Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Češi možná vypijí nejvíce piva na hlavu, oproti čínskému trhu je to ale jako kapka v moři. Navíc bohatnoucí Číňany baví dobré pivo stále více. Před prestižními značkami ale dávají přednost domácím pivovarům. Ty díky nacionalistické náladě rychle ovládnou trh.

Je to nejrychleji rostoucí trh na světě. O to více určitě velké světové značky mrzí, že je tu porážejí domácí pivovary. Spotřeba piva v Číně přesáhla minulý rok 450 milionů hektolitrů piva, což je téměř dvakrát více než v USA. Pro letošní rok se předpokládá růst trhu okolo pěti procent.

Prémiová točená piva zatím tvoří pouze pět procent čínské spotřeby, ve srovnání s 50 procenty na francouzském nebo německém a 30 procenty na americkém trhu. Dá se ale předpokládat, že s tím, jak bude sílit čínská střední vrstva, velmi rychle poroste.

Analytikové očekávají, že během deseti let to bude na čínském trhu vypadat podobně jako dnes v Evropě nebo USA. Největší sousto z rozvíjejícího se trh s prémiovými točenými pivy si ale zřejmě neukousnou silné korporace jako Heineken nebo Anheuser-Busch. Nacionálně cítící Číňané jsou nakloněni kupovat spíše čínské pivo.

Místní výrobci tomuto trendu rychle vycházejí vstříc a zásobují restaurace v rozvíjejících se městských aglomeracích svými vlastními točenými ležáky. "Nyní už můžeme vychutnávat úspěch naší ekonomiky svým vlastními pivem," vyjadřuje tento postoj Paul Sin, šedesátiletý čínský obchodník z Hong Kongu.

Průměrná cena piva díky stále větší chuti Číňanů po kvalitních výrobcích tomu stoupá, jen za první pololetí zaznamenal největší čínský pivovar, CR Snow, 48procentní nárůst u svých prémiových značek.

Čínské pivovary se budou snažit tento trend využít a ovládnout co největší část trhu s prémiovými ležáky. Vedle nacionalistické nálady jim bude hrát do karet i cena. Ta je u čínského piva zhruba o 20 až 25 procent nižší než u zahraniční konkurence. A tak analytici přepokládají, že zatímco prodeje velkých čínských pivovarů v nejvyšších segmentech porostou o 50 až 60 procent, jejich zahraniční konkurence se bude muset spokojit se 30 procenty.

Zdroj: iHNed.cz | Autorka: Radka Hrdinová

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53570940-cinske-pivovary-konkuruji-heinekenu-spotreba-piva-tam-presahla-450-milionu-hektolitru


Pivní hit letošního léta Staropramen Cool Lemon z obchodů nemizí ani v době, kdy se venkovní teplota začíná blížit k nule. Právě naopak! Toto pivo s příchutí citrónu a nižším obsahem alkoholu, které si za půl roku dokázalo získat až nečekaně velký počet příznivců, se v podzimních a zimních měsících stěhuje z pláží, letních akcí a hudebních festivalů do domácích lednic či na party s přáteli. Pro nové příležitosti osvěžení proto ve Staropramenu připravili hned několik nových balení. Speciální partypack se společenskou hrou, třetinkovou skleněnou lahev a litrovou PET lahev.

Nová balení reagují na velký zájem o Staropramen Cool Lemon. Množství různých příležitostí, kde si ho lidé dávají a dávat mohou, nás inspirovalo k rozšíření nabídky. Každý by si měl najít přesně ten obal, který mu vyhovuje nejlépe,“ popisuje manažerka značky Staropramen Eva Zlámalová

Deset lahví, praktické balení ideální k přepravě a v něm navíc společenská hra zdarma. Přesně to od 15. listopadu čeká na ty, kteří si v obchodě koupí speciální partypack Staropramenu Cool Lemonu. Právě na různé večírky a oslavy je nové balení to pravé. Navíc nikdo nemusí mít strach, že ke hře bude potřeba cokoliv dalšího. Stačí jen tužka, papír, pár pivních víček z oblíbeného nápoje, chuť soutěžit a trocha exhibicionismu.

Během léta se ukázalo, že Staropramen Cool Lemon je nápojem, který si oblíbili mladí dospělí spotřebitelé, pro které konec léta rozhodně neznamená konec zábavy. Právě těm je partypack s přibalenou hrou určen především,“ říká Eva Zlámalová, podle níž může být partypack i příjemným vánočním dárkem nebo silvestrovským překvapením, které uhasí žízeň a zároveň i pobaví.

Další nové balení - třetinková lahev Staropramenu Cool Lemonu pak míří zejména za spotřebiteli v klubech a barech. K dispozici už je ale i v regálech obchodů maloobchodní sítě. „Rozšířením nabídky balení Staropramenu Cool Lemonu o třetinkovou lahev se snažíme vyjít vstříc těm spotřebitelům a spotřebitelkám, pro které může být půllitrová lahev v tomto období příliš velká. Vyhovuje ženám a je také preferována v klubech a barech,“ dodává Zlámalová.

Třetím obalem, v němž je Staropramen Cool Lemon v maloobchodní sítí nově nabízen, je PET lahev o objemu 1 litr a příslušné multibalení šesti PET lahví. Také Cool Lemon si tak jeho milovníci můžou nyní koupit v obalu, který je z pohledu českých spotřebitelů stále oblíbenější. „Očekáváme, že litrové balení a multibalení PET lahví Staropramenu Cool Lemonu si budou kupovat spotřebitelé při pořádání akcí ať už doma nebo během zimních pobytů na horách,“ vysvětluje Eva Zlámalová.

Portfolio Staropramenu Cool Lemonu je tak nyní velmi pestré a nabízí spotřebitelům výběr ze šesti typů balení. Tvoří ho půllitrová lahev, třetinková lahev, půllitrová plechovka, litrová PET lahev, multibalení šesti PET lahví a partypack.

Víte, že … Staropramen Cool Lemon není radler?

Staropramen Cool Lemon nepatří mezi tradiční radlery, tzn. piva míchaná před podáním s limonádou, mezi které je občas nepřesně zařazován. Jeho výrobní postup se od post-mixovaných radlerů liší. Tím zásadním rozdílem je, že pro mix s pivem využívá místo limonády citrónový džus, který je v přesně stanovenou dobu v průběhu výroby smíchán se světlým pivem. Takto zvoleným postupem je dosaženo přirozeného spojení chutě piva a chutě citrónu. Originální receptura je jedním z důvodů letošního úspěchu Staropramenu Cool Lemonu u nás.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Nový pivní speciál Fledermaus na Flédě

[pondělí, 7. listopad 2011]

Klub Fléda prohloubil spolupráci s pivovarem Starobrno. Ten klubu uvařil speciální pivo pro oslavu 10/100 let. Už při otevření klubu v roce 1911 se v kabaretu Bruner Fledermaus podávalo speciální pivo ze Starobrna, tehdy bylo tmavé a 14°.

Dramaturgie Flédy pro letošek vybrala několik akcí, které vynikají hvězdným obsazením a nabízejí speciální program i malé pozornosti pro diváky. Mezi takové pozornosti patří i exkluzivní točené pivo Fledermaus. Tento pivní speciál je 13° nepasterizovaným kvasnicovým pivem. Spolupráce Starobrna a Flédy se tedy po 100 letech opakuje.

Nové pivo již můžete ochutnat na všech barech v klubu. A dle reakcí návštěvníků všem chutná.

Zdroj: Informace z Brna | Autor: Ivo Pezlar

http://www.informacezbrna.cz/clanky/clubbing/novy-pivni-special-fledermaus-na-flede-7501.html


Vysvěcení pivovaru a první várku piva, uvařenou v pivovaru Litovel před 118 lety se pivovarníci rozhodli oslavit hudbou. Varnu pivovaru Litovel tentokrát rozezní slavné operní árie v podání známých sólistů Kateřiny Šmídové Kalvachové a Josefa Zedníka za klavírního doprovodu Miroslava Sekery. Koncert pro veřejnost se uskuteční ve čtvrtek 10. listopadu v 19. 30 hodin.

Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli, nynější pivovar Litovel, byl slavnostně vysvěcen 12. listopadu a poté 16. listopadu 1893 byla v pivovaru uvařena první várka piva.

Stavba pivovaru byla na tehdejší dobu pojata velkolepě s prozíravým odhadem do budoucnosti. Dominantou pivovaru se stala měděná varna, obložená kardinálským mramorem. Zdařilé rekonstrukce zajistily její funkčnost až dodnes, kdy je terčem obdivu všech návštěvníků.

Největší zásluhu na založení litovelského pivovaru měl říšský i zemský poslanec za střední Moravu pan Josef Svozil ze Seničky, který pak předsedal správní radě pivovaru. S litovelským pivovarem je úzce spjato jméno legendárního zápasníka Gustava Frištenského. Gustav Frištenský, který se oženil s dcerou prvního sládka Josefa Eledera, žil 40 let hned vedle pivovaru . Do pivovarské zahrady chodil trénovat na své zápasy, kterých měl za sebou více než 10 tisíc a ani jednou v amatérském ringu neprohrál.

Litovelské pivo ihned od počátku vynikalo svou výbornou chutí a proto si rychle získalo přízeň konzumentů. Už v roce 1910 pivovar vystavil 88 tisíc hl piva a vytlačil konkurenci, kterou představoval tehdejší německý Měšťanský pivovar, který v tomtéž roce zanikl. Ve 30. letech minulého století pivovar zásoboval nejen Českou republiku, ale i Slovensko a další sousedské země. Litovelské pivo bylo všeobecně uznáváno jako jediné konkurenční s pivy světových značek a své první ocenění za jedinečnou chuť získalo už v roce 1906 na gastro výstavě ve Vídni. Hned poté následovaly další medaile až po v pořadí poslední, kterou je zlato v degustační soutěži České pivo a titul České pivo 2011 pro ležák Litovel Premium.

Symbolika pivovaru a její vývoj

Symbolika znaku pivovaru vyjadřovala filozofii podniku. Obilné klasy a srp představovaly sepětí s krajem litovelského Pomoraví, který poskytoval dostatek bohaté úrodné země pro růst dnes světově vyhlášeného sladovnického ječmene Píli, neodmyslitelně patřící lidem, kteří litovelské pivo vaří, vyjadřovala včela. Ve znaku dále měla své místo štika a kapr - symboly vzniku města Litovle jako rybářské osady a neoddělitelnou součástí znaku byla královská koruna jako nositelka odkazu z doby českých králů, kteří udělovali městům právo vařit pivo. Městu Litovel toto právo udělil v roce 1291 král Václav II.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel


Za finanční podpory pivovaru vznikne v Hanušovicích další dětské hřiště. Certifikát na finanční částku 22. 915 Kč, která je výtěžkem ze vstupného Pivovarských slavností, dnes předali zástupci pivovaru starostce Hanušovic Ivaně Vokurkové na Městském úřadě Hanušovice.

Nové hřiště vyroste v areálu sídliště Na Holbě v dolní části Hanušovic. „Chceme podpořit volnočasové aktivity místních dětí a jednou z možností jsou právě kvalitní dětská hřiště. Proto přispíváme na jejich bezpečné vybavení,“ vyjádřil Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovar Holba. Město počítá se zahájením výstavby na jaře příštího ruku a od léta by mělo nové hřiště sloužit dětem, kterým nabídne zajímavé a bezpečné vybavení. Podmínky pro hry zpříjemní travnatý povrch hřiště a bezpečnost i udržení hygienické čistoty hřiště zajistí jeho oplocení.

Hřiště si vyžádá celkovou investici zhruba 180 tisíc korun a na její pokrytí chce město najít další sponzory. Město Hanušovice má v současné době tři hřiště - fotbalové, školní a malé dětské hřiště u ZŠ, k jehož zřízení Holba přispěla loni.Obyvatelům i návštěvníkům slouží také minigolfové hřiště, které je součástí areálu kolem pivovarského muzea. Kromě Hanušovic pivovar finančně podpořil také dostavbu dětského hřiště v nedaleké Kopřivné.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Kdyby někdo srovnal do jedné řady lahve všech druhů piva, které pil Vlastimil Novotný, byl by ten zástup dlouhý dvě stě metrů.

Foto

Více než tři tisíce druhů piv ochutnal jednačtyřicetiletý Vlastimil Novotný z Jihlavy. „Tu třítisícovku jsem oslavil. Bylo to 29. září na schůzi zdejšího Svazu pivních turistů na naší základně,“ říká jihlavský rekordman Novotný.

Jaké pivo jste při té příležitosti pil?

Bylo od Luboše Vorla z Velkého Rybníka na Karlovarsku, byl to typ skotský porter, svrchně kvašené tmavé pivo s obsahem alkoholu 4,8 procenta. Luboš má domácí minipivovárek, zkouší při výrobě piva různé experimenty.

Když se sejdete s kolegy z klubu, jak vypadá takové ochutnávání?

Vezmu tam nějaké vzorky, seznámím všechny s tím, odkud piva jsou. Piva musíme mít seřazená podle stupňovitosti, protože ta silnější přerazí chuťově slabší. Zpočátku také nejde pít ochucená a tmavá piva. Naposledy jsme tam měli Belgii, Turecko a pár českých vzorků. Piva seřadíme a postupně ochutnáváme. Většinou se nás sejde kolem osmi, takže se láhev rozdělí mezi přítomné, každý ochutná, řekneme si k tomu poznatky.

To působí velice seriózně.

My ale nejedeme na odborné bázi, jsme amatéři, i když už jsme dnes občanské sdružení. Vzorek zapíšu do takového sešitku, kterému říkám degustovníček. Tam mám piva rozdělená na piva z území bývalého Československa a na piva z dalších zemí. Mám je tam vedené jako československé, protože jsem začal s evidencí v roce 1986, kdy ještě existovalo Československo.

Ten zápisníček byste asi nerad ztratil?

To by bylo špatné, to nevím, co bych dělal. Samozřejmě údaje mám zálohované v počítači, ale ten sešitek má pro mě velkou cenu.

Jak jste začal sbírat chutě piv?

Učil jsem se v Plzni ve Škodovce a v tu dobu tam současně fungovalo tříleté učiliště, které tenkrát mělo název biochemik pro výrobu sladu a piva. Tam jsem mezi těmi lidmi našel spoustu kamarádů. Byli tam i dva kluci z Jihlavy. Scházeli jsme se, a protože to bylo učiliště pro celou republiku, byli tam lidi i z Přerova, Olomouce, Hradce Králové. Tak jsem zpočátku sbíral pivní etikety, které kluci vozili z domova. Pak jsem jim říkal, aby vozili rovnou i celá piva a začal jsem si ta ochutnaná zapisovat. Zjistil jsem, že je to docela zajímavý koníček.

Zůstal jste mu vždycky věrný?

Když jsem se vrátil z Plzně, začal jsem s partičkou jezdit po pivovarech, ale jen po velkých, malé tehdy ještě nebyly. V roce 1991 jsme pak s jedním člověkem založili Svaz pivních turistů. Tehdy už se začaly rodit minipivovary, což bylo dobré, protože velké pivovary jsou si hodně podobné. U malých pivovarů má každý jinou atmosféru, někdo si postaví pivovárek doma, je to mnohem osobnější. Teď je ohromný boom, za letošek vzniklo vůbec snad nejvíc minipivovarů za poslední roky. Byli jsme už ve většině z nich, zbývá nám navštívit pár posledních. Některé minipivovary ale taky během doby zanikly, neměly odbyt, nebo to ti lidé nestíhali.

Věnujete se pivu i profesionálně?

Ne, je to pro mě pořád vyloženě koníček. Ani zaměstnáním nemám k pivu blízko, jsem původní profesí kalič v kovárně, čemuž se často lidé smějí. Ale ve skutečnosti je to tak, že se k pivu dostanu za celý týden jenom v sobotu, protože chodím na směny. Nejde pít a pak jít do práce.

Jaké máte poslední úlovky jako pivní turista?

Letos jsem toho objezdil hodně. Šťáhlavy, Rokycany, Kroměříž, Žlebské Chvalovice, severní a jižní Morava. Každý rok se Svazem pivních turistů pořádáme pivní vandr, nazýváme to expedice Bílá země pivozemě. Během letoška ale zase vznikla spousta nových minipivovarů, ve Ždírci nad Doubravou, dva v Brně, v Mikulově, v Dolních Bojanovicích. Nedávno otevřeli pivovar Ujkovice. Snažíme se cestu během toho vandru uspořádat, abychom nemuseli přejíždět na velké vzdálenosti. Když jsme začínali, museli jsme přejíždět z jednoho konce republiky na druhý, taky proto, že minipivovarů bylo ještě málo. Dnes to máme naplánované tak na pět dní, abychom stihli dva minipivovary denně.

Slýcháte taky někdy výtku, že se tam jezdíte opíjet?

Myslím, že máme za ta léta dobré jméno, ještě nám nikde nikdo neřekl, ať už se nevracíme. Máme mezi lidmi z toho fochu hodně přátel, pivovary nás zvou. Já mám třeba nejvíce ochutnaných vzorků na počet, ale mám kamaráda, který sbírá vzorky podle zemí, dnes má kolem 130 států. Třeba z Karibiku, kde mají na řadě ostrůvků vlastní pivovar. Často sice patří nadnárodním společnostem, ale ta piva se vaří tam na místě, takže jsou osobitá.

Jak na vás jako na člověka, který už poctivou chuť dokáže ocenit, neobvyklá piva působí?

Použití amerického nebo novozélandského chmele dělá skvělé chutě. Velmi mě zaujala belgická piva, speciály, které se vaří v trapistických klášterech. Jsou velmi silná, takže tam jde čistě o gurmánský zážitek. Belgie je sice malý stát, ale pivovarnictví je tam velmi zajímavé, v každé části země tam dělají jiné pivo. Tahle piva není možné pít tak, že by šel člověk do hospody a tam jich vypil několik. Dáte si jedno a ochutnáváte. Výroba takového piva trvá třeba i tři roky. Zraje v sudech a dokváší se v lahvích, dnes máme i archivní piva. U piv jsou daleko rozmanitější chutě než u vína.

Vinař by s vámi asi nesouhlasil.

To asi ne. Ale pivo bylo dřív než víno, to víme jistě.

Ve kterém pivu jste se našel vy?

Preferuji český ležák, proč ne. Zajímají mě rozmanité chuti z malých pivovarů. Chutě piv z velkých pivovarů se totiž hodně podobají, ekonomické spory se tam na chuti piva podepisují. Vítězí reklama nad kvalitou. Lidi pijí pivo podle reklamy, my piva z reklam moc nepijeme. Zajímají nás novinky, malé pivovary, kde se to dělá od srdce a s fortelem. Nesnaží se udělat pivo nejlevnější, ale nejlepší.

Kolik typů piva jste schopen rozeznat?

Velký pivní cestovatel a sběratel Michael Jackson z Londýna - to je shoda jmen s tím zpěvákem - udával ve svých encyklopediích na padesát typů piv. Dneska jich je opět o něco víc, chuťově jsou velice rozmanitá. V České republice jsme dřív znali jenom ležák plzeňského typu a pardubický porter, nic jiného. V Anglii a Irsku se dělají spíše tmavé stouty. Anglie je vyhlášená svrchně kvašenými pivy, zajímavá piva jsou India Pale Ale, takzvaná IPA. To je pivo, které vzniklo v době kolonizace Indie. Vozilo se přes oceán kolonizátorům. Aby tu dlouhou přepravu vydrželo, více se prochmelilo, udělalo se silnější.

Na policích v bytě máte stovky exotických pivních lahví. Máte materiál na pivní muzeum.

Vystavená mám jenom opravdu exotičtější piva. Vůbec nemám například vystavené plechovky.

Schováváte si všechny lahve?

Lahve si nechávám i se zátkami, jinak by pro mne neměly cenu. Ale nejsem sběratel, to není můj obor. Někteří sběratelé nám totiž i kazí pověst. Když přijedeme někam na exkurzi, dopředu říkáme: nechceme žádné sklo, chceme jenom ochutnat vaše pivo. Někteří lidi kvůli sbírkám i kradou půllitry. Když pivo ochutnám, zůstane mi ten chuťový zážitek, to mě baví.

Ale půllitrů máte také pěknou řádku.

Jen asi dvě stovky, to jsou sklenice, které od někoho dostanu, sám je nesbírám. Kamarád jich má dva tisíce. Pro mě je to jen vedlejší produkt mé hlavní záliby.

Co mají společná piva, která máte nejraději?

Záleží na druhu sladu a chmele, na kvalitě a tvrdosti vody. Dnes se v některých pivech chmele i kombinují. Klasický český ležák by měl být z domácího sladu i chmele, nejlépe žateckého. Když se přidá třeba chmel z Nového Zélandu nebo chmel Kaskáda z Ameriky, tak pivo dochutí.

Jak pivo ochutnáváte?

Jedním z našich pravidel je, aby u ochutnávky byl ještě někdo další. Aby potvrdil, že jsem pivo opravdu ochutnal, aby to bylo věrohodné. I kvůli té evidenci jsem se stal rekordmanem, protože vím o lidech, kteří ochutnali podle mne více piv než já. Ale neevidují si to, tak jsem u pelhřimovské agentury rekordů uspěl s rekordem já.

Víte, jak si stojíte ve světovém měřítku?

Rekordman snad měl ochutnat asi deset tisíc piv z existujících dvaceti tisíc druhů, co jsou na světě. Tomu se už skoro ale nedá věřit, snad ani není v lidských silách ta piva poshánět. Já je taky nesháním sám. Z každé cesty do zahraničí si přivezu vzorky, ale když se blížila dvoutisícovka, měl jsem plnou ledničku vzorků, které mi sehnali kamarádi. To samé teď, před třetí tisícovkou.

Pozoruji, že už nemluvíte o pivech, ale o vzorcích.

To už je asi deformace.

Jste ještě schopen jít do hospody a dát si tam obyčejné pivo?

Určitě si hodně vybírám, kam půjdu. Rád chodím tam, kde nabízí i piva, která si můžete dát jen málokde.

Jaká jsou nejcennější piva, která jste ochutnal?

To je třeba ten Karibik. Ostrovy Svatý Vincent, Svatá Lucia, Grenada, Trinidad a Tobago, Dominika, Jamajka. Piva z Jižní Ameriky. To se sem dostane jen málokdy, protože po útoku na newyorská Dvojčata jsou možnosti dovozu piva dost omezené. Svatý Tomáš a Princův ostrov, ostrůvek u Afriky, to jsem vůbec nevěděl, že se tam pivo vaří. Mám i pivo z Gibraltaru, ale tam není pivovar, vaří ho v Anglii. Ale prodávají ho na Gibraltaru, odkud je dovezené.

Dokážou v takových zemích, jako je třeba Vietnam nebo Singapur, uvařit pivo, které může Středoevropanům chutnat?

V Asii používají celkem hodně rýži a ta je tam samozřejmě cítit. Ze Srí Lanky jsem pil klasický stout, vynikající bylo pivo z Palestiny, to mě překvapilo. V Jižní Americe a taky třeba v Maďarsku používají kukuřičný slad, to jsou taky specifické chutě.

Co vás naopak zaskočilo?

V Polsku mají zvláštní piva. Jsou hodně alkoholická a jsou taková sladká oproti českým, málo prochmelená. Není to ono.

Jaké nejsilnější pivo jste pil?

Nejsilnější, které existuje, jsem ještě nepil. Stojí více než 1700 korun a má mít kolem čtyřiceti procent. Dělá to skotský pivovar Brew Dog, tam s tím experimentují. Stále ještě by to mělo být opravdu pivo. Já pil nejsilnější pivo Tokyo, které má kolem dvaceti procent. I když je to jenom třetinka, tak se doporučuje pít ho jen po panácích. My se o něj s kamarády podělíme, sám by tu lahvičku člověk asi radši vypít neměl. To by mohlo dopadnout dost zajímavě.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor a foto: Tomáš Blažek

http://www.sedmicka.cz/jihlava/clanek/zazitky-z-pivnich-chuti-mi-nikdo-nevezme-rika-rekordman-256371


Má svoji výjimečnou chuť. Mnozí patrioti na něho nedají dopustit. V místních hospodách teče z pípy pardubické pivo už několik staletí.

Jedno staré přísloví říká: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Jestli je to pravda, mohou být Pardubáci spokojení. Zdejší pivovar funguje ve městě už několik století. Než se ale Pernštejn, Porter, Vilém, Kovář nebo Taxis, jak se místní piva jmenují, dostanou do půllitrů, čeká je dlouhá cesta.

Srdcem každého pivovaru je varna. Tajemná kuchyně, kde se podle osvědčených receptur připravuje jeden z nejoblíbenějších českých nápojů.

Foto

V srdci pivovaru

Voda, slad a chmel, to jsou základní přísady. Zdá se to být jednoduché, ale stačí, aby jedna ze surovin nebyla v pořádku, a o lahodné chuti si štamgasti mohou nechat jen zdát. „Nejdůležitější ze všeho je voda. Záleží na její tvrdosti, obsahu minerálů a solí. My používáme běžnou pardubickou, stejnou, jaká lidem teče z kohoutků. Je ideální. Slad nakupujeme na jižní Moravě,“ poodhaluje tajemství pardubického piva Martin Gruntorád, který z pozice sládka hlídá v pivovaru Pernštejn jeho kvalitu už čtvrtý rok. Stejně jako většina velkých pivovarů i v Pardubicích nahrazují chmel extraktem.

Všechny suroviny pak putují do obřích naleštěných kotlů. Za tři hodiny je várka piva na světě. „V naší varně jsme schopni udělat až čtyři sta hektolitrů piva,“ říká Gruntorád. O této fázi mluví jako o mladině.

Horkou mladinu čekají pořádné změny. Budoucí pivo, ochlazené na zákvasnou teplotu šesti až sedmi stupňů Celsia, zakvašené pivovarskými kvasnicemi a provzdušněné, končí na spilce v otevřených nerezových kádích. Tady probíhá nefalšovaný tradiční způsob spodního kvašení, který je snad nejpozoruhodnější a nejkrásnější fází vaření piva.

Kvasinky tu mění cukr na alkohol. Právě v této chvíli se rozhoduje, jakou chuť bude pivo mít. „Kvašení trvá obvykle tři až deset dní,“ doplňuje Gruntorád. Hustou pěnu, která je signálem, že vše probíhá, jak má, je potom třeba stáhnout. Martin Just udělá několik zkušených pohybů velkým podběrákem a je hotovo. „Je to otázka několika minut,“ usmívá se.

Spodní kvašení lze přirovnat k burčáku. „Kvasinky se bouřlivě namnoží, a když už nemají co dělat, klesnou ke dnu. My je sebereme a použijeme pro další várku. Dá se říct, že pernštejn, stejně jako každé tradiční české pivo je připravován dvourmutovým způsobem na varně a spodním kvašením,“ popisuje pardubický sládek.

Klid v tanku

To ale zdaleka není vše. Po hlavním kvašení musí mladé pivo dozrát. Určitý čas si poležet v klidu, a hlavně v chladu. V ležáckých sklepích klasické dřevěné sudy už dávno vystřídaly ocelové tanky. Do jednoho se vejde až sto třicet hektolitrů piva. Ležáky si tu pobudou zhruba šedesát dní, „desítky“ a nižší výčepní piva dvacet jedna. Chuť a kvalita se stabilizuje, dokvašením vzniká v pivu kysličník uhličitý. V této fázi se dá pivo čepovat jako nefiltrované, „kvasnicové“. To ale neznamená, že by si sem mohl kdokoliv přijít s půllitrem. „Veškeré pivo je tu pod kontrolou celní správy. Přístup k tankům mám já a pár dalších lidí,“ říká sládek. Jedním z „vyvolených“ je i filtrák Jaroslav Kolář. Ten kontroluje, zda se náhodou pivo nekazí.

Pokud je všechno v pořádku, čeká nápoj filtrace a pak hurá do stáčírny. „Cílem filtrace je upravit pivo tak, aby v sudech a láhvích zůstalo i po několika měsících čiré jako po stáčení a nedocházelo k jeho zakalení,“ vysvětluje Gruntorád. Ovšem nic netrvá věčně. „Zhruba tři a půl měsíce po stáčení se chuť každého piva začne měnit, tomu se nevyhne nikdo,“ upozorňuje sládek.

Továrna na lahváče

Stáčírna připomíná skutečnou továrnu. Nekonečné fronty láhví putují sem a tam. Důležitá je dokonalá čistota. Plně automatizované linky je důkladně vymyjí, pod ochrannou atmosférou naplní, uzavřou a nalepí na sklo etiketu. Pivo se tak během stáčení prakticky nedostane do kontaktu se vzduchem, čímž se zabraňuje možnosti sebemenší infekce nebo oxidace. Pardubické pivo se navíc pasteruje. „Stáčí se při čtyřech stupních, pak ho zahřejeme na šedesát dva,“ říká Gruntorád. Podobně jako skleněné láhve popojíždějí po lince i sudy. V nich kromě piva končí také limonády. Za hodinu se tu vystřídá čtyřicet nablýskaných nerezových obalů. Legendární hliníkové už jsou dávno ty tam. Ten poslední projel pardubickou linkou 16. listopadu 1995.

Z nakládací rampy pak už vše míří do náklaďáků a konečně na stoly pivařů. A jak je to s onou věčnou rivalitou mezi točeným a lahvovým? „Záleží na každém. Je ale pravda, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá. Špatné čepování nebo špinavé trubky můžou chuť piva úplně zničit,“ podotýká pardubický sládek. A tak stejně jako Jiří Schmitzer v legendárních Postřižinách objížděl hospody na svém motocyklu, snaží se i zaměstnanci pardubického pivovaru kontrolovat restaurace, kam své sudy dodávají.

Děláme pivo s chutí

Každé pivo má specifickou chuť. Byla by škoda o ni přijít. Osobně bych pernštejn charakterizoval jako sladší se slabou kvasničnou příchutí. Myslím, že můžeme směle říct, že na rozdíl od některých jiných pivovarů děláme už roky pivo s chutí,“ uzavírá Gruntorád.

Pardubická piva

Kovář 9°: Lehké pivo světlé barvy, nižší chmelové hořkosti, výborné chuti.

Vilém 11°: Světlé pivo s lahodnou hořkostí a vyváženou chutí, která je docílena použitím výhradně žateckého chmele. Pivo s prodlouženou dobou zrání.

Taxis 14°: Hluboce prokvašené pivo plné chuti, s výrazným řízem, chmelovou vůní, slabou kvasničnou chutí a krásnou hustou pěnou.

Granát: Tmavé pivo s charakteristickou plnou chutí a vůní po speciálních sladech. Zaujme hnědočervenou barvou a kompaktní pěnou.

Porter 19°: Výrobu tradičního piva začal v roce 1891 sládek Alois Šimonek, tvůrce originální receptury, podle které se vaří dodnes. Skládá se z pečlivě vybraných čtyř druhů sladů, má třikrát delší dobou zrání a další speciální postupy výroby.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Jaroslav Pokorný | Foto: Tomáš Kubelka

http://www.sedmicka.cz/pardubice-chrudim/clanek/cesta-do-hlubin-pivni-duse-aneb-jak-se-vari-pardubicky-pernstejn-256247


Démon alkohol dostihl už i Afriku. Přesněji řečeno, nedostihl ji, protože omamné nápoje z čiroku a prosa se zde vyrábějí od nepaměti. V posledních letech však konzumace muraby, tonta a dalších lokálních specialit stoupla natolik, že se jejich nadužívání stalo závažným celospolečenským problémem.

Vlády Mosambiku, Ugandy a dalších zemí černého kontinentu se proto rozhodly vrhnout na trh nízkoprocentní pivo z manioku v naději, že z něj alespoň částečně vytlačí podomácku vyráběný alkohol, který jen v Jihoafrické republice způsobí každoročně hospodářské ztráty za dvě miliardy dolarů.

"Nelegálně produkované alkoholické nápoje v sobě skrývají velké nebezpečí," řekl deníku The Guardian výkonný manažer společnosti SABMiller Graham Mackay, jehož firma maniokové pivo nyní začíná vyrábět. "Chceme nabídnout alternativu k tajně vyráběnému vysokoprocentnímu alkoholu, z nějž vláda nemá žádný daňový příjem."

Nová značka dostala název impala, podle jednoho z nejrozšířenějších druhů afrických antilop. Jako první země, kde bude běžně k dostání, byl vybrán Mosambik, nejspíš z toho důvodu, že problémy s nadměrným pitím zde nejsou tak dramatické jako v jiných afrických zemích.

"Je to ležák lehce nakyslé chutí," říká technický ředitel společnosti Gerry van den Houten. "Má mnohem menší obsah lepku než běžné druhy piva."

Prvních 150 tisíc

Maniok jedlý, původem z Jižní Ameriky, se pěstuje pro hlízy bohaté na škrob. Je mimořádně odolný vůči suchu a na černém kontinentu se pěstuje všude, kde je alespoň trocha vláhy.

Zatímco při výrobě běžných druhů piva se používá k výrobě sladu výhradně ječmen, v impale tvoří sedmdesát procent základní suroviny právě maniok.

"Je nejčastěji pěstovanou africkou plodinou, v zemi vydrží velmi dlouho, jeho nevýhodou je však to, že po sklizni se musí zpracovat do čtyřiadvaceti hodin," upozorňuje van den Houten. "Když se ale rozemele na kaši a následně upeče, vydrží až půl roku."

Jeho firma chce od pěstitelů každý rok odkoupit na 40 000 tun manioku. Prodat se jí zatím podařilo 150 tisíc litrů impaly, a tak plánuje, že příštím rokem zahájí výrobu v pivovaru v Jižním Súdánu, který letos vyhlásil nezávislost.

Pijí jen někteří, zato ale pořádně

Své uplatnění impala jistě nalezne i v Ugandě, která v žebříčku Světové zdravotnické organizace (WHO) figuruje co do spotřeby alkoholu s 19,5 litry na obyvatele na prvním místě. Hned za ní je mimochodem Česká republika.

Průměrná spotřeba alkoholu v Africe činí na základě údajů z roku 2005 čtyři litry na hlavu. To, že by obyvatelstvo Ugandy alkohol výrazně nadužívalo, však místní odborníci odmítají. "Uganda má méně pijáků než jiné země," upozorňuje Nazarius Mbonová z kampalské Makerere University. "Ti, kteří pijí, zato ale pijí pořádně."

"V průmyslově rozvinutých zemích světa lidé sahají po alkoholu v prvé řadě proto, aby se socializovali, v Ugandě však z toho důvodu, aby se opili," upřesňuje David Guwatudde z tamní Fakulty veřejného zdraví.

Musím být nejdříve trochu stříknutý

Velkým problémem začíná být alkoholismus v Jihoafrické republice.

Třetina všech hospitalizací v zemi je tím či oním způsobem spojena s nadměrným užíváním alkoholu. Šedesát procent dopravních nehod, při nichž došlo ke střetu chodce s automobilem, a polovinu všech utonutí v oblasti Kapského města způsobila opilost. S nemírným pitím jsou spojeny tři čtvrtiny všech projevů domácího násilí.

V Keni si mládež ve velkých městech nedokáže bez alkoholu svůj život vůbec představit.

"Pokud si chci zaflirtovat, musím být nejdříve trochu stříknutý," přiznává pětadvacetiletý student univerzity v Nairobi Richard Mučiri. Trochu stříknutý znamená podle něj vypít pět piv.

"Pití alkoholu v Keni je tak rozšířené, že na něj lidé vůbec nepohlížejí jako na drogu," říká dr. Karusa Kiraguová z Agentury OSN pro mezinárodní rozvoj.

"Místní lidé se seznamují s alkoholem ve velmi mladém věku a neuvědomují si, jak je to nebezpečné. Také z toho důvodu, že pak vůbec nemyslí na to, že by měli používat ochranu před AIDS. Přesněji, jsou příliš opilí na to, aby byli schopni myslet."

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Radim Klekner

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=720059


V jedné z nejuznávanějších a nejprestižnějších světových soutěží World Beer Awards, obhájil Rodinný pivovar BERNARD své loňské vítězství, když jeho Černý ležák opět po roce získal ocenění World’s Best Dark Lager.

Foto

BERNARD Černý ležák s jemnými kvasnicemi letos opět získal jak titul Europe’s Best Dark Lager, tak i World’s Best Dark Lager.

"To, že jsme tento titul získali a po roce dokázali obhájit, je skvělé," říká Stanislav Bernard a připomíná: "Znovu se nám potvrzuje, že cesta vaření poctivého českého piva se vyplácí."

Foto

Soutěž World Beer Awards je společností Paragraph Publishing pořádaná od roku 2007. Organizátoři vybírají z přihlášených značek piva a současně nominují nezávislou odbornou degustační porotu. Nejprve se uskuteční samostatná regionální kola pro Evropu, Ameriku a Asii, teprve poté následuje celosvětové kolo pořádané ve Velké Británii.

BERNARD Černý ležák s jemnými kvasnicemi zvítězil ve své kategorii v roce 2010 a v roce 2011. Úspěšně tak navázal na další ocenění, které značka BERNARD v posledních letech získala ve světě.

http://www.worldbeerawards.com/2011/

Zdroj: Protext

http://www.protext.cz/zprava.php?id=14636


Více než 60 druhů piv nabízí nový pivní lístek Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici. Jediném místě v Praze, kde mohou příznivci piva ochutnávat a poznávat belgická piva trapistická, klášterní, světlá, tmavá, pšeničná, čepovaná, lahvová, s různými procenty alkoholu včetně nealkoholických, ovocné a nejrůznější sezónní speciály, archivní piva s originálním původem a historií...

Nechybí ani skutečná delikatesa – pivní sekt Deus s 11,5 % alkoholu. Ve vůni je cítit sektové kvasnice, v chuti jemnou hořkost piva. Skvěle se hodí k ústřicím a rybím pokrmům, které patří ke specialitám Les Moules. Výraznou vůní koriandru, citrónové kůry a hřebíčku, měkkou, kulatou chutí s jemným řízem vyniká Gruut White s 5 % alkoholu. Speciál Gruut Amber s 6,6 % alkoholu zaujme vůní hnědého cukru a karamelu, v chuti je cítit belgické pivovarské kvasnice a jemně trochu nektarinky, určitě stojí zato dopřát si jej spolu s čerstvými mušlemi, kterými je restaurace Belgian Beer Cafe Les Moules vyhlášená. K unikátním pivním delikatesám patří například také vysoce prokvašený amber Kwak s 8 % alkoholu vyráběný ze tří různých druhů sladů v kombinaci s cukrem a pšenicí. Nebo nejsilnější trapistické pivo Quadrupel s nádhernou jantarovou barvou. Oblíbené jsou ovocné speciály Mongozo – mango, coconut, palm nut či banana. A komu se přeci jen zasteskne po dobře známé nahořklé chuti, na čepu v Belgian Beer Cafe Les Moules samozřejmě nechybí ani česká pivní klasika.

Zasvěceným a zábavným průvodcem novým pivním lístkem v Belgian Beer Cafe Les Moules je tamní belleman – zkušený pivní sommeliér, který je hostům k dispozici každý čtvrtek a pátek večer. Pivní degustace pro uzavřenou společnost je možné také předem objednat.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules


V Karlových Varech bude léčit kromě vřídelní vody i pivo. V léta nevyužívaných hospodských sklepeních v lázeňském centru na Staré louce poblíž hotelu Švejk totiž vznikly pivní lázně.

Foto

"Lidé si mohou v kádích z dubového dřeva užít koupel, k jejíž přípravě používáme žatecký chmel, kvasnice a extrakty z rašeliny," uvedl Martin Laciak ze společnosti Gordon Gekko, která pivní lázně provozuje.

Jejich kapacita je 20 až 30 lidí denně. Pivní koupel si mohli lidé v Karlových Varech už dříve užít v Alžbětiných lázních, ale speciální pivní lázně tady mají až teď.

Tato procedura je přitom oblíbená už od středověku, především pro své omlazující účinky. "Kvasnice obsahují vitamín B, mají blahodárný vliv na pokožku a dobře se doplňují s regeneračním účinkem chmele," vysvětlil Laciak.

Karlovarské pivní lázně ale nejsou na západě Čech jediné. Od roku 2006 fungují pivní lázně v Chodové Plané, která leží na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje.

Zdroj: iDnes.cz | Foto: Václav Šlauf

http://vary.idnes.cz/do-dubovych-kadi-liji-v-karlovych-varech-misto-vridelni-vody-pivo-p9g-/vary-zpravy.aspx?c=A111102_160639_vary-zpravy_sou


Od ledna příštího roku Maďarsko nebude danit domácí vaření piva, pokud výroba nepřesáhne 1000 litrů ročně. K nákupu zařízení pro domácí vaření piva už nebude nutné ani speciální povolení.

Výroba domácího piva musí být řádně ohlášena a doma vyrobené pivo se nesmí dál prodávat. Může se vyrábět pouze pro vlastní potřebu.

Teoreticky bylo možné vařit pivo v domácím prostředí i doposud, ale výroba piva podléhala stejným byrokratickým překážkám jako velkovýroba. Domácnost musela například složit zálohu ve výši milión forintů (asi 100 tisíc Kč), což v praxi znemožnilo domácí výrobu zlatavého moku.

První domácí pivovary vznikaly v Maďarsku po roce 1990. Zpočátku využilo příznivé podmínky k domácí výrobě piva až 300 podnikatelů. Postupně se však předpisy zpřísňovaly a domácí pivovary musely splňovat stejné podmínky jako velké pivovary. Počet domácích pivovarů tak klesl na padesát. V současnosti vyrobí domácí pivovary pouze 0,1 procenta z celkové výroby piva v zemi.

Loni Maďarsko umožnilo nezdaněnou výrobu domácího tvrdého alkoholu do 50 litrů ročně. Příjem do státní kasy z této činnosti klesl z 2,5 miliardy forintů (asi 250 miliónů Kč) na 300 milionů forintů (asi 30 miliónů Kč).

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Ivan Vilček

http://www.novinky.cz/ekonomika/249138-madarsko-uvolnilo-podminky-pro-domaci-vyrobu-piva.html


Nové speciální pivo z Velkého Března je na světě. Už 11. listopadu se v restauračních zařízeních v celé České republice začne v premiéře prodávat úplná novinka: třináctistupňové speciální světlé Svatomartinské pivo. Speciál tak představuje alternativu také pro ty, kteří pěnivý mok preferují před vínem, se kterým byl svátek svatého Martina dosud spojován. Celkem 400 hektolitrů svátečního piva se rovným dílem rozdělí mezi restaurace v Čechách a na Moravě.

Svatomartinské je speciální třináctistupňové světlé pivo, které velkobřezenští sládci vařili klasickým dvourmutovým způsobem v měděné varně z minulého století. K výrobě přitom použili pouze tuzemské ingredience té nejvyšší kvality – ječný slad z Polabí, žatecký chmel a vodu z vlastních, více než 250 let starých pivovarských studní. Svatomartinské kvasilo v otevřených kádích, tzv. spilkách. Na závěr dokvašovalo v ležáckých tancích při nízké teplotě a mírném přetlaku poctivých 75 dní. Po celou dobu se pivo chuťově zaokrouhlovalo a získávalo tak neopakovatelný buket i skvělý říz. „Pro dosažení jedinečné výrazné chuti jsme použili vyšší dávku chmelení. Lahodný speciál je tak podbarvený extra hořkým podtónem,“ přibližuje novinku vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht.

Stejně jako všechny ostatní sezónní speciály, má i Svatomartinské pivo svůj příběh – jeho vznik i existence se tak váže ke konkrétnímu slavnostnímu datu a výjimečnému období roku. „Závěr podzimu je od nepaměti spojován s vrcholící sklizní, zpracováním hospodářských plodin a zaslouženým odpočinkem po tvrdé celoroční práci. Na svatého Martina byla úroda už dávno pod střechou a pomalu se blížil poklidný adventní čas s předvánočním půstem. Právě kolem Martina nastává ideální doba pro bohaté hodování,“ vysvětluje Petr Hauskrecht. Ochutnávky sklizně a speciality servírované při svatomartinském hodování se sice liší podle krajů, posvícenská husa nebo kachna, nejlépe z domácího chovu, ale nesmí chybět na žádném stole. „Zapijte si sváteční hodování pořádně vychlazeným půllitrem svatomartinského extra hořkého piva,“ láká štamgasty na Svatomartinské pivo Petr Hauskrecht a přidává trefné heslo: „Svatomartinskou husu je potřeba pořádně podlít!

Na „výjimečně hořké“ a „výjimečně chmelené“ Svatomartinské pivo se mohou všichni vydat od 11. listopadu. Až do vyprodání zásob se bude nabízet celkem zhruba v 500 restauracích a hospodách na Moravě i v Čechách. Zda se Svatomartinské točí právě v jejich oblíbené restauraci poznají štamgasti podle plakátů, stojánků na stolech, plakety na pípě a dalších reklamních materiálů. Informace o Svatomartinském pivu včetně seznamu restauračních zařízení, kde se čepuje, budou k dispozici na webových stránkách www.svatomartinskepivo.cz.

Historie pivovaru ve Velkém Březně sahá do poloviny osmnáctého století. Charakteristickým znakem pivovaru se od roku 1906 stala podobizna přednosty stanice ve Velkém Březně Victora Cibicha, který za propůjčení tváře velkobřezenským pivům obdržel doživotní rentu třiceti piv týdně. Znovu na etikety se Victor Cibich vrátil v roce 1990. V pivovaru ve Velkém Březně se dnes vaří výčepní piva (světlá i tmavá), Březňák světlý ležák a čtrnáctistupňový Březňák světlý ležák speciál.

O kvalitě piv z portfolia pivovaru svědčí i ceny z degustačních soutěží. V čele pivovaru dnes stojí manažer a vrchní sládek Petr Hauskrecht, který proslul výrobou speciálních piv, vařených ke konkrétním slavnostním událostem. Prvním speciálem roku 2011 bylo Pepřové k masopustu.

Zdroj: iBrno

http://www.ibrno.cz/zajimavosti/40880-netradicni-premiera-11-listopadu-se-bude-poprve-cepovat-svatomartinske-pivo-.html


Pivo z našeho kraje zatím nezdraží

[úterý, 1. listopad 2011]

Pivovary v Pardubickém kraji zatím neplánují, že by v příštím roce zdražily své výrobky. I když náklady na energie i suroviny pro výrobu rostou.

Výrobci však nechtějí ztratit svou konkurenceschopnost, nebo jim ekonomické výsledky umožňují ceny zachovat, uvedl Český rozhlas.

Letošní ceny chce co nejdéle zachovat Pardubický pivovar. "Rádi bychom je zvýšili, ale kvůli konkurenci to zatím nejde. Vždycky se čeká až na nějaký velký pivovar, který k tomu dá impulz," uvedl ředitel Pardubického pivovaru Jan Kvasnička. Minulý rok pivovar vyrobil asi 55.000 hektolitrů piva, letos očekává navýšení prodeje o osm až deset procent.

Zdražovat se zatím nechystá ani Pivovar Rychtář v Hlinsku na Chrudimsku, který patří do skupiny K Brewery. "Žádnou změnu cen neplánujeme, nemohu ale vyloučit, že to bude platit celý příští rok. Bude záležet na vývoji cen vstupů," uvedla mluvčí skupiny K Brewery Barbora Burešová.

Výstav hlineckého pivovaru se v roce 2010 přiblížil hranici 100.000 hektolitrů, když prodej meziročně vzrostl o 18 procent. Letošní výstav by měl být podle Burešové zhruba na úrovni loňského roku.

Měšťanský pivovar v Poličce na Svitavsku vloni vyrobil téměř 64.000 hektolitrů piva. Výroba v posledních třech letech klesala, v roce 2008 činil výstav skoro 72.000 hektolitrů. Letos naopak čeká nárůst výroby o sedm procent.

"Díky tomu ceny měnit nebudeme. Při tom rozhodování ale na nikoho dalšího nečekáme, nesledujeme velké pivovary," řekl ředitel a předseda představenstva Karel Witz.

Zdroj: Pardubické novinky.cz

http://www.pardubickenovinky.cz/zpravy/z-regionu/pivo-z-naseho-kraje-zatim-nezdrazi/


Značka nejoblíbenějšího nealkoholického piva u nás přináší do své kategorie jedinečnou novinku. Jako první totiž začala uvádět na svých etiketách nutriční hodnoty. Nyní má tak každý, komu záleží na tom, co pije, možnost dozvědět se, kolik kalorií, tuků, cukrů, nasycených mastných kyselin a sodíku jeho oblíbený Birell světlý obsahuje.

Stále více Čechů se zajímá o zdravý a aktivní životní styl a sleduje pravidla správné výživy. Do té samozřejmě spadá i dodržování pitného režimu a výběr vhodných nápojů. Právě pro ně je Birell ideálním nápojem. Navíc je velmi vhodnou variantou také pro sportovce, ať již vrcholové nebo rekreační. Birell totiž příjemně osvěží, ale také rehydratuje a napomáhá organismu při regeneraci.

Birell tak právě pro aktivní Čechy přichází s novinkou – na svých obalech začal uvádět hodnoty GDA (Guideline Daily Amounts). Zveřejněním výživových hodnot chce svým spotřebitelům ulehčit a zjednodušit orientaci v této kategorii a vyjít vstříc současným trendům životního stylu. „Nutriční hodnoty jsou uváděny na mnoha potravinách a nápojích, u nealkoholického piva jsem se s tím ale zatím nesetkala. Přitom sledovat tabulku výživových hodnot se nejen vyplatí, mělo by být samozřejmostí, a to nejen kvůli kaloriím, ale i sodíku, cukrům apod. Uvádění nutričních hodnot na nealkoholickém pivu je určitě zajímavým a správným krokem,“ uvedla Iva Málková, odbornice na výživu a zdravý životní styl a zakladatelka sdružení STOB.

Birell je první a jediné nealkoholické pivo u nás, na kterém uvedené hodnoty zjistíte. „Značka je lídrem celé své kategorie, proto vnímáme jako jakousi povinnost přinášet do segmentu stále nové inovace. Věříme, že tuto novinku naši spotřebitelé ocení,“ uvedla brand manažerka značky Martina Kuncová. Jedinečnost nejoblíbenějšího českého nealkoholického piva není přitom jen v jeho osvěžující chuti. Jde také právě o jeho složení. Například oproti sladkým limonádám má jen polovinu kalorií – ve srovnání s kolovými nápoji si spotřebitel s půllitrem Birellu ušetří 600 kJ.

Nově se tedy spotřebitelé na plechovkách Birellu dozví nejen počet kalorií a dalších hodnot, ale také obsah procenta z doporučené denní dávky dané kategorie (tzv. DDD).

Zdroj> Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1040%22%3EZaj%C3%ADm%C3%A1te


Konference o obnově a využívání sladoven v Písku Pivovarnictví je v České republice doloženo již ve středověku a produkce piva je nedílnou součástí naší kultury. Pivovary zakládaly kláštery, šlechta, obce, pivo se vařilo i v soukromých malých provozech. K výrobě piva patří také výroba sladu jako jedné ze základních surovin. Sladovnictví je proto již staletí považováno za řemeslo. V 19. století bylo na území českých zemí více než tisíc pivovarů. S rozvojem průmyslové výroby tak byly nově budovány nebo přestavovány i budovy sladoven, mnohé z nich se dochovaly dodnes. Ve většině z nich se ale již slad nevyrábí. Je tedy potřeba hledat nové využití pro tyto často velice hodnotné a specifické stavby. Institut pro památky a kulturu, o.p.s. v rámci každoročně pořádaných mezioborových konferencí o obnově a využívání památek se v roce 2011 zaměřuje právě na budovy historických sladoven. Dne 3. a. 4. listopadu 2011 se v Písku v budově sladovny přeměněné na kulturní prostor setkají zájemci z řad architektů, zástupců měst a obcí, pracovníků památkové péče, studentů i veřejnosti, aby se o tématu sladoven dozvěděli více. Konference PRO památky 2011 se zapojuje do 6. bienále Industriální stopy, které se letos zaměřuje na architekturu konverzí industriálního dědictví. Součástí programu budou přednášky

Zdroj: Obnova.sk

http://www.obnova.sk/clanok/konference-o-obnove-vyuzivani-sladoven


Budějovický Budvar ve středu zahájil výměnu první ze dvou nerezových akumulačních nádrží na horkou vodu. Cílem investice za zhruba deset miliónů korun je snížit náklady na spotřebu tepla při výrobě.

Foto

Roční úspora energie v dnešních cenách bude vyšší než jeden milión korun a návratnost investice se tak bude pohybovat kolem osmi let,“ řekl Právu mluvčí Budvaru Petr Samec s tím, že jde o poslední fázi investiční akce do tepelného hospodářství pivovaru.

Pivovar nedávno instaloval také nový chladič mladiny, který ve větší míře využívá rekuperaci tepla a díky tomu má nižší spotřebu energie. Budvar letos investoval také do moderní technologie výroby chladu pro ležácké sklepy s nižší spotřebou elektřiny.

Celkové investice do úspor energií se pohybují v řádu desítek miliónů korun.

Výměna dvou nových nerezových nádrží, které pojmou 200 krychlových metrů vody, jsou 15 metrů vysoké o průměru pěti metrů a váží 20 tun, bude znamenat týdenní odstávku varny. S tím ale pivovar dopředu počítal, takže zákazníci doma ani v zahraničí výměnu technologie na dodávkách piva nepocítí.

Foto

Přes loňský meziroční propad tržeb za prodej piva o 5,2 procenta se Budějovickému Budvaru v roce 2010 podařilo oproti předchozímu roku zvýšit zisk o 7 procent. Ten před zdaněním dosáhl 220 miliónů korun. Národní podnik současně loni investoval do svého rozvoje výhradně z vlastních zdrojů 167,7 miliónu korun.

Celkově vyvezl loni Budvar do zahraničí téměř 605 tisíc hektolitrů piva, což byl nejvyšší objem v celé historii pivovaru. Český export piva přitom v loňském roce klesl o 4,2 procenta. Budvar se tak posunul na druhé místo mezi české pivní exportéry. Výstav pivovaru v roce 2010 překročil jeden a čtvrt miliónu hektolitrů piva.

S útlumem investic pivovar nepočítá ani letos, jejich rozsah by se měl letos v celkovém souhrnu naopak razantně zvýšit. Už začátkem června řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček, že do modernizace a zefektivnění výroby, úspor energií či podpory prodeje půjde letos přibližně půl miliardy korun, a to výhradně z vlastních zdrojů pivovaru.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Petr Pokorný

http://www.novinky.cz/ekonomika/248657-budvar-dokoncuje-investici-do-snizeni-spotreby-energii.html?ref=stalo-se

Video k tématu naleznete zde...


Bystřice pod Lopeníkem, Lopeník, Březová, Hostětín, Šanov a Napajedla. Starostové právě těchto sedmi obcí se rozhodli, že 28. říjen, Den vzniku samostatného československého státu, oslaví netradičně a přeci symbolicky – ve své obci či městě zasadí lípu a připijí si místním pivem Patriot. Autorem nápadu na založení nové tradice sázení Stromu republiky je Tomio Okamura, který má kořeny v nedaleké Bystřici pod Hostýnem.

Události konce října 1918 se nesmazatelně zapsaly do české a slovenské novodobé historie a výrazně ovlivnily budoucnost obou národů. Přesto dnes lidé tento den nevnímají nijak výjimečně, a to ani na Slovácku, v jehož obyvatelích je národní cítění stále hluboce zakořeněno, jak je vidět například na udržování místního folklóru. „Abychom tuto skutečnost změnili, domluvili jsme se zdejšími starosty, že společně jako symbol zrodu první republiky zasadíme v každé obci český národní strom lípu. Rád bych, aby z toho vznikla nová celostátní tradice,“ sdělil Tomio Okamura, který je nejen autorem nápadu a převzal na touto akcí záštitu, ale také zasponzoroval veškerý nákup a dopravu všech stromů na místo sázení.

A protože český národ je národem pivařů, bylo jasné, že pěnivý mok nesmí chybět. „Regionální akce si žádá regionální pivo, proto jsme oslovili pivovar v Uherském Brodě, který navíc vaří pivo se symbolickým názvem Patriot. V tomto kontextu ovšem patriotismus přesahuje hranice Zlínského kraje a dostává národní rozměr,“ řekl Tomio Okamura.

Patriot je nepasterizovaný světlý ležák s obsahem alkoholu 4,6 % obj. „Jedná se o pivo charakteristické vyšší plností chuti, silným řízem a výraznou chmelovou hořkostí. Jsem hrdý, že právě náš Patriot je partnerem akce, která si připomíná jeden z nejvýznamnějších českých svátků,“ uvedl Lukančo Trifončovski, výrobní ředitel a sládek pivovaru v Uherském Brodě v jedné osobě.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Ladislav Jakl je nejen tajemníkem prezidenta republiky, ale také rockový hudebník kapely Folimanka Blues a velký znalec piva. Vystudoval fakultu žurnalistiky, je autorem mnoha set článků a esejů o české i mezinárodní politice či médiích. Zatímco bigbeat je pro něj životním stylem, pivo a návštěvy hospůdek se staly jeho celoživotním koníčkem.

Foto

Vy jste také muzikant. Je hudba jen vaším koníčkem?

Pro mě muzika, big beat, není zájmová činnost, ale způsob života. Kdybych měl jakoukoliv jinou profesi, stejně vždy zůstanu muzikantem, a to i kdybych nehrál. Zato pivo je koníček. Ale koníček, kterému se věnuji detailně. Jezdím na různé světové pivní festivaly. Před 14 dni jsem byl na největší přehlídce malých speciálních piv na světě v Denveru, Coloradu. Po cestě zpátky jsem stihnul navštívit i Oktoberfest, který mi však připomínal více lunapark, než svátek piva. Tyto akce jsem navštívil také v Belgii nebo v naší republice. Jsem členem degustační skupiny. Říkáme si trochu nafoukaně První pivní extraliga a již druhým rokem anonymně testujeme české ležáky.

Na pivo se nedívám jako na nějaký obyčejný nápoj. Také mezi pivy najdete obdobu ústřic, lanýžů, kaviáru a nejen guláše, jak si někteří lidé myslí. V novinách vyšlo hodnocení, kde se na předních příčkách umístily hospody s obrovským výběrem zajímavých speciálních piv. Byl jsem jako jedním z hodnotitelů rád, že na těchto místech nefigurovaly hospody s jednou značkou z velké fabriky. Důležitá je také osvěta, aby se lidi nedívali na pivo degradujícím způsobem.

Proč jste si vybral právě pivo, kde vznikla motivace?

Pivo piju od mládí, patří i ke světu muziky, který vyznávám. Život české hospody mi byl vždycky blízký. Před 15 lety, v době, kdy začaly vznikat mikropivovary či restaurační pivovary a bylo již možné ochutnat i zajímavé světové značky, jsem se začal zajímat o vývoj pivní kultury.

Co pijete na státnických návštěvách?

Když jsem na nějakých oficiálních akcích, kde podávají vybraná vína, nezapomenu se zeptat, zda nemají nějaké místní pivo, které pak piju u stolu jako jediný. Po skončení programu, pokud je to možné, se převléknu a vytratím do místní hospůdky.

Jste žurnalistou, tajemníkem, rockerem, znalcem piva. Existuje něco, co neumíte a čemu byste se chtěl naučit?

Velmi rád cestuji, viděl jsem mnoho krásných míst nejen v zahraničí, ale také u nás doma. Já ty krásy vidím, umím je najít, potěšit se z nich, rád bych se o ně také chtěl rozdělit, ale neumím fotit, proto bych chtěl být v příštím životě fotografem. Ale v tomto životě, až opustím dnešní práci zde, bych si rád založil svůj malý pivovar.

Zdroj: Dáma.cz | Autorka: Alka Hájková | Kráceno

http://kultura.dama.cz/clanek.php?id=17235


Plzeňskému Prazdroji se daří oživit další tradici z historie pivovarnictví. Před pěti lety se rozhodl vedle podpory bednářského řemesla začít znovu používat kovové pivní známky, za které dříve pivovarští dostávali tzv. deputátní pivo. Dodnes je Plzeňský Prazdroj jediným českým pivovarem, který umožňuje návštěvníkům Pivovarského muzea či Plzeňského historického podzemí získat pivní mince*, jež mohou ve vybraných plzeňských restauracích směnit za pivo. Od roku 2006 jich bylo vyraženo již téměř 100 tisíc.

Foto

Lidé na tradice slyší a s oživením směnného zvyku, kdy sládci získávali na příděl 3 litry piva za pivní známky, jsme jim připravili při návštěvě muzea i podzemí ojedinělý zážitek z pivovarské historie. Nikde jinde totiž deputátní pivo nedostanou, proto slaví mince takový úspěch,“ uvedl Martin Buchlovský z Pivovarského muzea.

Převážně kovové pivní známky sloužily jako zvláštní účelové platidlo využívané v českých pivovarech. Zaměstnanci za ně dostávali zaměstnanecké neboli deputátní pivo na sklonku 19. a v první polovině 20. století, i když poslední známky přetrvaly ještě na konci století.

Od podzimu roku 2006 ožívá tradice pivovarských známek díky Plzeňskému Prazdroji a Pivovarskému muzeu v Plzni. Razí se v hliníkovém, mosazném, měděném a stříbrném provedení. Hliníkové je možné dostat výhradně jako součást vstupenky do Pivovarského muzea či Plzeňského historického podzemí a jejich nároky na počet jsou největší. V roce 2006 jich bylo vyraženo 32 600, o tři roky později bylo třeba razit dalších téměř 7 000 mincí. Měděné a mosazné pivní známky si mohou turisté či sběratelé zakoupit v Dárkové prodejně na nádvoří pivovaru či v Pivovarském muzeu, stejně jako stříbrnou minci. Asi polovina návštěvníků mince smění za pivo, ostatním poslouží jako upomínkový předmět.

Pivovarské muzeum vydalo od října roku 2006 již 75 tisíc kusů pivních známek. Plzeňské historické podzemí pustilo do oběhu 20 tisíc kusů.

Plzeňskému Prazdroji, který jako poslední pivovar ve střední Evropě udržuje a rozvíjí jinak zanikající řemeslo pivovarských bednářů, se tak daří úspěšně další oživovat další tradici z historie pivovarnictví.

Foto

*Každý zletilý individuální návštěvník Pivovarského muzea starší 18 let se zakoupením vstupenky automaticky získává hliníkovou pivní známku s označením Pivovarské muzeum o objemu 0,3 litru piva Pilsner Urquell. Každý zletilý zájemce o trasu Plzeňského historického podzemí si odnáší minci s množstvím 0,2 litru pivního speciálu Master, také v hliníkovém provedení.. Pivní známky pak lidé ve vybraných plzeňských restauracích mohou směnit za dané množství toho či onoho piva, nebo si je ponechat jako suvenýr.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1039%22%3EPlze%C5%88sk%C3%BD


«« « Strana 517 z 834 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň