Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Plzeňský Prazdroj ocení i letos před Vánoci celoroční úsilí svých zaměstnanců. Ti dostávají v těchto dnech nad rámec kolektivní smlouvy zaměstnanecké pivo. Dalším vánočním benefitem pak bude den volna navíc, které dostanou všichni zaměstnanci 2. ledna 2012.

Pivo jako vánoční benefit si naši zaměstnanci jednoznačně oblíbili. Někteří se o ně dále podělí a věnují je jako vánoční dárek. Ve většině případů si je ale sami vychutnají v rodinném kruhu či s přáteli během Vánoc. Jsem rád, že můžeme ocenit celoroční úsilí našich lidí a poděkovat jim za dobrou práci. Druhé vánoční překvapení, den volna navíc, je naopak novinkou. Chtěli jsme zaměstnancům prodloužit vánoční svátky a dopřát více volna k odpočinku,“ říká Ivan Balogh, ředitel úseku lidského kapitálu z Plzeňského Prazdroje.

Zaměstnanci u příležitosti letošních vánočních svátků dostanou 3 kartony piva po 24 kusech v plechovkovém balení, a to ležáku Pilsner Urquell, Kozla 11˚ Medium a Radegastu Premium. Pivo, které se už kdysi v pivovaru jako deputátní přidělovalo zaměstnancům na přilepšenou k běžné mzdě, věnuje zaměstnancům Plzeňský Prazdroj o Vánocích už téměř deset let.

Jako další vánoční benefit připravil Plzeňský Prazdroj pro své zaměstnance jeden den volna navíc, a 2. ledna 2012 si tak prodlouží novoroční svátky. Ti, kteří budou muset do práce, aby zabezpečili novoroční dodávky piva, dostanou sváteční potravinový balíček a náhradní volno si vyberou jiný den.

Pivo jako benefit dostávají zaměstnanci Plzeňského Prazdroje i u jiných příležitostí v průběhu roku. Celková roční hodnota benefitů udělovaných Plzeňským Prazdrojem na jednoho zaměstnance přesahuje částku 17 tisíc Kč. Plzeňský Prazdroj věnuje svým zaměstnancům každoročně kromě poukázky na pivo v hodnotě 2 500 Kč také roční příspěvek na penzijní připojištění až 6 000 Kč, vstupenky na exkurze do pivovarů Plzeňského Prazdroje a k duševnímu i fyzickému zotavení přispívá poukázkami na kulturní a sportovní vyžití, které letos dosáhnou výše 4 700 Kč. Zaměstnanci rizikových provozů obdrží navíc částku 1 500 Kč na regeneraci organismu. Dlouholetí zaměstnanci se za více než pětiletou věrnost podniku mohou těšit na jednorázovou odměnu ve výši 5 000 Kč a během kulatých výročí obdrží věrní zaměstnanci společně s nepeněžním plněním až 25 000 Kč.

Zdroj: První zprávy.cz

http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/business/zamestnanci-prazdroje-dostanou-vanocni-pivo/


Sládkovi z Budvaru se splnil sen

[středa, 14. prosinec 2011]

Budvar nebo Prazdroj? Nebudu se stavět do tábora ani jedné značky, podstatné ovšem je, že vrchní sládci obou našich nejslavnějších pivovarů jsou absolventy VŠCHT Praha. V Budějovicích má sice inženýr Adam Brož na své vizitce napsáno „výrobně-technický ředitel“, ale že je pěkně postaru vrchním sládkem, zjistí třeba každý návštěvník přilehlé pivovarské restaurace. Jeho podpis s podtitulem „vrchní sládek“ spatří lační návštěvníci hned na první stránce jídelního lístku.

Foto

Rodák z Českých Budějovic zamířil na VŠCHT do Prahy cíleně. Věděl, že potravinářský průmysl je v Budějovicích a kraji vůbec silný a protože se chtěl vrátit, zvolil potravinářskou fakultu. „Budějovický Budvar a práce v něm, to byl v té době jenom sen. Už tehdy to byla firma velmi dobře postavená, prostě prestižní záležitost,“ vzpomíná dneska. Školu absolvoval s červeným diplomem, aniž by měl během těch pěti let slabé chvilky, natož krizi. „Do školy jsem nastupoval s tím, že mě studia baví, že obor chci dělat a dělat dobře, což znamená věnovat patřičný čas a úsilí. Studium jsem nešidil, opravdu jsem mu dal, co šlo, a musím říci, že se mi to vrátilo. Především v jedné věci – spousta lidí říká, že teorie je jedna věc, ale praxe je něco docela jiného. Já to popírám. Teorie dává perfektní základ, pokud je dobře zvládnutá a když přijdete do praxe, která má samozřejmě svá specifika, tak se tyto dvě sféry prolnou, nevylučují se, nepopírají se. Naopak, jsou to dvě doplňkové části, které jedna bez druhé nefungují.

Ani ona pověstná Achillova pata, jímž je pro mnoho mladých lidí po absolutoriu řízení nějakého kolektivu, pro inženýra Brože nepředstavovala velký problém. Jak to? „Ano, na řízení lidí se není možné připravit ze sta procent předem. Ale s praxí to, co na začátku chybí postupně do mozaiky zapadne. Kdybychom řekli, že mě vysoká škola nepřipravila na řízení lidí vůbec, není to pravda.

Tvrdí, že už i na škole se přeci člověk setkává s lidmi na různých úrovních řízení a pokud jen prostě vnímá, ví, že existuje nějaká hierarchie. Že ve společnosti existují autority, že je dobré ctít pomyslnou pyramidu podřízenosti a vzít si z toho zkušenost, i to studenta připravuje na praxi. A byť připouští, že přednášky z oboru komunikace a psychologie řízení by byly užitečné, praktickou část nenahradí. „Ta hlavní příprava, alespoň jak já ji chápu, spočívala v tom, že nás teorie dokonale připravila na všechny procesy. Když jsem přišel do pivovaru, proces jsem dokonale znal a začátek byl jednoduchý. Začínal jsem jako mistr varny, měl jsem pod sebou 17 lidí a oni rychle pochopili, že to co řídím perfektně znám, že vím, o čem rozhoduji a po poměrně krátké době řízení přirozeně fungovalo. To je můj osobní pocit, je samozřejmě jasné, že řízení lidí je hlavně otázka komunikace s nimi. Pokud by někdo své poznatky aplikoval necitlivě a psychologickou stránku podcenil, tak se s úspěchem nesetká.“ Inženýr Brož přiznává, že existovala i některá bílá místa, kdy nevěděl, ale tvrdí, že na takové situace škola prostě nemůže připravit.

Po nástupu si prošel v pivovaru pomyslné kolečko po provozech. Dle tehdejší potřeby pivovaru se mu standardních šest měsíců protáhlo na rok – a nikdy nelitoval. „Byl to dobře investovaný čas. Po dalším roce ve funkci mistra varny jsme ji totiž celou rekonstruovali a já při tom mohl využít znalostí, které jsem právě při ročním kolečku získal. Rekonstrukce, automatizace, nové věci, měl jsem velké štěstí, že jsem u toho mohl být.

Po třech a půl letech na pozici mistra se z inženýra Brože stal technolog, což byla mnohem víc pozice dohlížecí; stal se z něj skutečně specialista napříč výrobním procesem celého pivovaru. „Naše pyramida je velmi nízká, shora – sládek (dnes výrobně-technický ředitel), pod ním podsládek, což je vedoucí výrobního oddělení, a technolog pracuje přímo pod ním. Je to pravá ruka vedoucího výroby a dohlíží na technologické procesy.

I když postoupil po firemním žebříčku, stýskalo se mu po lidech, po každodenní práci s nimi, po řízení. „Po půl roce na pozici mistra varny už člověk dokáže uplatnit principy, kam kolektiv a celé středisko směřovat. Po třech letech, co jsem na varně strávil, už byl vidět výsledek. Lidé fungovali tak, jak měli, předávali si potřebné informace, prostě výsledek se dostavil a to přináší opravdu pocit uspokojení. Technolog – to byla pozice odborného specialisty. Ale samozřejmě i ta mi přinesla své: pronikl jsem do detailu do dalších částí pivovarské technologie. Pocítil jsem také potřebu doplnit si dále vzdělání a začal jsem na VŠCHT Praha studovat v doktorském studijním programu, obor Biotechnologie. Myslím, že je nutné uplatňovat nejnovější vědecké poznatky v praxi a do tématu je potřeba mnohdy proniknout opravdu hluboko. Kontakt se školou jsme jako pivovar nikdy nepřerušili. Manažer a specialista v oboru jsou dva různé světy, avšak výrobně-technický ředitel, tedy sládek, pořád zůstává pivovarským technologem a je potřeba, aby znal nejnovější poznatky.

Je třeba říci, že je inženýr Brož s doktorskými studiji těsně před cílem. Zkoušky už má za sebou, zbývá disertační práce. A nedá mi to, abych se nezeptala, co bude studovat za 10 let, až pocítí, že už není na úrovni doby? „Určitě to bude vzdělávání v oblasti manažerských studií, tato potřeba s ohledem na moji současnou pozici nastává.

Ale vraťme se zpět, protože po třech letech na pozici technologa se z mladého inženýra stal podsládek. Což byla opět řídící funkce, ale vyšší. Řídil 120 lidí a zjistil, že je to obtížnější úkol než poznal jako mistr. Tady má svůj vliv i práce řídících pracovníků o úroveň níž. „Při práci s lidmi je pro mě hlavní, abychom si rozuměli, abychom věděli, o čem mluvíme, tedy jasná a čistá komunikace a vzájemná čitelnost. Setkal jsem se totiž také s tím, že dva lidé bojovali za stejnou věc a přesto vedli spor, nerozuměli si, každý hovořil jinými termíny, zastával jinou filosofii a vypadalo to, že se přou. To velmi komplikuje a brzdí celé řízení na všech úrovních.

Inženýr Adam Brož neomezuje svůj vztah k pivu jen na Budějovický Budvar. „Spousta lidí se ptá, zda my z pivovaru pijeme vůbec pivo jiných značek. Jsem přesvědčen, že Budvar je nejlepší pivo mezi ležáky, i když to zní frázovitě a ne všichni by mi to věřili. Ale aby člověk takové tvrzení vyslovil, musí vědět, co je kolem. Sbírám spolu s mými kolegy, hlavně vedoucím varen a pracovníky výzkumného oddělení zkušenosti nejen v práci, ale působíme na některých světových akcích jako odborní porotci. Aby se člověk mohl stát degustátorem, musí rozlišovat chuti. Máme za sebou degustační zkoušky a musíme umět rozlišit např. různé defekty piva. To je však jenom základ pro to, aby člověk mohl ochutnávat, aby se jeho výsledky a názory braly vážně. To, co následuje potom, když jsme dostali certifikát degustátora, to už je jen dlouhé sbírání zkušeností, cestování a získávání rozhledu v pivním světě. Říkám záměrně rozhledu, protože naše republika a pivo jsou dva neoddělitelné termíny a mnohým se pivo vybaví ihned po vyslovení pojmu „české země“. Ale musím říci, že Česko je silně konzervativním pivním trhem a mnoho českých pivařů netuší, co svět v oblasti piva nabízí. Spousta českých pivařů se fixuje – a pro nás je to dobře – na kvalitní ležáky, které se tu vyrábějí opravdu vynikající, ale už vůbec netuší, co v jiných pivních kategoriích ve světě existuje. Kdyby ochutnali produkty některých velmi odlišných kategorií, ani by nevěřili, že to je také pivo.

Inženýr Adam Brož se letos zúčastnil největší světové akce svého druhu. World Beer Cup se pořádá jednou za dva roky a letos se konal v Chicagu. „Bylo tam více než 90 pivních kategorií a zkušenost s pivy, která chutnají různě exoticky, je velmi zajímavá. Z každé takové akce si člověk odveze nějaký dominující zážitek. Letos to bylo pivo s chutí čokolády, dílo jednoho amerického minipivovaru. Chuti čokolády se docílilo skladbou speciálních sladů. Ten vzorek vzhledem k našim národním zkušenostem byl opravdu výjimečný, chuť čokolády naprosto skvělá a fantastická. Mnozí Češi by ale samozřejmě řekli, že něco takového nemá v pivu co dělat,“ usmívá se vrchní sládek Budvaru.

Při představě, že vzorků na akci bylo zhruba tři tisíce pro více než stovku degustátorů z celého světa, si člověk říká, kolik toho asi musí chudák degustátor ochutnat. „Byli jsme rozděleni do komisí o 9 – 12 lidech, ve dvou intenzivních degustačních dnech se degustovalo tak 10 – 15 kategorií a od každého 5, 10, 15 vzorků, některé kategorie byly ještě méně početné. Počet degustovaných vzorků se mohl pohybovat kolem stovky. Neutralizovali jsme vodou a bílým pečivem.

Inženýr Brož považuje za nesmírně zajímavou pivní zemi Belgii. Neopomíjí samozřejmě ani Německo, ale v Belgii jsou piva mnohem odlišnější od našich. „Jsou to piva spontánně kvašená speciálními kulturami, které jsou charakteristické mikroflórou některého regionu. To, co rozhodně stojí za ochutnání, jsou piva typu Lambic a pak piva, kde se do technologie kromě surovin pivu blízkých přidává i ovoce. Základem je pořád Lambic, ale přidává se například malina, višeň, broskev, černý rybíz a další druhy. Malina je velmi zajímavá, chuťově nesmírně výrazná. Ale mám zkušenost, že když takové pivo ochutnali Češi – a nikdy tomu nebylo jinak – tak tvrdili, že je to limonáda.

Inženýr Adam Brož je desátým sládkem Budějovického Budvaru. Jeho předchůdce strávil na této pozici 24 let. Pokud by šlo všechno stejně, tak má pan inženýr před sebou ve funkci ještě více než dvě desítky let. „Takhle se na to nedívám. Můj předchůdce po takové době zvládal všechny rutinní záležitosti naprosto bezpečně, v podstatě se dalo říci, že ho nemohlo nic překvapit, ale nečekané situace život přináší vždycky, i po takové době. Pracovali jsme spolu nějaký čas, já na jiných pozicích, on jako vrchní sládek, neboli výrobně-technický ředitel. Čerpal a filtroval jsem pro sebe z této zkušenosti důležité momenty, ale filosofii řízení a to ostatní si tvořím samozřejmě sám. Víte, každý rok na téhle pozici je nová zkušenost a pro pivovarníka je to velmi vysoké ocenění. A přidám-li k tomu, že jde o Budvar, tím spíš. Je to pivovar v místě mého bydliště, citová vazba vznikla už dávno. Pak jsem do pivovaru přišel, poznal lidi… Firma není jenom to zařízení, to jsou hlavně ti lidé. Myslím, že je tady co mít rád.

Zdroj: VŠCHT Praha

http://www.vscht.cz/homepage/absolventi/success/broz


Letos poslední, již deváté farmářské trhy proběhnou v sobotu ve dvoře Rožnovského pivovaru. Na co se můžete těšit?

Tento trh bude v duchu vánočním – plný koled a tradičních dobrot - nebudou chybět klobásky a domácí uzeniny, sýry pařené i uzené, koření, ke koupi bude zelenina, česnek, mák i ořechy – prověřené domácí kvality. Kdo má rád sladké, ocení tradiční frgály, štramberské uši, perníčky, med i medovinu nebo domácí čaje. Nebudou chybět ani konopné masti a pivní kosmetika, dobová košťata i pometla, stromky a okrasné křoviny. Také přijede několik výrobců zabijačkových specialit.

K masovému základu přijdou k chuti výborná kvasnicová piva Rožnovského pivovaru, a to světlé pivo Radhošť, polotmavý Rothschild, černý Čert, medové pivo dvakrát prokvašené. Novinkou na vánoční tabuli bude kvasnicové pivo Popper – 16° ležák.

Když budete mít chutí a vůní dost, můžete se projít. Vánoční atmosféra let minulých na vás dýchne ve Valašském muzeu v přírodě. V 1. patře se nachází výstava Psáno o vánocích, prezentující sbírku pohlednic s vánoční tématikou ze sbírkového fondu muzea. K vidění je na 200 pohlednic z let 1910 – 1950.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Vlaďka Horáčková

http://www.novinky.cz/vase-zpravy/zlinsky-kraj/vsetin/2910-8397-roznovsky-pivovar-uvari-na-vanoce-novinku.html


Pivo, které chutná po pomeranči, mandarinkách nebo po hřebíčku, vaří stále více českých pivovarů. Navazují na dlouhou tradici a učí se od zemí, kde se vánoční piva vaří bez přerušení po staletí. Třeba od Belgie.

České pivovary se rychle vracejí ke staré tradici, vaření speciálních vánočních piv. Jejich speciály jsou, jak to vyžaduje už základní pivní klasifikace, silnější než tradiční produkce a experimentuje se u nich s řadou různých příchutí - od karamelu až po mandarinku, kterou letos zkouší specialista přes pivní speciály, pivovar v Náchodě.

Že mají úspěch jasně dokazuje situace na trhu. "Zatímco dříve se speciální piva dělala v malých pivovarech, v současnosti se jimi začínají zabývat i pivovary velké," upozorňuje Karel Kosař z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Za vánočním pivem se často musí až ke zdroji

Vánoční piva však mají i mezi speciály výlučné postavení. Jsou to piva, která se vaří jen jednou do roka - a když se vyprodají, tak už prostě nejsou. Až příští rok, pokud se pivovar rozhodne, že vsadí na tutéž chuť. V Česku to ještě není zcela zvykem, i když jsou tu pivovary, které se ke stejným chutím vracejí už po léta.

Třeba minipivovar Groll z Plzně, který od roku 2008 vaří už vyhlášený vánoční speciál Kapr. "Pro náš vánoční speciál s obsahem alkoholu 8 % je typická černá barva piva, která koresponduje s bohatou pěnou. Po prvním doušku je nejprve cítit klasická pivní chuť, která se rozlije do lahodné hořkosti, a pak karamelové aroma, které naladí vánoční atmosféru," říká Marek Bešta z tohoto plzeňského minipivovaru.

Tak jako u řady jiných malých značek bohužel možnost vychutnat si jejich vánoční pivo nemá každý. Většina se ho vytočí v místním pohostinství. U větších pivovarů věnujících se výrobě speciálů, jako je například broumovský Opat, který letos na vánoční trh posílá speciál s vůní pomeranče a hřebíčku a také "mandarinkové" pivo, to naštěstí neplatí.

Belgická piva běžně zrají měsíce i roky

I když se výroba vánočních speciálů v Česku utěšeně rozvíjí, ve srovnání s jinými zeměmi je tento obor pivovarnického podnikání u nás stále ještě v plenkách. Vyhlášené jsou především vánoční speciály z Belgie. Jejich specifické chuti nahrává nejen jiný styl vaření piva - belgické pivovary při přípravě svých speciálů mnohem častěji než české volí takzvané svrchní kvašení.

"V Belgii je kultura vaření vánočních velmi silná. Tato piva se obvykle vaří už rok předem kolem Mikuláše, a pak rok leží v sudu, než se lahvují," říká Robert Demeter, pivní sommelier z pražské restaurace Les Moules, která se na belgická piva specializuje. Zrání jim prospívá, 95 procent belgických piv se podle Roberta Demetera připravuje za pomoci svrchního kvašení.

Na rozdíl od českých pivovarů, které zatím s chutí svých vánočních speciálů často experimentují, jsou ty belgické tradiční výrobek. "Pivovary mají ve sladových bankách uloženy své slady a jednou do roka z nich uvaří pivo, které je stejné jako řadu let předtím," říká Robert Demeter. "Každý pivovar tak má svou chuť, kde které se mohou jeho zákazníci vracet."

Jeho oblíbené pivo? Jmenovat jen jedno prý není jednoduché: "Narazili vánočního Buccaneera. To je pivo, které voní příjemně po švestkách a po skořici. A co je opravdová bomba, to je dva roky odleželý Gulden Draak vintage, to je opravdu kvalitní černé pivo."

Zdroj: iHNed.cz | Autorka: Radka Hrdinová

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-54187760-jak-chutnaji-vanocni-pivni-specialy-po-koreni-karamelu-i-ovoci


Obliba českého tmavého piva v zahraničí výrazně roste. Za posledních 12 měsíců zaznamenal pivovar ve Velkých Popovicích nárůst prodejů Černého Kozla především v zemích bývalého sovětského svazu. Největší úspěchy sklízí v Rusku. Čím dál populárnější tmavé varianty se tu vypije téměř desetkrát tolik co v Čechách.

V Rusku vypili o 10% Černého Kozla víc než loni

Ze všech zemí bývalého sovětského svazu jsou prodeje nejvyšší v Rusku, kde se za posledních 12 měsíců vypilo téměř 600 tisíc hektolitrů Černého Kozla. Obliba tmavého piva zde přitom stále stoupá. Za poslední dva roky vzrostl podíl této značky vůči jiným pivům na regálech obchodů a zároveň stoupl počet distribučních míst v celém Rusku. Díky tomu došlo k 10 % nárůstu spotřeby oproti stejnému období loňského roku. Kromě Ruska se velkopopovickému pivu vede dobře i v dalších postsovětských republikách.

Obliba Černého Kozla ve Finsku

Spokojenost ve velkopopovickém pivovaru vládne i díky oblibě v dalších evropských trzích. Po České republice, kde se vypije přes 12 milionů Černých Kozlů ročně, je druhým největším trhem Finsko. Tam se ročně doveze téměř 2,5 milionu piv této varianty připravené ze směsi speciálních tmavých sladů. „Ve Finsku je Kozel nejpopulárnější „nedomácí“ značkou a představuje symbol celé kategorie tmavých piv,“ vypočítává brand manažer Velkopopovického Kozla Vladimír Vaněk.

Černý Kozel se vyváží na tři kontinenty

Celkem se Černý Kozel exportuje do 30 zemí na třech kontinentech. Oproti loňskému roku přibylo 7 zemí, do kterých se začalo velkopopovické pivo v návaznosti na úspěchy v jiných zemích nově vyvážet. Mezi nejzajímavější destinace patří například Izrael, Ázerbájdžán a Jižní Korea.

Největší nárůst prodejů evidují Velkopopovičtí ve Švýcarsku, na paty jim ale šlapou země z dálného východu – Kyrgyzstán, Kazachstán a Korea.

Velkopopovický Kozel sklízí ocenění v pivních soutěžích

Za hranicemi si Černého Kozla ale neoblíbili náhodou. V České republice je Velkopopovický Kozel Černý vedoucím hráčem na trhu tmavých piv a o jeho kvalitách svědčí skutečnost, že pravidelně boduje v nejrůznějších soutěžích. Zlatá medailová ocenění získal například na Mezinárodním pivním mistrovství v Austrálii a na mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Belgii. Minulý rok si připsal na mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards stříbrnou medaili v kategorii tmavých piv.

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla


Po loňském propadu prodeje piva, vyvolaném růstem spotřební daně i cen surovin, začíná poptávka opět růst. Lídr domácího trhu Plzeňský Prazdroj očekává v příštím roce nárůst poptávky o jedno až dvě procenta. "Je nyní na nás podchytit poptávku a nabídnout lidem nové produkty. Nemůžeme spoléhat výhradně na prodej ležáku. Musíme nabízet nové věci, nové příchuti," říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman.

Foto

LN V Česku působíte v čele Plzeňského Prazdroje již dva roky. Naučil jste se již, jak "správně" pít české pivo?

Správně pít? Myslím, že jsem to již odpozoroval. Byl to nejjednodušší úkol, kterému jsem čelil. Pravdou ale je, že české pivo jsem měl rád již mnohem dříve, Pilsner Urquell patřil vždy k mým nejoblíbenějším. Když ale vidíte, jak skutečně se české pivo vaří, jaký důraz je kladen na kvalitu a každý detail, který by ji mohl ovlivnit, tak si uvědomíte, jak unikátní produkt to je. V minulosti jsem pracoval v pivovarnictví v jiných zemích, ale s takovým přístupem k výrobě jako zde jsem se nikde nesetkal. A to samozřejmě ovlivňuje i můj požitek při konzumaci. Když zajdu do hospody, vím, že dostávám skutečně maximálně čerstvé pivo.

LN Kolik piva vlastně vypijete?

Týdně zhruba pět až deset piv. Záleží na tom, jak moc jsem zaneprázdněn.

LN Jestli byla změna konzumace piva nejmenší úkol, kterým dalším jste čelil a které byly a jsou nejtěžší?

V Česku i na dalších evropských trzích dochází k proměně trhu s pivem. Upřímně si myslím, že pivovarníci podcenili dopady hospodářské recese na trh s pivem. Poptávka po pivu se odvíjí od příjmu lidí. V době krize lidé začali šetřit a návštěvy hospod přece jen omezili. Namísto toho, aby chodili do hospod, zůstávají doma. Tento trend byl zřejmý již dříve, krize ho ale výrazně prohloubila. Lidé si chtějí kupovat pivo domů, tomu musíme přizpůsobovat distribuci i balení. Stále populárnější je pivo v plechovkách či PET lahvích. Konzumenti navíc chtějí stále větší výběr. Až dosud dominovala poptávka po tradičním ležáku. Spektrum chutí se ale rychle rozšiřuje. Lidé si žádají nové chutě a my se jim snažíme vyhovět.

LN Připustil jste, že dopady krize pivovarníci podcenili. Jak jim ale mohou nejefektivněji čelit – snižováním cen, nebo inovacemi chutí?

Určitě kombinací obou nástrojů. Když hovoříme o cenách, je nezbytné vzít v potaz růst cen piva vyvolaný navyšováním spotřební daně v minulém roce. Za normálních okolností vede navyšování daní ke snižování spotřeby. A to jsme zaznamenali i my. V roce 2010 poklesly prodeje piva o šest až sedm procent. S něčím podobným se přitom trh s pivem v minulosti nesetkal. Lidé začali být i přirozeně vybíraví. Museli jsme se proto přizpůsobit. Investovali jsme do našich značek.

LN Které značky piv přestály pokles nejlépe?

Ve střednědobém horizontu se dařilo zejména prémiovým značkám. Pilsner Urquell dokázal projít krizí bez výrazných ztrát a letos jeho prodeje již opět rostou. To je značka, která má své loajální zákazníky v každé době.

LN Dalo by se přitom očekávat, že v době krize začnou lidé šetřit na výdajích za pivo a alkohol, tedy za zboží, které není k životu nezbytně nutné. Skutečně jste tento efekt nezaznamenali?

Ale ano. Zaznamenali jsme, že klesal byznys hospod. Lidé do nich začali chodit méně a také v nich začali méně utrácet.

LN O jak výrazný pokles šlo?

Počítáme-li, že průměrný Čech zavítal v předkrizové době do hospody třikrát týdně, v krizi se počet návštěv snížil na dvě. Tím došlo i k poklesu prodejů piva. Na druhou stranu jsme ale zaznamenali nárůst spotřeby piva v domácnostech.

LN Jak se za poslední dva roky změnil poměr prodaného piva čepovaného a piva v lahvích či plechovkách?

Objem čepovaného piva mírně klesá. Celkový podíl těchto dvou segmentů je v podstatě vyrovnaný, hovoříme-li o českém pivním trhu jako celku. V Plzeňském Prazdroji ale zaznamenáváme, že více piva se nakupuje pro domácí spotřebu.

LN Krize postihla zejména západoevropské trhy, které jsou pro vás strategické. Nezačínáte se v souvislosti s další očekávanou krizí rozhlížet jinde?

Největší poptávku zaznamenáváme stále v Evropě. Je to i tím, že plzeňský ležák nejlépe vystihuje chuť evropských konzumentů. Samozřejmě se ohlížíme po příležitostech v rostoucích regionech Latinské Ameriky a Asie. Vlastně ještě než jsem přišel do Česka, otevřel jsem dveře Pilsner Urquell na jihokorejský trh. Dnes se mu tam daří velmi dobře.

LN Česko bývá kritizováno za to, že jeho ekonomická závislost na EU je příliš velká. I vy přiznáváte, že většina vašeho exportu míří na západoevropské trhy. Nenastává nyní čas zkusit se více prosadit v Asii, zejména na čínském trhu?

Je skutečností, že potenciál čínského trhu je obrovský. Když se podíváte na skupinu SAB Miller, jejíž jsme součástí, náš růst vychází právě z asijských a latinskoamerických trhů. Je ale třeba mít na paměti, že piva jako Pilsner Urquell mají prodejní potenciál zejména na severní polokouli. Proto musíme i nadále vyhledávat příležitosti zejména v Evropě, ale také v oblasti Blízkého východu.

LN Znamená to, že lidé v Číně a na jižní polokouli nemají šanci naučit se pít "plzeň"?

Domnívám se, že lidé zejména ve velkých městských aglomeracích, například v Pekingu, mu postupem času na chuť přijdou. Když se ale bavíme o Číně, je třeba si také uvědomit, že cena piva na místním trhu je velmi nízká. Je to trh s jedněmi z nejnižších cen piva na světě. To, že si za značku Pilsner Urquell účtujeme více, má opodstatnění. Tato značka prostě nabízí větší hodnotu.

LN Mnoho podniků se snaží v době recese co možná nejvíce rozšířit exportní kanály, protože domácí poptávka je a podle všeho i bude nedostatečná. Neměl by i Plzeňský Prazdroj začít více uvažovat o snižování závislosti na domácím trhu?

Moje filozofie je taková, že není možnost "vyexportovat se" z ekonomického problému. Každý se musí snažit zejména optimalizovat výrobu. Konkrétně my klademe důraz na vybudování takového portfolia produktů a služeb, abychom byli připraveni reagovat na proměny trhu. Za poslední rok jsme výrazně zlepšili služby pro naše zákazníky i náš obchodní model. Snížili jsme náklady. To vše děláme proto, abychom mohli dále investovat jak do lidí, tak do našich značek.

LN Letos jste začali obchodníkům nabízet prodej přes telefon. Jak se osvědčil?

S testováním prodeje přes telefon jsme začali v létě a plošně jsme je spustili od počátku listopadu. Funguje to tak, že naše telefonní středisko zaznamená a zpracuje veškeré objednávky od jednotlivých provozovatelů hospod a dalších obchodníků. Zjistili jsme, že fáze přijímání objednávek má v prodejním cyklu nejmenší přidanou hodnotu, proto se s ní musíme vypořádat co možná nejefektivněji. Naši obchodní zástupci se díky tomu mohou věnovat zákazníkům, mohou s nimi více probírat možnosti, které povedou ke zvýšení prodejů piva.

LN Co konkrétně obchodní zástupci s majiteli hospod řeší?

Například je školí, jak správně zacházet s čepovaným pivem. Také se snaží nacházet uplatnění pro další značky z našeho portfolia, a rozšiřovat tak i nabídku hospod. Když vidíme, že mezi návštěvníky dané restaurace či hospody je více žen, nabídneme jim například naši značku Frisco. Má brusinkovou chuť a je mezi ženami populární.

LN Kolikrát během dne zazvoní ve vašem telefonním objednávkovém středisku telefon?

Jen občas. Většinou voláme my našim zákazníkům. Nečekáme, až zavolají. Oni vědí, že my se ozveme.

LN Kolik telefonátů uskuteční pracovníci vašeho střediska?

Odpovím takto. Během týdne zaznamenáme kolem 25 tisíc objednávek. Telefonátů za tu dobu uskutečníme zhruba dvojnásobek.

LN Dokážete na základě objednávek piva posoudit, zdali skutečně můžeme očekávat novou vlnu hospodářské krize?

Zaznamenali jsme mírný pokles spotřeby. Zatímco dříve vypil jeden Čech ročně v průměru 170 litrů piva, nyní je tento průměr 143 litrů. My v Plzeňském Prazdroji nyní pozorujeme opětovný mírný růst. Domnívám se, že jsme se již odrazili ode dna a trh se stabilizoval. V příštím roce očekáváme růst trhu o jedno až dvě procenta. Je nyní na nás podchytit poptávku a nabídnout lidem nové produkty. Nemůžeme spoléhat výhradně na prodej ležáku. Musíme nabízet nové věci, nové příchuti. Jen tak můžeme růst.

LN Pilsner Urquell definujete jako super prémiovou značku. Neznemožňuje vám to lépe pracovat s jeho cenou a v době krize ho i výrazněji zlevnit?

Pivo je zde pořád velmi dobře dostupné. Cena piva není v Česku problém. My musíme naše zákazníky přesvědčit, že za inovace a nové produkty jim stojí naopak si připlatit. Důraz na inovace je základem našeho snažení. Podívejte se například na rozmach piva v PET lahvích. Před dvěma lety jsme tyto lahve vůbec nenabízeli, a dnes činí pět procent našich prodejů a v příštím roce jejich podíl vzroste na sedm procent. Prodeje piva v plechovkách jsme dokázali letos zdvojnásobit.

LN Při předpovědích, co přijde příští rok, zmiňují obchodníci nejčastěji zdražování vyvolané zejména zvyšováním DPH. Plzeňský Prazdroj již od prosince zvedl cenu svých piv v průměru o 2,5 procenta. Je to letos již podruhé – na začátku roku jste zdražili o dvě procenta. Bude Plzeňský Prazdroj zdražovat i v příštím roce?

Letošní navyšování cen souviselo do velké míry s růstem cen vstupů. Zvyšování DPH ovlivní ceny jídla, nikoliv alkoholických nápojů. Jediný dopad tak vyšší DPH bude mít na cenu nealkoholického Birellu. Půllitr Birellu by měl podražit o 50 haléřů.

Doug Brodman

V čele Plzeňského Prazdroje působí od listopadu 2009.

V pivovarském světě pracuje již dvacet osm let.

V roce 1999 nastoupil do společnosti Miller Brewing Company, která působí na trhu v USA jako součást globální skupiny SABMiller.

Od roku 2006 vedl nejprve společnost Miller Brewing International, poté Market Development Americas.

Vystudoval management na univerzitě St. John's v New Yorku, v Česku je i s rodinou, tedy s chotí Terry a dcerou Jennifer.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: František Bouc | Foto František Vlček

http://byznys.lidovky.cz/leti-plast-i-plech-prazdroj-prodava-pivo-uz-i-telefonicky-pm0-/firmy-trhy.asp?c=A111212_171707_firmy-trhy_nev


Jako úspěšný hodnotí letošní rok středomoravské pivovary Holba, Zubr a Litovel. Závodům se podařilo navýšit odbyt, u některých značek se zvýšil až o deset procent. Přesná čísla prodejů však pivovary, které dohromady každoročně vystaví do jednoho milionu hektolitrů piva, nezveřejnily. Vzhledem k očekávaným turbulencím na trhu je zatím předčasné dělat prognózy prodejů i na příští rok.

"Všechny tři značky si dlouhodobě drží stabilní podíly na trhu. Na střední Moravě jim patří až dvě třetiny trhu, záleží na oblastech. K nejsilnějším patří Olomoucko, Přerovsko, Zlínsko, oblast Jeseníků a východní Čechy. V příštím roce plánujeme rozšíření distribuce do přilehlých regionů," uvedla mluvčí pivovarů Hana Matulová.

Pivovaru Litovel se podle ní letos podařilo lépe se prosadit v zahraničí. "Holba zase úspěšně rozšířila distribuci v rámci České republiky," uvedla mluvčí.

Podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven výroba jeho členských pivovarů za letošní tři čtvrtletí vzrostla meziročně o jedno procento, a to po osmiprocentním propadu za celý minulý rok. Výstav členů pivovarského svazu představuje zhruba 85 procent veškeré tuzemské produkce piva.

Zdroj: Olomouc.cz

http://zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Pivo-letos-chutnalo-stredomoravskym-pivovarum-vzrostl-odbyt-az-o-deset-procent-17424


Regionální pivovary letos nabízejí ještě pestřejší výběr neobvyklých piv než minulý rok. Spoléhají na to, že lidé mají před svátky větší zájem o silnější a dražší piva. Speciály s nestandardními příchutěmi jsou dárkem, který s radostí rozbalují především muži.

Pivovarníci se rádi odvolávají na tradiční receptury vaření piva, někteří ale také rádi zkoušejí nová, jinak ochucená.

Tři větší domácí pivovary v Pardubickém kraji letos navařily povětšinou silné vánoční speciály a doufají, že po létě, kdy je poptávka lidí po pivu nejvyšší, budou také letošní Vánoce druhou prodejní špičkou roku.

V Měšťanském pivovaru v Poličce nabízejí podobně jako o Velikonocích speciál s názvem Eliška. Je to tmavé pivo s hustou pěnou o průměrném extraktu 13 a půl procenta, kterému vyvažují karamelovou nasládlost vyšší hořkostí. Vymyslel ho sládek Petr Kaluža. "Naposledy jsme uvařili 240 hektolitrů. I tak malé množství piva potěší, pokud se dobře prodává," řekl ředitel poličského pivovaru Karel Witz.

Pivní adventní kalendář? To je jedna láhev na každý den

Na pivo černé jako noc láká pardubický Pivovar Pernštejn, který na vánoční období přichystal dárkové balení velice oblíbeného černého piva Porter. Ten je součástí vánočního hodování na Pardubicku už 120 let. Díky svým čokoládovým a karamelovým chuťovým tónům patří k těm málo pivům, které se ke sladkostem přímo doporučují.

"Připravili jsme také designem nový multipack pro značku Pernštejn. Zároveň předpokládáme značný zájem o náš nový výrobek - speciální čtrnáctistupňové pivo Pardubický Taxis," řekl ředitel pivovaru Jan Kvasnička.

Hlinecký Pivovar Rychtář nabízí svůj patnáctistupňový světlý speciál a před letošními Vánocemi přišel s novinkou v podobě speciálního balení dvaceti různých piv nazvané Pivní adventní kalendář. Kromě piv Rychtář Standard a Rychtář Premium obsahuje také piva z regionálních pivovarů Černá Hora, Jihlava, Klášter, Protivín, Uherský Brod a Vysoký Chlumec.

"Je ideálním dárkem pro všechny milovníky piva," řekla obchodní ředitelka Pivovaru Rychtář Lenka Vedrová. Princip Pivního adventního kalendáře je obdobný jako u těch čokoládových - na každý den od 5. do 24. prosince je pro jeho majitele připravena jedna láhev.

V Hradci uvaří i pivo s tabákovým medem

Rychtář nabízí i limitovanou várku Čertovského speciálu, což je šestnáctistupňové pivo charakteristické temně červenou barvou. A to díky čistě přírodnímu výtažku z červených hroznů. Speciální čertovsky dobré pivo připravili sládci pivovaru v Jihlavě a čepují ho hospodští v 70 hospodách ve východních Čechách.

V Hradci Králové bude vařit majitel minipivovaru Milan Rambousek ještě pozoruhodnější pivo.

Jeho tabákový speciál bude zrát až do ledna. "Pivo s tabákovým medem je exkluzivní a jedinečné. Budu ho vařit 27. prosince, protože teď mám pivovar plný až po střechu," řekl.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený

http://pardubice.idnes.cz/pivovary-nabizeji-na-svatky-lahudky-chutnaji-po-tabaku-i-hroznech-1cu-/pardubice-zpravy.aspx?c=A111209_1698439_pardubice-zpravy_mav


Pivovaru Rakovník se daří. Loni ho koupila nadnárodní skupina obchodníků s pivem s hlavními aktivitami v Rusku. Prošel rekonstrukcí, změnil vzhled etikety a vaří třikrát víc piva než loni. S modernizací souvisí i plán na zřízení bytů pro dojíždějící zaměstnance v objektu pivovaru.

"Kromě tradičního Bakaláře jsme začali vařit značky Pražačka a Černovar, které pro našeho obchodního partnera dosud vyráběl v licenci jiný český pivovar," uvedl generální ředitel firmy Pavel Gregorič.

Pivovar podle něj již déle než rok prochází rekonstrukcí a modernizací. Začal stáčet pivo do nových lahví, změnil vzhled etiket a obměňuje vybavení restaurací.

Do stáčíren piva nový majitel investoval několik desítek milionů korun a postupně modernizuje další provozy. Kromě uvedených značek, které jsou na ruském trhu prodávány již několik let, začne pivovar do Ruska vyvážet vlastní kmenovou značku piva Bakalář.

Polovinu rakovnického piva vypijí Rusové

"Pro některé zákazníky v Rusku bude Bakalář novinkou, přestože se do bývalého Sovětského svazu v minulých letech vyvážel," poznamenal Gregorič a doplnil, že pivo do Ruska neputovalo v takových objemech ani na tak prestižní trh, jakým je hlavní město Moskva.

"Do zahraničí směřuje zhruba polovina roční produkce pivovaru, z toho přibližně 70 procent představují vývozy značek Pražačka a Černovar," vysvětlila ředitelka marketingu pivovaru Drahoslava Pittnerová. Podle ní se pivovaru daří navyšovat prodej i na tuzemském trhu.

Rusové investují do českého piva, chutná jim

Jiný ruský investor koupil v roce 2010 i pivovar Podkováň u Mladé Boleslavi. Odborníci se domnívají, že Rusové skupují české pivovary proto, aby uspokojili svou domácí spotřebu.

"Chtějí pivo vozit do Ruska, kde je hodně oblíbené," myslí si Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Domácí trh je naopak podle Veselého přesycen a pro malé pivovaru není lehké se uchytit.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Michal Novotný

http://praha.idnes.cz/pivovar-rakovnik-se-rozviji-a-chysta-byty-pro-zamestnance-pa1-/praha-zpravy.aspx?c=A111128_1691643_praha-zpravy_sfo


Zlatavý mok má v okolí želivského kláštera velkou tradici. Nově obnovený pivovar nabídne několik druhů piv a chystá se i experimentovat. Správce kláštera by rád do regionu přilákal více turistů, aby klášter znovu vzkvétal.

První zmínky o vaření piva v želivském klášteře jsou z roku 1617. Novým varnám a celému zázemí pivovárku slavnostně požehnal želivský opat Bronislav Ignác Kramár.

Do opraveného pivovaru přišly nahlédnout desítky zvědavců. Ti mohli samozřejmě z prvních várek klášterního moku i ochutnat a nechat se provést sklepeními sládkem Jiřím Novákem.

Pivovar nabídne přírodní nefiltrované a nepasterizované pivo. "Minipivovar je specifický také tím, že můžeme experimentovat a vymýšlet různé druhy piva. Třeba s medem či kávovými boby," řekl sládek. Pivovar bude držet tradiční postupy výroby moku.

Šest druhů sladu, tři chmele

Varny mohou vyrobit najednou maximálně 250 litrů piva. První várka želivského piva se po rekonstrukci v pivovárku začala znovu vařit letos na magické jedničkové datum 1. listopadu.

"Od té doby jsme navařili šestnáct várek," dodal Novák. Za rok se podle něj počítá s produkcí až 400 hektolitrů zlatého moku. Klášterní pivovar bude vařit světlá, tmavá i polotmavá piva podle upravených původních historických receptur.

K tomu využije šest druhů sladu a tři druhy chmele. Kromě žateckého to bude i chmel z Nového Zélandu či z Ameriky. Pro výrobu piva bude částečně využívat i vody z pramene Haštalu, po kterém některé druhy piv i nesou název.

"Pivo je výborné, nejvíc mi chutná kvasnicové světlé. Je dobře, že vznikají malé pivovary, které oživují nabídku těch velkých," sdělil Daniel Pech z Pelhřimova.

Chceme přilákat turisty, plánujeme i restauraci

Klášterní pivovar ukončil znovuobnovený provoz po šesti letech v roce 2009 kvůli zastaralým technologiím. Výroba piva podle původní receptury byla po dobu oprav přesunuta do humpoleckého rodinného pivovaru Bernard.

"Hlavním cílem bylo vybudovat zážitkový pivovar, čímž chceme podpořit turismus, aby lidé nepřijeli jen kvůli klášteru, ale aby zde nalezli i další zajímavost," vysvětlil jednatel pivovaru a správce kláštera František Marek.

Podle starosty Karla Chmela má Želiv a okolí turistům co nabídnout i mimo klášter. "V okolí je spousta přírodních krás i cyklostezky," jmenoval starosta. Do budoucna by chtěl Marek zajistit i ubytování pro turisty a vybudovat restauraci. Rekonstrukce pivovaru vyšla na 2,5 milionu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Michal Kolařík

http://jihlava.idnes.cz/do-zelivskeho-klastera-se-slavnostne-vratila-vyroba-piva-pms-/jihlava-zpravy.aspx?c=A111211_184817_jihlava-zpravy_brm


Speciální piva jsou na vzestupu. Byly dosud doménou především nejmenších pivovarů. Své portfolio vícestupňových nebo speciálních piv teď rozšiřují i velké pivovary.

Na trhu by se mohly objevit nové značky piv jako je například Zlatopramen Molotov, Zlatopramen Lemon Crush, G2 nebo Fenix od Plzeňského Prazdroje. Pivovary si už nechaly jejich názvy registrovat na Patentovém úřadě. Už v těchto dnech mají pivaři k dispozici i třeba pivo IPA z produkce Pivovaru Vyškov.

Je zřejmé, že posílením nabídky speciálních piv se trefí do velké mezery na trhu. Už nyní klesá spotřeba výčepních piv a jen mírně roste podíl ležáků. Oproti tomu speciální nebo spíš netradiční piva mají sice podíl ze všech nejmenší, ale obrovsky rostou.

Loni se v Česku uvařilo celkem 17,1 miliónu hektolitrů všech piv, z toho tvořily speciály jen 0,4 procenta. Ale jen za letošních prvních sedm měsíců vzrostl meziročně jejich prodej o 69 procent.

Inspirace v Německu zabrala

Úspěšný byl například letní nástup značky Staropramen Lemon Cool. Obdoba německého radlera – tedy směsi klasického výčepního piva s limonádou (nejčastěji citronovou) šla na dračku, ve smíchovském pivovaru dvojky trhu Staropramene nestíhali toto pivo vařit. A podle lidí z branže bude příští rok ve znamení podobných značek i od jiných pivovarů.

Jednička trhu Prazdroj kontruje pomerančem – podle informací z mediálních agentur už zadal přípravu marketingové kampaně na podporu nové značky, kterou bude vařit s využitím pomerančové kůry. Zástupci pivovaru jakékoliv údaje tají. A to platí nejen pro Prazdroj, ale i další producenty. Například Heineken, který si nechává registrovat různé modifikace značky Zlatopramen. A novinku ve vší tichosti připravuje i Budvar.

Zajímavé a speciální značky piv jsou samozřejmostí pro nejmenší pivovary a ti velcí najednou zjišťují, že mezi lidmi jsou stále oblíbenější. Snaží se tomu tedy přizpůsobit,“ komentuje nejnovější situaci na trhu viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů a majitel Pivovaru Kocour ve Varnsdorfu Jan Kočka.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-54129560-ceske-pivovary-nasly-zlaty-dul-trh-tak-zaplavi-rada-specialnich-piv


Budějovický Budvar uvedl do zkušebního provozu stáčírnu pětilitrových soudků za čtyři miliony korun od německé firmy Esau & Hueber. Zařízení má kapacitu 300 soudků za hodinu. Pivo v těchto obalech dodává pivovar na trh již přes deset let, dosud ale jejich plnění probíhalo v Německu. Loni v nich Budvar prodal 2800 hektolitrů ležáku, z toho asi 75 procent směřovalo na export. Nejvíce k našim západním sousedům.

Plnění soudků přímo v pivovaru nám umožní rychleji reagovat na požadavky zákazníků, dovolí stáčet i malé akční série a sníží ekologickou zátěž na výrobu, neboť zcela odpadne transport piva do stáčírny v Německu a plných soudků zpět do pivovaru,“ řekl manažer Budvaru Dalibor Čáp.

Zdroj: Euro | Autor: David Vagaday

http://www.euro.cz/id/1lmim2avo7mzz1egg2dwhxc0vh/detail.jsp?id=105380


Adventní čas je v plném proudu, a tak není divu, že i v Radničním pivovaru zavonělo pivní kouzlo Vánoc. Pro všechny štamgasty a milovníky dobrého piva je od pondělí na čepu polotmavý Vánoční zázvorový speciál s medem. A že je o pivo velký zájem dokazují sami návštěvníci pivovaru. Za první dny už výtoč pivního speciálu konkuruje stálé nabídce, která je v Radničním pivovaru na čepu.

Pilně se tedy ochutnává spodně kvašený speciál – tradičně nefiltrovaný a nepasterizovaný. Pivo má jedinečnou polotmavou barvu lesního medu, ve vůni dominuje čerstvě strouhaný zázvor a chuť je sladová s medovým dozvukem.

Hlavní sládek Jaroslav Dorážka se tentokrát rozhodl zkombinovat dvě tradiční suroviny, které se na výrobu vánočních pivních speciálů používají. Zatímco čerstvý nastrouhaný zázvor se přidával v konečné fázi chmelení, med se dodával až do samotné spilky při kvašení. A protože si pečlivě vybíráme veškeré ingredience, které do piva přijdou, použili jsme med od malého včelaře pana Pittauera z Vysočiny.

Kromě Vánočního speciálu pro Vás máme pozvánku na Vánoční pivní besídku, která se koná v sobotu 10. prosince mezi 15 – 22 hodinou v pivovarském salonku Radničního pivovaru. Pivotéka Pivní rozmanitost z Prahy přiveze bohatou pivní nadílku točených a lahvovaných speciálů ze zahraničí i Čech. Takže malý tip, jak strávit příjemné odpoledne a ještě koupit zajímavé pivní kousky někomu pod stromeček.

A na závěr jedna adventní rada nad zlato - jestli si chcete odpočinout od shánění dárků, pečení cukroví, řezání stromečků a lovení kaprů, seběhněte těch 24 schodů do Radničního pivovaru a užijte si s námi chvilku klidu nejen nad Vánočním speciálem.

Tisková zpráva Jihlavského radničního právovárečného pivovaru


Pivovar Litovel navštívil prapravnuk jeho zakladatele, který si v minipivovaru dokonce uvařil svoje pivo. K návštěvě Aleše Nováka i jeho rodinu zlákala vzpomínka na otce jeho praděda Josefa Svozila ze Seničky, který měl největší zásluhu na vzniku pivovaru před 118 lety a významně se zapsal do historie i vedení podniku.

I když se pan Novák výrobě piva profesně nevěnuje, tradiční výrobu zlatého moku vnímá jako národní fenomén. Proto rád navštívil nejen jednotlivé provozy litovelského pivovaru, ale uvítal i možnost uvařit si své vlastní pivo v nedávno otevřeném minipivovaru.

Rozhodl se pro polotmavý třináctistupňový speciál, který vznikal klasickou technologií pod odborným dozorem sládka a za spolupráce rodinného týmu. „Práce nám šla výborně od ruky a dá se očekávat, že vnikne pivo, se kterým budou jeho tvůrci spokojeni,“ říká Vojtěch Grecman z pivovaru Litovel, který výrobu vedl a ocenil zručnost i celkový přístup nejen pokračovatele rodu, ale všech členů skupiny. Nyní 200 litrů polotmavého speciálu už pomalu dozrává a dokváší v ležáckých tancích, kde zůstane až do ledna příštího roku, kdy se po finální degustaci stočí do sudů a bude připraveno ke konzumaci. Podle vyjádření pana Nováka se očekává zdařilé dílo, jehož kvality však potvrdí až poslední degustace před stáčením.

Minipivovar je součástí areálu pivovaru Litovel a funguje od léta. O možnost uvařit si tady své vlastní pivo je velký zájem a kromě toho mini provoz slouží k testování nových druhů piva nebo srovnávání technologických postupů, takže jeho přínos je nejen marketingový, ale i odborný.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Litovel


Světlé pivo s příchutí vína

[středa, 7. prosinec 2011]

Německý pivovar Schneider Weisse uvedl v říjnu 2011 na trh pivo s označením „TAPX Mein Nelson Sauvin“. Název souvisí s hnědou odrůdou chmele (Nelson Sauvin), která se zatím pěstuje jen na Novém Zélandu, a která pivu dodává ovocno-vinné aroma. Poměr ječného a pšeničného sladu je 40 : 60. Pivo se prodává v sudech i v lahvích objemu 0,75 l. Zlatavý mok připomíná silné bílé víno jako Sauvignon Blanc, jehož chuť je zaokrouhlena jemnou chmelovou hořkostí. Obsah alkoholu je 7,3 % obj., extrakt původní mladiny 16,8 %, obsah oxidu uhličitého 6,5 g/l.

Foto

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Irena Suková | Brauwelt

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=115762&ids=173


V Želivě se bude opět vařit pivo

[středa, 7. prosinec 2011]

V neděli 11. prosince v 14.00 se otevřou brány nově rekonstruovaného želivského klášterního pivovaru. Slavnostní požehnání pivovaru provede želivský opat Bronislav Ignác Kramár. Součástí nedělního zahájení bude exkurze s výkladem vedená sládkem Jiřím Novákem a také posezení s ochutnávkou piv.

Pivovar je postaven na výrobní kapacitu dvě stě až čtyři sta hektolitrů piva ročně. Nejedná se tedy žádný velký pivovar. Naším cílem bylo vybudovat malý zážitkový pivovar, který by navázal na tradici vaření klášterního piva v Želivě. Návštěvníkům budeme nabízet exkurze s výkladem o dějinách vaření piva a našich výrobních postupech. Specifickou nabídku budeme mít pro pivní fandy, kterým nabídneme možnost si uvařit „vlastní pivo“ pod vedením našeho sládka, během víkendového pobytu v pivovaru, “ přibližuje záměry pivovaru jednatel společnosti a správce želivského kláštera František Marek.

Pivovar bude vařit světlá, tmavá i polotmavá piva, jako jsou ležáky Haštal a speciál Salesius. Tyto piva jsou vařená podle upravených původních historických receptur. Pro pivní fajnšmekry máme připraveny i u nás neobvyklá piva typu American Ale a Abby Ale. Jedná se o svrchně kvašená piva za použití speciálních svrchních kvasnic,“ doplňuje sládek Jiří Novák.

Z historie želivského pivovaru

Prokazatelně se pivo vařilo na Želivě už od roku 1617, i když první ne příliš jasné zmínky jsou už z 14. stolení. Premonstráti vařili pivo skoro 300 let do roku 1907, kdy budovy zničil rozsáhlý požár. V padesátých letech zde byl internační tábor a od roku 1956 až do roku 1992 psychiatrická a protialkoholní léčebna. Premonstráti se dvěma společníky obnovili vaření piva v roce 2003. Pivovaru se ale příliš nedařilo pro jeho zastaralou technologii a tak jeho činnost byla o šest let později zastavena.

Začali jsme připravovat obnovu pivovaru, podařilo se nám získat dotaci na výrobní technologii z Programu rozvoj venkova. V loňském roce jsem upravil prostory a teď v prosinci bude nový pivovar požehnán a znovu se v něm začne vařit pivo,“ říká s úsměvem František Marek.

Piva, která se budou v Želivě vyrábět:

Haštal, dvanáctistupňové světlý ležák – nefiltrovaný ležák s dlouhou sladkohořkou chutí. Je vařený z moravského sladu, žateckého chmele a vody ze Želiva podle dochovaných receptur.

Haštal, dvanáctistupňové polotmavý ležák - nefiltrované pivo vařené ze tří druhů sladu. Karamelová vůně se mísí s bylinkami a žateckým chmelem.

Haštal, dvanáctistupňové tmavý ležák – speciální nefiltrované pivo vařené ze čtyř sladů. Chuť je kávově-čokoládová.

Salesius – patnáctistupňový světlý speciál vyráběný podle upravených historických receptur.

Milo – světlé pivo typu AMERICAN ALE. Kvašené pivo vyráběné s použitím ječného sladu, kalifornských kvasnic a oregonského chmele.

Drslav – speciální světlé pivo trapistického typu ABBY ALE. Jedná se o silně svrchně kvašené, kvasnicové, nefiltrované pivo původem z Belgie a Nizozemí vařené v trapistických klášterech.

Program zahájení:

Slavnostní požehnání nově rekonstruovaného želivského klášterního pivovaru proběhne 11. 12. v 14. 00 v budově opatství, Želiv 1.

1. Přivítání hostů PhDr. ThMgr. Jáchym Jaroslav Šimek O. Praem provizor kláštera a jednatel společnosti Želivský klášterní pivovar s.r.o.

2. Slavností požehnání pivovaru provede želivský opat ThMgr. Bronislav Ignác Kramár O.Praem

3. Hudební vystoupení

4. Výklad výroby piva a exkurse pivovarem Jiří Novák sládek

5. Posezení s ochutnávkou vyrobených piv a drobné pohoštění

Zdroj: Tiskovky.info

http://www.tiskovky.info/tiskove-zpravy/v-zelive-se-bude-opet-varit-pivo


Prezident Ruskej futbalovej únie (RFU) Sergej Fursenko plánuje v Štátnej dume lobovať za návrat "pivnej" reklamy na štadióny. Podľa platnej legislatívy je reklama na pivo na futbalových štadiónoch zakázaná.

"Opakovane som hovoril, že zdroje financovania futbalu sú obmedzené. Reklama na pivo je jedným z kanálov, ktorý nám môže pomôcť zvýšiť príjmy klubov," povedal šéf RFU a pokračoval: "Minimálne pre rok 2018, keď budeme organizovať majstrovstvá sveta, aj tak potrebujeme výnimku z tohto zákona. Pre mňa osobne je však zmena nevyhnutná už teraz."

Jedným z hlavných sponzorov FIFA je pivovar a Rusi aj preto musia zmeniť zákony. Fursenko bude apelovať na poslancov, aby povolili aj predaj piva na štadiónoch, čo by mohlo do klubových pokladníc priniesť ročne 5 až 15 miliónov dolárov. "Bol by to vážny doplnok klubových rozpočtov. Spoľahlivé štatistické údaje hovoria, že reklama na pivo nezvyšuje všeobecne jeho pitie. Jednoducho má len efekt na prerozdelenie trhu," dodal Fursenko.

Zdroj: Športky.sk | SITA

http://sportky.topky.sk/c/76272/ruske-kluby-chcu-navrat-pivnej-reklamy-na-stadiony#ixzz1fl56CIOl


Pětice pivovarů z Královéhradeckého kraje považuje letošní rok za velice úspěšný. Žádnému se pivo nehromadí ve skladech, některým se daří stále víc pronikat do zahraničí. Pro pivaře mají dobrou zprávu: zdražení, alespoň zatím, nechystají.

Když jeden sládek před druhým řekne, že kolem komína už je plno, obvykle si dělá starosti, že v blízkém okolí se svým pivem už asi neprorazí. I pivovary z Hradeckého kraje však v posledních letech zjistily, že nemusí "hnízdit" jen na svém komíně, a tak s úspěchem začaly dobývat zahraniční trhy.

Třeba novopacký pivovar se chlubí tím, že hned 40 procent jeho produkce směřuje do USA, pobaltských zemí, Španělska nebo Jižní Koreje. "Trh už je sice rozdělen, ale naše pivo se dobře ujímá ve vzdálenějších regionech," spokojeně se usmívá Pavlína Krejčová z marketingu packého pivovaru.

Zahraniční úspěchy sklízí také "specialista na speciály", tedy náchodský Primátor. Jeho letošní export dosahuje 23 procent ze zamýšlené produkce 126 tisíc hektolitrů piva.

"Vyvážíme na Slovensko, do Polska, Ruska, Řecka, Švédska, Anglie, Německa, Litvy, Jižní Koreje, Brazílie a USA. Letos k nim přibyly i nové země, jako je Ukrajina a Španělsko," sdělila šéfka markertingu Primátoru Markéta Flousková. A dodala, že pivovar letos získal stříbrnou pivní hvězdu na veletrhu Brau Beviale v Norimberku a pivo Weizenbier získalo ocenění na soutěži The World Beer Awards 2011 v Londýně.

O mírném zdražení uvažují jen v Broumově

Pivovary v kraji nemají větší existenční potíže. Ztráty z chladného léta většinou smazaly i díky různým festivalům či novinkám. Navíc stále platí slova rychnovského sládka: "Lidi budou pít pořád".

Mnohé pivovary dokonce zatím neuvažují ani o zdražování. "Ta otázka skutečně není na pořadu dne," brání se prozatím zvýšení cen Karel Janko, ředitel pivovaru Krakonoš.

Jisté sice je, že zdraží Opat, avšak nic dramatického se nechystá ani v Broumově: "Ještě nejsou hotové kalkulace a navíc si nejsem jist, zda podražíme už od začátku roku nebo až v březnu," říká majitel Jaroslav Nosek.

Právě olivětínským sládkům se letos povedlo pořádně provětrat velmi konzervativní anglický trh. Pro srpnový festival v Londýně vyrobili speciál, od kterého možná ani oni sami nečekali žádný zázrak: koriandrový kvasničák.

"Různé soutěže nespadají do naší filozofie, ale export do Anglie považuji za obrovský úspěch. Zatím jsme tam dováželi klasický nefiltrovaný ležák, ale koriandrové pivo mělo skutečně veliký ohlas," pochvaluje si Nosek, který uvádí, že Opata si oblíbili rovněž Poláci.

"K pivním soutěžím mám své osobní výhrady, takže se jich neúčastníme. Naše pivo nejčastěji rozvážíme v okruhu 100 kilometrů, ale povedlo se nám proniknout i do Polska a na Slovensko," chlubí se Janko.

S PET lahvemi pivovary váhají

Na trh PET lahví sice vtrhli i významní hráči, avšak krajské pivovary jsou dál poměrně zdrženlivé. "Petky vůbec nevyrábíme," odmítá z Trutnova Janko.

"My ano, ale stáčíme do nich pouze nefiltrované pivo, které nejčastěji prodáváme v našem muzeu nebo ve specializovaných pivotékách po celé republice," dodává Nosek.

Mezi nepřehlédnutelné pivovary se dere i královédvorský Tambor, který existuje dva a půl roku, ale letos investoval do rozšíření ležáckých sklepů, chystá linku na plnění lahvového piva a neustále zvyšuje výstav piva, které míří z osmdesáti procent do sudů.

"Vloni jsme navařili přes tři tisíce hektolitrů, letos 5 200 hektolitrů piva. Zdražovat zatím nebudeme. Pivem zásobujeme hlavně region, takže vedlejší náklady na výrobu piva, například na pohonné hmoty, v nákladech moc nepociťujeme," říká ředitel Tamboru Nasik Kiriakovský.

Zdroj: iDnes.cz | Autoři: Petr Záleský a Petr Broulík

http://hradec.idnes.cz/pivovary-z-hradeckeho-kraje-letos-bodovaly-i-v-norimberku-ci-londyne-1ih-/hradec-zpravy.aspx?c=A111202_1694443_hradec-zpravy_klu


Rádi bychom vás touto cestou pozvali na příjemnou předvánoční akci na Veselku v Litomyšli dne 17. 12. 2011. Chtěli bychom vám pomoci uvolnit atmosféru předvánočního shonu naší pohodovou akcí. Začátek je ve 14:00 hod. Navštívit nás přijde sládek z minipivovaru ve Svitavách a možná i další pozvaní sládci. Sejdou se zde domácí vařiči piva, kteří se přijdou pochlubit se svými výtvory. Zlatým hřebem večera bude divadelní vystoupení.

V 18:00 hod vystoupí v přilehlém sále restaurace divadelní spolek Zběsilá Pípa působící při ostravském pivním klubu Hobit (srdce ostravského minipivovaru Qásek) se svojí 90 minutovou pivní zpěvohrou s názvem Josef 2 aneb České národní opruzení. Autorem hry je Martin Jarošek. Při popisu hry uvádíme jeho vlastní slova.

Po pivním crazy muzikálu Únos Heinekena se ostravské divadélko Zběsilá Pípa (Protistátní prodělečná dezorganizace) chystá uvést premiéru dalšího kusu, který je zkomponován v podobném duchu - pivní zpěvohru Josef 2.

Tentokrát autor sáhl po výhradně historickém materiálu. Letos v Českých zemích a na Moravě slavíme (jak kdo) již 230. výročí zrušení nevolnictví. Toto téma autora zajímá již přes 30 let, proto je další pivní muzikál přesně o tom. Děj hry je velmi prostý. Nevolníci po úmorné robotě v obci Kocovidlo vejdou do šenku, kde je na čepu zkažené a zkyslé pivo, které chutná jen místnímu prasáckému drábovi. Jako nevolníci si nemohou volně zajet na pivo někde jinde, proto chystají rebelii, která by jim pomohla z jejich utrpení. Nejprve je fyzicky napaden zlořečený sládek Hložek původem z Nového Bydžova, který do hospody neuváženě vstoupil, pak je problém nekvalitního moku diskutován s geniálním sládkem F.O. Poupětem, který se v Kocovidle zastavuje na svých cestách.

Když je příchozím fanatickým páterem A. Koniášem vedle husitské literatury spálena též česká Příručka pro výčepníky a historický almanach Kwasní nápojowé králowství českého, rozhodne se osazenstvo krčmy napsat protestní petici samotnému císaři Josefovi 2.. Ten nic netuše bohémsky popíjí se svou matkou Marií Terezií na svém zámku ve Vídni, avšak když se mu donese jakému strádání je vystaven sprostý venkovský lid, napíše Patent o zrušení nevolnictví a o svobodě výběru pivních značek a Patent toleranční, kterým legalizuje evangelickou víru. Tyto svoje revoluční počiny jede hned prezentovat do Kocovidla, kde F.O. Poupě a napravený Hložek zrovna uvařili nové chutné pivo...

Děj doplňuje ještě vlašský dřevěný panáček Pivocchio, který díky svému enormně dlouhému nosu nemůže řádně pít pivo z půllitru a autor si ve hře zahraje svou oblíbenou jiráskovskou postavu českého bratra Žalmana.

Před i po divadelním vystoupení se můžete pobavit s domovarníky o tom, jak se vaří pivo doma. Budete moci ochutnat i vzorky jejich výtvorů. Dále bude na čepu v průběhu dne devět druhů vánočních točených speciálů z ČR a zahraničí, můžete ochutnat speciality mistra kuchaře vařené na pivu a potkat lidi se stejným zájmem. Srdečně vás zve kolektiv restaurace Veselka v Litomyšli.

Zdroj: Restaurace Veselka Litomyšl


Do pivovaru na vánočky, betlém a koledu

[pondělí, 5. prosinec 2011]

V pivovaru ve Velkých Popovicích proběhne třetí adventní neděli tradiční oslava vánočních svátků. V neděli 11. prosince ve 12 hodin odstartuje program, kde se bude kromě ochutnávky piva stavět betlém nebo prohlížet obrazy. Součástí programu bude mimo jiné i zpívání koled v podání velkopopovické umělecké školy. Vyvrcholením pak bude odměna v soutěži o nejlepší vánočku, do které se můžete zapojit i vy.

Za nejlepší vánočku karton piv a spoustu dárků

Zlatým hřebem letošní Kozlí nadílky bude první ročník soutěže o nejlepší vánočku, do které se může zapojit široká veřejnost. Vzorky vánoček budou posuzovány na základě chuti i vzhledu. Porotci se stanou všichni návštěvníci restaurace Velkopopovická Kozlovna, ve které klání proběhne. Odměna je připravena nejen pro tvůrce vítězné vánočky, ale také pro hlasující. Výherci budou odměněni balením velkopopovických piv dle vlastního výběru, dárkovým balíčkem z Kozlího obchůdku a poukazem do Kozlovny. Pro vylosovaného hlasujícího je připravena sada originálních rohatých půllitrů. Vítězný recept bude zveřejněn ve Velkopopovickém zpravodaji a na webových stránkách pivovaru.

Odměnit se můžete i speciální vánočkou od Velkopopovického Kozla. Do této vánočky je přidán Velkopopovický Kozel Černý, který zajistí její vláčnou a zajímavou chuť. Recept si samozřejmě budete moci odnést.

Program soutěže:

9:00 – 11:00 Přihlášení vánoček v pivovaru

12:00 – 16:00 Hodnocení vánoček návštěvníky

16:30 Vyhlášení nejlepší vánočky,

slosování hlasujících o ceny

V rámci vánočního odpoledne v pivovaru bude mít každý návštěvník jedinečnou šanci zúčastnit se prohlídky nových prostor historických sklepů. Trasa začíná u návštěvnického centra a vychází se v 13:00, 14:00 a v 15:00 hodin.

Velkopopovičtí budou mít svůj perníkový betlém

V restauraci Kozlovna se bude vytvářet velkopopovický betlém. Dřevěný skelet betlému, který vytvořili bednáři pivovaru, o velikosti 100 x 65 cm bude doplněn a nazdoben postavičkami z perníku, které mohou vlastnoručně vytvořit sami návštěvníci restaurace. „Pro betlém již máme připravené místo. Po dobu vánočních svátků bude zdobit návštěvnické centrum pivovaru, kde jej umístíme do jednoho z oken. Jistě to bude pro návštěvníky příjemné zpestření již tak originální výzdoby,“ těší se na reakce hostů vedoucí návštěvnického centra pivovaru Eva Kršňáková. Všichni zájemci se mohou zapojit do tvorby betlému v průběhu celého odpoledne.

Tip na vánoční dárek - nová zimní kolekce Kozlího oblečení

Velkopopovickou nadílku můžete využít také k nakoupení netradičních dárků jako odměnu pro své blízké. V Kozlím obchůdku bude zahájen prodej nové kolekce Kozlího oblečení a dalšího sortimentu. V období od 12. do 23. prosince navíc každý návštěvník dostane k nákupu nad 300,- Kč malý vánoční dárek.

Zpívání koled a výstava obrazů

K vánoční atmosféře patří beze sporu zpěv koled. Toho se v rámci Kozlí nadílky zhostí žáci základní umělecké školy Velké Popovice. Sbor vystoupí od 15 hodin před návštěvnickým centrem pivovaru. Na své si přijdou také milovníci umění, kteří si mohou prohlédnout výstavu abstraktních obrazů od průvodkyně pivovaru, paní Hany Kroupové. Výstava bude umístěna v prostorách návštěvnického centra do konce roku.

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla


«« « Strana 491 z 811 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň