„Vy jste mě vylosovali?“ ozval se udivěne do telefonu Tomáš Havelka, kterého jsme kontaktovali spolu s dalšími deseti výherci prázdninové soutěže Na pivní stezce. „Musím se přiznat, že jsem nečekal, že vyhraju,“ dodal radostným hlasem.

Hned následující den si přišel do redakce Libereckého deníku vyzvednout výhru – karton deseti piv Gambrinus.

„Do soutěže jsem se rozhodl jít, protože mám rád pivo a rád si na něj zajdu do pěkné hospůdky,“ svěřil se šťastný výherce Tomáš Havelka. „Pokud budete dělat podobnou soutěž, určitě se jí znovu zúčastním,“dodal s úsměvem.

Soutěž Na pivní stezce vyhlásil Liberecký deník ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem. Deník vybral hospůdky v turisticky atraktivních destinacích. Co jiného tam po našlapaných kilometrech, než svlažit hrdlo jedním pěkně vychlazeným pivem.

Během prázdninových měsíců nacházeli čtenáři každou středu až do konce prázdnin v tištěném Libereckém deníku soutěžní kupón s šesti vybranými hospůdkami. Podmínkou účasti v soutěži bylo nasbírání razítek hospod, kde čtenáři vypili jedno pivo (Gambrinus nebo Klasik, Master, Primus, Radegast, Kozel, Pilsner Urquell, Birell Radegast).

Spolu s Tomášem Havelkou si kartony s deseti pivy odneslo dalších devět vylosovaných výherců. Všem, kteří vyhráli, upřímně blahopřejeme a těm, kteří se soutěže zúčastnili, děkujeme. Liberecký deník připravuje pro své čtenáře další soutěže.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Foto: Luboš Vrabec

Letošní rok je pro pivovar Radegast ve znamení oslav 40 let od uvaření první várky. K této příležitosti uvádí Radegast do hospod a restaurací novinku v podobě světlého nefiltrovaného ležáku. Radegast nefiltrovaný ležák se vyznačuje znatelnou vůní čerstvých pivovarských kvasinek a typickém kvasničným zákalem. Nošovičtí sládci mu vtiskli jadrný říz a výraznou hořkost, tedy vlastnosti typické pro Radegast po celou dobu jeho existence. Radegast nefiltrovaný ležák bude na čepu ve vybraných hospodách a restauracích splňujících přísné normy v oblasti péče o pivo do konce roku 2010.

„Nefiltrovaný ležák vaříme tradičním postupem, který je typický pro české pivo, s využitím výhradně českých surovin, tedy tršického a žateckého chmele, sladu z vlastní sladovny a výborné vody z Morávky,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Radegast nefiltrovaný ležák má v sobě hořkost a říz typické pro pivo Radegast. Od tradičního Radegastu Premium se ale v mnohém liší. „Vůně nefiltrovaného piva je slabě esterová a dokonale sladěná se sladovým aroma. Při pečlivějším doušku lze cítit znatelnou vůni čerstvých pivovarských kvasinek,“ přiblížil Ivo Kaňák chuť nefiltrovaného piva, které lze poznat i podle typického kvasničného zákalu a světle žluté barvy bez jakýchkoliv rušivých tónů.

Pivní lahůdka zamíří do vybraných hospod a restaurací po celé Moravě. Jejich majitelé musí splňovat přísné podmínky pro skladování a čepování piva. Seznam hospod a restaurací je umístěn na webových stránkách Radegastu. Nefiltrovaný ležák bude na trhu do konce letošního roku, který je pro Radegast rokem oslav 40. výročí založení.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V sobotu 11. září proběhla v areálu Budějovického Budvaru, n.p. oslava 115. výročí založení pivovaru. V rámci Dne v Budvaru prošlo areálem pivovaru během celého dne okolo 12 000 lidí, tedy více než při loňských oslavách. Hosté vypili během Dne v Budvaru 216 sudů piva (108 hektolitrů). Velký zájem vzbudily prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem. Zájemci se při nich mohli poučit o historii pivovaru i o technologii výroby piva Budweiser Budvar. Při 40 exkurzích vidělo výrobní prostory pivovaru 1980 návštěvníků. Dalších 1032 lidí si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“.

Program Dne v Budvaru probíhal na 3 hudebních scénách a během dne se postupně vystřídali interpreti všech žánrů. „Již krátce po 10. hodině zaplnili téměř 800 míst k sezení posluchači dechové hudby v prostoru hlavní scény. Hudební program se během dne postupně měnil od dechovky přes swing po pop a rock,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Oslava byla ukončena ohňostrojem.

„Zájem veřejnosti nás velmi potěšil. Areál pivovaru byl prakticky po celý den zaplněn a lidé se většinou velmi dobře bavili. Chtěl bych poděkovat všem, kteří k nám v sobotu přišli, a také desítkám našich zaměstnanců, kteří se na organizaci celé oslavy podíleli,“ dodává Samec.

Pojem „Budějovické pivo“ nebo „Budweiser Beer“ se stal synonymem pro tradici a dlouhodobě špičkovou kvalitu. Pivovaru Budějovický Budvar, n. p. se už 115 let daří v této tradici pokračovat a šířit slávu tohoto piva po celém světě. Český akciový pivovar - přímý předchůdce Budějovického Budvaru, uvařil první várku – pouhých 200 hektolitrů - 7. října 1895. Dnes dosahuj roční produkce asi 1,3 milionu hektolitrů a z toho se téměř polovina vyváží do téměř 60 zemí. I přes obrovský nárůst objemu výroby však zůstává tradiční kvalita a typická chuť piva Budweiser Budvar zachována dodnes.

Založení Budějovického Budvaru

V 19. století byly České Budějovice národnostně smíšeným městem. Ekonomiku však ovládaly podniky vlastněné německou částí obyvatel. Protože tehdejší volební řád rozlišoval voliče podle majetku a výše odváděných daní, neměli zdejší Češi, přes svou početní převahu, žádné zastoupení na českobudějovické radnici. Aby se Češi mohli prosadit v rovině politické, museli posílit své ekonomické pozice. Proto v poslední třetině 19. století vznikaly „české“ podniky. Jedním z nich se stal i Český akciový pivovar – přímý předchůdce Budějovického Budvaru. Iniciativa k jeho založení vzešla především z řad českých právovárečníků (August Zátka a řada jiných). Za datum založení Budějovického Budvaru, respektive Českého akciového pivovaru je považován 15. duben 1895. Tehdy se sešla valná hromada akcionářů českého akciového pivovaru, která volila první správní radu. Dalším významným datem je 7. říjen 1895, kdy byla uvařena první oficiální várka piva. Do konce roku 1896 činil výstav 51 100 hektolitrů piva.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Tradiční české pivo Gambrinus se stává partnerem sportovního klubu Horácká Slavia Třebíč. Smlouvu svými podpisy slavnostně stvrdili zástupci obou stran, za Plzeňský Prazdroj manažer obchodně distribučního centra v Jihlavě Martin Hebnar a za Slavii Třebíč předseda klubu Dr. Daneš Burket. Smlouva s roční opcí platí do roku 2013 a Gambrinus se stává hlavním sponzorem třebíčského hokejového klubu.

Pivo Gambrinus se bude čepovat přímo na stadionu a logo Gambrinus ponesou hokejisté na svých přilbách. Záměr, který sponzoringem třebíčského hokeje sleduje dosud především „fotbalová“ značka Gambrinus, vysvětluje vedoucí Jihlavského ODC Martin Hebnar: „Mezi zdejšími hokejovými příznivci je hodně těch, pro něž je značka Gambrinus první volbou. Proto jsme chtěli, aby tito fanoušci dostali svoje oblíbené pivo přímo na stadionu. Zároveň je to šance podpořit zdejší hokejový klub.“

Kromě čepování piva Gambrinus na stadionu a loga Gambrinus na hokejové výstroji se tato značka objeví i na mantinelech a ochozech. Přestávky zápasů budou vyplněny její speciální zvukovou upoutávkou a fanoušci se při nich budou moci zúčastnit atraktivních soutěží o ceny Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Čtyři trasy pro pěší a dvě pro cyklisty byly o víkendu připraveny pro účastníky již třetího ročníku cykloturistické akce Okolo Železné Rudy.

"S návštěvností letošního ročníku jsme moc spokojeni. Snažili jsme se připravit trasy pro všechny, zdatné i méně zdatnější turisty včetně rodin s dětmi a určitě se nám to vyplatilo,“ říká organizátor akce Milan Sklenář. Tato turistická akce lákala turisty i návštěvníky Železné Rudy i během odpoledne, jelikož na pěší zóně byl připravem bohatý doprovodný program, kde svoji činnost předvedli zástupci Červeného kříže, hasiči i Horská služba a další. „Přijeli jsme z Plzně, Železnorudsko máme moc rádi, a tak jsme vyrazili i s kočárkem s našimi dvojčaty na 6,5km trasu. Moc se nám tu líbilo a určitě přijedeme zase,“ prozradili Deníku manželé Dušan a Eva Kolaříkovi.

Pivobraní a vinobraní

Čtyři druhy železnorudského piva a osm druhů značkového moravského vína z Valtic mohli o víkendu ochutnat návštěvníci již třetího ročníku železnorudského pivobraní a vinobraní, které obsadilo pěší zónu v centru Železné Rudy. „Letošnímu ročníku, ze kterého se pomalu stává tradice, konečně přálo počasí. Ke konzumaci piva, vína i burčáku vyhrávaly v pátek i v sobotu kapely, a tak jsme si to všichni náramně užili,“ říká za organizátory akce František Strnad starší. Akce se líbila, což potvrdily i turistky z Klatovska Božena Lišková a Marie Homolková. "Byla tu dobrá atmosféra, ochutnaly jsme růžové víno a domů si vezeme i lahve burčáku,“ dodaly.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza

Kuks na Trutnovsku zažije v neděli demonstraci za zachování místní hospody U Prďoly. Její příznivci se už delší dobu houfují na internetové sociální síti. Nelíbí se jim záměr společnosti Revitalizace Kuks vystavět místo oblíbeného, i když trochu v čase zastaveného hostince, moderní zařízení.

V lokále mohou zájemci podepsat petici proti tomuto záměru

"Jezdím s rodiči na Kuks celý život a máme tradici, že do Prďoly míříme každého 25. prosince. Rodiče se dobře s hostinským znají. Když jsme se dozvěděli, že by hospoda měla skončit, tak jsme si řekli, že tohle tedy ne," říká dvacetiletá Barbora Bočková, která s přáteli založila skupinu na Facebooku a organizuje demonstraci.

Petici přímo v hostinci U Prďoly už podepsalo na čtyři sta padesát lidí. Asi dvě stě nespokojenců už také organizátorům přislíbilo, že se demonstrace zúčastní.

Organizátoři jdou i za starostou

V pondělí vyrazí příznivci hospody za starostou Kuksu. Jiří Beran vložil dvě budovy, mezi nimi i obecní hostinec, jako podíl do společnosti, která chce oživit Kuks, tedy jeho východní břeh.

Společnost Revitalizace Kuks chce získat z evropských peněz dotaci na různé projekty. Jedním z nich je také přeměna starého hostince na moderní centrum pro různé akce, které bude mít přednáškový sál i občerstvovací zařízení.

Starosta v létě řekl, že místo dnešního hostince U Prďoly by rád viděl v budoucím "zrevitalizovaném" Kuksu spíš jiný druh občerstvení.

Exkluzivní rozhovor s Prďolou visí na webu

Zastánci hospody natočili patnáctiminutový rozhovor, který umístili pod názvem Exkluzivní rozhovor s legendárním Prďolou na videoserver YouTube. V něm se k záměru obecního úřadu vyjadřuje právě hostinský Jaroslav Vohradník, který hospodu U Prďoly převzal v 70. letech minulého století jako zaměstnanec Jednoty.

Zasloužil se postupně o to, že se do něj řada lidí ráda vrací. Dnes už obecní hostinec U Prďoly se dokonce v anketě, za čím lidé jezdí na Kuks nejraději, umístil na stejném místě jako barokní sochy Matyáše Brauna.

Na druhou stranu starosta Beran argumentuje, že nájemce nechce spolupracovat na změnách lokálu, do kterého přitom obec investuje.

"Už od 70. let si v ní pan Vohradník drží svou úroveň. Pro někoho možná bohudík, pro někoho možná bohužel," řekl nedávno Beran.

Společnost: Nechceme Kuks připravit o hospůdku. Ale...

Ředitel obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks Jiří Skalický tvrdí, že společnost rozhodně nehodlá obec připravit o hospůdku s atmosférou.

"Pokud však chce získat na rekonstrukci bývalého lázeňského domu evropské peníze - což je pro obec jediná šance jak resuscitovat notně zchátralý objekt - pak musí respektovat "nekomerční" pravidla. V praxi to znamená, že zázemí pro stravování bude tvořit jen patnáct procent celé plochy opraveného objektu," říká Jiří Skalický.

Starosta Kuksu Jiří Beran sdělil, že budova hostince dnes patří obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks.

"Projekt přemění budovu, v níž je sál i další prostory, na multifunkční zařízení, informační středisko a přednáškový sál. Součástí tedy nebude obecní hospoda, ale určitě se tam zachová jednoduché občerstvení," řekl starosta Kuksu.

"Určitě to nemůže fungovat jako klasická hospoda, a to minimálně po dobu pěti let, kdy je třeba v případě získání dotace z evropských peněz garantovat dodržení podmínek projektu," dodal.

Na provozovatele nového občerstvení bude Kuks vypisovat výběrové řízení. Nájemce Jaroslav Vohradník před časem uvedl, že nechce do výběrového řízení jít a že na konci roku končí.

"Myslím, že už je stejně rozhodnuto a že bych hospodu stejně nezískal. A pokud obec vyhlašuje, kolik tady investovala, tak to je její hospoda a hlavně už má investice dvakrát zpátky," dodal.

Demonstrace za Prďolu

Demonstrace se koná 19. září od 13:30. Účastníci s transparenty chtějí projít obcí, průvod by měl skončit právě v hostinci U Prďoly. "Tam mohou účastníci podepsat petici a dát si pivo," říká další z organizátorů demonstrace Petr Misík.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík

Americký pivovar MillerCoors z Trentonu v Ohiu, s ročním výstavem téměř 15,9 milionů hl piva, v závodě s deseti balicími linkami a 560 zaměstnanci, se rozhodl méně zatěžovat životní prostředí.

Ve své Zprávě o trvale udržitelném rozvoji představuje řadu ekologických cílů pro pětileté období. Do roku 2015 by pivovar chtěl zvládnout tyto úkoly:

Voda: Využití vody v poměru k vyrobenému pivu 3,5:1,0, tj. 15% snížení oproti stávajícímu stavu 4,11:1,0.

Energie: Použití 12,8 MJ na vyrobený hektolitr, opět 15% snížení z dnešních 14,7 MJ/hl.

Obaly: Snížení maloobchodních prodejních obalů o 2 %. Což je třetí snahou společnosti, kdy se ve vedení třinácti skladových jednotek má brát v úvahu i balení pivovarských surovin od dodavatelů a distribuce obalů. Bylo vypočteno, že se u baleného výrobku podílí obaly na uhlíkové stopě z 21-44 %.

Odpad: Snížení sládkovaného odpadu o 15 %. V roce 2009 pivovar MillerCoors opakovaně používal nebo recykloval více než 99 % pivovarských odpadů, včetně mláta a kvasnic, dřeva, hliníku, odpadního skla a střepů, kovů, plastů a kartonů.

Zdroj: Agronavigátor.cz

Zaměstanci pivovaru reagují na článek Romana Novotného z Pardubic.

Před několika týdny byl ve Svitavském deníku v rubrice Z redakční pošty zveřejněn dopis Romana Novotného z Pardubic.

Domnívám se, že by se slušelo, abychom se jakožto zaměstnanci poličského pivovaru k tomuto vyjádřili. Pan Novotný na základě návštěvy jedné místní restaurace, kde si nechal natočit pivo do přinesených PET lahví a kde nebyl spokojený s jejich plněním, obsluhou a návštěvníkem, usoudil, že již nikdy nebude pít poličské pivo.

Co jej k tomuto přesvědčení přimělo, ba co více, co jej přimělo k tomu, aby místo stížnosti adresovanou na pivovar, napsal rovnou do redakce regionálních novin? Dle pana Novotného si pivovar, který dovolí, aby s jeho pivem „kdokoliv“ špatně nakládal, nezaslouží nic jiného než veřejnou potupu a doživotní ignoraci jeho výrobků.

Nechtěl bych se vracet k nepodstatným detailům, ale nedá mi, abych se nezastavil nad jednou vsuvkou zcela mimo téma. Nechápu, proč se několikrát opřel o invalidu, ba jej dokonce ve svém článku zesměšňoval.

Pan Novotný nám podsouvá názor, že nejlepší přinesené pivo je to, které vám výčepní natočí přímo do láhve. Není tomu tak. Nejlepší je si v restauraci nechat natočit pivo do skla a tam je konzumovat. Pokud je chci vypít doma, pak není nad správně vychlazeného lahváče z chladničky. Odborníci a znalci ví, že pokud se do láhve (jedno zda skleněná, nebo PET) má přemístit pivo, pak je nutné v láhvi vytvořit protitlak a zabránit tím pěnění piva a tím i zamezit snížení řízu. To nelze v restauraci, ale jen na uzpůsobeném zařízení. Takové je například i u nás v pivovaru na plnění do pětilitrových párty soudků.

Pokud tedy požadoval pivo natočené, mohl si dojít do pivovaru pro deset kousků. Pokud chtěl doma pít poličské pivo v dobré kondici, měl si koupit v kterémkoli místním obchodě lahvové pivo. To je i doporučení nejen pro pana Novotného, ale i pro ostatní. Nežádejte natočení piva v hospodě do PET. Chuti piva tím nijak neprospějete. Pivo bude mít menší říz, zoxiduje a může i zvětrat. Chcete-li mít doma točené, pak v non-stop prodeji na našem pivovaru si můžete do donesených, nebo u nás koupených soudků nechat natočit na soutěžích a u zákazníků mnohokrát oceněnou 11% Otakárka. Non-stop prodej zajišťujeme 24 hodin denně 365 dnů v roce a v přestupný rok dokonce 366 dnů.

Dvě malé doušky závěrem. Ve zmiňované restauraci jsem vždy dostal chutné pivo natočené do skla a točila mi je sympatická paní.

Pokud bychom každý z nás měli z jednoho negativního zážitku v pohostinství ignorovat značku tam čepovanou, pak zaniknou všechny pivovary a z nás se z donucení stanou abstinenti.

S přáním hezkých zážitků za kolektiv zaměstnanců poličského pivovaru sepsal Roman Holoubek

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autor: Roman Holoubek

Rozlehlé prostory pivovaru v Kostelci se v sobotu od rána začaly plnit stovkami zájemců o tradiční pivovarnickou akci, odedávna zvanou vykulení.

V každém pivovaře museli bednáři jednou za rok vykulit sudy ze sklepů, zkontrolovat je, opravit a některé z nich znovu vysmolit. Mnohá stará řemesla jsou dnes vlastně neznámá, bednáři mezi ně jistě patří, a tak se kostelečtí pivovarníci každý rok některá z nich snaží ukázat a přiblížit. Letos své umění kromě bednářů ukázali kováři, barokní zedníci, a mnozí další, přijelo více než dvacet historických automobilů.

Zájemce o nové exponáty Pivovarského muzea i ty, kteří si chtěli prohlédnout běžně nepřístupné prostory letos celý den prováděly formou netradičního divadelního představení děti z místní Základní školy. Herečky a herci divadelního souboru Zvoneček pod vedením Romany Malkovské názorně doprovodili výklad někdejšího zaměstnance pivovaru Míly Kopeckého o technologii výroby a všem ostatním okolo piva i pivovaru, návštěvníky poněkud vydělilo pivovarské strašidlo Pumpaluch.

„Vykulení bývalo součást dění v každém pivovaru. Šlo vlastně o údržbu a u nás jsme z něho udělali něco jako společenskou událost pro celou rodinu. Snažíme se zaujmout děti i dospělé, nabídnou co nejvíce druhů piv z malých pivovarů - čepujeme jich dnes čtyřicet šest, netradiční občerstvení i kulturní programy,“ říká spolumajitel pivovaru Milan Starec.

„Letos se konečně podařilo připravit i malou ukázkovou várku místního piva, vaříme i podle středověké receptury pivo, které se jmenovalo Sahti,“ doplňuje druhý z majitelů Tomáš Vododchodský.

Várce Černokosteleckého piva se věnoval přední pivovarnický odborník Vladimír Černohorský, při práci vycházel z klasických českých receptur.

„Myslím, že můžeme říci, že zájemci budou moci ochutnat poctivý místní nápoj. Každý sládek má sice svoje postupy a recepty, dnes se držím toho, kterému se říká dvourmutový, používám klasickou recepturu v nové technologii. Stejně jako majitelé pivovaru věřím, že časem bude přesně taková výroba převedena do většího zařízení a Kostelec začne vařit další z místních piv, chuťově odlišných od těch které vaří v mamutích velkovýrobách,“ vysvětli Vladimír Černohorský.

Celý den bylo k vidění mnoho kulturních programů, představil se soubor Kosáček, Big band Josefa Pavlíčka, mažoretky, k vidění byl rychlomalíř, dražba děl regionálních umělců v podvečer vystoupil všemi očekávaný Daniel Hůlka.¨

Součástí vykulení byla i oslava pátého výročí vzniku Místní akční skupiny Podlipansko.

„Jde vlastně o sdružení zástupců firem, obcí, neziskových organizací a dalších subjektů, které spojuje zájem o rozvoj určitého území. V současné době je na území celého Česka přes 150 MAS, přičemž každá z nich má svou vlastní, specifickou, rozvojovou strategii. Jejich aktivita je financována z Programu obnovy venkova a hlavním cílem práce pomoci subjektům z veřejného i soukromého sektoru získat různé dostupné dotace,“ seznámila s Místní akční skupinou ředitelka Podlipanska Markéta Pošíková.

Akční skupina je i garantem udělování certifikátu Polabí- regionální produkt. K předchozím držitelům se na Vyklulení připojili Ivana Vondráčková s výrobou svíček,vinařství Bettiny Lobkowitzové, malířka obrazů s léčivou energií Helena Karavainová a Maso Třebovle.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Pavel Pávek

Olivětíně po letech chátrání prokoukl díky nájemníkům. Na vzkříšení dávné slávy však možná čeká marně.

Kdo se zatoulá po uhrančivém Broumovsku až do broumovské části Olivětín, může stanout u velké budovy před pivovarem, nad jejímž vchodem ční malovaný nápis Pivovarská hospoda.

Působí neutěšeně, opadává z ní omítka. Stále však připomíná, že bývala kdysi honosnou a velmi vyhledávanou. Vždyť se také jmenovala Klášterní restaurace. Tehdy se v jejím sále v prvním patře tančilo a dole ve výčepu roztáčeli výplaty pivovarští bednáři, vozkové i sládek. Za restaurací v parku rostly mocné stromy, lidé tam odpočívali v romantickém altánu.

Až do poloviny minulého století, kdy pivovar v Olivětíně provozovalo broumovské benediktinské opatství a kdy Broumov patřil k bohatým sudetským městům. Po nástupu komunismu o pivovar i hospodu opatství přišlo. Dnes podnik patří opatství znovu, to však nemá na jeho opravu.

Přesto hospoda i dnes stojí před pivovarem navzdory svému "potrhanému kabátu" pyšně. Nynější nájemníci se loni pustili do rekonstrukce lokálu a ten je dnes příjemnou hospůdkou s kulečníkem a salonkem. A řada obyvatel Broumova i Olivětína do ní stále ráda chodí.

Z přeplněné kaple rovnou na pivo s ostrostřelci

Dějiny bývalé klášterní restaurace sepsal historik Muzea Broumovska Karel Franze. Ten uvádí, že honosná budova nahradila starší již nevyhovující starou hospodu. Novou nechal při cestě před klášterním pivovarem postavit roku 1877 opat Johann Nepomuk Rotter.

"Olivětín v té době zažíval vrcholnou fázi svého průmyslového rozvoje, takže stavba honosné restaurace byla dobře promyšleným obchodním tahem,“ říká Franze. Restaurace nouzí o hosty netrpěla. „Pivo přímo od zdroje tam muselo mít vždy vynikající kvalitu. Kromě štamgastů se restaurace stala i oblíbeným cílem nedělních vycházek zejména obyvatel Broumova. Mezi nimi nechyběli často ani sami členové benediktinského řádu," popisuje historik.

Zvláště silný provoz zaznamenával lokál po církevních pobožnostech, mariánských, růžencových slavnostech a dalších svátcích. Ty se odehrávaly v kapli, která dodnes stojí v těsném sousedství restaurace.

"Asi nejznámější a nejoblíbenější byla hubertská mše. Bývala navštěvovaná tak, že většina věřících pro nedostatek místa musela stát na prostranství před kaplí. Slavnostní lesk této bohoslužbě dodávala účast broumovských ostrostřelců a selských jezdců. Ti všichni se pak svorně sešli v klášterní restauraci," líčí Franze.

Bály a střelby, ale i věhlas hostinského zvaného Hitler

Právě ve velkém sále se odehrával Hubertský bál. "Bály a další akce zde prý pro své zaměstnance pořádala i textilní firma Schroll, a to přesto, že měla vlastní restauraci. Ta stávala nedaleko před areálem olivětínské tkalcovny. Sloužila však také jako závodní jídelna. Sál pivovarské restaurace poskytoval pro bály přeci jen honosnější kulisu," míní historik.

Sál klášterní restaurace se ve 30. letech zalíbil i československému vojsku, jehož jednotky pravidelně zajížděly do Olivětína ke cvičným střelbám. Odbývaly se v nedalekém malém kamenolomu pod heřmánkovickou cihelnou. "V restauračním sále si pak vojáci vždy zřizovali bivak," říká Franze.

V archivech našel, že posledním předválečným nájemcem pivovarské restaurace byl Ernst Klinke. Toho nikdo z dnešních obyvatel nepamatuje. I kvůli tomu, že většina původních obyvatel Broumova musela v roce 1945 opustit své domovy. Ti, co přišli osídlovat pohraničí, si naopak dodnes pamatují hostinského, který provozoval restauraci v 50. letech. Říkali mu Hitler.

Pamatuje si na něj i Milan Brutovský, který si pivo v dnešní Pivovarské hospodě dal poprvé v roce 1957. To mu bylo šestnáct let. A od té doby tam chodí pořád. Na pivo a kulečník. Říkává, že lepší hospodu v životě neznal.

"Už když jsem tam poprvé přišel, tak tam dělal hospodského Hitler. Tedy nějaký Ota Daněk. Ten přišel z Ostravy, měl šest dětí, některé se vrátily do Ostravy, některé tady zůstaly. No a ten pan Daněk měl podobný knírek jako Hitler, vlasy nosil taky podobně. Od té doby se tady pořád říká U Hitlera," vypráví štamgast.

Vzpomíná, že nejlépe se v restauraci vařilo právě za pana Daňka. "Měl každý den šest jídel, vařil denně tak šedesát porcí. Nejdražší byla roštěná za šest korun, pivo bylo za korunu čtyřicet. Za deset korun jste se najedl i napil," vzpomíná.

Nejvěrnější štamgast o největší rvačce v lokále

V 60. letech zažil sál takzvané čaje, tedy nedělní taneční zábavy pro mladé, které začínaly v 17 hodin. Pamatuje si na zahradu a park, na němž rostly veliké kaštany a lípy.

"Někdy v 60. letech dostal restauraci broumovský podnik VEBA, který se chystal přeměnit budovu na kulturní dům a rozšířit ho právě do míst, kde byla zahrada a altán. Projekt měl stát tři sta tisíc. Proto vykáceli všechny ohromné stromy. Jenomže nic nepostavili, ale stromy byly pryč," pokračuje Brutovský.

Ten zažil v hospodě také největší rvačku, kdy se místní chlapi chytli se slovenskými dřevorubci.

"Na to nezapomenu. Do hospody přišli dva mladí kluci, Slováci. Káceli tady v lesích stromy. Přišli na kulečník, ale to se nelíbilo místním, a tak proti nim jeden vystartoval. A ten Slovák hned křáp, křáp. A chlapi na ně. Vyběhli z lokálu a byli v sobě. Vylítl i zdejší Slovák Jura Johan a starý Klusáček. Ten křičel: Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal! A za chvíli přiběhl a měl zuby venku!" líčí muž pobaveně.

"Jeden od nás se vrátil i s frňákem na stranu a umýval se v hospodském dřezu, kde se myjí půllitry. Ale jinak to byla docela klidná hospoda."

Vzpomíná, že do restaurace chodil kdekdo, od běžných zaměstnanců podniků po ředitele či předsedu ROH. "Jó, to byly doby. Tehdy se olivětínské pivo točilo po celém Broumovsku, plzeňské bylo jen v hotelu," povzdechne si nejvěrnější štamgast.

Po silvestru zavřeli a proměnili hospodu v klenot

Dnes tu čepuje pivo Vlasta Martinová, jejíž muž má hospodu pronajatu. Žena stojí za nálevním pultem už osm let, její muž jí střídá dva dny v týdnu. Časem začalo Vlastě Martinové vadit, že podnik uvnitř vypadá skoro jako zvenčí, tedy sešle.

A tak po oslavě Silvestra 2008 s manželem hospodu na tři týdny zavřeli, aby dali lokálu zcela novou fazonu. Nechali ho vymalovat, obložit, vystavěli nový pult, vyměnili židle a instalovali plazmu. Pomohli jim známí, některé řemeslníky našla mezi stálými hosty. Jiní chodili kolem rozestavěného lokálu nešťastní. Ale výsledek stál za to. Hospoda dnes působí velmi útulně a příjemně.

"Jenom tu je ještě málo poliček. Mám velkou sbírku pivních sklenic, ale už na ně nemám místo. A nikdo tady police neumí," rozhlíží se žena po lokále. Pivovarská hospoda dnes čeká na zázrak. Majitelé, tedy představitelé broumovského kláštera, sice opravili střechu, kterou zatékalo, ale na větší opravy nemají.

"Okna jsme zasklili na své náklady, aby se po celém baráku neproháněl průvan. Aby z toho jednou nebyla opravdu zbořenina," krčí rameny Martinová.

Narozeniny se slavily se striptérkou

Svou hospodu má ráda. Hlavně lidi, kteří do ní chodí. "Někdy už mi připadají jako malá rodina. Když má někdo narozeniny, slavíme to tady," říká.

A pak vzpomene na narozeniny tří stálých hostů asi před třemi lety. Všichni se na ně složili, ale dlouho zvažovali, co jim dát. "A pak mě napadlo, že jim pozveme striptérku. Jen tak jsem to plácla, ale všichni se toho chytli," líčí Vlasta Martinová.

Sama tehdy vyhledala agenturu v Novém Městě nad Metují a stalo se - do hospody v určený den přijela striptérka. Hospoda byla plná, na kulečníku stál dort. "Posadili jsme oslavence doprostřed a řekli jsme jim, že dostanou dárek. Mysleli, že tak nanejvýš nějakou flašku, ale přišla striptérka. Odhodila kůži a rozbalila to. To bylo!" směje se paní Vlasta.

Největší legraci si užili s prostředním oslavencem. "Ten tady měl sedmdesátiletou maminku a my jsme se báli, jestli to je pro ni vhodné. Ale když mu striptérka postříkala šlehačkou kalhoty, maminka volala: To nevadí, Milane, já to pak vyperu!" propuká znovu v smích vypravěčka.

Nejstarší z oslavenců se prý do striptérky zakoukal a hodně dlouho v hospodě snil, jak by si ji rád vzal domů. Že by se o ni dobře staral. "Moc se mu líbila," usmívá se hostinská.

Ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek vidí, v jakém je Pivovarská hospoda neutěšeném stavu, každý den, ale nekoupil by ji, přestože mu ji opatství nabízelo za slušnou cenu. "Především na její obnovu dnes nikdo nemá a asi ani nedá. Trochu jsme to počítali a její obnova by stála možná dvacet milionů," říká ředitel.

Jeho žena má v kanceláři dobový obraz zachycující olivětínský pivovar na počátku 20. století. Klášterní restaurace s altánem, parkem a koňskými povozy na něm připomíná zámek.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík

Milovníci pěnivého moku zamířili v sobotu 11. září po desáté hodině do Nošovic. Důvodem byla tradiční akce Radegast den.

Zdejší pivovar navíc slavil čtyřicáté výročí, takže si dal na bohatém programu záležet. Pro pivaře například uvařil nefiltrovaný ležák Radegast. K zábavě vybízely čtyři scény. Dvě z nich nabídly hudební program. Na dalších dvou scénách se soutěžilo.

Ke kulatým narozeninám si pivovar otevřel úplně nové návštěvnické centrum, které se veřejnosti oficiálně otevřelo právě na Radegast dni.

Zájemci se mohli vydat i na exkurzi, kde se mohli blíže seznámit s výrobou. Podtitulem akce, kterou každoročně navštěvuje až dvacet tisíc lidí, byl Radegast kmen. Jeho členové, kterých bylo opravdu hodně, neboť pivo Radegast je nejoblíbenějším pivem na Moravě, si mohli kromě své značky užívat i vystoupení populárních kapel Buty, Mňága a Žďorp – či zpěvačku Věru Špinarovou. Pořadatelé tento výběr provedli záměrně, protože účinkující mají úzkou vazbu k regionu.

Na oslavy do Nošovic se lidé mohli kromě vlastních aut, které občas zablokovaly průjezd obcí, dopravit také autobusy a vlaky. Již tradičně byla vypravena i parní lokomotiva, která měla zastávky ve Frýdku-Místku a Ostravě. Pivní slavnosti si užívaly všechny věkové kategorie.

„Vůbec jsem nevěděla, že tu chodí tolik lidí, protože jsem tu poprvé. Dvouletý syn Honzík byl hlavně nadšený z historického vláčku, já zase ze skvělého výkonu zpěvačky Věry Špinarové,“ prozradila během akce Lucie Stoklásková z Horních Tošanovic. Naopak pravidelným návštěvníkem byl dvacetiletý Michal Kavka z Horních Domaslavic.

„Chodím tady opravdu každý rok. Ještě si pamatuji, jak před pěti lety prodávali desetistupňové pivo za deset a dvanáctistupňové za dvanáct korun. Dnes jsem si u obou musel připlatit, což mě trochu zklamalo. Mohlo být levnější. Přesto se ale dobře bavím,“ usmíval se Michal Kavka s vychlazeným půllitrem v ruce. „Na těchto slavnostech jsme spolu už popáté. Chodíme zde především kvůli skvělé atmosféře,“ řekly jednohlasně kamarádky Iva Sušilová a Michaela Slaninová z Frýdku-Místku.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Martin Šrubař

Ve Varnsdorfu se pomalu probouzí k životu pivovarnický klenot a ikona české pivovarské vědy, varna Pokusného a vývojového střediska Braník. PVS Braník bylo založeno v roce 1950 proslulým zakladatelem známého pivovarského rodu a výrazným představitelem české pivovarské vědy Ing. Františkem Hlaváčkem.

Od počátku byl jeho součástí i poloprovozní pivovar s dvounádobovou varnou o kapacitě 12 hl vyrážené mladiny. Z klasického pivovarského materiálu – mědi, ji tehdy vyrobili v Hradecko Královské Škodovce, pozdějších ZVU Hradec Králové. Koncem šedesátých let byla varna doplněna o novou mladinovou pánev a stará mladinovka se přeměnila v rmutový kotlík. Kapacita tím vzrostla na 15 hl vyrážené mladiny. V této podobě varna přetrvala až do uzavření PVS v roce 2003.

Poté ji zakoupila společnost „Dej Bůh štěstí, s.r.o.“ sídlící v pivovaru Kostelec nad Černými lesy, která ji hodlala využít do budovaného živého muzea pivovarnictví. Změna plánů využívající pro muzeum původní varnu pivovaru Kostelec však odsunula varnu PVS na druhou kolej. A tak ji v roce 2009 získává malý ambiciózní pivovar Kocour Varnsdorf a staví na ní svůj záměr zvýšení kapacity výroby piva a vybudování pivovarské restaurace.

Po důkladné repasi, modernizaci a usazení do nové dispozice se varna stává skutečným klenotem a základním pilířem nově budovaného komplexu pivovar, restaurace, sportovní a obchodní centrum pivovar KOCOUR Varnsdorf. Repase byla nejenom důkladná, ale i složitá a nákladná neboť stará řemesla mizí neskutečně rychlým tempem a dokonale snýtovat a utěsnit měděné duplikátory nádob už dokáže pouze jeden mědikovec v Česku.

Vše se podařilo a tak teď září ve středu pivovarské restaurace krásně nablýskaná sestava tří nádob, baculatý rmutový kotlík, scezovací káď s překrásnou scezovací baterií a důstojná mladinová pánev, která je základem expanze ambiciózního pivovaru KOCOUR až na budoucích 5 000 hl piva za rok.

Po celý svůj pivovarský život varna sloužila pivovarské vědě. Ověřovaly se na ní nové technologické postupy, hledaly pivovarské suroviny a zkoušely nové druhy piva. Je proto určitým pokračováním tohoto trendu, že bude sloužit v pivovaru, jež si vzal za cíl, vedle vysoce kvalitní české klasiky, přivést do českých zemí netradiční typy piva.

Tedy netradiční v Čechách, protože německá pšeničná piva, britské Ale, Stout a Porter, americké varianty pivních stylů jakož i belgické Abey či Saison jsou ve světě známé a populární. Nezbývá tedy než jí popřát do dalších let ono tradiční pivovarské „Dej Bůh štěstí!“

Zdroj: Pivovar Kocour.cz

Vzácnou návštěvu pohostí v sobotu 11. září Královský pivovar Krušovice. V rámci víkendového srazu přijedou v sobotu v poledne do krušovického pivovaru příznivci a majitelé legendárního automobilu Volkswagen Brouk. Zde pro ně bude připraven speciální program.

"Jeho součástí bude prohlídka pivovaru s odborným výkladem, poté bude následovat pohoštění a samozřejmě degustace krušovických piv pro nepilotující účastníky srazu, která se bude konat v místní staré sladovně. Pro řidiče bude připraveno čepované nealkoholické pivo Fríí, plechovky piva Fríí dostanou i všechny posádky, které se účastní srazu," upřesňuje Kateřina Eliášová, tisková mluvčí společnosti Heineken Česká republika, do níž Královský pivovar Krušovice patří.

Pro automobily účastníků srazu je vyhrazeno speciální parkoviště u pivovaru a zájemci budou mít příležitost prohlédnout si z blízka řadu automobilových legend nejen značky Volkswagen. Zhruba ve 14 hodin vyrazí automobily na padesátikilometrovou soutěžní orientační jízdu po okolí, jejímž cílem bude nedaleké městečko Žerotín.

Návštěva příznivců oblíbeného automobilu VW Brouk v Královském pivovaru Krušovice je součástí již třetího ročníku podzimního uzavírání silnic, symbolického ukončení letní motoristické sezóny. Loňský ročník konaný v Samopších přivítal 20 posádek a 50 zájemců, letos pořadatelé očekávají, že se zúčastní nejméně 50 posádek, tedy 90 lidí.

"Letošní akci, pomyslně uzavírající letní sezónu, se organizátoři rozhodli věnovat poznání tradice a historie českého pivovarnictví, proto se v rámci víkendového srazu podívají nejen k nám do Královského pivovaru Krušovice, ale také například do Chmelařského muzea v Žatci. Tématu akce je přizpůsobena i orientační jízda, takže se všechny posádky mohou těšit nejen cestu romantickou přírodou v barvách babího léta, ale také výhledy na řadu chmelnic podél silnic," přibližuje program akce Kateřina Eliášová.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Slavnosti se uskuteční ve dnech 17. a 18. září 2010. V pátek se otevřou brány hradu návštěvníkům v 16 hodin a otevřeno bude do nočních hodin.

Gipsy.cz., Lety mimo či Visací zámek. To jsou lákadla na velkou akci na Chebském hradě. Ta má připomenout 710. výročí první zmínky o chebském pivu.

„Roku 1300 se objevuje soupis majetku Albrechta Kornbuchlera a v něm i pivovar. Dále se pak můžeme dozvědět, že v Chebu bývalo tolik pivovarů, co kostelů. Co se zde uvařilo, to se zde i zkonzumovalo. Vařila se piva česká i německá, světlá i tmavá,“ vysvětlil Ondřej Strenk z Chebského pivovaru.

„Slavnosti se uskuteční ve dnech 17. a 18. září 2010. V pátek se otevřou brány hradu návštěvníkům v 16 hodin a otevřeno bude do nočních hodin. V sobotu otevřeme už v 10 hodin a bohatý program nás provede opět do noci, kdy bude i ukončení Chebských hradních slavností 2010. V neděli tedy bude volné jen stanové městečko pro dospání únavy návštěvníků z daleka,“ informoval Strenk.

„Na své si přijdou hudební fajnšmekři při produkcích skvělých kapel, vyznavači pivních soutěží se můžou těšit, až budeme lámat oficiální Guinessovy rekordy v pivních disciplínách, pro občerstvení bude v nabídce škála specialit, zajímavé bude i tržiště nebo dětské atrakce v areálu hradu. Na hlavním nádvoří vyrostou pivní stanoviště,“ doplnil.

„Tak tedy, bavme se naplno, bavme se hezky a založme novou tradici událostí dobrého rozmaru, která bude mít své místo v každoročním sledu kulturních počinů v našem městě,“ zakončil.

„Kombinace Gipsy.cz a například Lety mimo je trochu zvláštní. Také mě trochu zaráží doba koncertu, která je až v půl jedenácté večer,“ poznamenal Cheban Zdeněk Mošna.

Zdroj: Chebský deník.cz | Autorka: Nataša Šmatová

Velký výběr z produkce menších moravských i českých pivovarů, kapely, divadlo i ukázky řemesel čekají v sobotu 11. září na všechny návštěvníky, kteří zamíří do olomoucké Korunní pevnůstky.

Areál bude od půl dvanácté dopoledne až do půlnoci patřit už třetímu ročníku akce nazvané Chmelovy dožínkê.

„Je to už tradice, dva ročníky byly ve Skanzenu v Příkazích, letos jsme se s Národním památkovým ústavem domluvili, že bychom ji přesunuli do centra města. Je dostupnější, může sem přijít víc lidí a pro nás je to velké plus. I proto, že v rámci této tradiční akce můžeme lidem pevnůstku přiblížit,“ řekla Markéta Záleská ze sdružení Muzeum olomoucké pevnosti, které postupně opravuje celý areál.

„Neměli jsme otevřeno celý rok a chtěli bychom návštěvníky v rámci komentovaných prohlídek které jsou v deset, dvanáct, čtrnáct a šestnáct hodin obeznámit s tím, co připravujeme do konce roku i na ten příští,“ uvedla.

Příchozí se kromě zlatavého moku z produkce malých pivovarů mohou těšit na scénické divadlo Přímá oklika a ochotnický soubor z Velké Bystřice.

Chuťové prožitky bude zpříjemňovat i hudba. Příchozí se mohou těšit například na kapelu Bratři Karamazovi, Frank Zappa Quartet či olomoucký Pražský výběr Tribute a Bujabézu.

Chybět nebudou ani koně, hry, střelnice, řemeslné dílny a další atrakce.

„Chystáme programy pro děti, jarmark či ukázky vojenské techniky,“ dodala Záleská.

Vstupné na akci je sto korun pro dospělé, studenti zaplatí o dvacet korun méně, děti mají vstup zdarma.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Petra Opletalová

Jana Marešová, půvabná dívka, finalistka soutěže Miss Zlatého moku, nebude na Dočesnou v Žatci vzpomínat v dobrém.

Zatímco točila pivo pro náštěvníky ve stánku pivovaru Holba, který v soutěži zastupuje, kdosi se jí vloupal do zamčeného auta a ukradl jí kabelku s doklady, telefony a peněženkou, v níž bylo několik tisíc korun.

„Auto pivovaru stálo jen asi pět metrů za pípou, přesto se zloděj nebál vypáčit zámek a krást,“ uvedl ředitel soutěže Petr Šimáček. „Tato dívka přitom získala od návštěvníků Dočesné nejvíc SMS hlasů v doplňkové soutěži, ale to pro ni asi teď vyznívá dost trpce,“ dodal.

Případů krádeží během Dočesné bylo více. Ač policie před slavnostmi varovala, ať si lidé neberou větší částky peněz a dobře si hlídají věci, zloději našli své příležitosti.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský

Pivo teklo na slavnostech chmele proudem, některým pivovarům dokonce došlo.

Třiapadesátá Dočesná už je minulostí. Uklízí se, bilancuje. Desetitisíce návštěvníků strávilo na žateckém náměstí dva dny plné zábavy, pořadatelé už se pomalu zamýšlejí a začínají připravovat další ročník, s pořadovým číslem 54.

Desítky slavných i méně známých interpretů se vystřídaly v pátek a v sobotu v Žatci na třech scénách. V pátek znovu pořadatelé připravili „něco neobvyklého“, letos to byl narozeninový koncert skupiny Laura a její tygři, která na náměstí Svobody v čele s Ilonou Csákovou vzpomínala na pětadvacet let bohaté kariéry.

V sobotu pak prostor před hlavní scénou, ale vlastně i celé náměstí, zaplnili lidé, kteří si přišli na Dočesnou poslechnout Láďu Křížka, Mekyho Žbirku, Davida Kollera nebo Brutus. „Největší ohlas měl u diváků David Koller,“ hodnotí Karel Fiala z pořadatelského týmu Dočesné.

S návštěvností slavností je spokojenost. „Byla podobná jako každý rok, desetitisíce lidí se dobře bavily,“ pokračoval Fiala.

Přesné číslo není nikdo schopen prozradit, návštěvnost se ale vždy pohybuje mezi 30 a 50 tisíci lidí za dva dny. „Není vstupné, takže to nemáme přesně podle čeho vypočítat. Jsou to jen odhady, ale lidí bylo dost,“ vysvětlil Karel Fiala proč údaj chybí. Na Dočesnou dorazilo více než dvacet pivovarů z celé republiky i ze zahraničí. Pivaři mohli ochutnat kromě tradičních značek i různé speciály a silnější piva. Jedno z nich, osmnáctistupňový Strong, připravil speciálně na Dočesnou i Žatecký pivovar. Vyprázdněno bylo znovu celkem několik stovek sudů. „Dvěma pivovarům dokonce v sobotu v závěru Dočesné došlo pivo. Takže spotřeba letos asi také byla dobrá,“ usmívá se Fiala.

Kelímkový rekord nepadl

Žatec se během slavností chmele a piva pokusil znovu získat rekord v počtu nashromážděných kelímků do jednoho hada. Dočesná jej dlouhá léta držela, letos ji ale překonal festival Rock for People. Rekord nakonec v Žatci nepadl. „V rámci akce Čistý festival se podařilo vybrat zpět devět tisíc kelímků. Bohužel ale v sobotu vandalové stánek, kde se kelímky shromažďovaly, poškodili.“

Dočesná skončila před "pár" hodinami, další ročník, čtyřiapadesátý, už ale pomalu začíná ožívat. Příští rok by měl mít stejný koncept. „Zatím jsme ještě pořád unavení z toho letošního ročníku, ale pomalu začneme připravovat další rok. Nějaká jména už máme v hledáčku,“ říká tajemně Karel Fiala.

„Určitě ale chceme zachovat pátky, kdy představíme něco netradičního, jiného oproti jiným festivalům a akcím,“ dodal.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý

Spoločnosť Heineken Slovensko otvorí v sobotu 18. septembra 2010 brány svojho pivovaru v Hurbanove pre širokú verejnosť. Prvý ročník podujatia Deň otvorených dverí Hurbanovo 2010 je určený pre všetkých, ktorí sa chcú dozvedieť viac o tajomstve varenia piva, jeho histórii aj súčasnosti, a zároveň sa zabaviť s bohatým sprievodným programom pre celú rodinu.

Deň otvorených dverí Hurbanovo 2010 umožní milovníkom zlatistého moku vidieť na vlastné oči, ako sa vyrába ich obľúbený nápoj, no na podujatie sa môžu tešiť aj ich rodinní príslušníci. Na pódiu vystúpia okrem iných aj hudobné skupiny Kochanski band, No name a Gladiátor, pripravené je množstvo súťaží a ďalší program pre dospelých aj deti. "Na Deň otvorených dverí v našom pivovare sme sa rozhodli pripraviť skutočne pestrý program pre všetky vekové skupiny. Veríme, že na prvý ročník podujatia prijme pozvanie mnoho milovníkov zlatého moku," hovorí Hana Šimková, manažérka pre korporátne vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko.

Pre dospelých pivo, pre deti klaun

Na Dni otvorených dverí samozrejme nebude chýbať prehliadka pivovaru s výkladom pre všetkých, ktorí sa chcú dozvedieť zaujímavosti o varení piva. Milovníci zlatého moku si ho na podujatí zároveň budú môcť vychutnať za bezkonkurenčnú cenu. Deň otvorených dverí však nie je len pre dospelých, na svoje si prídu aj deti. Pre ne je pripravená detská aréna s klaunom a ďalšími atrakciami ako aj rôzne pódiové súťaže.

Vstup voľný

Vstup na celé podujatie, ktoré sa začína v pivovare spoločnosti Heineken Slovensko na Novozámockej ceste v Hurbanove v sobotu 18. septembra o 12.00 hod., je zdarma a na každého návštevníka zároveň čaká aj malý darček. Tešíme sa na spoločne príjemne strávenú sobotu v areáli najväčšieho pivovaru na Slovensku.

Zdroj: Spravy Pozri.sk

Celá Plzeň slaví vítězství v kandidatuře na Hlavní evropské město kultury pro rok 2015. K oslavě vítězství, které patří všem Plzeňanům, se rozhodl Plzeňský Prazdroj přispět plzeňskými pivy Pilsner Urquell a Gambrinus - každá značka rozdá 2015 půllitrů.

Gambrinus vyčepuje symbolických 2015 piv příznivcům fotbalové Viktorky Plzeň již tuto neděli před utkáním FC Viktoria Plzeň vs. MFK Ústí nad Labem. Brány stadionu budou otevřeny v 15.00 a fanoušci si budou moci při oslavě vítězství Plzně vychutnat nejen skvělé pivo Gambrinus, ale i kulturní program a grilované sele od společnosti Pernarecké uzeniny.

Na dalších 2015 půllitrů Pilsner Urquell se mohou Plzeňáci těšit při veřejné oslavě získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015, kterou v současných dnech připravuje tým kandidatury jako poděkování všem občanům za podporu při kandidatuře. Termín a místo konání oslavy se občané včas dozvědí z médií.

„Celá republika vidí, jak hodně k vítězství Plzně přispěla podpora plzeňské veřejnosti a jak hodně mají Plzeňané z titulu radost. Proto jim chceme oslavy zpříjemnit plzeňským pivem, které k našemu městu nerozlučně patří,“ říká Vladimír Jurina, manažer firemní značky Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vyškovský sládek Dušan Táborský pracuje ve vyškovském pivovaru už šestnáct let. Za tu dobu nasbíral spoustu zkušeností. Stál i u zrodu nových druhů piv.

Jak začala vaše kariéra?

V pivovaru pracuji od roku 1991. V podstatě jsem začínal v dělnické profesi a udělal si základní přehled znalostí. Od roku 1994 do roku 2004 jsem potom pracoval jako podsládek. A od roku 2004 jsem převzal místo sládka.

Co všechno má sládek na starosti?

Nákup surovin, sledování jejich kvality, hlídání hygieny provozu, dodržování receptur a vývoj nových produktů. Dále také kontakt se zákazníky v případě nějakých závad spojených s pivem. A na starosti mám i exkurze.

Jaké suroviny potřebujete pro výrobu piva?

To popisuji lidem hodinu a půl při exkurzi, ale zkusím to stručně. Tři základní suroviny jsou chmel, český slad a voda. Je podloženo, že voda je na pivu to nejdůležitější a dává mu punc kvality. Slad je zdrojem cukrů, které potřebujeme proto, aby ho kvasinky přeměňovaly na alkohol. Chmel je vlastně koření, a úkolem správné kombinace v našem případě několika českých odrůd chmele je dát pivu správnou hořkou chuť a chmelovou vůni.

Jak tedy pivo vzniká?

Je několik základních kroků a těmi jsou vaření piva, kvašení, filtrace, stáčení do obalů. Suroviny musíme varem přeměnit na mladinu, což je, laicky řečeno, ochmelený sladký roztok. Mladina se potom vyčistí, zbaví se kalu, zchladí, a následně skončí v kvasné kádi, kde se zakvasí pivovarskými kvasinkami. Tento postup je první fází kvašení, tedy hlavním kvašením při nízké teplotě. Trvá asi deset dnů.

Dál se děje co?

Prokvašená mladina se potom suduje do ležáckého tanku, což je uzavřená kovová tlaková nádoba, kde mladé pivo zraje při teplotě okolo dvou stupňů Celsia jeden až tři měsíce. Tento postup platí pro naše standardní druhy piva. Máme tady i speciální piva, která mají dobu ležení delší. Třeba čtyři až šest měsíců. Účelem kvašení je vyzrání produktu na kvalitu, kterou můžeme předložit konzumentovi. Pivo se chuťově harmonizuje a přirozeně sytí kysličníkem uhličitým, protože je v tlakové nádobě a má tedy ten správný říz.

Jaká je poslední fáze?

Poslední fáze je filtrace piva, což je v podstatě zastavení kvašení. Potom se pivo stáčí do lahví a do sudů, což je neméně důležité, protože musíme dbát hlavně na čistotu obalů. Hlavně proto, že jsou to vratné obaly, které jsou znečištěné. Důležité je tedy perfektní umytí lahví a sudů.

Slyšela jsem, že jste studoval obor, který se týká piva. Naučili vás tedy všechno ve škole, nebo se stále učíte něco nového?

Ano, studoval jsem pivovarskou průmyslovku v Praze. Škola poskytne základ, ale praxi a schopnosti dá až samotná práce. Dvacet let v oboru mi dalo samozřejmě víc než čtyři roky školy. Stále se ale musím vzdělávat, protože výroba piva se dál vyvíjí. Účastním se různých seminářů či setkání sládků, kde se diskutují nové trendy v pivovarství.

V čem se vyškovské pivo liší od ostatních piv kromě chuti?

Svojí recepturou, která je originální pro tento pivovar, i když základní postup výroby českého piva je víceméně stejný pro všechny. Za odlišnost bych považoval třeba skladbu surovin, dále pak velmi dobrou vodu. Neměl bych však opomenout 330 let dlouhou tradici výroby piva v pivovaru Vyškov, kterou se nemůže pochlubit většina pivovarů v tomto státě.

Které z vyškovských piv vám chutná nejvíc?

Piju rád všechna naše piva. Mám rád silnější piva, takže od ležáku výš. Dám si taky výčepní piva, jako osmičky a desítky. Nemůžu ale opomenout tmavého Havrana, to je v poslední době pivo, na které jsem hrdý.

V restauraci, kde nemají vyškovské pivo, abstinujete nebo volíte jiný druh?

Když můžu, pivo si dám rád, většinou volím regionální značky. Když musím abstinovat, tak nejradši prostou vodu, poněvadž barevným nealko produktům moc nevěřím.

Trošku to vypadá, že vaření piva zvládá jen sládek. Pomáhá vám ještě někdo?

Samozřejmě je to týmová práce. Někteří kolegové mají navíc stejné vzdělání jako já. Mám podsládka, pana Martina Obruču, pak je zde laboratorní kontrola a samozřejmě lidi ve výrobě, tedy široký tým lidí.

Vyrábí vyškovský pivovar i nějaké nealkoholické pivo?

Ano. V roce 2006 jsme uvedli na trh pivo Alkostop. Recepturu jsme si tady ušili na míru. Je to tedy pivo tradičně vyráběné zkráceným kvašením.

Je Alkostop poslední nový druh piva, který jste uvedli na trh?

V poslední době jsme uvedli na trh to nejsilnější pivo, v roce 2005 zmiňovaný Jubiler a v roce 2006 nejslabší Alkostop. Je tedy posledním novým druhem.

Chystáte v současné době nějaký další nový druh piva?

Když se pivovar dočká nájemce (poznámka redakce: vlastníkem vyškovského pivovaru je stát, který ho plánuje pronajmout), tak si myslím, že bude hledat i nové druhy piva pro trh. Ve světě je přibližně dvaačtyřicet druhů piv. Ale jsem na to připravený a už mám nějaké nápady.

Stalo se vám, že jste ve svých začátcích vyrobil něco, co se pak prostě nedalo pít?

I mistr tesař se někdy utne, ale snažím se chyby minimalizovat. Navíc by to mohlo ohrozit hlavně pivovar. Je to ale týmová práce, takže laboratoř kontroluje mě, já kontroluju lidi a proces. Je to provázané tak, aby chyby byly opravdu minimální, nejlépe žádné.

Dá se chuť piva ještě po uvaření změnit?

Chuť piva se dá změnit záměrně. Existují různá ochucená piva, v německy mluvících zemích pijí radlery, což jsou piva s ovocnými chutěmi nebo piva s kolou či spritem. V Polsku si do piva dávají třeba ovocný sirup. V Česku se tato piva objevují sporadicky, co se týká dochucování, jsme zatím ještě konzervativní.

Je vůbec v dnešní době pro zaměstnavatele snadné najít sládka?

Na sládka nelze vystudovat, tím se stáváte. Musí vás tedy někdo z vedení pivovaru nominovat. A ta šíře vědomostí, jež musíte znát, je taková, že všechno vás ve škole nenaučí. Vzniká až léty praxe. Sládkovi se někdy říká také pan „starý“. Je to myšlené jako nejstarší z mistrů. Měl by to být člověk, který má o oboru nejširší povědomí. Sládka si tedy pivovary často vychovávají, anebo najímají na základě referencí. Rozhodně není lehké najít „dobrého“ sládka, ale to je asi ve všech řemeslech stejné.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka a foto: Petra Daňková