pre reklamu nabáda Wells & Young spotrebiteľov k pitiu piva, aby sa odhodlali povedať to čo si v skutočnosti myslia. V kampani sa totiž objavuje slogan: „Take courage my friend,“ čo sa dá interpretovať ako: „Odváž sa (dodaj si guráž), priateľ môj.

Práve grafické stvárnenie kampane v spojitosti s uvedeným sloganom spustilo lavínu sťažností. Briti poslali na radu niekoľko desiatok podnetov, v ktorých žiadajú o okamžité pozastavenie kampane.

Reklama na podporu piva Courage pritom odštartovala len prednedávnom, konkrétne 25. februára tohto roka. Spoločnosť Wells & Young’s vtedy prostredníctvom svojej internetovej stránky oznámila, že štartuje novú outdoorovú kampaň v hodnote 2 milióny libier.

Motívom kampane sa stali výjavy z bežného života, pričom hlavnú postavu stvárnil priemerný britský muž, ktorý je vystavený rôznym životným situáciám.

Tu sú ukážky:

Mamička – pulóver

Plakát

Doktor – vyšetrenie

Plakát

Manželka – nové šaty

Plakát

Vlnu kritiky spustila predovšetkým posledne uvedená reklama – manželka a jej nové šaty. Podľa sťažovateľov nabáda mužov k požitiu alkoholických nápojov, aby sa osmelili a nebáli sa povedať to, čo si v skutočnosti myslia.

Nechceli sme, aby naša reklama podnecovala mužov k vyjadreniu negatívnych komentárov na adresu žien. Chceli sme, aby povedali jednoducho to, čo si naozaj myslia,“ povedal hovorca Wells & Young pre portál Morning Advertiser.

Zdroj: Marketér.sk


Úbytek chmelnic v okrese se zastavil

[středa, 15. duben 2009]

Největší problém českého chmelařství, postupný úbytek chmelnic, se podařilo zastavit. Stalo se tak díky situaci na trhu, která pro pěstitele již není tak tragická jako před několika lety.

Likvidaci chmelnic se podařilo zastavit, není to tak, že by nové přibývaly, ale plochy chmelnic se již nezmenšují,“ říká Jiří Špringl ze společnosti Chmel „Polabská blata“, která obhospodařuje chmelnice v okolí Polep.

Historické minimum

Právě na Litoměřicku přitom členové Svazu pěstitelů chmele ČR v minulosti registrovali největší úbytek chmelnic. Jen v roce 2007 „zmizelo“ třicet pět hektarů. Od roku 2000 klesla plocha chmele v ČR o 750 hektarů, pokles plochy odrůdy Žatecký poloraný červeňák však dosáhl za stejné období již 1165 hektarů. V Žatecké a Úštěcké chmelařské oblasti jsou plochy této odrůdy na historickém minimu.

Za ubýváním plochy pro pěstování chmele stojí podle Zdeňka Rosy ze Svazu pěstitelů chmele ČR především finanční situace v tomto segmentu. „Důvod je jasný. Chmelnice stárnou a zemědělci nemají finanční prostředky na jejich obnovu,“ uvedl před časem Zdeněk Rosa. Průměrná životnost chmelnice se pohybuje okolo třiceti let.

Situaci napomohl loňský rok, kdy bylo v ČR vysázeno zhruba 250 hektarů nových chmelnic, což přispělo k zastavení úbytku chmelnic.

I přestože mají pěstitelé již uzavřené dodavatelské smlouvy pro letošní rok, poklesu výkupní ceny se obávají. „Cena bude záležet na tom, jaká bude úroda, což v tuto chvíli nejsem schopen říci. Praxe je taková, že čím větší je úroda, tím je větší tlak na snižování výkupní ceny,“ přiblížil Jiří Špringl.

Úroda chmele v roce 2008 patřila na Litoměřicku k těm nejlepším za několik posledních let.

Zmenšování ploch osázených chmelem se může opět vrátit společně s tím, jak se zhorší situace na trhu. I na toto odvětví totiž podle Zdeňka Rosy může dolehnout světová finanční krize.

Současná světová finanční krize se odráží i ve zpomalení či zastavení růstu světové produkce piva a také v hledání dalších možných úspor na straně pivovarů, což může mít negativní dopad na budoucí vývoj světové poptávky po chmelu,“ vysvětluje Zdeněk Rosa.

Export vede

Převážná většina chmele vypěstovaného na Litoměřicku jde na vývoz. Pěstitelé svoji produkci nejčastěji směřují do Japonska a Německa. „Mezi další významné odběratele českého chmele patří Finsko, Indie, USA, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko. V celní statistice se minulý rok objevily 2 nové země, Botswana a Kolumbie, které rozšířily celkový počet zemí, kam se český chmel od roku 1998 vyvezl, na 75,“ přiblížil Zdeněk Rosa.

České pivo

Podle něj zůstává téměř čtvrtina české produkce chmele k dispozici domácím pivovarům a kvalitativním základem českých piv je tedy český chmel.

Česká republika s odrůdou Žatecký poloraný červeňák je stále největším producentem jemného aromatického chmele na světě,“ dodal Zdeněk Rosa.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Michal Závada


Lahodná chmelová chuť online

[úterý, 14. duben 2009]

Kde hledat webové stránky věnované milovníkům piva

Nejlepší web o pivu: www.pivni.info

O tom, že pivo patří v naší zemi k nejoblíbenějším nápojům, se netřeba více rozepisovat.

Není však od věci vědět o tomto zlatavém moku, který tak rádi popíjíme, i něco více než pouze jeho značku, vždyť i popíjení piva má svou kulturu. Podobně jako se na jiných webech můžete dočíst o aktualitách z domova, zahraničí, ze světa kultury i ekonomiky, přináší vám web pivni.info nejnovější informace právě ze světa piv. Zkrátka ale nepřijdou ani fandové jednotlivých pivovarů – producenty zlatavého moku můžete listovat buď díky vyobrazení mapy České republiky, nebo prostřednictvím klasického katalogu. Samostatnou sekci tvůrci webu připravili také pro články o domácím pivovarnictví, tedy takzvaném homebrewingu – nechte se inspirovat tím, jak si fajnšmekři sami vyrábí vlastní originální pivo. Vaší pozornosti by ale neměly uniknout ani „zápisky z cest“, samozřejmě jen těch pivních, nebo představení rozličných pivních slavností.

www.beers.cz

Pivovarnictví, sladovnictví a chmelařství jsou hlavními tématy internetového portálu www.beers.cz. Najdete na něm aktuální informace o současné situaci v pivovarském průmyslu, v bazaru pak můžete prodávat a kupovat pivní předměty a suvenýry nebo si můžete prolistovat aktuální čísla vybraných tematických časopisů.

www.svetpiva.cz

Příjemná procházka světem piva na vás čeká na internetové adrese www.svetpiva.cz. Mimo jiné zde najdete návody pro domácí vaření piva, pivní encyklopedii, nabízející například vysvětlení odborných termínů, degustační hodnocení vybraných českých i zahraničních piv, pozvánky na pivní akce či hodnocení restaurací.

www.pratelepiva.cz

Zajímáte-li se o pivo a pivovarnictví trochu hlouběji, pak by pro vás mohlo být velkou inspirací členství ve Sdružení přátel piva. Toto sdružení se podílí na organizování různých akcí, oceňuje nejlepší piva, pivovary, hospůdky a pro své členy má připraveny lákavé výhody. Více se dočtete na www.pratelepiva.cz.

www.pivniobzor.cz

Zajímavé perličky a čtivé články z historie a výroby zlatavého moku v našich končinách i v zahraničí přináší na svých povedených internetových stránkách www.pivniobzor.cz, pivní informační občasník.

Kromě článků a reportáží zde najdete aktuální pozvánky na pivařské slavnosti, besedy či dny otevřených dveří.

www.pivovary.info

Víte, kolik má naše země v současnosti fungujících pivovarů? A jak vypadají etikety na jejich pivních lahvích? Nebo vás zajímá, jak na ně působí současná ekonomická krize? Zkrátka o slastech a strastech současných českých pivovarů si můžete počíst na webové adrese www.pivovary.info.

www.beerborec.cz

Myslíte si, že vaše denní či týdenní spotřeba zlatavého moku stojí za pochlubení? Soutěživost byla vždy člověku vlastní, tak neváhejte a porovnejte si své výkony s ostatními pivaři na webové adrese www.beerborec.cz. Založte si svůj „účet“ a připojte se do soutěžního klání o největšího pijáka.

***

Další weby pro milovníky pěnivého zlatavého moku:

Nebojte se vstoupit:

Na internetové adrese www. ceske-hospudky.cz je vám k dispozici databáze hospůdek, restaurací a dalších míst, kde se můžete dobře najíst a napít.

Vášeň sběratelská:

Jak už sám název napovídá, internetové stránky www.pivnisberatelstvi.ic.cz jsou určené všem sběratelům artiklů s pivní tematikou.

Pro pivní cestovatele:

Ať už se vydáte do jakéhokoliv kouta naší republiky, na www.czechpubs.cz vás nasměrují do oblíbených a prověřených hospůdek a restaurací.

Skleněné království:

Sbírka pivních sklenic na internetových stránkách www.pivnisklenice.wz.cz může posloužit jako výzva a inspirace pro ostatní. Proto prodávejte, kupujte, nabízejte, handlujte.

Podpora pivní kultury:

Každý správný pivař čte časopis Pivař! O aktuálním čísle a možnostech předplatného se více dozvíte kde jinde než na www.pivar.cz.

Papírový, či keramický?:

Sbírání pivních tácků může být příjemným a nenáročným koníčkem. Své sbírky navíc můžete rozšiřovat ve všech možných hospůdkách a stejné kousky pak směňovat například na www.pivni-tacky.net.

Kam na dobré pivečko?:

Při plánování výletů za krásami naší země nezapomeňte do svých plánů zařadit také návštěvu některé z místních hospůdek. Na www.hospody.webz.cz si jistě vyberete.

Na zdraví nám všem:

A abychom nezůstali jen mezi našimi hranicemi, na webu www.worldbeerdirectory.com se seznámíte i s dalšími pivními značkami světového formátu.

Nezapomeňte na své čtyřnohé přátele:

Chcete-li, aby se i vaši němí oblíbenci poměli nebo aby jim nebylo smutno, když si vychutnáváte svůj oblíbený nápoj, pořiďte jim podobnou specialitu. Spoustu nápadů k inspiraci nabízí například www.pivopropsy.cz.

Zdroj: Computer | Autor: Mirka Spanilá


Světová pivovarnická společnost SABMiller, jejíž součástí je značka Pilsner Urquell, vyhlásila již čtvrtý ročník mezinárodní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Výčepní z České republiky tak mají opět šanci stát se elitou ve svém oboru. Přihlášku je nutno poslat do 30. dubna 2009.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství je

i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

V České republice nejprve proběhne internetová kvalifikace, následovat budou tři regionální kola a nakonec národní finále. Z něho pak vzejde vítěz, který se utká se světovou elitou v mezinárodním finále konaném v Berlíně.

Přestože je Česká republika rodištěm piva Pilsner Urquell a měla by být logicky kolébkou nejlepších výčepních světa, prosadit se v mezinárodní konkurenci nebude jednoduché. Jen loni se za výčepem utkalo přes 1 500 výčepních z 16 zemí. Loňský národní vítěz, Václav Vanya z kadaňského Švejk Restaurantu U Věžičky, v mezinárodním finále skončil čtvrtý. Mistrem světa se stal Danny Walker z Velké Británie.

Zájemci z řad profesionálních výčepních, kteří chtějí ve světě piva něco znamenat, se mohou do soutěže přihlásit do 30. dubna 2009 prostřednictvím obchodních zástupců Plzeňského Prazdroje nebo přímo na oficiálních internetových stránkách. Více informací na webu www.pilsner-urquell.cz/masterbartender.

Hlavním cílem soutěže je rozvíjet a propagovat tradiční českou pivní kulturu ve světě a zajistit zákazníkům gastrozařízení maximální požitek z dobře ošetřeného a naservírovaného piva. Každý zúčastněný výčepní se prokáže teoretickými i praktickými dovednostmi, nabude nové zkušenosti a získá další poznatky z oblasti péče o pivo.

Harmonogram soutěže

Regionální kola

• Plzeň (19. května)

• Praha (20. května)

• Brno (21. května)

Národní finále

• Plzeň (30. června)

Mezinárodní finále

• Berlín (říjen 2009)

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Připrav pravé řezané z krušovického piva Černé a Mušketýr tak, aby se ti pivo nesmíchalo! Pošli fotku nebo video svého díla a odborná porota zhodnotí výsledky. Cena za nejlepší výsledek: čtyřkolka Cafe Racer 250, další ceny mininotebook Acer a telefon Nokia 6600 Slide. Dalších 1000 odměníme speciální MIX lžící na přípravu toho pravého řezaného. Více informací na www.praverezane.cz

Zdroj: Krušovice.cz


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vystavil (predaná produkcia) za prvý štvrťrok 2009 40.285 hektolitrov (hl) piva, čo bolo medziročne iba o 8 percent menej ako v prvom štvrťroku 2008. Zaznamenal tak najmenšie zníženie produkcie zo všetkých slovenských pivovarov, keď sa celkovo trh s pivom prepadol za prvý štvrťrok o 12 percent. STEIGER mierne zvýšil aj svoj trhový podiel na 6,56 percenta. Slovenské pivovary vystavili za január až marec 2009 spolu 613.854 hl piva. Trh s pivom ovplyvnila súčasná hospodárska kríza, keď zníženie tržieb za pivo kopírovalo pokles tržieb za nápoje v maloobchode, veľkoobchode a tržieb reštaurácií a pohostinstiev. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Vývoj na trhu s pivom je nepredvídateľný. Kým v januári 2009 sa predalo v SR až o 17% piva medziročne menej, čo bolo zrejme spôsobené kombináciou hospodárskej krízy s krízou plynovou, v marci to bolo už iba o 8 percent. Marcový výkyv je na trhu s pivom podobný ako sme zaznamenávali aj po iné roky a mohol byť spôsobený doznievajúcou zimou. Až predaj v teplých mesiacoch ukáže, aké sú naozajstné vývojové trendy. Kým ešte v 80-tych rokoch predstavovalo pivo najčastejšie konzumovaný nápoj v pohostinských zariadeniach, dnes čelí tvrdej konkurencii nepreberného množstva nealkoholických nápojov i alkoholických nápojov, podporovaných agresívnou reklamou. Pivo je pritom v súčasnosti najlacnejším nápojom v reštauračných zariadeniach !“, konštatoval J.Vysloužil.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger


V Ostravě bude pivní festival

[úterý, 14. duben 2009]

Jarních akcí není nikdy dost a oslav zlatavého moku už vůbec ne.“ To jsou slova organizátorů ostravského pivního festivalu. Akce, která nemá obdoby, se rozjede v pátek 17. dubna od 18 hodin v klubu Rock and Roll Garage v Martinově.

Pod jednou střechou se sejdou minipivovary těchto značek: Qásek z Ostravy, Lipnický ležák z Lipníku nad Bečvou, Hukvaldský kvasnicový ležák, Vulkán z Kopřivnice, Moritz z Olomouce, brněnský Pegas, Slezan ze Skřípova, Kvasar ze Sentice, Dalešické pivo z Dalešic a premiéru bude mít Garážmistr – pivo z Rock and Roll Garage,“ láká na pestrou škálu piv z malých pivovarů Tomáš Volovecký, jeden z organizátorů ak­ce.

Ochutnat některý z vyjmenovaných zlatavých moků budou návštěvníci moci během celého příštího víkendu. K tomu budou k zakousnutí dobroty z nefalšované zabijačky, která proběhne před zraky návštěvníků v sobotu od 9 hodin.

Kulturní program, který bude nedílnou součástí pivního festivalu, zajistí oblíbené kapely i reprodukovaná hudba. Provázet a moderovat celou akci bude Rosťa Petřík, který navíc z rukávu vytáhne také několik soutěží a kvízů o tekuté ceny,“ uvedl ještě Volovecký a dodal, že v neděli přijde děti poveselit klaun.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva


Zmizení pivovaru lze napravit?

[úterý, 14. duben 2009]

Pivovar Eggenberg, a. s., Český Krumlov, od 16. května 2008 v konkurzu, bojuje o svůj nemovitý majetek.

V tuto chvíli bývalý, protože se ocitl většinově ve firmě Tema, a. s., Plzeň.

Stalo se to právními úkony, které insolvenční správce Štěpán Bláha napadl loni 20. srpna odpůrčí žalobou.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004.

Nepoměrné podíly

Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák vložili do společnosti vklady po 20.000 Kč, přičemž byl sjednán každému obchodní podíl 35 procent.

Petr Horák svých 35 procent převedl 21. července 2004 za shodných 20.000 Kč na Pivovar Eggenberg. Radim Pařízek převedl svých 35 procent za 10.000 korun 19. září 2006 na Tema, a. s.

Téhož dne bylo valnou hromadou schváleno rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg na 64 a jedno procento. 64 procent s vkladem 206,789.900 Kč bylo převedeno za dohodnutých 80.000 Kč společnosti Tema.

Správce podstaty má tento právní úkon za neúčinný. Převod hodnoty převyšující 206,8 milionu za celkem 90.000 korun není podle něho přiměřeným protiplněním. Míní také, že takto došlo k poškození úpadcových věřitelů.

Dožaduje se vrácení oněch 64 procent s vkladem 206,809.900 Kč do podstaty úpadce.

Je to promlčeno?

Tema se brání údajnou promlčeností lhůty k podání takové žaloby.

Poukazuje na § 239, podle něhož insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Právní zástupce insolvenčního správce ale upozorňuje, že v době napadeného převodu obchodního podílu byl předsedou představenstva Pivovaru Eggenberg Jiří Shrbený a jednatelem Piva Eggenberg A.D. 1560 jeho syn.

Je tedy zřejmé, že se jednalo o osoby blízké a v pozicích vrcholných orgánů společností,“ zdůrazňuje žalobce a dovolává se § 240 (3) insolvenčního zákona.

Ten říká, že právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké.

Co se stalo v tomto případě, je tak výjimečné, že snad už ani nelze hovořit o pouhé nepřiměřenosti protiplnění,“ dodal právní zástupce insolvenčního správce.

Poškození věřitelé

Upozornil dále na to, že podle § 242 lze odporovat rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám.

Přitom se ze zákona má zato, že u takového úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké byl dlužníkův úmysl této osobě znám.

Zástupce správce dodal, že před oním převodem obchodního podílu měl Pivovar Eggenberg velké závazky, mj. také k Jiřímu Shrbenému – asi 32,8 milionu z „povodňové“ půjčky, či k společnosti Beltton ve výši skoro 90 milionů. „To, že závazky nebyly dlouhodobě spláceny, znamená, že pivovar byl minimálně v hrozícím úpadku. Úmysl poškodit věřitele převodem obchodního podílu tak je zcela zřejmý,“ mínil zástupce žalobce.

Takovému úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu pak lze odporovat, byl-li učiněn v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení.

Zástupce žalovaného mínil, že ze žaloby nevyplynulo, které právní úkony by měly být posuzovány jako úmyslně zkracující věřitele úpadce. „Okrajový odkaz na § 242 nestačí,“ tvrdil.

Označil za absurdní, že by takto Jiří Shrbený jako výrazný věřitel úpadce sám sobě zkracoval vyhlídky na uspokojení...

K problému úkonu učiněného ve prospěch osoby blízké, který by posouval promlčecí lhůtu na tři roky, dodal, že za osoby blízké lze považovat toliko osoby fyzické. Judikatura prý připouští tento pojem i pro vztah osoby právnické s osobou fyzickou, pro případy, že by statutární orgán učinil úkon ve prospěch sobě blízké fyzické osoby.

Tady šlo ale o dvě právnické osoby, a promlčecí lhůta je tedy jednoroční,“ tvrdil zástupce Temy.

Posléze dodal, že celá transakce měla širší souvislosti a pozadí a nelze ji posuzovat jen matematickým vzorcem.

Ještě než soud začal tuto žalobu projednávat, napadla mu další. 29. ledna Štěpán Bláha zažaloval Pivo Eggenberg A.D. 1560 i o neúčinnost právního úkonu, jímž Pivovar Eggenberg, a. s., vložil do A.D. onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů za současného stanovení obchodního podílu ve výši 30 procent.

Neplatné už dělení

Krajský soud v pondělí odpoledne žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce zamítl.

Už samo rozdělení 65procentního obchodního podílu Pivovaru Eggenberg na majetku společnosti bylo neplatné. Proto tento subjekt ani nemohl něco převádět na Temu,“ řekl soudce v krátkém odůvodnění rozhodnutí.

Akt rozdělení podílu byl podle něho neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Souhlas Jiřího Shrbeného s rozdělením a následným prodejem obchodního podílu Pivovaru Eggenberg za 80.000 Kč „naprosto odporuje požadavku na řádné hospodaření statutáře obchodní společnosti se svěřeným majetkem“, dodal.

I když je tedy odpůrčí žaloba insolvenčního správce nepravomocně zamítnuta, rozhodnutí prakticky znamená, že 65 procent podílu na majetku Piva Eggenberg A.D. 1560 ve více než 200milionové hodnotě patří nadále Pivovaru Eggenberg, a. s.

Rozsudek není v právní moci.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer


BeerFest Olomouc 2009

[úterý, 14. duben 2009]

V Olomouci proběhne již 8. ročník největšího pivního festivalu. Není to jen přehlídka pivovarů, jedná se hlavně o kulturní akci. Proběhne od 13. do 17. května. Bude slavnostně zahájen ve středu 13.5. v 15.15 hodin naražením soudku primátorem města Olomouce. Místo konání pivního festivalu - Olomouc Lazce (dostihová dráha).

V areálu Českého pivního festivalu budou návštěvníci moci ochutnat okolo 100 druhů piva počínaje klasickými "desítkami" až po nejrůznější pivní speciály z produkce více jak 25 pivovarů z ČR, regionálních pivovarů a minipivovarů.

Po čtyři dny je pro návštěvníky největšího pivního festivalu v republice připraven bohatý doprovodný program spojený s vystoupením špiček nejen české hudební scény. Hlavními hvězdami Beerfestu budou skupiny Kryštof, Chinaski, Tři sestry, No Name, Vladimír Mišík a mnoho dalších. Hvězdou kulturního programu Českého pivního festivalu budou hudebni skupina CLAWFINGER (SWE).

Zdroj: ICM.cz


Program zářijových slavností se připravuje už nyní, příspěvek od města bude nižší.

Dokonce i přípravy 52. ročníku tradiční žatecké akce Dočesná, která se letos bude konat 4. a 5. září, se potýkají s aktuální ekonomickou krizí. Město například sníží svůj příspěvek pro letošní ročník a pořadatelský štáb z divadla musí většinu peněz sehnat z jiných zdrojů.

Chtěli bychom postavit ještě jednu scénu, bohužel ale nevíme, jestli na to získáme prostředky,“ uvedl ve středu 8. dubna Martin Veselý, ředitel Městského divadla v Žatci.

Celkový rozpočet na Dočesnou činí přibližně 2,5 milionu korun, z toho město poskytne 500 000 Kč, což je o polovinu méně než v předchozích dvou letech, zbytek financí se musí teprve získat, a to od sponzorů, stánkařů, pivovarů a majitelů atrakcí.

I přes všechny drobné problémy jsou však přípravy již od ledna v plném proudu a pořadatelé pracují na tom, aby návštěvníkům nabídli hodnotný kulturní program. Na to, jaký bude, si ovšem budeme muset ještě počkat. „Zatím je vše teprve v jednání, jsme v kontaktu například s Helenou Vondráčkovou, jestli ale na Dočesné opravdu vystoupí, to budeme vědět až koncem května,“ řekl Martin Veselý. Předloni vystoupila na dočesné další ikona české popmusic – Karel Gott.

I letošní páteční večer bude věnován ojedinělému hudebnímu projektu a bude na co se těšit, dodal M. Veselý.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Jana Valachová


Pivo s bohatou pěnou, nepasterizované a chutnější? Od čtvrka takové nabízí restaurace v třebíčské čtvrti Hájek. Ta se stala první hospodou v kraji, ve které jihlavský pivovar zavedl čepování nepasterizovaného piva z tanků, místo klasických sudů.

Foto

Do centra Horácka tak ve čtvrtek vyrazila i delegace z pivovaru. Přítomen byl i Lubomír Kýsl, zástupce firmy, která pro jihlavský pivovar montuje tankové nádrže ve vybraných hospodách.

Kýsl vysvětlil princip a výhody skladování piva v tancích, namísto sudů. „Do tanku se ze zásobovací cisterny tlačí pivo vzduchem. Z tanků putuje přes výčep přímo k zákazníkovi,“ vysvětlil Kýsl.

Bez pasterizace

Pivo v tancích je nepasterizované, tím je náchylnější k tomu, aby se zkazilo, jeho trvanlivost je asi měsíc.

V tanku je umístěn speciální vak, který se mění při každém plnění tanku. Nehrozí tedy žádná kontaminace,“ rozptýlil obavy Kýsl.

Pivo je podle něj chutnější, s bohatší a trvanlivější pěnou než pivo ze sudů. Tanky jsou umístěné ve sklepní místnosti, kde je teplota kolem sedmi stupňů Celsia.

Výhody pozná i obsluha, ta nemusí běhat do sklepa měnit sudy,“ dodal ještě Kýsl.

Investice do tankového zařízení se podle něj pivovaru vrátí přibližně do půl roku.

Poté, co v Třebíči byly nainstalovány dva tanky s celkovým objemem dva tisíce litrů, přijdou na řadu další dvě restaurace v Jihlavě.

Při příležitosti čtvrtečního setkání v Třebíči pivovar prezentoval výsledky své práce za uplynulé měsíce.

Za první tři měsíce letošního roku pivovarnictví v Čechách hlásí pokles ve výrobě piva až o dvacet procent,“ hodnotil současný vývoj u nás obchodní ředitel jihlavského pivovaru Miloš Vostrý a pokračoval: „Ježek má své výsledky opačné, zdvojnásobili jsme prodeje sudového piva oproti stejnému období loňského roku a registrujeme stále se zvyšující poptávku z restauračních podnicích, také prodej lahvového piva předčil naše očekávání,“ řekl Vostrý.

Pivovar na setkání také avizoval změnu termínu konání Dne Ježka, místo tradičního termínu v září ožije jihlavský pivovar 19. června.

Program letos budou doprovázet městské slavnosti s názvem Havíření. V ten den také pivovar otevře nově zrekonstruovanou Pivovarskou restauraci a zahrádku.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Michal Kolařík | Foto: Michaela Hasíková


Bernard vítězem Czech top 100

[sobota, 11. duben 2009]

"Pivovar se stal poosmé v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a čtvrtou nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl" vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: "Obou získaných ocenění si samozřejmě velice vážíme, ale stejně tak nás potěšil i březnový rekordní výstav pivovaru 14.690 hl. piva. Při současné hospodářské krizi tak první čtvrtletí letošního roku skončilo dokonce lépe o jedno procento, nežli loňský rekordní rok."

Žebříček Czech Top je tvořen na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací, oslovených Sdružením CZECH TOP 100. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.).

Pivovar vystavil za první čtvrtletí letošního roku 38.156,4 hl nepasterizovaného piva BERNARD. Vaří sedm druhů piva a dva druhy nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou. V současné době přichází na trh se švestkovým nealkoholickým osvěžujícím nápojem Bernard s čistou hlavou.

Zdroj: Protext.cz | Tiskov8 zpr8va pivovaru Bernard


Nejlepší londýnské pivovary

[sobota, 11. duben 2009]

Prohlídku londýnských historických pivovarů si budete pamatovat léta. Bez ohledu na to, jak poctivě jste ochutnávali. Český konzument je sice zvyklý na české pivo plzeňského typu a málokdy je ochotný přijmout cizí novinky, ale anglické pivo stojí za zkoušku.

Anglické pivo je pro Středoevropany zvláštní

Hlavní rozdíl je hned na první ochutnávku jasný. Angličané pijí daleko hutnější nápoj než Češi.

Nechat si ujít pivo v Londýně by bylo velkou chybou. Je stejnou součástí anglické kultury, jako je plzeňské nedílnou součástí kultury české. Nabízíme proto několik tipů na typické londýnské pivo v typickém prostředí.

Malý rodinný podnik Fuller, Smith & Turner slouží místním i turistům již 160 let. Procházku po londýnských pivovarech můžete začít právě tady a uvidíte, jak se pivo vyrábí od začátku do konce.

Podnik Fuller Smith & Turner najdete v pivovaru Griffin Brewery v Chiswicku v samém srdci Londýna.

Můžete navštívit sklep Hock Cellar, což je místnost naplněná od podlahy po strop sudy s místními ležáky jako London Pride, Organic Honey Dew, Chiswick Bitter a dalšími. Budete mít spoustu příležitostí tato klasická piva ochutnat, případně můžete načaté odpoledne zakončit v návštěvnickém centru, kde čepují vynikajícího Tullera.



Malý pivovar

Pivovar Pitfield za sebou má historii jen několika desítek let. Minipivovar však nabízí širokou paletu jedinečných domácích piv, jež rozhodně stojí za ochutnání.

Pivovar po krátkou dobu provozoval i specializovaný obchod v centru Londýna, ale pak se přestěhoval za Londýn do Colchesteru.



Pivovarnické muzeum

Pokud byste během svých pivních toulek chtěli zavítat do muzea, pak můžeme doporučit pivovar Ram Brewery ve Wandsworthu, kde se vaří pivo již od dob Alžběty I.

Pivovar se dědil z generace na generaci a dodnes zůstává jedním z nejoblíbenějších v Anglii. Pokud se tam vydáte, rozhodně si nenechte ujít pivovarnické koně, s nimiž vozkové dodnes rozvážejí po městě sudy s pivem.



Jste připraveni na seznámení se skutečným londýnským pivem? Nízkonákladové letecké společnosti vás do Londýna dopraví pohodlně za ceny už pod dva tisíce korun za obousměrnou letenku.

Zdroj: HoryDoly.cz | Autor: Pavla Krištofová


Kvasnice jsou vedlejším produktem získávaným při výrobě piva. Tímto způsobem se získávali již ve starověku. Doporučovaly se při léčbě hypovitaminóz a řadě dalších chorob. Dříve nebyla známa možnost jejich delšího uchování, a tak byly jejich léčivé účinky dostupné pouze lidem v blízkosti pivovarů. I přesto dosáhly pivovarské kvasnice širokého uznání a jsou zmiňovány v mnoha lékařských knihách.

Vedlejší produkt výroby piva

Kvasnice jsou vedlejším produktem získávaným při výrobě piva. Tímto způsobem se získávali již ve starověku. Doporučovaly se při léčbě hypovitaminóz a řadě dalších chorob. Dříve nebyla známa možnost jejich delšího uchování, a tak byly jejich léčivé účinky dostupné pouze lidem v blízkosti pivovarů. I přesto dosáhly pivovarské kvasnice širokého uznání a jsou zmiňovány v mnoha lékařských knihách.

Jak v organismu působí?

Kvasnice působí snížení nadměrného vylučování vody do střevního obsahu při infekčních průjmech. Svým dalším působením podporují aktivitu trávicích enzymů (např. maltázy, laktázy, sacharidázy) a zmírňují tak průběh průjmů. Mohou také stimulovat uvolňování insulinu při diabetu. Jsou bohatým zdrojem vitamínu B.

Co je v kvasnicích?

Pivovarské kvasnice jsou převážně bílkoviny (46 %) produkované kvasinkou pivní (Saccharomyces cerevisiae). Dále obsahují řadu důležitých enzymů, které pomáhají při trávení potravy. Z dalších látek obsahují nukleotidy, puriny (oboje se podílí na stavbě DNA), vitamíny skupiny B, polysacharidy z buněčných stěn a z buněčného obsahu.

Proti průjmu a akné…

Kvasnice jsou s výhodami užívány při průjmech, ztrátě chuti, chronickém akné, diabetu (cukrovce) a při doplnění nedostatků vitamínů. Jsou důležitým a bohatým zdrojem vitamínů B, minerálů a proteinů. Pozitivně ovlivňují centrální i periferní nervový systém. Jsou vhodné k regeneraci organismu po úrazech, operacích, namáhavé sportovní činnosti a nadměrném stresu a nervovém vypětí.

Možná rizika?

Jsou minimální. U citlivých jedinců se mohou objevit bolesti hlavy, střevní potíže, plynatost a alergické potíže.

Mám to brát?

Trpíte nedostatkem vitamínů B? Máte problémy s akné? Jste přepracovaní a často unavení? Zkuste užívat běžnou dávku kvasnic, kterou představuje 6 gramů denně. Pokud nemáte chuť na kvasnice můžete užívat některý z doplňku stravy, který obsahuje zpracované pivovarské kvasnice. Jedním z takových přípravků je třeba pangamin.

Zdroj: České noviny.cz | Autor: u Lékaře.cz


Na sedmi desítkách míst se zítra v Ústí nad Labem, na Zelený čtvrtek, mohou zájemci nabít energií – když si dají zelené pivo. Na zelenou vsadil výrobce nápojů – skupina Heineken Česká republika.

Zelenou barvu, která je symbolem jara a harmonie pivu – mimochodem vícestupňovému – dodávají zcela přírodní přísady.

Foto

Pivovar Velké Březno si na Zelený čtvrtek připravil zelené sváteční pivo.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Dagmar Cestrová | Foto: Karel Pech


Typické charakteristiky chmele

[čtvrtek, 9. duben 2009]

Chmel patří při vaření piva vedle vody a sladu k jeho nezbytným složkám. Dříve nebyl chmel používán pouze z chuťových důvodů, ale také pro své antimikrobiální vlastnosti. V současné době získává stále víc na důležitosti cílené využití určitých odrůd, stejně tak jako přesné dávkování. Zejména s ohledem na výrobu piva, která se chuťově přesně vymezuje od jednoho konkurenta ke druhému, stoupl význam nabídky chmele. Podrobně byly popsány první zkušenosti z praxe s novými odrůdami chmele, které přišly na trh v posledních letech.

Byly porovnávány odrůdy Herkules, Opál, Smaragd a Safír a prokázán jejich vliv na kvalitu vyráběného piva.

Degustace podléhá obecně platným individuálním vlivům, přirozené, velice různorodé vlivy, byly vynechány.

Velkou roli hraje základ výroby piva, který může být různý pivovar od pivovaru, odrůda od odrůdy. Byly vysloveny určité připomínky k novým odrůdám na základě nezaměnitelných zkoušek prováděných v jednotlivých pivovarech. Jednotlivé nové odrůdy se vyznačují svou typickou charakteristikou.

Aromatická odrůda Opál dosahuje velice vysoký obsah alfa kyselin a má také velmi významný vliv na hodnotu piva, kdežto Smaragd přispívá k decentnímu ale jemnému aromatu piva.

Safír má velmi vysoký podíl ne alfa hořkých látek, které velice pozitivně působí na hořkost piva. Kromě toho je charakterizován zřetelnými charakteristikami, většinou chmelově kořeněným aroma této odrůdy.

Odrůdou s vysokým obsahem alfa kyselin je Herkules, který nabízí vysoké hodnoty při uspokojivých senzorických výsledcích u piva a očekává se, že budou také v budoucnu hrát důležitou roli.

Zdroj: Agronavigátor | Autor: Iva Hvízdalová


K lednu 2009 byl na trh uveden nový nápoj Cab Banana & Beer. Jedná se o míchaný nápoj na bázi piva, z padesáti procent piva pšeničného a padesáti procent limonády s banánovým koncentrátem. Přesto, že nápoj obsahuje podíl koncentrátu šťávy je výrobek popsán jako nápoj s prokazatelným pocitem plnosti v ústech a ovocné chuti. Produkt obsahuje 2,5 objemová alkoholu.

Míchaný nápoj na bázi piva je uveden na trh s nápoji v lahvích s dlouhým hrdlem o obsahu 0,3 litru. Zvláště silný impuls může vést k nákupu nápoje v balení po šesti lahvích. Na obalu dominuje žlutá a stříbrná barva. Tímto vzhledem lze nový výrobek zřetelně jasně rozlišit oproti jiným nápojům značky Cab, vyráběných toutéž firmou. Uvedení tohoto výrobku na trh vzbudilo velkou pozornost díky doprovodným komunikačním opatřením a promočním akcím.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Znáte pověst o lahodném středověkém pivu zvaném Chotěbor, které později dalo jméno městu Chotěboř? Bylo to pivo, které prý v lidech probouzelo 6. smysl. Tajemnou recepturu, podle které se zázračné pivo vařilo, hledali sládci celé země. Našel ji až Oldřich Záruba – sládek z nově rostoucího pivovaru v Chotěboři.

Připadá vám tenhle příběh divný? Nic vám neříká pivo Chotěbor, ani tajemná receptura? Tahle historie nového chotěbořského pivovaru je částečně vymyšlená. Řada pivovarů má svou skutečnou historii sahající třeba i mnoho set let do minulosti, ale když se staví úplně nový pivovar, žádnou historii nemá. Když ji ale chce, může si ji vymyslet. Jak se vám líbí ta o pivu, které v lidech probouzí 6. smysl?

Pověst o lahodném Chotěboru, který v lidech probouzel 6. smysl

Bylo, nebylo. Bůh ví, jestli bylo, ale pověst praví, že ano. Kdysi dávno, na místě, kde se dnes nachází město zvané Chotěboř, stála jen malá osada s kostelíkem. První zmínky o této osadě můžeme nalézt již ve 12. století. Existují však nepotvrzené zprávy, že kromě kostelíka a osady tu stával také rodinný pivovar.

Místní sládek, který se křestním jménem jmenoval Chotěbor, tu vařil podle tajné rodinné receptury lahodné pivo, které pili lidé zblízka i daleka. V osadě ani okolí ale nebyl zdroj vody, a tak Chotěbor nechával vozit pramenitou, čistou vodu z jiných částí Českomoravské vrchoviny. Lidé věřili, že právě tahle voda spolu s tajemnou recepturou dala pivu tak nenapodobitelnou chuť.

Pivo pro všech 5 lidských smyslů

Chotěborův lahodný mok se vyráběl z těch nejlepších přírodních surovin a pod sládkovýma šikovnýma rukama se rodilo pivo lahodné chuti. Mělo říz, pořádnou pěnu a harmonickou hořkost. Už naši předkové věděli, že pivo není jen obyčejné pití, ale že je to jeden z nejzdravějších nápojů vůbec. U Chotěborova piva to platilo dvojnásob. Jeho pivo bylo jako stvořené pro všech 5 smyslů.

Během pivního obřadu si totiž pivaři užívali zrakem, sluchem, hmatem, čichem a na konec i chutí. Nejdřív pivo viděli a už na něj měli chuť, když slyšeli probublávání pivních bublinek a osahali si pivečkem vychlazené kameninové džbánky, už stačilo jen přivonět a konečně se napít… Místní na sládkovo zázračné pivo nedali dopustit a tvrdili, že když ho pijí, jako by se v nich probouzel šestý smysl.

Chotě zboř!

Měli radost ze života, dostávali výborné nápady, nehádali se a netrápili se malichernostmi. Dokonce prý, když pak muži přišli domů posilněni Chotěborovým pivem, udělali pro manželky, co jim na očích viděli, a nejspíš díky 6. smyslu se jim povedla vyplnit všechna jejich tajná přání.

A tak dámy rády posílaly své chotě pít Chotěbor. Zlí jazykové praví, že ženy pivu přezdívali úplně jinak, a to „Chotě zboř!“, protože muži po 6. smyslu toužili tak usilovně, až někdy ani nedokázali bez podpory svých kumpánů dojít domů.

Ztracená receptura

Co do piva dává a z jakých ingrediencí a v jakých poměrech přesně Chotěbor vařil, sládek nikomu neprozradil. Měl sice manželku, ale Bůh jim nenadělil dětí, a tak zůstal sládek bez dědice a neměl komu své tajemství, které se v rodu dědilo z pokolení na pokolení, sdělit. Recepturu dobře ukryl a tajemství si odnesl do hrobu. Mnozí potom recept hledali, někteří byli blízko, ale vždy jim krůček chyběl. Tajemná receptura se ztratila…

Pivo Chotěbor dalo jméno městu Chotěboř

Původní osada se nejen díky lahodnému pivu, ale i díky těžbě stříbra rozrůstala, stala se z ní obec. Svůj název podle některých pramenů získala odvozeninou od jména jistého Chotěbora ze Vchynic. My si ale umíme domyslet, čí křestní jméno tu sehrálo svou roli.

V roce 1278 byla Chotěboř povýšena na město, v roce 1331 se stala městem královským. Nakonec i věnným městem českých královen. Budova pivovaru se nedochovala, lehla popelem během husitských válek, když město dobyl a poničil táborský kněz Petr Hromádka z Jistebnice.

Sládci dodnes pátrají po Chotěborově receptuře

Nejeden sládek naší země po receptuře pátral, aby se mohl proslavit Chotěborovým pivem probouzejícím v lidech 6. smysl a v ženách pokoru a oddanost. I zkušený sládek Oldřich Záruba, který se sám narodil přímo v Chotěboři, celý život toužil po vaření piva tak lahodného, že i manželky pochopí, proč jejich muži doma tráví večery s půllitrem v ruce či partou kamarádů v hospodě.

Oldřich Záruba se o tajemné receptuře na pivo, které možná dalo jméno jeho rodnému městu, dozvěděl od svého dědečka. Ten sice nebyl žádný pivovarník, ale pivo měl rád a příběh o zázračné pivní receptuře se u nich v rodině vyprávěl už celá staletí. I když už nikdo vlastně najisto nevěděl, zda receptura skutečně existovala, či ne, Záruba ji hledal, kde se dalo. Prošel několika pivovary a za svá piva získal celou řadu ocenění doma i ve světě, přesto mu ale ke štěstí něco chybělo.

Nový sládek, zázrak a splněný sen

Když dostal možnost vařit zbrusu nové pivo v rodné Chotěboři, pochopil to jako znamení. Jaké bylo jeho překvapení, když se pak od majitelů pivovaru dověděl, že během výkopových prací truhlici s jakousi recepturu opravdu našli. Když si pak Chotěborovu recepturu pořádně pročetl, žasl, jak jednoduchá byla. K vaření toho nejlepšího piva mu stačil už jen krůček.

Jeho tajemství vám samozřejmě neprozradíme, ale o zázračné chuti piva, které v lidech probouzí šestý smysl, se můžete brzy přesvědčit sami…

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř


Před dvanácti měsíci vyjel ze západních Čech historicky první vlak s plzeňským pivem pro švédský trh a další železniční zásilky brzy následovaly. Za jeden rok dopravil Prazdroj po kolejích do Švédska víc než 15.000 hl piva, čímž nahradil jízdu více než stovky kamionů přes celou Evropu. „Švédský“ pilotní provoz se osvědčil a letos Plzeňský Prazdroj připravuje využití železniční dopravy pro vývoz piva do Řecka.

Foto

Za 12 měsíců dopravily pivní vlaky do Švédska 15.297 hl plzeňského piva. Celkem vyjelo ze západních Čech 50 vagonů s pivem Gambrinus v lahvích 0,5l a Pilsner Urquell v plechovkách 0,5l a lahvích 0,33l. Všechny tyto zásilky směřovaly do překladiště ve švédském Orebro.

Celkem vyvezl Plzeňský Prazdroj v roce 2008 do Švédska 33 500 hektolitrů piva Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Doprava tohoto množství představuje jízdu 246 kamiónů, které ujedou 340 tisíc kilometrů. Díky pivním vlakům se však ušetřila polovina jízd kamionů a počet ujetých kilometrů se také zmenšil o 50 %.

Export po železnici do Švédska se Prazdroji osvědčil a pokračujeme v něm. Železniční vagóny využíváme i pro přepravu z Itálie do Švédska, Holandska a Belgie nebo z Holandska do Švédska. Nejenom že ušetříme na přepravních nákladech, ale současně se chováme k našemu životnímu prostředí šetrněji. Letos chceme v Prazdroji vyzkoušet další železniční vývoz, a to do Řecka, kde jsme vloni prodali téměř 7000 hl našeho piva,“ říká Luděk Hraba, manažer zákaznického servisu pro export Plzeňského Prazdroje.

Plzeňské pivo, především Pilsner Urquell, má ve Švédsku velmi dobrý zvuk a prodeje značek Plzeňského Prazdroje zde za poslední tři roky vzrostly o 24 %. Sudový Pilsner Urquell se ve Švédsku čepuje v cca 80 restauracích a kvalita servírování i péče o pivo je velmi vysoká: Evropskou ligu kvality, kterou Plzeňský Prazdroj pořádá pro zahraniční restaurace s Pilsner Urquell na čepu, Švédsko vyhrálo v roce 2005 a od té doby se drží na špici. V mezinárodní soutěži výčepních Pilsner Urquell Master Bartender se švédský mistr výčepní Alexander Bäckman umístil v celosvětovém finále na třetím místě.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


STEIGER nesúhlasí so zákazom reklamy na alkohol

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne nesúhlasí s obmedzením, či dokonca zákazom reklamy na pivo, v rámci pripravovaného zákazu reklamy na alkohol. Podobné opatrenie by mohlo byť posledným úderom pre ťažko skúšané malé pivovary. Už zvýšenie spotrebnej dane na alkohol v roku 2003, odštartovalo historicky najväčší prepad spotreby piva, z ktorého sa slovenské pivovarníctvo nespamätalo doteraz. Spotreba piva nielenže každoročne klesá - vlani napríklad o 6 percent, ale súčasná hospodárska kríza priniesla prehĺbenie poklesu na dvojciferné čísla. Od roku 1990 zaniklo na Slovensku 11 malých pivovarov, každý s ročnou produkciou pod 200.000 hektolitrov. V súčasnosti sú už v SR iba posledné tri malé pivovary! Zákaz reklamy na alkohol prinesie zníženie spotreby piva všeobecne. Kým veľké pivovary to postihne ekonomicky, ale vzhľadom na to, že sú súčasťou nadnárodných skupín, s takmer neobmedzenými zdrojmi, vydržia to. Malým pivovarom však môže toto opatrenie priniesť úplný zánik.

Scestné je predovšetkým prezentovanie piva spolu s tvrdými alkoholickými nápojmi a ich hádzanie do jedného vreca. V žiadnom prípade nejde o to isté. Pivo je spravidla nízkoalkoholický nápoj, ktorý slúži na uhasenie smädu a plní tradičnú spoločenskú funkciu stretávania sa ľudí. Ustálene spojenie je ,,ísť na pivo“ a nie ísť na alkohol. Pivo je ľudový nápoj na stretávanie sa, rozhovory a relax. Spisovateľ Bohumil Hrabal to vedel opísať najlepšie.

Zo samotného piva sa dospelý človek až tak ľahko neopije – musí skonzumovať viacero vyššie stupňových pív a to trvá istý čas. Najčastejšie sa opijú tí, čo miešajú pivo a tvrdé. Proti takémuto nekultúrnemu pitiu namietajú aj výrobcovia piva. Pivo má slúžiť na posilnenie zdravia a nie na jeho ničenie. Primeraná konzumácia piva je zdraviu prospešná. Výskum ukazujú, že pri množstve cca pol litra piva denne pre muža a cca 3 dcl pre ženu prevládajú pozitívne účinky nad vedľajšími negatívnymi z konzumácie alkoholu. A to stále vravíme o pive s vyšším obsahom alkoholu, takzvanej dvanástke.

Trend je však jednoznačný. Pred rokom 1990 tvorili dvanástky tri štvrtiny vypitého piva. Dnes sa na Slovensku konzumuje 25 % dvanástok, 65 % desiatok a zvyšok sú ostatné pivá. Pivovar STEIGER by bol uvažovaným zákazom reklamy postihnutý ešte viac ako ostatné pivovary. Je totiž lídrom na trhu nízkoalkoholických konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. Z ,,osmičky“ piva sa v podstate nedá dospelému človeku opiť, KACHELMANN obsahuje iba 3,3 objemových percent alkoholu. Osmičku donedávna podávali v závodných prevádzkach ako súčasť pitného režimu - sklári ju dostávali zadarmo ako alternatívu k minerálke. A to sme ešte nespomenuli nealkoholické pivo - v prípade STEIGRA ide o STEIGER FREE. Ak by sa zákaz týkal aj nealkoholického piva, tak by to predstavovalo diskrimináciu a poškodzovanie výrobcov.

Na rozdiel od niektorých veľkovýrobcov, pivá varené v STEIGRI sa vyrábajú klasickou technológiou, ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. STEIGER je čistý prírodný produkt. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín.

Kým ešte v časoch socializmu predstavovalo pivo najčastejšie konzumovaný nápoj v reštauráciách, hoteloch a pohostinstvách, nástupom nepreberného množstva nealkoholických nápojov, s ich doprovodnou agresívnou reklamou, dnes je už pivo len v pozícii jedného z nápojov. Mladá generácia dáva prednosť všelijakým mixom alkoholických nápojov a v horšom prípade aj zakázaným látkam. K dispozícii majú stovky nealkoholických nápojov podporovaných neobmedzenými finančnými zdrojmi globalizovaných výrobcov. Nikomu nevadí, že sú plné cukru, éčok, chémie...Výsledkom je paradox, že pivo je v súčasnosti najlacnejším nápojom. Pol litra stojí toľko, čo dvoj až trojdecové balenie vody! Áno, obyčajnej vody, bez akejkoľvek pridanej hodnoty a rovnako aj napríklad minerálky. Gigantické náklady nadnárodných koncernov na reklamu zaplatí zákazník. Všimnime si ešte jednu vec - odpad. Nealkoholické nápoje už vo vratných fľašiach zákazník nezoženie - namiesto toho sú tu hory plastového a skleneného odpadu. STEIGER ešte stále predáva svoje výrobky vo vratných fľašiach a rovnako vratných ekologických nerezových sudoch. A aj tak, za tejto nerovnej situácie, predaj piva neustále klesá.

Večné diskusie či je zdravé piť pivo, alebo nie, už vyriešil život. Lekárske výskumy vravia, že pivo je naozaj zdraviu prospešná dobrota – ak sa pije s mierou. Vyspelé pivárske krajiny šíria pivnú osvetu, len u nás je ticho. Veľkí hráči na trhu sa sústredili na to aby zhltli malé ryby a propagujú svoje obchodné značky. Pivo ako nápoj stále na svoju rehabilitáciu čaká. Pritom v zahraničí, v krajinách ako Česko, Nemecko, Belgicko, Írsko, kde sa o pive vie všetko, o zákaze reklamy na pivo by nemohol nik ani len uvažovať.

Prečo je pivo zdravé? Napríklad aj preto, že oxid (kysličník) uhličitý , ktorý podporuje trávenie, je skvelý na zažívanie, pomáha pri pocite plnosti po jedle, ťažkého žalúdka a pod. Teda pri prejavoch, ktoré často sprevádzajú nevhodné spôsoby stravovania, ale môžu sa rovnako vyskytnúť aj pri niektorých ťažkostiach so zažívacími orgánmi. Pivo obsahuje vitamíny skupiny B, minerálne látky, napríklad draslík, čím sa stáva nutrične veľmi hodnotným. Pivo má tiež nízku koncentráciu sodíka, takže je vhodné pre ľudí so srdcovo-cievnymi ťažkosťami. Pri pravidelnom pití malého množstva piva sa znižuje aj podiel tzv. zlého cholesterolu. Ďalšími zdravotnými dôvodmi prečo piť pivo je, že chráni pred infarktom, lebo potlačuje usadzovanie tuku v cievach. Znižuje aj riziko mŕtvice tým, že bráni zrážaniu krvných teliesok. Posilňuje kosti , chráni pred osteoporózou, pomáha pri strese a čistí obličky. Po samotnom pive sa netučnie. Polliter STEIGRA má iba 190 kalórií, čo je menej ako jablkový džús (240 kcal), či červené víno (370 kcal. Pivo uvoľňuje hormón šťastia serotonín. Všimli ste si akí sú ľudia pri pive uvoľnení, priateľskí a zhovorčiví? A pre ženy je dôležitá informácia že pivo obsahuje fytoestrogény, ktoré priaznivo ovplyvňujú vnímanie klimaktéria. Spotreba piva na Slovensku je úzko naviazaná na kúpnu silu. Ľudia si v lepších časoch doprajú aj pivo. Regionálne značky pív majú svojich verných práve v regiónoch kde sa varia. Ale výhoda malých pivovarov spočíva práve v ich veľkosti, čiže ,,malosti“. Môžu ponúknuť odlišnosť, majú nezastupiteľný význam na rozmanitosti druhov piva na trhu, môžu sa sústrediť na pivné špeciality, na ktoré veľkí hráči na trhu nemajú čas, ani nie sú pre nich ekonomicky zaujímavé. Miesto malých pivovarov je aj pri rozvoji regionálneho cestovného ruchu, vytváraní koloritu, ducha miesta. Malé pivovary pomáhajú aj pri vytváraní pracovných príležitostí v takých malých mestečkách a obciach, kam sa väčší investori nikdy nedostanú. Zároveň vytvárajú vhodné podmienky pre turisticky atraktívne ,,pivné cesty“. O toto všetko budú ľudia ochudobnení, ak zaniknú aj posledné malé pivovary. Je toto zámerom predkladateľov zákona o zákaze reklamy na alkohol? STEIGER je najstarším pivovarom na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Ak bol stredovek, keď v ňom začali mnísi variť pivo dobou temna, ako nazvať našu súčasnosť, ktorá sa usiluje o jeho likvidáciu?

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne | Autor: Emil Mihálik, vedúci marketingu pivovaru Steiger


«« « Strana 642 z 811 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň