Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Úspěch pivovaru z Náchoda

[pátek, 17. září 2004]

Za svou produkci získal náchodských pivovar, jehož akcie jsou ve stoprocentním vlastnictví města, na prestižní degustační soutěži pořádané Chmelařským institutem Žatec ocenění. Výrobce piva Primátor získal dvě první místa v kategoriích Ležák Tmavý a Nealkoholická piva. V kategorii Ležák Světlý má Primátor Premium druhé místo, na druhém až třetím místě se v kategorii Piva se sníženým množstvím cukrů umístil Primátor Diamant a 16% světlý Exkluziv v kategorii Speciální pivo světlé obsadil místo třetí. (Právo)


Pivo v plechovkách jede

[čtvrtek, 16. září 2004]

Češi drží světové prvenství ve spotřebě piva. Na každého z nás připadá průměrná spotřeba 161 litrů piva ročně. Není tedy divu, že spotřeba piva roste během teplého léta. Zajímavé ale je, že v poslední době roste spotřeba piva baleného v plechovkách. "Prodej půllitrových plechovek Zlatopramen 11 se ve srovnání s minulým rokem ztrojnásobil. Jenom v průběhu chladného června prodal Zlatopramen 134 000 půllitrových plechovek. Nejvíce se ho prodá v sezónních prodejnách a v příhraniční oblasti,"sdělil Boris Rajdl, manažer pivovaru Zlatopramen z Krásného Března. Češi spolu s turisty vypili za první pololetí 2004 zhruba o 3 miliony půllitrů Zlatopramenu více než loni. "Pivo v plechovkách se ale přesto podílí na celkovém prodeji jen v desetinách procenta. Stejným dílem 50 ku 50 se o spotřebu piva dělí lahvové s točeným pivem. Plechovky jdou na odbyt v době dovolených. Po vypití se vyhodí,"řekl Jiří Fusek, prezident českého a evropského svazu malých pivovarů. Potvrdil, že spotřeba piva v těchto horkých dnech kulminuje. (Rovnost)


Pivo ze severu dobývá svět

[pondělí, 13. září 2004]

Podle historiků žíznil na konci devatenáctého století, ve zlatém věku českého pivovarnictví, po českém pivu celý svět. "Od roku 1869, za pouhé dvě desítky let, bylo v Čechách postaveno třicet čtyři nejmodernějších pivovarů. Poptávka byla nejen po českém pivě, ale také sladu a žateckém chmelu. Nejvíce žádaní však byli čeští sládci. Něco takového tu ještě nebylo," uvedl historik pivovarnictví Petr Žižkovský z Ústí nad Labem. Severočeské pivovary užívaly výhod přirozené dopravní cesty po Labi. Ústí bylo tehdy největším přístavem monarchie podle tun přepraveného zboží. Větší než Terst, Rijeka, Pula či Dubrovník. Pivo se odsud dopravovalo po vodě do Hamburgu a prostřednictvím obchodních zástupců po celém světě i tam, kam si netroufaly ani největší české pivovary. Například to byly také Kanárské ostrovy, do jižní a střední Afriky. Do Jižní Ameriky se vyvážel Zlatopramen pod obchodním označením Best Bohemian Pilsner Beer from Aussig. Pivovar ve Velkém Březně byl roku 1910 dodavatelem pro britskou Sněmovnu lordů a v roce 1942 dodává Rommelově Afrika korps na Saharu pivo s roční garancí. Ještě před pěti lety byla ústecká firma Drinks Union, která provozuje pivovary v Lounech a ve Velkém a Krásném Březně, bezvýznamným exportérem. Za hranice vyvážela pouhých třináct tisíc hektolitrů ročně. "Loňský rok ale už pro nás byl vůbec nejúspěšnější v celé historii. Se sto osmdesáti tisíci hektolitry jsme se stali čtvrtým největším vývozcem piva z České republiky," pochvaloval si už v únoru letošního roku šéf exportního oddělení firmy Drinks Union Miloš Kuba.

Oproti roku 2002 zaznamenali o rok později v této společnosti neuvěřitelný nárůst exportu piva o 281 procent. Nejvíce piva přitom mířilo do Německa, které je také pivní velmocí, dále pak do Švédska, Finska, Srbska, Španělska, Itálie, Dánska a jiných států. Za kuriózní místa můžeme označit například dodávky do Austrálie. Nejúspěšnější exportní značkou byl Březňák, nejdynamičtěji rostla za hranicemi poptávka po lounském pivu. V druhé polovině roku 2003 si však velkou oblibu získával také Zlatopramen. Žádají si ho zákazníci nejen v Německu či ve Skandinávii, ale také v Rusku či Srbsku.

Na zahraničním trhu se snaží dostat také zástupci pivovaru v Žatci. S exportem začali loni. "Důležité pro nás ale je, že si naše pivo dokázalo ihned najít své zákazníky," řekl obchodní ředitel žateckého pivovaru Radek Vincík. Žatecké pivo loni ochutnali pivaři v Německu, Velké Británii a také na Gibraltaru. "Zvolili jsme značku Žatec a skutečně se potvrdilo, že toto jméno je například v Británii stále známým pojmem," uvedl Vincík. Pivo se za hranice nevyváží pouze v láhvích nebo plechu, některé restaurace již mají zájem i o celé sudy. Sudy ze Žatce například zamířily i do Velké Británie. Pivovary nabízí tradiční kvalitu za dostupné ceny. O pivní speciality je zase zájem v centru Kodaně, kde tamní restaurace nabízí téměř všechny značky severočeských piv a největší úspěch zde slaví speciální čtrnáctistupňové pivo značky Březňák. Nejvíce sudového piva se ale vyváží do sousedního Německa. "Restaurace, které nabízejí českou kuchyni a točí české pivo, rostou v Sasku jako houby po dešti. Například v Drážďanech narazíte na hospodu U Švejka a U Václava, kde se točí pouze české pivo. V některých hospůdkách potkáte i české hospodské," řekl Pavel Bednář z českého konzulátu v Drážďanech. Na pivu z Ústeckého kraje Němci nejvíce oceňují nezaměnitelnou chuť, jinou, než na jakou jsou zvyklí u svých piv. "Říkají o něm, že je "zu süffig", což by se dalo přeložit, že jeho pití je nakažlivé. To jejich pivo je moc hořké, proto si obvykle dají jenom jednu třetinku. Ale vypití jednoho českého piva prostě vede k tomu, že si dají druhé. Kdo si dá druhé, dá si i třetí a dál to už každý zná," hodnotí Zdeněk Antoš, který pracuje jako číšník v Sasku. (Mladá fronta DNES)


Zámek Chyše bude mít opět pivovar

[pondělí, 13. září 2004]

Komín je chlouba každého pořádného pivovaru. Oprava pivovaru u zámku Chyše na Karlovarsku proto také začala znovuvystavěním komínu, kterému majitel zámku Vladimír Lažanský dal původní podobu a neváhal vylézt po lešení až na jeho vrchol, aby se sám přesvědčil o kvalitě práce řemeslníků. Obrovitý komín o průměru 1,5 metru, tyčící se pět metrů nad střechou pivovaru, spotřeboval 1300 ostře pálených komínových cihel. Také on svědčí o mimořádně důkladném stavebně historickém průzkumu a o spolupráci s památkáři. Zámecký pivovar dostane původní podobu, ale technologie výroby piva už bude současná, moderní.

„Pivovar v Chyších byl v provozu už od 16. století až do roku 1930,“ řekl Právu Vladimír Lažanský. „Pak byly prostory pivovaru využívány hospodářsky také jako sýpka a nakonec v něm byla umístěna kotelna a budova postupně zchátrala. Museli jsme ji proto nejprve vyklidit a kotelnu zrušit. Teď už je celá v rukou zedníků, kteří pracují na obnově fasády. V nejbližších dnech už budeme usazovat kopie původních oken a příští týden začneme dělat novou střechu. Všechny práce jsem svěřil místním malým firmám,“ vysvětlil majitel zámku.

Tam, kde se pivo vaří, tam se také dobře daří. Tohle přísloví měl asi nejspíš Vladimír Lažanský na mysli, když se po obnově zámku, který je dnes vyhledávanou turistickou atrakcí Karlovarska, letos už jej navštívilo rekordních sedm tisíc lidí, pustil do znovuvzkříšení zámeckého pivovaru. „Malé pivovary tvořily dříve zvláštní kolorit Čech. Jsou bytostnou tradicí země. Náš pivovar bude mít výstav až pět tisíc hektolitrů ročně a pak uvidíme. Bude v něm restaurace pro 80 hostů a dalších 40 míst pro milovníky pivního moku v pivnici. Pivovarnická technologie bude moderní, ale při zachování kvality klasického českého piva. Dodá ji renomovaná česká firma,“ (že by Pivo Praha? - pozn. Chody) seznamuje nás se svými záměry Vladimír Lažanský. Na zámecké pivo z Chyší se už mohou milovníci zlatavého moku těšit. Příští rok na podzim by měl být pivovar v provozu. (Právo)


Pivovarské sklepy už povodeň neohrozí

[pondělí, 13. září 2004]

Unikátní sklepní systém Plzeňského Prazdroje by už neměla knokautovat ani stoletá povodeň. Ta minulá, která přišla před dvěma roky, zatopila nejen devět kilometrů podzemních chodeb, ale vyřadila i zdejší telefonní ústřednu, elektrorozvodnu a některé provozy. Linky nejslavnějšího českého pivovaru se zastavily na tři dny. "Nic takového by se už nemělo opakovat," ujistil Právo mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin, podle něhož podnik investoval do protipovodňových opatření desítky miliónů korun. "Ústředna i elektrorozvodna jsou přemístěné na bezpečnější místa, třeba rozvodna je tři a půl metru nad terénem," uvedl Bechtin a připomněl smůlu, kterou měl pivovar právě před dvěma lety. "Zeď, která vede kolem řeky Radbuzy, byla v té době zrovna rozestavěná a i kvůli tomu bylo parkoviště uvnitř pivovaru sedmdesát centimetrů pod vodou. Teď zeď svojí výškou o patnáct centimetrů přesahuje hranici povodně z roku 2002," podotkl Bechtin.

Sudová rozplavba. Zatímco na povrchu se už znovu pracovalo, stav pivovarských sklepů, které nemají svým rozsahem podle Bechtina u nás obdoby, vháněl místním fachmanům slzy do očí. "Chtělo se mi umřít," zavzpomínal sklepmistr Jan Bláha, "už jsem nemohl, nevěřili jsme, že se nám to tady ještě někdy podaří obnovit." V místech, která jsou mimo jiné hlavní atrakcí místního turistického okruhu, bylo i šest metrů vody. Pýchu pivovaru, staré dřevěné sudy, voda roznesla po sklepení. "Jeden obří sedmdesátihektolitrový odnesl proud asi o sto metrů," poznamenal Bechtin, podle něhož se nakonec sklepy podařilo zprovoznit po třech týdnech. Povodeň se do pivovarského podzemí vedrala jednak přes spodní kanalizaci a také přes vyplavené podzemní garáže. "Obě tyto cesty jsou již tak zabezpečené, aby jimi voda nemohla znovu proniknout," ubezpečil Bechtin.

Nebezpečné kanály. Poslední Achillovou patou Prazdroje, která však nemá vliv na bezpečnost sklepů, zůstává napojení na městskou kanalizaci. "Jde o čtyři body, kterými by voda mohla proniknout do našeho kanalizačního systému," připomněl mluvčí. "Teď připravujeme projektovou dokumentaci na opatření, která by odstranila i toto riziko," uzavřel Bechtin, podle něhož se bude jednat o investici opět v řádu desítek miliónů. Sklepmistr Plzeňského Prazdroje Jan Bláha už může nabízet turistům pivo přímo ze dřevěných sudů bez obav z toho, že mu zdejší sklepy opět zaplaví velká voda. (Právo)


Prazdroj může vyrábět více piva

[pondělí, 13. září 2004]

Plzeňští sládci mohou vařit podstatně více značky Pilsner Urquell než dřív. Přibyla jim nová varna za 300 milionů korun. Díky ní je teď Prazdroj schopen vyrábět dva miliony hektolitrů tohoto prémiového piva ročně, což je o půl milionu více než dosud. Za potřebou zvýšit výrobní možnosti stojí zejména rostoucí prodej této prémiové značky v zahraničí, například v západní Evropě a USA. Pilsner Urquell je vlajkovou značkou celého uskupení SABMiller, pod které česká pivovarnická skupina spadá. Firma proto plánuje, že nynější rozšíření výroby Pilsner Urquell bude pokračovat.

Do roku 2009 by měl mít pivovar roční kapacitu čtyři miliony hektolitrů ročně, tedy dvojnásobek dnešní produkce. "V roce 2005 by měla začít další etapa rozšíření," potvrdil generální ředitel SABMiller Europe Alan Clark. Plzeňská značka se však nevyrábí jen v tuzemsku. Licenční výroba se jako první rozběhla v Polsku, poté v Rusku. V tamním pivovaru Kaluga začala výroba letos v květnu.

Na včerejší otevření nové varny v Plzni dorazil i premiér Stanislav Gross. Ten pochválil zahraniční majitele podniku. "Vlastnictví zavazuje a majitelé, kteří vstoupili do Plzeňského Prazdroje, ukázali, že svoje závazky myslí vážně," řekl Gross, když předtím s úsměvem prohlásil, že už před projevem stihl nějaké pivo na místě ochutnat. (iDnes)


Pivu Pilsner Urquell se podle vlastnické skupiny SABMiller vydařil vstup na trh v Jihoafrické republice. Právě tato země, kde je centrála pivovaru SAB, signalizuje největší letošní růst odbytu. Prémiové pivo, které SABMiller označuje jako svoji vlajkovou loď, se podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina prodává v JAR zejména v dražších barech a restauracích.

Největší exportní potenciál prodeje Pilsneru Urquell vidí vlastnická skupina také v USA, Německu a Velké Británii. "S největší expanzí prodeje, kvůli níž jsme výrazně rozšířili varnu Pilsner Urquell v Plzni, počítáme právě v JAR a USA," řekl generální ředitel SABMiller pro Evropu Alan Clark.

"Vaše pivo už je v JAR populární," potvrdil jihoafrický velvyslanec v ČR Noel Lehoko. Podle něj je to jediné české pivo, které se zatím v Jižní Africe prosazuje. Prodej Pilsneru Urquell by měl podle velvyslance navíc podpořit světový šampionát ve fotbale, který bude v JAR v roce 2010.

Mluvčí Prazdroje je však k této prognóze skeptický. "Mezinárodní fotbalová federace FIFA má dlouhodobou smlouvu s americkým Budweiserem a na hřiště pravděpodobně nepustí ani jihoafrické pivo Castle," podotkl. Určitou šanci však vidí Bechtin v jednání o omezení exkluzivity amerického pivovaru AnheuserBusch, která nyní vede s FIFA německý fotbalový svaz a tamější podnikatelé. (Lidovky)


Názor lékařů mluví ve prospěch tohoto moku, přestože jej většinou pijí jen řidiči, kteří pitem zahánějí žízeň. "Nealko pivo je nejen výborný nápoj speciálně pro řidiče. Uvítal bych rozšíření konzumace nealkoholického piva i u ostatních lidí naproti přemíře užívání alkoholického piva a přeslazených limonád," konstatoval včera kardiolog a internista Jan Weindl. Alkohol dle něj v malé míře neškodí, příznivá dávka je ale jedno pivo nebo dvě deci červeného vína denně.

Nejlepší jsou pro zdraví člověka sice lihgt limonády s náhradním sladidlem, ne všechny jsou však stejné. "Dobré nízkokalorické sladidlo je aspartam, ostatní mohou být více kalorická, než se konzument domnívá. Oproti přeslazeným limonádám je lepší zahnat žízeň nealkoholickým pivem. Navíc u něj nehrozí, že by ho člověk vypil pět litrů za sebou," doplnila i kardioložka, internistka a dietoložka Hana Štětková.

Řidiči si zvykli. Jiřina Kvasnicová pracovala několik let v pohostinství na nádraží a podle ní si řidiči nealkoholické pivo objednávali často. "Pijí ho dost. Říkali, že jim limonáda nechutná, že je pro ně lepší pito," uvedla. Občas někteří řidiči riskují a zvolí desetistupňové pivo. "To je rozhodně špatně, protože po něm nastává útlum a opravdu nepatří za volant," doplnil Weindl.

Názor z pivovaru. Nabídku nealkoholického piva označuje ředitel strakonického pivovaru Jindřich Vondřička za určité doplnění sortimentu, kdy je dobré fanouškům jeho značky nabízet veškeré dostupné typy piva. "Odbyt nealka je sice malý, ale myslím, že je to dobré pití. A to nejen na zahnání žízně, ale i jako zdravější náhražka limonád," podotknul. (Listy Strakonicka)


Léto, kdy každoročně v pivovaru hostí mnoho návštěv, nebylo ani letos jiné. Exkurzi zákoutími Pivovaru Strakonice, kde byli hosté zasvěcení do výroby zlatavého moku, letos podnikly nejen delegace, o kterých jsme v LST informovali, ale také dudáci. "Nejprve se k nám podívali Italové a den po nich všichni - Skotové, Holanďané, Švýcaři, nechyběl ani náš Prácheňáček," řekl podsládek Jaroslav Beneš.

Soubory v prostorách před pivovarem zahrály slavnostní ceremoniál, jak už je zde zvykem. "Hráli precizně. Nejvíce se mi ale líbí náš Prácheňáček, jsem patriot," dodal Beneš. Tradice příchodu a hraní dudáků v pivovaru přetrvává ještě od dob, kdy nad každým souborem na festivalu držel patronaci některý z místních podniků. "Nestalo se, že by někdy nepřišli. Nejvíce se těší, až se zase napijí točeného Dudáka z měděného mázu," podotknul. Máz má totiž pocínovaný vnitřek a drží teplotu moku, čímž se pití z něj stává vskutku nenahraditelné. (Listy Strakonicka)


Pivovar Kutná Hora uvařil a prodal za prvních šest měsíců patnáct tisíc hektolitrů sudového piva Dačický. V meziročním srovnání to představuje zhruba stejnou úroveň prodejů jako minulý rok. Společnosti Drinks Union, která pivo v Kutné Hoře vaří, se tak podařilo zvrátit dlouhodobý negativní trend poklesu prodejů kutnohorského piva z předchozích let, kdy se ročně propadal o dramatických 10 až 15 procent. "V letošním roce i přes nepřízeň počasí, kdy většině konkurenčních regionálních pivovarů se prodej snížil o deset až dvacet procent oproti loňskému roku, se sudovému Dačickému podaří za celý rok skončit na úrovni loňských prodejů,"uvedl Petr Landa, brand manažer pro regionální značky, ze společnosti Drinks Union. Pivovar Kutná Hora provozuje nyní na základě nájemní smlouvy pivovarnická skupina Drinks Union. Společnost Drinks Union se intenzivně zaměřuje na podporu zavedených regionálních značek patřících do její rodiny. Drinks Union po svém vstupu kutnohorský pivovar ekonomicky stabilizovala, investicemi do značky Dačický zvýšila její tehdy upadající kvalitu a aktivní obchodní strategií a marketingovou podporou postupně stabilizovala její prodej. "Na základě dosavadních výsledků je jasné, že bude splněn plán pro letošní rok - to jest zastavit dlouhodobě klesající trend prodeje. Dalším úkolem, který před námi nyní stojí, je připravit podmínky pro nárůst prodejů piva Dačický v příštím roce," dodal Landa. Kutnohorské pivo má dlouholetou tradici. Minulý rok oslavil kutnohorský pivovar 430. výročí svého založení. Kutnohorské pivo se vyrábí podle dochované původní receptury Ondřeje Dačického, který ji odkázal svému synu Václavovi. Ten pak v roce 1573 postavil na kutnohorské tvrzi Lorec pivovar. Dobrých výsledků letos dosáhl nejenom kutnohorský pivovar, ale celá společnost Drinks Union. I přes letošní chladné počasí na počátku léta, které spotřebě piva nepřeje, stoupl celkový výstav všech značek piv skupiny Drinks Union za prvních šest měsíců o šest procent. (Kutnohorský deník)


Slavnosti piva v Kutné Hoře

[sobota, 11. září 2004]

Další ročník tradičních Pivovarských slavností v Kutné Hoře, pořádaný společností Drinks Union, se uskuteční v sobotu 18. září v areálu zdejšího pivovaru. Kromě pivních soutěží je na odpoledne připraven bohatý kulturní program, zajímavé atrakce pro děti a také pro slavnosti speciálně připravené nefiltrované kvasnicové pivo. Zájemci si mohou prohlédnout i stáčírny a sklepy pivovaru. (Právo)


Více než polovina produkce Lobkowiczkého pivovaru směřuje do zahraničí. "Poptávka po našem pivu je velká a my museli vývozy do některých zemí dokonce omezit," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek.

Proč?

Je sice hezké vyvážet do patnácti zemí, ale technicky a administrativně je to nesmírně náročné. Proto jsme omezili export hlavně do zámořských států. Souvisí to i s omezením našeho sortimentu, kdy už prakticky nevyrábíme časově i finančně náročné třetinkové lahve v různých atraktivních baleních. A právě o ně byl třeba v USA, Austrálii, ale i Francii velký zájem.

Na jaké trhy se tedy soustředíte?

Prioritou jsou státy EU, především Německo a Švédsko. To jsou velice perspektivní trhy, kde lze dlouhodobě budovat pozici konkrétní značky. Jsou zde i minimální kursová rizika, což o dolaru říci nelze.

Prodáváte do zahraničí pivo za vyšší ceny?

Ne, za stejné. I náklady na dopravu jsou srovnatelné. Když porovnáme avii, která veze pivo z Chlumce do Prahy, s plně naloženým kamionem do Německa, tak náklady na jedno pivo jsou prakticky totožné.

Proč je pak pivo v Německu dražší?

Zisk tamních restaurací několikanásobně převyšuje zisk českých. Marže na jedno pivo je v Německu, ve srovnání s námi, až trojnásobná.

Troufáte si odhadnout budoucnost malých pivovarů?

Náš trh je malý pro pětačtyřicet pivovarů, které u nás působí. Zvláště, když brzy bude devět z deseti piv na trhu vyrobeno pěti největšími pivovary. Pro zbytek je desetina trhu velice malý prostor. Předpokládám, že do pěti let zastaví či výrazně omezí svůj provoz tak desítka pivovarů. Navíc v budoucnu lehce poklesne spotřeba piva, neboť střední a starší generace jej pije více než dnešní dvacátníci, a na druhou stranu stoupnou dovozy do České republiky. (Mladá fronta DNES)


Bezmála stoprocentního nárůstu výroby a prodeje piva dosáhl Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci. Díky tomu za poslední rok navýšil počet svých zaměstnanců o více než třicet procent, a mohl i nebývale zvýšit mzdy. "Před rokem u nás pracovalo 55 zaměstnanců, nyní jich je o 17 více. Většina nových lidí se uplatnila v dělnických profesích, především jako obsluha strojů u stáčecí linky," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek. Polovina z nich je přímo z Vysokého Chlumce, zbytek z bezprostředního okolí. Rychlý růst výroby nezvýšil pouze počet pracovníků, ale i mzdy zhruba o deset až patnáct procent a sociální výhody. K těm patří mimo jiné věrnostní příplatky, oproti zákoníku práce nadstandardní příplatky za práci ve ztíženém prostředí a v noci, doprava zaměstnanců do práce či dotované obědy. Vedení podniku se zatím nedostalo do křížku ani s odbory, které považuje za své partnery s totožnými zájmy. "Odboráři jsou rozumní a chápou, že když bude zisk, bude i práce a přijatelné výplaty," vysvětlil Peniaštek, který nyní chce zlepšit hlavně kulturní vyžití svých zaměstnanců. Výrobní kapacita Lobkowiczkého pivovaru je v současné době prakticky plně vytížena. Za 1. pololetí letošního roku vyrobil 45 000 hektolitrů piva, což je více než za celý loňský rok. Navíc ředitel předpokládá, že ve 2. pololetí se vyprodukuje ještě větší množství, takže celkově by se pivovar mohl přiblížit ke 100 000 hektolitrů piva. Jen pro zajímavost, loni vyrobil 43 tisíc hektolitrů. Dobré hospodářské výsledky se odrážejí také na životě celého regionu. Nejen proto, že pivovar již bezmála dva roky nezdražil, ale především pro celkovou propojenost s místními podniky. Všichni důležití dodavatelé jsou z okruhu zhruba dvou desítek kilometrů, k největším patří zemědělské společnosti v Kosově Hoře, Dublovicích a Milevsku. "Každý region je svým způsobem malý stát ve státě. Vše je provázáno, lidé a firmy by si měli pomáhat. Jeho bohatství totiž nespočívá pouze v množství kulturních památek, historii či chvilkových úspěších, ale nesmírně důležitá je také perspektiva celého regionu," zamyslel se Petr Peniaštek. Proto pivovar zásadně upřednostňuje dodavatele z nejbližšího okolí. Dlouhodobá spolupráce se podle vedení vyplácí, neboť za posledních pět let nemuseli ve Vysokém Chlumci ani jednou měnit své hlavní dodavatele. (Mladá fronta DNES)


Expanze Pivovaru Klášter pokračuje. Na jedné straně chce vedení udržet oblibu piva v regionu, na druhé straně se snaží své pivo prodat daleko za hranicemi. Kromě Německa třeba i v Americe. "Na německém trhu se dolaďují další nové kontrakty," uvedl obchodní ředitel Pivovaru Klášter Vladimír Jindřich. Těsně před podpisem smlouvy je kontrakt s Ruskem. Zájem je o dvanáctistupňové pivo v třetinkových lahvích. "O konkrétních objemech nebudu hovořit, ale v převedení na finance to jsou miliony," podotkl Jindřich. Jak ke kontaktu s ruským obchodníkem došlo? "V rámci našich ochutnávek a prezentací zveme potencionální zákazníky a hosty. Zástupce ruské firmy přišel na jednu takovou akci jako host jednoho hosta. A vyvinul se z toho obchod, který vypadá velice slibně," dodal Jindřich. (Boleslavský deník)


Největší pivní sklenici na světě vyrobili skláři v Harrachově na Semilsku. Žádný milovník piva se z ní ale nenapije, prázdná totiž váží kolem čtrnácti kilogramů. A když se naplní třemi desítkami litrů piva, mají problém ji uzvednout i sami skláři. "Nejtěžší je nabrat tak velký kus skla, který k výrobě sklenice potřebujeme a manipulovat s ním na píšťale," řekl majitel harrachovské sklárny František Novosad. Sklář má podle něho v rukou váhu kolem 80 kilogramů.

"Je to skutečně největší pivní sklenice, která kdy byla vyrobena," řekl prezident pelhřimovské agentury Dobrý den Miroslav Marek, který dnes na splnění rekordu dohlížel. Výkon harrachovských sklářů se podle něho dostane do české Guinnessovy knihy rekordů, která zřejmě vyjde už v příštím roce. Zda se dostane i do té celosvětové, je otázka výběru. "Ročně se totiž o zápis ucházejí desetitisíce rekordů," vysvětlil Marek.

Pokus o rekord byl dnes součástí Prvních harrachovských pivních slavností, které uspořádala Sklárna a minipivovar Novosad a syn společně s městským úřadem. Akce má podpořit turistický ruch v horském středisku a představit práci tamních sklářů. Návštěvníci byli s programem i pivem vesměs spokojeni, jen snad kritizovali pivo v kelímcích. (iDnes)


Pivovar se otevře

[čtvrtek, 19. srpen 2004]

Nový Malostránský pivovar ve Velkém Meziříčí otevře v sobotu svoje brány pro veřejnost. Od dvanácti do dvaadvaceti hodin pořádá pivovar den otevřených dveří. "Jméno Malostránský dostal pivovar podle malostránského mlýna, který kdysi na tomto místě stával," vysvětlil majitel Lubomír Jurek. Pivovar bude vařit pivo podle odběru, ale je schopen vyprodukovat ročně až čtyři tisíce hektolitrů zlatavého moku. (Právo)


Kulatiny pivních slavností

[čtvrtek, 19. srpen 2004]

Zábava, umělci a pivo. To je spojení, které bude platit od pátečního odpoledne do sobotní noci v Humpolci. Centrum města už podesáté ovládnou Pivní slavnosti pořádané v režii Rodinného pivovaru Bernard. Hned v pátek se na Horním náměstí uskuteční několik zajímavých vystoupení. Po zahřívacích Skalácích zahrají a zazpívají postupně Jablkoň, Petr Muk, Mig 21 a Kyvadlo. V sobotu bude hlavní večerní čas patřit skupině Mňága a Žďorp. Ale už během dne postupně vystoupí s irskou hudbou a tancem Shannon, dechovka Vysočinka, s pořadem pro děti Michal Nesvadba, Martin Maxa a Bon Jovi Revival. Program pak završí ohňostroj, vystoupení Rock'n'roll bandu Marcela Woodmana a půlnoční videodiskotéka.

Protože bude samozřejmě nemenší roli hrát pivo, je na sobotní dopoledne připravena exkurze do Rodinného pivovaru Bernard. A dojde i na další zábavu. "Každý by si tady během dvou dní slavností měl najít to svoje," řekl Právu Zdeněk Mikulášek, mluvčí pivovaru. Organizátoři slibují i skvělé počasí a na náměstí nabízejí na tisíc míst k sezení. "Počítáme s tím, že by se na slavnostech mohlo každý den vystřídat pět až šest tisícovek návštěvníků," dodal Mikulášek. Jubilejní Pivní slavnosti začínají v pátek odpoledne. (Právo)


Nejznámější české pivo Pilsner Urquell poteče v českém olympijském domě a české olympijské vesnici v Aténách. První dodávka plechovkových piv s potiskem v řečtině už do centra olympiády 2004 z Plzně dorazila, další tam poputuje v příštím týdnu. Uvedla to Kateřina Louw z tiskového oddělení Plzeňského Prazdroje. "Do Atén dodáme 4000 plechovek o obsahu 0,33 litru," uvedla. Menší balení zvolila firma kvůli rychlejší konzumaci nápoje v parném létě, půllitrové obaly ani sklo firma do Řecka nepošle. Plechovky poputují do české vesničky - sídla olympioniků, v českém domě se bude čepovat sudový Pilsner Urquell, jehož dodávky zajišťuje sám výhradní řecký importér plzeňského piva. Pivo poskytuje Prazdroj olympionikům a jejich doprovodu zdarma, veřejnost si bude moci koupit točený Pilsner Urquell před českým olympijským domem. "Distributor počítá, že se tam vypije 70 až 100 sudů," řekla Louw. Podle ní není problém v případě vysoké poptávky dovézt z ČR prakticky okamžitě plechovky i sudy. (Lidovky)


Klasický obrázek: Muži sedí kolem stolu, před sebou pivo. Ženy zuří. Nechtějí přijmout ani argument, že pití piva dělá hezká bříška, lidově pivní pupky, a hlavně je zdravé. Jenže tento pánský argument se zakládá na pravdě. Dokazují to mnohé odborné studie. Jaroslav Kováříček ovšem podotýká: "Zdravé je střídmé pití piva. To znamená jedno, dvě denně." A co našemu tělu pěnivý mok přináší? Prokazatelně má pozitivní vliv na činnost srdce, cév, krevní oběh, prokrvení mozkové šedé kůry, na trávení, na látkovou výměnu. Obsahuje velké množství B vitamínu. Zastoupeny jsou i další vitamíny.

Dámy se při pití piva uklidňují tím, že jim alespoň narostou prsa. V tom případě by pivovary vzaly práci plastickým chirurgům. Nebo snad je na tomto šprochu pravdy trochu? "Pivo je jen polovina receptu na velká prsa. Zároveň se musí ňadra intenzivně masírovat," dodal v žertovném duchu ředitel. "Ne, teď vážně," usmál se Jaroslav Kováříček. "Pivo zvětšuje objem člověka celkově. Navozuje totiž příjemný pocit v žaludku a připravuje ho neustále na přijímání potravy." A to je celá medicína . . . (Listy Písecka)


Kdo by si nevybavil známou scénu z oblíbeného filmu Postřižiny. Konzervativní sládek Jiří Schmitzer chodí po pivovaru a ochutnává z naběraček pěnivý mok. Je takový obrázek dnes už pasé? "Postřižiny byly vytvořené pro zábavu a relaxaci. Pivovarnické řemeslo bylo v tomto filmu idealizováno. Byla to vlastně těžká nádeničina," zamyslí se ředitel Platanu a pokračuje: "Ale zrovna tuhle scénu, kdy sládek se svými podřízenými degustuje pivo, byste viděli i v dnešních pivovarech. To se skutečně děje." Degustací se totiž hodnotí věci, které není možné změřit. "To znamená chuť, barva, říz, pěnivost, cizí zápachy a příchutě v pivu," vypočítává Jaroslav Kováříček. Na tom prostě nezmění nic ani počítač, ani technika. Jen degustační komise.

Další postřižinový výjev, kdy Schmitzer na svém prskoletu objíždí hospody a kontroluje, zda je pivo správně servírováno a je správně o něj pečováno, už ovšem reálný není. "Tak to už je utopie," povzdechne si ředitel. "Vztah s odběrateli je dnes ryze obchodní. Bohužel, věta jednoho velkého státníka, že vše vyřeší neviditelná ruka trhu, vůbec neplatí. Pozice odběratele je daleko pevnější než pozice dodavatele. Nemůžeme si dovolit přikazovat nebo vyhrožovat našim odběratelům. To je pro dodavatele jistá smrt," popisuje situaci na současném trhu Kováříček.

Zlidovělý je i výrok z další české komedie Vesničko má středisková. Nejlepší pivo je ze sedmého schodu. Co na to ředitel Platanu? "To je do jisté míry pravda," potvrzuje slova Rudolfa Hrušínského. "Pivo totiž nesnáší tepelné šoky. Autor tohoto výroku chtěl tudíž říci, že pivo je ideální, má-li stálou, přiměřeně nízkou teplotu," vysvětluje ředitel. A ještě jedno varování pro hospodyňky: Přinesete-li pivo z obchodu, v žádném případě ho nedávejte zchladit do ledničky pod mrazák. "Pivo do ledničky vlastně nepatří vůbec. Není-li však jiná šance, mělo by se dávat alespoň úplně dolů do šuplíčků, tam, kam běžně ukládáme zeleninu," zní rada odborníka. (Listy Písecka)


«« « Strana 804 z 811 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň