Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Porter v novém kabátu

[neděle, 14. prosinec 2008]

Nové balení porter. Nevratná láhev 0,33l. Multipack 7 lahví 0,33l. K dostání v prodejnách Pivovarka a také v maloobchodní síti.

FotoFoto

Zdroj: Pernštejn.cz


Přímo v prostorách nádvoří pivovaru Holba v Hanušovicích na Šumpersku se dneskonala pravá domácí zabíjačka. Již pošesté se tak pivovar loučil s uplynulým rokem.

Kromě ovaru, zabijačkové polévky, jitrnic a klobás čekal návštěvníky také Vánoční speciál. Toto polotmavé pivo má stupňovitost 13,51, která je stejná jako nadmořská výška jesenického kopce Šerák.

Pivovar je v podhůří Jeseníků a stává se cílem turistů. „Za uplynulý rok navštívilo pivovar čtrnáct tisíc turistů, z toho pět tisíc jich absolvovalo přímo exkurzi do pivovaru,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Pivovar Holba je desátý největší v republice, má vlastní vrty, ze kterých čerpá vodu na výrobu piva a stále používá původní měděné varné kádě z počátku minulého století.

Kromě každoroční zabíjačky pivovar pořádá na podzim Pivovarské slavnosti, v létě Setkání Holbů a Šeráků a každoročně sládek odměňuje zákazníka, který měl pořadové číslo stejné jako letopočet. Letos tedy soudek piva získal 2008. návštěvník pivovaru.

Zdroj: Olomoucko Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Na svém historickém motocyklu značky Jawa 250 - zvaném též pérák - přivezl včera „správce“ pivovaru do velkobřezenské restaurace Tivoli soudek s třináctistupňovým červeným pivem, které pivovar ve Velkém Březně uvádí na trh jako svůj vánoční speciál. Tam ho slavnostně předal panu Cibichovi, jehož tvář je vyobrazena na všech etiketách velkobřezenských piv.

Role správce a řidiče motocyklu se ujal novinář a milovník historie Martin Krsek, pana Cibicha ztvárnil ústecký herec František Sysel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vedie pri medziročnom porovnaní predaja za 11 mesiacov, keď od začiatku roka zaznamenal výstav (predanú produkciu) 185 360 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 25 percent viac ako za rovnaké obdobie vlaňajška. STEIGER je celý tento rok nad úrovňou minuloročného predaja, má od začiatku roka 2008 najvyšší medziročný nárast výstavu piva a je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,18 percenta za 11 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,64 percenta. Celkový výstav slovenských pivovarov, za obdobie január až november 2008, dosiahol 3 283 393 hl. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Spolu sa vo Vyhniach varíme 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Medziročný nárast bol akcelerovaný aj varením Steinu. Pre vývoj tržieb a ekonomiku našej spoločnosti je dôležitý fakt, že predávame na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Ekonomiku firmy vylepšuje aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že pivovar STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia.

,,Takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje a tým sa neoberá o kvalitu. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Najmodernejšie nerezové a sklenené zariadenia zaručujú kvalitu a hygienu. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť“, vysvetlil J.Vysloužil.

Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Europivo tradici nepřeválcuje

[pátek, 12. prosinec 2008]

Střet s unifikací prý tradice ustojí, lidé jsou ochotni za kvalitu platit

Chci, aby i ženy byly hrdé na české pivo, říká Nataša Rousková, sládková přerovského Zubru, jednoho z největších pivovarů na Moravě.

* LN Pivovarnictví má většina lidí spojené především s muži. Jak jste dokázala proniknout do tohoto prostředí?

Určitě nebylo mým dívčím snem stát se sládkovou. Studovala jsem vysokou školu chemicko-technologickou, kde byla katedra zabývající se kosmetikou nebo parfémy. Tímto směrem jsem se chtěla ubírat.

* LN Co se stalo, že se budoucí odbornice na kosmetiku stala odbornice na pivo?

V třetím ročníku, kdy se studenti dělí na specializace, jsem objevila obor kvasná chemie a inženýrství. To mě chytilo a věděla jsem, že kosmetika padá. A co si budeme namlouvat, v kosmetice přece jenom nejsme taková velmoc jako v pivovarnictví, takže jsem měla možnost učit se od světově uznávaných odborníků.

* LN Jaké jsou výhody být ženou v pivovarnictví? Přece jenom pivo pijí především muži...

Je to práce jako každá jiná. O pohlaví ani moc nejde. Mým přáním ale je, abych k pivu dokázala přitáhnout i ženy, aby si k pivu dokázaly vybudovat vztah tak jako muži. Oni jsou na české pivo hrdí, a právem. A já jsem taky, protože v České republice se vaří nejlepší pivo na světě!

* LN Proč tedy ženy nepijí pivo ve větší míře?

Já myslím, že to hodně ovlivňuje dnešní svět superštíhlých modelek. A pivo je přece jenom více kalorické a ženy mají pocit provinění, když si dají pivo. A to je tmářství, protože vysokou kalorickou hodnotu mají i všechny ty džusy a sladké nápoje.

* LN Mají k vám mužští podřízení respekt?

Je několik kategorií mužů. Především muži pivovarníci, se kterými jsem studovala nebo se potkáváme na pivovarnických akcích. Není mezi námi obchodní rivalita, naopak si vzájemně pomáháme. Pak jsou lidé z jiných oborů, které to možná trochu zarazí, ale nakonec se domluvíme. A mí podřízení sice ze začátku mohli mít problémy, ale k žádným problémům nikdy nedošlo.

* LN Někteří odborníci tvrdí, že stoupá počet žen pijících pivo. Existují třeba nějaké speciály určené výhradně pro ženy?

Ještě jsem se nesetkala s pivem, které by bylo uvařené přímo pro ženy. Nevím, jestli se procento žen zvyšuje. Mám ale zkušenost, že mladé dívky si v hospodě k obědu pivo klidně dají. Večer už ne. Když se jich ptám, proč si pivo nedají i večer, tak mi říkají, že je příliš kalorické, a především hořké. Takže pokud vyrobit ženský pivní speciál, měl by být určitě méně hořký.

* LN Český pivní trh je nasycený. Dá se vůbec někam růst? Neotevírá se cesta právě formou různých speciálů?

Máte pravdu, že trh je nasycený. U speciálů je problém, že jsou náročnější na výrobu. Když se ptám lidí, co jim chybí, tak oni řeknou, že speciály. Už ale nedokážou specifikovat, jak by si je představovali. Také si musíme uvědomit, že Češi jsou konzervativní, což potvrzuje fakt, že všechna ta piva s třešňovou nebo karamelovou příchutí se u nás neuchytila. Zatím. Uvidíme, třeba se to do budoucna změní.

* LN Ale právě Vánoce jsou obdobím, kdy lidé v obchodě sáhnou spíše po jiných a nezvyklých pivech než po tradiční desítce...

Ano. Lidé v tomto období chtějí ochutnat něco nového a nakupují hlavně silnější piva s výraznou a netradiční chutí.

* LN Co je při vaření piva nejdůležitější?

Alfou a omegou je hygiena. Bez té to prostě nejde a mít pořádek v pivovaru je základním předpokladem pro výrobu kvalitního piva. Důležitá je proto kvalita surovin, úroveň technologického postupu i úroveň technického zařízení.

* LN Pokud je pro vás důležitá hygiena, kvalita surovin, jak se díváte na fenomén takzvaného europiva, které dostanete ve většině hospod? Člověk už možná ani nepozná rozdíl mezi kvalitním pivem a europivem...

Je to o tom, jak pivo vaříte. Důležité je zachovat tradiční postup vaření, což ne všechny pivovary dělají. My máme štěstí, že na nás ten ekonomický tlak není tak velký, tak můžeme tyto tradiční receptury nadále používat. Ekonomicky je to samozřejmě náročnější. Myslím ale, že Češi rozdíl poznají. Europivo nemá tu chmelovou plnost, je prázdné, je přesycené kysličníkem uhličitým a po napití vám v puse zůstává taková nepříjemná ulpívající hořkost.

* LN Neobáváte se, že europiva převálcují ta tradiční? Češi se stále orientují podle ceny.

Neobávám. Naopak tradiční piva jsou regulátorem piva. Proto existuje i známka České pivo, která tu tradici ochraňuje. Navíc v mnoha případech jsou europiva dražší než klasická česká piva.

* LN Jak vůbec vnímáte evropskou registrační známku České pivo? Může to posílit jeho postavení na trhu?

My už tuto etiketu dlouho používáme. Navíc jsme byli jedním z iniciátorů tohoto projektu. Výhodou je, že se uchová tradice a charakter českého piva. Z marketingového pohledu přispěje k lepší orientaci zákazníka na trhu a je to samozřejmě dobré i pro export.

* LN V posledních měsících hýbe světem finanční krize. Jaký vliv může mít na pivovarnictví?

Samozřejmě se toho obáváme. Lidé mají tendenci šetřit a omezovat se, takže teoreticky by se krize měla projevit negativně. Ale šetřit a hlídat náklady musí firma pořád, takže snad nic zásadního se nezmění ani v dalším roce.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm


Na Valné hromadě Českého svazu pivovarů ve středu 10. prosince byl do jeho čela zvolen Ing. František Šámal (* 1956). Ve funkci nahradil Ing. Františka Krakeše, který bude nadále působit v předsednictvu svazu.

Profesní kariéra Františka Šámala je spojena především s Pivovary Staropramen, a.s., kam (tehdy Pražské pivovary) nastoupil po několikaletém působení v Západočeských pivovarech. Šámal je absolventem oboru kvasná chemie na Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde také absolvoval postgraduální kurz ekonomiky a řízení potravinářské výroby. František Šámal zastával funkce podnikového technologa, dále byl postupně mj. výrobním ředitelem, ředitelem pro logistiku a techniku a výrobně-technickým ředitelem. V současnosti je místopředsedou představenstva Pivovarů Staropramen, a.s.

Zvolení do funkce předsedy svazu vnímám jako příležitost pokračovat v nastoupeném procesu ČSPS a prosazovat zájmy a potřeby českého pivovarského průmyslu, tedy pivovarství, sladařství, ale i všech dalších organizací a institucí, které k nim patří a pomáhají na domácím i zahraničních trzích v dosažených úspěších. S ohledem na celosvětovou ekonomikou situaci, ale i vzhledem ke změnám, k nimž dochází na trhu piva u nás i ve světe v souvislosti s měnícím se životním stylem spotřebitelů si zároveň uvědomuji potřebu nových přístupů, které před námi stojí a něž bude třeba reagovat,“ uvedl Ing. František Šámal, nově zvolený předseda Českého svaz pivovarů a sladoven. „Využívám i příležitosti k tomu, abych svému předchůdci poděkoval za vykonanou práci,“ dodal František Šámal.

Na valné hromadě byli za nové členy Českého svazu pivovarů a sladoven přijati společnost Mráz Agro CZ za přispívajícího člena a pivovar Rakovník za činného člena. Český svaz pivovarů a sladoven v současné době sdružuje 60 organizací činných v pivovarství a sladařství. Členy ČSPS je 33 pivovarů, dále 9 sladoven a 18 přispívajících, kteří zastupují společnosti, jako jsou vědecké a vzdělávací instituce, výrobci zařízení a technologií v pivovarství a sladařství, firmy vyrábějící sklo, tiskárenské závody a další subjekty. Svaz má ve svých řadách i jednoho čestného člena, dlouholetého pivovarsko-sladařského odborníka. Předchůdce dnešního svazu byl založen v roce 1873.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.

Zdroj: Agris


Slavnostní otevření Valašského pivovaru v Kozlovicích je sice plánováno až na 20. prosince 2008, tedy v čase, kdy se v Kozlovicích koná jubilejní 10. ročník mezinárodního folklorního festivalu Souznění, ale již nyní se zde na tuto velkou událost pilně připravují. „Aby nebylo nic ponecháno náhodě, zkušební provoz pivovaru – pravděpodobně od druhé půlky listopadu – by měl vyladit kozlovické pivo tak, aby si návštěvníci při slavnostním otevření mohli už jen plně vychutnávat jeho lahodnou chuť,“ prozradil Lukáš Hlisnikovský, manager restauračních provozů značky Relax v podhůří Beskyd, pod kterou je kozlovický pivovar společně s pivovarem štramberským i pikopivovarem frýdlantským spravován.

Všechny tyto pivovary mají také svého odborného garanta. Tím se stala inženýrská společnost Pivo Praha s.r.o., která byla založená roku 1991 odborníky s více než 20ti letou praxí v pivovarském oboru. Organizace je zároveň členem Českého svazu pivovarů a sladoven a Asociace poradenských firem v průmyslu. Jeden ze zakládajících členů společnosti Pivo Praha, ing. Václav Potěšil, při své říjnové návštěvě pivovaru potvrdil, že v současném trendu zakládání osobitých malých pivovarů bude i ten kozlovický mít své zvláštní postavení, svá kouzla a specifika. „Od Městského pivovaru Štramberk se liší především kapacitou. Celoroční výstav kozlovického pivovaru po předpokládaném rozšíření bude činit 1700 hl piva ročně, tedy asi pětkrát více, než je tomu ve Štramberku. I Valašský pivovar Kozlovice má své měděné varny, každá z nich má ale velmi vzácné a kvalitní ručně vykované klobouky. Dnes už je jen velmi málo odborníků - mědikovců, kteří dokáží odvést takovou precizní práci. Je dost pravděpodobné, že do deseti let jejich řemeslo vymizí úplně a takové ručně opracované kusy již nikde nepořídíte.

Pražská společnost pro Kozlovice řešila kompletně dodávku technického a výrobního zařízení pivovaru, vč. technologie výroby a kvality piva, technického dozoru montáží atd. Dodávky pikopivovarů (výstav 100 – 500 hl / rok) a restauračních minipivovarů (500 – 20 000 hl / rok) na klíč – ať již ve stylu moderním, klasickém či historickém – na domácím i zahraničním trhu však tvoří jen část profilu činnosti. Společnost např. také organizuje výběrová řízení na dodavatele technologie jednotlivých provozních souborů či udržuje vlastní sbírku pivovarských kvasinek obsahující vedle kmenů pro výrobu ležáku i řadu různých kmenů pro výrobu piv typu Ale, Weizen, Stout. Majitelé společnosti jsou současně vlastníky malého pivovaru s restaurací „Pivovarský dům” v Praze. Mimochodem, právě zde byl vyškolen nový kozlovický sládek Ivan Šubjak.

Na další zajímavost kozlovického pivovaru upozornil Marek Pietoň, vrchní sládek (Městského pivovaru Štramberk a Valašského pivovaru Kozlovice): „Máme zde k dispozici prostorové chlazení a otevřené kvasné kádě z nerezu, což nám umožňuje kvalitnější kontrolu kvašení i zrání piva. Sládek tak může velice pečlivě a vizuálně vyhodnotit spoustu ukazatelů hlavního kvašení i zrání piva. Pivo, které se pak dostane ke konzumentovi, může být kalnější, ale to právě díky tomu, že je v něm spousta výživných a zdraví prospěšných látek.

V současné době je v České republice přibližně 70 pivovarů. Zda v něm bude Valašský pivovar v Kozlovicích skutečně zaujímat své důstojné místo, rozhodnou především návštěvníci. Ti se mohou již nyní těšit na několik pivovarských „lahůdek“:

Lahůdka stylu – Budiž požehnána první republika! Současná budova pivovaru, která byla (vč. restauračních kapacit, kuchyně, ubytování pro personál, skladovými a jinými prostory) rekonstruována průběžně po dobu dvou let, vychází z původních hospodářských budov starého fojtství, tj. dnešního areálu Fojtství č.p.1 v Kozlovicích, jehož hlavní budova má ve svém štítě letopočet 1822. Zachování původních cihlových klenutí stropů společně s prvky kamene a dřeva patří k základním rysům interiéru.

Na střechy pivovarského areálu bylo spotřebováno přibližně 700 m2 ručně štípaného šindele. Nezbytnou součástí střešní krytiny se staly stylové dřevěné zábrany proti sněhu.

Zázemí pivovarské restaurace dýchající atmosférou první republiky nabízí kapacitu 80 míst; stejnou kapacitu nabízí i klasický reprezentativní salón v prvním patře budovy. Na stěnách přízemní kamenné pivní restaurace naleznete mezi originálními akciemi a dobovými pivními etiketami našich nejvýznamnějších pivovarů také výuční listy sládků sahající až do 18. století! Cech řádu pivovarnického tak drží pomyslné oko nad kvalitou místního kvasničáku…

Lahůdky na stole – K dobrému jídlu místní kvasničák!

Personál oblečený do oděvů vycházejících z místních lidových tradic, bude hostům nabízet tradiční českou a moravskou kuchyni. Mimo jiné zde můžete ochutnat kozí sýr v několika kombinacích a příchutích, produkovaný certifikovaným výrobcem z Moravy. Záleží na vás, čím svou specialitu zapijete. Ponejvíce osobní pozornosti zde bude podle očekávání věnováno kvalitě domácího kvasnicového nefiltrovaného ležáku plzeňského typu – tj. světlý Valašský vojvoda a tmavý Kozlovický fojt. V anketě, kterou vyhlásil provozovatel společně s periodikem Trubač v březnu letošního roku, se rozhodlo také o novém názvu speciálního svátečního piva – „Kozlovjan“ a o sloganu, který bude doplňovat pivní tácky i jiné nezbytné atributy , po kterých bude prahnout nejedna vášnivá ruka sběratele – „Dobré pivo kozlovické – z čisté vody ondřejnické!“ Připomeňme, že výhercem ankety se v obou případech stal místní rodák Jiří Tobola, který se na slavnostním prosincovém otevření Valašského pivovaru dočká slibované odměny.

Doufáme, že kvalita místního piva (nejen zmiňovaného světlého Valašského vojvody) se bude vzájemně doplňovat s kvalitou místního folkloru, která je už léta spjatá s činností souboru Valašský vojvoda. Ten je také jedním z organizátorů mezinárodního festivalu Souznění, během kterého bude pivovar slavnostně otevřen, a to za přítomnosti veřejnosti a vzácných hostů, mezi kterými nebude chybět „kmotr“ pivovaru – Rodinný pivovar Bernard,a.s., resp. jeho představitel, starosta obce a samozřejmě členové souboru Valašský vojvoda…“ doplnil na závěr Marek Pietoň. Zástupce odborného garanta ze společnosti Pivo Praha, spol. s.r.o., ing. Václava Potěšila, 20.prosince v Kozlovicích nenajdete, neboť v té době se podílí na vzniku nového pivovaru ve Vietnamu. Mimochodem, s výjimkou australského a amerického kontinentu objevíte pivovary dodané zákazníkovi na míru touto českou inženýrskou společností všude na světě…

Doprovodný program slavnostního otevření Valašského pivovaru v Kozlovicích

v sobotu 20.12. 2008 od cca 11:00 hod.

• Tře králové na koních – Divadelní soubor Kozlovice

• Živý betlém

• Pásmo pijáckých písní – Valašský vojvoda

Netradiční hudebně pěvecký projekt gospelového žánru – Alfa Gospel Praises ze Zábřehu na Moravě

Doprovodné výstavy v areálu Fojtství

Výstava nově a odborně zrekonstruovaného památného betlému, který byl získán pro expozici sakrálního umění v dubnu tohoto roku. Do roku 1920 byl tento dřevěný betlém v orientálním stylu v majetku místního faráře, později přešel do vlastnictví rodiny Marie Prudké.

Zdroj: Relax v podhůří.cz


Biopotraviny najdete i v mnoha zapadlých obchodech. Tím však invaze ekologického zemědělství nekončí. Na českém trhu se objevily i biopiva a biodžusy za poměrně solidní cenu. Jaké bionápoje můžete v obchodech sehnat a které jsou nejpopulárnější?

Ještě nedávno bylo docela náročné sehnat v obchodě něco více než biomouku či biomouku. Nyní se do České republiky začala dovážet i biopiva, a to především z německých biopivovarů. Konzumenti mají na výběr z kompletní nabídky, v níž jsou jak silnější ležáky, tak piva s nízkým nebo téměř nulovým obsahem alkoholu. Nechybí ani pivní speciály. Mezi nimi je zajímavé například špaldové či bezlepkové pivo.

Biopiva se od klasických piv liší zejména tím, že při jejich výrobě jsou použity suroviny jako je ječmen, pšenice, špalda a přírodní chmel pocházející pouze z ekologického zemědělství. Kvalitu BIO zaručují přísné normy a pravidelný dohled inspektorů na jejich dodržování při celém výrobním procesu.

Sortiment biopiv je překvapivě široký

Zajímavá je zejména produkce německého biopivovaru Neumarkter Lammsbräu. Svou šíří sortimentu (zhruba šestnáct druhů biopiv, včetně speciálních nealkoholických piv, jako je například tmavé či kvasnicové nealko) potěší každého znalce piva. Největší zájem je o klasický bioležák plzeňského typu EdelPils (0,33 l, cena: 28 Kč) a roste obliba i jeho nealkoholické varianty. EdelPils vyniká především kořenitostí s jemnou chutí chmelu.

Foto

Oblíbené je však i tmavé, špaldové či pšeničné kvasnicové biopivo (0,5 l, cena: 37 Kč) a rovněž biopivo se sníženým obsahem alkoholu. Novinkou je bezlepkové biopivo klasické chuti s přírodním chmelem (0,33 l, cena: 35 Kč). „Bionápoje se prodávají stejně jako ostatní biopotraviny,“ říká Ondřej Bělský z internetového obchodu Biosféra. „Konkrétně biopivo není zrovna mezi nejoblíbenějšími produkty, ale to může být dáno mnoha faktory. V restauracích bude situace asi jiná,“ dodává Bělský. Podle něj je mnohem žádanější biovíno.

V obchodech může zákazník narazit i na další výrobky biopiv různých producentů. Jedním z nich je například bio bezlepkové pivo s citrónovou příchutí od německého výrobce Schnitzer (0,33 l, cena: 45 Kč), které je pro svůj snížený obsah alkoholu (2,6%) vhodný i pro dámy.

Foto

Zajímavým produktem je rovněž biopivo s konopným výtažkem (0,33 l, cena: 39 Kč), které kromě vody, sladu a chmele obsahuje konopné květy. Biopivo od německého výrobce obsahuje 4,9% alkoholu a patří k certifikovaným produktům kontrolovaného ekologického zemědělství.

Osvěžení poskytnou i biolimonády

Kromě biopiv je na českém trhu prezentována i široká nabídka biolimonád. Limonády v kvalitě BIO jsou vyráběny z přírodních šťáv a jsou doslazovány medem.

Kromě tradičních ovocných příchutí jako je pomeranč, citron, jablko-třešeň, je nabízena i limonáda s příchutí koly, ovšem bez kofeinu (0,33 l, cena: 30 Kč). Sortiment doplňuje i nápoj BioSport (0,33 l, cena: 30 Kč), který je vhodný především po sportovní činnosti nebo fyzicky náročné práci, neboť tělu rychle dodá ztracenou energii. Z nealko bio nápojů se podle zkušeností Ondřeje Bělského nejlépe prodávají přírodní mošty a limonády. „Limonády jsou na rozdíl od konvenčních produktů vyrobené z přírodních ovocných složek, slazeny ovocnými cukry nebo bio cukrem a neobsahují žádná barviva, umělá aromata a konzervanty,“ vysvětluje základní rozdíly Bělský.

Sortiment uvedených bionápojů nabízí řada specializovaných prodejen s biopotravinami a racionální stravou, dále jsou výrobky k objednání v internetových obchodech se zdravou výživou a bioprodukty (např. www.biorganic.cz, www.biosfera.cz). Nicméně dostávají se již i do nápojových menu v restauracích zdravé výživy a nově je naleznete také v nabídce řetězce BioCafés.

Zdroj: Nazeleno.cz | Autor: Gabriela Hrázská


Čeští chmelaři si užívají druhou nejvyšší úrodu za posledních deset let. V letošním roce sklidili o 1 100 tun chmele více než loni, urodilo se ho více než 6 700 tun. Lepší sklizeň by jim měla pomoci zahojit ztráty z předchozích let.

"Proti minulému roku narostly příjmy pěstitelů o nějakých 250 až 300 milionů korun," říká Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele. Zvýšení příjmů pomohl i nárůst cen - meziročně zhruba o 15 procent.

Zdražení ale podle Rosy pokrylo pouze zvýšení nákladů. "Je nutné se vyrovnat s posilováním koruny či vyššími investicemi do výstavby chmelnic nebo závlah," vyjmenovává Rosa.

Pěstitelé by neměli mít při vyšší úrodě problém s odbytem. "Prodává se podle dříve uzavřených smluv s pivovary, které se většinou podepisují na tři až pět let," vysvětlil Rosa. Přes čtyři tisíce tun sušeného chmele také míří do zahraničí. Největším odběratelem je Japonsko - pivovary Asahi, Kirin, Sapporu a Suntory odebírají zhruba 40 procent české úrody.

Vývoj cen chmele příliš neovlivňuje to, kolik nakonec stojí pivo. V poměru k cenám energií či sladovnického ječmene se pro pivovary jedná o mnohem nižší položku.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz


Se spotřebou téměř 160 l na osobu za rok je Česká republika na čele v konzumaci piva ve světě. Pro značnou část české populace je pivo důležitou součástí denní stravy. Pivo je snadno stravitelné a je důležitým zdrojem vitaminů (zejména B6 a kyseliny listové), dále draslíku, hořčíku, fosforu a jiných stopových prvků, aminokyselin, bílkovin a jiných látek (např. organických kyselin, antioxidantů, iso-α-kyselin).

Stanovení volných aminokyselin hraje důležitou úlohu při posuzování nutriční kvality potravin a nápojů. Specifické aminokyseliny slouží jako indikátory falšování a transformace během procesu výroby a skladování.

Na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze se zabývali stanovením volných aminokyselin v pivu a porovnáním tuzemských a zahraničních značek piv z hlediska jejich obsahu. V rámci studie se porovnávala piva vyrobená v ČR, Nizozemí, Irsku, Německu a Austrálii. Celkem se analyzovalo 16 volných aminokyselin v 35 komerčních značkách piva na trhu v ČR. Stanovení volných aminokyselin v pivu se provádělo optimalizovanou analytickou metodou (HPLC).

Celkový obsah volných aminokyselin ve studovaných pivech se pohyboval v rozmezí 120–660 mg/l. Pro česká piva bylo charakteristické, že měla vyšší obsah volných aminokyselin ve srovnání s dovezenými pivy, zvláště pokud šlo o hořké (isoleucin, leucin, lysin, fenylalanin a histidin), hořko-sladké (valin a prolin) a slané-umami (glutamová kyselina a aspartová kyselina) aminokyseliny. Na rozdíly, které přispívají ke specifickým chuťovým vlastnostem českých piv, mají pravděpodobně vliv použité suroviny, kmen kvasinek a technologický postup.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Alexandra Kvasničková


Z pivovaru Budějovický Budvar byla ve středu odeslána první dodávka piva do Kyrgyzské republiky. Dva zateplené kontejnery se 180 hektolitry lahvového ležáku Budweiser Budvar směřují do hlavního města Biškeku (dříve Frunze). Zásilku tvoří kartony s láhvemi 0,5 a 0,33 litru.

České výrobky a zvláště pivo mají ve všech zemích bývalého Sovětského svazu dobrý zvuk. „Kyrgyzský trh je sice malý, ale v posledních letech dynamicky rostl. Do roku 2013 by se tam měla konzumace piva ztrojnásobit. Navíc asi 70 procent spotřeby tvoří v Kyrgyzstánu importované pivo,“ říká Tomáš Bártů, exportní manažer pro Asii z Budějovického Budvaru.

Ležák bude na pultech stát 70 - 90 Somů (asi 35 – 45 korun). „To je asi dvojnásobek ceny běžných piv na místním trhu,“ dodává Bártů. Lahvové pivo se bude prodávat i ve vybraných restauracích ve větších městech.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík


O pětilitrové pivní „pártysoudky“ je největší zájem před Vánoci. Oproti teplým letním měsícům jsou prodeje pártysoudků v prosinci o 130 % vyšší. S ohledem na meziroční růst oblíbenosti tohoto balení by se podle odhadů značky Gambrinus v letošním prosinci mohlo prodat až 3500 pártysoudků, tedy o více než 2000 kusů více než o rok dříve. Každý druhý prodaný soudek je přitom tzv. XXL plechovka s pivem Gambrinus světlý výčepní.

Typickou sezónou pro pivní pártysoudky je sice léto, ale jsou i oblíbeným vánočním dárkem, protože v prosinci opakovaně prodáváme nejvíce XXL plechovek. V poslední době si navíc pártysoudky oblíbily i obchodní řetězce, které je využívají jako motivátor, respektive odměnu za nákupy,“ říká Jiří Rákosník, manažer značky Gambrinus.

Trh pětilitrových pártysoudků je segment, který jde jako jeden z mála opačným směrem než čepované či lahvové pivo. Zatímco tam se v posledních letech zvyšuje zájem o ležáky, jejichž podíl se zvýšil na 30 procent, u pártysoudků od loňského roku naopak vzrostla preference výčepního piva, které nyní tvoří 50 % prodejů tohoto balení, především díky světlému výčepnímu Gambrinusu v tzv. XXL plechovce.

V roce 2007 se celkový český prodej piva v pártysoudcích meziročně zvýšil téměř čtyřnásobně

(z 25.000 5l soudků na více než 100.000), zejména díky uvedení pětilitrové Gambrinus XXL plechovky, a i letos tento segment vykazuje slušnou dynamiku.

O rostoucí oblibě pártysoudků svědčí také meziroční srovnání jejich prodejů v letních měsících (červen, červenec, srpen): ačkoli bylo loňské léto teplejší, prodalo se „jen“ 70.000 soudků, zatímco letos to bylo už 177.000 kusů, z toho 95.000 XXL plechovek Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vánoční pivo v Chyši

[středa, 10. prosinec 2008]

Zalijte Vánoce chyšským speciálním tmavým 22° vánočním pivem. Od 5. prosince k mání ve vašem Zámeckém pivovaru.

Etiketa

Od 9. prosince žádejte lahvové pivo se speciálními vánočními etiketami!

Etiketa

Zdroj: Chyše.com


Byty místo pivovaru

[středa, 10. prosinec 2008]

Zchátralý areál bývalého pivovaru v chebské Dyleňské ulici nedaleko zimního stadionu čeká demolice, místo něj by měly vyrůst tři obytné a jedna komerční budova. V první etapě, zřejmě v roce 2010 vzniknou dva obytné domy s třemi desítkami bytů.

O definitivním prodeji firmě Cheb Invest, která je pobočkou společnosti Fuertes Development z Kuřimi, mají rozhodnout městští zastupitelé už zítra. Společnost na jaře vyhrála výběrové řízení, několik měsíců ale trvalo upřesnění a doladění smlouvy.

Problém byl v tom, že se jedná o hodně staré stavby, pod nimiž je množství sklepů. A nikdo neví, jestli se neobjeví nějaké ekologické zátěže,“ řekl chebský místostarosta Miroslav Plevný. „Šlo nám o to, aby se na nás investor nemohl kvůli možným zátěžím hojit. Museli jsme vyřešit i závazky firmy, pokud nedodrží termíny,“ neskrýval obavy místostarosta Plevný. „Domluvili jsme se, že do tří až čtyř let musí vzniknout dva bytové domy s upraveným terénem v okolí,“ sdělil Miroslav Plevný.

Areál o rozloze přes pět tisíc metrů čtverečních prodá město za asi 3,2 milionu korun. O komplex měl zájem i teplický podnikatel Jaroslav Třešňák, který před časem získal bývalá kasárna Dragoun. Ten však podle starosty Jana Svobody nabídl za pivovar mnohem méně, kolem dvou milionů korun.

Rudolfinum je varováním

Další zájemci se nenašli, což podle starosty Svobody jednání nijak neusnadnilo. „Nechtěli jsme ale v žádném případě dopadnout stejně jako při prodeji pozemků bývalého Rudolfina, kde měl už před několika lety stát nový hotel,“ řekl Jan Svoboda. Ten připustil, že právě nedotažená smlouva s investorem při prodeji Rudolfina zavinila spory radnice s investorem, které skončily až u soudu. „Jakmile uzavřeme s městem smlouvu o budoucí smlouvě kupní, začneme pracovat na přípravě projektu pro územní rozhodnutí,“ uvedl včera jednatel Fuertes Development Zdeněk Přichystal. „Navíc se musí kvůli narovnání Dyleňské ulice změnit územní plán. Pokud nedojde k žádnému dalšímu zdržení, mohli bychom stavbu dvou domů dokončit v roce 2010,“ naznačil Zdeněk Přichystal.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Michal Houdek


Příjemné překvapení čeká tuto neděli na cestující, kteří využijí vlak R732 Radegast jedoucí z Bohumína do Brna. Pro každého pasažéra staršího 18 let bude připravena plechovka vychlazeného piva Radegast. Značka patřící do portfolia skupiny Plzeňský Prazdroj, a.s. tak oslaví rozjezd dvou souprav, které ponesou jméno nejoblíbenějšího moravského piva. Zároveň chce připomenout, že cestování vlakem je ve srovnání s autem šetrnější k životnímu prostředí a umožňuje dát si v klidu a pohodě své oblíbené pivo.

Rychlík R732 Radegast vyjede poprvé z Bohumína do Brna v neděli v 8:17. Druhá souprava se stejným názvem a označením R733 vyrazí opačným směrem v 7:02 z brněnského hlavního nádraží. Stejným způsobem budou rychlíky Radegast jezdit každý den.

Pivo Radegast se tak zařadí mezi významné symboly či osobnosti, které už své vlaky mají. Na českých koridorech se prohánějí soupravy s označením Hradčany, Emil Zátopek či Odra. Výběr trasy pro rychlík Radegast nebyl podle brand managera nošovické značky Pavla Kmínka nijak složitý: „Radegast je silným moravským symbolem. Trasa pro soupravy nesoucí jeho jméno tak logicky prochází napříč moravským územím.

Cestující, kteří pojedou v neděli poprvé vlakem Radegast z Ostravy směrem na Brno, obdrží na uvítanou zdarma plechovku piva Radegast.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Na oslavu prvního půlroku bez bariér pořádá plzeňský pivovar den otevřených dveří pro hendikepované spoluobčany. Akce se uskuteční 10. prosince, prohlídky budou celý den zdarma. První začíná v deset hodin.

Od června, kdy byly dokončeny poslední úpravy a trasu mohli začít absolvovat opravdu všichni zájemci díky technické vybavenosti i díky proškoleným průvodcům, navštívily pivovar už tři stovky zdravotně postižených. Kromě vozíčkářů zprostředkovává pivovar zážitek z historie a současnosti vaření piva Pilsner Urquell i zrakově, sluchově, tělesně či duševně znevýhodněným návštěvníkům.

"Bezbariérovost jsme slavnostně vyhlásili 14. června charitativní akcí Běh pro Paraple v Plzni. První stovku návštěvníků z řad hendikepovaných jsme oslavili už v polovině července. Nyní, po půlroce plně bezbariérového provozu, jsme se rozhodli oživit zájem hendikepovaných dnem otevřených dveří. Na 10. prosince zveme všechny hendikepované spoluobčany, aby se přišli seznámit s pivovarskými tradicemi i současností. Na telefonním čísle 377 062 888 se všichni zájemci dozví detaily ohledně termínů jednotlivých prohlídek,“ říká Jitka Matějovicová z Plzeňského Prazdroje.

Pivovar nabízí hendikepovaným spoustu služeb. Průvodce tištěný Braillovým písmem čeká na zrakově postižené. Ti si navíc mohou na prohlídce trasy a zejména ve smyslové expozici surovin osahat, ochutnat a přivonět si ke všem surovinám potřebným k vaření piva. Celá prohlídková trasa je samozřejmě bez bariér a autobus, který převáží návštěvníky kolem vodárenské věže na stáčírnu a zpět je také upraven na přepravu vozíčkářů. Pro neslyšící je připravený celý program v tištěné podobě, aby dostali všechny informace stejně jako slyšící občané.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová


Pivo i pro faraony

[úterý, 9. prosinec 2008]

Ústa naprosto spokojeného muže jsou plná piva...

Úvodní slogan byste možná očekávali od současné reklamní kampaně na některou z proslulých pivních značek. Byla by to však mýlka – citovaný výrok mohl totiž vymyslet nějaký starověký hospodský či štamgast z Údolí králů. V každém případě jde o nápis datovaný do období 2200 let před naším letopočtem... Jaký div, že milovníci piva používali a užívají vždy a všude stejné argumenty a skoro stejný slovník! Cožpak Sinuhetův otrok Kaptah neříká: "Můj pane, teprve nyní jsem zpozoroval, jak neobyčejnou a neuhasitelnou žízeň jsem dostal z našeho cestování...?" (M. Waltari, Egypťan Sinuhet)

Pivo (Hequet) bylo skutečně nejpopulárnějším nápojem starého Egypta a pili ho jak dospělí, tak dokonce i děti. Ve staroegyptských Instrukcích matky Ani (Papyrus Ch. Beattyho) se píše: "Poslala tě do školy, když jsi byl připraven naučit se psát, a každý den tě čekala s chlebem a pivem..." Tehdejší vychovatelé si sice uvědomovali rizika plynoucího pro mládež z přílišného holdování pivu, ale varování studentovi pro změnu v Khetiho instrukci z období Střední říše (asi 2000 let př. n. l.) bude znít našim uším poněkud příliš tolerantně: "Snědl-li jsi tři bochníky chleba, zapil je třemi džbány piva a tvé tělo ještě nemá dost – postav se tomu..."

Podle řeckého zeměpisce Strabona píšícího počátkem prvního století našeho letopočtu Egypťané vařili pivo pouze z ječmene. Bohužel však jeho poznámky jsou velmi obecné a neposkytují nám žádné konkrétní vodítko k poznání tehdejších výrobních metod: "Ječmenné pivo je typické pro Egypťany. Je běžné po celém Egyptě, jeho příprava se však liší podle místních zvyklostí..."

Původní egyptská metoda přípravy piva se nicméně zřejmě podobá té, která se dodnes užívá v Súdánu: pšenice, ječmen či proso jsou hrubě podrceny, čtvrtina zrna je namočena a ponechána nějakou dobu na slunci, ze zbytku jsou uhněteny bochníky chleba a zlehka upečeny, aby se nezničily enzymy; poté jsou bochníky rozdrobeny a smíchány s namočeným zrnem, přičemž dojde k fermentaci; poté je přidána voda s pivem a opět probíhá kvašení; nakonec je tekutina zcezena a k dochucení se údajně někdy užívalo datlí. Britská pivařská firma Newcastle Brown ale však podnikla několik zajímavých experimentů a její odborníci dospěli k závěru, že to, co je překládáno jako "datle", ve skutečnosti zřejmě znamenalo jakékoli sladidlo. Současně vyjádřili přesvědčení, že ani nebylo třeba péci zmíněné bochníky chleba, protože naklíčený ječmen má stejný účinek.

Při tehdejší neznalosti pasterizace se egyptské pivo v horkém klimatu často brzy kazilo. Zemřelým faraonům tak byl slibován "chléb, který se nedrolí, a pivo, které nezkysne..." Poměrně velkoobjemová produkce piva patřila zřejmě ke královským monopolům a své vlastní pivovary měly i chrámy. Jeden z nejstarších nalezených pivovarů působil ve městě Hierakonpolis už někdy v polovině čtvrtého tisíciletí př. n. l. a mohl vyrábět pravděpodobně víc než tisíc litrů piva denně. Pivo spolu s chlebem a zeleninou tvořilo důležitou část mzdy staroegyptských dělníků. Jejich standardní denní příděl činil v dobách faraonů dva džbány, z nichž každý měl obsah něco přes dva litry.

Pivo bylo v každém případě zdravější než často znečištěná voda pocházející buď z Nilu, nebo jeho kanálů. Zdá se – a s ohledem na tamní klima není divu – že Egypťané si rádi pochutnali na pivu pěkně vychlazeném. Vyplývá to například ze stížnosti vůči jistým lupičům potravin a nápojů: "Vytáhli rovněž láhev piva, jež se chladila ve vodě, zatímco jsem byl v otcově pokoji..."

Vskutku, těžko najít rozdíl mezi českým turistou, který se po egyptské dovolené rád vrací do své domovské hospůdky, a staroegyptským štamgastem Kaptahem: "Nebylo jediné přístavní krčmy, do níž by nebyl Kaptah první pospíchal, aby zavlažil své hrdlo egyptským pivem..." (M. Waltari, Egypťan Sinuhet)

Zdroj: Tiscali.cz


Novým záväzkom jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete SABMiller, ktorej súčasťou je aj akciová spoločnosť Pivovary Topvar, je zredukovať spotrebu vody vo svojich spoločnostiach na celom svete.

Skupina SABMiller si stanovila cieľ, že do roku 2015 zníži množstvo vody potrebnej na výrobu jedného litra piva v priemere o 25 %. Vďaka tejto iniciatíve bude každoročná úspora vody predstavovať 20 miliárd litrov. Uvedené množstvo vody by napríklad postačilo na naplnenie 8 000 olympijských bazénov. „V dnešnom svete, v ktorom je voda stále väčšou vzácnosťou, je veľmi dôležité, aby sme s ňou narábali tak úsporne, ako sa len dá a zároveň spolupracovali s komunitami a motivovali ich k ochrane vodných zdrojov. Je to veľmi odvážny avšak dosiahnuteľný cieľ, ktorý v našom priemyselnom odvetví udáva nové štandardy,“ uviedol generálny riaditeľ spoločnosti SABMiller, Graham Mackay.

Skupina SABMiller si predsavzala, že do roku 2015 obmedzí priemernú spotrebu vody potrebnú na výrobu 1 litra piva z pôvodných 4,6 litra (údaj z roku 2008) na 3,5 litra. V súčasnosti predstavuje priemer za celé pivovarnícke odvetvie 5 litrov. Stuart Orr, expert na vodu vo WWF-UK (Svetový fond na ochranu prírody), uviedol: „Skupina SABMiller si vyslúžila pochvalu za záväzok znížiť spotrebu vody vo svojich pivovaroch v priemere o 25 % a tiež za svoj rozvojový program, v ktorom sa venuje celkovej spotrebe vody, od surovín až po konečnú spotrebu."

Stuart Orr zároveň dodal: „Takýto typ aktivít je veľmi žiadaný, nakoľko je veľmi dôležité, aby aj iné spoločnosti riešili otázku vzácnosti a znečisťovania vodných zdrojov, ktoré predstavujú vážne riziko pre zdravie miliárd ľudí a ekosystémy na celom svete. Prijatím tohto záväzku spoločnosť SABMiller nastavila latku pre ostatné spoločnosti naozaj veľmi vysoko.

Skupina SABMiller je ustanovujúcim signatárom CEO Water Mandate, iniciatívy Spojených národov, ktorej úlohou je pomáhať spoločnostiam v rozvoji, implementácii a zverejnení vlastných predpisov a praxe týkajúcej sa ochrany vodných zdrojov.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: SAB Miller/omni


Starobrno uvařilo vánoční pivo

[úterý, 9. prosinec 2008]

Speciálním vánočním ležákem oslaví advent i brněnský pivovar Starobrno. "Navazujeme tak na tradici z dob první republiky, kdy speciální piva rozdávali hostinští jako dárky karetním spolkům," vysvětlil manažer pro komunikaci Josef Vejlupek.

Foto

Třináctistupňový ležák s 5,9 procenta alkoholu začnou od poloviny prosince čepovat v restauracích Starobrno na jihu Moravy. V obchodech se toto pivo neobjeví.

"Vyrobeno je ho více než 400 tisíc hektolitrů, což je asi 80 tisíc půllitrů," řekl Vejlupek.

Odhaduje, že celou várku rubínově hnědého moku "zlikvidují" pivaři do konce roku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tereza Režňáková | Foto: Otto Ballon Mierny


Společnost Anheuser-Busch InBev, která stojí za značkami piv Stella Artois či Budweiser, chce kvůli finanční krizi propouštět své zaměstnance, zejména ve Spojených státech.

Globální finanční krize se pivovarnictví nevyhnula. Největší společnost v branži Anheuser-Busch InBev hodlá propustit 1,400 svých zaměstnanců. Do roku 2011 tím chce pivovar každý rok ušetřit 1,5 miliardy dolarů. Oznámila to agentura Reuters.

Propouštění se týká především zaměstnanců společnosti v USA. Ze všech rušených pracovních míst jich bude na 75 procent v americkém St. Luis, kde dříve společnost sídlila.

Společnost také vypoví 415 kontraktů.

Anheuser-Busch InBev je se značkami jako Budweiser, Stella Artois či Beck's podle agentury Reuters největším pivovarem na světě. České republice vlastní pivovary Staropramen, Ostravar, Velvet a Braník, jejichž prostřednictvím má na trhu podíl přibližně 15 procent.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz


«« « Strana 658 z 811 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň