Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivní.info

Pouť vidělo 16 tisíc lidí

[pátek, 20. říjen 2006]

Černou Horu ovládlo pivo, ale i zmatky v dopravě. Lidé vypili 12 tisíc litrů piva.

Rekordní návštěvnost, nejvíc vypitého piva v historii akce, ale i dopravní kolaps přinesla sobotní 10. Pivní pouť v pivovaru Černá Hora. Jeho areál v centru dvoutisícové obce na Blanensku podle organizátorů navštívilo na šestnáct tisíc lidí.

Největším problémem bylo se do černohorského pivovaru vůbec dostat. A to i přes to, že silničáři zrušili objízdnou trasu, která přes Černou Horu už od července kvůli stavbě nového kruhového objezdu na státní silnici z Brna do Svitav vede.

Řidiči jezdili po paměti a způsobili kolaps

I když silničáři o víkendu nedostavěnou křižovatku provizorně zprůjezdnili, řidiči se chovali, jako by místem dál vedla objížďka.

„Všichni najížděli na objížďku, ne podle dopravního značení, ale po paměti, takže zablokovali dopravu a museli se vracet,“ popsal Jaroslav Řezníček, vedoucí dopravního policejního inspektorátu v Blansku. Uniformovaní policisté nakonec museli dopravu sami řídit.

Těžkou hlavu policistům dělali i lidé, kteří přijeli přímo na pouť. Centrum Černé Hory kvůli ní bylo totiž zavřené a záchytná parkoviště pro asi čtyři sta aut se podle organizátorů zaplnila hned v deset hodin dopoledne, kdy pouť začínala.

„Řidiči stavěli auta tak, že některé uličky úplně ucpali, nebrali vůbec ohled na zákazy ani zachování průjezdnosti,“ uvedl Řezníček. Na řadu tak v desítkách případů přišly pokuty i odtahová služba.

Letošní výhra: pouťobus

Spokojení naopak mohli být ti, kdo do Černé Hory vyrazili z Brna cyklostezkou se světovým rekordmanem v jízdě na vysokém kole Josefem Zimovčákem. Anebo lidé, kteří využili letošní novinky - pouťobusu. Ten vozil návštěvníky od nejbližší vlakové zastávky v Rájci-Jestřebí přímo před vstup do pivovaru.

„Poprvé jsme na pouť nevyrazili autem, ale vlakem a nemůžu si stěžovat. Děti měly radost, jízda vlakem pro ně totiž byla zážitek, navíc jsme sem dorazili dřív než jindy. Vždycky jsme totiž jezdili později, až už někteří odjížděli, aby bylo kde zaparkovat,“ pochvaloval si Michal Velechovský z Brna. Uvnitř pivovarského areálu se už spokojeně tvářila většina lidí. Organizátoři pro ně přichystali celodenní program hned na třech pódiích, na kterých nechyběla například kapela Katapult, Michal David, Zdeněk Izer, Věra Špinarová, Helena Zeťová nebo Tereza a Laďa Kerndlovi.

Přijeli však i finalisté soutěže SuperStar - Petr Bende či Gába Al Dhába, za nemocného Vlastu Horvátha na poslední chvíli zaskakovala i Šárka Vaňková. Rodiče si zase pochvalovali speciální Limonádový ráj s programem pro děti.

Víc lidí by pivovar nesnesl

I když organizátoři avizovali rekordní návštěvnost dvacet tisíc diváků, spokojeni byli i se šestnácti tisíci.

„Přijelo 12 300 platících návštěvníků a další asi 4 tisíce dětí, které neplatily, i to je nejvíc ze všech ročníků. Myslím, že kapacita byla stejně nadoraz, víc lidí by se nevešlo,“ hodnotil v sobotu v noci jeden z hlavních organizátorů Hubert Adámek.

Za pravdu mu dávali i sami návštěvníci. Dostat se přes užší průchozí místa mezi jednotlivými scénami vyžadovalo hodně trpělivosti.

Neproniknutelné davy byly všude. „Snažíme se dostat k pódiu na výletišti kvůli Šárce Vaňkové, jdeme o hodinu dřív, s těmi lidmi okolo to tak akorát vyjde,“ tvrdila uprostřed masy kousek od pódia Marcela Skoumalová z Kuřimi.

I přes to, že návštěvníci za jediný den vypili 230 padesátilitrových sudů piva a 130 sudů limonád, akci všichni hodnotí jako bezproblémovou. Na záchytce nikdo neskončil, nic se neztratilo. A až na jedno vymknuté koleno a řidiče, který v noci řídil se dvěma promile alkoholu v krvi, hlásili záchranáři i policisté klid. (MF Dnes)


Ve výtahu teklo pivo proudem

[čtvrtek, 19. říjen 2006]

Pivo v lahvích nebo sudech? V pondělí večer to bylo jinak. Hasiči jeli ke kurióznímu zásahu. V jihlavském pivovaru museli odčerpat zlatavý mok z výtahové šachty.

"Příčinou nehody byla kombinace technické závady a lidského selhání. Do šachty uniklo 500 hektolitrů piva," přiblížil Jaromír Kalina, pracovník jihlavského pivovaru.

Pivo začalo vytékat těsně po půl čtvrté ráno. "Přivolali jsme hasiče a posléze vše oznámili na odbor životního prostředí Magistrátu Jihlava a Českou inspekci životního prostředí," potvrdil.

Pivovar nehodu označil vzhledem k finanční ztrátě jako střední škodu. (Vysočina)


Bernard triumfoval ve světě i doma

[čtvrtek, 19. říjen 2006]

Rodinný pivovar Bernard dosáhl vynikajících úspěchů. V srpnu v rámci mezinárodní soutěže "International Beer Challenge 'World's 50 Best Beers'", největší soutěži balených piv pořádané ve Velké Británii, které se letos v deseti kategoriích zúčastnilo 350 různých druhů, získalo Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek první místo v nejprestižnější kategorii "Strong Lager". "Bylo to poprvé v historii soutěže, kdy tuto prestižní kategorii vyhrálo černé pivo," vysvětluje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. V dvoukolové soutěží hodnotí přibližně čtyřicet odborníků nejen chuť piva, ale i design obalu.

Na konci září potom Bernard v anketě Naše pivo 2006, ve které hlasovalo 75 redakcí, vybojoval v obrovské tlačenici pětapadesáti českých značek piva 2. místo, když se před něj dostal pouze lídr trhu, Plzeňský Prazdroj.

"Je to velice příjemný dárek k nadcházejícímu 15.výročí založení Rodinného pivovaru Bernard," říká spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a pokračuje: "Když jsme s Josefem Vávrou a Rudolfem Šmejkalem v roce 1991, konkrétně 26. října, vydražili zkrachovalý pivovar v Humpolci, měli jsme jedinou starost - zachránit jej. Tehdy nikoho nenapadlo, že by značka mohla dosáhnout takového úspěchu. Dokazuje to, že námi zvolená strategie rozvoje a dlouhodobé směřování značky mezi prémiová piva, byla správná." Rodinný pivovar Bernard dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholické pivo Bernard Free. Distribuuje je přibližně do 1700 restaurací po celé České a Slovenské republice, dále pivo vyváží do Švédska, Ruska, Velké Británie, Dánska, Německa, Ukrajiny, Austrálie, Itálie, Řecka, Slovinska, Polska, Japonska a USA. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Moderní areál v pivovaru

[úterý, 17. říjen 2006]

V areálu bývalého pivovaru pokračuje stavba administrativního centra Královéhradeckého kraje. Tříměsíční skluz ovlivnily archeologické nálezy v místech nově vznikajícího podzemního parkingu.

Podle radního kraje Tomáše Šuberta by stavba měla být dokončena na sklonku léta příštího roku. " Ve zmiňovanou dobu by měly být v areálu zkolaudovány jednotlivé objekty. Do tří měsíců by se pak do budov už mohli stěhovat jejich uživatelé," řekl. Nyní se v areálu pivovaru opravují historické fasády budov v ulici Komenského a ČSA. Restaurátoři se rovněž věnují soše patrona pivovarníků Gambrina, lví hlavě z Pražské brány a lvovi z Jiříkovy kašny.

V centru vznikne nové Pivovarské náměstí. Vyrostla zde opět vodárenská věž, která byla zbourána v roce 1930. Hned za vstupní částí bude pětipatrový podzemní parking se 480 místy. V novém areálu budou sídlit nejen krajští úředníci, ale i část univerzity a dalších institucí. Návštěvníky by do těchto míst mohla přilákat komerční zóna - restaurace, prodejna, kavárna i minipivovar, v němž se bude vařit Eliščino královské pivo. " Počítám, že do roku od zahájení provozu bychom mohli v pivovárku vařit téměř 6000 litrů piva ročně," řekl pivovarník Milan Rambousek.

Výstavba administrativního centra přijde na miliardu 29 milionů korun a splácet se má formou leasingu. (Hradecký deník)


osáhl v tomto období výstavu 103 093 hl piva (oproti stejnému období roku 2005 zvýšení o 1,8%), z čehož bylo 63% v lahvích, 36% v sudech a 1% činí plechovky. Z celkového výstavu činil export 14 536 hl (14,1%), opět v porovnání se stejným obdobím roku 2005 (9 368 hl) jde o zvýšení o 55%, kdy se pivo (především světlý ležák Premium) vyváží zejména do Velké Británie, dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale pro zajímavost třeba i Finska, Kanady či Řecka.

Rozhodující část výroby (43%) tvoří světlý ležák Premium, 32% světlé výčepní pivo a zbytek připadá na speciály na které se pivovar zaměřuje především od poloviny 90. let. Společnost produkuje PRIMÁTOR Premium Dark (tmavý ležák), PRIMÁTOR Nealko (světlé nealkoholické pivo) či PRIMÁTOR Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů - dříve DIA), kdy u posledních dvou je jejich druhým největším dodavatelem pro tuzemský trh (podíl na trhu činí za 1. pololetí: dia - 14,5% a nealko pivo - 6,9%).

Chloubou pivovaru jsou však originální, chuťově zajímavé, vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o novinku roku 2005 PRIMÁTOR 13% Polotmavý (obsah alkoholu 5,5% obj.) - speciální polotmavé pivo, PRIMÁTOR 16% Exkluziv (obsah alkoholu 7% obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) - speciální světlá piva a nejsilnější běžně vyráběné české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10% obj.) - speciální tmavé pivo. Výrobkové portfolio piv doplňuje svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier - originální pivo specifické vůně, chuti i vzhledu. Speciály dokáží vhodně upoutat pozornost ke značce Primátor a tedy i k hlavní části produkce pivovaru.

Letos se také prodalo téměř 4 852 hl limonád (o 40% více než vloni), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina a vlastní sortiment byl vloni doplněn o limonádu s příchutí hroznového vína s názvem Primátor Hrozno. Novinkou letošního roku je od června ovocný multivitamínový nápoj, který již od svého uvedení na trh dosahuje velmi dobrých prodejů. Výrobu nealka jako doplňkového programu pivovar zahájil v červnu 2003.

Pivovar Náchod boduje na trhu především kvalitou práce svých zaměstnanců ve výrobě a kvalitou a inovací svých služeb a produktů při zachování všech klasických technologických postupů - to se pak odráží například i v zisku významných ocenění z prestižních soutěží (vloni i předloni jich získal shodně celkem 11) a navíc mu byl udělen Sdružením přátel piva titul Pivovar roku 2005. Značka PRIMÁTOR® si však udržuje svoji špičkovou kvalitu dlouhodobě. Svědčí o tom rozsáhlá řada cen ze zahraničních a domácích soutěží. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 84, z toho 20 zahraničních a PRIMÁTOR? tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejlépe si vede právě jeden ze speciálů a to 16% Exkluziv se ziskem 17 ocenění, těsně následován právě tmavým ležákem se ziskem 16 ocenění.

Letos pivovar již získal pět významných ocenění: Světlý ležák Premium v březnu obdržel certifikát kvality – Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2006, 13% Primátor Polotmavý byl v květnu vyhlášen výrobkem roku 2006 v kategorii PIVO v soutěži Volba spotřebitelů 2006 - Nejlepší novinka (soutěž oceňuje nové a inovované produkty jež byly vyrobeny či uvedeny na český trh od 1. září 2004 do 31. prosince 2005), Primátor Diamant získal v červnu 1. místo ve své kategorii v soutěži Pivo České republiky 2006, konané v Českých Budějovicích, Primátor Nealko zvítězil ve své kategorii na Dočesné v Žatci a Primátor Premium Dark se umístil v září na 1. místě ve své kategorii v soutěži České pivo roku 2006.

Pivovar si také velmi váží úspěchů, které si odnesl z letošní soutěže Potravina a Potravinář roku 2006 Královéhradeckého kraje, kdy soutěžil v kategorii Alkoholické nápoje se svými třemi výrobky a v této kategorii zvítězil, celkově v celé soutěži pak obsadil mezi 39 producenty druhé místo a třetí místo pak navíc získal v hlavní produktové části soutěže o Potravinu roku 2006, kde se účastnilo celkem 107 výrobků, Primátor Světlý ležák Premium (umístění dalších přihlášených náchodských piv - 12. skončil Primátor Nealkoholické pivo a hned v závěsu na 13. místě 13% Primátor Polotmavý).

Organizované skupiny návštěvníků také stále daleko více využívají možnosti exkurzí, kdy prohlídka s výkladem je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagónu z první republiky nebo v moderním návštěvnickém centru, které pojme 120 osob a které bylo letos doplněno o venkovní posezení s kapacitou 40 míst. (Web Primátor Náchod)


Dalšího triumfu dosáhl, tentokrát na mezinárodní půdě, pivovar Primátor. Po zisku titulu v soutěži České pivo roku 2006, byl ověnčen zlatou medailí tmavý ležák Primátor Premium Dark na devátém ročníku akce The Stockholm Beer & Whisky Festival ve Švédsku. Druhá příčka patří americkému pivu Samuel Adams Black Lager a třetí skončil tmavý ležák Asahi Black. Náchodské pivo letos obhájilo loňské vítězství v tomto klání. Navíc v letech 1999 a 2000 obsadil tento ležák druhé místo. (Hradecký deník)


Tmavý ležák se stal pivem roku

[úterý, 17. říjen 2006]

Největšího letošního úspěchu se dočkal zdejší pivovar Primátor. Získal totiž titul České pivo roku 2006 v kategorii tmavé ležáky, a to za pivo Primátor Premium Dark. Do celostátní soutěže se přihlásilo rekordních 35 značek ve třech kategoriích, z toho bylo hodnoceno osm tmavých ležáků. (Hradecký deník)


Společnost Drinks Union, čtvrtý největší výrobce piva v zemi, investuje miliony korun do pivovaru Velké Březno, kde společnost vaří značku Březňák. „V říjnu zahajujeme investici do křemelinové filtrace v pivovaru Velké Březno. Instalace zařízení, které přispěje především ke zvýšení kvality piva, přijde téměř na čtyři miliony korun,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Celá investice do nového zařízení by měla probíhat v příštích několika měsících. „ Předpokládáme, že novou technologii spustíme do konce roku,“ dodal Váša. Pivo Březňák, které se mimo domácího trhu prosazuje především v Německu, by tak podle něj mělo dosahovat ještě stabilnější chuti než dosud. „Pro naši společnost také nové zařízení přinese snížení ztrát, které při filtraci piva vznikají,“ doplnil.

Nová filtrační technologie bude podle Váši umístěna v nové budově, jejíž výstavbu, která přišla také na několik milionů korun, již společnost Drinks Union ukončila v předchozích měsících.

Pivo Březňák, které proslavila bodrá tvář pana Cibicha na pivní etiketě, je tradiční značkou z produkce Drinks Union. Pivo se díky své kvalitě pravidelně objevuje na předních místech v degustačních soutěžích po celé České republice. Naposledy to bylo na tradiční Dočesné v Žatci na začátku září, kde světlý ležák Březňák zvítězil. Tmavé výčepní pivo Březňák pak skončilo na druhém místě. (Tisková zpráva Drinks Union)


Možnost vyhrát až 150 000 korun mají do konce listopadu milovníci piva Březňák, kteří v průběhu následujících téměř dvou měsíců nasbírají a odešlou 25 uzávěrů z piva této značky skutečných pivních znalců.

Se soutěží se lidé setkají ve většině obchodů pěti bývalých okresů kraje - Teplice, Ústí nad Labem, Litoměřice, Děčín a Česká Lípa. "Právě v těchto regionech pivo Březňák, které je známé svou lahodnou chutí a lahodnou hořkostí, našlo opravdové znalce," poznamenal Jan Sedláček, marketingový manažer piva Březňák.

Částka 150 000 korun však není jedinou výhrou, která čeká na sběratele zátek. "Mezi další hlavní výhry patří třikrát poukázka v hodnotě 5 000 na konzumaci v restauraci čepující pivo Březňák a šestkrát 200 piv Březňák," řekl Sedláček.

Pivovar dalším 5 000 sběratelů zátek rozdá speciální Březňákovské mariášové karty, multifunkční kleště, korbely na pivo a alkohol tester, to vše potištěné logem piva Březňák. (Ústecký deník)


Vánoční pivní speciál zraje

[pondělí, 16. říjen 2006]

Vánoční pivní speciál Březňák z pivovaru Velké Březno včera začal zrát v kvasných kádích. "Letošní Vánoční speciál je opět polotmavé pivo, které vaříme pouze jednou ročně. Je to jakási třešnička na dortu, kterou připravujeme pro naše zákazníky, kteří mají Březňák rádi a zůstávají mu po celý rok věrni," řekl Jaroslav Rottenborn, ředitel pivovaru Velké Březno, který patří do skupiny Drinks Union.

Vánoční speciál vaří pivovar již čtvrtý rok za sebou. Letos uvaří tolik piva, které se vejde do dvou milionů láhví. Pivo, které sládci uvařili v noci na středu, bude nyní podle Rottenborna zrát zhruba osm až deset dní v kvasných kádích. "Poté jej stočíme do ležáckých sklepů, kde bude dokvašovat a zrát dalších zhruba 35 dnů," doplnil.

Následně se pivo stočí do láhví a na začátku prosince by se již měl speciál objevit na pultech obchodů. (Ústecký deník)


Pivo si vylepšuje pozici

[pondělí, 16. říjen 2006]

Tradice, dlouhá historie a především současná výrazně vylepšená chuť znamená pro pivo Louny začátek opětovného získávání pozic, které před lety u zákazníků v okolních regionech ztratilo.

Zajištění stabilní kvality pěnivého moku díky investicím do technologií a změnou zdroje vody pro výrobu piva je prvním krůčkem k dosažení tohoto cíle. Lounské pivo se může pochlubit především tím, že se vaří klasickou technologií z ryze českých surovin. Důležitou roli v udržení kvality piva hraje už samotná voda.

"Začali jsme proto využívat vodu z vodovodního řadu, která je po stránce kvality stabilnější. Výrazně se tím zlepšila chuť našeho piva," říká ředitel a vrchní sládek Pivovaru Louny Daniel Urban.

K výrobě lounského piva se používá sladovnický ječmen od pěstitelů rovněž z regionu, který se zpracovává ve vlastní klasické sladovně. "Přes problémy, které letos měli zemědělci se sklizní obilovin, máme na následující období nasmlouváno dostatečné množství ječmene. Ten sice nemá optimální parametry, ale my se s tím vyrovnáme přizpůsobením technologie a tak nehrozí, že by se z tohoto důvodu snížila kvalita piva. Obdobné je to i s chmelem z letošní sklizně. Část, a to tradiční poloraný žatecký červeňák, jsme si vypěstovali na vlastních chmelnicích v Děčanech na Lovosicku," dodává ředitel.

K udržení kvality piva přispívají i značné investice do modernizace technologie, oprav a údržby.

Lounské pivo se vyznačuje chuťí tvořenou výraznou hořkostí, plností a silným řízem, vznikajícím při dlouhém ležení v chladných sklepích pivovaru. Pivo má příznivce i v Německu a ve Španělsku. (Ústecký deník)


Počátky lounského pivovarnictví jsou staré jako město samo a neliší se od osudů tohoto bohulibého řemesla v jiných českých městech. Motto: Kdo tě v Lounech neopil, v Žatci nepomluvil a ve Slaném nezbil… (neznámý veršotepec v XV. století popisuje zvyklosti českých královských měst)

Ve století dvanáctém existovala při brodu přes řeku Ohři osada Luna, předchůdkyně města založeného kolem roku 1250 na zeleném drnu, východně od původní osady. Jen málo královských českých měst si dochovalo zakládací listiny, nejinak Louny. Král Jan Lucemburský, potvrzujíc roku 1325 městské výsady, vyčítavě komentuje, neboť „naši milí měšťané lounští svá privilegia lehkomyslně ztratili“.

Přemyslovci nezaložili město na tomto místě náhodou. Louny leží na dvou dopravních tepnách. Jednou je řeka Ohře, po které plavili dříví, druhou pak zemská cesta z Prahy, rozvětvující se za městem na Lipsko a Norimberk. Dvoumílová vzdálenost od dalších královských měst Mostu, Žatce a Slaného rovněž svědčí o promyšlené kolonizaci území. Rozlohou pouhých 10,5 hektaru uvnitř hradeb patří Louny mezi nejmenší mezi dvaatřiceti královskými městy.

„Kdo tě v Lounech neopil, v Žatci nepomluvil a ve Slaném nezbil…“, tak líčí jedna z renezančních veršovánek poměry ve městě, které se velmi přiživilo na husitských válkách, kdy do svého majetku získalo 25 okolních vsí. Ještě roku 1543 je společně s Plzní pátým nejvýznamnějším městem království – podle výše královské berně. Záhy, a to roku 1547, město svoji vyhlášenou diplomacií protaktizuje a staví se tentokráte na špatnou stranu – totiž proti prvnímu Habsburkovi na českém trůně, Ferdinandovi I. Král spor proti české šlechtě vyhrává a trestá nevěrné lounské „dědičným posudným“, tj. daní 20 grošů z každého varu pšeničného piva (248 lt).

Za doby císaře Karla IV. bylo ve městě 48 druhů řemesel, z nichž většina byla řemesly potravními. V roce 1590, kdy město obývá na 2500 lidí, je již řemesel 31 a nejmajetnějšími občany je 24 sladovníků, kteří vlastní 50 sladoven spolu s domem a dvorem. Jen tři z nich nevlastní pozemky.

Výroba sladu a piva je do třicetileté války (1618 – 1648) nejvýnosnějším podnikáním v Lounech přes velkou zátěž v podobě „dědičného posudného“. Celkem 130 majitelů domů – právovárečníků vaří pivo v sedmi pivovarech a vyváží spolu se sladem do jednoho sta odbytišť, nejvíce do Prahy. Po třicetileté válce z původních čtyř stovek domů zbývá pouhých osmdesát. Roku 1681 morová rána zahubí na 800 obyvatel města. Nový pivovar si postaví měšťané až roku 1809 po předchozím velikém ohni, který město zachvátil. A aby to otcové města neměli daleko, tak staví přímo vedle radnice a vaří v něm pivo do té doby, dokud jim pan kníže Adolf Josef ze Schwarzenberga nevyvede věc, která se neodpouští.

V roce 1890 totiž na hranici městského katastru v sousední obci Černčice, na vlastních pozemcích velkostatku Vršovice, během 18 měsíců postaví a nejmodernější technologií vybaví nový pivovar, který se záhy stává se svými 100 000 hektolitry ročního výstavu největším Schwarzenbergským pivovarem. Jako první pivovar v RakouskuUhersku je stavěn a vybaven technologií umělého chlazení. Osazená varní souprava byla exponátem Hrmy Novák a Jahn na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Hned druhým rokem skvělý výrobek nového závodu vytlačuje z města plzeňské pivo, a to absolutně. Odběratelem se stává rovněž slavný smíchovský hostinec „Na knížecí“ a v roce 1897 odebírá lounské pivo již 122 hostinců.

Významným krokem pro rozvoj exportu je zřízení „Vývozní kanceláře Schwarzenbergských pivovarů“, která koordinuje zahraniční aktivity od roku 1909. Lounské pivo se vyváží do Hamburku a odtud do celé německé říše pod značkou „Knížecí Plzeňské“ alias „ Fürstlich Pilsner Fürst Schwarzenberg Bräu“. Ochranná známka musela být vždy doplněna označením vyrábějícího pivovaru (Laun, Protiwin aj.).

V období I. světové války (1914 – 1918) se v lounském pivovaru vyrábí piva z náhražek, které se přidávají ke sladu (cukrovka, pýr, kukuřice, bramborová moučka, tapioka, rýže aj.), přesto dobový tisk píše,že: „…tato piva měla hustou a jemnou pěnu a podobala se průměrným pivům německým“.

Roku 1927 kupuje Schwarzenberg konkurenční pivovar Smečno a o rok později staví novou sladovnu. Příchod světové krize počátkem let třicátých nutí k uzavření kartelové dohody s dalším významným šlechtickým pivovarem v majetku knížecí rodiny Fürstenbergů – pivovarem Krušovice. Současně kupuje a samozřejmě ihned zavírá dalšího konkurenta, a tím je pivovar v Budyni nad Ohří.

V roce 1935 operuje na území ČSR celkem 320 pivovarů. Knížeti Janu Nepomuku Schwarzenbergovi patří deset z nich s výstavem 238 000 hl, tj. 3,9 %, a pivovar Louny zaujímá třinácté místo v absolutním pořadí celostátního žebříčku. Po II. světové válce následuje klasický scénář se znárodňovacím procesem, postupnou devastací a uzavíráním pivovarů. Z deseti knížecích pivovarů se konce tisíciletí dočkaly pouze dva. Protivín a Louny.

Lounský pivovar se stává roku 2002 součástí nápojářské Hrmy Drinks Union a spolu s pivovary Zlatopramen, Březňák, Kutná Hora a likérkou KB Likér ji tvoří dodnes. (MF Dnes)


Malým pokladem se pyšní rodinný pivovar Chodovar na Tachovsku.

Získal svůj nejstarší malovaný štít. Je jediný v Česku a možná i v cizině. Vzácná relikvie zobrazuje pivovar na začátku 20. století. "Je to nejstarší štít, který se našel a týká se našeho pivovaru. O jiném starším nevím," pochlubil se majitel pivovaru Chodovar Jiří Plevka.

Stít se našel náhodou v Berouně. "Při uklízení ho nalezl pan Lang a naštěstí nevyhodil. Zavolal nám a pak i daroval. Udělal nám velkou radost," dodal Plevka.

Langův otec kdysi v pivovaru pracoval a štít zachycující pivovar ve dvacátých letech minulého století měl ve svém majetku. Patrně mu ho tehdy daroval někdo z vedení pivovaru. Štít teď obohatí sbírku předmětů, které mají k pivovaru v Chodové Plané vztah. (Blesk)

Pivo Chodovar mezi 100 nejlepšími pivy světa

Je nám velkou ctí, že i odborná veřejnost a to nejen v České Republice si vysoce cení kvality a chuti piva, které vaříme v našem pivovaru.

Rodinný pivovar v Chodové Plané totiž dosáhl v roce 2006 výrazných úspěchů v odborných degustacích piv. V červnu na odborné degustaci v Českých Budějovicích získal titul Pivo České republiky 2006 a v září při odborné degustaci v Žatci získala jeho piva všechna první tři místa. Rozhodnutím světových znalců piva bylo pivo z Rodinného pivovaru Chodovar 5.9. 2006 zařazeno mezi nejlepších 100 piv na světě. (Web Chodovar)


Českým mýtus o plzeňském Prazdroji

[pátek, 13. říjen 2006]

V Česku panuje axiom, že plzeňské pivo je nejlepší na světě. Ne tak zcela dávno hlásaly Plzeňské pivovary prostřednictvím textu na etiketě Pilsner Urquellu, že jeho jedinečná chuť je plodem umu českých sládků. Nový vlastník, jihoafrická společnost SAB nařídila tento z hlediska pravdy chybný nápis z etiket odstranit. Plzeňský Prazdroj - správně pouze Pilsner Urquell (kdo si dnes uvědomuje, že je to německy?) měl s umem českých sládků do činění pramálo. České na něm bylo pouze to, že byl vynalezen a vyrábí se v Plzni.

Město Plzeň mělo ve vaření piva dlouhou tradici, vařilo se tam již ve 13. století. V první polovině 19. století však v Plzni zavládla novinka. Dva místní pivovary začaly s výrobou piva spodem kvašeného, po bavorském způsobu, kdežto zbývající menší pivovary v Plzni a nakonec i v celých Čechách zůstávaly u tradičního způsobu piva kvašeného shora, nepříliš dobrého.

Shora kvašené pivo klasického typu, tedy z ječmenového sladu, je dnes naprostou výjimkou. Tímto způsobem se vyrábí svrchu kvašený kolínský Kölsch. Stejný způsob kvašení se používá u proslulých bavorských weißbierů nebo také weizenbierů, což jsou homonyma pro piva nikoliv z ječmenu, nýbrž pšeničná s podstatně menším podílem chmelu. Tyto druhy kalných piv (nechávají se v něm kvasinky) nejsou mimo Bavorsko rozšířena.

Zespodu kvašené pivo chutnalo měšťanům více, piva svrchu kvašená ztrácela se prodával hůře. Situace vyvrcholila v roce 1838 demonstrací rozezlených občanů, kteří na protest, že musejí pít takové patoky, rozbili před plzeňskou radnicí 36 sudů se shora kvašeným pivem.

2. ledna 1839 město rozhodlo vybudovat vlastní městský, tzv. Občanský pivovar s vlastní sladovnou. První pivo zespoda kvašené bylo v vystaveno v Občanském pivovaru v roce 1842. Prvním sládkem - tedy vynálezcem Pilsner Urquellu - byl městem povolaný sládek z dolnobavorského Vilshofenu Josef Groll. Traduje se, že vzniklo technologickou chybou. Původní bavorský slad se více praží, piva jsou tedy tmavší, a slad pro Pilsner Urquell nebyl prý omylem dopražen. Od té doby se rozeznává tzv. bavorský a plzeňský slad, přičemž bavorský se používá již zřídka.

Ještě týž rok ochutnala pivo z plzeňského Občanského pivovaru i Praha dost kuriózním způsobem. Pivo vozili do Prahy pro vlastní potřebu vozkové ze Šumavy. Občas dali někomu napít, pivo zachutnalo a tak se začalo dovážet pro Pražany v sudech. To byla tehdy věc naprosto nevídaná, protože místní pivovary zásobovaly pouze své bezprostřední okolí. V roce 1845 už 53 pražských hospod čepovalo pivo z Plzně. Za dalších jedenáct let poté dobylo Paříž a výstavbou železničních tratí zahájilo své vítězné tažení Evropou.

Josef Groll pobyl jako vrchní sládek v Občanském pivovaru jen tři roky, povolán po svém úspěchu králem zpět do Bavorska. Téměř do konce 19. století měl Občanský pivovar ještě tři vrchní sládky - všechny Bavory. Tedy po více než padesát let nebyl ani jeden vrchní sládek z Čech. Tak jak je to s tím “plodem umu českých sládků?” (Virtually.cz)


Pivovarské muzeum v Plzni rozšiřuje využití nedávno uvedené edice pivních známek. Ke stříbrné, mosazné a měděné přibyla ještě hliníková známka, kterou obdrží individuální návštěvníci Pivovarského muzea a v přilehlém šenku Na Parkáně nebo v restauraci Na Spilce ji mohou směnit za sklenici ležáku Pilsner Urquell. Zároveň se rozšiřuje nabídka pro skupiny o možnost ochutnat pivo přímo v muzeu. Muzeum tím vychází vstříc přáním návštěvníků zařadit do trasy prohlídky ochutnávku piva Pilsner Urquell.

Individuální návštěvníci muzea dostanou ke vstupenkám hliníkovou pivní známku. Tu si mohou ponechat jako suvenýr nebo - pokud je jim více než 18 let - ji mohou směnit za třetinku nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v přilehlém šenku Na Parkáně. Pivo mohou dostat za pivní známku i v restauraci Na Spilce v areálu plzeňského pivovaru. Pokud muzeum navštíví početnější skupina, její členové starší 18-ti let dostanou pivo z historického výčepu přímo od průvodce v muzeu. Se sklenicí piva pak mohou návštěvníci absolvovat zbytek prohlídky.

Návštěvníci Pivovarského muzea doposud neměli příležitost ochutnávat pivo přímo při prohlídce muzea. Jedinou možností ochutnání pivovarnických produktů bylo zajít do šenku Na Parkáně. „Ze spontánních reakcí a výzkumů spokojenosti návštěvníků nám dlouhodobě vycházelo, že ochutnávka zde chybí. Proto jsme se rozhodli přání hostů vyslyšet a zavést ochutnávku piva Pilsner Urquell jako nedílnou součást každé prohlídky,“ říká k zavedení ochutnávek Jiří Hána, historik Pivovarského muzea v Plzni, a dodává: „Plánované vydání pivních známek nám přišlo vhod a přidali jsme hliníkovou verzi známky. Dostávají ji individuální návštěvníci a je na jejich zvážení, zda ji vymění za pivo nebo si jí ponechají jako suvenýr. Hliníková verze známky je samostatně neprodejná – lze ji tedy získat jen s individuální vstupenkou do Pivovarského muzea v Plzni. Cena vstupenek i po zavedení ochutnávek piva zůstává stejná.“.

Pivní známky měly svoje místo již v historii pivovarnictví. Zaměstnanci pivovarů je dříve dostávali jako součást odměny za práci a mohli si za ně vyzvednout tzv. domácí, později deputátní pivo, zpravidla 3 litry na den. Stejně jako dříve zaměstnanci pivovarů za práci, dostávají dnes pivo návštěvníci muzea jako odměnu za to, že přijeli. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Rozpočet Strakonic už nezatěžuje sedmdesátimilionový úvěr na koupi pivovaru. Na splátky dluhu si totiž dokáže vydělat sám pivovar. Strakonická radnice si vzala loni úvěr na nákup tehdejšího pivovaru Nektar, který patřil ministerstvu zemědělství. Sedmdesát milionů korun měla splácet deset let. „Pivovar je soběstačný a dokáže si na splátky sám vydělat, takže to nezatěžuje městský rozpočet, “ řekl starosta Strakonic Pavel Vondrys. Vedení Měšťanského pivovar Strakonice přitom věří, že ani v budoucnu nebude mít podle svých propočtů se splácením půjčky problémy. „Loni jsme vyrobili 73 tisíc hektolitrů piva, letos počítáme o dva tisíce více. Dostáváme se na nové trhy, do nových restaurací i do zahraničí, takže jsme samostatní,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Václav Moravec. Ekonomové míní, že strakonický pivovar je dobrým příkladem, jak by městské společnosti měly podnikat. „Je to výhoda, když má město nějakou svou společnost, kterou nemusí dotovat. To, že si pivovar sám vydělá na sedmdesátimilionový úvěr, je úctyhodné, obzvláště v této branži. Je to ukázka toho, že podnikat může i městská společnost s velmi dobrým výsledkem, “ řekl na adresu pivovaru českobudějovický ekonom Martin Janoušek. (Budnews)


Legenda Formule 1 byla v Krušovicích

[středa, 11. říjen 2006]

"Vyhrajeme," odpověděl jako správný manažer na otázku, jak dopadne tým Austrálie v nedělním závodě na Masarykově okruhu v Brně, v závodech A1 GP manažer australského národního týmu a bývalý automobilový závodník a vítěz Formule 1 v roce 1980 v týmu Williams Alan Jones, který ve čtvrtek navštívil krušovický pivovar.

Poté s úsměvem dodal, že na vítězství samozřejmě nepomýšlejí, protože do Čech přivezl tým nováčků, kteří budou především sbírat zkušenosti. Na pěkné umístění před domácím publikem si ale brousí zuby především současný nejlepší automobilový závodník Tomáš Enge. Hlavní závod se jede tuto neděli od 15 hodin. Královský pivovar Krušovice je v sezoně 2006/2007 jedním ze sponzorů národního týmu ČR. Krušovické tmavé si natočil Jones sám, překvapilo ho pivo řezané. Potěšilo ho, že mohl ochutnat nejlepší ležák na světě, protože krušovický Imperiál byl oceněný nedávno v Americe Zlatou medailí. (Rakovnický deník)


Krušovické pivo expanduje do ciziny

[středa, 11. říjen 2006]

Od ledna do září vzrostl meziročně vývoz krušovického piva o čtvrtinu. Společnost Královský pivovar Krušovice tak překoná loňský rekordní výsledek, kdy v zahraničí skončilo téměř 200 tisíc hektolitrů krušovického piva. „Růst táhly především vývozy do Ruska a Německa, vyšší prodeje ale vykázala většina z téměř 30 zemí světa, do kterých se značka Krušovice vyváží,“ řekl mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. „Na krušovickém exportu se podílí hlavně pivo Krušovice černé, které je nejprodávanějším českým černým pivem v zahraničí,“ uvedl vedoucí exportního oddělení Krušovic Kamil Krakeš. (Lidové noviny)


Vánoční pivní speciál Lorec z pivovaru v Kutné Hoře již zraje v ležáckých sudech ve sklepích pivovaru. „Letošní Vánoční speciál je opět světlý čtrnáctistupňový ležák, který vaříme pouze jednou ročně. Je to jakási třešnička na dortu, kterou připravujeme pro naše zákazníky, kteří si oblíbili piva z našeho pivovaru a zůstávají jim po celý rok věrni,“ řekl Zdeněk Siblík, ředitel pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union. Vánoční speciál pivovar poprvé uvařil již v roce 1978. Letos půjde o várku, která se vejde do 16.000 pivních lahví.

Pivo, které v Kutné Hoře uvařili na konci srpna, musí podle Siblíka velmi dlouho zrát. „Z varny jsme jej nejprve sespílali, tedy přečerpali do kvasných kádí, kde 14 dní kvasilo. Poté jsme jej sesudovali do ležáckých tanků ve sklepě, kde dokvašuje a zraje dalších 100 dni,“ doplnil. Přibližně v polovině listopadu pivo stočíme do lahví a na začátku prosince by se měl speciál Lorec objevit na pultech obchodů.

Vaření vánočního speciálu je podle Siblíka pro pivovarské vždy určitým svátkem. „Protože se vánoční pivo vaří skutečně pouze jednou ročně, vždy ho hýčkáte přeci jen o něco víc než ostatní piva. I postup výroby je trochu odlišný než například u Dačického, kterého zde vaříme celý rok,“ uvedl ředitel pivovaru.

Zájem lidí o pivní speciál Lorec není podle Siblíka jen o Vánocích. „Mnohdy se mě lidé ptají, jestli nebudeme pivo vařit častěji, protože jim jen na Vánoce nestačí. Uvidíme,“ dodal tajemně.

Pivo Lorec společně s Dačickým patří, stejně jako piva Zlatopramen, Louny a Březňák, do skupiny Drinks Union. Společnost je podle loňských výsledků čtvrtým největším výrobcem piva v zemi. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivovar Klášter se stal výrazným partnerem 4. Festivalu evropských filmových úsměvů. Festival komedií jak české, tak zahraniční výroby se uskutečnil v mladoboleslavském Škoda Auto Muzeu. Pivovar Klášter byl přitom k nepřehlédnutí. Kromě log na hlavním promítacím pódiu se o něm pochvalně vyjadřoval i moderátor slavnostního zahájení i zakončení, známý herec Marek Vašut. Pivo jako dárek získali známí herci - Pavel Landovský a Jiřina Bohdalová. Těm osobně soudek na pódiu za potlesku zaplněného hlediště předal člen představenstva společnosti Ecoholding, která provozuje Pivovar Klášter, František Hřebík (na fotografii vpravo).Pivo z Kláštera teklo doslova proudem i na rautech při zahájení a ukončeni festivalu v Zákaznickém centru Škoda Auto, kde se uskutečnila setkání pozvaných. Stánek pivovaru byl umístěn hned při vchodu a výrazné zelené barvy si každý všiml, chuť piva si všichni pochvalovali. V rámci festivalu se uskutečnilo v Pivovarské restauraci pod areálem pivovaru setkání významných osobností a partnerů celého festivalu. "S organizačním štábem spolupracujeme třetím rokem a naše spolupráce se neustále rozvíjí. Letos vznikl nápad vyrobit pro festival speciální Festivalový ležák. To se povedlo a láhev piva se sklenicí s novým logem ve speciálně vyrobeném obalu byly krásným dárkem. A etikety se staly vyhledávaným artiklem sběratelů," uvedl ředitel Josef Špryňar. (Boleslavský deník)


«« « Strana 1017 z 1068 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI