Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Doslova letní výstav zaznamenal Rodinný pivovar BERNARD v letošním březnu, když prodal rekordní množství 17,8 tis. hl. nepasterizovaného piva. Tento výsledek je nejlepším měsíčním březnovým výstavem v celé novodobé historii pivovaru od privatizace v roce 1991. Meziroční nárůst prodeje piva v měsíci březnu byl 21 procent.

"Začátek roku nebyl prodejně příliš příznivý, projevilo se zvýšení spotřební daně a předzásobení velkoobchodů,“ hodnotí výsledky za první čtvrtletí spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: „ Březen, přestože byl chladný, předčil očekávání. A co se týká obchodních výsledků, byl pro nás skoro letním měsícem. V celém prvním čtvrtletí jsme prodali na klesajícím českém pivním trhu o 5 procent piva více, nežli vloni.

Výstav piva BERNARD byl v loňském roce 204 tis. hl. a roční tržby za pivo dosáhly 360 milionů korun, v roce 2008 to bylo 328 milionů korun. Celkový obrat pivovaru, který loni zaměstnával 138 lidí, meziročně stoupl z 350 na 386 milionu korun. Pro srovnání, např. v roce 2001 byl obrat 104,5 milionů korun, počet zaměstnanců 75.

Vzrůstající výstav piva staví Rodinný pivovar BERNARD především na vlastních surovinách - sladu, vodě a kvasniční kultuře z propagační stanice. Sladovna BERNARD v Rajhradě je jedním z mála výrobců tradičního humnového sladu, který je nejvhodnějším pro vaření nejkvalitnějších českých ležáků. Zhruba 55 procent produkce využívá pivovar pro vlastní výrobu piva. Zbytek sladovna prodává jiným pivovarům. V současnosti ve sladovně pracuje 25 lidí.

Zdroj: Protext.cz | Tisková zpráva


Budějovický Budvar vyvezl poprvé po šesti letech pivo do Nizozemska. Kamion veze jak sudy, tak lahve o objemu 0,33 a 0,5 litru světlého ležáku. Během několika týdnů se tak ležák Budweiser Budvar objeví na pultech obchodů a také čepovaný v několika restauracích.

Vzhledem k vyspělosti tamějšího pivního trhu a náročným zákazníkům je Nizozemsko pro Budějovický Budvar velmi zajímavou exportní destinací.

Nizozemsko je pro nás atraktivním exportním teritoriem. Místní zákazníci jsou velmi nároční na kvalitu piva a mají rádi také pivní speciality. Zároveň dokážou kvalitní pivo ocenit a zaplatit za něj odpovídající cenu,“ říká Dominika Kovaříková, obchodní manažerka Budějovického Budvaru pro oblast Beneluxu. Nizozemci mají na trhu k dispozici široký výběr pivních značek. Zároveň velmi rádi ochutnávají pivní speciality z dovozu. Potvrzuje to i podíl importovaných piv. "Ten je v Nizozemsku na úrovni 20 procent, v porovnání s ČR je to asi desetkrát více. Průměrná spotřeba piva na hlavu v Nizozemsku je ale nižší, činí 78,5 litru za rok," dodává Kovaříková.

Spolupráci s Nizozemskem jsme obnovili po šesti letech. Důvodem této odmlky bylo složité hledání vhodného partnera, který by splňoval naše náročné požadavky a v rámci velmi silně vyprofilovaného trhu by dokázal spolu s námi prosazovat zájmy a strategii naší znovuzaváděné značky,“ vysvětluje Kovaříková. Ideální importér musí být finančně stabilní, dlouhodobě úspěšný a musí mít velké zkušenosti v prodeji prémiových piv.

Budějovický Budvar v loňském roce vyvezl do 58 zemí celkem 580 000 hektolitrů piva. To je prakticky stejný objem jako v roce 2008. "Vzhledem k očekávanému poklesu českého exportu piva o více než 10 procent jde o velmi dobrý výsledek. Budějovický Budvar tím dále zvýšil svůj podíl na českém exportu na téměř 20 procent," uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec. Nově začal pivovar vyvážet do Spojených Arabských Emirátů, Mexika a Kosova.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Kreatívne štúdio SOFIAN vytvorilo pre pivnú značku STEIN komunikačnú kampaň na rok 2010. Jej ťažiskom bude aprílové nasadenie na web stránkach pivovaru plus facebook, v rozhlase, indoore a outdoore. Kampaň s rozpočtom 60 000 eur odštartovala 30.marca 2010 a potrvá v rôznych podobách do konca leta 2010. Informoval o tom Tibor E. Rostas z kreatívneho štúdia SOFIAN.

Pre nás je práca pre pivovarnícku spoločnosť veľkou výzvou. Značka STEIN je dôkazom, že technológia klasicky vareného piva môže byť skvelou odpoveďou na unifikovanú chuť europív. V poctivom varení sme našli kód k jednoduchému posolstvu v claime: Pivo, ktoré sa na nič nehrá. STEIN je vnímaný skôr ako pivo pre strednú a nižšiu vrstvu a podobne ako legendárne cigarety MARS si drží svoju klientelu. V tomto koncepte je pivo STEIN prezentované na pozadí troch profesií evokujúcich klasickú ťažkú mužskú prácu (hasič, zvárač a sústružník). Po tvrdej práci si však radi doprajú uvoľňujúce osvieženie a to je jednoduchý dôvod prečo v hedlajne tvrdíme, že každý deň končí dobre”, uviedol T. E. Rostas.

Obchodný manažér STEINU Vratko Krošlák k tomu dodal: ,,Naše pivo je varené klasickým spôsobom tak, aby sme dopriali konzumentom zlatistého moku nezameniteľnú chuť skutočného poctivého piva, ktorému sme dopriali čas 60 dní pre jeho dozretie. To však ešte nestačí na oslovenie zákazníka a preto sme naše pivo chceli k nim posunúť ešte bližšie a aj ukázať kto je našou cieľovou skupinou, prostredníctvom premyslenej účelovo zameranej kampane, a že práve jej sa budeme venovať. Nie je jednoduché skĺbiť cenu a kvalitu, no s pivom STEIN ponúkame konzumentom najlepšiu kombináciu na trhu.

Značka STEIN má jednu z najdlhších histórií – už 137 rokov, je súčasťou pivného trhu a ťaží z dlhoročnej skúsenosti s varením piva. Patrí k trvalým hodnotám Bratislavy a je neodmysliteľnou značkou tohto regiónu a okolia, kde je zákazník náročný na vnemy z prostredia a aj podľa toho sa rozhoduje akému pivu dá prednosť. V tomto sme našli ideálnu podporu v štúdiu Sofian. Pivo STEIN je vyrábané z prvotriedných vyberaných surovín, spracované špičkovými technológiami a uvarené podľa pôvodnej, originálnej receptúry z roku 1873. Očakávame, že ho budú vychutnávať nielen naši verní zákazníci, ale že kampaň osloví aj nových priaznivcov tohto výnimočného zlatého moku“.

Mediálny mix kampane je zameraný na oslovenie zákazníka rôznymi efektívnymi spôsobmi a vychádza z návykov správania sa konzumentov piva. Zloženie je skutočné rozmanité a obsahuje ochutnávky s novými promo stanoviskami na potravinových predajniach, e-marketingové spoty, redesign web stránky, bigboardy, bilbordy a citylighty s témami spomínaných troch profesií. Éter zaplnia nielen spoty v rádiách VIVA a Rádio SiTy Bratislava, ale aj súťaže a čítané oznamy o akciách v COOP Jednota Bratislava. Ďalej, by mala pozíciu značky podporiť aj kreatívna reklama na držadlách v mestskej a prímestskej doprave, plus 50x LCD plochy v električkách. V bratislavskej časti Polianky bude na jednej z budov veľkoplošný banner. Z printových médií využije kampaň denník ŠPORT, kde bude vkladačka s grafikou kampane a tematickými hracími kartami. Na predajné miesta sú určené P.O.S. (points of sale) materiály ako závesky na hrdlá fliaš, plagáty, cenovky, tematické prívesky , HoReCa segment je obohatený o aktualizovaný spotrebný materiál a pod.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Čas výletů a projížděk na bicyklu po Blanensku je tu. V neděli totiž lidé zahájili turistickou sezonu. Tradičně na nádvoří černohorského pivovaru a s novým rekordem. Sešlo se tam totiž přes sedm set majitelů zámků.

Recesistickou akci letos zpestřila novinka. Turistický salám si totiž běžci přehazovali jako štafetu.

Tímto způsobem urazili sportovci z Brna do Černé Hory osmadvacet kilometrů. „Salám měří přes metr, takže jsme měli obavy, aby se nám po cestě nezlomil. Dali jsme jej tedy do papírového tubusu na koberce,“ popsal pouť jeden ze sportovců sdružení Horizont Jan Macura. Když s dalšími běžci dorazil do Černé Hory, předal však lidem okousaný zbytek salámu. „Dovolili jsme si takovou lest. Pravý salám jsme nakonec odevzdali na pódiu,“ usmál se Macura.

Na zahájení sezony radní z Blanska, Boskovic a Černé Hory spolu s majiteli pivovaru vždy symbolicky nakrojí první letošní turistický salám. Štangli pak ochutnají i unavení turisté.

Pokořili rekord

Kromě hašení žízně zrzavým nápojem, pojídání nejrůznějších pochoutek, jízdy Josefa Zimovčáka na velocipedu a poslechu dobré muziky stihli lidé překonat další rekord. Tentokrát se v Černé Hoře sešlo nejvíce majitelů zámků. „Lidé museli prokázat, že mají zámek, a to výpisem z katastru nemovitostí nebo tím, že si přinesli libovolný trojrozměrný předmět, který se takto nazývá,“ přiblížil jeden z pořadatelů akce Jiří Kučera. Podle něj se tak na nádvoří pivovaru dostala nejedna zajímavost. Přítomné pobavil plastový zámek panenky Barbie, zámek z vizovického pečiva, hydraulický zámek či album kapely Visací zámek. Pár turistů dokonce dorazilo spoutaných pouty. Odvážný byl muž, který skrýval pod trikem umělá ňadra a jedno z nich ozdobil piercingem ve tvaru zámku. „Zajímavé byly také modely papírových zámků, které turisté nosili na hlavě. Nejmenší zámek, který jsme zaznamenali, měřil pouhé tři milimetry,“ doplnil Kučera.

Klasické malé visací zámky si vzali na cestu dcery Michaely Dufkové z Boskovic. „Já jsem chtěla uspět se zámkem v mobilu, ale to mi neprošlo. Nebyl trojrozměrný,“ sdělila žena. Ta se s rodinou vydala z Lipůvky po červené a zelené značce. Lesem urazila dvanáct kilometrů.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová


Pivovárek ve Vyšším Brodu v pátek večer představí nové pivo vyrobené podle starobylé vyšebrodské receptury. Majitel a sládek Jiří Fojtl popsal, že recepturu s pomocí historiků a pamětníků dával dohromady více než rok. Výsledkem je dvanáctistupňový speciál - červený Jakub.

Jedná se o speciál červené barvy podle původní receptury, kterou se nám podařilo částečně zrekonstruovat. Zjistili jsme, které bylinky kdysi do piva přidávali a zhruba v jakém poměru. Dále jsme už vycházeli z obecných dobových pramenů. Slad se tehdy vyráběl podobnou technologií jako dnes, nicméně například se sušil pomocí kouře, který pak částečně přešel i do sladu a pivu dal lehce zauzenou příchuť,“ dodal Fojtl.

Minipivovar Jiřího Fojtla navazuje na tradici pivovarnictví. Ve vyšebrodském cisterciáckém klášteře se poprvé pivovar uvádí již v roce 1380 a další, Měšťanský pivovar působil ve Vyšším Brodě v letech 1530-1944.

Vyšebrodskému pivu Jakub věnujeme v sobotu 3. dubna další díl seriálu Seznamte se s pravými šumavskými výrobky. Poslouchejte náš odpolední radioproud Fontána po 16. hodině.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Václav Malina


Jedinečný nápoj si vychutnali iba Žilinčania a Liptáci! Na Zelený štvrtok v Žiline a v liptovských Kvačanoch čapovali zelené pivo.

Všetci pijú iba zelené pivo,“ potvrdili nám čašníčky Alexandra (21) a Kristína (23) zo žilinskej reštaurácie. „Nesklamalo nás, chutí dobre,“ zhodnotila unikátne pitie skupinka mladých. Polliter stál 1,99 eura.

Zelené pivo však uvarili na Morave. Kvasí osem dní, čím získa 13-stupňovú silu a typickú horkú chuť. Zelenú farbu mu dodáva bylinkový výluh, ktorého zloženie pivovarníci taja. Ale vraj by v ňom mali byť najmä eukalyptové listy.

Lenže zeleným pivom sa môžeme pochváliť už aj na Slovensku. Tento rok ho prvý raz uvaril minipivovar v Kvačanoch pri Liptovskom Mikuláši. Má 11,5 stupňa, zelenú farbu mu dodala žihľava a polliter stojí 1,90 eura. Môžu ho ochutnať pivári počas celých veľkonočných sviatkov.

Zdroj: Pluska.sk | Jana Pustayová


Pokud chcete spojit jarní víkendový výlet s gastronomickým zážitkem, možná vás potěší, že v chyšském Zámeckém pivovaru lze o víkendu ochutnat speciální velikonoční pivo.

Začínáme tak sezonu,“ vysvětlil majitel zámku i pivovaru Vladimír Lažanský, který právě kontroloval ve varně pivo před dokončením. „Připravujeme čtrnáctistupňové medové pivo,“ upřesnil.

O kvalitě piva z chyšského minipivovaru, které připravuje sládek Robert Maňák, svědčí mnohá ocenění. Zatím poslední je první místo v kategorii „světlý ležák zminipivovaru“ z Reprezentačních slavností piva v Táboře.

Novogotický zámek Chyše se může pochlubit nejen parkem o rozloze devíti hektarů a hlavním prohlídkovým okruhem, ale také historickým sklepením, studnou, střílnou a expozicí, věnovanou Karlu Čapkovi. Slavný spisovatel, který na zámku v Chyších působil od května do září 1917 jako vychovatel, měl v té době svá velká díla teprve před sebou a jako čerstvě vystudovaný doktor filozofie hledal práci. Když mu hrabě Lažanský nabídl místo vychovatele pro svého syna, s díky jej přijal. Ačkoliv jeho pobyt na zámku trval necelý rok, inspiroval jej k mnoha literárním dílům, jež později vznikla.

Podle Vladimíra Lažanského mají například všechny postavy známého románu Krakatit předlohy ve skutečných lidech z prostředí chyšského zámku.

Také námět divadelní hry Věc Makropulos vyhází ze staré zámecké legendy, spojené s Chyší. Podle této legendy bratr majitele panství sloužil u dvora císaře Rudolfa v Praze, kde se seznámil s alchymií. Nechal si tedy od alchymistů vyrobit tehdy populární elixír věčného mládí, který na sobě zkoušela knížecí neteř.

Nesmrtelná duše dodnes bloudí v zámeckých prostorách

Od staroby a smrti ji to neuchránilo, ale podle pověsti se její duše stala nesmrtelnou a dodnes bloudí v zámeckých prostorách. Právě na základě této pověsti napsal Karel Čapek Věc Markropulos.

K vidění jsou i portréty členů rodu Lažanských, které byly do Chyše zapůjčeny ze zámku Krásný Dvůr. Mezi nejznámější patří například Prokop II. Lažanský, který byl v letech 1805 - 1823 místodržícím na Moravě a ve Slezsku.

Trofeje antilop, kudu a dalších afrických zvířat zase zapůjčila Vladimíra Bromwlee, Češka žijící v Jihoafrické republice, Sbírku zdědila po svém otci, který zvířata skolil a nechal preparovat v Africe, odkud byla převezena do Prahy.

Kulturou žije zámek i ve třetím tisíciletí. Po několika úspěšných koncertech v zámecké zahradě je na 13. srpna naplánován koncert Radima Hladíka se skupinou Blue efekt.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Libor Michalec


Podle právní analýzy Znojmo nemá šanci zpochybnit někdejší převod svého podílu v pivovaru Hostan. Radní zadali ještě ekonomické posouzení směny.

Právně nenapadnutelný, ale přinejmenším nešikovný a pro město v důsledku nevýhodný. Tak vypadá podle rozboru právníků předloženého vedením města zastupitelům postup znojemské radnice při převodu podílu v tehdejším pivovaru Hostan. Před deseti lety jej město vyměnilo za zbudování jižní přístupové cesty ke znojemskému hradu.

Transakce jako taková je nezpochybnitelná, formálně vše zřejmě proběhlo tak, jak mělo. Faktem ale je, že jižní cesta zůstala v majetku pivovaru a město na ni má jen výpůjční smlouvu,“ shrnul základní výsledek desetistránkového právnického rozboru starosta Petr Nezveda a zdůraznil, že podle výsledků analýzy může druhá strana smlouvu o výpůjčce vypovědět. Právníci města dospěli k závěru, že ujednání o zrušení výpůjčky, které majitele pivovaru velmi omezuje, by před soudem nejspíš neobstálo.

Nezveda upozornil, že autoři rozboru neřešili ekonomickou stránku věci. „Neposuzovali, ani nemohli posoudit, oprávněnost částky za transakci. Proto rada zadala ještě zpracování ekonomické analýzy,“ dodal starosta. Stavba cesty otevřené před deseti lety stála tehdy přes deset milionů korun.

Radní Jiří Kacetl, z jehož podnětu rada právní rozbor zadala, má už nyní za to, že tehdejší vedení města uzavřelo nevýhodný obchod. „Víme, že jen nerozdělený zisk společnosti činil v době oné transakce třicet milionů korun. A to nemluvíme o hodnotě třiceti procentního podílu. Tehdejší rozhodnutí zastupitelstva je zjevně ekonomicky nevýhodné,“ řekl Kacetl.

Podle jeho mínění udělalo město chybu v tom, že vůbec podíl prodávalo. Vyslovil i domněnku, že už před deseti lety museli zástupci města počítat s variantou, že pivovar v historickém jádru Znojma musí v budoucnosti čekat útlum.

Tehdejší první muž města, dnešní místostarosta Pavel Balík, kritiku rezolutně odmítl.

Před deseti lety byly docela jiné podmínky než nyní. Teď jsou akorát všichni chytří. Trvám na tom, že vše bylo tehdy nadstandardně v pořádku,“ uvedl místostarosta. Smlouvu o zápůjčce považoval za dostatečné zajištění přístupu k hradu a rotundě.

Podle nynějšího vedení města je ale právě majetkoprávní nejistota ohledně jižní cesty na hrad jedním z důvodů, proč má Znojmo už uzavřený pivovar koupit.

Důvody jsou dva. Jednak je to významný areál na lukrativním místě, na který by mělo mít město bezprostřední vliv, a jednak zajištění přístupu k hradu a rotundě. Nelze říct, že by jeden z nich měl výrazně vyšší váhu,“ uvažoval starosta Nezveda. Poukázal ovšem na to, že kdyby mělo Znojmo lépe zajištěný vztah k cestě, mělo by zcela jinou vyjednávací pozici.

Konečné znění smluv o prodeji pivovaru nyní ladí právníci města a pivovarského gigantu. „Dohodli jsme se, že dokud smlouvy nedostanou radní a zastupitelé, nebudeme jednání komentovat,“ konstatoval Nezveda.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk


Dnes již přestává být vzácností najít na nápojovém lístku restaurace více než pouhé jedno nebo dvě piva, ale nabídce restaurací Pivovarský dům a Pivovarský klub se hned tak něco nevyrovná.

Foto

Restaurace a minipivovar Pivovarský dům v Ječné ulici v Praze 2 je v provozu již více než dvanáct let. Najdete zde dobrou českou kuchyni a na čepu vždy minimálně 8 druhů na místě vařených, nefiltrovaných a nepasterizovaných piv, od světlé a tmavé "klasiky" plzeňského typu přes svrchně kvašené pšeničné až po piva nejroztodivnějších chutí a typů, za kterými byste jinak museli cestovat světa kraj.

Tato restaurace je již natolik známá a populární, že není nutné ji sáhodlouze představovat. Ostatně – málokde jinde dnes můžete spatřit ve dveřích restaurace frontu hostů trpělivě čekajících na příští volný stůl, krize–nekrize, jako právě tady.

V karlínské Křižíkově ulici, přesně naproti Hudebnímu divadlu Karlín, můžete nalézt mladšího brášku Pivovarského domu, který se ve svých necelých pěti letech má čile k světu. Je jím Pivovarský klub, který v nabídce množství druhů piva v naší zemi nemá dosud konkurenci.

Foto

U zrodu tohoto skutečně unikátního podniku byl zdánlivě jednoduchý nápad "otočit" obvyklý poměr počtu nabízených piv a pokrmů. A tak si zde můžete lámat hlavu, čím spláchnete vybranou lahůdku z tradiční české kuchyně nebo některé z přírodních grilovaných mas, mezi kterými najdete i steak z klokana nebo pštrosa.

Výčep se šesti pípami nabízí neustále se měnící sestavu piv, jejichž celkový součet od zahájení provozu již přesáhl 350 druhů. Stálá nabídka lahvových piv čítá minimálně 220 položek.

Najdete v ní především neuvěřitelně bohatou sestavu z produkce českých pivovarů, ale také vybrané lahůdky z mnoha dalších zemí, od Německa a Belgie až po země obvykle nepovažované za tradičně pivní, jako je třeba Turecko, Kuba nebo Čína.

A pivo se zde podává nejen v poháru, ale i na talíři. Takové zvěřinové ragú na porteru, palačinky s pivní marmeládou či pivní dort opravdu hned tak někde jinde nedostanete...

Foto

Za dobu své existence se stal Pivovarský klub nejen neodmyslitelným místem na gastronomické mapě Prahy, ale také dějištěm degustací, klubových setkání a dalších akcí. Pro příklad můžeme jmenovat třeba párování sýrů s výběrem pivních speciálů, časté prezentace malých a méně známých pivovarů nebo třeba večer věnovaný pivní videoreklamě.

A komu je to všechno málo, může si zde pod dohledem odborníka uvařit svoji vlastní várku piva libovolného typu, od českého ležáku přes svrchně kvašené pivo pšeničné až třeba po irský stout.

Vy, kdo jste milovníci dobrého piva, byste si tento podnik neměli nechat ujít. Budete vítáni kterýkoli den, od času oběda až téměř do půlnoci. Ale pokud chcete přijít večer, udělejte si raději rezervaci.

Zdroj: Sdělení iDNes.cz | Komerční sdělení


Velikonoční Purkmistr

[čtvrtek, 1. duben 2010]

Při příležitosti velikonočních svátků uvařil Pivovar Purkmistr světlý velikonoční 15°speciál,který je od dnešního dne na čepu. Pivo je uvařeno klasickým dvourmutovým způsobem ze 3 druhů sladu a je 3x chmeleno.

Má plnou, velmi jemnou chuť s hutným sladším základem, je jemně nasycené kysličníkem uhličitým a má bohatou hustou pěnu, ze které vystupuje příjemné chmelové aroma.

K pivu je podáváno speciální velikonoční menu zahrnující vaječnou tlačenku, jarní kuřátko plněné bylinkovou nádivkou a na závěr je podáván jahodový dort se šlehačkou.

Ve dvoře pak bude možno shlédnout pletení velikonoční pomlázky, v prodeji budou korálky, kameny a pivovarská mince.

Zdroj: Pivovarský dvůr Plzeň | Autor: Petr Míč


Vratné láhve jsou nejlepším obalem pro nápoje. Mají nízký dopad na životní prostředí, při jejich užití vzniká minimální objem odpadu, zaručují zachování kvality nápoje a jsou i levné. Přesto vratné láhve z našeho trhu mizí. Využívají je převážně pivovary, roli hraje zejména tradice a oblíbenost mezi českými zákazníky. Záleží tedy na spotřebitelském chování a důsledném vyžadování vratných obalů, zda se sklo vrátí také do regálů s dalšími nápoji.

Skleněné vratné láhve jsou z obchodů vytlačovány PET obaly (1), ve kterých se dnes prodává většina balených nealkoholických nápojů. "Plastové obaly však zbytečně zatěžují životní prostředí, znamenají nadměrný objem odpadů, a to i poházených po krajině. Třídění PET lahví je náročné, radnice měst si často stěžují, že lidé dávají do kontejnerů nezmáčknuté láhve, což silně prodražuje systém jejich sběru,“ upozorňuje Jitka Straková z českobudějovické pobočky Arniky. Její slova potvrzuje i studie Ministerstva životního prostředí k dopadům PET na životní prostředí, jež porovnává environmentální dopady celého životního cyklu nápojových obalů v ČR. Z hlediska energetické a materiálové náročnosti výroby, distribuce a likvidace jsou PET láhve k životnímu prostředí méně šetrné, než vratné skleněné obaly. Ze studie například vyplývá, že PET láhve takto přispívají významněji ke globálnímu oteplování, poškození ozonové vrstvy, okyselení prostředí, malé PET láhve s obsahem do jednoho litru přispívají i více k tvorbě smogu i eutrofizaci půdy než vratná skleněná láhev (2).

Poslední nápoj, který je běžně stáčen do skleněných vratných lahví, je pivo. Čeští pivaři možná nevědomky udržují v chodu poslední fungující článek systému zálohovaných vratných obalů, a tím přispívají k prevenci vzniku odpadu. Upřednostněním piva ve vratné skleněné lahvi před pivem v PET lahvi a plechovce šetří neobnovitelné suroviny (ropu v případě PET lahví a bauxit v případě hliníkových plechovek), vodu i energii. Zamezuje se tak navíc produkci nebezpečných odpadů, které jsou spojeny s výrobou nápojových plechovek.

Arnika provedla průzkum mezi pivovary z jihočeského kraje a zjistila, že PET obaly ani plechovky nepoužívají pro své produkty Pivovar Platan a Měšťanský pivovar Strakonice. Budějovický Budvar, Budějovický měšťanský pivovar (B.B.) a Eggenberg používají vedle vratného skla také plechovky. Žádný z jihočeských pivovarů nestáčí podle svých vyjádření do PET obalů.

Hlavní motivací pro využívání skleněných obalů českými pivovary ovšem není jejich šetrnost k životnímu prostředí, ale spíše tradice a obliba u zákazníků. Vyplývá to z vyjádření zástupců oslovených pivovarů, které stáčejí své produkty do skleněných lahví: "Sklo je spotřebiteli-pivaři vnímáno jako tradiční, oblíbený obal," říká Barbora Burešová ze společnosti K Brewery Trade, provozující Pivovar Platan, a doplňuje: "Nezanedbatelnou roli hraje i vysoká pořizovací cena linky stáčející pivo do PET lahví“. Skutečností také je, že skleněné láhve zachovávají kvalitu piva. PET láhve propouští kyslík a oxid uhličitý, což má vliv na chuť nápoje.

PET láhve mají také své výhody, jsou například lehké a nerozbitné. Ale i pro PET láhve platí to známé, že „všeho moc škodí“. Přestože v současnosti se podle společnosti EKOKOM v ČR recykluje 60 % všech PET lahví, stále připadá na každého občana ČR téměř 70 PET lahví vyhozených do směsného odpadu. „Planeta Země není na jedno použití. Vratný obal je ideálním preventivním opatřením z hlediska vzniku odpadu. Stát však trh s vratnými lahvemi nechal zhroutit. Špatná legislativa nutí firmy užívající vratné láhve vykupovat zpět i obaly, které nejsou jeho. Proto se má snižovat záloha na 0,7 litrové láhve na minerálky ze tří na jednu korunu. Stát selhal i dalším způsobem. Bylo jasné, že mnoho lidí bude raději kupovat nápoje v PET lahvích než ve skle. Přesto stát prodej nápojů ve skle zbytku neusnadnil,“ upozornil Milan Havel, vedoucí projektu Zdravá planeta pro zdravé děti, v jehož rámci se Arnika zaměřila na vratné obaly a další předměty běžné spotřeby. Projekt je zaměřen na propagaci trvale udržitelné spotřeby. "Chceme na příkladech z běžného života ukázat, že chovat se při každodenních nákupech zodpovědně k našemu zdraví i zdravému životnímu prostředí pro budoucí generace není nikterak složité. Stačí nakupovat s rozmyslem," uvedl Milan Havel. Projekt podpořil Státní fond životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí a Magistrát hlavního města Prahy.

Výhody vratných lahví:

1) Vratné lahve šetří suroviny a energii

Vratná skleněná láhev spotřebuje během životního cyklu nižší množství energie než PET láhev. K úsporám energie dochází díky opakovanému použití. Suroviny pro výrobu vratných lahví se nestávají po prvním použití odpadem. Skleněná láhev je v průměru využita čtyřicetkrát, poté se dá mnohokrát recyklovat. Recyklací PET lahví už nikdy nezískáváme stejnou láhev, z recyklovaného materiálu se vyrábí textilní stříž, izolační materiál apod.

2) Vratné lahve snižují znečištění z výroby a likvidace obalů

Průmysl nápojových obalů se podílí na globálním oteplování, acidifikaci (okyselení) a eutrofizaci (obohacení živinami) prostředí, na smogu i poškození ozonové vrstvy. Ke znečišťování prostředí dochází hlavně při výrobě, přepravě a likvidaci obalů. Opakované použití nápojové láhve může znečištění životního prostředí zmírnit.

3) Vratné lahve předcházejí vzniku odpadu

Přechod od vratných k jednorázovým PET lahvím s sebou přinesl velké množství (objem) odpadu. Vratné lahve nám umožňují vzniku odpadu předcházet.

4) Vratné lahve snižují znečištění prostředí pohozenými obaly

Zálohový systém motivuje zákazníka k vrácení obalu. Lahve tak nekončí na černých skládkách nebo pohozené v krajině (téměř třetina volně pohozených obalů pochází z nápojů) (Zdroj: MŽP ČR, studie dostupná na http://www.mzp.cz/cz/studie_o_problematice_obalu).

5) Vratné lahve jsou levnější

Zavedení vratných lahví je pro spotřebitele ekonomicky výhodné. Vratná láhev je levnější.

6) Vratné lahve nepřenášejí zodpovědnost za odpad z producenta na zákazníka/obec

Při používání vratných lahví je za své obaly odpovědný ten, kdo je uvádí na trh. Většina lahví se díky záloze k výrobci či distributorovi vrací. Naopak při používání nevratných PET lahví nese zodpovědnost za produkci odpadu konečný spotřebitel, respektive obec.

7) Zálohovaný obal slouží opakovanému využití a recyklaci

Díky zavedení záloh na nápojové obaly v evropských zemích dosahuje jejich recyklace až 95% účinnosti (Německo, Norsko). V České republice se daří recyklovat asi 60 % PET lahví a téměř žádné nápojové plechovky (Zdroj: http://www.mzp.cz/cz/studie_o_problematice_obalu ).

8) Ze skla se neuvolňují nebezpečné látky

Používání vratných skleněných lahví je nejen ekologické, ale zároveň zdraví bezpečné. Skleněná lahev je totiž vyrobena z netečného materiálu, ze kterého se neuvolňují žádné nebezpečné látky. Kanadsko-německá studie z roku 2005 prokázala uvolňování antimonů z plastových (polypropylenových a především PET) lahví do balené vody. Antimon neboli stibium je toxický těžký kov postihující krvetvorbu a přispívající ke vzniku rakoviny. Balená voda v PET lahvi dosahovala třicetkrát vyšších koncentrací antimonů než ve skle. S délkou skladování vody v PET lahvi se koncentrace antimonů navyšovala. (Poznámka: V ČR zatím vyšší koncentrace antimonu zjištěny nebyly).

Poznámky:

(1) Co je PET, jak se recykluje a likviduje

PET neboli polyethylentereftalát je nejvýznamnějším termoplastickým polyesterem. Vyrábí se z ropy. PET láhve lze rozemlít a znovu využít. Většina recyklátu nachází uplatnění v textilním průmyslu.

(2) Studie „Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA MŽP“

je ke stažení zde (velikost 5 MB): http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/studie_o_problematice_obalu/$FILE/OODP-Studie_LCA_napojovych_obalu-20100111.zip

Stránky projektu Zdravá planeta pro zdravé děti: http://www.toxik.arnika.org/zdrava-planeta

Zdroj: Ekolist.cz


Pivovar zatím bourat nebudou

[čtvrtek, 1. duben 2010]

Jednou z velmi dobrých zpráv, která doslova radostí zaplavila i redakci Kladenského deníku, je ta, že budova historického pivovaru v Buštěhradu, jemuž ještě před pár měsíci hrozilo, že bude srovnán se zemí, zatím zůstane na svém místě.

Foto

Kvůli tomu, že jedinečný objekt nedozírné historické hodnoty měl nadobro zmizet v propadlišti dějin, vyvinula řada jeho zachránců za poslední dva roky veliké úsilí na jeho záchování.

Díky iniciativě občanského sdružení Buštěhrad sobě, vedení obce a především studentů architektury, kteří se rozhodli podpořit stavbu bez nároku na honorář, se možná podaří vytvořit zajímavý a jedinečný projekt, jejž možná majitel objektu nakonec rád uplatní.

Pivovar přestavěný naposledy v 19. století je soukromým majetkem společnosti Level Holding. Ta ho v devadesátých letech získala v privatizaci a nyní má s objektem svůj záměr. Jedním z nich je zbourání pivovaru a na jeho místě výstavba bytového domu s podzemními garážemi. Firma se před časem snažila areálu zbavit, ale za cenu 24 milionů je téměř neprodejný.

Proto společnost od počátku volila cestu nejmenšího odporu a tím bylo již zmíněné zbourání objektu. Přesto se nyní stalo cosi zásadního, co může vše zvrátit opačným směrem.

Podle jedné z iniciátorek záchranných akcí, architektky Daniely Javorčekové z Buštěhradu, Firma Level přijala nově nabídku profesora Václava Girsy, vedoucího ústavu Památkové péče Fakulty architektury ČVUT, že zadá studii rekonstrukce pivovaru zpracovat studentům.

Stane se tak v září. Level by tím mohl zadarmo získat odhadem tři až pět studentských prací. Výsledek nebude sice zcela profesionální, ale jistě se objeví velmi zajímavé podněty. Firma se poté rozhodne, co dál,“ sdělila Kladenskému deníku Javorčeková.

Vedení firmy Level se nebrání smysluplnému zachování některé z neponičených částí areálu. „S ohledem na skutečnost, že naše společnost zatím nenašla využití budov, nabízeli jsme možnost spolupráce, případně nájmu nebo prodeje společnostem zabývajícím se pivovarnictvím, které ale s ohledem na technický stav areálu jakoukoliv možnou spolupráci odmítly,“ uvedl generální ředitel společnosti Level Vlastislav Paseka.

Doplnil, že dobrovolnou spolupráci ze strany studentů vítá. Ta může začít ale nejdříve v září.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autorka: Kateřina Husárová | Foto: Robert Božovský


Hořické pivo patřilo po dlouhá desetiletí ke známým a kvalitním značkám. Původní pivovar prý stával na náměstí, na příkaz Albrechta z Valdštejna však musel být zbourán. Později vznikl pivovar s varnou u zámku.

Místní tvrdá voda ze studny se ukázala jako nevhodná pro vaření zlatavého moku, a tak ji museli dovážet z potoka. V roce 1770 přišel sládek s nápadem použít vodu z gothardské studánky. Při kopání se ale pramen ztratil.

Předci používali led z bašnických rybníků a chmel pěstovaný v okolí. Založit městský akciový pivovar je napadlo v roce 1871. Podle představ komitétu měl vyrůst nový pivovar za Habrem nebo v Bílsku. Náklady 300 000 zlatých se však zdály investorům příliš velké, a tak z nápadu sešlo a starý pivovar koupil c. k. nadační velkostatek za 70 tisíc zlatých.

Po nejnutnějších opravách se hořické pivo díky kvalitě a příznivé ceně prosadilo na trhu a kapitál rostl. V letech 1885 až 1896 prošel objekt zásadní přestavbou a modernizací. Po elektrifikaci pivovaru (1901) tu sládci vařili deseti i dvanáctistupňové pivo. Nejoblíbenější byl Hořický Granát a Hořický Březňák.

K podniku zanedlouho přibyl i Dělnický dům se sálem, kde noví majitelé zřídili hotel a nazvali ho Koruna. Provozovali také několik hostinců a akcie pivovaru byly velmi cenné.

Při druhé světové válce bylo málo surovin a pivo slabé. Po znárodnění (1948) dosáhla výroba vrcholu na přelomu 50. a 60. let, kdy byl mok označován za „druhou plzeň“. Po roce 1966 se kvalita začala zhoršovat a do vody navíc vnikly chemikálie ze závodu ČSAO. Pro nezájem investovat do zastaralého pivovaru byla výroba v červnu 1976 definitivně zrušena.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Jičínský deník.cz | z knihy Hořice odedávna do dneška


Hokejovou výstroj vyměnil za pracovní rukavice, dres za reflexní vestu a hokejovou arénu za expediční halu. Kapitán olomouckých hokejistů Richard Brančík se před začátkem prvoligového play off vsadil se zástupcem Radegastu Petrem Koublem o to, zda Kohouti postoupí do finále. Jelikož Hanáci nestačili v semifinále na Chomutov, vydal se Richard Brančík splnit svůj slib, který měl podobu odpracované směny v pivovaru Radegast.

Foto

Tušil jsem, že mě rozhodně nečeká práce za stolem na pohodlné židli. Fyzická práce mi ale nevadí, takže jsem byl spokojený,“ hodnotil své pracovní zařazení Richard Brančík. Stal se totiž součástí expedičního týmu zodpovědného za správné vydání a naložení piva zákazníkům. Brančíkovou specializací byla příprava palet pro drobné zákazníky, kteří odebírají pivo v různých obalech.

Ačkoli byl kapitán Mory ve srovnání s hokejem ve zcela odlišném prostředí, určitou shodu našel: „Vždycky je to o lidech, kteří něco umějí a navíc dokáží velmi dobře spolupracovat.

Zástupce značky Radegast Petr Kouble výkon olomouckého kapitána v pivovaru Radegast ocenil: „Jsem rád, že Richard Brančík přistoupil k sázce chlapsky a svůj slib dodržel, což určitě fanoušci ocení. Já zase mohu slíbit, že v rámci konceptu Radegast fandí moravskému hokeji přineseme v příští sezoně olomouckým příznivcům celou řadu akcí, stejně jako tomu bylo v té letošní.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Prohlídky pivovaru pokračují

[čtvrtek, 1. duben 2010]

Vedení litoměřické radnice neustává v propagaci bývalého Korunního pivovaru. Prohlídky objektu, ve kterém se ještě před několika lety vařilo pivo, tak pokračují s cílem nalézt investora, jenž by v Litoměřicích obnovil výrobu piva.

Tento týden jsme zde například měli delegaci z magdeburské hospodářské komory, která byla překvapena rozsahem objektu i unikátních sklepení,“ informoval místostarosta Jaroslav Tvrdík.

Pracovníci technických služeb města v průběhu zimy uklidili vnitřní části tak, aby byla prohlídka několikapatrových sklepů i nadzemních částí pivovaru pohodlná a bezpečná. Vyvezli odsud více než dvacet tun odpadu – suť , hadice, trubky, ale například i stará svítidla a nepotřebné zařízení.

Chceme si nechat zpracovat studii, jež nám přinese důležité údaje, jako například rozlohu podzemních i nadzemních částí, a popis technického stavu objektu,“ informoval místostarosta Tvrdík. V archivu pivovaru se totiž nedochovaly písemnosti, ze kterých by mohl nový majitel čerpat důležité údaje.

Město Litoměřice koupilo pivovar po ukončení výroby zlatavého moku za 10 milionů korun. „Obávali jsme se, že by ho mohl získat investor, který zde začne podnikat způsobem, jež se nehodí pro historickou část města, v níž se nachází,“ konstatoval starosta Ladislav Chlupáč. Hrozilo i riziko, že pivovar bude po částech rozprodán a sen vedení litoměřické radnice o tom, že se zde opět začne vařit pivo, vzniknou pivní lázně, muzeum českého pivovarnictví s restaurací, případně hotel, se tak definitivně rozplyne.

Zdroj: Litoměřicko24.cz


Desítky pivních láhví mnoha českých i zahraničních značek, půllitry nejrůznějších tvarů. Takhle stylově vypadá výzdoba plzeňského pivního klubu, kde se schází především příznivci malých výrobců zlatavého moku.

Foto

Přes léto objíždím minipivovary po celé republice i v Německu. Už jsem jich navštívil kolem stovky. Jsem rád, že když není zrovna pěkné počasí můžu různé druhy ochutnat i v Plzni,“ říká pivař Vladimír Polehla. Asi nejzvláštnější druh piva, který kdy ochutnal, bylo to s příchutí chilli. „Mělo ostrou chuť, ale dobré bylo,“ dodává.

Pravidelně do klubu chodí i Michal Brejcha. „Jsem rád, že nemusím ta piva shánět všude po městě. Navíc většina jich k dostání ani nikde není. To bych musel přímo do těch pivovarů. A abych jel kvůli tomu třeba do Ostravy nebo dokonce do Německa, asi by se mi to moc nevyplatilo,“ konstatuje Brejcha. Hodně mu chutnají bavorská pšeničná piva. „Z pšenic, které jsem tady vyzkoušel mi ale paradoxně nejvíc seděla ta od jednoho českého pivovaru,“ doplňuje.

Cílem je především ukázat lidem, jaká piva se u malých výrobců vaří. Na čepu jsou čtyři různé druhy, které se obměňují v podstatě každý den. Navíc je tu kolem padesáti druhů láhvových piv,“ sděluje koordinátor projektu pivní cesty, do něhož klub patří, Václav Fiala. Pravidelně se tu konají pivní degustace. Klub se teď nově nachází u Hamburku.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz


Pivo vynalezly ženy

[středa, 31. březen 2010]

Pivo před tisícovkami let daly světu ženy. To ony tento nápoj vyvinuly, vařily a po staletí šlechtily k dnešní podobě. Teprve před dvěma stovkami let se pivo stalo mužskou záležitostí, oni sami převzali kormidlo v pivovarech a začali ho také hromadněji pít. A v dnešním světě je tento chmelový nápoj synonymem mužnosti. Ačkoli posledních pár dekád cestu k pivu znovuobjevují i ženy.

Britská historička Jane Peytonová léta bádala v původu piva a jeho historickém vývoji. Tisíce let podle ní bylo vaření piva výsadou žen, které ho také konzumovaly ve větší míře než muži. Před sedmi tisícovkami let v Mezopotámii a Sumeru byly schopnosti žen tak důležité, že se dokonce vaření piva a provozování pivnic mohly věnovat právě jen ony. Vždy navíc bylo pivo vnímáno jako dar bohyně, nikdy ne mužského boha.

Také Vikingové plenili Evropu posilováni pivem vařeným ženami. V severských oblastech se mohly věnovat vaření tohoto nápoje právě jen ženy. V antické době v oblasti Finska směly pivo vařit vždy jen tři ženy, které musely použít divoký med a medvědí sliny.

V Anglii pivo vařily doma ženy, byl to vlastně pokrm připravovaný v kuchyních, kde se muži nevyskytovali. Pro mnoho domácností to byl významný zdroj obživy. Sama královna Alžběta I. pivo snídala.

Na konci osmnáctého století s nástupem průmyslové revoluce přišly nové metody vaření piva, které ovšem vynalezli muži, ti postupně převzali vládu nad pivovarnictvím a ženská role při výrobě nápoje byla brzy zapomenuta.

Peytonová ale tvrdí: „Spoustu mužů asi bude šokovat, že za pivo vděčí ženám. Ale je to holý fakt.

Zdroj: Novinky.cz


Ryze česká pivovarnická společnost K Brewery začleňuje do svých struktur již sedmý pivovar - Černou Horu. S účinností od 1. dubna 2010 tak bude skupina v rámci svých distribučních středisek nabízet i sortiment tohoto jihomoravského podniku.

Historicky se zájem K Brewery o černohorský pivovar datuje již od roku 2007. „Černá Hora byla vůbec prvním pivovarem, v němž jsme získali podíl“, uvádí Zdeněk Radil, předseda představenstva K Brewery Group.

Skupina, jejímž hlavním mottem je snaha o zachování a další rozvoj malých a středních pivovarů s důrazem na jejich regionální působnost, se zavazuje navázat na činnost předchozího vlastníka. „Pivo se v Černé Hoře vařilo již v roce 1298 a je to tedy nejstarší pivovar skupiny. V duchu naší filosofie budeme ctít tradiční výrobní postupy a pivovar i nadále rozvíjet,“ říká Radil. Dodává, že změny v sortimentu nejsou v dohledné době na pořadu dne.

Pro stávající zákazníky K Brewery bude připojení již sedmého pivovaru znamenat významné rozšíření nabídky. „Přes naše distribuční centra budeme od dubna plošně distribuovat produkty, které se v pivovaru v Černé Hoře vyrobí, a to včetně sortimentu nealkoholických nápojů,“ sděluje Bořivoj Bartoněk, nový obchodní ředitel pivovaru.

Skupina si je vědoma i důležitosti role, kterou podnik v regionu hraje na poli sportu a kultury. „Rozhodně máme zájem na spolupráci navázat i v této oblasti,“ uvádí Bartoněk s tím, že pivovar bude pokračovat ve většině svých aktivit včetně sponzoringu a pořádání již tradičních pivovarských dnů.

O společnosti K Brewery

Pivovarnická společnost K Brewery v současné době ovládá a úspěšně provozuje celkem 7 menších či středně velkých pivovarů - v Protivíně (Platan), v Jihlavě (Ježek), v Uherském Brodě (Janáček), v Hlinsku v Čechách (Rychtář), v Klášteře Hradišti nad Jizerou (Klášter), ve Vysokém Chlumci a nově i v Černé Hoře.

V portfoliu značek nalezne zákazník vedle světlých výčepních piv a ležáků také řadu speciálů – od polotmavých přes vícestupňová piva až po tmavé ležáky a nealkoholická piva. Skupina rovněž nabízí široký sortiment nealkoholických nápojů z Pivovaru Černá Hora.

Jako svou vlajkovou loď a se sloganem „Šlechtic mezi pivy“ představila loni v říjnu společnost K Brewery prémiový ležák Lobkowicz Premium, který se vaří v protivínském pivovaru dle tradičních výrobních postupů a z ryze českých surovin – sladu, vody a chmele – bez použití extraktů či cizích příměsí.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes vlastní síť Distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Černé Hoře, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také na Olomoucku, Ostravsku, Karlovarsku a Plzeňsku.

Majoritní podíl ve skupině má známý majitel luhačovických lázní a dalších firem Martin Burda společně s finančníkem Grzegorzem Hótou. Své minoritní podíly mají ve skupině také Zdeněk Radil, působící dnes také ve funkci generálního ředitele K Brewery, a podnikatelka Eva Kropová.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Sládkové zveřejnili výzvu na www.zacisteceskepivo.cz

Plzeňský Prazdroj požaduje zpřísnění podmínek pro používání chráněného zeměpisného označení České pivo. Oficiální žádost o změnu a výzva sládků Prazdroje Žijeme českým pivem jsou reakcí na test deníku MF Dnes z 24. 3. 2010, který odhalil v některých pivech českých pivovarů nepovolenou přídatnou látku – chemický chmelový preparát tetrahop. Fanoušci českého piva se k výzvě mohou připojit na internetových stránkách.

Jsme znepokojeni současným trendem v českém pivovarství, kdy stále více pivovarů využívá nestandardní suroviny, jako například nepovolené chmelové preparáty a přídatné potravinářské látky. Jde hlavně o chemicky modifikovaný chmel a sladové náhražky, které v tradičním českém pivu nemají co pohledávat. Tyto praktiky umožňují sládkům nahrazovat kvalitní suroviny a nedovoleně vylepšovat vlastnosti piva, např. kvalitu pěny. To ohrožuje dobrou pověst českého piva ve světě, renomé chráněného označení České pivo i důvěru tuzemských konzumentů,“ říká starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Plzeňský Prazdroj do svých piv žádné chemicky modifikované chmelové preparáty ani náhražky sladu nepřidává. Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast se vaří pouze ze tří základních pivovarských surovin – z vody, ječmenného sladu a chmele za přidání pivovarských kvasinek. Přidávání jakýchkoliv dalších látek do piva je porušováním tradičního postupu výroby českého piva plzeňského typu, tak jak bylo poprvé uvařeno v Plzni v roce 1842.

Označení České pivo by mělo být pro spotřebitele jasným indikátorem profesní poctivosti a integrity vaření piva podle ryzí české tradice. V dopise adresovaném Českému svazu pivovarů a sladoven a sdružení České pivo proto Plzeňský Prazdroj žádá o zpřísnění definice Českého piva, protože ta současná neřeší dostatečně problém nepovolených přídatných látek,“ shrnuje vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček.

Pětice sládků Plzeňského Prazdroje (Václav Berka, Jaroslav Hacko, Jan Hlaváček, Ivo Kaňák a Pavel Šemík) zároveň vydala veřejnou výzvu Žijeme českým pivem. Je adresovaná všem, kterým záleží na budoucnosti tradičního českého piva, aby podpořili požadavky Plzeňského Prazdroje na přesnější definici Českého piva. Veřejnost a pivaři se mohou k iniciativě připojit na internetových stránkách www.zacisteceskepivo.cz

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nová technologie nahradí práci dvou lidí, zbylé dva zaměstnance pivovar neplánuje propustit, pouze přeřadit na jiný úsek

Garanční testy čekají zítra novou stáčírnu lahví v Měšťanském pivovaru Strakonice. „Myslíme si, že pivo má lepší chuť. Podle analýz v naší laboratoři jsou v něm minimální přírůstky kyslíku. Zdá se, že rozdíl mezi sudovým a lahvovým pivem je v současné době minimální. Toho na staré technologii nebylo možné dosáhnout,“ uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma. „Testy budou trvat zhruba tři dny. Dokud jimi neprojdeme ve všech ukazatelích, tak linku nemůžeme převzít,“ doplnil. Podle něj ale linka zatím funguje bezproblémově.

Nová stáčírna stála pivovar včetně víceprací 16 a půl milionu korun bez daně. „Zatím jsme profinancovali 90 procent hodnoty kontraktu, to znamená 16,8 milionu, bez daně 14 milionu korun. Devadesát procent částky je zaplaceno, zbývající část se doplatí, až se dokončí provozní testy a definitivně podepíše předávací protokol,“ upřesnil Jaroslav Tůma.

Foto

Pivovarníci si zatím náklady hradí ze svých zdrojů a bez použití bankovních úvěrů nebo leasingu.

Zastupitel Josef Štrébl (VPM) se v souvislosti s modernizací pivovaru už jednou zmínil, že žádné bližší informace nezná. „Byl jsem ředitelem pivovaru vyzván, abych se dostavil k získání informací, podle kterých bych si o celé modernizaci mohl udělat vlastní úsudek. Z časových důvodů jsem ještě na prohlídce pivovaru nebyl, ale jakmile čas dovolí, rád se tam podívám,“ řekl Štrébl.

V současné době probíhá na stáčecí lince poslední seřizování technologie. „Dolaďujeme například rychlosti pásů, nebo aby stroje šly rovnoměrně a nevznikaly zbytečné prostoje,“ sdělil Tůma.

U nového zařízení budou pracovat tři lidé, mají dohlížet na činnost automatické linky. Původně jich v hale pracovalo pět. V rámci modernizace se kromě samotné stáčecí linky udělalo nové topení a podlaha, byla přeložena elektroinstalace. „Hala dnes vypadá úplně jinak, než když jsme s modernizací začínali,“ míní Tůma.

Prvního března se měla stáčírna lahví uvést do zkušebního provozu. „Měli jsme týden skluz kvůli dodatečným stavebním pracím, ale od 8. března se už pivo vyrábí na nové lince,“ uvedl Tůma.

Provoz linky bude až do dokončení garančních testů zkušební. Modernizace pivovaru se zahájila 2. února a potrvá do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Kateřina Malečová Suková


«« « Strana 583 z 811 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň