Již po roce od uvedení na český trh získal Velkopopovický Kozel 11° Medium stříbrnou medaili Australian International Beer Awards

Stříbrnou medaili si Velkopopovický Kozel odvezl za svou jedenáctistupňovou variantu Velkopopovický Kozel 11° Medium z australského Melbourne. Minulý týden zde proběhlo slavnostní předávání mezinárodních ocenění Australian International Beer Awards, která udělili odborní porotci těm nejlepším z celkového počtu 969 přihlášených pivních vzorků, které reprezentovaly 31 zemí světa.

Již od počátku dubna probíhal proces odborného posuzování kvality soutěžních pivních vzorků, kterých bylo letos registrováno neuvěřitelných 969. Plody své práce vyslalo k odbornému mezinárodnímu posouzení 31 zemí včetně České republiky, jejíž barvy úspěšně obhájil Velkopopovický Kozel, když za svou jedenáctistupňovou variantu Velkopopovický Kozel 11° Medium získal stříbrnou medaili: „Po loňském uvedení nové, jedenáctistupňové varianty Kozel 11° Medium na český trh jsme zaznamenali velký úspěch. Jsme rádi, že se nyní potvrzuje její úspěšnost i v náročném mezinárodním srovnání. Kozel změřil své síly v konkurenci 30 dalších zemí světa a dokázal, že jeho tradiční kvalita obstojí i v kritériích náročné mezinárodní pivní soutěže,“ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria.

Registrované vzorky byly v rámci posuzování odbornou porotou podrobeny více než osmidenní analýze, při níž byly zkoumány z hlediska svých chuťových vlastností, aromatu, vzhledu a stylu, ale také technické kvality. U balení je pak kritériem jeho estetická úroveň, kvalita informací o produktu, které poskytuje, a účelnost balení. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

World Beer Cup je nejprestižnější světová degustační soutěž piv. Koná se od roku 1996 každé dva roky a letošní ročník v americkém Seattle zaznamenal rekordní účast - 540 pivovarů z 56 zemí poslalo k posouzení 2 221 druhů piv. V pětaosmdesáti kategoriích je hodnotili odborníci z celého světa a na galavečeru 14. dubna se rozdávaly prestižní ceny. Světlý ležák Imperial z Královského pivovaru Krušovice zaznamenal skvělý úspěch - ve své kategoriii ( Bohemian - Style Pilsener - 39 hodnocených piv) byl oceněn zlatou medailí. Za ním na 2. místě skončil Czechvar z Budějovického Budvaru a bronz si odvezli zástupci Klášterního pivovaru z německého Alpirsbachu. (Web Krušovice)

Řádná valná hromada společnosti Královský pivovar Krušovice rozhodla, že téměř 158 mil. korun ze zisku za loňský rok půjde na splácení úvěrů. Zbylých 5 % zisku bude použito na doplnění rezervního fondu.

Pivovar loni vytvořil čistý zisk 166,2 mil.korun, a zaznamenal tak nejlepší hospodářský výsledek od roku 1992, kdy společnost vznikla. Čistá zadluženost se snížila z předloňských více než 473 mil. na 272,5 mil. korun v roce 2005.

"Společnost prochází v posledních letech obdobím každoročního ekonomického růstu," uvedl generální ředitel a místopředseda představenstva pivovaru Pavel Gregorič. Za hlavní důvody dobrých výsledků označil vyšší tržby, hospodárnost v nákladech a zvýšení produktivity práce.

Export do 26 zemí loni vzrostl o více než 29 % na téměř 200 tis. hektolitrů. Největším odběratelem je Německo, následované Ruskem a Slovenskem. Mezi zámořské odběratele patří například Austrálie a USA. Kromě značky Krušovice společnost navíc vyvezla 175 tis. hektolitrů značky Sternburg vyráběné výhradně pro německý trh.

Celkově bylo v Krušovicích loni uvařeno na 872 tis. hektolitrů piva. Při rekordním výstavu v roce 1997 krušovičtí uvařili zhruba milión hektolitrů piva. Na trh pod pod značkou Krušovice dodávají pět druhů piva (výčepní světlé, výčepní tmavé, Jubilejní světlý ležák, světlý ležák Imperial a výčepní světlé Mušketýr) a míchaný nápoj Radler.cz.

Společnost zaměstnává zhruba 300 lidí. Jejich průměrná mzda se meziročně zvýšila o 6,1 % na 20 863 korun. (Moderní obchod)

Pivovar Krušovice loni vytvořil čistý zisk 166,2 milionu korun. Proti roku 2004 si tak polepšil o více než 46 milionů korun a zaznamenal nejlepší hospodářský výsledek od roku 1992, kdy vznikla akciová společnost Královský pivovar Krušovice. Hlavním důvodem rekordního hospodářského výsledku je mimořádně dobře se rozvíjející export. Export pivovaru do 25 zemí vzrostl z přibližně 154 000 hektolitrů piva v roce 2004 na více než 374 000 hektolitrů v roce 2005. (Českobudějovické listy)

Kulturu, sport a charitativní projekty podpoří i letos kutnohorský pivovar. Jeho provozovatel, ústecká společnost Drinks union, směřuje do těch to oblastí více než čtvrt milionu korun. Finančně podpořili jubilejní patnáctý ročník Kutnohorského stříbření, jehož součástí bude i Den otevřených dveří v pivovaru Lorec. "Lidé tak budou mít možnost poznat, jak se pivo Dačický vyrábí. Chceme ukázat, kolik práce stojí za tím, než si mohou s chutí vypít svůj půllitr piva," podotkl ředitel kutnohorského pivovaru Zdeněk Siblík. Příspěvek směřuje však také fotbalovým a hokejovým klubům, Tylovu divadlu, Svazu postižených Kutná Hora a na Kutnohorskou laťku. "Jsem vděčný všem sponzorům, kteří tuto akci podporují. Dvojnásobnou radost mám, pokud se partnerem stane místní firma," řekl organizátor akce Zdeněk Lubenský. Kutnohorský pivovar byl postaven v roce 1573 a součástí společnosti Drinks union se stal v roce 2002. Dvě stě tisíc hektolitrů piva roční produkce čítá pět druhů exportovaných, například až do Německa. (Kutnohorský deník)

Kořeny pivovarnictví v Nymburce

Počátky pivovarnictví jsou v našem kraji velmi úzce spjaty se samostatným založením města Nymburk v roce 1275. První oficiální, i když nepřímou zmínku o vaření piva ve městě, obsahuje listina krále Jana Lucemburského z roku 1327. V ní král městu vrací některá privilegia po zničení města Janem Birbrštejnem. Jedním z nich bylo právo mílové, které zaručovalo Nymburským monopolní postavení, neboť šenkovat a vařit pivo bez souhlasu městské rady bylo zakázáno v okruhu jedné míle (11,25 km).

Bývalo obvyklé, že várečníci -stejně jako bohatí měšťané - se stávali představiteli města. A tak je v historických pramenech v 60. letech 14. století zmíněn patrně první nymburský pivovarník Jan, řečený sladovník. Je také známo, že v 16. století ve městě pracovalo nejméně 15 sladoven a 10 pivovarů, které vařily více než 15 tisíc hektolitrů piva! Ránu prosperitě nymburskému pivovarnictví však přinesla konfiskace městského majetku v roce 1547 jako odplata za účast města ve stavovském povstání proti Habsburkům. Další ranou byla třicetiletá válka, po ní v Nymburce zůstal pouze jeden pivovar. Ten však při velkém požáru města v roce 1686 shořel. Byl opraven, ale v roce 1706 bylo rozhodnuto postavit nový na příhodnějším místě, v dnešní Soudní ulici. Tento pivovar zde vydržel 2 století.

Historie našeho pivovaru

Novodobá historie nymburského pivovarnictví se začala psát v roce 1785 s ustanovením Měšťanského pivovaru a posléze založením s.r.o. Nymburský pivovar s.r.o. 29. dubna 1895 a pak stavbou nového pivovaru. V něm byl první výstav proveden 19. března 1898.

Již první sezonu byl dosažen výstav přes 21 000 hl. Nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Uspěšné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce však zastavila 1. světová válka. Teprve v roce 1925 se množství vyrobeného piva ustálilo na předválečné úrovni. Přišla rekonstrukce, modernizace a v roce 1928 poprvé pivo rozváží první automobil. Výroba roste. V době hospodářské krize (1929 - 1933) se pivovaru dobře daří. 2. světová válka hrubě zasáhla do pivovarnického podnikání. Došlo k omezení stupňovitosti piva a k omezení množství výroby (pod 80 % předválečné výroby) atd.

Po válce se pivovar dostal v rámci znárodnění do národní správy. Funkci správce vykonává až do roku 1948 František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala, který v Nymburce prožil dětství. Po roce 1948 byla cesta pivovaru velmi klikatá. Nejdříve se pivovar stal součástí sdružení místních podniků, pak byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín a po několika měsících byl založen národní podnik. Nymburské pivovary sdružující i další pivovary v okolí (pivovary v Mělníce, Brandýse n/Labem apod.). Toto spojení se v roce 1955 nezdálo příliš výhodné, a tak náš pivovar přešel opět do Polabských pivovarů Kolín. Na počátku 90. let 20. století je pivovar zařazen do Pivovarů Bohemia a.s. Praha. 7. 12. 1972 bylo poprvé dosaženo 100 tisíc hl. ročního výstavu.

Největší pábitel

Dnes - se stále rostoucí konkurencí a přílivem kvalitních značek ze zahraničí - si nymburský pivovar stále drží velmi dobré jméno doma i v cizině. Do povědomí národa se naše pivo dostalo především díky úzkému spojení s jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů, Bohumilem Hrabalem.

Prostředí a lidi „milého pivovárku“ neopakovatelným způsobem popsal ve svých knihách. Postřižiny, dílo, ve kterém spisovatel popisuje své dětství v našem pivovaru, byly také jedinečně natočeny. Mistr, jak byl spisovatel nazýván, také dovolil použít své motivy pro obchodní název a registrovanou ochrannou známku. Zlatavý nápoj z Nymburka se tak jmenuje Postřižinské pivo.

Pivovar dnes

Na počátku 90. let je pivovar zařazen do Pivovarů Bohemia a.s. Praha a je modernizován. 1. ledna 1993 vznikla Pivovar Nymburk, spol. s r.o., jako 100% dceřiná společnost. O tři roky později dochází k úplnému osamostatnění. V posledních deseti letech pivovar prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Přestože bylo investováno do moderních technologií, zůstává pivovar věrný klasickému způsobu výroby piva - vaření na dva rmuty z kvalitní pramenité vody, sladovnického ječmene a žateckého chmele. Kvašení a dokvašování probíhá na spilce a ve sklepě. Kapacita pivovaru činí 200 000 hl. ročně. Pivovar vaří 6 druhů světlých piv. 2 piva tmavá a speciální. Na tuzemský trh je vystavováno pod názvem Postřižinské pivo, na export pak pod registrovanými značkami Gold Bohemia Beer a Nymburk Lager Beer. Pivo je stáčeno do 30 l a 50 l sudů, 0,33 l a 0,5 l lahví, 0,5 l plechovek a cisterny. Podle způsobu výroby a konečné úpravy má pivo trvanlivost od 30 dnů do 1 roku.

Více než jedna pětina z celkového prodeje je exportováno především do Německa, Švédska, Dánska, Maďarska, Francie, Slovinska, Itálie, Velké Británie, Polska a Austrálie. Každým rokem, vždy třetí sobotu v červnu, pivovar pořádá DNY POSTŘIŽINSKÉHO PIVA.

Bohatý program pro celou rodinu. Vystoupení řady známých umělců a skupin. Jízdy parních vlaků, mnoho soutěží pro děti a dospělé o hodnotné ceny.

***

Ocenění Postřižinského piva

2000

Cena českých sládků, Praha - 3. místo - Bogan, 13% světlý speciál

2001

Pivtest Trutnov - 3. místo - Francinův ležák, 12% světlý ležák

Cena českých sládků, Praha - 3. místo - Bogan, 13% světlý speciál

2002

Česká pivní pečeť, Tábor - 2. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák

Pivo České republiky, České Budějovice - 3. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák

Cena českých sládků, Praha - 2. místo - Bogan, 13% světlý speciál

2003

Česká pivní pečeť, Tábor - 2. místo - Postřižinské tmavé pivo

2004

Pivo České republiky, České Budějovice - 1. místo - Postřižinské tmavé pivo

Novinářská cena, České Budějovice - 3. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák

Sdružení přátel piva - 3. místo - Pepinova desítka

2005

Česká pivní pečeť, Tábor - 2. místo - Postřižinské tmavé pivo

Pivo České republiky, České Budějovice - 3. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák

Pivo České republiky - 1. místo - Postřižinské tmavé pivo

Pivtest Trutnov - 2. místo - Francinův ležák

***

NABÍDKA

-

Postřižinské pivo lahvové

Postřižinské světlé pivo lehké - 3,1% alk.

Postřižinské světlé pivo výčepní - 3,5% alk.

Postřižinské pivo světlé výčepní - Pepinova desítka - 4,0% alk.

Postřižinské pivo světlý ležák - Zlatovar - 4,5% alk.

Postřižinské pivo světlý ležák - Francinův ležák - 5,0% alk.

Postřižinské pivo tmavý ležák - 4,3% alk.

Postřižinské pivo speciální - Bogan - 5,5% alk.

-

Sortiment - Vývozní

Gold Bohemia Beer - 3,5% alk.

Gold Bohemia Beer - 4,5% alk.

Gold Bohemia Beer - 5,0% alk.

(MF Dnes)

Horní hranice technologických možností v klášterském pivovaru je 140 tisíc hektolitrů vystaveného piva za rok. Vše nasvědčuje tomu, že se letos k této hranici v Klášteře přiblíží. Už loňský nárůst výstavu na téměř 100 tisíc hektolitrů piva signalizoval, že pivo jde dobře na odbyt. Našla se nová odbytiště, na těch původních si klášterské pivo uchovalo přízeň zákazníků. To, jak významně poroste výstav, záleží v tuto chvíli podstatným dílem na rozjetí kontraktu s čínským odběratelem. Smlouva sice byla podepsána v závěru loňského roku, ale vše nejde tak rychle, jak by si mnozí třeba představovali. Vzdálenost čínského trhu a s ním spojené administrativní záležitosti popohánějí vzájemnou spolupráci stále kupředu, nicméně vše se musí pečlivě doladit a dojednat. Obchodní ředitel společnosti Ecoholding Josef Špryňar, která pivovar provozuje, věří, že v polovině roku by k prvním dodávkám klášterského piva na čínský trh mělo dojít. Po klášterském pivu je ale "hlad" i v jiných končinách. Horečně se jedná o uvedení na trh ve Švédsku a v Itálii. Jako velký klad uvádí Josef Špryňar smlouvu s řetězcem supermarketů Norma na českém obchodním poli. Důraz na český trh dokládá i fakt, že se klášterskému pivu daří třeba v rekreačních zařízeních v Krkonoších. Na Mladoboleslavsku se pivo s nálepkou Klášter objevilo v dalších restauracích. Daří se prorazit i v zajímavých zařízeních v Praze. (Boleslavský deník)

Od června se v Číně začne prodávat ve velkém první české pivo. Pivovaru Klášter se totiž podařilo po roce příprav prosadit na čínském trhu, který spotřebuje 17 procent světové produkce piva. "Podepsány jsou dvě smlouvy, vždy s jinou oblastí. Zbrzdila nás jen registrace ochranné známky Klášterský ležák, protože s podobnou přišla i německá konkurence," říká Jiří Žwak, ředitel společnosti Ekoholding, která pivovar vlastní.

Klášter, který obchod připravuje s pomocí čínské ambasády v Praze, hodlá do země vozit pětilitrové "párty" soudky a třetinkové láhve. Smlouva rovněž předpokládá technologickou pomoc jednomu z místních pivovarů.

Dosud zástupci tuzemských pivovarů vozili do Číny pouze vzorky svých výrobků, sondovali trh, průlomovou smlouvu se jim podepsat nepodařilo. Ani nyní velké pivovary nepočítají s tím, že by se o příchod na tamní trh pokoušely.

Ústecká společnost Drinks Union o Čínu ztratila zájem kvůli složité legislativě. "Trh jsme sondovali, ale nakonec jsme se rozhodli tam aktivně nepůsobit," přiznává prokurista firmy Josef Vejlupek.

O registraci své české verze ochranné známky se v Číně snaží Budějovický Budvar, neboť známka Budweiser tam patří americkému pivovaru Anheuser Busch. Ale i tak Budvar, opírající svou prosperitu o silný export, ještě vyčkává. "Ten trh je velmi roztříštěný. Spotřebu hodně ovlivňuje ekonomická vyspělost regionů. V průmyslových, hospodářsky silných částech je podstatně vyšší než v těch zemědělských," říká ředitel pivovaru Jiří Boček.

Číňané zatím nemohou pít ani piva z Plzeňského Prazdroje. "Rozhodnutí o zařazení prémiové značky Pilsner Urquell do portfolia dceřiné firmy SABMiller v Číně leží právě na ni. Zatím to nebylo rozhodnuto," říká Alexej Bechtin, mluvčí Prazdroje.

Velcí hráči již přišli

Na čínském trhu zatím dominují vesměs levná místní piva nebo piva vyráběná v licenci. Nadnárodní pivní skupiny investují v zemi miliardy dolarů. Dánský Carlsberg má v zemi podíl už ve dvaceti pivovarech, hlavně na západě země, a se svými partnery už ovládá na 63 procent trhu. Dvojkou za ním je skupina SABMiller. Ta přišla do Číny v roce 1994. Nyní vlastní 49 procent firmy China Resources Snow Breweries, která provozuje 41 pivovarů. Největší světový výrobce piva Inbev zase zaplatí 18,3 miliardy korun (614 miliónů eur) za čínský pivovar Fujian Sedrin Brewery. Po dokončení transakce v roce 2007 bude patřit mezi největší producenty piva v zemi s ročním prodejem téměř 35 miliónů hektolitrů.

Náklady? Jako do USA

"Podnikat v Číně není jednoduché," říká Petr Peniaštek, šéf Lobkowiczkého pivovaru. "I proto zahraniční firmy kupují místní pivovary a vaří v nich své licenční pivo. To jim podnikání v zemi usnadňuje," říká. Podle Žwaka ze společnosti Ekoholding ale pro tuzemské pivovary nemusí být vývoz do Číny nepředstavitelně nákladný. Podle něho dopravní náklady nejsou vyšší než při vývozu do USA. Ani přes známá ochranářská opatření čínských úřadů firma zatím u piva na mimořádné administrativní nebo celní bariéry nenarazila. I ona ale ví, že pro české pivovarníky jde o neprobádané území.

"Poptávkou po našem pivu jsme si jistí. Ale jak se nám nakonec podaří prosadit - to je věc jiná," uvědomuje si rizika Žwak. (iHNed)

Slavnosti Staropramen, na které Vás každoročně rádi zveme, se v letošním roce neuskuteční. Důvodem je rozšiřování kapacity našeho pivovaru Staropramen a s ní související stavební úpravy areálu. Pevně věříme, že se za rok společně znovu skvěle pobavíme a vychutnáme si výborný Staropramen. (Web Staropramen)

Společnost STAROBRNO v roce 2005 s rekordním ziskem Provozního zisku ve výši téměř 150 milionů Kč dosáhla v roce 2005 společnost STAROBRNO. Takto dobrého výsledku bylo dosaženo i přes nepříznivé počasí v letních měsících loňského roku, které se výrazným způsobem negativně odrazilo v celkové spotřebě piva i nealkoholických nápojů. Celkový prodej nápojů dosáhl v roce 2005 objemu 963 tisíc hl, což znamená 1,8% pokles oproti roku 2004. Tento pokles byl způsoben kromě snížení objemu exportu také nižším prodejem doplňkového sortimentu obchodního zboží. V porovnání s loňským rokem prodej piva zůstává na stejné úrovni. Tuzemský prodej vlastního piva a značek skupiny Heineken dosáhl přes jednoprocentní pokles trhu přibližně stejné hodnoty jako v loňském roce, tj. 819 tisíc hl.

***

Odbyt v tis. hl 2005 2004 2003 2002

Starobrno tuzemsko 517 529 552 530

Starobrno export 39 50 47 36

Hostan tuzemsko 193 202 208 203

Hostan export 2 3 2 5 Zlatý

Bažant tuzemsko 93 79 0 0

Heineken tuzemsko 7 1 0 0

Pivo ostatní 13 14 12 12

Zulu 7 0 0 0

Nealko a ost. nápoje 92 103 123 116

Celkem 963 981 944 902

***

Podíl společnosti STAROBRNO na domácím trhu se v roce 2005 zvýšil z 5 % na 5,1 %. Z hlediska meziročního růstu na domácím trhu je STAROBRNO druhou nejúspěšnější pivovarnickou skupinou v České republice. Na jižní Moravě a zejména v Brně je stále značka Starobrno dominantní značkou, což platí rovněž pro značku Hostan na jihu jižní Moravy. Významný nárůst byl zaznamenán v prodeji značky HEINEKEN v České republice, který dosáhl výše 7 tis. hl, což znamená průlom v segmentu superpremiových piv. Pozitivní vývoj na dosažené výsledky mělo rovněž zvýšení objemu licenční výroby značky Zlatý Bažant v pivovaru Starobrno. Své místo na trhu si nachází také vlastní přírodní limonády ZULU Kola a ZULU Citron, jejichž výroba byla zahájena v polovině loňského roku v pivovaru Hostan a do konce roku bylo prodáno přes 7 tisíc hl. Tržby za prodej vlastního a koncernového piva v tuzemsku se ve srovnání s rokem 2004 zvýšily o 37 milionů Kč na celkových 1,204 miliardy Kč. To představuje meziroční nárůst o 3,2 %.

V zahraničí prodalo STAROBRNO 128 tisíc hl piva, z čehož 87 tisíc hl představuje licenční výroba piva Starobrna pro slovenský trh ve společnosti Heineken Slovensko. Dalšími nejvýznamnějšími odběratelskými zeměmi byly v pořadí podle množství Švédsko, Rakousko, Německo a Velká Británie. (Brněnský deník)

vítejte na stránkách jarního vydání Starobrněnských novin. Že se vám to jaro nějak nepozdává? Tak si zazpívejte s Jarkem Nohavicou " To mokre bile svinstvo pada mi za limec, čtvrty měsic v jednym kuse furt prosinec, večer to odhažu, namažu zada, rano se vzbudim a zas , píp` pada."

Ale věřte, že ladovská zima už odeznívá, přichází jaro a bude překrásné a plné báječných zážitků. Rád bych vás už nyní pozval na ty starobrněnské. Na Farmě Bolka Polívky v Olšanech, na Šiklově mlýně i Ranči v Kostelanech vás rádi přivítáme, občerstvíme a napojíme naším pivem po celý rok. Navíc tu máme na sezonu opět připravenu celou řadu zábavných akcí, show, přehlídek i klání. Nejen zarputilí sportovci, ale i hobbíci a teoretici jízdy závodní se mohou přihlásit na cyklistickou Starobrno Tour, která startuje 8. května na brněnské přehradě. Jste- li milovníky vlnobití stovek wattů kvalitní živé muziky, pak jste těmi správnými potenciálními návštěvníky HOSTAN pivních slavností ve Znojmě v prvním červnovém víkendu. Na léto připravujeme již tradičně STAROBRNO Festival slunce ve Strážnici a Starobrněnskou lávku v Říčanech. Pro motocyklové příznivce máme dobrou zprávu. STAROBRNO je opět oficiálním dodavatelem závodu mistrovství světa silničních motocyklů Gauloises Grand Prix Brno. Na závěr netopné sezony se otevřou brány Starobrněnského pivovaru a zvesela se za doprovodu skvělé muziky, soutěží a ohňostrojů rozloučíme se sluníčkem.

Abych nezapomněl, máme pro vás také řadu inovací, ale ty už vlastně dobře znáte. Byť někteří máme pocit, že jde o přirozenou evoluci, jsme podezíráni z malé revoluce. Týká se totiž obalů. Pro výrobky našich pivovarů jsme zvolili vlastní tvar lahve zvané long neck, tedy dlouhý krk. Ty mají ostatně i labutě a jak jsou přirozeně elegantní a důstojné. Také Heineken v půllitrové vratné lahvi značně zamíchal kartami na trhu mezinárodních značek u nás. Rok po uvedení na trh bude pravděpodobně nejprodávanější mezinárodní značkou v obchodech v České republice. A navrch vytahujeme další trumf z rukávu, tentokrát pro gastronomii, revoluční výčepní systém David. A přídavkem zelené pivo na Zelený čtvrtek. Doufám, že už vás teď hlodá zvědavost až na konečcích prstů. . a na závěr, " věřte velevážení porotci a degustátoři, že si toho opravdu nesmírně vážíme, ale už je to fakt nuda jmenovat všechna ta ocenění" a vrchní sládek opět mává dalšími diplomy.

Takže, na zdraví se zcela a určitě nejlepším pivem na Moravě. Cheers! Ege segedre! Na zdorovie! Prost! . a hlavně na brzké otevření zahrádek. (Brněnský deník)

Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. Nitra začala v hurbanovskom pivovare s rozsiahlou investíciou do technológií. Hodnota investície dosiahne viac ako 1 mil. eur a spoločnosť ju plánuje ...

Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. Nitra začala v hurbanovskom pivovare s rozsiahlou investíciou do technológií. Hodnota investície dosiahne viac ako 1 mil. eur a spoločnosť ju plánuje ukončiť za dva roky. Investičnú akciu smeruje pivovar do celkovej modernizácie linky plechovkového piva a kúpy novej baliacej linky. Súčasná kapacita podniku 16 tis. plechoviek piva za hodinu by sa tak mala v priebehu dvoch rokov zvýšiť na dvojnásobok. K tomuto rozhodnutiu pristúpila spoločnosť kvôli rýchlemu rastu odbytu v segmente plechovkového piva. Ako ďalej uviedol Roman Krajniak so spoločnosti Heineken Slovensko, nová baliaca linka bude schopná baliť pivo do plnofarebnej fólie, čo zvyšuje atraktívnosť balenia pre spotrebiteľa. Napriek skutočnosti, že trh s pivom na Slovensku vo všeobecnosti klesá, kľúčové značky Zlatý Bažant a Corgoň majú podľa R. Krajniaka v segmente plechovkového piva rastúci trend.

Heineken je s podielom nad 40 % najväčším pivovarníckym koncernom na slovenskom trhu s pivom. Na Slovensku pôsobí desať rokov, od vstupu do pivovaru Zlatý Bažant v Hurbanove. V súčasnosti už má v portfóliu aj značky Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zahraničné značky reprezentuje Heineken, Starobrno a Desperados. Okrem pivovaru v Hurbanove, kde vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej Európe, varí v súčasnosti pivo aj v Rimavskej Sobote. Kumulatívne investície spoločnosti presiahli v roku 2005 hodnotu 5 mld. Sk, čo je zhruba 70 % celkových investícií do tohto odvetvia na Slovensku. Podľa rebríčka TREND Top 2005 je Heineken Slovensko najväčším podnikom v odvetví potravinárskeho a tabakového priemyslu. (24hod.sk)

Juhoafrický pivovarnícky koncern SABMiller plánuje investovať do modernizácie technológií a do zvýšenia výrobnej kapacity topoľčianskeho pivovaru Topvar. Kapacita Topvaru by tak mala vzrásť po vstupe zahraničného investora zo súčasných 700 tis. hektolitrov (hl) na milión hektolitrov (hl) ročne. Uviedli to na stretnutí s novinármi predstavitelia SABMilleru a Topvaru. Ako ďalej skonštatoval generálny riaditeľ pivovaru Šariš Imrich Havriš, výška investícií ešte nie je upresnená a bude predmetom ďalších analýz. Mike Short, generálny riaditeľ plzenského Prazdroja, ktorý tiež patrí do juhoafrickej pivovarníckej skupiny, zároveň ubezpečil, že cieľom spoločnosti SABMiller je upevniť a posilniť značku Topvar na slovenskom trhu. Topvar si dlhé roky udržiaval pozíciu slovenského pivovaru s čisto slovenským kapitálom. Generálny riaditeľ topoľčianskeho pivovaru Peter Vendelín preto na margo vstupu zahraničného investora uviedol, že vedenie podniku s týmto krokom súhlasilo kvôli dlhšie trvajúcej stagnácii Topvaru, ako aj celého slovenského trhu s pivom.

Topvar vyrobil v roku 2005 celkom 521 tis. hektolitrov piva. V tomto roku plánujú zvýšiť objem výroby na 550 tis. až 560 tis. hektolitrov. Podľa Vendelína však výroba závisí od letnej sezóny a počasia. SABMiller pôsobí na slovenskom trhu prostredníctvom pivovaru Šariš od roku 1997. Šariš vyrobil vlani 1,25 mil. hektolitrov piva, v tomto roku by mal vyprodukovať približne rovnaké množstvo.

Nadnárodná pivovarnícka skupina SABMiller uzavrela akvizíciu 48,4-percentného podielu v slovenskom pivovare Topvar 22. marca tohto roku. Spoločnosť týmto krokom reagovala na schválenie transakcie Protimonopolným úradom (PMÚ) SR 13. marca. Na základe kúpneho kontraktu predajú súčasní majoritní akcionári do konca septembra ďalšie akcie Topvaru spoločnosti SABMiller, čím sa podiel juhoafrickej firmy v slovenskom pivovare zvýši minimálne na 67 %. Následne by mal SABMiller v priebehu ďalších 18 mesiacov získať zostávajúce akcie Topvaru na základe rôznych put a call opcií.

Pivovarnícka spoločnosť SABMiller zaznamenala vo finančnom roku 2004/2005 nárast zisku o 33 %. Skupina dosiahla zisk pred zdanením, úrokmi, odpismi a amortizáciou (EBITDA) zhruba 72 mld. Sk. Topvar ukončil rok 2004 s výrobou v hodnote 816 mil. Sk a s čistým ziskom 8,68 mil. Sk. Z celkovej produkcie pivovaru odoberajú domáci obchodní partneri približne 95 %, zvyšok smeruje na export. V súčasnosti Topvar vyváža pivo alebo slad do viac ako 18 štátov sveta. (hnonline.sk)

Místní podnikatel koupil dům v centru města a to v Riegrově ulici. Donedávna zde sídlil Vinný restaurant u Matěje. Nyní se zde buduje minipivovar s restaurací. Restaurace by měla být třípatrová a měli by se zde vařit i některá speciální piva např. banánové. Nyní se nakupuje 70 stolů a nabírají se číšníci a kuchaři. Kdy bude pivovar otevřen se mi nepodařilo zjistit, ale asi tak za 2 až 3 měsíce. (Petr Melichárek, http://web.quick.cz/petruvsvet)

Brigádníci, kteří si přes léto přivydělávali u linky na plnění plechovek v přerovském pivovaru Zubr, zřejmě přijdou o práci. Nahradí je nová plnicí linka za pětadvacet milionů korun. Už z ní sjíždějí první plechovky s pivem, které poputují do Řecka.

Ředitel pivovaru Pavel Svoboda tvrdí, že je k nákupu vedla hlavně snaha zachovat co nejdéle kvalitu piva. "Nový plnič umožňuje výrazné snížení obsahu kyslíku v pivu a tím dlouho uchová jeho chuťové vlastnosti," řekl Svoboda.

S novou linkou ušetří nejen na mzdách. "Má také nižší energetické ztráty a vyšší spolehlivost. Úspora by měla činit až dva miliony korun ročně," odhadl Svoboda.

Na modernizované lince stáčí pivo do plechovek také sesterské pivovary Holba a Litovel. Loni se prodalo celkem 59 tisíc hektolitrů piva v plechu, z toho zhruba polovina patřila Zubru.

Do konce roku 2010 chce vedení firmy investovat do úprav podniku 300 milionů korun. Zhruba stejnou částku investoval pivovar od modernizace v posledních pěti letech.

Nový investiční plán pivovaru zahrnuje mimo jiné stavbu centrální stáčírny a skladu. Akci za zhruba 80 milionů korun chce vedení závodu zahájit začátkem příštího roku. Zubr má dále v plánu koupi nového chladiče mladiny a tanků, což jsou velkoobjemové sudy na pivo. "Chceme si pořídit stojací tanky, které eliminují negativní vliv kyslíku na kvalitu piva," doplnil Svoboda.

Výčet investic zahrnuje rovněž řešení technologie ležáckého sklepu. "V případě této akce zatím nemohu být konkrétní. Existuje několik variant řešení. Zřejmě ale půjdeme cestou nového know how, které bude šité na míru našemu pivovaru," uvedl Svoboda. Další peníze si vyžádá například systém automatického chlazení na spilce.

Přerovští pivovarníci uspěli v posledních letech na několika prestižních soutěžích. Dvakrát po sobě například získali titul Evropská pivní hvězda. Se světlým výčepním pivem bodovali také v letošním ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex.

Pivovar Zubr je také v Evropě výjimečný tím, že jako hlavního sládka zaměstnává ženu.

Přerovský pivovar je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel. Skupina loni stejně jako v roce 2004 vyrobila téměř jeden milion hektolitrů piva. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách. (iDnes)

Pivaři, kteří se včera večer těšili na speciální zelené Starobrno, měli smůlu. Ve většině hospod totiž došlo už odpoledne. „Už kolem šesté nikde nebylo. Procestovali jsme půlku Brna a nic. V jedné hospodě dokonce došlo hned po našem příchodu. To je fakt k vzteku,“ postěžoval si Čeněk Pospíšil.

Radost neměli ani v hospodách, kde zelené pivo točili. „Dostali jsme z pivovaru jen malý sud, za čtyřicet minut bylo všechno pryč. Přišlo snad tisíc lidí a když zjistili, že už není, vynadali nám a šli jinam,“ řekla výčepní restaurace U Kormidla Věra Kliková. Pivovar totiž záměrně vyrobil jen velmi omezené množství netradičního nápoje a rozvezl po celé republice jen 100 hektolitrů. (MF Dnes)

Rodinný pivovar Bernard se stal v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2006 čtvrtou nejobdivovanější firmou České republiky v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“. Současně s tím již popáté za sebou obhájil 1. místo v kraji Vysočina.

„Na českém trhu jsme se dokázali prosadit především kvalitou a odlišností od dnešní takřka shodné chuti tzv. europiv.“ hodnotí výsledek soutěže marketingový a obchodní ředitel pan Vladislav Němec a dodává: „Bernard je dnes vnímán jako tradiční český ležák, který má svůj charakter. Setkáte se s ním po celé České republice, stále více se prosazujeme i v zahraničí. “

Žebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje CZECH TOP 100 na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.). (Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec)

O českém trhu a těžkých podmínkách pro malé pivovary jsme si povídali se Stanislavem Bernardem, spolumajitelem pivovaru a tvůrcem myšlenky diferencované daně pro malé pivovary.

*** Dobrý den. Jak vůbec člověk dostane nápad otevřít pivovar?

Po revoluci jsem se rozhodl, že začnu podnikat. To byl první impuls. Nebyl jsem hned rozhodnut, že otevřu pivovar. Pak jsem se seznámil se svým současným společníkem Ing. Vávrou, který byl v té době podsládkem v Ostravě. V Humpolci se dražil pivovar v aukci malé privatizace a kolega Vávra odtud pocházel. Proto právě pivovar v Humpolci.

*** Z předešlé odpovědi vyplynulo, že vy nepocházíte z Humpolce. Z jaké části republiky jste se do Humpolce přestěhoval?

Já jsem původem z Háje ve Slezsku.

*** Takže na začátku to pro vás byl krok do neznáma. Ať už v oblasti pivovarnictví, nebo v tom, že jste se musel přestěhovat. To určitě chtělo hodně odvahy?

Nebo hlouposti.

*** Každopádně se vám to vyplatilo. Vy jste také byl zakladatelem Svazu malých pivovarů a dlouholetým předsedou. Jste také znám jako hlavní tvůrce myšlenky snížené spotřební daně pro malé nezávislé pivovary. Jak vzpomínáte na toto období?

Bylo to období od roku 1993 do roku 1995. Myslím tím období od myšlenky založit svaz a sdružit tím malé pivovary do okamžiku, kdy se mi podařilo prosadit tuto daňovou úlevu. Ta se prosadila do zákona o spotřební dani koncem roku 1994 a začala platit tuším v červenci roku 1995. Na toto období vzpomínám velice rád. Jednak si myslím, že mám jisté schopnosti přesvědčovat lidi, a tenkrát se mi to potvrdilo, protože situace vypadala úplně beznadějně. Byl to čistý lobbing. Nebyla tam žádná zákulisní jednání, žádné úplatky. Abych mohl tuto myšlenku prosadit, musel jsem mít za koho jednat, a proto jsem založil svaz.

*** Můžete nám trochu přiblížit celý proces?

Svůj nápad jsem nejprve začal prosazovat u pana Bělohrádka, který byl předsedou Antimonopolního úřadu. Ten to ovšem jednoznačně odmítl. Pak jsem jednal s panem ministrem zemědělství Luxem, který sice sliboval, ale nic neudělal. Nakonec jsem se spojil s tehdejším ministrem financí Kočárníkem, který moji myšlenku pochopil, ale byl za to tvrdě kritizován.

*** Naštěstí pouze u úvahy nezůstalo...

Nakonec se podařilo prosadit nižší daně díky lobbingu v Parlamentu. Tehdy jsem se snažil přesvědčit pravicové poslance tehdejší vládní koalice, že by byla škoda, kdyby malé pivovary zanikly. Návrh jsme implementovali přímo do zákona o spotřební dani. Ani jsme to nemuseli přilepit k nějakému nesmyslnému zákonu, jak se to děje v současné době. Takovou perličkou byla naše taktika. V tehdejší opozici byla strana Levý blok, ve které působil celkem schopný ekonom, který podal danou úpravu. Kdyby tak učinil kdokoliv z koalice, neprošla by, protože opozice by byla proti. Takto byla pro celá opozice a ve vládní koalici se našlo dost lidí, které jsem přesvědčil já, nebo se pak přesvědčovali mezi sebou navzájem.

*** A jak jste na daný nápad vůbec přišel? Co stálo za myšlenkou jiného daňového zatížení?

Jednalo se především o záchranu všech těch malých pivovarů, který jsou tady od středověku. Česká republika, společně s Bavorskem, je kolébkou pivovarnictví. Přitom proslavenost českého piva nevznikla existencí jednoho velkého pivovaru, ale plzeňským spodně kvašeným pivem a stovkami malých pivovarů. Po revoluci pak nastala situace, kdy volný trh tyto malé pivovary ohrožoval. Myšlenka byla, vzít si příklad z Německa, kde v současnosti působí asi tisícovka malých pivovarů. Zde daňová diferenciace trvá už sto let a jenom díky ní stále působí na trhu tolik pivovarů. A právě i v Čechách díky této zákonné úpravě v současné době přežívá něco nad 30 průmyslových malých nezávislých pivovarů, nepočítáme-li restaurační pivovary, které jsou v podstatě koníčkem svých majitelů. Cena piva je České republice dost nízká. Kupujete technologie za evropské ceny a prodáváte pivo za ceny české. Proto mikropivovary vnímám jako potřebnou turistickou atrakci.

*** Jaká čeká budoucnost malé nezávislé pivovary?

Podmínky na trhu posledních 11, 12 let jsou velice složité. Solventní pivovary neustále zvyšují finanční nabídky, kterým malé pivovary jen stěží mohou konkurovat. Není dobré, když Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolí skupině, která má více než 50 procent trhu, stanovovat smluvně minimální odběr piva.

*** A jak bojujete proti těmto silným konkurentům?

Snažíme se bojovat vlastními zbraněmi. Naše cesta je cestou inovace. Chuťová zajímavost, kvalita piva, lahve s patentními uzávěry – to je ta naše vlastní cesta. Pod tímto názvem (tj. Vlastní cestou) také vydáváme náš magazín. Organizujeme soutěž Top 100 Gastro, jejím cílem je zlepšit kvalitu piva v restauracích. Mnohé restaurace se nestarají o pivo tak jak by měly. Nechávají pivo v trubkách, které tím ztrácí na své kvalitě a nejhorší je, že toto pivo dokonce pak točí svým zákazníkům. Jedná se při nejmenším o velice neprofesionální jednání.

*** Čím je charakteristické pivo Bernard?

Pivo musí být chuťově zajímavé. Děláme poctivý český ležák. Určitě se nám to vyplatí. Nejlepším důkazem jsou reakce spotřebitelů. Denně nám chodí dopisy či emaily od spokojených zákazníků.

*** Znáte pojem „pivní lokální patriotismus“? Myslíte si, že se zakládá na pravdě? Preferují lidé opravdu místní piva?

Myslím, že ano. Lidé, kteří pivo pijí často, mají sklony k pivní setrvačnosti. Při časté konzumaci si zvyknou na chuť včetně vad „svého“ piva. Proto i do budoucna upřednostňují tuto chuť. Tento trend je však značně potřen velkými pivovary. Díky masivní reklamě a prosazováním se do místních restaurací se průměrný produkt dostává do povědomí spotřebitelů a tvoří tak standard.

*** V loňském roce vývoz piva stoupl o 17 %. Vyvážíte také? Na jaké trhy se soustřeďujete?

V České republice máme největší obchodní tým. Obdobná situace je i na Slovensku. Je to ovšem finančně náročné. Slovensko ale považujeme za takový „poloexport“. Na tento trh jsme se znovu vrátili před dvěma lety. Dříve tomu bránily velice významné bariéry dovozu. Nyní ale zde prodáváme až 8 % produkce. Z ostatních států se soustředíme na Evropu. Velice zajímavý je pro nás ruský trh, na kterém jsou příznivé podmínky. Postupně také oslovujeme další země. Snažíme se rozšiřovat exportní týmy v Řecku, Anglii, Německu nebo Dánsku. Takovou zajímavostí je Austrálie. Začínáme rozvíjet export v USA. Už máme seriózního importéra, americký trh je však velice administrativně náročný.

*** Mluví se o předpokládaném zvýšení cen piva. Plánujete také zdražovat v letošním roce?

Ceny piva se budou zvyšovat především z důvodu růstu cen vstupů. Největším viníkem je nyní drahá energie. Udivuje mě, že ČEZ, i přesto, že se jedná o jednu z nejziskovějších společností, neustále zvyšuje ceny svých služeb.

*** A kolik si myslíte, že je český pivař ochotný respektovat rostoucí cenu piva?

Největší světovou spotřebu piva v ČR určitě podporuje jeho poměrně nízká cena. Pokud by ceny piva rostly podobně pomalu či pouze mírně nad inflaci, s poptávkou nebude problém, v této branži si nikdo nedovolí zvyšovat ceny skokově. Velkou hrozbou do budoucna by mohlo být zrušení systému vratných lahví.

*** A co alternativní obaly?

Jedná se o podřadné obaly, které nesedí pivu. Ani plech ani PET lahve nejsou vhodné pro udržení kvality piva. Jedině obaly PEN splňují nároky na trvanlivost, ale jedná se o velice drahý obalový materiál.

*** Jaký sortiment v současné době nabízíte? Připravujete nějaké novinky?

Nyní nabízíme sedm druhů piv. Nově začínáme nabízet polotmavý Jantarový ležák s přídavkem jemných kvasinek. Celkově tři piva točíme do lahví s patentním uzávěrem, ve kterých probíhá sekundární dokvašení. V současnosti také připravujeme zavedení na trh bezalkoholního piva Bernard Free.

*** Nakonec by mě ještě zajímalo, zda také pijete pivo?

Ano, jsem pivař. Pokud si chci pochutnat dám si vlastní pivo, ale nevyhýbám se ani konkurenčním výrobkům u kterých hlavně vnímám jak na mě tyto piva působí. V zahraničí dávám přednost pšeničním pivům, která jsou pro mě chuťově zajímavější.

Ing. Stanislav Bernard se narodil před 50 lety v Opavě, kde také vystudoval gymnázium. Po střední škole nastoupil na VŠDS v Žilině, kterou v roce 1980 úspěšně ukončil. Spolumajitelem Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci se stal koncem roku 1991. K jeho zásluhám patří i založení Českého svazu malých pivovarů, kterému předsedal až do roku 1999. O rok později mu byl udělen titul Pivovarská osobnost století, za prosazení diferencované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary. (Finance.cz)

Pivovar Pardubice, a.s. pro své zákazníky letos připravil několik novinek, a tak mi dovolte, abych Vás o některých z nich informoval.

Tou největší událostí letošního roku je oslava 135 let od založení pardubického pivovaru. Všichni jsou zváni na oslavu s názvem „Pernštejn 2006“, která se koná 10.6.2006 od 15,00 do 22,00 hod. na Pernštýnském náměstí v Pardubicích. Součástí programu bude např. kapela Pernštejnka, Těžkej Pokondr, ohňostroj a další bohatý program.

Další velkou událostí spojenou s výročím, je výroba 13-ti stupňového světlého kvasnicového ležáku „Arnošt z Pernštejna“. Oproti běžným ležákům bude u tohoto piva výrazná změna jak ve vzhledu – bude se jednat o nefiltrované „panenské“ pivo, tak i v ostatních senzorických vlastnostech tj. hořkosti, vůni a plnosti. Protože nebude filtrované, bude zdrojem většího vitamínu B. Toto pivo bude stáčeno výhradně do 50l sudů a distribuce začne 1.6.2006. Vyrobeno je jen omezené množství – 250 Hl.

Rozšířili jsme ale i stálou nabídku našich výrobků. Od letošního jara dodáváme na trh nové balení multipacku, tentokrát obsahující 10 ks piva Pernštejn světlé výčepní a před letní sezónou bude prodej podpořen plakáty A2.

U nealkoholických výrobků je novinkou točená limonáda s příchutí maliny. (Beers.cz)

V 19 stol. vlastnili zámek v Dětenicích Wesenberkové, předkové dnešní majitelky Dariny Ondráčkové.

„Když jsme se v roce 1998 dozvěděli, že ho chce stát prodat, rozhodli jsme se ho odkoupit. Původně jsme zamýšleli mít zámek jen pro soukromé účely. Po rekonstrukci se nám ale zdálo, že by byla škoda neotevřít ho veřejnosti,“ říká majitelka. Vybavení interiéru se shánělo po nejrůznějších aukcích, hledalo se v uměleckých pokladech sběratelů, mnoho věcí je zapůjčených z depozitářů. Nejvzácnější je ale sbírka zbraní maltézských rytířů, kterou do Dětenic vrátil stát.

Rozmístění nábytku, doladění interiérů - závěsy, květinovou výzdobu a doplňky - si zařizovala Darina Ondráčková sama. Majitelé se vše snažili vybavit tak, aby to odpovídalo stavu před rokem 1948, jak je zachyceno na dochovaných fotografiích.

Později Ondráčkovi odkoupili od pozemkového fondu pivovar a začali znovu vařit pivo. Navázali tak na tradici, která sáhá hluboko do minulosti. Tomu se také přizpůsobil prohlídkový okruh Zámeckým pivovarem. Unikátnost místního černého piva spočívá ve vaření na otevřeném ohni v měděných nádobách, kvašení v dubových kádích a zráním v dubových vysmolených sudech.

Otevřena byla i unikátní středověká krčma. Má několika sálů a je vybavena dobovým nábytkem, jídlo se připravuje na otevřeném ohni a jí se převážně rukama. Personál je oděn v dobových kostýmech a jeho chování k hostům je neurvalé: huláká se tu a tyká. Iluze středověku je tak téměř dokonalá. (Právo)