Rastal

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivovary Braumeister

Královský pivovar Krušovice právě představuje nový gastronomický koncept, Šalanda - vzorný podnik krušovický. První originální restauraci pod tímto názvem je možné navštívit v Praze 1 na Národní třídě č.7. Na milovníky tradičního krušovického piva zde dýchne nostalgická atmosféra zlaté éry třicátých let minulého století a to nejen díky příjemnému interiéru a nejlépe ošetřenému pivu, ale i pro menu inspirované klasickou českou kuchyní. Přijďte ochutnat skvělý nepasterizovaný Ležák točený přímo z tanku a další krušovická piva.

Foto

Nová krušovická Šalanda vypadá jako z filmů pro pamětníky a přitom je klasickou hospodou. Podle Miroslava Harašty, manažera Trade marketingu se jedná o první vlaštovku nového konceptu gastronomické provozovny Královského pivovaru Krušovice. „Pivaři si zde přijdou na své. Čeká na ně zejména Ležák, který je typický svou výraznou chutí a současně velmi příjemnou, dlouho doznívající hořkostí. Té je dosahováno díky použití vybraných odrůd českého chmele z žatecké chmelařské oblasti. Ochutnat zde můžete i nefiltrovaného Mušketýra a další piva z nového krušovického portfolia připravená podle tradičních receptur - tedy Staročeský Malvaz, Desítku, Černé, ale i nealkoholické Fríí", doplňuje Harašta.

V Šalandě čeká na fajnšmekry nepasterizovaný Krušovický Ležák z tanku, který je typický svou hustou krémovou pěnou plnou piva. Pěna je na povrchu jemná a rovná, po napití kreslí po stěnách sklenice kroužky. Pivo je servírováno na keramických táccích, které ještě více dotvářejí dobovou atmosféru, a prodává se za velmi příznivé ceny, půllitr Krušovického Ležáku Vás přijde na 25 Kč.

Foto

Kromě krušovických piv přináší Šalanda jednu z nejširších nabídek moravských pálenek z pálenice Rudolf Jelínek. K pivu je samozřejmě připraven také originální jídelní lístek inspirovaný klasickou prvorepublikovou kuchyní a zaměřený zejména na speciality z masa, pochoutky k pivu a lehké saláty. Těšit se můžete na pečenou kachnu či králíka, dále třeba originální Pražskou šunku, v poledne je v Šalandě připraveno chutné obědové menu.

Interiér Šalandy byl inspirován historickými materiály od fotografií, tiskopisů, filmů až po jednotlivé dobové artefakty", říká MgA. Zuzana Wiesnerová ze společnosti Heineken, která prostor navrhla. Výraznou roli hraje použitý grafický design prvorepublikových novin, který mimo jídelních a nápojových lístků zdobí i stěny restaurace. Kromě prvorepublikové novinové inzerce jsou v interiéru umístěny také historické 2D a 3D předměty týkající se pivovarnictví. „Záměrem bylo vytvořit příjemný a jednoduchý prostor s atmosférou prvorepublikové restaurace, kde lze pocítit opravdovost poctivého řemesla", dodává Wiesnerová.

Název Šalanda se odvozuje od původního označení pro ubytovací a stravovacího zařízení určeného chase a čeledi, nad kterým měl dozor samotný sládek. Jednalo se o místo kulturního života pivovaru. V době nedávno minulé se toto označení používalo pro označení zateplené místnosti v ležáckém sklepě, kam se jejich pracovníci chodili ohřát za přítomností mázu plného piva točeného přímo z ležáckých tanků. I tady se jednalo o místo důležité pro sociální život celého pivovaru. Toto inspirovalo pro použití názvu Šalanda pro restauraci - vždyť i zde se jedná se o místo setkávání po náročném pracovním dni u skvělého krušovického piva a vybraného jídla, Snad jen s drobným rozdílem, že již nemusíme do pivovaru...

Přijďte se přesvědčit na vlastní oči a chuťové pohárky, že i dnešní Šalanda nabízí příjemné posezení, chutné jídlo a nejlépe ošetřené krušovické pivo.

Zdroj: GastroTrend.cz


"Jednoho Mazla, prosím!" Tak takhle si budou už 9. října objednávat své nové pivo štamgasti právě dokončovaného ústeckého minipivovaru Na Rychtě. V anketě o jméno pro nejmladší pivní mok regionu dnes zvítězil netradiční návrh Mazel. Jeho autor obdrží poukaz na tisíc půllitrů piva.

Foto

Komise, v níž zasedali pivovarníci, historici a novináři, vybírala z více než 600 návrhů. Fantazie Ústečanů vyplodila velmi pestrou skladbu potenciálních pivních značek.

"Název Mazel použitý pro pivo je dvojsmyslný. První význam je s láskou dělané, vymazlené pivo a druhý v jidiš znamená štěstí. Židé při přípitku říkají nebo zpívají "mazel tov", což znamená dobré štěstí, " popsal mnohotvárnost Mazla člen komise archivář Vladimír Kaiser.

Minipivovar bude vyrábět více druhů piva, názvy pro další také vzešly z ankety. Mezi novými pivními značkami se tak objeví Ústecký Rychtář, Vojtěch nebo Ústečan.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek | Foto: Martin Adamec


V pátek a v sobotu se do pivovaru sjelo 7 tisíc lidí a to i přes chladné počasí, které v Jeseníkách panovalo. Největším lákadlem bylo dobré pivo a koncert skupiny Olympic.

Z několika desítek výčepních zařízení tekla nejen Holba, ale také Zubr, Litovel a dokonce slovenský Steiger. Nejen fajnšmekři si mohli vychutnat také Holbu Šerák Speciál, kterou pivovar uvařil speciálně pro tuto příležitost. Slavnosti letos zahájily salvy z historických zbraní, po nichž následoval přípitek Holbou Šerák z právě naraženého sudu. Součástí zahajovací ceremonie se stal také křest knihy O Hanušovicích, okořeněný zábavným komentářem známého baviče Josefa Aloise Náhlovského. Křtilo se jak jinak než Holbou Šerák s přáním zdárného uvedení knihy do života.

Velký ohlas měly soutěže karaoke, které lákaly nové talenty na zlatou odměnu v podobě kartonu Holby. Pivovarské slavnosti proběhly ve znamení dobrého piva, hudby, tance a zajímavých vystoupení. Tradičně patří k nejvýznamnější společenským akcím v regionu, navíc s dobročinným podtextem. Část výtěžku ze vstupného totiž pivovar věnuje na výstavbu dětského hřiště v Hanušovicích.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Plzeňský Prazdroj uvádí na trh nový vratný obal piva Pilsner Urquell, tzv. poloviční přepravku, která obsahuje 11 klasických vratných lahví světlého plzeňského ležáku. Výhodou nového balení je především jeho nízká váha, snadná odnositelnost a manipulovatelnost.

Foto

Nová poloviční přepravka má bezmála o polovinu menší váhu než ta klasická. Snažíme se tak spotřebitelům zprostředkovat pohodlnější nákup piva Pilsner Urquell ve vratném a tím pádem i ekologicky šetrnějším obalu, “ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Zatímco klasická pivní přepravka s 20 lahvemi váží přes 17 kg, poloviční přepravka s 11 pivy váží jen cca 9 kg. Váha poloviční přepravky s plzeňským ležákem je tedy takřka totožná s balením 6 kusů 1, 5litrových minerálních vod, se kterým spotřebitelé běžně manipulují jednou rukou.

Jedná se o vratný a tím pádem ekologicky šetrnější obal. Spotřebitel ho může vrátit společně s prázdnými láhvemi zpět do obchodu, záloha na půl přepravku přitom činí padesát korun. V zahraničí jsou pivní poloviční přepravky zavedeným i osvědčeným balením a Česká republika v tomto ohledu nebude pravděpodobně výjimkou.

V nejbližší době proběhne distribuce nových polovičních přepravek Pilsner Urquell do několika obchodních sítí. První budou hypermarkety Globus, kde si toto balení spotřebitelé mohou koupit již od tohoto víkendu. Od října se pak plzeňské poloviční přepravky objeví i dalších obchodních řetězcích.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovarské slavnosti ničil déšť

[pondělí, 6. září 2010]

Až do sobotní půlnoci se protáhly tradiční Pivovarské slavnosti Holba, které začaly již v pátek 3. září. Počasí sice v sobotu nebylo optimální, do pivovaru se přesto vydaly stovky návštěvníků s deštníky a pláštěnkami.

Kromě stánků s pivem a jídlem byl velký zájem o exkurze ve výrobních prostorách pivovaru. Úderem druhé hodiny pak na nádvoří vjel kočár ozdobený chmelem, který přivezl hanušovického starostu Petra Malcharczika, výstřely z mušket vojenské gardy pak odstartovaly hlavní odpolední program. Ten vrcholil v nočních hodinách koncertem Olympicu a ohňostrojem.

„Pro diváky jsme připravili vystoupení tří desítek kapel různých žánrů od popu až po dechovku. Z každé vstupenky pivovar věnuje pět korun na charitativní účely“ řekla mluvčí pivovaru Holba Hana Matulová.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autorka: Hana Kubová


Tak například správný ležák leží třicet dní, někdy dokonce čtyřicet. A jeden z nejkvalitnějších typů pivního chmelu roste na Žatecku. I to se o pivu mohli dozvědět lidé, kteří v sobotu zavítali na den otevřených dveří v brněnském pivovaru Starobrno. Těsně před zahájením programu se jich u bran areálu tísnil doslova dav.

A na prohlídku vnitřního zařízení pivovaru se stála fronta. „Já jsme měl štěstí, protože jsem šel tak trochu bokem. A podařilo se mi ty davy předběhnout, “ řekl Brňan Miloš Šnédar, který byl jedním z prvních třiceti návštěvníků, kteří se do útrob areálu dostali. Pivo, které se v něm vaří, prý pije už čtrnáct let. Ale rozhodně mu nenadržuje. „Například nedávno jsem se byl podívat v pivovaře v Černé Hoře. Všechno tam bylo nové, z nerezu. Tak se těším, že to porovnám s tím, co uvidím tady, “ dodal Šnédr.

Výroba piva má na Mendlově náměstí každopádně dlouhou tradici, jak se návštěvníci vzápětí dověděli od průvodkyně. Vařilo se tam už v někdejším ženském klášteře ve čtrnáctém století. I když od té doby se mnohé změnilo. Poslední velká rekonstrukce varny pivovaru skončila přesně před dvěma lety. „Opravovala se za plného provozu, bylo to tedy opravdu velmi náročné. Hlavním důvodem přestavby bylo zvýšení kapacity, která je nyní o asi čtyřicet procent větší. Zároveň se rekonstrukcí snížila spotřeba energie při vaření a také třeba únik emisí do ovzduší, “ vysvětlila průvodkyně pivovaru.

Kromě prohlídky obohacené o podrobný komentář si návštěvníci v sobotu mohli užít i vystoupení řady hudebních hvězd, na dni otevřených dveří vystoupila například Lenka Dusilová. Několik vylosovaných šťastlivců se na brněnský pivovar navíc podívalo z neobvyklé perspektivy. Ptačí. Jednou z atrakcí akce totiž byl stůl se sedadly zavěšený na speciálním jeřábu. Výherci losování si tak pivo vychutnali v pětačtyřice­timetrové výš­ce.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Lucie Hrabcová


Foto

Vo vraku lode v Baltskom mori, kde v júli objavili zrejme najstaršie pitné šampanské, našli aj fľaše piva. Potápači veria, že je to najstaršie pitné pivo na svete. Fľaše tohto obľúbeného nápoja objavili pri tom, ako na povrch vyťahovali spomínané šampanské. Počas toho jednu z fliaš poškodil vysoký tlak a začala z nej presakovať tmavá tekutina. Potápači si uvedomili, že je to pivo. Fľaše objavili vo vraku nachádzajúcom sa v oblasti fínskej provincie Alandy. Ten sa zrejme potopil medzi rokmi 1800 a 1830, pravdepodobne išlo o nákladnú loď smerujúcu z Dánska do Petrohradu. "V tomto momente veríme, že sú to najstaršie fľaše piva na svete, " uviedol Rainer Juslin z ministerstva vzdelávania, vedy a kultúry na Alandách. Ako dodal, pivo je podľa neho stále pitné, pretože v 50-metrovej hĺbke, kde sa nachádza vrak, sú ideálne skladovacie podmienky - teplota vody je relatívne stála, pohybuje sa okolo štyroch až piatich stupňov Celzia, a do takejto hĺbky neprenikne svetlo. Ako informoval hovorca výskumného tímu Björn Häggblom, výskumníci ochutnali nápoj z poškodenej fľaše a tvrdili, že im chutilo. Odborník na pivo Göran Winbergh však pochybuje o jeho pitnosti. Úrady kontaktovali miestneho výrobcu piva, či by bolo možné zistiť receptúru tohto chmeľového moku. Vo vraku sa stále nachádza množstvo ďalších predmetov, na povrch ich dostanú zrejme až o niekoľko mesiacov.

Zdroj: Finančník.cz | SITA


V sobotu 11. září se v Černokosteleckém pivováru koná již sedmý ročník tradiční pivní slavnosti Vykulení. V rámci něj se koná i Podlipanský den.

Přijeďte v sobotu 11. září 2010 do Kostelce nad Černými lesy a zavítejte na tradiční akci v Černokosteleckém pivováru, v čase od 9:00 do 24:00 hodin.

Foto

Černokostelecké vykulení se letos bude pořádat již posedmé, navíc se k němu přidá i Podlipanský den, kterým oslaví MAS Podlipansko 5ti leté výročí svého narození.

Ráj piv a dobová atmosféra Rakouska - Uherska

Tato již tradiční pivovarská akce má oproti běžným pivním akcím, konajícím se někde na náměstích či hřištích tu výhodu, že vás zavede do prostředí starého pivovaru s atmosférou i rekvizitami éry Rakouska Uherska. Současně tu proběhne i Podlipanský den – budete tu tedy moci shlédnout, ochutnat i nakoupit regionální výrobky Podlipanska a Polabí.

Foto

Můžete se těšit na nepřeberné množství piv: Vojkovice (11, 12, 14, 16) Qásek (10, 12, 13) Parník (10, 12, 13, 14) Průhonice (11, 13) Polepy Harrachov (8, 10, 12) Rožnov (11, 13) Dobruška (12) Chyše (11, 12) Moritz (11, 12, 13) Rýmařov (11, 13) Chýně (12, 14) Kácov (10, 12) Hlučín (12) Protivín (14) Jihlava (11, 18) Hlinsko (12) UhBrod (11, 14) Klášter (11) Černá Hora (12) VysChlumec (11, 13) Varnsdorf (speciály) Antéňák pivo s Pivoňkou a především černokostelecký Vykulenec (speciální edice piva prodejná jen 11/9 s originální etiketou).

Foto

Pivní moky budete ochutnávat ze skla (oproti záloze), tudíž se nemusíte bát hrozby plastových kelímků.

Krmě a dětské hrátky

Přichystána je i "Staročeská žranice" - býčí a jehněčí kýty, pečené krkovice na ohni, obří párky v rohlíku, šunkové kýty z ohně, delikatesy z udírny, plněné brambory, domácí klobásky, staročeské trdlo, kukuřice, stehna, kaštany, bůčky, špízy a další.

Foto

Je připraven i bohatý program pro děti - karaoke, chůdy, trampolína, divadlo, mažoretky, nejrůznější hry i rychloportrétování Jiřího Filípka.

Foto

A nejen dětské diváky jistě zaujmou pivovarští bednáři v akci, barokní zedníci či autoveteráni. Chystá se i dražba a výstava obrazů místních malířů.

Divadelní prohlídky pivováru a hudební produkce

V místním muzeu se slavnostně otevře velké humno a žentourový ochoz a budete si moci prohlédnout i nové expozice. Zjistíte též, jak se vidrovalo či jak se osazovaly hromady a uslyšíte, jak se zkoušela kvalita piva. Děti si muzeum prohlédnou formou divadelního představení.

Foto

Zdroj: Říčansko.info | Autor: Kateřina Davidová


Na výstavu pivovarnictví do nymburského muzea se přišel podívat i bývalý sládek

Víte, co znamená Humno nebo Kalorifery? Nevíte? V tom případě musíte navštívit nově otevřenou výstavu o pivovarnictví ve Vlastivědném muzeu v Nymburce.

Expozice obsahuje všechny dostupné informace o pivovarnictví Nymburska v novodobé historii, za posledních 115 let. Pamětníci opráší své vzpomínky na bývalé hospody v Nymburce, jejichž fotografie lemují hlavní vchodovou místnost muzea.

Návštěvníci se také dozví, že původní pivovar v Nymburce se nacházel na místě dnešní budovy soudu a domu s pečovatelskou službou Panorama. „Pod oběma domy jsou dodnes velké pivovarské sklepy. Sladovna byla v místech, kde se nachází jeden z domů městského úřadu a její zbytky jsou přístupné veřejnosti, “ uvedl ředitel nymburského muzea a hlavní duše výstavy František Sýkora, z jehož soukromých sbírek je mnoho z vystavovaných exponátů.

Na otevření výstavy se sešlo hodně zajímavých lidí. Vedle historiků, hraběte Tomáše Czernina a ostatních hostů přišel i bývalý sládek Miroslav Svoboda, který nastupoval do pivovaru v roce 1955. „Byl jsem u úplného ukončení činnosti dymokurského pivovaru, který získala rodina Czerninů zpět po revoluci, “ připomněl kousek historie bývalý sládek.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autorka: Milena Jínová


Staleté hospody nabízí příběh podniku v Lipí nad Náchodem, kde slavil maturitu spisovatel Josef Škvorecký. A nedávno se v něm zalíbilo i boxerce Dagmary Havlové.

Foto

Jsou hospůdky, které se snaží lákat hosty na umělou patinu starého lokálu či krásou malebné fasády. A jsou naopak staré podniky, jimž se majitelé snaží zachovat genius loci a nenahraditelný ráz minulosti.

Takový je i hostinec U Nováků v Lipí nad Náchodem, který patří už několik generací stejnému rodu Novákových. Dnes v jejich tradici pokračuje Olga Salonová z Vráže u Berouna, dcera posledního majitele Jana Nováka. Dnešní vlastníci sice od restituce hostinec pronajímají, ale stále dbají na to, aby připomínal šenk ze 40. let minulého století.

A uvnitř opravdu připomíná starou příjemnou vesnickou hospodu z minulého století: letité tmavé židle i stoly, dřevěné obložení stěn s jednoduchými vidlicovými věšáky a na stěnách historické fotografie, zachovalé staré reklamy či kopie dnes už úsměvně působícího živnostenského listu prvních hostinských.

Vzadu starý sál a na fasádě pečlivě uchovaný a z omítky vystupující reliéfní název hostince. Ten tu zůstal z časů první republiky.

Majitelé obnovili tradici stínání kohouta při posvícení

Olga Salonová připravuje v těchto dnech v hostinci už páté novodobé stínání kohouta, které dříve provázelo v Lipí posvícení. Koná se vždy v neděli před svátkem svatého Václava. O posvícení psal i Alois Jirásek. Olga Salonová však s úsměvem ujišťuje, že žádný kohout z vesnice už nebývá obětován. Dříve tomu ale tak bylo, jak píše etnograf Čeněk Zíbrt.

Foto

Tento zvyk byl rozšířen po celé Evropě, v českých zemích však šlo o rázovitý obřad. Muži v pitvorných oblecích se sešli u červeně natřeného sudu, na něm byla položena šavle a kohout byl přivázán za nohu ke kolíku. Mladíci se zavázanýma očima soutěžili, kdo dřív šavlí či cepem setne kohoutovi hlavu. Avšak mnohý ze soutěžících odešel z kolbiště s výsměchem.

V Lipí stínali kohouta tak, že vykopali na návsi díru, do ní dali kohouta a přikryli krajáčem. Hostinský a v 30. letech i starosta Josef Novák ve svých zápisech popsali, že jednou dezorientovaný a opilý účastník stínání kohouta netrefil cepem kohouta, ale se zavázanýma očima práskl do blízkého záchodku. "Asi dvě prkna upadla, ale běda. Směrem k obecenstvu zadnicí seděla na záchodku paní Benešová, " zapsal navždy Josef Novák.

Dnes připravuje stínání kohouta sdružení Lipový list a dbá na to, aby "nezdárník kohoutí, jenž po okolí Lipí chodí, samou prostopášnost koná, pomlouvá, smilní a kdejaká sousedka si na něj stěžuje, byl rychtářem chycen a právo nad ním vykonáno".

Schází se k tomu hodně sousedů, nechybí rychtář ani policajti. "Pokud se jim někdo nepozdává, do šatlavy ho odvlekou, " říká Olga Salonová. Stínání kohouta tradičně doprovází staročeskými písněmi kapela Klapeto.

Boxerce Dagmary Havlové se z hostince nechtělo

Nájemce, bodrý hostinský Lubomír Rufer říká, že jednoho z nejvzácnějších hostů měl teprve nedávno. Asi před třemi týdny přišla bývalá první dáma Dagmar Havlová se svou boxerkou. Bylo to v době, kdy v Náchodě spali filmoví herci i členové štábu, kteří v České Skalici natáčeli pod vedením Václava Havla filmový přepis jeho hry Odcházení.

"Byla tu ještě s jednou herečkou, která hraje v seriálu Ulice. Přišly pěšky z Náchoda a ptaly se na Peklo. Pak se paní Havlová přišla zeptat, jestli může dovnitř se psem. Řekl jsem, že samozřejmě, " vzpomíná hostinský a dodává, že obě návštěvnice si poručily pivo a pavlišovský řízek.

Foto

Psům, kteří přijdou dovnitř, prý dává občas něco k zakousnutí. Třeba kousek klobásky. "Ptal jsem se, jestli fence můžu taky něco dát. Paní Havlová řekla, že klidně, že si její boxerka stejně ode mne nic nevezme. Boxerka si však kus klobásky vzala, pak další a pak nechtěla z hospody!" směje se hostinský a popisuje, jak Dagmar Havlová na psa volala marně a jak nakonec musel vyjít s jejím psem z hospody sám.

Hostinci se v minulosti nevyhnuly některé další známé osobnosti. Například tady měl maturitní ples Josef Škvorecký.

Nejprve čtenářský kroužek, postupně hostinec se sálem

Historii této hospody nemusí nikdo složitě objevovat. Sepsala ji z vyprávění a zápisů předků nejmladší z rodu, Kateřina Salonová. Publikaci pak vydal ateliér Duplex z Nového Města nad Metují.

Foto

Na hostinci U Nováků je dnes jako rok vzniku uveden 1856. Do roku 1870 to však oficiální hostinec nebyl, lidé tehdy chaloupku rodiny Hanušů v čísle popisném 6 považovali za jakési kulturní centrum obce.

"Scházela se tu kultury chtivá společnost. Antonín Hanuš uměl o vojně dobře vyhrávat, když někteří sousedé koupili kalendář, četl se tam třeba dvakráte po sobě. A když někdo sehnal nějakou historickou knížku, ihned putovala k Hanušovům. Zkrátka Hanušova chaloupka stala se čtenářskou besedou, " píše kronikář Antonín Smrček.

Roku 1869 starosta povolil Antonínu Hanušovi v domě provozovat pohostinství a podnik dostal jméno U Zeleného stromu. Po smrti Antonína Hanuše v roce 1873 prodala vdova hostinec Antonínu Novákovi.

Ten ho celý přestavěl a přejmenoval na U Nováků. Když roku 1914 zemřel, zdědil hostinec jeho bratr Jan. Pak ho v polovině 30. let koupil Josef Novák, Janův synovec. Ten nechal v roce 1934 lokál přestavět do současné podoby, vybudoval novou kuchyni a zvýšil o metr a půl stropy, aby tam mohl být taneční sál.

V 50. letech komunistický režim hospodu zabral a Josef Novák v ní mohl zůstat jen jako zaměstnanec podniku Jednota Hronov. "Dědeček se tady ale spíše dřel. Vedl to sám, obsluhoval, vařil. Pak už na to nestačil, odešel a byli tu jen zaměstnanci Jednoty, " říká Olga Salonová. Její otec požádal o restituci hostince na počátku 90. let. Časem ho přepsal na dceru Olgu a ta se s mužem v letech 2004 až 2005 snažila hostinec provozovat. Nakonec jej ale pronajala, protože z Berounska je do Lipí přece jen daleko.

Tři dny tance: ženy výskaly, z tlouštíků teklo jak z vodovodu

Její dědeček Josef Novák toho o Lipí hodně zapsal. Například jak vypadala pouť v Lipí počátkem století: "Náves, kdejaké místo i postranní kouty, vše bylo samá atrakce, kolotoče, houpačky velké, malé pro děti, několik střelnic, cirkus, cukrářských bud, řada vozů a maringotek směrem ku křížku cestou do polí."

Foto

Pouť trvala tři dny, od neděle do úterý. "Po ukončení bohoslužby před hospodou hudba zahrála dva pochody, hned s hudbou se šlo, zvláště mládež, do hospody. Hned po obědě začala taneční zábava a hrálo se bez odpočinku až do pondělí do rána. V pondělí ráno v devět hodin byla mše svatá, kol desáté dopoledne zase hudba hrála před hospodou a mladí i staří, vše se hrnulo do hospody na takzvanou zlatou hodinku, při níž ženy chodily pro muže v tanec. Na to se každý těšil, to byla ohromná legrace, " popisuje hostinský.

Josef Novák také zaznamenává, že "z Náchoda přišlo vždy v posvícení neb pouti mnoho hostů živnostníků. Obyčejně několik láhví sladké kořalky ženám koupili a už to začalo. Z každého teklo od tance, zvláště od těch tlouštíků jako z vodovodu. Několik starších bylo velmi veselých žen, při tanci tančily tři najednou, držely se pohromadě jako kolotoč, některá měla na sukni na zadní části těla kapcu a z té koukal cíp bílého šátku. Při všem výskaly. Hrálo se až do čtyř hodin odpoledne, jeden po druhém opouštěl hospodu v podnapilém stavu, zaručeně oběd mnohému už nechutnal a nebo vůbec nejedl."

Jeviště na pivních sudech a čtvrťák kořalky pro režiséra

V hostinci U Nováků hrávali také herci místního ochotnického souboru Severočeská jednota. Založil ho učitel Gerhart, který přišel do obce v roce 1907. Josef Novák popisuje, jak se zpočátku stavělo jeviště: "Do místnosti se nakoulelo několik prázdných sudů od piva, na ty se daly prkna, které tvořily podlahu. Na podlahu se postavila kostra jeviště a zavěsily se kulisy. Hrálo se za velké účasti, neb mnoho lidí stálo namačkáno při otevřených dveřích."

Foto

Josef Novák také zapsal vzpomínku na jednoho režiséra: "Režii o každém divadle do války měl starší svobodný pan Smrček, říkalo se mu všeobecně strýček Smrčků. Při divadle nás všecky líčil. Na stole měl rozložená líčidla, barvičky, paruky, též láhev s lepidlem na vousy. Toto lepidlo úžasně chránil, na lahvičce bylo napsáno, pozor oheň škodí. Nikdo nesměl kouřit. Svědomitě líčil, chudák se potil tak jako mlatec, který točí ruční mlátičku. Mezi tím vším divadelním harampádím měl stát stále čtvrťák kořalky, který ku vzpružení a skvělému líčení obrátil při napití až na dno tak hladce, aniž by ohryzkem na krku pohnul. To byl nejmilejší jeho koníček."

Pamětníci vzpomínají na řízky, dnes si ho tu dala i první dáma

Dnes zůstalo U Nováků po ochotnících jeviště a propadlo pro nápovědu. Svůj ráz ale má celá hospoda. Na okně je historický přístroj na plnění pivních lahví, ve výčepu stará kamna s rourou a na věšácích na stěně je i několik plácaček na mouchy. "Já nemám ráda takové ty eurohospody, kde je to stejné, ať sedíte ve Španělsku, Francii, nebo v Praze. Kde je všechno správně vytmelené a správně zaoblené. Mám ráda normální české hospody s dobrou českou kuchyní, " říká majitelka hospody.

Ostatně na řízky její babičky vzpomínají někteří pamětníci v Lipí dodnes. "Dělala je prý se speciálním kořením. Recept si ale vzala do hrobu, " říká nájemce Lubomír Rufer. On sám tady udržuje na jídelníčku klasiku - dršťkovou, guláš s knedlíkem, segedinský guláš a pavlišovský řízek. Tím ostatně nepohrdla ani bývalá první dáma.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík


Pivovar Krušovice je hlavním partnerem slavností a do Žatce se vydal třídenním okruhem

Přijíždíme z chmelové brigády a přivážíme vám výborné a originální krušovické pivo!“ Takové hlášení se neslo ve čtvrtek 2. září odpoledne vesnicí, Krupou u Rakovníka, z pojízdného amplionu.

S veselou staročeskou jízdou přijížděl pojízdný výčep pana Klouba, emeritního sládka Krušovic. V Krupé začínala spanilá jízda po vesnicích Rakovnicka a Lounska, kterou uspořádal Pivovar Krušovice. Ten je jedním z hlavních partnerů žatecké Dočesné. Pojízdný výčep ukončí svou trasu právě na náměstí v Žatci a během soboty bude nabízet pivo lidem na tradiční Dočesné.

V každé vesnici na trase pivovar uspořádal svou „malou dočesnou“ pro místní obyvatele a kolemjdoucí turisty.

Nabídka z amplionu zněla lákavě, ale ospalou vesnici zase tak rychle nedokázala probudit k životu. Byl to však teprve předvoj. Hlavní lahůdka přišla zanedlouho. Za malou chvíli se v Krupé vynořila pragovka ověnčená chmelovými štoky a s nákladem lahodného moku. Během chvíle se už náves proměnila ve veselou osvěžovnu.

Dva čilí hospodští roztočili pípu a do kelímků proudem tekla zlatavá desítka krušovického sládka Václava Klouby. Kdo by tak lákavé nabídce odolal?

Náves se hned začala plnit lidmi a sličné chmelové brigádnice roznášely přítomným pivečko s pořádnou pěnou.

Nechyběla ani hudba. O tu se postaral skvělý harmonikář. Při jeho písních přítomným rychle vysychalo v hrdle, náves ožívala a lidé vzpomínali na svá brigádnická chmelová léta. Děvčata se měla co otáčet a stále nabízela další a další pivo.

Návštěvník: Krušovice si nenechám ujít

Nakonec ani projíždějící cyklisté neodolali. Jan Hetto, místní občan, se právě vrátil ze svého stopadesáti kilometrového výletu a s chutí se po tak dlouhé cestě napil. „Uf, to byla žízeň. Jsem rád, že jsem to stihl, “ prohlásil. „Krušovické pivo si nikdy nenechám ujít. Asi před patnácti lety jsem měl v Kladně hospodu. Jakmile jsem začal točit krušovické pivo, odrovnal jsem vždy konkurenci, “ řekl další z návštěvníků Miroslav Ileš.

Na závěr příjemné chvíle s krušovickým pivem nechybělo společné památeční foto před pragovkou s pojízdným výčepem. Fotografii pan starosta hned vystavil do vývěsky u obecního úřadu.

A kudy krušovický výčep do Žatce putoval? Ve čtvrtek se jelo z Krupé přes Kněževes, Chrášťany a Olešnou do Lišan. Včera se startovalo v Řevničově, pak cesta vedla přes Mšec, Kroučovou, Ročov a končila v Hředli. Poslední, sobotní okruh vyráží z Mutějovic, jede přes Kounov, Janov, Děkov a Hořovičky a skončí na náměstí v Žatci. Přijďte ochutnat!

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autoři: Šárka Hoblíková a Libor Želinský


Muž z Brna si koupil lahev piva a těšil se, až se svého oblíbeného moku napije. Jenže ho ani nenapadlo, že místo piva ochutná tekutinu páchnoucí jako splašky.

Případem už se zabývá obchodní inspekce a řeší ho také pivovar.

Teprve při bližším prozkoumání láhve zjistili jeho kamarádi, že na dně sklenice plavou jakési sražené zbytky a tekutina velmi silně zapáchá.

Případy, kdy se cizorodá látka dostane do nápoje, často končí vážnými zdravotními problémy. V Ostravě se o tom nedávno přesvědčila žena, která se napila piva s obsahem žíraviny.

Ještě hůř dopadl zákazník, který vypil chemikálii v obyčejné minerálce.

Základní test lakmusovým papírkem na vzorku piva ale ukázal, že v tomto případě se o žádnou agresivní chemikálii nejedná.

Zdroj: tn.cz | Video: Josef Svoboda


První zářijový víkend se v Jizbicích u Čechtic koná 28. ročník Jawáče, srazu Jawa klubu Praha 1961. Všichni milovníci rychlých kol se mohou těšit nejen na krásné stroje a motošou, ale i na dobrou muziku a také tradiční česká piva včetně „řidičského“ nealko Birellu.

Foto

Kdo neví, kam vyrazit první víkend nového školního roku, může zamířit do Jizbic u Čechtic na další sraz Jawa klubu Praha 1961, který se koná pod záštitou nealko piva Birell z portfolia Plzeňského Prazdroje. „Nealkoholické pivo Birell je pro nás ideálním partnerem, protože je vhodným nápojem pro řidiče a propaguje odpovědný přístup řidičů, " řekl Roman Jakovec, viceprezident Jawa klubu Praha 1961. „S Plzeňským Prazdrojem se na Jawáči potkáváme desátým rokem a vždy se těšíme na spolupráci i na jeho piva, " dodal Jakovec. Pro ty, kteří přijedou jako spolujezdci a nebudou řídit, budou připravena kromě čepovaného Birellu také další piva, jako například plzeňský ležák Pilsner Urquell nebo nejprodávanější české pivo Gambrinus.

Nealkoholické pivo Birell je jedním ze sponzorů srazu a k dostání bude v oblíbené čepované variantě. „Jsme velice rádi, že se motorkáři chovají zodpovědně nejen k sobě, ale i k ostatním účastníkům silničního provozu a na takovéto akci v hojném počtu sáhnou po nealkoholickém pivu. Birell je skutečně vhodnou volbou pro všechny, kteří si nemohou dopřát alkoholické pivo, neboť díky unikátnímu způsobu výroby si uchovává jemně hořkou pivní chuť, " okomentovala účast Birellu na akci manažerka značky Martina Kuncová.

Sraz Jawa klubu Praha 1961 se letos koná již po dvacáté osmé, v Jizbicích u Čechtic se fanoušci rychlých strojů sejdou po jedenácté. Na největší motoakci regionu se návštěvníci mohou těšit například na šou a motoškolu Mirka Lisého, spanilou jízdu a soutěže. Jawáč, jak setkání pojmenoval pořadatel, doprovodí také věhlasné kapely Visací zámek, Krucipüsk, Vítkovo kvarteto, Jolly Joker a mnoho dalších. Akce, která je určená všem milovníkům motocyklů bez rozdílů značky nebo kubatury má tradičně úspěch a velký zájem si pořadatelé a sponzoři slibují i letos.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Na ZUBRFEST, který se stal tradiční oslavou guláše a dobrého piva ve spojení s dobrou zábavou, mohou návštěvníci zavítat už v sobotu 11. září. Výstaviště Přerov zaplní polní kuchyně a proběhne tady Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů. Ke guláši neodmyslitelně patří dobré pivo, a proto domácí ZUBR, Litovel, Holba a dokonce slovenský Steiger potečou z desítek výčepních zařízení.

Programovým tahákem ZUBRFESTU bude skupina Katapult, Tereza Černochová a Black Rose, kterým bude patřit hlavní pódium. Návštěvníci se dále mohou těšit na vystoupení Pavla Nováka ml., pro příznivce nezávislé scény zahrají skupiny jako Evil Joe, Day off, R.A.F. nebo No Problem.

Chystá se také 35 polních kuchyní, kde to bude pěkně vřít. Milovníci oblíbeného pokrmu se mohou těšit nejen na guláše hovězí a vepřové, ale i oblíbené zvěřinové. Nejlidovější stravu, kterou guláš zřejmě je, pasoval na úroveň soutěžního pokrmu mistr kuchařského umění Luděk Bil z Gastrocentra Morava. Soutěžní týmy budou mít k dispozici malý kotlík s uzavřeným ohništěm a přípravu guláše budou muset zvládnout v časovém limitu 5 hodin. Jiná omezení prakticky neexistují. Maso ani speciální ingredience na přípravu nejsou předepsány a záleží tedy pouze na fantazii a osobních zkušenostech každého účastníka. Kolem poledne budou gulášové speciality k prodeji, aby jejich kvality mohli posoudit také návštěvníci. Soutěžní guláše ohodnotí desetičlenná porota profesionálních kuchařů. Stejně jako v minulých letech bude záležet nejen na samotné chuti guláše, ale i jeho servírování a hodnotí se i originalita místa přípravy. Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů se letos zúčastní nejen české kuchařské týmy, ale přijedou i Slováci a Poláci. Akce potrvá od 10 do 22 hodin.

Vstupenky v hodnotě 50 Kč bude možné zakoupit v den konání akce při vstupu na výstaviště.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov


Jako student v nošovickém pivovaru Ivo Kaňák brigádničil. Dnes mu šéfuje. Manažer pivovaru Nošovice Ivo Kaňák vyrábí pivo už pětadvacet let. „Pivo mě stále baví, “ říká devětačtyřicetiletý Kaňák, jenž se podílel na vývoji stále oblíbenějšího nealkoholického Birellu.

Foto

Pivovar Nošovice letos slaví čtyřicátiny. Kolik lidí v něm pracuje?

Zaměstnáváme 340 lidí. Drtivá většina dojíždí z Frýdku-Místku a okolních obcí. Jsme druhý největší pivovar v Česku, se šestou největší sladovnou. Krize pominula, ale lidé se pořád bojí o místa.

Mají důvod se strachovat? Budete propouštět?

To vám dopředu říct nemůžu. Doba je nejistá a my se snažíme podnikat efektivněji. Může se stát, že časem budeme chtít omezit počet zaměstnanců. Oni to vědí a musejí s tím počítat.

Vaším sousedem je automobilka Hyundai. Nepřetahujete si lidi?

Před spuštěním továrny jsme určité obavy měli. Naše výrobní programy jsou ale velmi odlišné. Od zahájení výroby aut od nás do korejské automobilky odešel pouze jeden člověk.

Od roku 1999 jste součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, respektive světové skupiny SABMiller. Neztratil Pivovar Radegast na lesku z doby, kdy byl samostatný?

Myslím, že máme stále stejný glanc. Patříme k nejlepším v naší skupině. Nošovický pivovar je svázán se značkou Radegast. Naši předchůdci ji v devadesátých letech budovali republikově. My se zaměřujeme na Moravu. Přesto je Radegast třetím nejprodávanějším pivem v Česku. Ročně ho uvaříme okolo dvou milionů hektolitrů.

Jaká piva se v Nošovicích vyrábějí?

S výjimkou Pilsner Urquell vše, co Plzeňský Prazdroj produkuje. Kromě osmi druhů Radegastu sem patří vybrané mutace a balení značek Primus, Gambrinus a Velkopopovický kozel.

Je Radegast něčím výjimečný?

Od ostatních piv se lišil hned od začátku. Hlavní vlastností je hořkost. Já si myslím, že to symbolizuje tento kraj a moravanství. Dalšími jsou plnost a říz. Chuť je stále stejná, držíme se původní receptury.

Nealkoholický Birell je vaše dítě. Podílel jste se na přípravě jeho receptury. Chuť ovlivňují suroviny a receptura. Důležité jsou taky pivovarské kvasinky vyšlechtěné ve Švýcarsku. Kouzlo birellu je v tom, že chutná jako pivo. Dlouho neměl žádnou reklamu, přesto si ho lidé našli.

Začínali jsme na dvou tisících hektolitrů ročně, teď ho prodáváme čtyři sta tisíc hektolitrů. Dvakrát byl vyhlášen nejlepším nealko pivem na světě. Už ho nikdo nepřekoná. Pořadatelé Světového poháru piv tuto kategorii zrušili.

Část lidí přesto dává přednost pivu z malých pivovarů. Konkurujete si?

Velké české pivovary vaří hlavně pivo plzeňského typu. Malé pivovary nabízejí pivní speciály, které zpestřují tradiční trh. Čeští pivaři ale nehodnotí pivo podle toho, v jak velkém pivovaru ho uvařili. Zajímá je hlavně chuť a také, zda je jejich půllitr správně vychlazený a načepovaný.

Co vy a pivo?

Patřím ke generaci studentů z osmdesátých let, která má k pivu silný vztah. Vystudoval jsem vysokou školu se specializací na pivovarnictví a sladařství. Do nošovického pivovaru jsem každé léto chodíval na brigádu. Zůstávám mu věrný i po pětadvaceti letech. Pivo mě baví a naplňuje.

Máte raději radegast, nebo plzeňské?

Každé z nich plní v mém životě jinou roli. Na zahradě hasím žízeň klasikem, běžně popíjím radegast. Prazdroj si dávám výjimečně.

Ochutnáte také konkurenční piva?

Mám to dokonce v popisu práce. Nejenže dbáme na to, aby naše dnešní pivo nemělo jinou chuť než včerejší, ale neustále sledujeme i konkurenci. Pravidelně ochutnáváme, hodnotíme a srovnáváme také její výrobky.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Josef Beneš | Foto: Martin Straka


Na Pivní slavnosti už v sobotu

[pátek, 3. září 2010]

V pořadí již pátý ročník Pivních slavností uspořádá v sobotu 4. září od 12 hodin v prostoru Tyršova stadionu jindřichohradecká agentura 3Wproduction.

Návštěvníkům oblíbené akce nabídne degustaci svých produktů celkem 13 pivovarů. Kromě osvědčených a preferovaných značek si příznivci pěnivého moku mohou vyzkoušet, jak chutnají třeba Zlatý Bažant, Rohozec, Stella Artois nebo Svijany.

Nedílnou součástí sobotních slavností bude i bohatý doprovodný program. V jeho rámci jsou připraveny soutěže pro děti i dospělé a také velká tombola.

V kulturním bloku si na své přijdou příznivci mnoha hudebních žánrů. Vyznavačům dechovky budou na malém pódiu vyhrávat například Řečická kapela či Božejáci. V hlavním programu na velkém pódiu pak vystoupí třeba jindřichohradečtí No Surrender či Těžkej Pokondr a celá akce vyvrcholí koncertem Žlutého psa s Ondřejem Hejmou.

PIVOVARY

Bernard, Bohemia Regent, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Poutník, Platan, Rohozec, Starobrno, Staropramen, Stella Artois, Svijany, Zlatý Bažant.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autor: Zdeněk Prager


Kouř nad pivovárem

[čtvrtek, 2. září 2010]

Dne 31.8.2010 bylo po 23 letech opět roztopeno pod původní černokosteleckou varnou z roku 1930. Tento pokus proběhl z důvodu zkoušky těsnosti varny, stavu topeniště a všech součástí varní garnitury. V 17:30 voda začala vřít a můžeme směle konstatovat, že varna je v dobrém stavu.

Výsledkem tohoto snažení jest pokračování v rekonstrukci varny. Příští týden dojde k instalaci a odzkoušení motoru, převodovek a čerpadel. Přijďte se podívat na prohlídku pivováru, kde Vás zasvětíme do dalších podrobností…

Foto

Foto

Foto

Foto

Foto

Dej Bůh štěstí!

P.S.: Informace po finance a T, jenž nás udávají: tato jalová várka nemá za výsledek alkoholický nápoj, nýbrž jen teplou vodu, tak nám sem prosím opět neposílejte celníky.

Zdroj: Černokostelecký pivovár


Starce na chmelu trápí mokro

[čtvrtek, 2. září 2010]

Sklizeň chmele provází špatné počasí. Na kvalitě to bude znát. Davy studentských brigádníků jsou už minulostí.

Před padesáti lety na tomhle místě cvakla klapka filmu Starci na chmelu. Litoměřicko, konkrétně oblast kolem obce Polepy, bylo totiž vyhlášenou chmelařskou lokalitou, kam koncem srpna a na začátku září jezdily tisíce studentů kvůli sklizni chmele. Dnes se brigáda stala spíše přivýdělkem pro pár desítek místních. A namísto písní o zeleném zlatu je v oblasti slyšet spíše nářek chmelařů nad mizerným počasím, které v celém Česku snižuje kvalitu chmele. Sklizeň skončí za pár dní.

Staré časy

"Ty scény se točily tady na té chmelnici, " ukazuje nedaleko obce Lounky Jiří Špringl. Dnes jeho společnosti Chmel Polepská blata patří včetně "filmové" chmelnice zhruba 55 hektarů okolních ploch. "To byly doby, kdy po vesnicích spalo přes tisíc brigádníků ve školách a sokolovnách, " vzpomíná na časy velkých chmelových brigád. "Když jsem byl tehdy já na brigádě na Žatecku, museli jsme si na poli nacpat slamníky slámou a spát na půdě. Ale byli jsme mladší, tenkrát ty podmínky nikomu nevadily, " popisuje.

Dnes na Litoměřicku mezi Polepy a Lounkami místo Vladimíra Pucholta nebo Ivany Pavlové pracuje na chmelnici mezi brigádníky třeba Zuzana Soukupová. Učí se v nedalekých Litoměřicích na servírku. Teď ale nosí zelenou pláštěnku a na nohou holínky.

Stejně jako ostatní brigádníci. Letošní "chmele" jsou totiž ve znamení bláta a deště. "Že existuje film Starci na chmelu, vím, ale nikdy jsem ho neviděla. Alespoň ne do konce, " přiznává. Brigádu nijak zvlášť neprožívá. Je to jen vítaný přivýdělek, stejně jako třeba práce za kasou.

Počasí jako nepřítel

Nespokojení jsou ale chmelaři. "Je to jako malá válka, " ukazuje na rozblácené a rozježděné chmelnice Jiří Špringl. "Tohle je cihlářská hlína, úplně zadušená. Poznáme to příští rok na úrodě, " obává se Jiří Špringl. Letos chmelaře trápilo během roku zejména mokro. Kdo včas rostliny neošetřil, potýká se s plísněmi a kvalita jeho chmele je špatná. Na Polepských blatech se potížím naštěstí vyhnuli. "Minulý rok byl nadprůměrný ve výnosu i alfa hořkých látkách, letos takové výsledky nebudou. Oproti loňsku jsme totiž zaznamenali o něco nižší obsah hořkých látek, které jsou důležitým faktorem kvality, " říká Jiří Špringl. Přesto si na sklizeň nestěžuje. "Chmel bude i tak velmi kvalitní, " říká. Pryč jsou ovšem časy, kdy se k vaření piva používaly samotné chmelové šišky. Tuto technologii používá už jen pár pivovarů. Z chmelnic Jiřího Špringla míří šišky do Žatce, kde z nich udělají granulát. Ten pak použijí pivovary k výrobě piva.

Chmel domů i do Japonska

Z chmele "Starců na chmelu" se vyrábí například pivo Svijany, Krakonoš nebo Chodovar. Chmel z nedaleké oblasti kolem obce Liběšice míří zase až na japonský trh. Skončila také doba, kdy se na brigádu hodila každá ruka. Například nasušené šišky se do žoků už nesešlapávají, ale strojově lisují. "Dřív jsme na brigádu brali 140 lidí. Už máme ale nové technologie a stačí nám jich šedesát, " popisuje chmelař.

Zemědělci také spoléhají na personální agentury, a to na jaře, při drátkování a zavádění. Přijedou k nim tak brigádníci ze Slovenska či z Moravy.

Chmelaři začali letos v Česku sklízet kolem 20. srpna a vzápětí potvrdili očekávanou sklizeň 6500 tun. Z dlouhodobého hlediska je to spíš nadprůměrný výsledek.

Zatímco vloni se obsah alfa hořkých látek pohyboval mezi 3, 6 až 3, 8 procenty, letos by to mělo být o něco méně. "Objem úrody je lepší, ale s alfa látkami je to naopak, jejich podíl je o dost menší, " řekl jednatel Chmelařského institutu v Žatci Jiří Kořen.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Petr Weikert


Nová turistická atrakce v Žatci už vítá první turisty, zvědavci jsou z domova i ciziny. Během Dočesné se rozsvítí věž a maják. Rozhledna a restaurace nabízející pivo, nově uvařené v sousedním pivovárku, mají zahájit provoz až v dalších měsících.

Foto

Unikátní turistický projekt, který ve světě nemá obdoby, už začíná lákat turisty. Akce za čtvrt miliardy korun, Chrám chmele a piva v Žatci, se pomalu nadechuje.

Šanci zaujmout máme, věřím, že ji využijeme, “ doufá Jiří Vent, šéf Chrámu.

Poprvé se brány Chrámu chmele a piva otevřely minulý týden. „Už provádíme, první turisté už si expozice prohlédli. Přivítali jsme už i cizince z Ruska, Francie, Německa, “ hlásí Jiří Vent.

Otevřeno je v Chrámu chmele a piva od úterý do neděle od 10 do 17 hodin, v Chmelařském muzeu od pondělí do soboty také od 10 do 17 hodin. „Návštěvníci už mohou do rozšířeného Chmelařského muzea, hotové je náměstíčko, fontány, unikátní orloj. Přístupné již je i informační centrum, chmelové bludiště, erbovní síň a další hodně zajímavé expozice, “ láká Žatecké i přespolní Vent.

Naopak počkat si zvědavci musí ještě na rozhlednu a restauraci. Pivní maják, jak se rozhledně s novým a neotřelým výhledem na Žatecko přezdívá, bude mít uvnitř také výtah, kde se bude promítat krátký film. „Čekáme ještě na kolaudaci, hned jak bude, bude rozhledna přístupná i pro veřejnost. Očekáváme, že se tak stane někdy v září, “ pokračoval šéf Chrámu.

Plný provoz až příští rok

Restaurace s vlastním pivovarem a zahradou i pro děti se také ještě dokončuje. Pivovar může vyrobit až 1000 hektolitrů piva za rok. Vařit se bude ležák, tmavé pivo a technologie umožňuje vyrobit také jedno speciální pivo. „Věříme, že restauraci rozjedeme v říjnu, to by měl být velký tahák, “ přestavil reálný termín Vent.

Plný provoz začne až příští rok. „Letos budeme postupně spouštět další a další atrakce, uvidíme, jak vše půjde. Až příští sezona bude první kompletní, “ pokračoval. Chrám chmele a piva má velké ambice, chce přilákat do regionu turisty z blízkého okolí, celé republiky, ale i ze zahraničí. „Šanci zaujmout máme, Chrám má velký turistický potenciál, ale musíme všichni ve městě spolupracovat, dobře propagovat. Věřím, že šanci využijeme, že Chrám bude pro Žatec přínosem, “ uzavřel Vent.

Projekt Chrámu chmele a piva přijde na čtvrt miliardy korun, přes 200 milionů přišlo z dotací z Evropské unie. Jeho součástí je revitalizace tzv. Pražského předměstí, klášterní zahrady a renesanční sladovny.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Libor Želinský


Prvním patronem, který podpoří akci fotbalové Viktorie Plzeň Naplníme stadion - Přijď fandit i ty!, jenž má za úkol vyprodat Štruncovy sady v zápase proti Ústí nad Labem, je vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.

Foto

Jak se daří v současné době Gambrinusu?

Gambrinusu se daří velmi dobře. Gambrinus je nejprodávanější značka piva v České republice a myslím si, že Gambrinusu i všem ostatním pivům se bude v České republice dařit dobře, protože jsme národ pivařů.

Gambrinus je v podstatě i fotbalové pivo, neboť podporujete nejvyšší fotbalovou soutěž v zemi.

Myslím si, že diváci a fanoušci českého fotbalu jsou milovníci piva a jsou milovníci Gambrinusu. Podpora českého fotbalu je takové poděkování značky Gambrinus fanouškům a pivařům.

Fotbal, pivo a klobása. Souhlasíte i Vy s touto kombinací?

Tak to vždycky bylo a tak to také vždycky bude. Pivo k fotbalu neodmyslitelně patří a Gambrinus především.

Vy sám jste Plzeňák. Jaký máte vztah k tomuto městu a jste patriotem?

My jsme plzeňská rodina a já jsem ve třetí generaci sládek v Plzeňském Prazdroji. Nyní mám navíc na starosti ještě Gambrinus. Samozřejmě, že jsem patriot, fandím všem plzeňským sportům včetně fotbalu, hokeje a tenisu a ostatních.

Co podle Vás patří k městu Plzeň? Je to v posledních letech i fotbal a Viktoria Plzeň?

Plzeň byla vždycky sportovním městem. Vyrostlo zde velké množství všech našich olympioniků a světoznámých sportovců, takže si myslím, že sportovci jsou jedni z těch, kdo město Plzeň velice proslavili, proslavují a budou snad proslavovat.

Jaký Vy osobně máte vztah k fotbalu?

Mám fotbal velice rád. Nikdy jsem ho nehrál závodně, ale asi jako každý sportovec jsem hrál fotbálek jako doplňující sport pro kondici. Rád na fotbal také chodím a přál bych českému fotbalu, aby postoupil zpět do světové špičky, kam patří.

Máte čas při Vaši práci a vytížení sledovat výsledky Viktorky nebo se dokonce přijít podívat na její utkání?

Na fotbal chodím v Plzni několik desítek let. Chodím i nyní, ale nejsem pravidelným návštěvníkem. Teď samozřejmě sleduji Viktorku, jak se jí daří v lize. Samozřejmě jako každý Plzeňák jsem na ni hrdý a fandím jí, aby se udržela na výborné příčce až do konce.

Jací jsou podle Vás fanoušci v západočeském regionu?

Fanoušci jsou tu stejní jako všude jinde. Myslím si, že fanoušci v Plzni jsou dobří. I klub pro ně podle mě dělá hodně, když se je snaží dostat na zápasy a podporuje návštěvnost. Spojení klubu a fanoušků je velice dobré a fanoušci se tu také musí cítit velice dobře.

Co říkáte posledním výborným výsledkům Viktorky? Myslím tím vítězství v Ondrášovka Cupu, účast v evropských pohárech nebo současné vedení v Gambrinus lize.

Jak už jsem říkal, tak výsledky Viktorky jsou pro každého Plzeňáka potěšující. Všichni klukům fandíme a myslím si, že když se hraje dobře, rodina fanoušků roste a tím pádem chodí na fotbal víc a víc lidí. Pamatuji si doby, kdy tu hrál Bayern Mnichov a stadion byl úplně plný. Doufám, že se to současnému plzeňskému týmu také podaří.

Myslíte si, že má Viktorka šanci se udržet dlouho na špičce ligy?

Samozřejmě, že je liga dlouhá a může nastat mnoho zvratů. Kvalitní start je vždycky důležitý, takže aktuální úspěšné rozjetí sezóny je dobré. Přál bych klubu, aby se na čele udržel až do konce, abychom tady v Plzni viděli Viktorku hrát alespoň v předkolech evropských poháru, i když letos to bohužel nešlo. Její vystoupení proti Besiktasi bylo velmi pěkné, i když nepostoupila do dalších kol.

Oslovili jsme Vás jako úspěšného reprezentanta Plzně, abyste podpořil naši iniciativu „Naplňme stadion, přijď fandit i ty“. Líbí se Vám tato iniciativa, kdy se klub snaží vzbudit fotbalovou mánii, pozvat do Štruncových sadů co nejvíce diváků a splnit tak sen, kterým je vyprodat stadion?

Fotbal se hraje především pro diváky, především je to show a je třeba diváky na stadion dostat v co největším počtu. To je jedním z nejzásadnějších úkolů klubu a fotbalového týmu. Myslím si, že malá návštěvnost v Česku také trošku souvisí s některými horšími výkony, ale to teď v Plzni určitě nehrozí. Navíc vztah výkonu a fanoušků platí i obráceně. Čím více diváků uvidíme na stadionu, tím lepší fotbal se bude hrát.

Jak jste zmínil sám, utkání v předkole Evropské ligy musela Viktorka odehrát kvůli zastaralému stadionu mimo Plzeň. Jak se stavíte k tomu, že si spousta fanoušků přeje v Plzni nový stadion? Podporujete tuto myšlenku?

Celý život jsem sportoval a kromě toho, že jsem sládek, jsem stále také sportovcem. Tu myšlenku samozřejmě podporuji. Není to ale jen o stadionu pro A-tým. Říká se, že kdo sportuje, nezlobí. Vytvořit příznivé podmínky pro mládež k tomu, aby mohla sportovat, by podle mne mělo být prioritní snahou města a regionálních politiků. Myslím si, že jsme národ sportovců, což dokazujeme tím, že jsme malý národ, ale máme dobré výsledky v mnoha sportech. Do sportu, sportovišť a sportování mládeže by se podle mě mělo investovat daleko více.

Myslíte si, že je v silách čtvrtého největšího města v České republice vyprodat fotbalový stadion, který má kapacitu 7 425 míst?

Myslím si, že to není zas až tak moc složité. Měl jsem příležitost navštívit všechna velká sportovní klání, od všech tenisových grandslamů, přes golfové turnaje, mistrovství světa i Evropy ve fotbale i zápasy v německé lize, kde jsou stadiony opravdu vyprodané. Tam je atmosféra úplně jiná. Je to dáno sportovním výkonem, ale i službami, které jsou na stadionu k dispozici. Na stadionech nesmí být fronta na pivo, na párek. Musí tam být nějaký doprovodný program. Lidé tam musí jít za celodenním zážitkem a ne jenom na dvakrát čtyřicet pět minut fotbalu a odejít. Všude na světě chodí lidé na fotbal a je to půldenní záležitostí. Na tom musíme v České republice ještě zapracovat. Návštěvnost přes sedm tisíc diváků je v Plzni určitě reálná.

Stal jste se jedním z ambasadorů tohoto projektu. Můžete nějakým heslem motivovat lidi, proč by měli přijít fandit a naplnit Štruncovy sady?

Mottem by mělo být: Čím více diváků na stadionu, tím hezčí bude fotbal.

Tipnete si výsledek utkání?

Viktorka nyní hraje ve velké formě a nemůže doma prohrát. Vyhraje 3:1.

Gambrinus podpoří tento zápas doprovodnými akcemi. Můžete je nyní zmínit?

Na oslavu plzeňského fotbalu se uskuteční ve vybraných restaurací a hospodách akce, kdy po předložení fotbalové vstupenky dostanete druhé čepované pivo Gambrinus zdarma! A to ještě není všechno, jestliže se vám podaří naplnit stadion více jak 6000 fanoušky, věnuje pivovar Gambrinus na příští utkání za každých 1000 návštěvníků sud k vyčepování na stadionu zdarma!

Zdroj: Plzeň.cz | Autorka: Marie Osvaldová


«« « Strana 598 z 855 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855

Navštivte nás na InstagramuPivní prodejna Pod Zelenou Horou