Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Další významný úspěch zaznamenal Rodinný pivovar Bernard, když získal hattrick a potřetí po sobě obhájil 1. místo v degustační soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích v kategorii tmavých speciálů. Od roku 2001 je to již šesté vítězství tmavého speciálu Bernard 13% na odborných pivních degustačních soutěžích. Zástupce pivovaru na soutěži, sládek Ing. Dušan Krankus: "O kvalitě našeho nepasterizovaného piva Bernard svědčí především finálová účast i v ostatních kategoriích. Speciální světlé pivo OX skončilo na třetím místě, světlý ležák Bernard 12% obsadil 6. místo. Soutěž se uskutečnila ve dnech 10. a 11. června na Výstavišti v Českých Budějovicích.V 10 kategoriích se soutěže zúčastnilo 160 vzorků piva z celé České republiky.

Úspěchy tmavého piva Bernard 13% od roku 2001:

2001 3. místo Pivo České republiky (České Budějovice)

2002 1. místo Česká pivní pečeť (Tábor)

1. místo Pivo České republiky (České Budějovice)

2. místo Odborná degustační soutěž v Žatci

2003 1. místo Česká pivní pečeť (Tábor)

1. místo Pivo České republiky (České Budějovice)

20041. místo Česká pivní pečeť (Tábor)

1.místo Pivo České republiky (České Budějovice)

Další informace:

Zdeněk Mikulášek

565 532 407

pivovar@bernard.cz

http://www.bernard.cz

(Protext)


Spolumajitel Rodinného pivovaru Stanislav Bernard se rozhodl opět vyhlásit pivní prémii, tentokrát za zisk zlatých medailí na letošním fotbalovém mistrovství Evropy v Portugalsku.

„Pro odpor „velkých sponzorů“ jsem nechtěl svou motivaci opakovat, i když s ní hokejisté získali v letech 2000 a 2001 dva světové tituly. Poslední dva hokejové šampionáty mě však přesvědčily, že velké peníze nejsou všechno.“ říká Bernard. „Fotbalisté národního družstva měli po loňské skvělé sezóně spoustu zdravotních problémů a mnohým se nedařilo tak, jak by si jistě přáli. Já jim ale věřím a vím, že pro úspěch se vydají ze všech sil a že na trávníku nechají srdce!“

„Proto jsem se letos rozhodl podpořit naše fotbalisty pivní motivací a panu Brücknerovi, kterého si pro jeho přístup k fotbalu a životu velmi vážím, navíc v případě úspěchu doživotní pivní rentou.“

Již za postup ze základní skupiny zaručuje Stanislav Bernard českým hráčům a realizačnímu týmu 80 litrů nepasterizovaného piva Bernard. V případě zisku zlatých medailí obdrží prémii 160 litrů piva a pan Karel Brückner navíc doživotní roční rentu ve stejné výši. Toto množství piva staví Českou republiku již několik let na první příčku ve spotřebě na jednoho obyvatele ve světě.

„Tak jako pivovar potřebuje dobrého sládka, tak i fotbalový tým musí mít zkušeného kormidelníka. Pana Brücknera vnímám jako muže na svém místě, mluví jasnou řečí, nepoužívá podmiňovací způsob, přebírá veškerou zodpovědnost. Na rozdíl od trenéra české hokejové reprezentace na letošním Mistrovství světa si nedělá zadní vrátka smlouvou podepsanou předem s extraligovým družstvem“ dodává Bernard. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Budvar zvyšuje vývoz do Ruska

[sobota, 12. červen 2004]

Budějovický Budvar loni zvýšil oproti roku 2002 export svého ležáku do Ruska téměř o 56 procent. Podle manažera pro exportní trh v Rusku Tomáše Bártů prodal loni podnik na ruském trhu 24.000 hektolitrů ležáku. Podíl dovozu piva z České republiky činí dvě procenta celkového objemu importovaných piv. Podle údajů agentury CzechTrade prodala Česká republika v roce 2003 do Ruska 3,6 milionu hektolitrů piva. Podle objemu spotřeby zaujímají v Rusku první místa značky Bavaria, Budweiser Budvar, Staropramen a Pilsner Urquell.

„Ruský trh patří mezi pět největších exportních trhů Budějovického Budvaru. V roce 2003 na něj putovalo 4,5 procenta z celkové exportní produkce," řekl Bártů. Dodal, že v budoucnu lze díky zlepšující se životní úrovni v této zemi očekávat další nárůst. Podíl dovozního piva na ruském trhu činí maximálně jedno procento, a to i přesto, že se českým pivním společnostem podařilo v loňském roce prodat o 20 procent více než v roce 2002.

Podle výroční zprávy The Beer Service společnosti Canadean ruský trh v posledních letech dramaticky roste. Příčinou je makroekonomická stabilita. Nejvíce se preferují ležáky, které reprezentují více než 90 procent celkově prodaného objemu piva. Z hlediska spotřeby se Rusko v roce 2002 umístilo na šestém místě světového žebříčku. (Budnews)


V Masných krámech pivo netočí

[sobota, 12. červen 2004]

Kultovní pivnice Masné krámy uzavřená hygienikem po předloňských povodních je noční můrou pro některé představitele českobudějovické radnice. Prodejem podílů města v Masných krámech se v současnosti zabývají soudy. Před několika dny dokonce podal jeden z podílníků podnět státnímu zastupitelství, aby přešetřilo podezření z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele pracovníků magistrátu. "Aby mohlo město prodat svůj podíl, jeho úředníci mi zatajili některé informace. Město ho prodalo Budvaru, i když jsem uplatnil předkupní právo," tvrdí spolumajitel Masných krámů Josef Dušek.

Restituent už vloni vyhrál svůj spor s městem a dosáhl toho, že soud zrušil smlouvu na převod části Masných krámů na Budějovický Budvar. Někteří zastupitelé považují výsledek soudu, ale i současnou zprávu kontrolního výboru za skandál. Podle nich radní porušili zákon a připravili pokladnu o statisíce korun tím, že uzavřeli s Budějovickým Budvarem neplatnou kupní smlouvu. Masné krámy jsou zavřené a nevydělávají vlastníkům peníze. "Požádali jsme finanční výbor o vyčíslení škody," uvedla zastupitelka Marie Paukejová. "Budeme se tím zabývat na červencovém zastupitelstvu. Objevili jsme nedostatky. Například i to, že nebylo uplatněno předkupní právo pro dědice jednoho z podílníků, který v té době zemřel," uvedl člen kontrolního výboru zastupitelů města Lumír Mraček.

O prodeji městského podílu se začalo jednat po předloňských povodních, které Masné krámy poničily. Kromě města přitom vlastní objekt ještě deset majitelů. Josef Dušek tvrdí, že v první chvíli zájem Budvaru přivítal. Nelíbilo se mu však, že rada města rozhodla o prodeji podílu bez spoluvlastníků a zastupitelé městskou část prodali, ačkoliv měl o ní zájem. "Chtěl jsem, aby Masné krámy zůstaly dál ve spoluvlastnictví. Ale Budvar chtěl získat další podíly. Kdo zaručí, že ho vláda nezprivatizuje do zahraničí?" míní Dušek. Zastupitelka Paukejová se domnívá, že město vlastníky Masných krámů vlastně podvedlo. "Zastupitelstvo prodej schválilo měsíc před komunálními volbami. Upozorňovala jsem na to, že takové jednání nemá všechny právní náležitosti," uvedla. A co na to město? "Smlouva mezi městem a Budvarem je neplatná, jsme vlastně zase na začátku," řekl právník magistrátu Jiří Homolka. "Nikdy jsme neusilovali o podíly na Masných krámech. Stále máme zájem v nich provozovat restauraci a spravovat je," poznamenal ekonomický náměstek Budějovického Budvaru Petr Jánský. (iDnes)


Vypít několik piv, poslechnout si živou kapelu a zasmát se s přáteli u nějaké zábavné soutěže. Nic víc si v sobotu ráno lidé mířící do Velkých Popovic na 12. ročník Dnu Kozla nepřáli. Podobně to vypadlo i v Ostravě, kde se lidé bavili v pivovaru Ostravar.

Mraky nad Popovicemi. Když se však v poledne nad oslavujícím pivovarem, který si letos připomněl 130 let vzniku, zatáhla obloha a začalo silně pršet, přibylo přání další: "Kdyby tak bylo vedro a slunce jako minulý rok." I přes nepřízeň počasí se však do Velkých Popovic sjelo několik tisíc lidí. Už při romantické jízdě parním vlakem ze Strančic k pivovaru bylo vidět na tvářích lidí nadšení. Děti byly u vytržení: "Ať si klidně leje. Hlavně, že to nezchladilo kotel téhle skvělé mašinky," řekl asi desetiletý klučina a vyklonil se z vagonu. Studené kapky vody mu nevadily.

To, co odlišuje slavnosti zdejšího pivovaru od ostatních, bylo pro tento ročník skryto. Rozlehlé náměstí s parkem a přilehlé rybníky, jindy plné bavících se lidí, zely prázdnotou. Návaly deště s občasným zahřměním vyhnaly všechny slavící návštěvníky do velkých stanů. Kapely po většinu času hrály jen pro "dešťové kapky“. Avšak ne všechny mrazivý déšť trápil. "Nejsme přece z cukru, nenecháme si Den Kozla zkazit deštěm. Obcházíme disciplíny, ať se děje, co se děje," smál se Lukáš Bláha. Prý už zvládl vytahování sudu lanem, postavil komín z pivních bas a teď se chystá táhnout dodávku. Musí se pohnout o metr, aby mohl dostat razítko. Za čtyři bude mít pivo zdarma.

Letošní soutěže byly ve znamení síly, stejně jako hlavní lákadlo, velká silácká show mistra světa v tahání a zvedání obřích břemen René Golema Richtera. Silák zvaný Golem své přezdívce dostál. V uličce utvořené zvědavými lidmi se zapřel do žebříku a za pas měl "přivázaný" obrovský kamion. Lidem se při jeho řevu tajil dech, ovšem Renault Magnum se ne a ne pohnout. Silák Golem kroutil hlavou. Řidič se po chvíli přiznal, že nechal zataženou ruční brzdu. Po odbrzdění se několikatunový kolos opravdu o tři metry pohnul. "Fakt díky za tu brzdu. Lano bylo dvakrát tak napnutý. Kdyby se utrhlo, tak mě pěkně pořeže," vzkázal nakonec s úsměvem o polovinu menšímu řidiči. Po vystoupení opět přišel déšť. Lidé vyhledali úkryt a zbytek dne se odehrál "pod střechou". (iDnes)


Královskému pivovaru Krušovice loni stoupl zisk na 94,5 milionu korun. Ve srovnání s rokem 2002 vzrostl o téměř 128 procent. Na pozitivním hospodaření firmy se projevil především větší export pivovaru, který se loni zvýšil o 41 procent. Výstav naopak klesl o tři tisíce hektolitrů na 675 tisíc hektolitrů. Pivovar za hranice Česka vyvezl 105 tisíc hektolitrů. Významný nárůst exportu firma zaznamenala v Německu a Rusku. Na německý trh pivovar vyvezl přes 13 tisíc hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst 42 procent. Informovalo o tom představenstvo firmy na pondělní valné hromadě. Podle generálního ředitele Pavla Gregoriče je nárůst výsledkem změny pozice krušovického piva v portfoliu hlavního distributora Radeberger Gruppe. "Černé krušovické pivo je jedničkou mezi černými pivy našeho distributora," dodal. Největší nárůst však pivovar zaznamenal v Rusku. Loni do Ruské federace vyvezl přes 14 tisíc hektolitrů piva, což je téměř o 80 procent více než v roce předchozím. Královský pivovar Krušovice je od roku 1993 součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker. (Deník Lučan)


Pivovarnická skupina Drinks union (DU) má zájem o pivovar v Kutné Hoře. „Pivovar koupit chceme, ale zatím neprobíhají žádná konkrétní jednání. Zpracováváme nabídku na základě znaleckých posudků. Věříme, že výrobu v Kutné Hoře udržíme a pivovar se stane úplnou součástí naší skupiny," uvedl generální ředitel Drinks Union Milan Hagan. DU v současnosti provozuje pivovar na základě dlouhodobé nájemní smlouvy prostřednictvím své dceřinné společnosti Pivovar Kutná Hora. Navíc má předkupní právo k pivovaru. „Součástí naší dlouhodobé strategie je podpora a rozvoj lokálních značek piva, rozvoj místní výroby a zvyklostí. Drinks Union se vydává na křížové tažení proti Europivům za podporu českého piva“, dodal Hagan. DU v loňském roce posílila svou pozici mezi výrobci piva v ČR. Z loňského celkového výstavu více než 887 tisíc hektolitrů piva vyvezla 180 tisíc hektolitrů. Firma se chce stát u nás čtvrtou největší pivovarnickou skupinou. Plánuje přesáhnout objem ročního výstavu jeden milion hektolitrů. (Euro Online)

Ústecká nápojová skupina Drinks Union, do níž patří pivovary v Krásném a Velkém Březně, chce koupit kutnohorský pivovar. Ten má v současnosti v dlouhodobém nájmu. Konkrétní jednání ještě nezačala, Drinks Union zpracovává podle znaleckých posudků nabídku. "Věříme, že výrobu piva v pivovaře Kutná Hora udržíme a že se pivovar Kutná Hora stane úplnou součástí naší skupiny", sdělil generální ředitel Drinks Union Milan Hagan. "Součástí dlouhodobé strategie Drinks Union je podpora a rozvoj lokálních značek piva, rozvoj místní výroby a podpora místních zvyklostí", dodal. Do pivního portfolia skupiny patří Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický, který se vyrábí právě v Kutné Hoře. Drinks Union loni vyrobila přes 887 tisíc hektolitrů piva, z toho 180 000 hektolitrů putovalo na export. Pro letošek společnost plánuje vyrobit přes jeden milion hektolitrů piva. (iDnes)

Pivovarnická skupina Drinks Union má zájem o koupi kutnohorského pivovaru V současné době spravuje firma pivovar v Kutné hoře na základě dlouhodobé nájemní smlouvy prostřednictvím své dceřinné společnosti Pivovar Kutná Hora. Navíc má předkupní právo k pivovaru. V uplynulém roce se skupina hodně zaměřila právě na podporu regionálních značek patřících do rodiny. V rámci této podpory byl změněn kompletní vizuální styl včetně nového loga a etiket mimo jiné také u značky Dačický. Podle průzkumů trhu byly tyto změny přijaty jak odbornou veřejností, tak především spotřebiteli velmi dobře. Jako poděkování patriotům regionálních značek proběhlo velké množství reklamních akcí pro štamgasty v hospůdkách i pro zákazníky lahvového piva. V pivovaru Kutná Hora se podařilo radikálně zvýšit kvalitu piva, které se prodává pod značkou Dačický. Drinks Union plánuje v dalším roce i nadále posilovat své významné postavení mezi největšími pivovary na českém trhu a chce se stát čtvrtou největší pivovarnickou skupinou. Skupina plánuje přesáhnout objem ročního výstavu jeden milión hektolitrů. Dále chce pokračovat v rasantním prosazování se na zahraničních trzích. (iStrategie)


Lobkowicz začal vařit pivo v Rusku

[pátek, 11. červen 2004]

Lobkowiczký pivovar bude vařit na Sibiři. Jako první malý nezávislý pivovar začal v Rusku s licenční výrobou pro tamní trh. Společnost z Vysokého Chlumce na Příbramsku se dohodla na spolupráci se Sibirským pivovarem s kapacitou kolem 200 tisíc hektolitrů ročně. "Lobkowiczký pivovar by měl podle licenční smlouvy v Rusku ročně prodávat až 20 000 hektolitrů piva. To je čtvrtina aktuální roční produkce," řekl ředitel pivovaru Petr Peništek.

Sibirský pivovar patří k nejmodernějším pivovarům v Rusku. Větší část produkce prodává v Irkutském a Krasnojarském kraji. První láhve s lobkowiczkým pivem vyrobeným v Rusku by se na tamním trhu měly objevit v polovině června. Půjde o tradiční světlý ležák vyráběný podle původní české receptury.

"V Rusku je obvyklé konzumovat pivo převážně z láhví a plastových obalů, minimální množství se prodává v sudech do restaurací," dodal Peništěk. Cena se pohybuje mezi 10 až 25 rubly (asi devět až 22 Kč), což podle něj odpovídá ceně kvalitních ležáků v České republice. "Pro Lobkowiczký pivovar představuje zahájení licenční výroby na ruském trhu další možnost, jak posílit exportní prodeje," uvedl Peništek. Firma vyváží přes polovinu produkce. Licenční výroba by ji také mohla umožnit do západní části Ruska a na další východní trhy exportovat i pivo vyrobené v Česku. (iDnes)


Klášterské pivo si vychutnávejte ve své oblíbené hospůdce. A pokud přeci vyrazíte za humna svého bydliště, jeďte tam, kde oblíbené klášterské pivo dostanete natočené v očekávané kvalitě. Pro orientaci pivařů uvádíme některé červnové akce, kde pracovníci Pivovaru Klášter budou točit své pivo. Tou nejdůležitéjší akcí je pochopitelně 11. pivobraní v sobotu 26. června přímo v areálu Pivovaru Klášter.


Pivní slavnost začíná v sobotu 26. června ve 12 hodin a potrvá až do následujícího nedělního rána. Účastníci tradičního Pivobraní se mohou těšit na přírodní nepasterované pivo ve všech variantách vyráběných v místním pivovaře. To znamená, že ve stáncích se bude točit výčepní pivo světlé i tmavé, světlé ležáky jedenáctistupňové i dvanáctistupňové, světlé speciální čtrnáctistupňové pivo i kvasnicové nefiltrované pivo. V doprovodném hudebním programu se na pódiu vystřídají Mirek Hoffmann a skupina Zelenáči, dámská kapela Viktorky, regionální skupiny KTP a Seven. Samozřejmě nebudou chybět soutěže a prodeje pivních suvenýrů. Novinkou bude stánek specializovaný na prodej replik historických kuriozit s pivní tématikou. K nejžádanější sběratelské zajímavosti jistě bude patřit zdařilá napodobenina historické kovové cedule s logem klášterského pivovaru, jejíž originál z roku 1904 pracovníci pivovaru objevili na jedné z klášterských králikáren. Dnes je již v mnichovohradišťském muzeu. V rámci letošních pivních slavností se připravuje křest nového oficiálního loga Pivovaru Klášter, které má symbolizovat novou éru klášterského piva. V době od 12 do 20 hodin je pro zájemce o klášterské pivní slavnosti zajištěná kyvadlová autobusová doprava z Mnichova Hradiště od vlakového nádraží, od místní sokolovny a z náměstí. Vstupné do areálu Pivovaru Klášter na 11. ročník pivobraní stojí padesát korun.

4.-5. 6. Svijanský Újezd - mezinárodní setkání majitelů vozů Fiat

5. 6. Vostrov Hněvousice - koncert Báňaná, Gaia Mesiah,

Garage&Tony Ducháček

5.-6. 6. letiště Boskovice - mezinárodní motocyklové závody

12. 6. Bělá pod Bezdězem - jarmark s rádiem Jizera

12. 6. Vostrov Hněvousice - koncert 100ř, Gulo čar, Eggnoise

18.-19. 6. Svijanský Újezd - sraz motorkářů

18. 6. Valečov - koncert Waldemara Matušky a KTO

19. 6. Mnichovo Hradiště - oslavy výročí 725 let od založení města

19. 6. Vostrov Hněvousice - koncert Pražský výběr

20. 6. Dolní Bousov - mistrovství ČR v autokrosu

24.-27. 6. letiště Hoškovice - setkání VW Brouk klubu

26. 6. Klášter Hradiště nad Jizerou - Pivní slavnosti Pivovaru Klášter

26. 6. Nymburk - jarmark s rádiem Jizera

26. 6. Mladá Boleslav - středověký jarmark

26. 6. Vostrov Hněvousice - vostrovní karneval

Klášterské pivo se točí po celých Čechách v kamenných hospodách i ve stáncích při jednorázových akcích. V červnu to bude například při plaveckých kvalifikačních závodech pro letošní OH v pražském Podolí (4.-6. 6.), při oslavách 500 let města Noviny pod Ralskem (5. 6.), při prezentaci Arboeka v Obříství u Neratovic (17. 6.), při dvoudenním jarmarku v Liberci (19.-20. 6.), nebo při jarmarku v Železném Brodě (27.6.) a pouti v Semilech (27. 6.). Klášterský pivovar se stal výhradním partnerem pořadatele hudebních koncertů Brother Records v amfiteátru Ranč Vletice na Příbramsku. V letošním létě tady vystupují Eagles&Horses, Žal-man a spol. s hostem Robertem Křesťanem a Čechomor s hostující Lenkou Dusilovou (26. 6.), Ready Kirken, 100ř, Oskar Petr&Fabrica atomica a Koller band (17.7.) a Olympic (27.8.). (Boleslavský deník)


Pivní unikáty u příležitosti pátého ročníku Slavností pivovaru Staropramen, který proběhne na pražském Smíchově v sobotu 12. června, má pro návštěvníky připraven tento známý pivovar. Kromě tradičního Staropramenu Kvasničáku, který je k dostání pouze v areálu pivovaru, se bude na více než 140 pípách čepovat i speciálně vybraný nefiltrovaný světlý Ležák a Granát.

„Výběr provádíme podle toho, abychom postihli vlastnosti nejlépe odpovídající určitému typu piva,“ sděluje vrchní sládek Milan Jeřábek. „ Jde tedy o subjektivní pocity nás, degustátorů. Vybíráme z desítek tanků ty, které jsou podle našeho názoru chutí, barvou a vůbec kvalitou skutečně ojedinělé. Samozřejmě, kvalita vstupních surovin je podstatná, ale ta je u všech druhů piv stejná. Ovšem každé pivo dozrává jinak, i když rozdíly jsou takové, že je poznají jen skuteční odborníci.“ prozradil vrchní sládek.

Z pivních vzorků, které s velkým předstihem vybírá sklepmistr Miloš Erben, se potom pečlivě hodnotí, co se nabídne hostům. Těch se i v letošním roce očekává kolem dvaceti tisíc, tak jako loni, kdy se vypilo 450 hektolitrů piva, z toho 150 hektolitrů stále více oblíbeného Granátu. (Právo)


Slovensko vlani s tržbami 5,4 mld.Sk

Skupina Heineken Slovensko dosiahla vlani hrubé konsolidované tržby vrátane spotrebnej dane na úrovni 5,4 miliardy Sk, na ktorých sa tržby z predaja piva podieľali sumou 3,8 miliardy Sk. Oproti roku 2002 to znamená zvýšenie o 6,7 %.

Celoslovenský pokles spotreby piva spôsobený vyššou spotrebnou daňou však ovplyvnil aj výrobu v pivovaroch v Hurbanove, Nitre, Martine a Rimavskej Sobote, ktorá dosiahla 2,2 milióna hektolitra (hl) piva a medziročne sa znížila o 3 %. Od druhého zvýšenia spotrebnej dane v auguste 2003, ako pripomenul PR manager spoločnosti Peter Švec, dokonca medziročný pokles predaja piva z portfólia Heinekenu Slovensko v jednotlivých mesiacoch okrem decembra presahoval 10 %. Odvod spotrebnej dane z piva sa podľa jeho informácií za celý rok 2003 vyšplhal na 727 milióna Sk, čo bolo medziročne o 25,5 % viac. Pokles spotreby piva bol aj dôvodom zastavenia výroby v martinskom pivovare, ktorý sa od začiatku novembra stal len distribučným centrom v regióne. Produkcia piva Martiner prešla pod pivovar v Nitre. Heinekenu sa však napriek vlaňajšiemu nepriaznivému vývoju na pivovarníckom trhu podarilo udržať si pozíciu lídra s 42,5-% podielom.

Na zahraničné trhy vlani spoločnosť umiestnila pivo a slad v celkovej hodnote 1,7 miliardy Sk, čím sa export oproti roku 2002 zvýšil o viac než 37 % a na celkových tržbách sa podieľal 30,5 %. Samotný vývoz piva vzrástol medziročne o 15 % na 107 500 hl, pričom najviac vyše 93 000 hl sa vyviezlo do susednej Českej republiky. Ďalšími významnejšími exportnými destináciami boli Rusko, USA, Kanada a Lotyšsko. Najviac vyvážanou značkou z portfólia Heineken Slovensko bol Zlatý Bažant s objemom vývozu 100 000 hl, a to hlavne do ČR, ale v menších objemoch aj do USA a Ruska. Značka Kelt sa na exporte podieľala 1 500 hl a v menšom množstve aj na Slovensku licenčne vyrábaný Amstel.

V sladovníckom biznise si skupina svoju vedúcu pozíciu na domácom trhu posilnila o ďalších 9 percentuálnych bodov na viac ako 57 %. Vďaka spusteniu novej sladovne v Hurbanove, ktorá je kapacitne najväčšou v strednej a východnej Európe, vzrástli tržby spoločností Heineken Slovensko a Heineken Slovensko Sladovne z predaja sladu až o 44 % na vyše 1,5 miliardy Sk. Objem vyprodukovaného jačmenného sladu skupiny dosiahol 160 000 metrických ton (mt), pričom na export smerovalo 125 000 mt, čo bolo o 60 % viac ako v roku 2002. Rovnako 60 % sa skupina Heineken Slovensko podieľala na celkovom exporte tejto suroviny zo Slovenska. Z vyvezeného objemu sladu sa 51 % realizuje v rámci koncernu Heineken N.V. a zvyšných 49 % smeruje na voľný trh. Najväčšími odberateľmi sladu boli pritom vlani Poľsko a Rusko a väčšie objemy putovali aj do Macedónska, ČR, Kazachstanu, Chorvátska, Litvy, Rakúska, Bosny a Bieloruska.

Objednávky na nákup sladovníckeho jačmeňa v sezóne 2002/2003 dosiahli podľa Šveca 200 000 mt, znížená kvalita jačmeňa spôsobená nepriaznivým počasím však nakoniec zredukovala nákupné možnosti na domácom trhu na 131 000 mt. Zhruba 50 000 mt plánuje Heineken nakúpiť v zahraničí, predovšetkým v susednej ČR. Na sezónu 2004/2005 má skupina v súčasnosti nakontrahované dodávky sladovníckeho jačmeňa od domácich prvovýrobcov v objeme 170 000 mt.

Najmä do modernizácie technológie varenia piva a obalovej techniky investovala v roku 2003 skupina Heineken Slovensko 441 miliónov Sk. Oproti roku 2002, kedy sa dokončila výstavba novej sladovne v Hurbanove s rekordnou investíciou asi 700 miliónov Sk, to znamenalo zníženie o 57 %. Celkové doterajšie investície Heinekenu na Slovensku sa dostali už na 4,4 miliardy Sk. Skupina je súčasťou medzinárodného pivovarníckeho koncernu Heineken N.V., ktorý vstúpil na slovenský trh prostredníctvom pivovaru v Hurbanove v roku 1995. (TASR)


Manažer pro zahraniční obchod společnosti Drinks Union Miloš Kuba řekl právu:

* Orientace značky Zlatopramen jako 11stupňového piva je na našem trhu unikátní. Jaké jsou vůbec vaše pozice na našem trhu?

Pivovarská skupina Drinks Union se skládá ze čtyř pivovarů - Zlatopramen v Ústí nad Labem, Březňák ve Velkém Březně a pivovarů Louny a Kutná Hora. Co se týče výstavu, loni jsme byli pátou největší pivovarskou skupinou v zemi. Vyrobili jsme 887,5 tisíce hektolitrů piva, z toho 180 tisíc hektolitrů vyvezli do zahraničí. Naší vlajkovou lodí je značka Zlatopramen 11, která se prosadila celorepublikově.

* Jak byste definoval vaši obchodní strategii?

Jsme významnou pivovarskou skupinou na českém trhu a plánujeme dosáhnout ročního výstavu milión hektolitrů. A také se stát čtvrtou největší pivovarskou skupinou a vytvořit si předpoklady pro výrazné prosazení se v zahraničí.

* Co jste už ve vaší exportní politice dosáhli?

Všechny naše pivovary byly historicky regionální a naše značky byly známy lokálně, jak se říká, jen "kolem komína". O to těžší bylo prosadit se na zahraničních trzích, kde tyto značky byly zcela neznámé.

Před šesti lety jsme vyváželi ročně 13 tisíc hektolitrů, a pokud se za loňský rok můžeme pochlubit 180 tisíci hektolitry, lze to pokládat za velký úspěch. Po zformování naší pivovarnické skupiny se stal Zlatopramen prioritou také na zahraničních trzích a letos jej chceme výrazně prosazovat.

* Zvýšení exportu z počátečních 13 tisíc na 180 tisíc hektolitrů je výrazný skok...

...a tato dynamika našeho exportu je příznačná zejména pro poslední období, kdy v roce 2002 naše společnost vyvezla 64 tisíc hektolitrů; jde tedy o nárůst exportu za uplynulý rok o 180 procent. Mohu říci, že jsme se z bezvýznamného exportéra stali čtvrtým největším vývozcem piva v Česku. Na německém pivním trhu jsme dokonce třetí nejprodávanější českou značkou.

Na německém trhu se nám podařilo prosadit do všech významných obchodních řetězců, známých i u nás. Pivo zde dodáváme do nových spolkových zemí a postupně se začínáme prosazovat i ve starých spolkových zemích.

* Mám tomu rozumět tak, že teritoriálně je německý trh vaše nejdůležitější zahraniční exportní destinace?

Rozhodně to je právě Německo, dále Skandinávie, především Švédsko, Finsko a částečně Dánsko. Dále vyvážíme pivo i do teritorií, jako jsou Srbsko a Černá Hora, Španělsko, Itálie, Kanada, Velká Británie, Austrálie.

Jednoznačně je však pro nás nejdůležitější německý trh. Což je paradoxní, protože spotřeba piva v Německu už po několik let klesá, klesají také ceny, přitvrzuje konkurenční boj. A přesto se nám podařilo najít takzvanou díru na tomto trhu a tu úspěšně obsadit, takže se z našich neznámých značek staly značky respektované a na trhu žádané. Kde jsme v Německu se značkou Březňák a Louny na prodejním místě, tam jsme vždy nejprodávanějším českým pivem.

* Jaký je z vašeho pohledu další úspěšný trh? Zmínil jste se o Skandinávii...

Jde především o Švédsko, kde se nám podařilo dostat se jak do restaurací, tak i do státního řetězce, který má monopolní postavení na prodej alkoholických nápojů. Zde jsme se prosadili lahvovým pivem Zlatopramen, který se v tomto řetězci stal nejprodávanějším českým pivem.

* Čeho chcete ve vaší exportní politice dále dosáhnout? Loňský nárůst se bude jistě těžko udržovat.

Takový nárůst je skutečně obtížné opakovat každý rok. I když letošní čísla jsou nadějná, export za první čtvrtletí je v porovnání s loňskem opět v řádu několika desítek procent. V příštím období chceme v exportu výrazně prosadit Zlatopramen a zároveň využít vstupu naší země do Evropské unie, který nám pro export otevírá nová teritoria. Například Polsko, na jehož trh se připravujeme vstoupit.

* O co konkrétně u našich sousedů jde?

Polsko zavedlo v polovině 90. let pro dovoz piva celní bariéry, které zavřely dveře téměř všem exportérům. Pivo bylo natolik předražené, že se mohlo prodávat jen v malých množstvích. Prvního května tyto celní bariéry padly a na polském trhu se pro všechny exportéry otevírají obrovské příležitosti.

* V jakých dalších regionech očekáváte zlepšení vaší exportní pozice po vstupu do EU?

Také například na Slovensku, které sice už dříve zrušilo dovozní bariéry, nicméně polský trh je zajímavější. Je to velký trh s 39 milióny obyvatel, kde má české pivo velmi dobrý zvuk, který jako jeden z mála Evropě dlouhodobě roste. (Právo)


Drinks Union připravují novou kampaň

[neděle, 23. květen 2004]

Novou reklamní kampaň za přibližně 35 milionů korun, zaměřenou zejména na propagaci značky Zlatopramen, odstartuje 1. května pivovarnická skupina Drinks Union. Hlavním médiem využívaným pro propagaci značky bude TV Nova, dostane se však například i na tištěná média. "Po loňském důrazu na stupňovitost piva se letos chceme zaměřit na emoce a zážitky spojené se Zlatopramenem," řekl marketingový ředitel skupiny Drinks Union Boris Rajdl. Podle jeho slov je hlavním motivem letošní kampaně slogan "O stupeň lepší zážitek". "Podporovat prodej našeho piva však budeme i dalšími aktivitami, jako jsou například spotřebitelské soutěže či další marketingové akce," informoval Rajdl. Určité propagace se značce Zlatopramen dostane i v zahraničí, o žádné masové reklamní akce ale podle něj zatím nepůjde. (iStrategie)


Čeští hokejisté nevyhráli, pivovary ano. Firmám, které měly blízko k právě skončenému mistrovství světa v hokeji nebo v jeho rámci udělaly speciální prodejní akce, se zvýšil prodej. Zisky potvrzují nejen Budějovický Budvar jako oficiální partner české reprezentace i extraligy nebo Pivovary Staropramen coby partner Sazka Areny, ale i pivovarnická skupina PMS Přerov, která prodávala u ostravské zimní haly.

Pivovary zaznamenaly zisky nejen díky fanouškům sledujícím zápasy v restauracích po celé zemi, ale i od přímých diváků mistrovství. V Pivní aréně, kterou u ostravské zimní haly postavila čtvrtá největší pivovarnická skupina PMS Přerov, se jen za 12 dní vypilo 250 hektolitrů. A to přesto, že její produkty - Zubr, Holba a Litovel - nepatří k místním značkám.

"Pivní aréna patřila k největším projektům přímého prodeje v tomto roce," uvedl ředitel přerovského pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Pivovarům PMS v dubnu, kdy probíhala základní část Mistrovství světa v hokeji, kde ještě excelovala česká reprezentace, celkově vzrostla spotřeba sudového piva o čtvrtinu. Zatímco v březnu zaznamenaly pivovary prodej 28 tisíc hektolitrů sudového piva, v dubnu již 35 tisíc hektolitrů.

"Navýšení je způsobeno nastupující sezónou a částečně se do něho promítá i mistrovství světa v hokeji, kdy vzrostla také návštěvnost hospod. Počítáme, že hokej nám zvedl spotřebu zhruba o pět procent," uvedla Hana Matulová, mluvčí pivovarů Zubr a Holba. Pivovary PMS Přerov uvádějí roční výstav milión hektolitrů.

Prodej piva v období po mistrovství světa v hokeji budou pivovary podporovat letními akcemi, jako jsou pivní festivaly. V Olomouci začne příští týden zřejmě největší tuzemská přehlídka, které se zúčastní více než dvě desítky pivovarů. Tomáš Krásný z marketinkové agentury Incoma Consulting míní, že přehlídky neovlivní tržby pivovarů tolik jako sportovní akce.

"Trend sportovních hospod, do kterých chodí fanoušci, je již klasický a stále jich přibývá, a to se muselo projevit. Je však pravda, že největší vliv v nápojovém byznysu obecně má počasí. To může zcela smazat letošní hokej, evropský šampionát ve fotbale nebo olympiáda," řekl Krásný. (iHned)


Bez obav se mohli oddávat pivařské vášni návštěvníci Pivního festivalu v Olomouci. Na popíjení dohlížela, a to dokonce s radostí, hlídka výčepní bezpečnosti. Při pohledu na žlutobílé vozidlo s nápisem VB sice leckoho zamrazí, ale lidé se nemuseli obávat žádné represe. Jediným cílem výčepní bezpečnosti je poskytnout pivařům zábavu. Výčepní bezpečnost vznikla na podporu prodeje točeného piva. "Objíždí hospody a pořádá v nich laserovou show," přiblížila poslání VB mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová.

"Osazenstvo hospod střílí z laserových pistolí a za odměnu získávají vítězové pivní sklenice, trička VB a propagační předměty. Ze zkušeností můžeme říct, že ani několik vypitých piv správnou mušku nekazí." Od loňského června už hlídka VB objela desítky hospod a restaurací na Moravě, kde se pivo Zubr čepuje. Kvůli příznivému ohlasu budou ve své činnosti pokračovat i letos v létě. "Přijetí je většinou velmi dobré. Každá hospoda má svoji atmosféru, vřelejší ale většinou bývají lidé na venkově. Děláme pro ně zábavu a odměňujeme je za to, že jsou našemu pivu věrní," podělil se o zkušenosti člen výčepní bezpečnosti Jakub Wagner.

Na cestách po výčepech se osazenstvo recesistického vozu nevyhnulo ani legračním situacím. "V jedné vesnici jsme měli velký úspěch a tamní osazenstvo včetně hospodského pak za námi jezdilo celý týden. Doma nechali hospodu zavřenou. Poté jsme se dozvěděli, že chtěli obléct fotbalové družstvo do našich triček, proto soutěžili o sto šest," vypráví Wagner. Do střelecké soutěže se přitom nezapojují jen zarytí pivaři. Například ve Zlíně se vítězkou stala šestiletá dívka. Pozornost vzbuzuje i vozidlo silně připomínající auta veřejné bezpečnosti z dob totality. "Někdy mají lidé šok, když vyjdou z hospody a uvidí naše auto. Zpozorovali jsme také, že někteří řidiči při pohledu na ně nápadně zpomalují," líčí Wagner. Jednu věc ale štamgasti hlídce VB přece jen vyčítají. "Nelíbí se jim, že si nedáme pivo. Jsme ale v práci, a proto žízeň zaháníme většinou kofolou." (iDnes)


Navzdory dešti čekaly včera v areálu želivského kláštera na Pelhřimovsku desítky lidí na příjezd prezidenta Václava Klause s manželkou Livií. Klaus je prvním prezidentem, který zavítal do tohoto koutu země. Svůj třídenní pobyt na Vysočině zahájil autogramiádou. V doprovodu opata Bronislava Ignáce Kramára si poté prohlédl klášter a se svým doprovodem ochutnal i klášterní staročeské pivo, jehož výstav řeholníci loni obnovili. Klášter byl premonstrátům vrácen v roce 1991, za tu dobu stát na jeho obnovu přispěl téměř dvěma miliony korun. Prezident si na rozdíl od opata myslí, že rozsáhlou památku lze opravit i bez potřebného hospodářského zázemí. Řeholníci si na údržbu vydělávají částečně turistickým ruchem, spoléhat se musejí na dary farníků z domova i ze zahraničí. "Myslím, že klášter ani kostel nejsou v žádném katastrofickém stavu,"řekl Klaus. "Myslím, že to tady nějakým způsobem žije. Už to, že ten řád tady je a funguje, to je naděje do budoucna," uvedl prezident. Z Želiva pokračoval do Pelhřimova a Jihlavy. Dnes navštíví první ze tří památek v kraji na seznamu světového dědictví UNESCO - renesanční Telč, následně také baziliku svatého Prokopa a unikátní židovské ghetto v Třebíči. Ve středu třetí z nich - kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. (Rovnost)


Prezident na pivu v klášteře

[středa, 19. květen 2004]

Svoji třídenní návštěvu Vysočiny zahájil prezident Václav Klaus doprovázený manželkou Livií v pondělí dopoledne v Želivě. Centrem setkání se stal areál želivského premonstrátského kláštera, kde Klaus na závěr návštěvy ochutnal pivo z místního klášterního pivovaru. Mniši zde vaří tři druhy piva, tmavý ležák Gottschalk, medovinový Castulus a višňové pivo Siard Falco. Ještě včera navštívil prezident Pelhřimov a Jihlavu. Klausova návštěva Vysočiny skončí ve středu. (Právo)


Na počátku 90. let se rozhodl, že zkusí podnikat. Zadlužil se a spolu se dvěma společníky vydražil zchátralý pivovar v Humpolci. Dnes patří Rodinný pivovar Bernard k nejprogresivnějším hráčům na českém pivním trhu.

Než jste vydražil humpolecký pivovar, žil jste v Opavě a pracoval na okresním úřadě. Jak se stal z úředníka podnikatel?

Moje pracovní historie byla ve skutečnosti pestřejší. Coby vystudovaný silnoproudař jsem pracoval v různých technických pozicích. Jednu dobu jsem měl na starosti nákup kusových strojů pro továrnu, což obnášelo nejen zajištění technické stránky, ale i vyjednávání s bankou. Na okresním úřadě jsem pracoval až po revoluci, a to poměrně krátce, asi rok. Podnikatelskou zkušenost jsem tedy neměl a ani jsem ji v podstatě mít nemohl, ale jistý manažerský základ tu byl. A proč jsem s podnikáním začal? Chtěl jsem konečně zkusit něco dělat pořádně, se vším všudy.

Proč zrovna pivovar v Humpolci? Tenkrát na tom nebyl vůbec dobře a vy jste ho navíc koupili za cenu, která jeho účetní hodnotu výrazně převyšovala.

Pivovar v Humpolci byl zařazen do dražby v rámci malé privatizace a my jsme o tom věděli. Vyvolávací cena pivovaru se rovnala účetní hodnotě devět a půl milionu korun. Nakonec jsme ho vydražili za 47 milionů, k tomu bylo nutno přičíst ještě zásoby, takže dohromady jsme zaplatili 52 miliony. Neumím moc vysvětlit, proč jsme do toho tenkrát tímhle způsobem šli, snad že jsme příliš nehleděli na výhodnost samotné investice, ale vnímali jsme to jako příležitost jak začít něco dělat. Naštěstí se nám to podařilo hned od začátku rychle rozběhnout, ale nechtěl bych to prožívat znova - bylo to svým způsobem veliké dobrodružství.

Jak se na to velké dobrodružství dívala vaše paní? Nevynadala vám, že jste se asi zbláznil?

Ne, nic takového neproběhlo. Musím říct, že manželka se k celé věci postavila naprosto skvěle, vzala to spíš jako příležitost něco dokázat než jako problém.

Dlouho jste bydleli v malém bytě přímo v pivovaru, jak je to dnes?

Už třetí rok bydlíme ve vlastním domě na pěkném místě u lesa. Je to jednoduchý, prostorný dům se zahradou ve funkcionalistickém stylu, žádné podnikatelské baroko. Myslím, že se docela povedl, bohužel samozřejmě není zadarmo, splátky hypotéky dost zatěžují rodinný rozpočet, na druhé straně asi nebylo možné žít pořád v pivovaru a nemít potřebné soukromí.

Pivovar Bernard má v názvu slovo rodinný. Platí to dodnes? A jak vidíte budoucí vývoj?

Je pravda, že moje žena tu vede ekonomický úsek a i ze strany mého společníka Vávry tu dnes pracuje řada rodinných příslušníků. V budoucnu bych byl rád, kdyby se vedení podniku ujal můj syn, který nyní studuje na VŠE. Přívlastek rodinný je důležitý, protože vyjadřuje náš vztah ke značce, k našim zákazníkům a vypovídá o naší firemní kultuře, ale sám o sobě není nejpodstatnější. Hlavní je udržet kontinuitu a rozvíjet se dál, v duchu našeho sloganu: Bernard - jít svou cestou.

Jak se odráží firemní kultura na vnitrofiremních vztazích?

Naší snahou je, aby byla stanovena jasná pravidla, aby každý přesně věděl, co má dělat. Ta pravidla jsou poměrně tvrdá, ale tvrdý je i sám život, pokud odhlédneme od iluzí sociálních demokratů, kteří si malují svou virtuální realitu a přitom bez okolků zadlužují zemi.

Zajímáte se o dění na politické scéně?

Nejsem jen úzce zaměřen na svou firmu, rozhodně mi není jedno, co se děje ve světě kolem mě a záleží mi na tom, aby tento stát prosperoval. O to bolestněji vnímám kroky této vlády, která řídí zemi špatným směrem - k vysoké míře zdanění a vysoké zadluženosti. Odkládá zásadní reformy, jakou je například důchodová reforma. To ale není problém jen této vlády, ale i těch předchozích.

Změnilo vás nějak podnikání?

Myslím si, že dost. Hodně mi vzalo iluze. V pivovarnictví je velmi nezdravé konkurenční prostředí, kde spolu nesoutěží kvalita a dobrá propagace značky, ale mnohem více se o zákazníka bojuje korupčními praktikami, kdy pivovary uplácejí hospodské, aby odebírali jejich pivo. A v konečném důsledku to musíme dělat i my, jinak bychom neobstáli. To mi bere radost z podnikání. Mě nezaráží, že to někdo zkusí. Ani mě nezaráží, že to trh přijme - kdybyste byl hospodský a někdo vám nabídl peníze za to, že budete brát jeho pivo, také nebudete nic namítat. Ale co mi vadí, je to, že totálně selhala kontrolní funkce státu a potažmo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který nekoná tam, kde by konat měl a nikomu to nevadí.

Přenášíte si pracovní problémy i domů, nebo umíte vypnout?

Daří se mi vypínat, i když někdy se člověk neubrání a přinese si špatnou náladu domů. Snažím se regenerovat síly, protože jinak to ani nejde. Najdu si čas i na dovolenou, snažím se sportovat. Workoholizmus ve svém důsledku vede ke snížení výkonnosti. To nemluvím o tom, kdy je nárazově nutno zabrat víc než obvykle, aby se udělalo v termínu vše, co je třeba, ale o dlouhodobém přístupu.

STANISLAV BERNARD

Narodil se 14. 10. 1955 v Opavě, maturoval na opavském gymnáziu, poté vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Do roku 1990 působil na různých technických pozicích. Roku 1990-1991 byl úředníkem okresního úřadu v Opavě, souběžně šéfoval vydavatelství regionálních týdeníků Region. Od konce roku 1991 je spolumajitelem Rodinného pivovaru v Humpolci. Založil Český svaz nezávislých pivovarů, stál u zrodu rádia Vysočina, za prosazení diferencované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary získal titul Pivovarská osobnost století, roku 2000 získal ocenění Brand manager roku. Je ženatý, s manželkou Helenou má dvě již dospělé děti - dceru Hanu a syna Filipa. (Profit)


Obce kvůli image přejmenovaly pivo

[úterý, 18. květen 2004]

Milovníky hlineckého desetistupňového piva Rychtář, kteří si ho půjdou koupit do obchodů v Proseči či Jarošově na Chrudimsku, čeká překvapení. Lahvová desítka se totiž dodává do obchodů v jedenácti vesnicích mikroregionu Toulovcovy Maštale s novým názvem Toulovec.

Sdružení obcí si od toho slibuje své další zviditelnění."Snažíme se, aby o nás lidé věděli. Specifické pivní etikety považujeme za nenásilný propagační prostředek. Doufáme, že návštěvníky našeho kraje zaujmou jako dárek z výletu i jako sběratelská kuriozita," řekl manažer mikroregionu Leoš Malina.

Láhve s Rychtářem přejmenovaným na Toulovce se mají v Proseči a jejím okolí objevit již koncem tohoto týdne. "Připravujeme zvláštní dodávky lahvové desítky označené jako Toulovec do prodejen v mikroregionu Toulovcovy Maštale. Zákazníky mohu ubezpečit, že půjde o desetistupňové pivo Rychtář, na které jsou zvyklí. Bude to vyznačeno i na jeho etiketě. Pouze v oblasti Maštalí se bude prodávat pod jiným názvem," řekl ředitel Pivovaru Rychtář v Hlinsku Milan Vedra.

Podobné změny názvu a etiket hlineckého piva jsou na přání odběratelů prý prováděny i na lahvích dodávaných například do Německa.

Některé lidi z obcí sdružených v mikroregionu Toulovcovy Maštale prý mrzí, že nemají vlastní lokální pivovar, který by do lahví stáčel zcela odlišné pivo. "Asi by to bylo pro propagaci regionu lepší. Bohužel pivovar s malým výstavem by se u nás nejspíš neuživil," řekl Malina. (iDnes)


«« « Strana 807 z 811 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň