Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Současná horka výrazně zvyšují prodej piva ze všech třech závodů Plzeňského Prazdroje, tedy z Plzně, Nošovic a Velkých Popovic. Nárůst je v desítkách procent oproti srovnatelnému loňskému období. Nejlépe je na tom nealkoholický Birell a dále desítka Gambrinus, řekl Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje. Pivovar musel přijmout na sezonu desítky brigádníků, aby zajistil velkou poptávku.

"U Birellu máme v současných vedrech čtyřicetiprocentní nárůst oproti loňským letním týdnům, u desítky Gambrinusu je to 30 procent a u Primusu dokonce dvojnásobek oproti loňsku," dodal.

"Firma přijala na sezonu zhruba stovku sezonních pracovníků do všech závodů, většinou do stáčíren," dodal Jurina. Pivovary vyrábí nepřetržitě.

Každý týden vyjíždí ze všech tří pivovarů skupiny Prazdroj 4600 nákladních vozidel, které zaváží zboží do 27 tisíc míst po celé ČR.

Podnik nekomentoval, zda horké týdny, které mají trvat až do konce července, zajistí alespoň stejné celoroční prodeje Prazdroje v Česku jako v loňském roce. "Prodeje z počátku roku poznamenala vyšší spotřební daň a poté chladnější jaro. Letní měsíce jsou ale vynikající," řekl pouze Jurina.

"Restaurace je plná, stěží stačíme vyrábět," řekl sládek plzeňského restauračního pivovaru Groll v centru Plzně Miroslav Kapr. Lidé pijí pivo stále stejně. Odmítá některé názory, že by ho nyní tolik nevyhledávali, protože je ve vedrech spíše unavuje.

"To je hloupost. V pivě je cukr a ten povzbuzuje a chmel má uklidňující účinky proti stresu. Člověk je unavený po těžkém jídle, po němž si dá pivo. Ale únava je z jídla, ne z piva," řekl šéf restaurace a plzeňského minipivovaru Purkmistr Václav Pach. Pivovar stačí vyrábět, ale pociťuje enormní zájem o lahvová a zejména o piva do PET lahví. Na léto rozšířil nabídku o mojitové pivo s mátou a limetkou s chutí světlého ležáku. Připravený je hořký pomeranč, který rychleji zažene žízeň. "Citrusy jsou na léto nejlepší na žízeň," dodal Pach.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš


Jako nabubřelou hodnotí kampaň Plzeňského Prazdroje na podporu nealkoholického piva Birell „Chutí převyšuje ostatní“ generální ředitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. Řekl to v úterý na tiskové konferenci, na níž také vyzval Plzeňský Prazdroj na souboj. Předmětem souboje má být nealkoholické pivo Bernard a právě zmiňovaný Birell. Garantem duelu má být Sdružení přátel piva, které určí 25 degustátorů a ti mají ve slepém testu posoudit, jaké nealkoholické pivo zakoupené v běžném prodeji jim více chutná.

Pokud Birell souboj prohraje, měl by Plzeňský Prazdroj kampaň na jeho podporu ukončit a veřejně se zavázat, že nebude ve svých reklamních kampaních používat nepodložená tvrzení.

Zdroj: i-Vysočina.cz


Ve Svijanech vaří pivo pěkně postaru. A ten kvasničák, ten je nejlepší. + NÁVOD NA VLASTNÍ PIVO

Na kopci ve vesnici Svijany stojí celkem malý pivovar. Neoslní vás stometrový komín ani obrovské budovy. Hlavní je tu pivo. „Dáváme tomu všechno. Dost mě mrzí, když nějaký velký nejmenovaný pivovar hlásá, že chrání tradiční postupy – a už dávno nedělá pivo postaru,“ říká sládek Petr Menšík.

Foto

Jak vypadají vnitřnosti takového tradičního pivovaru? Všechno začíná ve varně. V obřích nádobách o objemu dvě stě hektolitrů se smíchá rozdrcený slad s vodou. Tu čerpají ve Svijanech z vlastních vrtů. Při různých teplotách se škrob mění na cukr. Vznikne sladina, která se scedí, a pak se přidává to hlavní – chmel. Sype se do varny v několika dávkách a dodává tu chuť a vůni, na kterou jsme všichni zvyklí.

Chmel si pěstuje svijanský pivovar vlastní. Na Polepských blatech stojí 54 hektarů chmelnic. Sehnat dneska kvalitní chmel není podle Petra Menšíka, sládka roku 2003, zas tak jednoduché. „Lidi nemají vztah k půdě, a pokud dostali chmelnici v restituci, tak většinou nevědí, co s ní. Průměrné stáří chmelnic by mělo být kolem deseti let, ale v České republice je to hodně přes dvacet.

Sklepy ještě od Němců

Během čtyřiadvaceti hodin vyteče ze svijanských várnic 1600 hektolitrů mladiny, která se ve vířivých kádích zbaví kalů, zchladí se a přidávají se do ní pivovarské kvasinky. „Proces by mohl být rychlejší, ale dodržujeme tradiční technologické postupy, abychom tu nevyráběli jen další europivo,“ říká Petr Menšík. „Pivo vaříme za normálního atmosférického tlaku. Nešetříme čas a energii, protože by to mělo zásadní vliv na charakter našeho piva.

Z varny míříme po schodech dolů, do spilek, kde probíhá kvašení. Rozlehlé podzemní místnosti postavili ještě za války Němci. V obrovských kádích tu pracují kvasinky na tom, abyste si mohli dát pořádně do nosu – mění asi 70 procent cukru na alkohol (při tom vzniká ještě oxid uhličitý). Na povrchu leží jako deka hnusná hnědá pěna. „Jen to zkuste ochutnat, není to tak strašný,“ láká sládek do pasti nic netušící redaktory JPM. Naberu trochu na prst, strčím do úst a… Chutná to jako kočičí zvratky (ne že bychom si je dávali k svačině).

Foto

No, a na tomhle hnusu si pochutnáváte v pivu od firem, které mají kvašení uzavřené a pod tlakem. Samozřejmě jim to jde rychleji, ale nám jde o lepší chuť.“ Menšíkův ortel nás pivaře moc netěší. Náladu nám spraví informace, že ve Svijanech kvasí pivo poctivě zhruba celý týden.

Kvasničák od missky

To už přicházíme do ležáckých sklepů k velkým ocelovým tankům, kde pivo zraje. Speciální piva tu zůstávají až dva měsíce. Ve Svijanech mají přes stovku různých nádrží – od šedesátihektolitrových drobků až po šestisethektolitrové macky. Každý takový kolos má průměr 2,4 metru, délku 15 metrů a stojí 1,2 milionu korun. Letos jich chtějí přistavět dalších osmnáct. Žízeň je přece v létě veliká a poptávka po Svijanech roste.

Foto

Posledním krokem k pořádnému pivu je křemelinový filtr, kde nápoj získává jiskru. Pivní alchymie končí na speciálním mikrofiltru, který pěnivý mok zbaví nežádoucích kvasinek a dalších mikroorganismů. A pak už se může stáčet.

My jsme poprosili miss zlatého moku ČR 2009 Petru Bubákovou, která pivovar reprezentuje, aby nám natočila kvasničák. Dostali jsme ho rovnou do dvoulitrového korbele, takže misska pak byla ještě krásnější a vytáhli jsme z ní, že nemá přítele. Na oběd s námi radši nešla, že prý musí pracovat. Kolega Tvárnica bohužel neudržel hlavu vztyčenou a cestou do redakce zhrzeně usnul jako nějaký pivní začátečník.

Foto

Domácí pivovarna

Vykvaste si vlastní mok podle Petra Menšíka.

Co potřebujete: chmel, sladový šrot a pivovarské kvasnice, vodu a trpělivost.

Problémy, na které narazíte: Pozor na hrnce, nemuseli byste jich mít dost. Připravte se, že bude trvat hodně dlouho, než se cokoli ohřeje. Budete muset odstranit mláto (tuhé zbytky po cezení) a rozmyslete si, jak rychle zchladíte horkou mladinu (čerstvě uvařená várka piva).

Postup: Než se pustíte do vaření piva doma, pořiďte si přesný teploměr, vhodný je i sacharometr. Na vodě otestujte, jak dlouho budete jednotlivé rmuty (varná směs po přidání všech přísad) ohřívat a jakou má váš sporák setrvačnost. Vyzkoumejte, na jaký stupeň musíte vařič zapnout, abyste teplotu udržovali konstantní. Dobře si promyslete, jak budete pivo cedit, chladit, a až budete mít představu, sežeňte si pomocníka, protože dvě ruce vám v určité chvíli stačit nebudou.

Jak to nezkazit: Až budete mít hotovou mladinu, je nutné týden až deset dní udržet teplotu hlavního kvašení a zelené pivo rychle a včas zchladit. Následné dokvášení už je to nejjednodušší. Když vařil doma Petr Menšík, nalil pivo do PET lahví a na měsíc zabral půlku lednice. „Můj produkt se sice dal vypít, ale lepší je si sednout na pár kousků do hospody.“ Než pozvete kámoše vy, raději se přesvědčte, že je vaše sanitární technika v dobrém stavu.

Zdroj: Jen pro muže.cz | Autor: Milan Šturm | Foto: Oskar Tvárnica


Práva na vaření piva vlastnili náchodští měšťané již od středověku. Období, kdy se pivo vařilo v jejich domech, ukončilo v červnu roku 1871 rozhodnutí městské rady na zřízení vlastního obecního pivovaru.

Foto

Základní kámen byl položen 8. dubna 1872. Práce na stavbě úspěšně pokračovala a už 4. května se začaly klenout sklepy. Se zahájením provozu se počítalo nejdříve někdy v druhém pololetí roku 1873 a již od počátku roku se vytvářely podmínky pro hladký náběh provozu. Stavbu pivovaru sledovalo pozorně skutečně celé město a řada občanů chodila na procházky do Montace, aby cestou pozorovala život a dění na staveništi. První várka piva se v novém pivovaru začala vařit 3. října 1873 sládkem Antonínem Lutzem.

Ještě v říjnu 1873 bylo uvařeno celkem 17 várek, z toho 10 várek 10° piva a 7 várek 11° piva. V listopadu 1873 bylo 31 várek 10° piva. V první fázi existence pivovaru (tj. cca do konce 19. století) se vařilo hlavně 10° a 11° pivo, vícestupňové (12° a 13°) se vařilo jen málo – hlavně před Vánocemi a Velikonocemi.

Oblíbenost náchodského piva stále stoupala, a tak v letech 1925 – 1930 došlo k rozšíření provozu, byla postavena nová varna. V roce 1935 se začala v tehdejším Obecním pivovaru Náchod používat chráněná značka Náchodský Primátor (v souvislosti s výrobou tmavého piva) – předchůdce současné známky PRIMÁTOR®.

Lahvové pivo se začalo stáčet až v roce 1937 na ručních strojích. Do té doby se pivo do lahví stáčelo výhradně v soukromých stáčírnách a v pivovaře jen do transportních sudů. Teprve po druhé světové válce v roce 1948 a dalších letech bylo přikročeno k větším investicím – zakoupení stáčecí linky na lahvové pivo, pořízení chladicího zařízení, rozšíření sladovny a zavedení parovodu k výrobě piva a sušení sladu.

V roce 2006 pak zahájil pivovar rekonstrukci technologie sklepa. Bylo vybudováno nové přetlačné oddělení, které navazuje na investice předcházejících období a technologicky na klasickou spilku, nově instalované kvasničné hospodářství a propagační stanici a klasický ležácký sklep. Oddělení obsahuje 14 stojatých nerezových přetlačných tanků o objemech 70 hl, 130 hl a 230 hl. Tanky jsou nerezové s plně hladkým povrchem a jsou vybaveny čistícími hlavicemi, které umožní dokonalou sanitaci. Touto investicí dochází k završení celkově 15-leté rekonstrukce studené části pivovaru.

V současnosti pivovar produkuje pivo z prvotřídních pečlivě vybraných domácích surovin – sladu z jižní Moravy, aromatického žateckého chmele a vysoce kvalitní vody pocházející z přírodní rezervace Teplicko-adršpašských skal v chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Rozsáhlý sortiment piv znají konzumenti pod registrovanou obchodní známkou PRIMÁTOR®.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autorka: Lucie Marunová


Největší výrobce piva v České republice a zároveň jeden z propagátorů odpovědného podnikání ve své zprávě tvrdí, že je možné vyrábět tradiční české pivo šetrně vůči životnímu prostředí, se zapojením zaměstnanců a zákazníků a za podpory místní ekonomiky.

Neboli, platím daně tam, kde podnikám a zároveň nakupuji od českých dodavatelů. V souhrnu tvoří dodávky od místních firem 83% z celkového obratu firmy (zejména co se týče surovin, dopravy a marketingu).

Prazdroj dnes vytváří přímo 2 353 a nepřímo celkem 33 600 pracovních míst, které jsou propojeny s výrobou a prodejem piva (7 400 míst dodavatelé, 22 400 pohostinství, 1 700 maloobchod). Firma je uznávána jako jeden z 10 největších plátců daně v zemi, ročně utratí v České republice nákupem zboží a služeb přibližně 6,2 miliardy korun.

Zprávu Prazdroje okomentovale pro Aktuálně.cz PAVLÍNA KALOUSOVÁ, výkonná ředitelka Fóra dárců, její pohled nabízíme níže.

Z teorie do praxe

"Firmy ovlivňují společnost a život kolem sebe v podstatě každodenně. Ty odpovědné svůj vliv na společnost a prostředí měří a otevřeně říkají, jak na tom jsou. Činnosti v rámci odpovědnosti v podnikání by měly mít i svá finanční vyjádření. Společnost Mc Kinsey vydala v loňském roce zprávu o hodnocení společensky odpovědného podnikání. Mimo jiné v ní, píše, že programy, které nemohou být změřeny nebo nevytvářejí pro firmu jasnou hodnotu, by měly být zrevidovány. Mohou být totiž považovány ze strany investorů, majitelů nebo jiných angažovaných skupin jako nadbytečné a vzdálené od obchodního cíle. Tedy - zbytečné a drahé.

Potenciál odpovědného podnikání shrnuje Mc Kinsey jako příležitost firem k růstu, například formou vytváření nových produktů, rozšiřování podílu na trhu, efektivní výroby a zejména inovací.

Méně vody, stejně piva

Obecné teorie v praxi právě zveřejněné zprávy: Prazdroj vyrábí svá piva z českého chmelu od místních dodavatelů při minimální spotřebě vody. Například na výrobu 1 hektolitru piva v pivovaru Radegast se spotřebuje 3,8 hektolitru vody, což je více než 1 hektolitr pod světovým průměrem. Dále pivovar stále snižuje spotřebu energie, odpady téměř stoprocentně recykluje nebo je druhotně využívá. Koho by napadlo, že se z biologického odpadu z výroby piva vyrábí elektrická a tepelná energie na další výrobu piva?

Zpráva Prazdroje jde ovšem ještě dál: vyjadřuje úspory po zavedení ekologičtějšího způsobu logistiky, kdy pivo cestuje vlakem, čímž ušetří půl milionu kilometrů kamionové přepravy a také se rozváží z předem dobře naplánovaných distribučních míst, aby se dojezdové vzdálenosti minimalizovaly. V řeči čísel - milionové úspory.

Sám voják v poli?

Zprávy o společenské odpovědnosti jsou často určeny převážně investorům nebo obchodním partnerům. Je to škoda. Jde o zajímavé čtení, v němž se jasně projevuje příběh firmy, její hodnoty a vůle měnit zavedené postupy. A navíc, zprávy o společenské odpovědnosti bývají většinou zajímavější než běžné výroční zprávy.

Jsou však podobné nefinanční firemní zprávy povahy pravdivé? Ano, pokud firma ve své zprávě jasně říká, jaké má cíle, jak se jí daří je naplňovat - a pokud si toto tvrzení nechává ověřovat nezávislou stranou.

Firem, které postupují přesně takto jako Plzeňský Prazdroj, však zatím není v České republice mnoho."

Tolik pohled Pavlíny Kalousové z Fóra dárců.

Jak si vede Prazdroj

Plzeňský Prazdroj je v hodnocení deseti priorit firemní odpovědnosti v rámci SABMiller nejlepší na světě. Každá priorita má jasná kritéria a čtyři úrovně, přičemž nejnižší úroveň je jedna (data ze studie "Jak společnost SABMiller přispívá evropské ekonomice" od Ernst&Young, 2009):

Alkohol: 3,0

Voda: 3,2

Energie a emise: 3,6

Obaly: 3,0

Odpady: 3,7

Dodavatelé: 1,7

Lidská práva: 3,3

Podpora místních komunit: 3,7

HIV/AIDS: 3,0

Transparentní vykazování: 3,7

Prazdroj hodlá do roku 2020 snížit úroveň emisí plynoucích z jeho provozů o 50 %.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz


V pátek 16. července zavítá Snídaně na cestách na zámek v Dětenicích. Natáčení se můžete zúčastnit i vy.

Foto

Moderátorskou dvojicí Snídaně s Novou v Dětenicích budou v dobových středověkých kostýmech Iveta Kořínková a Aleš Lehký. Informace o počasí přinese Karla Mráčková. Speciálním hostem pořadu bude herečka Veronika Nová ze seriálu Ordinace v růžové zahradě.

Diváci uvidí kromě zámku i pivovar a muzeum, kde se dozví o tamním legendárním Pivu lásky. Poté společně s průvodkyní navštíví i dětenickou středověkou krčmu, kde na ně bude čekat nefalšovaný pirát.

Diváci mají na akci volný vstup do 8:30 a do kapacity areálu. Čekají na ně i nejrůznější soutěže v průběhu celého vysílání - hra v královské kuželky, soutěž s jablky či lovení rybiček pod dohledem místního vodníka.

Zdroj: Doma Nova.cz


Pivovar bude ozdobou Ilavy

[pondělí, 12. červenec 2010]

Renesančná budova ilavského pivovaru prežíva svoju renesanciu. Národná kultúrna pamiatka dlhé roky chátrala, miestni obyvatelia sa s ňou už pomaly lúčili, teraz dostáva novú podobu.

Foto

"Budova patrí medzi najstaršie pivovary na Slovensku. Je unikátnym objektom industriálnej architektúry, radíme ju medzi technické pamiatky. Unikátny je aj komín, ktorý je veľmi cenným objektom," zdôraznila Mária Ružôňová z Krajského pamiatkového úradu v Trenčíne.

Budovu kúpil pre svoju firmu miestny podnikateľ Miroslav Prostinák a zriadil tu predajňu stavebných materiálov. Zo zisku firmy teraz financuje rekonštrukciu budovy. Na časti, kde už vymenil strechu, teraz dokončuje opravu fasády. Tú vidno aj z kruhovej križovatky, ktorú poznajú motoristi, čo jazdia mimo diaľnice medzi Trenčínom a Považskou Bystricou.

Budova, ktorá bola dlho hanbou mesta, sa stáva jeho ozdobou. "Boli roky, keď sa nám zdalo, že už nikdy nebude rekonštruovaná. V posledných rokoch sa karta obrátila, keď ju získal nový majiteľ. Som presvedčený, že sa stane jednou z najkrajších budov v meste, možno úplne najkrajšou. Je to historická budova, pivovar po stáročia dával obyvateľom Ilavy prácu. Podstatné je, že tento kus histórie v Ilave zostane zachovaný," povedal Štefan Daško (nezávislý), primátor Ilavy.

Pohľad z nádvoria pripomína známy film Jiřího Menzela Postřižiny. Rovnaká budova, aj vysoký komín, na ktorom sa tak dobre bavil ukričaný Pepin so svojou "švagrovou" Maryškou. Na ilavskom pivovarskom komíne sa namiesto tejto dvojice usadil párik bocianov.

"Hniezdia tu už roky. Potrebovali sme opraviť vrch komína, tak sme po konzultácii s ornitológmi zhodili hniezdo. Nahradili sme vypadané tehly a komín spevnili tromi obručami. Potom sme dali naspäť rošt a priviazali naň konáre. Vlani tu bociany pobudli dva týždne, potom zmizli. Ornitológovia ma ubezpečovali, že sa vrátia, a mali pravdu. Tento rok sú späť," hovorí Prostinák.

Pivovar v Ilave vznikol v roku 1635. V druhej polovici 19. storočia bol najväčším v Trenčianskej stolici, ročne vyrobil 3-tisíc hektolitrov piva. Ako štátny podnik fungoval do roku 1992, keď sa jeho majiteľom stal Karol Konárik. V deväťdesiatych rokoch výroba piva stále klesala, až v roku 2000 celkom zanikla.

Zdroj: Zprávy Pravda.sk | Autor a foto: Milan Kráľ


Európske pivovarnícke združenie The Brewers of Europe, ktorého súčasťou je aj Slovenské združenie výrobcov piva a sladu, zverejnilo dôležitý report o plnení záväzkov voči Európskemu fóru pre alkohol a zdravie. Všetky uvedené záväzky sa týkali samoregulácie v marketingovej komunikácii v členských krajinách. Report vypracovala Európska aliancia samoregulačných orgánov (EASA) a bol nezávisle potvrdený KPMG. Uvádza sa v ňom, že pokrok nastal naprieč celou Európou.

Kroky pivovarov v Európe ocenil samotný Róbert Madelin, generálny riaditeľ Európskej komisie pre zdravie. Pierre-Olivies Bergeron, generálny sekretár The Brewers of Europe, v tejto súvislosti uviedol: „Pivovarnícke spoločnosti v Európe dali záväzok o zodpovednej marketingovej komunikácii Európskemu fóru pre alkohol a zdravie v roku 2007. Táto nezávisle potvrdená správa ilustruje neobvyklé úsilie a významný pokrok pivovarníckeho sektora v Európe. Je to dôkaz našej pevnej viery, že samoregulácia v marketingovej komunikácii je udržateľný doplnok k legislatívnemu rámcu.“

Súčasťou záväzku Brewers of Europe bol aj záväzok Slovenského združenia výrobcov piva a sladu. Jeho podstatou bola aktualizácia etického kódexu združenia slovenských pivovarníkov, ktorý sa zaviazali dodržiavať všetci jeho členovia. Záväzok bol úspešne naplnený a efekty zavedených samoregulačných opatrení a aktivít sú v praxi dobre viditeľné. Z európskeho hľadiska patrí Slovensko ku krajinám s najlepšou úrovňou práve reklamy na pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Slovenského združenie výrobcov piva a sladu


Druhá nejprodávanější značka v segmentu baleného piva reaguje na rostoucí oblibu tohoto typu balení u spotřebitelů.

Značka Braník rozšiřuje své produktové portfolio o nový typ balení – dvoulitrovou PET lahev s názvem Braník Dvoulitr. Spotřebitelé, kteří na tomto typu balení oceňují zejména jeho větší objem, pohodlnost nákupu a nerozbitnost, si tak od července mohou z prodejen domů odnést hned čtyři piva Braník Světlý v jedné lahvi.

Nový Braník Dvoulitr nabízí praktické balení, které je vhodné obzvlášť pro ty příležitosti, kdy se sejde větší skupina lidí pohromadě a hospoda je příliš daleko. Zejména léto takových okamžiků nabízí hodně, například po práci na zahradě nebo na chalupě. Vždycky se objeví někdo, koho můžete pohostit. Proto jsme se rozhodli uvést tuto novinku na trh právě v létě,“ říká Martina Bučková, manažerka značky Braník.

Branická novinka přichází na trh v době, kdy obliba objemnějších plastových lahví určených pro pivo v České republice roste. Podle průzkumu, který si nechaly Pivovary Staropramen zpracovat, si lidé kupují pivo v PET lahvích z 81 % kvůli praktickým výhodám tohoto balení – objemu, pohodlnému nákupu a nerozbitnosti. „Z námi oslovených spotřebitelů větší část vidí výhodu v objemu 2 litry, proto jsme právě u Braníku sáhli po dvoulitrové lahvi. Spotřebitel tak dostane najednou 4 piva Braník Světlý,“ doplňuje Martina Bučková. Z průzkumu také vyplynulo, že 84 % lidí, kteří si někdy koupili pivo v PET lahvi, je připraveno si ho znovu v tomto balení koupit, přičemž celých 57 % respondentů si ho koupí zcela určitě.

Pro spotřebitele bude jistě potěšující fakt, že také u Braníku Dvoulitru platí slogan značky „Braník. Draze jen chutná“. Vyvážený poměr ceny a kvality je totiž pro spotřebitele této značky velmi důležitý. „Lidé se často u piva v plastových lahvích obávají jeho kvality a chuti,“ říká Zdeněk Lux, výrobní ředitel společnosti Pivovary Staropramen a vrchní sládek pivovaru Staropramen. „Skutečnost je ovšem taková, že pivo v těchto lahvích má identické chuťové i kvalitativní parametry jako pivo ve skleněných lahvích, takže milovníci Braníku si i u Dvoulitru přijdou na své,“ dodává Zdeněk Lux.

Prodej nového Braníku Dvoulitru podpoří od 17. července televizní spot „4 kousky v jedné lahvi, nový Braník Dvoulitr“. Spot natočil režisér Petr Čtvrtníček, který spolupracoval také na dvou posledních televizních kampaních této značky. Podpora novinky čeká na příznivce Braníku také v místech prodeje.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Sbírku by vyměnil jedině za rolls-royce

[sobota, 10. červenec 2010]

Miloslav Dobšíček sbírá předměty od pivovarů z celého světa. Má i etiketu z Šalamounových ostrovů.

Pokud jde o pivní rekvizity, ukrývá doma Miloslav Dobšíček z Podivína skutečný poklad. Sklenice, podtácky, etikety, cedule nebo otvíráky na pivo skoro ze všech zemí světa– při prohlídce jeho rozsáhlé sbírky procestuje člověk celý svět.

Začal jsem asi před deseti lety, kdy jsem přestal sbírat známky. Už teď ale mohu říct, že má sbírka je opravdu velká,“ chlubí se šestapadesátiletý muž. Na své hobby je patřičně hrdý. Má i speciální pivní vestu, se kterou obráží nejrůznější burzy. „Ale už málokdy nakupuju, spíš jen s ostatními sběrateli měníme, protože mám téměř všechno,“ dodává s úsměvem.

A určitě nepřehání. Stačí vzít atlas nebo globus a libovolně zapíchnout prst. Pravděpodobnost, že trefíte stát, z něhož má etiketu či podtácek, je skutečně vysoká. „Vlastně mi schází jen tři státy. A pak samozřejmě ty, kde se pivo nevaří, ale ty mě pochopitelně nezajímají,“ vysvětluje. V pečlivě střežených deskách má například pivetu severokorejského pivovaru z Pchjongjangu, Rwandy, Surinamu nebo Seychel. Ale potrpí si i na ty české.

Velmi cenné jsou etikety z padesátých a šedesátých let, kdy se hodně pivovarů rušilo. To samé platí pro podtácky,“ popisuje sběratel. Nejvíce si cení podtácku z břeclavského pivovaru. „Je z předválečného období, stál mě tři tisícovky, což je docela dost,“ přiznává Dobšíček, že mu jeho koníček občas pořádně provětral peněženku.

Ale nestěžuje si. Jeho hobby má podle něj dvě velké výhody: člověk často díky sběratelských burzám cestuje a navazuje nové kontakty. „Několik let si píšu například s kolegy ze Srí Lanky, Argentiny nebo Brazílie,“ dodává na vysvětlenou Dobšíček, jehož jméno řada větších i menších pivovarů z celého světa dobře zná. O etikety a další předměty jim totiž pravidelně píše. „Velké pivovary mě většinou ignorují. Naopak ty menší jsou ochotné. Dostal jsem tak třeba etiketu pivovaru z Šalamounových ostrovů, Tahiti a Haiti,“ libuje si nad exotickými úlovky.

Nikdy ještě nespočítal, jak velkou sbírku má. A ani se k tomu nechystá. „Jsou to tisíce a tisíce předmětů. Ale nemám důvod to počítat. Má žena je velmi tolerantní a často mi také pomáhá. I díky ní můžu pokračovat ve sbírání dál,“ říká podivínský sběratel, který by svůj „poklad“ vyměnil snad jen za zbrusu nový rolls-royce. „Až mi ho někdo zaparkuje před domem, budu o tom vážně uvažovat,“ dodává se smíchem.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Martin Vrbas


Český pivovarnický trh letos i kvůli přetrvávající hospodářské krizi padá, v lepším případě stagnuje. Jsou ale výjimky, kterým se i přes recesi velmi daří. Například Rodinný pivovar Bernard za červen meziročně zvýšil výstav o 21 procent.

Výstav za letošní červen byl 23,7 tisíce hektolitrů, zatímco v roce 2009 to bylo 19,6 tisíce hektolitrů piva. Pro zajímavost, v roce 2001 byl červnový výstav 8,6 tisíce hektolitrů,“ uvedl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Pivovar za úspěchem nevidí příznivé počasí a momentální letní teploty, ale spíše zájem lidí o chuťově zajímavější pivní speciály či nealkoholické pivo. „Stále narůstající obliba je také u nealkoholických nápojů na bázi sladu Bernard s čistou hlavou Švestka a nově také Bernard s čistou hlavou Višeň,“ konstatoval Bernard.

Lidé nemají zájem o chuťově unifikovaný nápoj. Naopak, baví je zajímavé pivo s osobitým charakterem. V neposlední řadě rovněž rozhoduje fungující obchodní politika, schopnost pružně reagovat na požadavky trhu a kuráž pouštět se do riskantních nápadů,“ dodal.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Jana Křížová


Každý správný pivař by měl také vědět, jak se pivo vaří. Ještě správnější pivař by měl znát, jak bez dnešních vymožeností vařili pivo naši předkové a také jaká to někdy pro pivovarské bednáře byla dřina. Kdo má navíc rád pivovarnickou poezii Hrabalových Postřižin, má možnost vydat se za historií vaření piva naproti toku času do prvního muzea pivovarnictví, které nedávno otevřeli v pivovaru v Broumově-Olivětíně. Jeho hlavní sládek a spolumajitel Jaroslav Nosek nechal přeměnit nejstarší budovu bývalého klášterního pivovaru v muzeum, kde vystavil svou sbírku předmětů a dokumentů týkajících se výroby piva, a to nejen v Broumově.

Kromě toho si návštěvníci mohou prohlédnout také expozici věnovanou dnes už zaniklé výrobě likérů v tomto pivovaru.

Muzeum pivovarnictví je otevřeno už měsíc a v létě se může stát zajímavým cílem výletů těch, kdo mají typický český nápoj rádi.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je už tradične partnerom známeho festivalu tradičnej ľudovej kultúry v Detve. Na tohtoročných FOLKLÓRNYCH SLÁVNOSTIACH POD POĽANOU V DETVE sa v dňoch 9. - 11. JÚLA 2010 očakáva nielen viac ako 150 súborov a cca 50.000 návštevníkov, ale vzhľadom na horúce počasie aj prekonanie doterajšieho rekordu v počte vyčapovaných pív. Vlaňajší rekord na úrovni cca 80.000 pív by mali účastníci prekonať a vypiť počas troch dní až cca 85.000 - 90.000 pív zo STEIGRA, nevylučuje sa ani pád hranice 100.000 čapovaných pív. V horúcom počasí sa čapuje iba desiatka STEIGER Classic a nealkoholický nápoj KolaLoka. Informoval o tom Vedúci marketingu pivovaru Emil Mihálik.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je najstarším pivovarom na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Dlhoročne podporuje Folklórne slávnosti pod Poľanou v Detve a Majstrovstvá sveta vo varení a jedení bryndzových halušiek v Tureckej. Tak ako dobré halušky, rázovitý folklór, aj pivá z produkcie vyhnianskeho pivovaru - STEIGER, SITŇAN a KACHELMANN, sú výsledkom poctivej práce a zachovania tradícií. Už 537 rokov ich varia klasickými technologickými postupmi. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody Štiavnických vrchov, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

,,Portfólio značiek pivovaru STEIGER patrí medzi cenovo najprijateľnejšie pivá na trhu. Zákazník dostane za ľudovú cenu kvalitu tradične vyrobeného piva. Súčasná hospodárska kríza mení štruktúru spotreby nápojov, spotrebiteľské návyky a ovplyvňuje návštevnosť reštauračných a pohostinských zariadení. Pivo však utrpelo zo všetkých nápojov najmenej. Ľudia si konečne uvedomili, že za svoje peniaze dostanú ďaleko viacej tohto ušľachtilého nápoja, než akéhokoľvek iného. Pivo je dnes najlacnejším a najobľúbenejším nápojom v reštauračných zariadeniach. Hovorí sa o návrate spotrebiteľa k pivu a prehodnotenie jeho postoja voči koncentrovaným liehovým nápojom. Dúfame, že presun od prechemizovaných a predražených nápojov, smerom k tradičnému pivu, bude pokračovať“, konštatoval E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Chmel, jedna z důležitých surovin pro výrobu piva, se v Čechách pomalu stává vzácnou rostlinou, téměř ohroženým druhem.

Vyjeďte si na Rakovnicko nebo na Žatecko, ještě před nedávnem vyhlášenými chmelařskými oblastmi, a v krajině kdysi plné známých dřevěných konstrukcí se pokuste objevit chmelnici.

Většina pivovarů v Čechách používá chmel z dovozu. Ten domácí, ač mnohem kvalitnější, byl dražší. Tuzemské suroviny používají vlastně již jen v malých pivovarech, řekněte si tedy sami který pivovar vaří klasické a poctivé české pivo,“ uvažuje Milan Starec, spolumajitel pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.

V pivovaře občas připravují zkušební várky originálního Kosteleckého piva a tak přišli s nápadem založit na pivovarské zahradě vlastní chmelnici.

Sazenice se podařilo získat ve Výzkumném ústavu chmelařském v Žatci. Když jsem je měl naložené v autě, vracel se s nimi domů a telefonoval, že sebou vezu šedesát sládků. Reakce naznačovala, že na mně po návratu hned před bránou bude čekat jednotka psychiatrů. Nemusela. Sládek se totiž jmenuje získaná odrůda chmele, pochází z tradiční žatecké oblasti a vezl jsem rovných šedesát sazenic,“ vzpomíná další majitel pivovaru Tomáš Vododchodský, který s nápadem pěstovat vlastní chmel přišel.

Vodící dráty po kterých se bude pnout pro pivovarníky důležitá rostlina a oddělí zahradu od přilehlé silnice byly nataženy, všechny sazenice se ujaly. Minulý týden se ale našel člověk, který si dal práci a prakticky všechny dráty strhal.

Každý asi hledá sebeuplatnění někde jinde. Někdo se pokouší něco rozumného vytvořit, druhý se zase vyžívá v ničení. Zajímavé je, že člověk, který je schopný něco pořádného udělat zásadně neškodí práci druhých. Asi proto, že jí je schopen ocenit,“ říká Milan Starec.

Sadba akci nezvaného hosta přežila bez poškození, dráty se opět natáhly, rostlinky rostou dál. To co vypěstujeme nám bude stačit na pokusné várky, ale perspektivně bychom rádi obnovili alespoň nějakou z chmelnic, které na Černokostelecku bývaly. Jednomu místu kousek od pivovaru se do dnes říká chmelnice, ale kde skutečně byly a jaké odrůdy se zde pěstovaly již asi nikdo netuší,“ doplňuje Tomáš Vododchodský.

Místní pivovarští vědí, že vlastní pivo začnou záhy vařit. Jejich snem je aby bylo z místních surovin; vlastního chmelu a v pivovaře připraveného sladu.

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Pavel Pávek


Češi nemusí mít v autech airbagy, protože je před nárazem dostatečně chrání pivní břich. To je jedna z myšlenek, kterou se před pěti lety snažili lidé z Plzeňského Prazdroje rozveselit své kolegy ze SABMiller, která plzeňského výrobce vlastní. Interní video uniklo před měsícem na YouTube a pivovar je z toho rozpačitý.

Foto

Povedeně sestříhané video doplněné amatérským překladem autora, který ho na server umístil, začíná bombastickým sdělením, že Česko je díky pivu pupkem celého světa a nejdůležitějším městem je Plzeň, kde se vyrábí nejpopulárnější světový ležák Pilsner Urquell.

V podobně nadsazeném duchu pak lidem sděluje, proč je dobré pivo pít a žít v Česku. Vedle využití velkého břicha namísto airbagu například proto, že čeští muži ušetří za cvičení, pivo totiž formuje skvělou postavu a hospoda tak dokonale nahradí fitness centrum.

Pivní břicho prý roste hlavně po flámu

Prazdroj v něm také neopomíná vyzdvihnout krásu českých žen a přihřát si na tom svou polívčičku poznámkou, že právě černé pivo napomáhá ženám k dokonalé postavě zvláště v horních partiích těla.

Klip také přináší novou hypotézu vysvětlující důvod rozpadu Československa. Je prostá. Stojí za tím to, že Slováci pili málo piva, což možná ani jeden národ nebyl schopen rozdýchat.

Původně interní video si na YouTube od poloviny června prohlédlo na 100 tisíc lidí, kterým se nabubřelá nadsázka většinou líbila. "Od teďka chci být Čechem," napsal do komentářů jeden z návštěvníků serveru. "Skvělé, hodně jsem se nasmál, zdravím české bratry," připsal do poznámek Polák a jeden anglicky mluvící cizinec dokonce navrhuje, aby se video stalo klipem tisíciletí.

Samotný pivovar je však z jeho zveřejnění v rozpacích. "Video jsme natočili přibližně před pěti lety jako součást představení České republiky našim zahraničním kolegům ze SABMiller. Protože jsme pivovarská firma a pivo má v naší vlasti výjimečné postavení, snažili jsme se o 'pivní pohled' s trochou nadsázky. Nikdy jsme ho ale nechtěli prezentovat veřejně," řekl iDNES.cz Vladimír Jurina z oddělení komunikace Plzeňského Prazdroje.

Podle něj se nemá pivovar v klipu zač stydět, nicméně tímto způsobem humoru by se na veřejnosti neprezentoval a pokud by podobně laděná reklama měla jít ven, určitě by neobsahoval pasáže například o airbagu či rostoucích ňadrech. "Nicméně jsme potěšeni pozitivními ohlasy, které video sklízí," dodal Jurina.

Podle Tomáše Bučiny z marketingové společnosti Provocado se však Plzeňský Prazdroj ztráty sympatií kvůli videu bát nemusí.

Češi si podle něj jsou schopni ze sebe a svých stereotypů dělat legraci, pokud v tom nevidí nějakou stopu pohrdání nebo kritiku zvenčí, což v tomto případě zmiňovaného "pivního pupku světa" není.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Iva Špačková | Foto a video: YouTube


Víte, co je to limpa, či vidrovací lopata? Jak vypadala palice používaná při ledování? A jak se v dobách bez elektrického proudu chladilo pivo?

Nejen to se dozvíte na nové výstavě v jihlavském Muzeu Vysočiny. Začala slavnostně v pátek a je jednou z připomínek jubilea místního pivovaru, který letos slaví 150. výročí od svého vzniku.

Myslím si, že k takovému významnému výročí výstava patří. Prvně jsme se tomu trochu bránili, protože jsme nevěřili, že se nám podaří něco sehnat, a pak jsme přes média informovali lidi a byli jsme překvapeni, kolik lidí se nám ozvalo,“ říká o prvních krůčcích k výstavě Eva Vařejčková z obchodního oddělení pivovaru. „Největší překvapení byla asi tato bedna. To přijel do pivovaru pán a říkal, ať se jdeme podívat, že má na autě bednu a že si myslí, že to je něco z pivovaru. Tak jsme se šli podívat a byl to takovýhle krásný kousek,“ říká Vařejčková o bedně, která v minulosti byla zřejmě chladničkou.

Na výstavě, která ukazuje historické sklenice, včetně těch uranem barvených, pivní tácky, ale i hospodské kouty minulosti, se můžete v muzeu osvěžit do 29. srpna.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Výrobu piva od A do Z můžete sledovat v jihlavském pivovaru. Ten totiž pořádá exkurze, při nichž bývalí sládci provedou návštěvníky pivovarem a ukážou jim v podstatě celý proces výroby piva.

Platí to celoročně. Za ty dva roky, co jsem získal angažmá v jihlavském pivovaru, tak si myslím, že se ztrojnásobil,možná zečtyřnásobil počet lidí, kteří na tu exkurzi chodí,“ počítá obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. „Je to spojené s ochutnávkou,“ dodává ještě.

Ideální skupina na exkurzi je od 15 do 30 lidí. Prohlídka trvá asi 40 minut, pak návštěvníci s průvodci mohou ještě posedět v restauraci a vyptávat se, co je zajímá.

Exkurzi v Pivovaru Jihlava je třeba objednat předem na telefonu 800 153 495.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Češi pijí málo piva, stěžují si velké pivovary. Objevují kvalitu, kontrují malí výrobci v čele s pivovarem Svijany, největším výrobcem speciálů, který letos uvaří o 15–20 % více piva než loni. Jaký mají malé pivovary recept na úspěch?

Tradiční postupy jsou drahé

"Velkým pivovarům se dařilo, když se nedařilo malým, teď se role obrátily," vysvětluje současnou situaci sládek pivovaru Svijany Petr Menšík. Po revoluci jim pomohly k uchvácení trhu kapitály nadnárodních koncernů. Ty do výroby zavedly vlastní, v zahraničí prověřené postupy. Původní česká piva ovšem svůj typický charakter ztrácela. "Ten souvisí s tradičními českými výrobními postupy, které jsou drahé. Malé pivovary neměly dostatek financí na inovace a tradiční výroba se nyní stává jejich předností, odlišná chuť je pro konzumenty zajímavější," tvrdí Menšík.Pivovar Svijany.

Ve Svijanech investovali v uplynulých dvanácti letech zejména do zařízení podporujících kvalitu piva, například do nové spilky (kde probíhá kvašení) a sklepů, tzv. ležáckých, v nichž pivo zraje. Všechny úpravy se však prováděly v souladu s postupy prověřenými staletími. Peníze šly pouze do technologií, kterými lze ušetřit lidskou práci a energii, aniž by byla ohrožena výsledná kvalita piva. Slad tu prochází dvojím rmutováním a pivo kvasí v nerezových kádích, ze kterých se sbírají nečistoty.

"Při používání moderních CK tanků se veškeré látky rozpustí v pivu, což zapříčiňuje jeho nepříjemnou hořkost, ale ušetříte tak až 10 % chmelu," vysvětluje odlišnost výroby konkurence Petr Menšík. Oproti mnohdy obrovským tankům na zrání používaným ve velkých pivovarech, o průměru i několika metrů, udržují ve Svijanech již po staletí identický průměr 240 cm. "Spolu se správnou teplotou a časem je klíčem k dobré pěnivosti piva, kvasinky klesají spolu s kaly ke dnu a CO2 stoupá vzhůru." Pivo vyrábějí v týdenních cyklech podle aktuálních požadavků trhu, hotové je za dva měsíce. Nepasterují je ani nestabilizují, proto nezmění chuť, vůni ani pěnivost. Do distribuce jde do dvou týdnů po stočení.

Aby chutnal i druhý lok

Svijany sází na pojem, jenž je v pivovarnictví v posledních letech velmi frekventovaný: pitelnost. V zásadě jde o to, jestli konkrétní značka piva poslouží jen k ukojení žízně, nebo zda konzumenta přiměje k opakovanému pití. Jinými slovy, jestli mu výjimečně zachutná, aby si ji zapamatoval a vyhledal znovu.

"Nikdo neví, čím je pitelnost způsobená. Je to souhra více faktorů, ukazuje se ale, že pivo s použitím moderních procesů pitelnost ztratilo. Proto spotřeba piva v Čechách klesá," tvrdí Menšík. Letos ve Svijanech plánují uvařit 400 000 hl, desetkrát více než v roce 1998, kdy malý regionální pivovar před krachem koupila společnost LIF. Od té doby získalo každé svijanské pivo alespoň jedno ocenění. Místní pivo chutná jinak, ale má svůj charakter. Ochutnat je můžete 17. července na Svijanských slavnostech nebo při prohlídce pivovaru vedené třeba Miss zlatého moku.

Zdroj: Lidovky.cz | Autorka: Kristina Šemberová


Z úředníka byznysmenem. Na kariéru ministerského úředníka Jiří Fusek rychle zapomněl. Zmodernizoval pivovar Černá hora a začal budovat sítě sportovních areálů a hotelů. Svou činnost by teď rád omezil.

Když zazní jméno Fusek, někteří lidé z pivovarnické branže kývají uznale hlavou, jiní se za ni chytají. Pětašedesátiletý moravský patriot, který do byznysu zapojil postupně všechny tři své děti, tvůrce úspěchu pivovaru Černá Hora a dosluhující prezident evropského i tuzemského svazu malých nezávislých pivovarů, si získal za léta v oboru pověst neřízené střely. Schopný podnikatel, jenž za všech okolností říká, co si myslí. Nutno podotknout, že většinu toho, co si usmyslel, také uskutečnil.

Působil i v představenstvu "velkého", tedy Českého svazu pivovarů a sladoven, kde ho pivovarníci využívali jako "beranidlo" v situacích, kdy potřebovali upozornit na nějaký problém. Jako třeba v případě, když stát od letoška zvyšoval spotřební daň, což i přes vypjatý konkurenční boj a obrovsky klesající spotřebu přinutilo pivovary zdražit. Přitom z vína stát nevybírá spotřební daň vůbec. Byl to právě Fusek, kdo koncem loňského roku přišel s plánem na oficiální přejmenování piva na "sladové víno", což by prý mělo osvobození od daně zaručit.

Místo piva sladové víno

Ovšem žádný z velkých ani menších pivovarů se k němu nepřidal, ani když začal mluvit ještě o podání ústavní stížnosti. Při vypnutých diktafonech přiznávali, že je to poněkud nadsazené. Fusek to však myslel vážně. Neuspěl, zvýšení daně nezabránil, ale všude se psalo o sladovém vínu a problémech, které vyšší daň způsobí. Ve Fuskově téměř dvacetileté podnikatelské kariéře to byl ale jeden z mála neúspěchů. Vystudovaný stavař působil na přelomu osmdesátých a devadesátých let jako šéf cihelen, krátce po revoluci nastoupil na ministerstvo průmyslu coby ředitel sekce stavebních hmot. Tam byl u privatizace cementáren, cihelen a další firem. Už v roce 1992 prý však poznal, že úřednická práce pro něho není. Se čtyřmi kolegy se tehdy na Přerovsku zapojil do privatizace výrobce stavební hmoty Heraklit, koupili i výrobnu polystyrenu Plastik Slavětín. Jako manažer se zřejmě osvědčil, jinak by si ho nevybrali lidé z německé firmy Schwenk a rakouské Heraklith, kteří společně tyto podniky od Fuska a jeho kolegů v roce 1996 koupili. Tyto továrny z pozice generálního ředitele řídil dál. Plus čtyři další firmy.

Po třech letech stresu a nepřetržitých obchodních cest po celé Evropě prodělal ale Fusek druhý infarkt. "Došlo mi, že takhle to dál nejde. Dal jsem výpovědi a řekl si, že musím ubrat," komentuje svou tehdejší situaci. Ono "ubrat" ovšem znamenalo, že se pustil do obnovy pivovaru v Černé Hoře na jižní Moravě, jejž koupil se třemi společníky v roce 1996. Se synem Danielem přitom v témže roce pronajali pozemek v Přerově obchodnímu řetězci, a tak začala souběžně i další Fuskova podnikatelská činnost - stavba sportovních areálů, většinou v sousedství vlastních pozemků pronajímaných supermarketům. Těch dnes mají po republice deset, k tomu ještě provozují dva hotely a třetí - tentokrát čtyřhvězdičkový s moderním wellnes vybavením a pivními lázněmi - dokončují nákladem více než stovky milionů korun v Černé Hoře. Fuskovi také provozují čerpací stanici v blízkém Krhově, ze které se postupně stal nejen servis pro řidiče, ale téměř gastronomické centrum regionu s prodejem sýrů, masa a dalších potravin od místních dodavatelů. Přilákat turisty na jídlo, ale i zážitky, bylo přitom strategií, již úspěšně aplikovali i v pivovaru.

Pivo jako výkladní skříň Česka

Fuskovým snad nejčastějším výrazem je slovo "pivečko". Ač moravský patriot, nepovažuje za výkladní skříň Česka víno, nýbrž kvalitní pivo. Navíc asi snad nikdo jiný u nás - s výjimkou Fuskova konkurenta a spolumajitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda - tak vehementně nekritizuje "europiva" velkých nadnárodních gigantů, nikdo tak zatvrzele nehájí co nejtradičnější způsob vaření piva. Jeho vztah s Bernardem je je však, mírně řečeno, napjatý.

Byl to Bernard, kdo v devadesátých letech prosadil v parlamentu daňové zvýhodnění malých pivovarů a inicioval obnovení Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Jenže pak prodal polovinu humpoleckého pivovaru belgickému a o poznání většímu Duvel Moortgat a přišel na čas o statut "nezávislého" pivovaru. Do čela svazu se tak dostal Fusek, jehož sám Bernard původně označil za svého nástupce. Kamenem úrazu se však staly čachry kolem vyřazení Bernarda jako zástupce malých pivovarů z předsednictva velkého Českého svazu pivovarů a sladoven. "Oba jsme ambiciózní, těžko se necháváme ovládat jinými," říká dnes Fusek. Z Bernardova vyjádření je cítit, že Fuska považuje za schopného podnikatele, ale více to nechce nijak komentovat. "Pan Fusek mne už nezajímá," říká.

V roce 2001 inicioval Fusek vznik Evropského svazu malých nezávislých pivovarů, ve kterém se sdružily pivovary z Česka, Německa, Polska, Švýcarska a Rumunska. Fusek se stal prezidentem. Jeho pivovarnická kariéra gradovala. Uspěl prakticky ve všech projektech, do nichž se pustil. Čím to? "Musí se všemu dát nějaká duše. Musí vás to bavit. A nesmíte mít strach," říká muž, který letos prodal svůj podíl v Pivovaru Černá Hora skupině K Brewery. Odešel i z Českého svazu pivovarů a sladoven a rezignoval na své funkce v evropském i tuzemském svazu malých nezávislých pivovarů. "Slíbil jsem manželce, že v pětašedesáti se vším skončím," říká s tím, že teď už bude pouze pomáhat dětem.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Mimořádná valná hromada Pivovarů Staropramen změnila vlastnickou strukturu firmy, společnosti Malvil Consulting, Starbev Czech Republic a Pivovarů Staropramen zfúzovaly do jedné.

Fúzí dojde ke zjednodušení akcionářské struktury po změně vlastníka naší společnosti. Nová nástupnická společnost ponese nadále název Pivovary Staropramen a.s.,“ řekla Edita Šilhánová, ředitelka právního oddělení a oddělení vnějších vztahů Pivovarů Staropramen.

I po dokončení fúze zůstane vlastníkem skupina CVC Capital Partners a společnost bude nadále součástí skupiny Starbev. Fúze nebude mít žádný dopad na běžný chod společnosti Pivovary Staropramen,“ dodala Šilhánová.

Pivovary Staropramen změnily vlastníka v prosinci loňského roku, kdy skupina Anheuser-Busch InBev (ABI) prodala společnosti CVC Capital Partners.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


«« « Strana 598 z 843 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň